Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Křesťanská sociální etika Jabok 2008. 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 20082 11. EKOLOGIE, MÍR.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Křesťanská sociální etika Jabok 2008. 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 20082 11. EKOLOGIE, MÍR."— Transkript prezentace:

1 Křesťanská sociální etika Jabok 2008

2 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok EKOLOGIE, MÍR

3 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství (GS II-3) Práce Rodina (GS II-1) Vzdělání, kultura, média (GS II-2) Úroveň globální: Ekologie Mír (GS II-5,1) Sociální spravedlnost (GS II-5,2)

4 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Ekologie Oikos = dům (řec.): věda o společném domě. Oikos = dům (řec.): věda o společném domě. Věda o vztazích mezi organismy a prostředím (E. Haeckel, 1868), později posun na vztah mezi člověkem a přírodním prostředím. Věda o vztazích mezi organismy a prostředím (E. Haeckel, 1868), později posun na vztah mezi člověkem a přírodním prostředím. Environmentalistika je obor, který využívá poznatků různých vědních oborů (ekologie,chemie,fyziky,ekonomie) a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů, zabývá se tedy i prevencí znečišťování životního prostředí, nápravou vzniklých škod a nežádoucích zásahů. Environmentalistika je obor, který využívá poznatků různých vědních oborů (ekologie,chemie,fyziky,ekonomie) a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů, zabývá se tedy i prevencí znečišťování životního prostředí, nápravou vzniklých škod a nežádoucích zásahů. Environmentalistika zahrnuje také ochranu přírody, monitoring složek životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi, péče o zdraví lidské populace apod. Zabývá se také prevencí znečišťování prostředí a nápravou vzniklých škod a prevencí nežádoucích zásahů. Environmentalistika zahrnuje také ochranu přírody, monitoring složek životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi, péče o zdraví lidské populace apod. Zabývá se také prevencí znečišťování prostředí a nápravou vzniklých škod a prevencí nežádoucích zásahů. Ekologický problém je dnes zároveň problémem sociálním; je důsledkem jednosměrného pojetí rozvoje jako lidské činnosti, jejímž cílem je využívání přírody jako prostředku k uspokojování potřeb člověka. Ekologický problém je dnes zároveň problémem sociálním; je důsledkem jednosměrného pojetí rozvoje jako lidské činnosti, jejímž cílem je využívání přírody jako prostředku k uspokojování potřeb člověka. Důsledky: utilitarismus, konzumismus, hédonismus. Důsledky: utilitarismus, konzumismus, hédonismus. Alternativa: hledání kvality života ve všech jeho dimenzích, k nimž patří také úcta k životu druhých, láska a respekt k životu ve všech jeho podobách. Alternativa: hledání kvality života ve všech jeho dimenzích, k nimž patří také úcta k životu druhých, láska a respekt k životu ve všech jeho podobách.

5 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Biblické aspekty Muž a žena jsou v Božím plánu povoláni, aby si jako Boží „správcové“ podmanili zemi. Tato svrchovanost nesmí být svévolná a destruktivně panovačná. Muž a žena jsou povoláni k tomu, aby měli účast na Boží prozřetelnosti vůči ostatním tvorům podle příkladu Stvořitele, který „miluje všechno, co je“ (Mdr 11,24). Z toho vyplývá jejich odpovědnost za svět, který jim Bůh svěřil. (KKC 373) Muž a žena jsou v Božím plánu povoláni, aby si jako Boží „správcové“ podmanili zemi. Tato svrchovanost nesmí být svévolná a destruktivně panovačná. Muž a žena jsou povoláni k tomu, aby měli účast na Boží prozřetelnosti vůči ostatním tvorům podle příkladu Stvořitele, který „miluje všechno, co je“ (Mdr 11,24). Z toho vyplývá jejich odpovědnost za svět, který jim Bůh svěřil. (KKC 373) První člověk byl stvořen nejen jako dobrý, ale byl postaven do přátelství se svým Stvořitelem a do harmonie se sebou i s okolním tvorstvem, kterou překoná jedině sláva nového stvoření v Kristu. (KKC 374) První člověk byl stvořen nejen jako dobrý, ale byl postaven do přátelství se svým Stvořitelem a do harmonie se sebou i s okolním tvorstvem, kterou překoná jedině sláva nového stvoření v Kristu. (KKC 374) Ježíš často hovořil o přírodě v obrazech a podobenstvích, vyzýval lidi k pozitivnímu vztahu k ní; sám se projevil také jako vládce nad přírodou (např. utišení bouře, rozmnožení chleba). Ježíš často hovořil o přírodě v obrazech a podobenstvích, vyzýval lidi k pozitivnímu vztahu k ní; sám se projevil také jako vládce nad přírodou (např. utišení bouře, rozmnožení chleba).

6 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Křesťanská tradice František z Assisi František z Assisi Hildegarda z Bingen Hildegarda z Bingen Teilhard de Chardin Teilhard de Chardin Matthew Fox Matthew Fox Jürgen Moltmann Jürgen Moltmann Ekologická teologie – jeden ze směrů teologie osvobození Ekologická teologie – jeden ze směrů teologie osvobození

7 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Historické příčiny současné krize Křesťanská antropologie přistoupila ve středověku na ptolemaiovský obraz světa a prohlásila člověka za střed světa. Tato naivní centralizace však byla postupně odmítnuta moderními vědami: Křesťanská antropologie přistoupila ve středověku na ptolemaiovský obraz světa a prohlásila člověka za střed světa. Tato naivní centralizace však byla postupně odmítnuta moderními vědami: Astronomie (Galilei): Co je člověk na této zemi vzhledem k nekonečným prostorům vesmíru? Astronomie (Galilei): Co je člověk na této zemi vzhledem k nekonečným prostorům vesmíru? Biologie (Darwin): Je člověk náhodným zásahem selekce nebo je smysluplným pozdním zrozencem evoluce? Biologie (Darwin): Je člověk náhodným zásahem selekce nebo je smysluplným pozdním zrozencem evoluce? Psychologie (Freud): Je lidská duše pánem ve vlastním domě nebo pouze míčem nevědomých sil? Psychologie (Freud): Je lidská duše pánem ve vlastním domě nebo pouze míčem nevědomých sil? Křesťanská antropologie po dlouhou dobu tyto objevy odmítala, aby zachránila důstojnost a mravnost člověka. Tím stavěla člověka do nadřazené pozice vůči přírodě, a tak podporovala její devastaci ve jménu lidského pokroku. Křesťanská antropologie po dlouhou dobu tyto objevy odmítala, aby zachránila důstojnost a mravnost člověka. Tím stavěla člověka do nadřazené pozice vůči přírodě, a tak podporovala její devastaci ve jménu lidského pokroku.

8 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Ekologická teologie Proti dosavadnímu „Podmaňte si zemi“ (nepřímý důvod ničení přírody ze strany křesťanské kultury) nastupuje úcta ke stvoření, jehož autorem je Bůh (stejně tak podložená Biblí). Ten je zároveň mimo přírodu (transcendence) i uvnitř, jako duch, který všechno oživuje (imanence) = panenteismus (nikoli panteismus!). Proti dosavadnímu „Podmaňte si zemi“ (nepřímý důvod ničení přírody ze strany křesťanské kultury) nastupuje úcta ke stvoření, jehož autorem je Bůh (stejně tak podložená Biblí). Ten je zároveň mimo přírodu (transcendence) i uvnitř, jako duch, který všechno oživuje (imanence) = panenteismus (nikoli panteismus!). Vztah člověka k ostatním přírodním bytostem (rostlinám, živočichům) se stává vztahem dvou subjektů, nikoli subjektu k objektu, jak to bylo dosud chápáno. To je odstup od hierarchického chápání přírody (Bůh – člověk – živá – neživá příroda) k síťovému (vzájemná závislost). Vztah člověka k ostatním přírodním bytostem (rostlinám, živočichům) se stává vztahem dvou subjektů, nikoli subjektu k objektu, jak to bylo dosud chápáno. To je odstup od hierarchického chápání přírody (Bůh – člověk – živá – neživá příroda) k síťovému (vzájemná závislost). Ekologie je další oblastí (vedle kultury, vzdělání a sociální politiky), která nemůže být ponechána volnému trhu. Proto je zde nutná intervence státu a na globální úrovni také nadnárodních organizací. Ekologie je další oblastí (vedle kultury, vzdělání a sociální politiky), která nemůže být ponechána volnému trhu. Proto je zde nutná intervence státu a na globální úrovni také nadnárodních organizací. Centesimus annus, 37 Centesimus annus, 37

9 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Příčiny ekologické krize Demografický problém: Demografický problém: 1950: obyvatel, 2005: obyvatel 1950: obyvatel, 2005: obyvatel Nerovnost: extrémní příbytek v rozvojových zemích, úbytek v rozvinutých zemích. Nerovnost: extrémní příbytek v rozvojových zemích, úbytek v rozvinutých zemích. Nerovnoměrné rozdělování zdrojů: přestože je základních zdrojů dostatek, zůstává lidí podvyživených. Nerovnoměrné rozdělování zdrojů: přestože je základních zdrojů dostatek, zůstává lidí podvyživených. Omezenost zdrojů: Omezenost zdrojů: Ropa, některé kovy Ropa, některé kovy Nerovnost využívání: ¼ populace konzumuje 82 % zdrojů, ¾ populace konzumují 18% zdrojů. Nerovnost využívání: ¼ populace konzumuje 82 % zdrojů, ¾ populace konzumují 18% zdrojů. Problém odpadu: Problém odpadu: Kontaminace vzduchu, vody a půdy Kontaminace vzduchu, vody a půdy Důsledky: nemoci, ozónová díra, globální oteplování Důsledky: nemoci, ozónová díra, globální oteplování Ničení biosféry – rostlin a živočichů: Ničení biosféry – rostlin a živočichů: Narušení ekosystému na úrovni místní i globální Narušení ekosystému na úrovni místní i globální Hlavní problém: kácení deštného pralesa Hlavní problém: kácení deštného pralesa Využívání biotechnologií: Využívání biotechnologií: V zemědělství, zootechnice, lékařství, ochraně životního prostředí – jejich důsledky pro lidské zdraví, dopad na životní prostředí a ekonomiku, a tedy také jejich dovolenost z etického hlediska, jsou předmětem diskuse. V zemědělství, zootechnice, lékařství, ochraně životního prostředí – jejich důsledky pro lidské zdraví, dopad na životní prostředí a ekonomiku, a tedy také jejich dovolenost z etického hlediska, jsou předmětem diskuse. Odpovědnost za etické využívání biotechnologií mají vědci a technici, kteří je tvoří, podnikatelé, kteří je vyrábějí a obchodují s nimi, politici, kteří vytvářejí legislativní rámec pro tyto činnosti, pracovníci médií, kteří ovlivňují veřejné mínění. Odpovědnost za etické využívání biotechnologií mají vědci a technici, kteří je tvoří, podnikatelé, kteří je vyrábějí a obchodují s nimi, politici, kteří vytvářejí legislativní rámec pro tyto činnosti, pracovníci médií, kteří ovlivňují veřejné mínění.

10 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Společná odpovědnost Ochrana životního prostředí představuje výzvu pro celé lidstvo, jde o společnou a univerzální povinnost respektovat kolektivní dobro. Ochrana životního prostředí představuje výzvu pro celé lidstvo, jde o společnou a univerzální povinnost respektovat kolektivní dobro. Tato odpovědnost se vztahuje i k budoucím generacím. Tato odpovědnost se vztahuje i k budoucím generacím. Odpovědnost vůči životnímu prostředí musí dojít svého odpovídajícího výrazu také v právní oblasti. Odpovědnost vůči životnímu prostředí musí dojít svého odpovídajícího výrazu také v právní oblasti. Také každá ekonomická aktivita musí dbát na ochranu životního prostředí a kalkulovat s náklady na ni – zde je nutná regulace státu, protože tržní ekonomika s ekologickým rozměrem nepočítá. (KSNC ) Také každá ekonomická aktivita musí dbát na ochranu životního prostředí a kalkulovat s náklady na ni – zde je nutná regulace státu, protože tržní ekonomika s ekologickým rozměrem nepočítá. (KSNC )

11 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Životní prostředí a sdílení statků Aplikace zásady univerzálního určení statků: ekologická krize postihuje především ty nejchudší, proto především k nim by měly směřovat snahy o nápravu. Aplikace zásady univerzálního určení statků: ekologická krize postihuje především ty nejchudší, proto především k nim by měly směřovat snahy o nápravu. Současné ekologické problémy, které mají planetární rozměry, mohou být účinně řešeny jedině díky mezinárodní spolupráci, která je s to zajistit větší koordinaci využívání pozemských zdrojů. Současné ekologické problémy, které mají planetární rozměry, mohou být účinně řešeny jedině díky mezinárodní spolupráci, která je s to zajistit větší koordinaci využívání pozemských zdrojů.

12 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Nový životní styl Závažné ekologické problémy vyžadují účinnou změnu mentality, která by vedla k přijetí nového životního stylu, „v němž by určujícími prvky při rozhodování o spotřebě, šetření a investicích bylo hledání pravdy, krásy, dobra a spojení s ostatními v zájmu společného růstu“ (Centesimus annus, 36). Závažné ekologické problémy vyžadují účinnou změnu mentality, která by vedla k přijetí nového životního stylu, „v němž by určujícími prvky při rozhodování o spotřebě, šetření a investicích bylo hledání pravdy, krásy, dobra a spojení s ostatními v zájmu společného růstu“ (Centesimus annus, 36). Charakteristiky: střízlivost, umírněnost, sebekázeň na rovině osobní i společenské; opuštění logiky pouhého konzumu a podpora takových forem produkce, které budou respektovat řád stvoření a uspokojovat základní potřeby všech; vědomí vzájemné závislosti, která propojuje všechny obyvatele Země; postoj vděčnosti a uznání vůči Bohu – Stvořiteli. (KSNC ) Charakteristiky: střízlivost, umírněnost, sebekázeň na rovině osobní i společenské; opuštění logiky pouhého konzumu a podpora takových forem produkce, které budou respektovat řád stvoření a uspokojovat základní potřeby všech; vědomí vzájemné závislosti, která propojuje všechny obyvatele Země; postoj vděčnosti a uznání vůči Bohu – Stvořiteli. (KSNC )

13 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Pokoj a dobro: VII. Humánní ekologie 44: Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, a spotřeba roste v zemích, kde neroste populace. Tento vývoj je nerovnovážný a trvale neudržitelný. 44: Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, a spotřeba roste v zemích, kde neroste populace. Tento vývoj je nerovnovážný a trvale neudržitelný. 46: Reálný socialismus byl méně úspěšnou a ekologicky nešetrnou variantou vývoje. Snaha o růst spotřeby v nevýkonném systému se uskutečňovala často na úkor poškozování životního prostředí. 46: Reálný socialismus byl méně úspěšnou a ekologicky nešetrnou variantou vývoje. Snaha o růst spotřeby v nevýkonném systému se uskutečňovala často na úkor poškozování životního prostředí. 47: V 90. letech se realizovala mnoho ekologických projektů (odsiřovací zařízení, čističky odpadních vod, ekologicky šetrné způsoby výroby, třídění odpadu, filtrace vzduchu a zachycování emisí…), blížíme se úrovni západních zemí. 47: V 90. letech se realizovala mnoho ekologických projektů (odsiřovací zařízení, čističky odpadních vod, ekologicky šetrné způsoby výroby, třídění odpadu, filtrace vzduchu a zachycování emisí…), blížíme se úrovni západních zemí. 49: životní styl dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání, opuštění výlučného důrazu na kvantitativní materiální růst. Příklad Ježíšova života, odkaz na osobnost sv. Františka z Assisi (pokoj a dobro). 49: životní styl dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání, opuštění výlučného důrazu na kvantitativní materiální růst. Příklad Ježíšova života, odkaz na osobnost sv. Františka z Assisi (pokoj a dobro).

14 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Mír a násilí Podoby organizovaného násilí: války, terorismus Podoby organizovaného násilí: války, terorismus Války: problém provázející lidstvo po celou historii. Války: problém provázející lidstvo po celou historii. Krvavé 20. století – dvě světové války, 45 let studená válka Krvavé 20. století – dvě světové války, 45 let studená válka V 90. letech 20. stol. zahynulo ve válkách 5 mil. lidí, a 6 mil. bylo zraněno. V 90. letech 20. stol. zahynulo ve válkách 5 mil. lidí, a 6 mil. bylo zraněno. Dnešní existence zbraní hromadného ničení je důvodem k úplnému etickému odsouzení války. Dnešní existence zbraní hromadného ničení je důvodem k úplnému etickému odsouzení války. Dokud nebude možné válku úplně vyloučit, trvá církev na tradičním názoru: etická oprávněnost tzv. spravedlivé války – právo na spravedlivou obranu po vyčerpání všech prostředků mírového vyjednávání (GS 79). Dokud nebude možné válku úplně vyloučit, trvá církev na tradičním názoru: etická oprávněnost tzv. spravedlivé války – právo na spravedlivou obranu po vyčerpání všech prostředků mírového vyjednávání (GS 79).

15 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Mír v pohledu Bible Starý Zákon: Starý Zákon: Mír je základní atribut Boha: „Bůh je pokoj“ (Sd 6,24). Stvoření je obrazem Boha, má tvořit harmonický celek (Gn 1). Násilí je důsledkem hříchu člověka, není součástí Božího plánu; tam, kde je násilí, nemůže přebývat Bůh (1 Kron 22,8-9). Mír je základní atribut Boha: „Bůh je pokoj“ (Sd 6,24). Stvoření je obrazem Boha, má tvořit harmonický celek (Gn 1). Násilí je důsledkem hříchu člověka, není součástí Božího plánu; tam, kde je násilí, nemůže přebývat Bůh (1 Kron 22,8-9). Slovo „šalóm“ má kosmický význam; tento pokoj je darem Božím, nelze ho v plnosti mít na zemi; Hospodin dává pokoj svému lidu (Ž 72; 85). Vyvolený národ musí vést války pro vlastní obranu a pro obhajobu svého území, které dostal jako dar od Boha; nový svět míru, objímajícího veškerou přírodu, je příslibem pro mesiánskou dobu (Iz 2; 11) – Mesiáš je označován jako „Kníže pokoje“ (Iz 9,5). Slovo „šalóm“ má kosmický význam; tento pokoj je darem Božím, nelze ho v plnosti mít na zemi; Hospodin dává pokoj svému lidu (Ž 72; 85). Vyvolený národ musí vést války pro vlastní obranu a pro obhajobu svého území, které dostal jako dar od Boha; nový svět míru, objímajícího veškerou přírodu, je příslibem pro mesiánskou dobu (Iz 2; 11) – Mesiáš je označován jako „Kníže pokoje“ (Iz 9,5). Nový zákon: Nový zákon: Starozákonní příslib pokoje je naplněn v osobě Ježíše – Ježíš „je náš pokoj“ (Ef 2,14). Boží království je královstvím pokoje; tento pokoj není výsledkem politických jednání, ale obrácení srdce k Bohu. „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám“ (J 14,27); Pokoj vám!“ (L 24,36). Starozákonní příslib pokoje je naplněn v osobě Ježíše – Ježíš „je náš pokoj“ (Ef 2,14). Boží království je královstvím pokoje; tento pokoj není výsledkem politických jednání, ale obrácení srdce k Bohu. „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám“ (J 14,27); Pokoj vám!“ (L 24,36). Působní ve prospěch míru je spojeno s hlásáním evangelia, které je „radostnou zvěstí pokoje“ (Sk 10,36;Ef 6,15) adresovanou všem lidem. Evangelium je pacifistická utopie. Působní ve prospěch míru je spojeno s hlásáním evangelia, které je „radostnou zvěstí pokoje“ (Sk 10,36;Ef 6,15) adresovanou všem lidem. Evangelium je pacifistická utopie.

16 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Pojetí míru v křesťanských dějinách První křesťané byli pacifisté, odmítali jakékoli válku, násilí čelili jeho pasivním přijetím, až k mučednictví. První křesťané byli pacifisté, odmítali jakékoli válku, násilí čelili jeho pasivním přijetím, až k mučednictví. Od 4. století, kdy se stává křesťanství římským státním náboženstvím, se začíná rozvíjet teorie spravedlivé války (Augustin, Tomáš Akvinský). Od 4. století, kdy se stává křesťanství římským státním náboženstvím, se začíná rozvíjet teorie spravedlivé války (Augustin, Tomáš Akvinský). V stol. se pojem spravedlivé války aplikuje i na situace, kdy se církev násilím brání proti křivdám, které na ní byly spáchány (křižácké války), nebo kdy se snaží násilím přinutit lidi, aby přijali její nauku (inkvizice, násilné misie). V stol. se pojem spravedlivé války aplikuje i na situace, kdy se církev násilím brání proti křivdám, které na ní byly spáchány (křižácké války), nebo kdy se snaží násilím přinutit lidi, aby přijali její nauku (inkvizice, násilné misie) stol.: intenzivní snaha o prosazení míru, především v sociálních dokumentech papežů stol.: intenzivní snaha o prosazení míru, především v sociálních dokumentech papežů.

17 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Negativní působení církví v dějinách  Vychází ze specifického pojetí  víry jako souhlasu rozumu se zjevenou pravdou (x osobní vztah k Bohu),  pravdy jako jednoznačné, objektivní a poznatelné skutečnosti (x nemožnost plného poznání pravdy),  církve jako jediné autentické interpretky pravdy (x relativita lidského zprostředkování).  Historická náboženská netolerance (antisemitismus, křižácké války, inkvizice, evangelizace latinské Ameriky, protireformace, antimodernismus – až do r. 1967!) je příčinou častého názoru sociologů o negativní úloze náboženství v evropském vývoji (Berger).

18 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Mír v sociálních dokumentech církve Jan XXIII. – Pacem in terris, GS 77-82, poselství papežů ke Světovým dnům míru – 1. ledna. Jan XXIII. – Pacem in terris, GS 77-82, poselství papežů ke Světovým dnům míru – 1. ledna. Aktivity katolické církve ve prospěch míru koordinuje Papežská rada pro spravedlnost a mír – Iustitia et pax. Aktivity katolické církve ve prospěch míru koordinuje Papežská rada pro spravedlnost a mír – Iustitia et pax. „Mír je hodnota a univerzální povinnost a má svůj základ v rozumném a mravním uspořádání společnosti, které má své kořeny v samotném Bohu. Mír není pouze nepřítomnost války ani udržování rovnováhy sil mezi znesvářenými protivníky, ale zakládá se na spravedlivém pojetí lidské osoby a vyžaduje budování pořádku na spravedlnosti a lásce.“ (KSNC 494) „Mír je hodnota a univerzální povinnost a má svůj základ v rozumném a mravním uspořádání společnosti, které má své kořeny v samotném Bohu. Mír není pouze nepřítomnost války ani udržování rovnováhy sil mezi znesvářenými protivníky, ale zakládá se na spravedlivém pojetí lidské osoby a vyžaduje budování pořádku na spravedlnosti a lásce.“ (KSNC 494) „Mír se utváří den po dni úsilím o řád, který chce Bůh, a může rozkvétat jedině tehdy, když všichni uznávají vlastní odpovědnost za jeho rozvíjení.“ (KSNC 495) „Mír se utváří den po dni úsilím o řád, který chce Bůh, a může rozkvétat jedině tehdy, když všichni uznávají vlastní odpovědnost za jeho rozvíjení.“ (KSNC 495) Násilí nikdy není správnou odpovědí. Jednoznačné odsouzení války: je „selháním každého opravdového humanismu“, „je to vždy porážka lidskosti“. Proto je třeba vždy hledat alternativu války (KSNC 497, 498). Násilí nikdy není správnou odpovědí. Jednoznačné odsouzení války: je „selháním každého opravdového humanismu“, „je to vždy porážka lidskosti“. Proto je třeba vždy hledat alternativu války (KSNC 497, 498).

19 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Etické hodnocení násilí Křesťanská etika vychází z Desatera – 5. přikázání: Nezabiješ. Proto násilí na lidských osobách vždy hodnotí negativně. Křesťanská etika vychází z Desatera – 5. přikázání: Nezabiješ. Proto násilí na lidských osobách vždy hodnotí negativně. Přesto křesťanská tradice začala brzy rozlišovat tři výjimečné situace, v nichž zabití člověka považovala za oprávněné: trest smrti, nutnou obranu a spravedlivou válku. Přesto křesťanská tradice začala brzy rozlišovat tři výjimečné situace, v nichž zabití člověka považovala za oprávněné: trest smrti, nutnou obranu a spravedlivou válku. V posledním století jsou tyto tři situace podrobovány široké diskusi. Obhajoba spravedlivé války je zpochybňována zkušeností světových válek a existencí zbraní hromadného ničení. V posledním století jsou tyto tři situace podrobovány široké diskusi. Obhajoba spravedlivé války je zpochybňována zkušeností světových válek a existencí zbraní hromadného ničení. Novými problémy jsou terorismus a tzv. preventivní válka. Novými problémy jsou terorismus a tzv. preventivní válka.

20 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Spravedlivá válka Agresivní válka je svou vlastní povahou nemorální. V tragickém případě, když propukne, mají ti, kdo jsou odpovědni za záležitosti napadeného státu, právo i povinnost organizovat obranu i za pomoci zbraní. Agresivní válka je svou vlastní povahou nemorální. V tragickém případě, když propukne, mají ti, kdo jsou odpovědni za záležitosti napadeného státu, právo i povinnost organizovat obranu i za pomoci zbraní. Podle křesťanské etické tradice, kterou katolická církev i dnes obhajuje, je spravedlivá válka možná za současného splnění následujících čtyř podmínek: Podle křesťanské etické tradice, kterou katolická církev i dnes obhajuje, je spravedlivá válka možná za současného splnění následujících čtyř podmínek: aby škoda způsobená národu nebo společenství národů útočníkem byla trvalá, těžká a jistá; aby škoda způsobená národu nebo společenství národů útočníkem byla trvalá, těžká a jistá; aby se všechny jiné prostředky, jak tomu zabránit, ukázaly neproveditelné nebo neúčinné; aby se všechny jiné prostředky, jak tomu zabránit, ukázaly neproveditelné nebo neúčinné; aby byly odůvodněné vyhlídky na úspěch; aby byly odůvodněné vyhlídky na úspěch; aby použití zbraní nevyvolalo mnohem těžší zla a zmatky než zlo, které je třeba odstranit. aby použití zbraní nevyvolalo mnohem těžší zla a zmatky než zlo, které je třeba odstranit. Toto jsou tradiční prvky vypočítávané v nauce o tzv. „spravedlivé válce“. Hodnocení takových podmínek mravní oprávněnosti přísluší prozíravému úsudku těch, kteří mají odpovědnost za obecné blaho. (KKC 2309) Toto jsou tradiční prvky vypočítávané v nauce o tzv. „spravedlivé válce“. Hodnocení takových podmínek mravní oprávněnosti přísluší prozíravému úsudku těch, kteří mají odpovědnost za obecné blaho. (KKC 2309)

21 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Válečná situace 2310: Veřejná moc má v tomto případě právo a povinnost uložit občanům povinnosti nutné k národní obraně. Ti, kteří slouží vlasti ve vojsku, ať se považují za služebníky bezpečnosti a svobody národů. Když tento úkol správně plní, opravdu přispívají k obecnému dobru národů a k upevnění míru. 2310: Veřejná moc má v tomto případě právo a povinnost uložit občanům povinnosti nutné k národní obraně. Ti, kteří slouží vlasti ve vojsku, ať se považují za služebníky bezpečnosti a svobody národů. Když tento úkol správně plní, opravdu přispívají k obecnému dobru národů a k upevnění míru. 2311: Veřejná moc se má vhodně postarat o případy těch, kteří z důvodu svědomí odmítají používat zbraní; ti mají však poskytnout lidskému společenství služby jiným způsobem. 2311: Veřejná moc se má vhodně postarat o případy těch, kteří z důvodu svědomí odmítají používat zbraní; ti mají však poskytnout lidskému společenství služby jiným způsobem. 2312: Církev i lidský rozum prohlašují, že během ozbrojených konfliktů stále platí mravní zákon. „A když už naneštěstí válka vypukne, neznamená to, že již tím je válčícím stranám všechno dovoleno.“ 2312: Církev i lidský rozum prohlašují, že během ozbrojených konfliktů stále platí mravní zákon. „A když už naneštěstí válka vypukne, neznamená to, že již tím je válčícím stranám všechno dovoleno.“ 2313: Je třeba lidsky zacházet s nebojujícími, se zraněnými vojáky a se zajatci a respektovat je. Akce vědomě odporující mezinárodnímu právu a jeho všeobecným zásadám, stejně jako nařízení, která je ukládají, jsou zločiny. Slepá poslušnost není dostatečnou omluvou těch, kteří se jim podřizují. Vyhlazení nějakého obyvatelstva, národa nebo národnostní menšiny musí být odsouzeno jako smrtelný hřích. Člověk je mravně povinen odporovat rozkazům, které nařizují genocidu. 2313: Je třeba lidsky zacházet s nebojujícími, se zraněnými vojáky a se zajatci a respektovat je. Akce vědomě odporující mezinárodnímu právu a jeho všeobecným zásadám, stejně jako nařízení, která je ukládají, jsou zločiny. Slepá poslušnost není dostatečnou omluvou těch, kteří se jim podřizují. Vyhlazení nějakého obyvatelstva, národa nebo národnostní menšiny musí být odsouzeno jako smrtelný hřích. Člověk je mravně povinen odporovat rozkazům, které nařizují genocidu. 2314: „Každá válečná akce, směřující bezohledně k zničení celých měst nebo rozsáhlých území i s jejich obyvateli, je zločin proti Bohu i proti člověku, který je třeba s rozhodností a bez váhání odsoudit.“ Rizikem moderní války je poskytování příležitosti držitelům vědeckých a zvláště atomových, biologických zbraní ke spáchání takových zločinů. 2314: „Každá válečná akce, směřující bezohledně k zničení celých měst nebo rozsáhlých území i s jejich obyvateli, je zločin proti Bohu i proti člověku, který je třeba s rozhodností a bez váhání odsoudit.“ Rizikem moderní války je poskytování příležitosti držitelům vědeckých a zvláště atomových, biologických zbraní ke spáchání takových zločinů.

22 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Hromadění zbraní 2315: Hromadění zbraní se mnohým jeví jako paradoxní způsob, jak odradit případné protivníky od války. Vidí v nich nejúčinnější prostředky k zabezpečení míru mezi národy. Proti takovému zastrašovacímu prostředku je třeba vznést přísné mravní výhrady. Závody ve zbrojení nezabezpečují mír. Příčiny války vůbec neodstraní, naopak hrozí, že je zhorší. Nesmírné výdaje na přípravu stále nových zbraní zabraňují přispět na pomoc obyvatelstvu trpícímu nouzí; jsou překážkou rozvoje národů. Horečné zbrojení rozmnožuje příčiny konfliktů a zvyšuje nebezpečí, že se budou rozšiřovat. 2315: Hromadění zbraní se mnohým jeví jako paradoxní způsob, jak odradit případné protivníky od války. Vidí v nich nejúčinnější prostředky k zabezpečení míru mezi národy. Proti takovému zastrašovacímu prostředku je třeba vznést přísné mravní výhrady. Závody ve zbrojení nezabezpečují mír. Příčiny války vůbec neodstraní, naopak hrozí, že je zhorší. Nesmírné výdaje na přípravu stále nových zbraní zabraňují přispět na pomoc obyvatelstvu trpícímu nouzí; jsou překážkou rozvoje národů. Horečné zbrojení rozmnožuje příčiny konfliktů a zvyšuje nebezpečí, že se budou rozšiřovat. 2316: Výroba zbraní a obchod s nimi se dotýkají obecného dobra národů a mezinárodního společenství. Stát má tedy právo a povinnost omezit je jasnými zákony. Sledování krátkodobých osobních nebo kolektivních zájmů nemůže ospravedlnit iniciativy, které by rozdmychávaly násilí a konflikty mezi národy a ohrožovaly mezinárodní právní řád. 2316: Výroba zbraní a obchod s nimi se dotýkají obecného dobra národů a mezinárodního společenství. Stát má tedy právo a povinnost omezit je jasnými zákony. Sledování krátkodobých osobních nebo kolektivních zájmů nemůže ospravedlnit iniciativy, které by rozdmychávaly násilí a konflikty mezi národy a ohrožovaly mezinárodní právní řád. Sociální nauka církve předkládá jako cíl všeobecné, vyvážené a kontrolované odzbrojení: zákaz zbraní hromadného ničení, zbraní zasahujících zákeřně a bez rozlišení, kontrola produkce, prodeje, dovozu a vývozu zbraní. Sociální nauka církve předkládá jako cíl všeobecné, vyvážené a kontrolované odzbrojení: zákaz zbraní hromadného ničení, zbraní zasahujících zákeřně a bez rozlišení, kontrola produkce, prodeje, dovozu a vývozu zbraní.

23 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Povinnost chránit nevinné Ve válečných konfliktech je nutno respektovat normy mezinárodního humanitárního práva: Ve válečných konfliktech je nutno respektovat normy mezinárodního humanitárního práva: Ochrana civilního obyvatelstva Ochrana civilního obyvatelstva Péče o uprchlíky Péče o uprchlíky Zákaz genocidy (zločin proti Bohu a proti samotnému lidství) Zákaz genocidy (zločin proti Bohu a proti samotnému lidství) Mezinárodní společenství jako celek má morální povinnost zasahovat ve prospěch těch skupin, jejichž přežití je ohroženo a jejichž práva jsou hromadně porušována. (KSNC ) Mezinárodní společenství jako celek má morální povinnost zasahovat ve prospěch těch skupin, jejichž přežití je ohroženo a jejichž práva jsou hromadně porušována. (KSNC )

24 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Problém preventivní války Pokud dojde k preventivnímu vojenskému zásahu bez jasných důkazů, že bezprostředně hrozila agrese, pak to musí vyvolat závažné otázky mravní a právní povahy. Pokud dojde k preventivnímu vojenskému zásahu bez jasných důkazů, že bezprostředně hrozila agrese, pak to musí vyvolat závažné otázky mravní a právní povahy. Jedině rozhodnutí kompetentních orgánů založené na přesných zjištěních a na opodstatněných pohnutkách může na mezinárodní úrovni dát oprávnění k použití ozbrojených sil, jestliže zjistí, že určitá situace je ohrožením míru, a povolí zásah do oblasti vyhrazené vládě určitého státu. (KSNC 501) Jedině rozhodnutí kompetentních orgánů založené na přesných zjištěních a na opodstatněných pohnutkách může na mezinárodní úrovni dát oprávnění k použití ozbrojených sil, jestliže zjistí, že určitá situace je ohrožením míru, a povolí zásah do oblasti vyhrazené vládě určitého státu. (KSNC 501)

25 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Problém terorismu „Terorismus vyhrožuje, zraňuje a zabíjí bez rozlišování, je těžkým proviněním proti spravedlnosti a lásce“ (KKC 2297). „Terorismus vyhrožuje, zraňuje a zabíjí bez rozlišování, je těžkým proviněním proti spravedlnosti a lásce“ (KKC 2297). „Terorismus je nutno zcela bezvýhradně zavrhnout. Představuje totiž projev naprostého pohrdání lidským životem, a proto ho nic nemůže ospravedlnit, neboť člověk je vždy cílem a nikoli prostředkem.“ (KSNC 514) „Terorismus je nutno zcela bezvýhradně zavrhnout. Představuje totiž projev naprostého pohrdání lidským životem, a proto ho nic nemůže ospravedlnit, neboť člověk je vždy cílem a nikoli prostředkem.“ (KSNC 514) Právo bránit se proti terorismu: identifikace viníků musí být důsledně prokázána, neboť trestní odpovědnost je vždy osobní odpovědností, a proto ji nelze rozšiřovat na náboženství, národy či etnika, k nimž teroristé příslušejí. (KSNC 514) Právo bránit se proti terorismu: identifikace viníků musí být důsledně prokázána, neboť trestní odpovědnost je vždy osobní odpovědností, a proto ji nelze rozšiřovat na náboženství, národy či etnika, k nimž teroristé příslušejí. (KSNC 514) Prohlašovat se za teroristy ve jménu Božím je svatokrádeží a rouháním; označovat jako mučedníky ty, kdo umírají, když konají teroristickou akci, znamená převrátit pojem mučednictví, které je svědectvím toho, kdo se nechává raději zahubit, než aby se zřekl Boha a jeho lásky; nikoli označení člověka, který ve jménu Boha zabíjí. Prohlašovat se za teroristy ve jménu Božím je svatokrádeží a rouháním; označovat jako mučedníky ty, kdo umírají, když konají teroristickou akci, znamená převrátit pojem mučednictví, které je svědectvím toho, kdo se nechává raději zahubit, než aby se zřekl Boha a jeho lásky; nikoli označení člověka, který ve jménu Boha zabíjí. Žádné náboženství nesmí tolerovat terorismus, a tím spíše ho nesmí hlásat. (KSCN 515) Žádné náboženství nesmí tolerovat terorismus, a tím spíše ho nesmí hlásat. (KSCN 515)

26 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Cesty k míru Zastavit závody ve zbrojení – problém politický a ekonomický Zastavit závody ve zbrojení – problém politický a ekonomický Vytvářet společnost svobody a práva (příklad: v západní Evropě se nevedla žádná válka od roku 1945) Vytvářet společnost svobody a práva (příklad: v západní Evropě se nevedla žádná válka od roku 1945) Vychovávat k míru (rodina, výchovné instituce, média, církve) Vychovávat k míru (rodina, výchovné instituce, média, církve) Tolerance a dialog – interkulturalita Tolerance a dialog – interkulturalita Doprovázet oběti násilí a jejich rodiny Doprovázet oběti násilí a jejich rodiny Modlitba Modlitba


Stáhnout ppt "Křesťanská sociální etika Jabok 2008. 12 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 20082 11. EKOLOGIE, MÍR."

Podobné prezentace


Reklamy Google