Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Průchodnost toků, podpora vzniku habitatů Ing. Daniel Mattas, CSc. 141RIN.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Průchodnost toků, podpora vzniku habitatů Ing. Daniel Mattas, CSc. 141RIN."— Transkript prezentace:

1 Průchodnost toků, podpora vzniku habitatů Ing. Daniel Mattas, CSc. 141RIN

2 2 Průchodnost toků pro organismy drift (bezobratlí) migrace ryb: - za vhodným habitatem, potravou,... - rozmnožování - ryby: - anandromní (losos) - katadromní (úhoř) - potamodromní příčné stavby (jezy, přehrady) omezení až přerušení migrace diskontinuita

3 141 RIN3 Průchodnost toků pro organismy - pokrač. kde diskontinuita začíná? jak pro koho – schopnost pohybu proti proudu, možné poškození při pohybu po proudu hlavní faktory: - hloubka proudění (derivované úseky,...) - rychlost proudění (stupně, jezy,...) ? výška překážky ?  rychlost proudění

4 141 RIN4 Průchodnost toků pro organismy - pokrač. maximální spád na příčné překážce (Salmonidae): max. v ≈ 2,5 ms -1  H ≈ 0,3 m lososovití překonají skokem i překážky značně vyšší – pstruh podle velikosti těla a proudových poměrů pod překážkou až 0,7-1,0 m max. rychlost pohybu [ms -1 ] některých ryb: pstruh 2-3losos3+ úhoř 0,9-1,5okoun 1,6 kapr0,5-1parma 2,4 cejn 0,9 plotice 1,2

5 141 RIN5 Průchodnost toků pro organismy - pokrač. vysoké překážky  umělé pomůcky: - rybí přechody (rybochody) - rybí komory (vč. plavebních) - rybí zdviže rybochody: přírodě blízké:technické: zdrsněné skluzy komůrkové rybí rampy štěrbinové bypasy Denilovy (obtok. kanály) pro úhoře

6 141 RIN6 Průchodnost toků pro organismy - pokrač. umístění rybího přechodu vůči stavbě V.E.

7 141 RIN7 Průchodnost toků pro organismy - pokrač. rybí přechod: vtok (východ) → vlastní přechod → výtok (vchod) vtok – za všech možných hladin v horní zdrži požadovaný průtok Q výtok – za všech možných hladin v dolní zdrži pod hladinou, mimo vývar průtok Q – dostatečně velký, aby ryba přechod našla a šla do něj (možný přídatný „lákací“ Q l ) vlastní přechod – diverzifikované proudění, spád mezi komorami/tůňkami max. 0,3 m (podle cílových druhů)

8 141 RIN8 Průchodnost toků pro organismy - pokrač. Základní prvky návrhu technického rybochodu z rozboru hladin/konsumčních křivek příčné stavby a odpadního koryta základní návrhové parametry i 0 ≈ 10 % ??... H0H0 h hmin h hmax h dmin h dmax H max L=n.l l HH h min z délky L a dostupného místa půdorysné řešení – rybochod přímý, 1x nebo vícekrát lomený, spirálový... i0i0

9 141 RIN9 Průchodnost toků pro organismy Základní prvky návrhu technického rybochodu spád mezi komorami: 0,20 m běžné sladkovodní druhy 0,30 m pstruh, losos velikost otvorů/štěrbin v přepážkách min. 150 mm, pro velké Salmonidae až 450 mm, standardně 300 mm velikost komory - hloubka min. 1,2 m, šířka min. 1,5 – 2 m, délka min. 2,5 – 3 m - disipace energie v komoře max. 150 Wm -3 pro Cyprinidae, max. 200 Wm -3 pro Salmonidae * - podle očekávaného chodu ryb V ≈ 0,120 m 3 kg -1 ryb * P = ρgQH

10 141 RIN10 Průchodnost toků pro organismy - pokrač. v současné době volání po řešeních „přírodě blízkých“ betonové přepážky s otvory či štěrbinami lze nahradit vhodně uspořádanými balvany, zabetonovanými nebo jinak vhodně kotvenými do dna přechodu dno přechodu, resp. prostor mezi balvany se vysype vhodným materiálem (štěrkopísek s kameny) údajně takové řešení nejekologičtější, neb umožňuje migrace nejen rybě, ale i dalším organismům ??? cena klasického technického X „přírodě blízkého“ řešení ???

11 141 RIN11 Průchodnost toků pro organismy - pokrač. zdrsněné skluzy − přes celou šířku toku a spád do 2 m, rampy – jako zdrsněný skluz, obvykle ≤ 1/3 šířky koryta, vyšší spády rybochody přírodě blízké – zdrsněné skluzy, rampy a bypasy zdrsněný skluz rybí rampa

12 141 RIN12 Průchodnost toků pro organismy - pokrač. standardní návrhové parametry ???  ??? - koryto co nejvíce podobné přirozenému toku (půdorys, příčný profil, materiál dna a břehů), zvýšená drsnost, sklon max 1:20 pro mimopstruhové, max 1:15 pro pstruhové vody max hloubka min 0,8 m pro mimopstruhové, 0,5 m pro pstruhové vody - rychlost proudění co možná diversifikovaná, nutná místa kde v < 0,5, ideálně < 0,2 ms -1 - hloubka vody zajištěna příčnými řadami balvanů 0,6 – 1,0 m i více vysokými, mezi nimi svislé štěrbiny na celou hloubku vody - rozdíl hladin v tůňkách mezi řadami balvanů max 15 cm u mimopstruhových, max 20 cm u pstruhových toků - dnový substrát dostatečně hrubý v tlouštce min 25 cm Náročný na prostor a práci (cena!) – ne všude možný. Projektant má možnost seberealizace, ale nikdy pořádně neví jak to dopadne bypas – z hlediska ochrany přírody a požadavků ekologie na 1 místě

13 141 RIN13 Průchodnost toků pro organismy - pokrač. rampa ve výstavbě dvě ukázky provedení bypasu

14 141 RIN14 rybí přechod (bypas) u jezu na řece Waldnaab v bavorském Weidenu bypas Průchodnost toků pro organismy - pokrač.

15 141 RIN15 Nízké stupně bez problémů Vysoké stupně – možnost poškození ryb (změny tlaku, odřeniny,...), menší ryby větší šance Vodní elektrárny – značný problém Průchodnost toků pro organismy - pokrač. Průchodnost při poproudních migracích ochrana: - česle, sítě, jiné mechanické zábrany - elektrické zábrany (problematické) - behaviorální zábrany zavěšené řetězy vzduchové (bublinkové) clony světelné stroboskopické clony... tytéž systémy lze použít pro ochranu odběrů vody z toku

16 141 RIN16 Podpora vzniku habitatů každý jednotlivý druh specifické nároky na prostředí vysoká diversita prostředí  vysoká biologická diversita prostředí: - hloubka - rychlost proudění - substrát - možnost úkrytu preference se mohou měnit v závislosti na věku a jiných parametrech    

17 141 RIN17 Podpora vzniku habitatů – pokrač. koryto musí disponovat dostatkem potenciálních úkrytů, popř. útvarů, rozbíjejících proud, vytvářejících tišiny a pod. (např. velké kameny). koryto modelovat co možná nejvíce hloubkově členité a s partiemi s různými rychlostmi umožnit rozliv na okolní pozemky všude kde je to možné. ukládání sedimentů v toku není nežádoucím jevem, ale součástí jeho správné ekologické funkce. celkový charakter toku volit tak, aby se co nejvíce blížil stavu charakteristickému pro toky v dané oblasti. Používat místní materiály (kameny,...) případné výsadby volit tak, aby kořenové systémy stromů zpevňovaly a stabilizovaly břehy toku a zároveň vytvářely potenciální úkryty pro živočichy jak na souši, tak ve vodě. břehy revitalizovaného toku co možná nejčlenitější a pokud možno neopevněné. Nejlépe ponechat „syrové“ koryto vlastnímu vývoji. zajistit obousměrnou migrační prostupnost revitalizovaného toku. základní zásady (podle Just a kol.)

18 141 RIN18 Literatura Clay, C.H.: Design of Fishways and Other Fish Facilities. 2nd ed. Lewis Publishers, 1995 Dams and Fishes. Review and Recommendations. Bulletin 116, ICOLD 1999 Gebler R.J.:Sohlrampen und Fischaufstiege. J.R.Gebler, Walzbachtal 1991 Just, T. a kol.: Vodohospodářské revitalizace a jejich uplatnění v ochraně před povodněmi. AOPK ČR, Praha 2006


Stáhnout ppt "Průchodnost toků, podpora vzniku habitatů Ing. Daniel Mattas, CSc. 141RIN."

Podobné prezentace


Reklamy Google