Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vytváření inkluzivního prostředí na prvním stupni základní školy a důsledky směřující k profesní přípravě budoucích učitelů Jiří HAVEL - Jana KRATOCHVÍLOVÁ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vytváření inkluzivního prostředí na prvním stupni základní školy a důsledky směřující k profesní přípravě budoucích učitelů Jiří HAVEL - Jana KRATOCHVÍLOVÁ."— Transkript prezentace:

1 Vytváření inkluzivního prostředí na prvním stupni základní školy a důsledky směřující k profesní přípravě budoucích učitelů Jiří HAVEL - Jana KRATOCHVÍLOVÁ Katedra primární pedagogiky PdF MU

2 Proměna prostředí v primární škole Hlavní ideou celého systému základního vzdělávání se stává příprava jedince na plnohodnotný život. Cílem systému není osvojení výstupů v tradičních oborech lidského poznání (to je pouze prostředek, cesta), ale vytvoření klíčových – široce koncipovaných, životních - kompetencí. Ty pak mají být rozvíjeny v prostředí, které je tomu reálnému co nejvíce podobné; tzn. ve společenství, v němž se vyskytuje celá škála individualit a tím podporuje inkluzi.

3 Tři zásadní otázky: 1.Je český vzdělávací systém obecně připraven na realizaci a podporu inkluzivního vzdělávání? 2.Jsou školy připraveny přijmout a poskytnout podporu všem žákům, pro něž je inkluzivní vzdělávání přínosem? 3.Jsme my, vzdělavatelé učitelů, připraveni a hlavně schopni uzpůsobit aktuální studijní programy a obsahy svých disciplín této situaci v praxi?

4 Odpovědi v rámci VZ PdF MU Výzkumný záměr MSM Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (2007 – 2013, řešitelka prof. Vítková). Dílčí výzkum - zmapování péče, podmínek i strategií výuky u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na 1. stupni základních škol s konečným cílem proměny profesní přípravy studentů v oblasti inkluzivní pedagogiky (Filová, Havel, Kratochvílová).

5 Dílčí výzkum 1 – analýza dokumentů Cíl: zmapovat, jak školy ve svém školním vzdělávacím programu popisují péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami a nadané. Postup:  Obsahová analýza školních kurikulí pro zmapování přístupů vybraných základních škol k inkluzivnímu vzdělávání.  Komparace jejich školních vzdělávacích programů s požadavky uvedenými v RVP ZV a platnými legislativními dokumenty.

6 Rozsahem i obsahem je péče o žáky se SVP v analyzovaných ŠVP zpracována nepostačujícím způsobem a mezi školami jsou velké rozdíly:  ani jedna z analyzovaných škol nezpracovala péči o všechny zmíněné skupiny žáků;  polovina škol zpracovala zabezpečení péče o žáky se specifickými poruchami učení, kteří náleží do kategorie zdravotně postižených;  jedna škola zpracovala péči o žáky se zdravotním postižením i pro žáky sociálně znevýhodněné (chybí však způsob práce s žáky se zdravotním znevýhodněním);  tři školy ve svém ŠVP deklarují obecně zajištění péče o všechny žáky (se zdravotním postižením, zdravotním i sociálním znevýhodněním), ale dále v textu hovoří pouze o žácích se SPU;  ve čtyřech ŠVP je zmíněno pouze zabezpečení žáků se zdravotním postižením či znevýhodněním;  ve třech ŠVP je zpracováno zabezpečení žáků se sociálním znevýhodněním.

7 Dílčí výzkum 2 – autoevaluační činnost učitelů škol Cíl: zhodnotit prostřednictvím učitelů reálný stav na škole z hlediska požadavků inkluze - tedy být školou pro všechny. Postup:  Nabídli jsme školám dotazník Rámec pro sebehodnocení podmínek vzdělávání.  Administrovaná podoba dotazníku obsahovala celkem 40 indikátorů inkluze v oblastech: – školní kultura a klima školy podporující inkluzi, – principy školy, – vlastní praxe.  Kvantitativní vyjádření však museli opřít o argumenty, jimiž své hodnocení zdůvodňovali.

8 V kvantitativním ohodnocení indikátorů i v kvalitativním obsahovém zdůvodnění hodnocení se objevily velké rozdíly:  jasně se ukázalo, jak je těžké hledat vhodné argumenty ke zvoleným indikátorům;  nemají-li školy srovnání mezi sebou, výpovědi jsou velmi odlišné z hlediska míry subjektivity;  školám je proto třeba nabídnout baterie indikátorů a argumentů, které jim poslouží k pochopení problematiky inkluzivní pedagogiky i k zamyšlení se nad svými přístupy a podmínkami.

9 Dílčí výzkum 3 – týmové pozorování výuky Cíl: na základě výsledků pozorování provést komparaci s výsledky autoevaluační činnosti učitelů a poukázat na pozitiva a možnosti zlepšení v inkluzivní škole. Postup:  Tato výzkumná aktivita probíhá od března 2009 dosud.  Výzkumný tým se účastní pozorování výuky na spolupracujících školách a provádí ohodnocení školy z hlediska: - klimatu, - platných principů, - výukové činnosti z pohledu inkluze.  O výsledcích pozorování budeme postupně informovat v následujícím roce.

10 Příprava studentů na „školu pro všechny“ vyžaduje změny v teoretické i v praktické složce studia: cíleně navštěvovat školy, v nichž je myšlenka inkluze součástí jejich filozofie; současně se seznámit s podobou jejich školního vzdělávacího programu s cílem hledat spojitosti mezi dílčími kapitolami z hlediska podmínek inkluze a vést diskuse s učiteli na danou problematiku; seznámit studenty s výsledky výzkumů ve vztahu k integrativnímu a inkluzivnímu prostředí; realizovat teoretické studium požadavků na zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i mimořádně nadaných v RVP ZV s cílem nabídnout studentům nový model na uspořádání a zpracování této části ve školních vzdělávacích programech i s vysvětlením pojmů a požadavků; více u studentů reflektovat pojetí dítěte a směřovat je k bezpodmínečnému přijetí každého žáka se všemi odlišnostmi, k jeho rozvoji jako celistvé osobnosti a záměrnému diagnostikování ve výuce; neukončit diagnostické činnosti absolvováním odborného předmětu, ale zařazovat je cíleně v rámci pedagogických praxí a vést tak studenty k zájmu o dítě, jeho odlišnosti a hledání opatření ve výuce; prakticky sledovat možnosti individualizace a diferenciace ve výuce v souladu s potřebami žáků; učit studenty používat různé metody práce a formy organizace výuky vzhledem ke stanoveným cílům a zkušenostem žáků; vést studenty k porozumění požadavků inkluze s pomocí dotazníku „Rámec pro sebehodnocení podmínek vzdělávání“ a nabídnout jim vytvořenou baterii argumentů inkluzivní školy, kterou jsme sestavili; reflektovat vlastní pojetí výuky a plánovat strategii jeho rozvoje.

11 Literatura: BARTOŇOVÁ, M. - VÍTKOVÁ, M.: Strategie vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a specifické poruchy učení. Brno: Paido, s. ISBN HAVEL, J. ­ FILOVÁ, H. ­ KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Jak řešit výuku mimořádně nadaných žáků ve školním vzdělávacím programu. In Komenský : odborný časopis pro učitele základní školy, Brno: PdF MU, 132, 3, 2008, str ISSN HORKÁ, H. ­ KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Proměny učitelského vzdělávání v kontextu reformy základního školství. In Proměny učitelského vzdělávání v kontextu reformy základního školství. Brno : MSD s.r.o., ISBN KRATOCHVÍLOVÁ, J. ­ FILOVÁ, H. ­ HAVEL, J.: Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školním vzdělávacím programu. In Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školním vzdělávacím programu. Brno : Paido, 2007, s ISBN KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Kompetence studenta k projektové výuce a jejich sebeevaluace jako prostředek řízení kvality profesní přípravy. Příspěvek na konferenci s mezinárodní účastí Za kvalitou vzdělávání učitelů primární a neprimární pedagogiky na PdF UP v Olomouci. (v tisku)

12 PdF PU v Prešově Děkuji za pozornost!


Stáhnout ppt "Vytváření inkluzivního prostředí na prvním stupni základní školy a důsledky směřující k profesní přípravě budoucích učitelů Jiří HAVEL - Jana KRATOCHVÍLOVÁ."

Podobné prezentace


Reklamy Google