Letní archeologická praxe ve Znojmě-Hradišti Obrazový průvodce pro studenty.

Prezentace na téma: "Letní archeologická praxe ve Znojmě-Hradišti Obrazový průvodce pro studenty."— Transkript prezentace:

1 Letní archeologická praxe ve Znojmě-Hradišti Obrazový průvodce pro studenty

2 Pokud jste si začali prohlížet tuto prezentaci, na úvod vám chci blahopřát! Zřejmě jste se totiž rozhodli zapsat si na PdF volitelný předmět Archeologická praxe (De2BP_ARPR). Pokud jste to ještě neudělali, učiňte tak co nejdřív! Na dva prázdninové týdny strávené na Hradišti totiž budete v dobrém vzpomínat ještě dlouho ;-) Nevěříte? Tak se podívejte …

3 Vesnice Hradiště leží na skalní ostrožně nad Dyjí, vzdušnou čarou pár set metrů od centra Znojma. Od města ji ale dělí hluboké údolí, takže přístup je možný jen oklikou po silnici nebo po strmé pěšince skrz údolí.

4 Tady to všechno začíná – vjezd do areálu bývalého statku, kde v několika budovách sídlí fakultní archeologická základna. Autobusová zastávka, obchod i hospoda jsou na „náměstíčku“, odkud je snímek pořízen.

5 Naše archeologická základna. Budovy postupně svépomocí opravujeme – začali jsme ale vnitřkem, takže zvenku to ještě žádná sláva není … ale co není může být – tím spíš, pokud i vy přiložíte ruku k dílu ;-) A něco k terminologii – budova s novou fasádou vpravo je „expedice“, vlevo od ní s novou střechou a neomítnutými zdmi je „stáj“ (v ní je laboratoř a budoucí muzeum). Naproti nim stojí „skvot“.

6 Tohle je „skvot“ – přístavek na jeho levé straně je „kutloch“ – dříve kancelář pana docenta, teď už pokoj Mgr. Lukáše Kratochvíla, technika katedry a „pravé ruky“ doc. Klímy. Vedle „kutlochu“ postupně budujeme za přispění PdF MU a Lesů ČR repliku velkomoravské polozemnice.

7 Bydlí se na expedici (až 10 lidí + pan docent) a na skvotu (až 17 lidí + Mgr. Kratochvíl). Obě budovy mají vlastní kuchyň, koupelnu i záchod. Kuchyně jsou vybavené vším nádobím i základními ingrediencemi (cukr, sůl, čaj, olej …). Na tyto věci (a na mýdlo, toaletní papír a další věci) se na začátku od všech účastníků vybírá příspěvek.

8 Takhle vypadají pokoje – spí se na vojenských postelích „vzor 10“ (pro nezasvěcené – číslo 10 značí rok zavedení do výzbroje armády). Matrace sice tak staré nejsou, ale přesto je nanejvýš vhodné si na praxi vzít spacák nebo vlastní deku a prostěradlo. Pokoje jsou čtyřlůžkové nebo šestilůžkové. A malé upozornění – nemá moc smysl domlouvat si rozmístění na pokojích předem – vše se musí řešit operativně na místě podle toho, kolik účastníků se na turnuse nebo jeho části sejde.

9 Většina mimopracovního života se odehrává venku na prostranství před základnou – u stolů nebo za deště v party stanu vedle „skvotu“.

10 Obědy (a chuťově ne špatné!) nám ve všední den vozí ze zemědělského družstva v nedalekých Mašovicích – cena je 50,- Kč, je proto potřeba vzít si sebou 10 x 50,- = 500,- Kč na obědy. Snídaně a večeře si každý obstarává sám – na Hradišti je vcelku slušně zásobovaná Jednota a jedna hospoda, kde nabízí několik druhů jídel a pizzu.

11 A když jsme u jídla – při příjezdu na turnus nebo z víkendové pauzy se stalo pěknou tradicí přivážet z domova vzorky domácích pokrmů. Poznámka: docent Klíma má rád buchty, Lukáš Kratochvíl zase uzené ;-)

12 A teď už k vlastnímu archeologickému bádání – většinou pracujeme buďto na některém záchranném výzkumu před stavbou domu nebo na průzkumu velkomoravského pohřebiště na okraji Hradiště. V obou případech budeme vždycky celkem daleko od základny, a často dlouho na sluníčku – proto nezapomeňte na opalovací krémy, pokrývku hlavy, plavky a dostatek (nealkoholických!) tekutin !!!

13 A jak to všechno probíhá? Nejdřív, ještě před prázdninami nebo na začátku prvního turnusu, přijede bagr, který nám za našeho dohledu skryje svrchní vrstvu drnu a ornice.

14 Potom už nastoupíme my a co bagr „nahrubo“ načal, my „dočista“ doděláme – celou plochu musíme motyčkami a rýčem zarovnat do nakloněné roviny, která kopíruje terén.

15 Seškrabání motyčkou do roviny je moc důležité, díky němu totiž na ploše vyniknou všechny hroby. Vidíte je?

16 Kdyby ne tak tady jsou

17 Až je celá plocha seškrábnutá a začištěná, všechny vyrýsované hroby se očíslují a zakreslí do plánu. A pak začíná to asi nejzajímavější – každý vyfasuje motyčku, špachtli, šteteček, lopatku, kýbl a – jeden „svůj“ hrob. U něj pomalu a pečlivě odebírá hlínu, očišťuje kostru a všechny nálezy …

18 … a všechno, čeho si během začišťování hrobu všimne, zaznamená do formuláře.

19 Ale nepředbíhejme – než se v hrobě objeví kostra, je potřeba opatrně a postupně odstranit hlínu, která je nad ní. To někdy může být celkem hokna … … protože někteří zemřelí jsou i metr hluboko.

20 První věc, která se vám v hrobě objeví, bude nejspíš vrchní část z lebky (čelo nebo temeno). Od chvíle, kdy na ni narazíme, musíme postupovat dvojnásob pečlivě! Postupně se z lebky odkrývá stále víc …

21 … až je nakonec vidět celá. Pak se postupuje dále směrem k nohám.

22 Může se stát, že se při odkrývání v hrobě objeví něco neobvyklého – třeba zbytky výdřevy, kterou byl nebožtík obložen (jako na obrázku). Vše je potřeba vyfotit a zaznamenat do formulářů! A nebojte se – složité to není. Zvládne to i dítě

23 Výsledkem celé snahy je perfektně očištěná kostra a krásně „vypreparované“ nálezy, které se vždy nechávají na tom místě, kde v hrobě leží (takže je nezkoušíme vytahovat, nebereme je do ruky, neukazujeme kolegům se slovy „tý jo, divej, co tam bylo“ ani nic podobného…) Když je nález v hrobě výše, než samotná kostra, necháme jej na hliněném „soklíku“ a hlínu přímo pod ním neodebíráme, to proto, aby i po očištění kostry bylo zřejmé, kde přesně nález v hrobě byl – jako na obrázku vpravo, kde u pravé ruky zemřelého bylo slepičí vajíčko a za nohama slepičí kůstky.

24 Když je hrob začištěný, změří se jeho rozměry, pomocí buzoly se určí přesná orientace kostry a zaměří se přesná nadmořská výška kostry a všech nálezů.

25 Pak se důkladně zamete okolí hrobu, na dno se uloží tabulka s číslem hrobu, šipka označující sever a „trasírka“ jako měřítko a vše se vyfotí. Největší problém je většinou zajistit stín nad celým hrobem …

26 A nebo dostat tabulku a „severku“ do hlubokých hrobů …

27 Po vyfocení nebo těsně před ním odeberou z většiny hrobů kolegové z přírodovědecké fakulty vzorky kostí pro analýzu DNA.

28 Nakonec se každý hrob nakreslí na milimetrový papír, opatrně se vyzvednou nálezy i celá kostra a vše se odnese do laboratoře. Tam se nálezy očistí, zaevidují, zakreslí a uloží. Kostry si odvezou antropologové z PřF MU a dále je zkoumají. Někteří z vás budou v laboratoři pomáhat – třeba s očišťováním nálezů …

29 Den na Hradišti v létě začíná snídaní a nástupem v půl osmé, kdy jsou stanoveny denní úkoly a rozdělena práce. Pak následuje odchod na zkoumanou plochu, tak abychom v 8 hodin mohli začít pracovat.

30 Aby kostry a nálezy neponičil déšť, je někdy potřeba celou zkoumanou plochu zakrýt plachtami. „Odplachtování“ je proto většinou první věc, kterou ráno na výzkumu děláme.

31 Pak už je na řadě práce – jak bylo naznačeno, „každý si kope svůj hrob“. Fyzicky zdatní jedinci navíc těm méně zdatným vynáší kyblíky s hlínou a odvážejí kolečka ;-) Pozn.: na obrázku vpravo je skutečně Milan Smrčka ml., syn zpěváka „Záviše“. Tento známý syn ještě známějšího otce na Hradiště často zavítá a v některých řídkých případech i pomáhá …

32 O přestávce (10:00 – 10:30 a 16:00 – 16:30) následuje zpravidla úprk z plochy do stínu … … nebo na zahrádku k „Vybíralům“ na rychlou „žlutou“.

33 V 11:45 odcházíme na oběd, … … po obědě do 14:00 odpočíváme při polední pauze …

34 … kromě dvou šťastlivců, kteří jsou vybráni jako denní služba. Ti umyjí nádobí, vytřou podlahy a uklidí společné prostory (koupelny, kuchyně).

35 Občas je potřeba udržovat a vylepšovat areál expedice, takže někdy se místo motyček chopíme lopaty, místo štětečku krumpáče a místo archeologie děláme trochu zemního stavitelství.

36 A co se děje po práci?

37 Třeba se společně uvaří dobrá večeře …

38 … nebo si něco dobrého ugrilujeme … … případně si odpočineme v jedné z hradišťských „osvěžoven“. … zahrajeme na kytaru …

39 Zlatým hřebem je ale zatopený lom v sousedních Mašovicích!

40 O víkendu se dá vyrazit i na delší výlet na spoustu zajímavých míst blízko Hradiště.

41 Na Hradišti samozřejmě také uvidíte to, na co se asi těšíte nejvíc …

42 Docenta Klímu a jeho pejska Filoménu v tisíc a jedné situaci

43 Proto nezapomeňte – Hradiště potřebuje KAŽDÉHO z vás !

44 A navíc – každému se tam bude líbit ;-) !!!

45 Takže naviděnou na Hradišti!!! Prezentaci vytvořil Libor a doufá, že až na letní praxi přijedete, zamilujete si Hradiště stejně, jako před šesti lety on. Zde použité obrázky vyfotili studenti a absolventi PdF, za jejich poskytnutí mnohokrát děkujeme!