Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Slide 0 7. EKONOMICKÝ RŮST II: (technologický pokrok, empirie růstu, růstová politika)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Slide 0 7. EKONOMICKÝ RŮST II: (technologický pokrok, empirie růstu, růstová politika)"— Transkript prezentace:

1 slide 0 7. EKONOMICKÝ RŮST II: (technologický pokrok, empirie růstu, růstová politika)

2 slide 1 Obsahem přednášky je…  Zakomponování technologického pokroku do Solowova růstového modelu  Empirie růstu: porovnání teorie a dat  Prorůstové politiky  Dva jednoduché modely, ve kterých je míra technologického pokroku endogenní

3 slide 2 Úvod V Solowově modelu z minulé přednášky:  produkční technologie je konstantní  důchod na hlavu ve stálém stavu je také konstantní Obojí v reálném světě neplatí:  USA ( ): Reálný HDP na hlavu vzrostl 15x, neboli rostl tempem zhruba 2 % ročně.  Technologický pokrok se také nezastavuje

4 slide 3 Odbočka: Růst v grafickém vyjádření Zdroj: Jones 2011

5 slide 4 Odbočka: Růst v grafickém vyjádření Ratio scale (logaritmus) - - linearizace časové řady Zdroj: Jones 2011

6 slide 5 Příklady technologického pokroku  Mezi roky , produktivita amerického zemědělství stoupla třikrát.  Reálná cena výpočetní síly klesala v posledních třiceti letech průměrným tempem 30 % ročně.  % amerických domácností, které vlastní alespoň 1 počítač: 8% v roce 1984, 62 % v roce 2003  1981: 213 počítačů připojených k Internetu 2000: 60 miliónů počítačů připojených k Internetu  2001: iPod kapacita = 5gb, 1000 písní.  2006: iPod kapacita = 80gb, písní.

7 slide 6 Patenty udělené americkým patentním úřadem Zdroj: Jones 2011

8 slide 7 Příklady vynálezů Band-Aid Traffic Lights Hair Drier 1923 Hearing aid 1924 Liquid fueled rocket 1926 Warner Bros' Sound Movies 1927 Television Pez 1928 First differential analyzing computer Bubble Gum Yo-yo 1932 Electron Microscope 1935 Ballpoint Pen 1938 Monopoly Nylon Stockings 1940 Modern Helicopters 1942 Nuclear Reactor Duct Tape 1944 Blood Banks 1945 Microwave Oven Tupperware Atomic Bomb 1946 Disposable Diapers The Bikini 1947 Transistor Holography Instant Photography First Supersonic Flight Kitty Litter 1948 Scrabble Velcro 1949 LEGO 1900 Zeppelin Escalator 1901 Vacuum Cleaner Assembly Line Radio 1903 Wright's aeroplanes 1904 Ice Cream Cone Radar 1905 Theory of Relativity (Einstein) Popsicle 1907 Paper Towels 1912 Shopping Bag 1913 Henry Ford: Auto Mass Production 1917 Christmas Lights Zdroj: Sala-i-Martin 2010

9 slide 8 Příklady vynálezů Credit Card Frisbee 1951 Business Calculator Liquid Paper Superglue 1952 Mr. Potato Head Diet Soft Drink Hydrogen Bomb 1953 Black Box (airplanes) Radial Tires 1954 Milk Carton Oral Contraceptives Non Stick Pan Solar Cell McDonald’s 1955 Fiber optics TV Remote Control 1956 Computer Hard Disk Scotch Guard 1965 Hand Held Calculator Astroturf Soft Contact Lenses Compact Disc Nutrasweet 1966 Electronic Fuel Injection 1968 Computer Mouse Microprocessor RAM (Random Access Memory) 1969 First Man on Moon (Apollo XI) Arpaned (first internet) Artificial Heart ATM 1970 Bar Code Scanners Liquid Crystal Display (LCD) Floppy Disk First Jumbo jet (Boeing 747) 1957 Soviets send Sputnik to Space Fortran Aluminum Cans for Soft Drinks 1958 Integrated Circuit Hula Hoop Modem 1959 Microchip Internal Pacemaker Barbie Doll 1960 Laser Halogen Lamp 1961 Valium 1962 Audiocassette Silicon Breast Implants “SpaceWar” (first computer game) 1963 Videodisc 1964 Acrylic Paint BASIC

10 slide 9 Příklady vynálezů Kevlar Dot matrix printer food processor VCR 1972 Compact disc Word Processor 1973 Ethernet (local computer network) Disposable Lighter (BIC) Gene Splicing 1974 Post It Notes Rubik’s Cube Liposuction 1975 Betamax and VHS Laser Printer 1976 Ink Jet Printer 1977 Apple personal computer PC Modem Magnetic Resonance Imaging (MRI) 1978 VisiCalc (First Spreadsheet) Jarvik-7 (artificial heart) 1979 Cel.lular Phones Cray Supercomputer Walkman Roller Blades 1980 Hepatitis-B vaccine 1981 MS-DOS IBM-Personal Computer Space Shuttle 1982 Human Growth Hormone genetically Engineered 1983 Soft Bifocal Lenses Cabbage Patch Kids Virtual Reality 1984 CD Rom Apple Macintosh 1985 Microsoft Windows 1986 Synthetic Skin Disposable Camera (Fuji) D video games Disposable Contact Lenses 1988 Digital Cellular Phones Prozac RU-486 (abortion pill) 1989 High Definition TV 1990 HTML and HTTP Protocol (WWW) 1991 Digital Answering Machines 1992 Smart Pill 1993 Pentium 1994 HIV Inhibitors 1995 Digital Versatile Disc (DVD) JAVA 1998 Viagra

11 slide Technologický pokrok v Solowově modelu

12 slide 11 Technologický pokrok v Solowově modelu  Nová proměnná: E = efektivita práce  Předpokládejme: Technologický pokrok zlepšující práci (labor- augmenting): zvyšuje produktivitu práce exogenní mírou g:

13 slide 12 Technologický pokrok v Solowově modelu  Nyní můžeme zapsat produkční funkci jako:  kde L  E = počet efektivnostních pracovníků.  Zvýšení efektivity práce má stejný efekt na výstup jako zvýšení pracovní síly.

14 slide 13 Technologický pokrok v Solowově modelu  Značení: y = Y/LE = výstup na efektivnostního pracovníka k = K/LE = kapitál na efektivnostního pracovníka  Produkční funkce na efektivnostního pracovníka: y = f(k)  Úspory a investice na efektivnostního pracovníka: s y = s f(k)

15 slide 14 Technologický pokrok v Solowově modelu (  + n + g)k = obnovovací investice: množství investic nutné k udržení konstantního k. Skládá se z:   k k nahrazení opotřebení kapitálu  n k k vybavení nových pracovníků kapitálem  g k k vybavení kapitálem nových “efektivnostních” pracovníků, vytvořených technologickým pokrokem

16 slide 15 Technologický pokrok v Solowově modelu investice Kapitál na efektivnostního pracovníka, k sf(k) ( +n +g ) k( +n +g ) k k*k*  k = s f(k)  (  +n +g)k

17 slide 16 Míry růstu ve stálém stavu v Solowově modelu s technologickým pokrokem n + gY = y  E  L Celkový produkt g(Y/ L) = y  E Produkt na pracovníka 0y = Y/(L  E ) Produkt na efektivnostního pracovníka 0k = K/(L  E ) Kapitál na efektivnostního pracovníka Míra růstu ve stálém stavu SymbolProměnná

18 slide 17 Růst HDP, HDP na hlavu a růst populace v U.S. Zdroj: Jones 2011

19 slide 18 Zlaté pravidlo K nalezení kapitálové zásoby ve zlatém pravidle, vyjádříme c * v jednotkách k * : c * = y *  i * = f (k * )  (  + n + g) k * c * je maximalizováno, pokud MPK =  + n + g nebo alternativně, MPK   = n + g Ve stálém stavu podle zlatého pravidla, je mezní produkt kapitálu mínus opotřebení roven míře růstu populace plus míra technologického pokroku.

20 slide 19 V čem je Solowův model užitečný?  Princip přechodné dynamiky  Čím dále je ekonomika od ustáleného stavu, tím roste rychleji (předpokládáme, že se nachází pod ním)  Rozdíly v tempech růstu mezi zeměmi odrážejí, jak daleko nebo blízko jsou ekonomiky od svého ustáleného stavu

21 slide 20 Tempa růstu HDP na hlavu v různých zemích Zdroj: Jones 2011

22 slide 21 Příklad: USA a Čína USA  Tempo růstu přibližně konstantní 2 % za rok po více než jedno století  To může odrážet fakt, že USA se nacházejí blízko svého ustáleného stavu Čína  Prudký růst více než 8 % ročně za posledních 25 let  Naznačuje, že Čína je pod svým ustáleným stavem a proto roste rychleji Co třeba Japonsko po 2. světové válce?

23 slide 22 Efekt dohánění (catch-up) Zdroj: Jones 2011

24 slide Od teorie k empirii růstu

25 slide 24 Růstová empirie: vyrovnaný růst  Solowův model ve stálém stavu vykazuje vyrovnaný růst (balanced growth) – mnoho veličin roste stejným tempem.  Solowův model předpovídá, že Y/L a K/L rostou stejným tempem (g), takže K/Y by mělo zůstávat konstantní.  To platí i v reálném světě.  Solowův model předpovídá, že reálné mzdy rostou stejným tempem jako Y/L, zatímco reálná cena kapitálu by měla zůstávat konstantní.  To také platí na reálných datech.

26 slide 25 Růstová empirie: konvergence  Solowův model předpovídá, že pokud mají země ostatní charakteristiky stejné, tak by „chudé“ země (s nižším Y/L a K/L) měly růst rychleji než „bohaté“.  Pokud je to pravda, mezera výstupu mezi bohatými a chudými zeměmi by se měla v průběhu času snižovat, čímž by ekonomické úrovně jednotlivých zemí k sobě měly konvergovat.  V reálném světě mnoho chudých zemích NEROSTE rychleji než bohaté. Znamená to, že Solowův model nefunguje?

27 slide 26 Tempa růstu ve světě, 1960–2007 Ve světě jako celku, tempo růstu nezávisí na počátečním HDP na hlavu Zdroj: Jones 2011

28 slide 27 Růstová empirie: konvergence  Solowův model předpovídá, že pokud mají země ostatní charakteristiky stejné, tak by “chudé” země (s nižším Y/L a K/L) by měly růst rychleji než „bohaté“.  V realitě „ostatní charakteristiky zemí“ nejsou stejné  Země se mohou lišit např. mírou úspor nebo populačním růstem  Jinými slovy, země mohou konvergovat do jiného ustáleného stavu

29 slide 28 Růstová empirie: konvergence  Co Solowův model skutečně predikuje je podmíněná konvergence – země konvergují ke svým vlastním stálým stavům, které jsou determinovány úsporami, populačním růstem a vzděláním.  Tato predikce platí i na reálných datech  Na vzorku zemí s podobnými mírami úspor a populačního růstu se mezera důchodu uzavírala tempem 2 % ročně.  Na větších vzorcích zemí, když zohledníme rozdíly v úsporách, populačním růstu a lidském kapitálu, konvergovaly důchody tempem 2 % ročně.

30 slide 29 Tempa růstu v zemích OECD, V zemích OECD rostou chudé země rychleji a bohaté země pomaleji Zdroj: Jones 2011

31 slide 30 Sources: Barro (1991); Summers and Heston (1991) 23 OECD Countries ( ) GNP per Capita in 1960 (1995 USD '000) Avg. growth rate per capita (%) Konvergence (empirie)

32 slide 31 Konvergence v EU (HDP na obyvatele podle PPP. EA 12=100) Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR

33 slide 32 Růstová empirie: akumulace VF vs. výrobní efektivita  Rozdíly v důchodech na hlavu mezi jednotlivými zeměmi mohou být způsobeny rozdíly v: 1. kapitálu – fyzickém nebo lidském – na pracovníka 2. výrobní efektivitě (výšce produkční funkce)  Studie:  Oba faktory jsou důležité.  Oba faktory jsou korelovány: země s vyšším fyzickým nebo lidským kapitálem na pracovníka mají obvykle také vyšší výrobní efektivitu.

34 slide 33 Růstová empirie: akumulace VF vs. výrobní efektivita  Možná vysvětlení pro korelaci mezi kapitálem na pracovníka a výrobní efektivitou:  Výrobní efektivita podporuje akumulaci kapitálu.  Akumulace kapitálu vytváří externality, které zvyšují efektivitu.  Třetí, neznámá proměnná způsobuje, že akumulace kapitálu a výrobní efektivita jsou vyšší v některých zemích než v jiných.

35 slide 34 ČR: Zdroje konvergence (příspěvky k růstu potenciálního produktu %) Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR

36 slide 35 Průměrná roční tempa růstu, uzavřenáotevřená Růstová empirie: výrobní efektivita a volný obchod  Již od Adama Smitha ekonomové argumentovali, že volný obchod může zvýšit výrobní efektivitu a životní standardy.  Studie: Sachs & Warner: 0,7 %0,7 %4,5 %4,5 %rozvojové země 0,7 %0,7 %2,3 %2,3 %vyspělé země

37 slide 36 Růstová empirie: výrobní efektivita a volný obchod  K identifikaci kauzality Frankel and Romer využívají geografických rozdílů mezi zeměmi:  Některé země obchodují méně, protože jsou vzdáleny od ostatních zemí nebo nemají přístup k moři.  Některé geografické rozdíly jsou korelovány s obchodem, ale nikoliv s ostatními determinanty důchodu.  Proto, mohou být využity k odlišení dopadu obchodu na důchod (instrumentální proměnné).  Výsledky: Zvýšení poměru obchod/HDP o 2% způsobí za jinak stejných okolností zvýšení HDP na hlavu o 1%.

38 slide Růstové politiky

39 slide 38 Růstová politika  Spoříme příliš málo nebo příliš mnoho?  Které politiky mohou ovlivnit míru úspor?  Jak bychom měli rozdělit naše investice mezi soukromě vlastněný fyzický kapitál, veřejnou infrastrukturu a „lidský“ kapitál?  Jak instituce dané země ovlivňují výrobní efektivitu a akumulaci kapitálu?  Jaké politiky mohou podpořit rychlejší technologický pokrok?

40 slide 39 Růstová politika: zhodnocení role míry úspor  Pomocí zlatého pravidla můžeme určit, zda je míra úspor a kapitálová zásoba dané země příliš nízká, příliš vysoká nebo právě tak akorát.  Pokud (MPK   ) > (n + g ), potom se ekonomika nachází pod stálým stavem zlatého pravidla, a proto by měla zvýšit s.  pokud (MPK   ) < (n + g ), potom je daná ekonomika nad stálým stavem zlatého pravidla, a měla by snížit s.

41 slide 40 Aplikace: USA - zhodnocení výše míry úspor K odhadu (MPK   ) využijme tří údajů o americké ekonomice: 1. k = 2.5 y Kapitálová zásoba představuje zhruba dvouapůlnásobek ročního HDP. 2.  k = 0.1 y Zhruba 10 % HDP ročně je použito na náhradu opotřebovaného kapitálu. 3. MPK  k = 0.3 y Důchody z kapitálu představují asi 30 % HDP.

42 slide 41 Aplikace: míra úspor v USA 1. k = 2.5 y 2.  k = 0.1 y 3. MPK  k = 0.3 y Abychom určili , podělme 2 / 1:

43 slide 42 Aplikace: míra úspor v USA K určení MPK, podělme 3 / 1: MPK   = 0.12  0.04 = k = 2.5 y 2.  k = 0.1 y 3. MPK  k = 0.3 y

44 slide 43 Aplikace: míra úspor v USA  Z posledního slidu: MPK   = 0.08  Reálný HDP v USA roste tempem 3 % ročně, proto n + g = 0.03  Proto, MPK   = 0.08 > 0.03 = n + g  Závěr: Míra úspor v USA je níže než je stálý stav ve Zlatém pravidle: zvýšení míry úspor v USA by zvýšilo spotřebu na hlavu v dlouhém období.

45 slide 44 Růstová politika: jak zvýšit míru úspor?  Snížit deficit veřejných rozpočtů (nebo zvýšit jejich přebytek).  Zvýšit pobídky pro soukromé úspory:  Snížení daně z kapitálových zisků, daně z příjmu a daně z nemovitostí, protože odrazují od spoření.  Nahradit důchodové daně nepřímými daněmi.  Zavést daňové pobídky pro podporu důchodového a stavebního spoření.

46 slide 45 Růstová politika: a lokace investic  V Solowově modelu existuje jeden typ kapitálu.  V reálném světě existuje více druhů kapitálu, které můžeme rozdělit do následujících tří kategorií:  Soukromá kapitálová zásoba  Veřejná infrastruktura  Lidský kapitál: znalosti a schopnosti, které pracovníci získávají vzděláváním.  Jak bychom měli alokovat investice mezi tyto rozdílné typy kapitálů?

47 slide 46 Růstová politika: alokace investic Dva pohledy: 1.Vyrovnat daňové zatížení všech typů kapitálu ve všech odvětvích a ponechat tak na trhu, aby alokoval investice do těch typů kapitálu s nejvyšším mezním produktem. 2.Strukturální politika: Vlády by měly aktivně podporovat investice do určitého typu kapitálu v určitých odvětvích, protože mohou existovat pozitivní externality, které soukromí investoři neberou v úvahu.

48 slide 47 Problémy s aplikací strukturální politiky  Vlády nemusí být schopny správně „vybírat vítěze“ (vybírat odvětví s nejvyššími výnosy z kapitálu nebo s nejvyššími externalitami).  Politika (např. příspěvky politickým stranám) spíše než ekonomie může ovlivňovat, která odvětví získají přízeň politiků.

49 slide 48 Příklady, kdy vláda „selhává“ …

50 slide 49

51 slide 50

52 slide 51 Růstová politika: vytváření správných institucí  Vytváření správných institucí je důležité, pro zajištění toho, aby zdroje jsou alokovány do svého nejlepší využití. Příklady:  Právní řád k ochraně vlastnických práv.  Finanční trhy k zajištění toho, že kapitálové fondy plynou k těm nejlepším investičním projektům.  Nezkorumpovaná vláda, která podporuje konkurenci, vynucuje plnění smluv, atd.

53 slide 52 Ekonomický „experiment“ – rozdělení Koreje Stejné geografické podmínky, stejná kultura, stejní lidé Jediné, co obě země odlišuje jsou instituce

54 slide 53 Růstová politika: podpora technologického pokroku  Patentové zákony: podpora inovací pomocí udělování dočasných monopolů vynálezcům nových produktů.  Daňová podpora výzkumu a vývoje  Granty k financování základního výzkumu na univerzitách  Strukturální politika: podpora vybraných odvětví, které jsou klíčové k akceleraci technologického pokroku (včetně předchozích výhrad).

55 slide 54 CASE STUDY: Zpomalení produktivity 1,51,5 1,81,8 2,62,6 2,32,3 2,02,0 1,61,6 1,81,8 2,22,2 2,42,4 8,28,2 4,94,9 5,75,7 4,34,3 2,92, USA UK Japonsko Itálie Německo Francie Kanada Růst výstupu na hlavu (% ročně)

56 slide 55 Možná vysvětlení zpomalení produktivity  Problémy měření: Nárůsty produktivity nejsou plně zachyceny.  Ale: Proč by problémy měření měly být horší po roce 1972 než v předchozím období?  Ceny ropy: Ropné šoky nastaly současně s počátkem poklesu produktivity.  Ale: Potom proč produktivita neakcelerovala, když ceny ropy spadly v polovině osmdesátých let?

57 slide 56 Možná vysvětlení zpomalení produktivity  Kvalita pracovníků: sedmdesátá léta – velký příliv nových pracovníků do pracovní síly (baby boomers, ženy). Noví pracovníci bývají méně produktivní než zkušení pracovníci.  Vyčerpání nápadů: Možná je pomalý růst v období normální a rychlý růst v období byl anomálií.

58 slide 57 Které vysvětlení je „správné“? Všichni jsou podezřelí, ale je těžké prokázat, kdo z nich je viníkem

59 slide 58 APLIKACE: I.T. a “New Economy” 2,22,2 2,52,5 1,21,2 1,51,5 1,21,2 1,71,7 2,42,4 1,51,5 1,81,8 2,62,6 2,32,3 2,02,0 1,61,6 1,81,8 2,22,2 2,42,4 8,28,2 4,94,9 5,75,7 4,34,3 2,92, USA UK Japonsko Itálie Německo Francie Kanada Růst výstupu na hlavu (% ročně)

60 slide 59 APLIKACE: I.T. a “New Economy” Počítačová revoluce evidentně neovlivnila celkovou produktivitu až do poloviny devadesátých let. Dvě příčiny: 1.Podíl IT odvětví na HDP byl na konci 90.-tých let mnohem větší než dříve. 2.Určitý čas zabere, než firmy dostatečně využijí potenciál nových technologií. Velká, otevřená otázka:  Jak dlouho I.T. vydrží jako zdroj růstu?

61 slide Endogenní růstové modely

62 slide 61 Endogenní růstové teorie  Solowův model:  Trvalý růst životní úrovně je způsoben technologickým pokrokem.  Endogenní růstové teorie:  Soubor modelů, ve kterých je tempo růstu produktivity a životní úrovně endogenní.

63 slide 62 Základní model  Produkční funkce: Y = A K kde A je množství výstupu na každou jednotku kapitálu (A je exogenní a konstantní)  Klíčový rozdíl mezi tímto modelem a Solowem: MPK je zde konstantní, klesající v Solowově modelu.  Investice: sY  Opotřebení:  K  Rovnice pro změnu celkového kapitálu:  K = s Y   K

64 slide 63 Základní model  K = s Y   K  Pokud s A > , potom důchod poroste donekonečna a investice budou “motorem růstu”  Permanentní tempo růstu zde závisí na s. V Solowově modelu nikoliv.  Podělme K a použijme Y = A K pro:

65 slide 64 Vykazuje kapitál klesající výnosy nebo ne?  Závisí na definici “kapitálu”  Pokud je “kapitál” úzce definovaný (pouze továrny a zařízení), potom ano.  Obhájci teorií endogenního růstu argumentují, že znalosti jsou také typem kapitálu.  Pokud ano, potom konstantní výnosy z kapitálu jsou pravděpodobnější a tyto modely mohou být dobrým popisem ekonomického růstu.

66 slide 65 Dvousektorový model  Dva sektory:  výrobní podniky vyrábějí zboží.  výzkumné univerzity vyrábějí znalosti, které zvyšují efektivitu práce ve výrobě.  u = podíl práce ve výzkumu (u je exogenní)  Výrobní produkční funkce: Y = F [K, (1-u )E L]  Výzkumná produkční funkce:  E = g (u )E  Akumulace kapitálu:  K = s Y   K

67 slide 66 Dvousektorový model  Ve stálém stavu, rostou výrobní produkt na pracovníka a životní úroveň tempem  E/E = g (u ).  Klíčové proměnné: s: ovlivňuje úroveň důchodu, ale nikoliv tempo jeho růstu (stejně jako v Solowově modelu) u: ovlivňuje úroveň a tempo růstu důchodu  Otázka: Bylo by zvýšení u jednoznačně dobré pro ekonomiku?

68 slide 67 Fakta o výzkumu 1. Většina výzkumu je prováděna firmami za účelem zvyšování zisku. 2.Firemní zisky z výzkumu:  Patenty vytvářejí toky monopolních zisků.  Mimořádné zisky z toho, že je někdo jako první na trhu. 3.Inovace vytvářejí externality, které následně snižují náklady dalších inovací. Mnoho nových endogenních teorií růstu se pokouší zakomponovat tyto fakta do modelů, abychom lépe porozuměli technologickému pokroku. Isaac Newton: “If I have seen further than others, it is because I was standing on the shoulders of giants.“

69 slide 68 Provádí soukromý sektor dostatečné množství výzkumu?  Existence pozitivních externalit při tvorbě znalostí indikuje, že jich soukromý sektor neprodukuje dostatečné množství.  Ale existuje také mnoho duplikací výzkumného úsilí mezi konkurenčními firmami.  Odhady: Společenské výnosy R&D ≥ 40 % ročně.  Proto mnozí věří, že by vláda měla podporovat R&D.

70 slide 69 Ekonomický růst jako “kreativní destrukce”  Schumpeter (1942) razil termín “kreativní destrukce” k popisu změn vyplývajících z technologického pokroku:  Zavádění nových produktů je dobré pro zákazníky, ale často špatné pro existující producenty, kteří mohou být vytlačováni z trhu.  Příklady:  Ludité ( ) ničili stroje, které nahrazovaly kvalifikované textilní pracovníky v Anglii.  Supermarkety nahrazují rodinné obchůdky.

71 slide 70 Růstové účetnictví aneb jak se měří technologický pokrok? Růst výstupu Příspěvek celkové produktivity faktorů Příspěvek kapitálu Příspěvek práce

72 slide 71 Jak se měří „technologie“?

73 slide 72 Jak se měří „technologie“?

74 slide 73 Predikovat technologický pokrok je těžké …  "This 'telephone' has too many shortcomings to be seriously considered as a means of communication. The device is inherently of no value to us." -- Western Union internal memo, 1876  "Heavier-than-air flying machines are impossible." -- Lord Kelvin, president, Royal Society,  "Airplanes are interesting toys but of no military value." --Marshall Ferdinand Foch, Professor of Strategy, Ecole Superieure de Guerre.  "I do not believe the introduction of motor-cars will ever affect the riding of horses" -- Mr Scott-Montague, MP, in 1903 in the United Kingdom  "Who the hell wants to hear actors talk?" -- H.M. Warner (Warner Brothers) before rejecting proposal for movies with sound in Zdroj: Sala-i-Martin (2010)

75 slide 74 Predikovat technologický pokrok je těžké …  "640K ought to be enough for anybody." -- Bill Gates, 1981, rejecting proposal for larger computer memory.  "I think there is a world market for maybe five computers."-- Thomas Watson, chairman of IBM,  "There is no reason anyone would want a computer in their home." - - Ken Olsen, pres., chairman and founder of Digital Equipment Corp., 1977  "Who the hell wants to copy a document on plain paper???!!!" Rejection Letter to Chester Carlson, inventor of the XEROX machine Note: In fact, over 20 companies rejected his "useless" idea between 1939 and 1944.

76 Shrnutí 1.Klíčové závěry ze Solowově modelu s technologickým pokrokem  Míra růstu důchodu na hlavu ve stálém stavu závisí výhradně na exogenní míře technologického pokroku  USA mají mnohem méně kapitálu, než kolik předpokládá zlaté pravidlo a jeho stálý stav 2.Způsoby, jak zvýšit míru úspor  Zvýšit veřejné úspory (snížit rozpočtový deficit)  Daňové podpory pro soukromé úspory slide 75

77 Shrnutí 3. Zpomalení produktivity a “new economy”  Počátek sedmdesátých let: tempa růstu produktivity ve vyspělých zemích poklesla.  Polovina devadesátých let: tempo růstu produktivity se opět zvýšilo, pravděpodobně díky informačním technologiím. 4. Empirické studie  Solowův model vysvětluje vyvážený růst a podmíněnou konvergenci  Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v životní úrovni je dán rozdíly v akumulaci kapitálu a ve výrobní efektivitě slide 76

78 Shrnutí 5. Endogenní růstové teorie: modely, které  Zkoumají determinaci tempa růstu technologického pokroku, který Solowův model bere jako dané.  Vysvětluje rozhodování, které determinuje tvorbu znalostí pomocí R&D. slide 77

79 slide 78 Literatura Mankiw (2010): Chapter 8: Economic Growth II: Technology, Empirics and Policy. Holman (2010): Kapitola 9: Hospodářský růst. Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich) slide 78


Stáhnout ppt "Slide 0 7. EKONOMICKÝ RŮST II: (technologický pokrok, empirie růstu, růstová politika)"

Podobné prezentace


Reklamy Google