Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009 1 KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok2009.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009 1 KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok2009."— Transkript prezentace:

1 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok2009

2 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE

3 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

4 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Starověk Antický svět: kult byl úzce spjat s veřejnou funkcí polis, byl jednou ze složek její činnosti. Náboženství bylo občanskou záležitostí, s občanskou společností se ztotožňovalo, a proto nebylo zapotřebí žádných samostatných náboženských společností. Neexistoval komplex společensko–právních vztahů na způsob vztahů mezi státem a církvemi. Antický svět: kult byl úzce spjat s veřejnou funkcí polis, byl jednou ze složek její činnosti. Náboženství bylo občanskou záležitostí, s občanskou společností se ztotožňovalo, a proto nebylo zapotřebí žádných samostatných náboženských společností. Neexistoval komplex společensko–právních vztahů na způsob vztahů mezi státem a církvemi. Izrael: lid stál pod přímou vládou jediného Boha – společenské zřízení teokratické (bohovládné). Občanská pospolitost byla „pohlcena“ náboženskou pospolitostí. Izrael: lid stál pod přímou vládou jediného Boha – společenské zřízení teokratické (bohovládné). Občanská pospolitost byla „pohlcena“ náboženskou pospolitostí. Římská říše: svobodní občané měli povinnost účasti na státním kultu, jedinou tolerovanou skupinou jiného vyznání byli Židé. Na základě tohoto principu docházelo v prvních staletích k opakovaným pronásledováním křesťanů. Římská říše: svobodní občané měli povinnost účasti na státním kultu, jedinou tolerovanou skupinou jiného vyznání byli Židé. Na základě tohoto principu docházelo v prvních staletích k opakovaným pronásledováním křesťanů. Konstantin: ediktem milánským (313) vyhlášena rovnoprávnost křesťanství s pohanským náboženstvím. Konstantin: ediktem milánským (313) vyhlášena rovnoprávnost křesťanství s pohanským náboženstvím. Theodosius: zákaz pohanských kultů (391) – křesťanství se stává státním náboženstvím. Theodosius: zákaz pohanských kultů (391) – křesťanství se stává státním náboženstvím.

5 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Středověk Augustin (354 – 430) – O obci Boží (De civitate Dei): církev a politické národy tvoří jednotu, jednotné společenství křesťanů (Corpus Christianorum), zároveň však vytvářeli dvě obce – světskou a Boží, lišící se navzájem cílem svého působení. Náboženská jednota společnosti a polarizace moci mezi obcí světskou a náboženskou jsou typické znaky pro dějiny evropských politických národů přibližně v mezidobí let 500 až Augustin (354 – 430) – O obci Boží (De civitate Dei): církev a politické národy tvoří jednotu, jednotné společenství křesťanů (Corpus Christianorum), zároveň však vytvářeli dvě obce – světskou a Boží, lišící se navzájem cílem svého působení. Náboženská jednota společnosti a polarizace moci mezi obcí světskou a náboženskou jsou typické znaky pro dějiny evropských politických národů přibližně v mezidobí let 500 až Cézaropapismus – nadvláda světského vládce nad církví: Cézaropapismus – nadvláda světského vládce nad církví: Byzantský cézaropapismus: Justinán I. (527 – 565); církev včleněna do mocenských struktur státu, vládce zasahuje do církevní legislativy, svolává koncily a synody, uplatňuje v církvi administrativní moc.Byzantský cézaropapismus: Justinán I. (527 – 565); církev včleněna do mocenských struktur státu, vládce zasahuje do církevní legislativy, svolává koncily a synody, uplatňuje v církvi administrativní moc. Franský cézaropapismus: Karel Veliký (800, chápal se jako „Bohem korunovaný vládce Římské říše“) a jeho nástupci (karlovci). Na rozdíl od byzantského cézaropapismu byl respektován primát papeže a duchovenstvo mělo rozhodující vliv nejen v náboženské, ale i v kulturní a politické oblasti.Franský cézaropapismus: Karel Veliký (800, chápal se jako „Bohem korunovaný vládce Římské říše“) a jeho nástupci (karlovci). Na rozdíl od byzantského cézaropapismu byl respektován primát papeže a duchovenstvo mělo rozhodující vliv nejen v náboženské, ale i v kulturní a politické oblasti. Germánský cézaropapismus: saský král Otto I. Veliký (936 – 973) svěřil některým biskupům území jako léna, a tak z nich vytvořil říšská knížata.Germánský cézaropapismus: saský král Otto I. Veliký (936 – 973) svěřil některým biskupům území jako léna, a tak z nich vytvořil říšská knížata. Papocézarismus – nadvláda papeže nad světskými vládci: papež Inocenc III. (1198 – 1216) získal většinu evropských panovníků mimo Římskou říši k tomu, aby uznali svůj lenní vztah k Apoštolskému stolci. Tento model se však nikdy v plnosti neprosadil. Papocézarismus – nadvláda papeže nad světskými vládci: papež Inocenc III. (1198 – 1216) získal většinu evropských panovníků mimo Římskou říši k tomu, aby uznali svůj lenní vztah k Apoštolskému stolci. Tento model se však nikdy v plnosti neprosadil.

6 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Reformace Německá (luterská) reformace = knížecí reformace: vytváření zemských církví (Landeskirchen), ve kterých zeměpáni zaváděli reformaci shora (cuius regio, eius religio). Německá (luterská) reformace = knížecí reformace: vytváření zemských církví (Landeskirchen), ve kterých zeměpáni zaváděli reformaci shora (cuius regio, eius religio). Švýcarská reformace: významné vůdčí osobnosti získaly rozhodující vliv v radách švýcarských měst: Ulrich Zwingli (1484–1531) v Curychu a Jean Cauvain-Calvinus (1509–1564) v Ženevě. Vytvořili tam teokratický systém správy. Nejvyšší církevní orgán, konzistoř, složená z kazatelů a laických starších, měla silný vliv ve veřejných záležitostech – jejímu přísnému dozoru a soudu podléhal nejen rodinný, ale také občanský život ženevských věřících. Švýcarská reformace: významné vůdčí osobnosti získaly rozhodující vliv v radách švýcarských měst: Ulrich Zwingli (1484–1531) v Curychu a Jean Cauvain-Calvinus (1509–1564) v Ženevě. Vytvořili tam teokratický systém správy. Nejvyšší církevní orgán, konzistoř, složená z kazatelů a laických starších, měla silný vliv ve veřejných záležitostech – jejímu přísnému dozoru a soudu podléhal nejen rodinný, ale také občanský život ženevských věřících. Anglická reformace: prosazena shora přímo panovníkem (Jindřich VIII. 1491–1547). Papež, který králi váhal prohlásit jeho manželství s Kateřinou Aragonskou za neplatné, byl prohlášen za pouhého biskupa římské církve, zatímco za ochránce a nejvyšší hlavou církve v Anglii se prohlásil král. O rok později prosadil v parlamentu významné změny církevní ústavy, jimiž bylo dosaženo naprosté nezávislosti na papeži. Nejvyšším duchovním představitelem Church of England se stal anglický primas – arcibiskup canterburský. Anglická reformace: prosazena shora přímo panovníkem (Jindřich VIII. 1491–1547). Papež, který králi váhal prohlásit jeho manželství s Kateřinou Aragonskou za neplatné, byl prohlášen za pouhého biskupa římské církve, zatímco za ochránce a nejvyšší hlavou církve v Anglii se prohlásil král. O rok později prosadil v parlamentu významné změny církevní ústavy, jimiž bylo dosaženo naprosté nezávislosti na papeži. Nejvyšším duchovním představitelem Church of England se stal anglický primas – arcibiskup canterburský. S reformací vyvstala otázka, jaký poměr bude mít státní moc ke dvěma či více vyznáním, která na jeho území působí. Může buď jednu konfesi ve svůj prospěch privilegovat a ostatní tolerovat (Josef II.) nebo vytvořit konfesněprávní rámec pro faktickou rovnost všech konfesí ve státě. S reformací vyvstala otázka, jaký poměr bude mít státní moc ke dvěma či více vyznáním, která na jeho území působí. Může buď jednu konfesi ve svůj prospěch privilegovat a ostatní tolerovat (Josef II.) nebo vytvořit konfesněprávní rámec pro faktickou rovnost všech konfesí ve státě.

7 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Rakousko - Uhersko 1620 – 1781: násilná rekatolizace 1620 – 1781: násilná rekatolizace Jurisdikcionalismus: světský panovník má iura maiestatica circa sacra – vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích). Jurisdikcionalismus: světský panovník má iura maiestatica circa sacra – vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích). Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění – sekularizace) Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění – sekularizace) Právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života – publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací Právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života – publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům Právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských a biskupských nařízení až po jejich schválení panovníkem) Právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských a biskupských nařízení až po jejich schválení panovníkem) Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou). Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou). 1781: toleranční patent 1781: toleranční patent 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu

8 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Odluka církve od státu Spojené státy americké – první dodatek Ústavy (1787): Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství, Kongres nesmí vydávat zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství. Spojené státy americké – první dodatek Ústavy (1787): Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství, Kongres nesmí vydávat zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství. Francie: důsledkem „Prohlášení práv člověka a občana“, přijatého Ústavodárným shromážděním 1789, bylo také zrovnoprávnění všech vyznání„ “ Náboženství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat – zárodek budoucích vztahů mezi náboženstvím a společností v Evropě. Následovalo vyvlastnění veškerého církevního majetku, rušení řádů a klášterů a řada proticírkevních opatření. Francie: důsledkem „Prohlášení práv člověka a občana“, přijatého Ústavodárným shromážděním 1789, bylo také zrovnoprávnění všech vyznání„ Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské.“ Náboženství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat – zárodek budoucích vztahů mezi náboženstvím a společností v Evropě. Následovalo vyvlastnění veškerého církevního majetku, rušení řádů a klášterů a řada proticírkevních opatření. Německo: pod vlivem Francie sekularizace katolického církevního majetku (1803) Po Vídeňském kongresu (1814–1815) usiloval Apoštolský stolec o zlepšení vztahů s jednotlivými německými státy, a to formou konkordátu (1817 s Bavorskem) nebo alespoň formou tzv. cirkumskripční buly (1821 s Pruskem). Německo: pod vlivem Francie sekularizace katolického církevního majetku (1803) Po Vídeňském kongresu (1814–1815) usiloval Apoštolský stolec o zlepšení vztahů s jednotlivými německými státy, a to formou konkordátu (1817 s Bavorskem) nebo alespoň formou tzv. cirkumskripční buly (1821 s Pruskem). K definitivnímu prosazení principu náboženské svobody a odluky církve od státu došlo v Evropě po 1.světové válce. K definitivnímu prosazení principu náboženské svobody a odluky církve od státu došlo v Evropě po 1.světové válce.

9 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Reakce katolické církve Církev považuje tento vývoj za útok na samu podstatu křesťanství a tvrdě jej odsuzuje. Církev považuje tento vývoj za útok na samu podstatu křesťanství a tvrdě jej odsuzuje. Polarizace mezi tendencí liberální a ultramontánní (konzervativní, centralistická, zaměřená na Řím) Polarizace mezi tendencí liberální a ultramontánní (konzervativní, centralistická, zaměřená na Řím) Definitivní prosazení antiliberálního (ultramontánního) kurzu, který znemožnil církvi dialog s moderním světem a recepci jeho myšlenek: Definitivní prosazení antiliberálního (ultramontánního) kurzu, který znemožnil církvi dialog s moderním světem a recepci jeho myšlenek: Řehoř XVI. (Mirari vos 1832),Řehoř XVI. (Mirari vos 1832), Pius IX. (Quanta cura 1864 – Sylabus errorum),Pius IX. (Quanta cura 1864 – Sylabus errorum), 1. vatikánský koncil ( – dogma o jurisdikčním primátu a papežské neomylnosti),1. vatikánský koncil ( – dogma o jurisdikčním primátu a papežské neomylnosti), Lev XIII. (Aeterni Patris 1879 – závaznost scholastické filozofie),Lev XIII. (Aeterni Patris 1879 – závaznost scholastické filozofie), Pius X. (Sacrorum antistitum 1910, antimodernistická přísaha – povinnost zrušena 1967)Pius X. (Sacrorum antistitum 1910, antimodernistická přísaha – povinnost zrušena 1967) Obrat až na 2. vatikánském koncilu ( ), důsledky dodnes. Obrat až na 2. vatikánském koncilu ( ), důsledky dodnes.

10 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek VZTAH MEZI STÁTEM A CÍRKVEMI Konfesijní stát – identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Konfesijní stát – identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Netoleranční: jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy).Netoleranční: jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy). Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r Švédsko)Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r Švédsko) á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci.á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci. Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Svoboda volby vyznání nebo stavu bez vyznání pro každého občana a svoboda vykonávat či nevykonávat náboženské obřady a vyznávat či nevyznávat víru podle této volby. Paritní systém: Rovnost všech náboženství před zákonem; Nárokovost uznání náboženství (konfese, církve) jako instituce po splnění zákonných předpokladů Uznání církví i jejich součástí jako právnických osob a možnost církví zakládat svobodně a nezávisle na státu další právnické osoby s jakýmkoliv posláním v rámci občanské společnosti. Sekulární stát odlukový: úplná odluka církve od státu Sekulární stát odlukový: úplná odluka církve od státu Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje. Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje.

11 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek SYSTÉM VZTAHU STÁTU A CÍRKVE SYSTÉM KONFESIJNÍ SYSTÉM SVĚTSKÝ (SEKULÁRNÍ) SYSTÉM SVĚTSKÝ (SEKULÁRNÍ) výlučný toleranční odlukový kooperační s odlukou přátelskou s odlukou přátelskou s odlukou nepřátelskou s odlukou nepřátelskou

12 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Komunismus Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákonem 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury Zákonem 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků

13 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Listina základních práv a svobod Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

14 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Církve a stát po roce 1989 Obnova sekulárního státu – postupné vytváření nového konfesního práva Obnova sekulárního státu – postupné vytváření nového konfesního práva Zákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnostiZákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti Od jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/1949.Od jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/ /1990 Sb. a 338/1991 – restituční zákony298/1990 Sb. a 338/1991 – restituční zákony 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení náboženských společností, platil až do roku /1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení náboženských společností, platil až do roku Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel.Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel.

15 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek ZÁKLADNÍ NORMY ČESKÉHO KONFESNÍHO PRÁVA Mezikonfesní zákony Mezikonfesní zákony 49/1868 ř.z.; 96/1925 Sb. z. a n. Uznání církví (registrace) Uznání církví (registrace) Postavení katol. církve Postavení katol. církve 68/1874 ř.z. (1949 – 1991 neupraveno); 308/1991 Sb. a 161/1992 Sb. (1949 – 1991 neupraveno); 308/1991 Sb. a 161/1992 Sb. 195/1855 ř.z. 50/1874 ř.z. 195/1855 ř.z. 50/1874 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 219/1949 Sb. 218/1949 Sb. vl.n. 219/1949 Sb. Postavení evangelických církví Postavení evangelických církví 41/1861 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 221/1949 Sb 218/1949 Sb. vl.n. 221/1949 Sb Postavení židovských obcí Postavení židovských obcí 57/1890 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 223/1949 Sb. 218/1949 Sb. vl.n. 223/1949 Sb. Financování církví zemské nábo- ženské fondy kongrua a dotace Financování církví zemské nábo- ženské fondy kongrua a dotace 51/1874 ř.z. katolická církev 47/1885 ř.z. 176/1898 ř.z. pravosl. církev 142/1887 ř.z. 177/1898 ř.z. katolická církev 47/1885 ř.z. 176/1898 ř.z. pravosl. církev 142/1887 ř.z. 177/1898 ř.z. 122/1926 Sb. z.a n. vl. n. 124/1928 Sb. z a n. 122/1926 Sb. z.a n. vl. n. 124/1928 Sb. z a n. 218/1949 Sb. vl.n. 578/1990 Sb. vl. n. 86/1993 Sb. 218/1949 Sb. vl.n. 578/1990 Sb. vl. n. 86/1993 Sb. nadále neupraveno /2002 Sb. (úč ) 3/2002 Sb. (úč )

16 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Současný model vztahu státu a církví v ČR Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Stát: Stát: Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby,Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby, Ponechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonuPonechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonu Některým církvím přiznává zvláštní práva (§7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu):Některým církvím přiznává zvláštní práva (§7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu): vyučovat náboženství na státních školách; vyučovat náboženství na státních školách; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; být financována státem; být financována státem; konat církevní svatby platné před státem; konat církevní svatby platné před státem; zřizovat církevní školy; zřizovat církevní školy; zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let. zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let.

17 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Církve a náboženské společnosti nábož. na státních školách služba duchovních v armádě služba duchovních ve věznicích financování státem platnost církevních sňatků zřizování církevních škol zpovědní tajemství Apoštolská církev AAAAAAA Bratrská jednota baptistů neAAAAAA Církev adventistů sedmého dne AAAAAAA Církev bratrská neAAAAAA Církev československá husitská AAAAAAA Církev J.K.Svatých posledních dnů ne A A Církev řeckokatolická neAAAA A Církev římskokatolická AAAAAAA Českobratrská církev evangelická AAAAAAA Evangelická církev AV v ČR neAAAA A Evangelická církev metodistická neAAAA A Federace židovských obcí v ČR ne AAA Jednota bratrská neAAAAAA Křesťanské sbory AneA A A Luterská evang. církev AV v ČR Ane AA A Náb. společnost českých unitářů ne AA A Náb.společnost Svědkové Jehovovi AneA A Novoapoštolská církev v ČR ne A A Pravoslavná církev v českých zemích neAAAA A Slezská církev evangelická AV AAAAAAA Starokatolická církev v ČR AAAAAneA

18 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Registrace CNS Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi ) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi ) Postup: 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. Postup: 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. MK vede tři rejstříky: 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na Nejsou v nich školy – ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT. MK vede tři rejstříky: 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na Nejsou v nich školy – ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT.

19 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Financování církví Modely financování církví v Evropě : Modely financování církví v Evropě : Státní dotace: Belgie, ŘeckoStátní dotace: Belgie, Řecko Církevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, ŠvédskoCírkevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, Švédsko Církevní příspěvky: RakouskoCírkevní příspěvky: Rakousko Daňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a LitvaDaňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litva Výnosy z majetku: Velká Británie PortugalskuVýnosy z majetku: Velká Británie Portugalsku Dobrovolné příspěvky: Francie, NizozemíDobrovolné příspěvky: Francie, Nizozemí

20 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek FINANCOVÁNÍ CÍRKVÍ a NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ z výnosů aktuálního vlastního majetku z výnosů aktuálního vlastního majetku z výnosů původně církevního majetku z výnosů původně církevního majetku z náhrady za sekularizovaný církevní majetek z náhrady za sekularizovaný církevní majetek ze soukromých prostředků ze soukromých prostředků z veřejných prostředků z veřejných prostředků fabriční a kostelní jmění (záduší /fara/, kostel) fabriční a kostelní jmění (záduší /fara/, kostel) benefiční jmění (obročí), též prebenda (Pfründe) benefiční jmění (obročí), též prebenda (Pfründe) jiné fundace (nadace ve smyslu církevního práva) jiné fundace (nadace ve smyslu církevního práva) nájemné z nemovitostí nájemné z nemovitostí jiný majetek CNS náboženské fondy (matice) náboženské fondy (matice) kongrua / částečně dotace (do r. 1949) kongrua / částečně dotace (do r. 1949) služné, náklady církevních ústředí služné, náklady církevních ústředí dotace (od ) dotace (od ) příspěvky dary sbírky účelové sbírky (např. sbírka na Jeronýmovu jednotu) účelové sbírky (např. sbírka na Jeronýmovu jednotu) poplatky dědictví (odkazy) dědictví (odkazy)

21 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Současný model financování církví v ČR Katolické církvi bylo v letech 1990–91 vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem tedy 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Katolické církvi bylo v letech 1990–91 vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem tedy 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty – ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty – ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence. Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence. Samostatně je financováno církevní školství (MŠMT – 1 mld.), zdravotnictví (zdrav. pojištění) a sociální práce (granty – nejisté, např. Charita: celkem 2 mld., z toho 800 mil. stát, 300 mil. zdrav. pojišťovny). Samostatně je financováno církevní školství (MŠMT – 1 mld.), zdravotnictví (zdrav. pojištění) a sociální práce (granty – nejisté, např. Charita: celkem 2 mld., z toho 800 mil. stát, 300 mil. zdrav. pojišťovny).

22 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Financování církví v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: Apoštolská církevApoštolská církev Bratrská jednota baptistůBratrská jednota baptistů Církev adventistů sedmého dneCírkev adventistů sedmého dne Církev bratrskáCírkev bratrská Církev československá husitskáCírkev československá husitská Církev řeckokatolickáCírkev řeckokatolická Církev římskokatolickáCírkev římskokatolická Českobratrská církev evangelickáČeskobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republiceEvangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistickáEvangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republiceFederace židovských obcí v České republice Jednota bratrskáJednota bratrská Luterská evangelická církev a.v. v České republiceLuterská evangelická církev a.v. v České republice Náboženská společnost českých unitářůNáboženská společnost českých unitářů Pravoslavná církev v českých zemíchPravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznáníSlezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČRStarokatolická církev v ČR Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS: Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů Křesťanské sbory Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údržba církevního majetku Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údržba církevního majetku

23 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Počet duchovních v letech Název Církev římskokatolická celkem2 462, , , , , , , ,49 Českobratrská církev evangelická253,00243,00231,00262,00245,74228,62244,39231,79 Církev československá husitská252,20253,00280,16321,68374,53388,84407,19410,84 Slezská církev evangelická AV77,5069,0075,5074,5085,0087,0084,7589,75 Pravoslavná církev v českých zemích109,53124,00129,08143,01148,33155,24167,15171,59 Apoštolská církev90,0098,00105,00119,00142,00156,17162,30171,12 Církev bratrská65,5067,0081,0080,2086,6990,6297,11102,40 Církev řeckokatolická30,0032,0031,0041,0037,1536,9136,6139,55 Evangelická církev AV v ČR8,00 8,7310,5411,0912,2814,49 Evangelická církev metodistická33,4539,0033,7736,6639,8145,3847,3748,04 Jednota bratrská50,0045,0055,0062,0064,4073,2580,3887,56 Luterská evangelická církev a.v. v ČR11,00 13,2012,8212,5013,50 11,90 Starokatolická církev v ČR28,0032,00 33,0034,0035,0038,0041,26 Federace židovských obcí v České republice26,9027,0031,0033,0036,5136,5933,6935,37 Náboženská společnost českých unitářů3,104,003,213,00 3,583,65 Bratrská jednota baptistů ,7026,4030,50 CELKEM3 500, , , , , , , ,30

24 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Souhrnný přehled financování církví a náboženských společností ze státního rozpočtu na základě zákona č. 218/1949 Sb. v letech (v tis. Kč) Počet duchovních Platy duchovních Pojistné duchovních Platy administrativy Pojistné administrativy Platy celkem včetně pojistného Prostředky na věcné náklady CNS Prostředky na údržbu církevního majetku CELKEM Souhrnný přehled o finančních prostředcích poskytovaných církvím a náboženským společnostem z rozpočtu Ministerstva kultury a z Fondu solidarity Evropské unie v letech 2000 – 2007 (v tis. Kč) Program kulturních aktivit Prostředky na odstranění následků povodní CELKEM

25 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Základní platy duchovních Platový stupeň Počet let započitatelné praxe Platová třída I.II.III.IV.V. 1.do 3 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 18 let do 21 let do 24 let do 27 let nad 27 let

26 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Návrh na finanční vyrovnání Programové prohlášení vlády 2007: „Vláda podpoří církve a náboženské společnosti při plnění jejich nezastupitelné úlohy v posilování morálních a duchovních hodnot v životě české společnosti. Vláda bude usilovat o dořešení vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi.“ Programové prohlášení vlády 2007: „Vláda podpoří církve a náboženské společnosti při plnění jejich nezastupitelné úlohy v posilování morálních a duchovních hodnot v životě české společnosti. Vláda bude usilovat o dořešení vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi.“ 30. května 2007: vláda zřídila vládní Komisi pro majetkové narovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi dne. Tato komise uložila Ministerstvu kultury vypracovat návrh materiálu věcného návrhu zákona, který tuto problematiku bude řešit. Jako partner vládní komise byla pro řešení těchto otázek vytvořena také církevní komise. 30. května 2007: vláda zřídila vládní Komisi pro majetkové narovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi dne. Tato komise uložila Ministerstvu kultury vypracovat návrh materiálu věcného návrhu zákona, který tuto problematiku bude řešit. Jako partner vládní komise byla pro řešení těchto otázek vytvořena také církevní komise.Komisi pro majetkové narovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi církevní komiseKomisi pro majetkové narovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi církevní komise Připravovaný právní předpis kombinuje metodu navrácení části movitého i nemovitého majetku (především pro řády, kongregace a společnosti zasvěceného života) s metodou vyplácení finančních kompenzací za majetek, který vrácen nebude. V obecných rysech vládla shoda mezi vládní i církevní komisí. Připravovaný právní předpis kombinuje metodu navrácení části movitého i nemovitého majetku (především pro řády, kongregace a společnosti zasvěceného života) s metodou vyplácení finančních kompenzací za majetek, který vrácen nebude. V obecných rysech vládla shoda mezi vládní i církevní komisí. 23. ledna 2008: vláda projednala návrh věcného záměru zákona a jednomyslně ho schválila. 23. ledna 2008: vláda projednala návrh věcného záměru zákona a jednomyslně ho schválila. 2. dubna 2008: vláda schválila návrh zákona. 2. dubna 2008: vláda schválila návrh zákona. 13. června 2008: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR rozhodla o ustavení dočasné poslanecké komise, která má rozsah a řešení majetkového narovnání posoudit. Ta měla výsledky své práce předložit do konce roku června 2008: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR rozhodla o ustavení dočasné poslanecké komise, která má rozsah a řešení majetkového narovnání posoudit. Ta měla výsledky své práce předložit do konce roku 2008.

27 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Konkrétní podoba návrhu Pravidla pro předávání věcí v majetku státu, které byly neprávem odebrány CNS za komunistického režimu. Pravidla pro předávání věcí v majetku státu, které byly neprávem odebrány CNS za komunistického režimu. Každá z registrovaných CNS obdrží paušální finanční náhradu. Ta bude vyplácena po 60 let v ročních splátkách, jejichž výše je pevně stanovena. Každá z registrovaných CNS obdrží paušální finanční náhradu. Ta bude vyplácena po 60 let v ročních splátkách, jejichž výše je pevně stanovena. Částka byla stanovena konsensem mezi státem a poškozenými CNS, a to na základě kvalifikovaného odhadu hodnoty nevydaného majetku. Celková hodnota tohoto majetku byla stanovena na 134 mld. Kč. Od této částky byl odečten odhad hodnoty majetku, který bude moci být vydán podle tohoto zákona. Kvalifikovaný odhad vychází z dat dodaných Českým ústavem zeměměřickým a katastrálním, Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a Ministerstvem zemědělství. Částka byla stanovena konsensem mezi státem a poškozenými CNS, a to na základě kvalifikovaného odhadu hodnoty nevydaného majetku. Celková hodnota tohoto majetku byla stanovena na 134 mld. Kč. Od této částky byl odečten odhad hodnoty majetku, který bude moci být vydán podle tohoto zákona. Kvalifikovaný odhad vychází z dat dodaných Českým ústavem zeměměřickým a katastrálním, Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a Ministerstvem zemědělství. Celková výše finanční náhrady pro všechny dotčené CNS činí 83 mld. Kč + úrok 4,85 %. Anuitní splátky (splátka, jejíž výše je neměnná po celou dobu splácení a zahrnuje jistinu a úrok)., ročně celkem 4,27 mld. Kč Celková výše splátek včetně úroků tak činí 256 mld. Kč. Celková výše finanční náhrady pro všechny dotčené CNS činí 83 mld. Kč + úrok 4,85 %. Anuitní splátky (splátka, jejíž výše je neměnná po celou dobu splácení a zahrnuje jistinu a úrok)., ročně celkem 4,27 mld. Kč Celková výše splátek včetně úroků tak činí 256 mld. Kč. Všechny uvedené církve budou po 20 let zároveň pobírat dosavadní státní příspěvek, jehož výše se bude v každém následujícím roce snižovat o 5%. Všechny uvedené církve budou po 20 let zároveň pobírat dosavadní státní příspěvek, jehož výše se bude v každém následujícím roce snižovat o 5%. Dosavadní nepřímá podpora CNS spočívající ve financování škol, zdravotních a sociálních služeb, pomoci při správě historických a kulturních památek a v daňových úlevách zůstane zachována. Dosavadní nepřímá podpora CNS spočívající ve financování škol, zdravotních a sociálních služeb, pomoci při správě historických a kulturních památek a v daňových úlevách zůstane zachována.

28 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Roční splátka finanční náhrady pro jednotlivé církve Apoštolská církev Kč,Apoštolská církev Kč, Bratrská jednota baptistů Kč,Bratrská jednota baptistů Kč, Církev adventistů sedmého dne Kč,Církev adventistů sedmého dne Kč, Církev bratrská Kč,Církev bratrská Kč, Církev československá husitská Kč,Církev československá husitská Kč, Církev řeckokatolická KčCírkev řeckokatolická Kč Církev římskokatolická Kč,Církev římskokatolická Kč, Českobratrská církev evangelická Kč,Českobratrská církev evangelická Kč, Evangelická církev AV v České republice Kč,Evangelická církev AV v České republice Kč, Evangelická církev metodistická Kč,Evangelická církev metodistická Kč, Federace židovských obcí v ČR Kč,Federace židovských obcí v ČR Kč, Jednota bratrská Kč,Jednota bratrská Kč, Luterská evangelická církev a. v. v ČR Kč,Luterská evangelická církev a. v. v ČR Kč, Náboženská společnost českých unitářů Kč,Náboženská společnost českých unitářů Kč, Pravoslavná církev v českých zemích Kč,Pravoslavná církev v českých zemích Kč, Slezská církev evangelická a.v Kč,Slezská církev evangelická a.v Kč, Starokatolická církev v České republice Kč.Starokatolická církev v České republice Kč.

29 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Problémy současného právního stavu Nedořešený způsob financování církví (zpolitizovaná otázka restitucí církevního majetku) Nedořešený způsob financování církví (zpolitizovaná otázka restitucí církevního majetku) Přísné podmínky pro registraci a získání právní subjektivity institucí zřizovaných církvemi Přísné podmínky pro registraci a získání právní subjektivity institucí zřizovaných církvemi Neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem Neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem


Stáhnout ppt "2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009 1 KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok2009."

Podobné prezentace


Reklamy Google