Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok / ETF 2013 Michael Martinek. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok / ETF 2013 Michael Martinek. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek2."— Transkript prezentace:

1 Jabok / ETF 2013 Michael Martinek

2 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek2

3 Do Kyjeva se sjíždějí vojáci. Chystá se výjimečný stav, tvrdí opozice Ukrajina se v těchto týdnech ocitá na nejdůležitější ekonomické křižovatce od pádu Sovětského svazu. Má se druhá největší evropská země vydat směrem k Bruselu a evropské integraci, nebo do Moskvy, náruče dlouholetého patrona? Zklamání. To je slovo, které opakují politici z Evropy i Spojených států. Obamova administrativa je zklamaná, ministryně zahraničí EU Catherine Ashton taktéž. Britové prohlásili, že Ukrajina promrhala skvělou šanci. Evropa totiž k této dohodě vzhlížela několik let. Měl to být začátek začlenění států z tzv. "Východní partnerství", do něhož kromě Ukrajiny patří další bývalé státy SSSR Moldavsko, Gruzie či Arméne. Podle deníku SME byl vypracovaný i plán, jak rychle snížit závislost Ukrajiny na ruském plynu. EU se údajně chystala Slovensku zaplatit milionové náklady na úpravu plynovodu, který by mohl vést plyn obráceným směrem ze západu na východ. Teď se však všechny plány pomalu rozplývají a Ukrajina se Evropě vzdaluje. Dlouho se zdálo, že si Janukovyčova administrativa vybere první cestu, a to navzdory sílícím výhružkám z Moskvy. Nyní nastal nečekaný zvrat. Ukrajina je závislá především na ruském plynu, který tvoří drtivou většinu její spotřeby. Kreml tudíž naznačoval, že v případě dohody s EU by mohl kohoutky rychle zavřít. Navíc varoval před miliardovými ztrátami z obchodu a navrhl Ukrajině, aby se raději připojila do jeho projektu celní unie s dalšími státy bývalého SSSR. Čtvrteční jednání parlamentu tak ruská vláda sledovala s velkým potěšením. "Pokud Ukrajina úplně otevře své dveře do Evropské unie, pak my nemůžeme naše dveře na Ukrajinu ponechat tak otevřené, jak jsou nyní," řekl ve čtvrtek Putin a později jeho mluvčí dodal, že prezidenta těší rozhodnutí, na němž se mohou rozvíjet společné vztahy Ukrajiny a Ruska. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek3

4 9. Tři pilíře – politiky EU 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek4

5 PILÍŘOVÁ STRUKTURA EU Evropská unie se někdy přirovnává ke společnému domu, ve kterém evropské národy žijí pod jednou střechou v míru, spolupráci a prosperitě. Struktura této trochu složité stavby se často přibližuje připodobněním Unie k antickému chrámu. Jako každá stavba, která má přetrvat do budoucích věků, i Evropská unie potřebuje pevné základy - společné hodnoty a cíle. Z nich vyrůstají tři pilíře, představující jednotlivé politiky Unie. Jejich svorníkem, střechou, pod níž se odehrává život ve společném evropském domě, jsou instituce EU. První „pilíř“ – Evropská společenství – označuje primární a sekundární právo Evropské unie, týká se mimo jiné ekonomických, sociálních a ekologických záležitostí. Druhý „pilíř“ – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – se, vedle zmíněných zahraničních a bezpečnostních, týká také obranných (vojenských) záležitostí. (Smlouva o Evropské unii, Hlava V.) Do třetího „pilíře“ – Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice – byly umístěny zbývající záležitosti. Druhá a třetí oblast vzešly rozšířením a rozdělením původní oblasti Spravedlnost a vnitřní věci. (Smlouva o Evropské unii, Hlava VI.) 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek5

6 Maastrichtský „chrám“ 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek6

7 Politika Evropské unie – „Tři pilíře“ I. Evropská společenství II. Společná zahraniční a bezpečnostní politika III. Policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních Společná zemědělská politika Hospodářská a měnová unie Celní unie a Společný trh Společná obchodní politika Regionální a strukturální politika Dopravní politika Sociální politika Schengenský prostor Občanství EU Vědecko-výzkumná politika Politika hospodářské soutěže Ekologická politika Politika ochrany spotřebitele Vzdělání a kultura Společná rybolovná politika Azylová a přistěhovalecká politika Zahraniční politika: Spolupráce v zahraniční politice Dodržování míru Volební pozorovatelé Lidská práva Demokracie Rozvojová pomoc Bezpečnostní politika: Evropská bezpečnostní politika Evropské síly rychlé reakce Odzbrojování Pašování drog a obchod se zbraněmi Obchod s lidmi Terorismus Zločiny proti dětem Organizovaný zločin Korupce 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek7

8 První pilíř - Politiky Evropské unie Orgány Evropské unie nemohou přijmout libovolné rozhodnutí jen na základě svého uvážení. Unie působí pouze v oblastech, které vymezuje Smlouva. Těmto oblastem se říká politiky EU. Společné politiky: oblasti, ve kterých členské státy zcela delegovaly své pravomoci na orgány Evropské unie (Radu, Parlament a Komisi). Mezi společné politiky patří společná obchodní politika, společná zemědělská politika a politika rybolovu, společná dopravní politika společná měnová politika – pouze pro 12 členských zemí eurozóny Komunitární neboli koordinované politiky: oblasti, kde členské státy přenesly svou působnost na orgány EU/ES jen částečně. Mezi ně patří především jednotný vnitřní trh, regionální (strukturální) politika, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, energetická politika ochrana hospodářské soutěže sociální politika daňová politika podpora výzkumu a technologického rozvoje. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek8

9 Druhý pilíř Evropské unie Společná zahraniční a bezpečnostní politika Druhý pilíř zahrnuje všechny oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Od 70. let členské země ES v oblasti zahraniční politiky spolupracovaly prostřednictvím mechanismu tzv. Evropské politické spolupráce, od vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy (1993) Evropská unie vytváří Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP). Právním základem SZBP je Hlava V Smlouvy o EU. Podle článku 11 je cílem SZBP zabezpečovat společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a integritu Unie, posilovat její bezpečnost, zachovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost, podporovat mezinárodní spolupráci a rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i respektování lidských práv a základních svobod. Druhý pilíř EU má mezivládní charakter, rozhodovací i výkonné pravomoci zůstávají v rukou členských zemí. O většině záležitostí se rozhoduje jednomyslně. Hlavním orgánem v rámci SZBP je Rada, která sdružuje ministry zahraničí členských zemí. Strategická rozhodnutí přijímají hlavy členských zemí na zasedáních Evropské rady, tzv. summitech EU. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek9

10 Třetí pilíř Evropské unie Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech Třetí pilíř, jehož právní základ tvoří Hlava VI Smlouvy o EU, pomáhá při vytváření Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Jeho jádrem je policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a spolupráce při předcházení a potírání rasismu a xenofobie. Negativní jevy, na které EU v rámci třetího pilíře zaměřuje svoji pozornost, zahrnují organizovanou i neorganizovanou kriminalitu, obchod s lidmi, trestné činy proti dětem, obchod s drogami, obchod se zbraněmi, korupci a další. I třetí pilíř má mezivládní charakter a také v jeho rámci je nejdůležitějším orgánem Rada EU. Prostředky, kterými zde Unie dosahuje svých cílů, tvoří spolupráce policejních, celních a justičních orgánů členských zemí, spolupráce prostřednictvím agentur Europol a Eurojust a postupná harmonizace trestního práva. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek10

11 Rozhodování v EU 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek11

12 Legislativní proces v EU Evropský parlament zastupuje občany EU Rada EU zastupuje členské státy Evropská komise zastupuje EU jako celek Novou legislativu převážně navrhuje Komise, ale přijímá ji Rada a Parlament. Někdy může Rada jednat samostatně. Hlavní typy právních předpisů EU. Směrnice: stanoví společný cíl pro všechny členské státy, ale o způsobu, jak tohoto cíle dosáhnout, rozhodují národní orgány; je třeba je provést do 1 – 2 let Nařízení: uplatňují se přímo v celé EU hned po vstupu v platnost, stávají se součástí legislativy všech členských států 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek12

13 Procedury rozhodování Pravidla rozhodování jsou zakotvena v zakládajících smlouvách. Základní postupy přijímání právních aktů: Spolurozhodování – většina předpisů: přímo volení poslanci Evropského parlamentu spolu s Radou (tj. zástupci vlád všech 27 zemí EU)schvalují předpisy navrhované Komisí; dvě postupná čtení v Radě i v Parlamentu; se schvaluje tímto procesem. Konzultace – zejména předpisy společných politik: na návrh Komise Rada konzultuje Parlament, Výbor regionů a EHSV, rozhoduje Rada Souhlas – zejména při dohodách EU s jinými státy: na návrh Komise Rada konzultuje Parlament, Výbor regionů a EHSV, Rada přijme rozhodnutí, pokud ho schválí Parlament 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek13

14 Procedura KONZULTACE 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek14

15 Procedura SPOLUROZHODOVÁNÍ 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek15

16 Evropská sociální politika Evropská sociální politika patří do oblasti sdílené pravomoci EU, protože každý členský stát má jiné historické tradice a možnosti realizace této politiky. Jednorázové sjednocení by vzhledem k rozdílné hospodářské vyspělosti členských zemí nepřineslo pozitivní efekt. K dosažení vytyčených cílů a sbližování EU přijala politiku otevřené koordinace. Čl. 151 Smlouvy o fungování EU uvádí, že: „Unie a členské státy (...) mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením." 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek16

17 Nástroje politiky Hlavním právním základem úpravy sociální politiky Unie je hlava X Smlouvy o fungování EU nazvaná Sociální politika (čl ), která byla vyčleněna z původní hlavy XI „Sociální politika, všeobecné a odborné vzdělávání a mládež" Smlouvy o založení ES. V oblasti sociální politiky se uplatňují standardní legislativní nástroje, zejména směrnice. Komise publikuje bílé a zelené knihy, sdělení, strategie apod. Pro období let se země EU rozhodly věnovat velkou část rozpočtu EU na účely většího hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti. Jednou z hlavních priorit Unie se stal udržitelný růst, který představuje v rámci finanční perspektivy na roky ,6 % finanční prostředků, tedy přes 382 mld. €. Na oblast sociální politiky (konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) bylo pro rok 2010 vyčleněno 11,2 mld. €, přičemž rozpočet hlavního finančního nástroje politiky, Evropského sociálního fondu (ESF), činí přes 10 mld. €. Mezi další nástroje, prostřednictvím kterých EU financuje sociální politiku, patří také Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) nebo program PROGESS. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek17

18 Vývoj a zdroje Sociální politiky EU Evropská sociální charta (Rada Evropy 1961, ratifikace ČR 1998) Komunitární charta základních sociálních práv pracovníků (1989) Evropský sociální program (Lisabon, Nice 2000) Obnovená sociální agenda (EK 2008) 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek18

19 Evropská sociální charta Ratifikována členskými státy Rady Evropy v Turíně 1961, ČR 1998 Stanovuje 19 základních práv a principů, především právo na práci, právo na spravedlivou odměnu za práci, právo se organizovat právo na ochranu zdraví. V roce 1988 byl ve Štrasburku přijat Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě, který obsahuje dalších 12 práv, např. právo na stejné příležitosti a na rovné zacházení, právo na důstojnost v práci, právo na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením právo na bydlení. Práva zakotvená v Evropské sociální chartě mají celoevropský charakter a jsou uznávána všemi státy, které Chartu podepsaly. Charta zároveň rámcově uvádí způsob naplnění těchto práv, konkrétní opatření jsou však v kompetenci jednotlivých členských států. V roce 1991 byl v Turíně podepsán Protokol pozměňující Evropskou sociální chartu, který zlepšil účinnosti Charty a zvláště fungování jejího kontrolního mechanismu. 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek19

20 Evropská sociální charta Část první - Pracovní doba I. Rozumná pracovní doba - Denní pracovní doba, Týdenní pracovní doba. Pružné systémy pracovní doby, Doba odpočinku v týdnu II. Právo na volno - Placené veřejné svátky, Právo na každoroční dovolenou III. Zkrácení pracovní doby v nebezpečných nebo nezdravých zaměstnáních Část druhá - Zdraví a bezpečnost při práci I. Právní předpisy o bezpečnosti a zdraví při práci – Materiální obsah, Chránění pracovníci a chráněná odvětví II. Účinné vynucování předpisů BOZP - Trendy v pracovních úrazech a nemocích z povolání, Dozor nad uplatňováním pracovních předpisů III. Konzultace a účast pracovníků a/nebo jejich zástupců v otázkách BOZP – na národní a regionální úrovni Část třetí - Spravedlivá odměna za práci I. Právo na důstojnou odměnu II. Záruky odměny - Právo na zvýšenou odměnu za práci přes čas, Právo na stejnou odměnu za práci stejné hodnoty, Právo na rozumnou výpovědní dobu při skončení zaměstnání, Omezení srážek ze mzdy Část čtvrtá - Právo se organizovat a kolektivně vyjednávat I. Právo se organizovat - Vytváření odborových organizací, Právo vstoupit do odborové organizace i nevstoupit do odborové organizace, Činnost odborových organizaci II. Právo kolektivně vyjednávat - Obecné principy, Společné konzultace, Podpora procesu dobrovolného vyjednávání, Smírčí a rozhodčí řízení, Kolektivní akce. 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek20

21 Komunitární charta základních sociálních práv pracovníků Dokument přijatý Evropskou radou v roce 1989 (bez Velké Británie, která jej přijala až v roce 1997), inspirovaný Sociální chartou Rady Evropy a úmluvami uzavřenými v rámci Mezinárodní organizace práce. Obsahuje zásady evropského modelu pracovního práva a sociálních vztahů. Zaručuje zejména následující práva pracovníků: - právo vykonávat jakékoli povolání v členské zemi UE podle vlastního výběru, - právo na přiměřenou mzdu, - právo na zlepšování životních a pracovních podmínek, - právo na sociální ochranu podle práva přijímajícího státu, - svobodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání, - právo na získávání kvalifikace, - právo mužů a žen na stejné zacházení, - právo zaměstnanců na informovanost, konzultaci a spolurozhodování, - právo na ochranu zdraví a bezpečnost při práci, - právo na ochranu dětí a mládeže, - právo na zajištění minimální životní úrovně ve stáří, - právo na profesionální a sociální integraci v případě tělesného postižení. Samotná Charta je spíše jen slavnostním prohlášením, které musí být věcně naplněno komunitární legislativou. Rozhodující roli přitom sehrává Komise, která vypracovává návrhy příslušných aktů sekundárního práva. 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek21

22 Evropský sociální program Ústřední téma: boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Členské země se jednomyslně dohodly na integrovaných hlavních směrech politiky prováděných v rámci lisabonského programu na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni v dvouletých národních akčních plánech. Konkrétně si Lisabonská strategie vytyčila cíl zvýšit průměrnou míru ekonomického růstu do roku 2010 na 3 % a vytvořit dodatečných 20 milionů pracovních míst. Cíle sociální politiky: usnadnění účasti v zaměstnání a přístup ke zdrojům, právům, zboží a službám všem lidem prevence rizika sociálního vyloučení pomoc nejvíce ohroženým skupinám obyvatel mobilizace všech stran účastnících se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Na základě těchto cílů od roku 2001 do roku 2006 předkládaly členské státy EU své Národní akční plány sociálního začleňování Evropské komisi. V poločase svého trvání byla Lisabonská strategie v roce 2005 revidována a ukázalo se, že z mnoha důvodů (pomalý ekonomický růst, nízká produktivita práce, nedostatečné využití potenciálu informačních a komunikačních technologií či stárnutí populace při neexistenci důchodových reforem) není EU schopna dosáhnout cílů stanovených v Lisabonu. 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek22

23 Obnovená sociální agenda (EK 2008) Obnovená sociální agenda je souborem legislativních i nelegislativních iniciativ v sociální oblasti, které se v současné době postupně projednávají v orgánech Rady. Je plně soudržná s Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost, posiluje ji a je založena na třech vzájemně propojených a stejně důležitých cílech: příležitosti, přístup a solidarita. EU má v sociální oblasti jen omezenou pravomoc a odpovědnost, ale díky spolupráci s členskými státy a zainteresovanými stranami spojuje v rámci obnovené sociální agendy různá opatření EU dohromady za účelem podpory činnosti v sedmi prioritních oblastech: Děti a mládež – budoucnost Evropy Investice do lidí: vytváření více a lepších pracovních míst, rozvoj nových dovedností Mobilita Delší a zdravější život Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Boj proti diskriminaci a podpora rovnosti žen a mužů Příležitosti, přístup a solidarita v celosvětovém měřítku 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek23

24 Srovnání: sociální politika USA Specifická varianta liberálního modelu sociálního státu: Reziduální sociální stát ve srovnání s Evropou Velká diverzita programů a praktik v různých státech Velmi pomalý vývoj sociální politiky Hlavní důvody: vliv liberální filosofie a konzervativní politiky, prosazované Republikánskou stranou (současnost: tzv. konzervativní hnutí) cesta k prosazení legislativy složitá – přes jednotlivé státy na federální úroveň Dva mezníky: 30. léta „New Deal“ (Franklin Roosewelt – demokrat)), 1935: zákon o sociálním pojištění 60. léta expanze sociálních programů (Kennedy, Johnson – demokrati) Současný stav: privatizace sociálních dávek ve třech oblastech penze: nemožnost záviset pouze na Social security, ale nutno odkládat další peníze do soukromých bank, existence daňových pobídek k těmto krokům, podílí se zaměstnavatelé a nabízí to jako součást mzdových výhod zdravotní péče – Medicaid, Medicare; jinak dobrovolné přes soukromé pojišťovny; 15% obyvatel (45 mil.) nemá zdrav. pojištění vzdělání (univerzitního typu): financování prostřednictvím fondů do sociální oblasti 15% HDP, z toho jen 4% do sociálního zabezpečení Posun od vládní zodpovědnosti k soukromému krytí rizik 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek24

25 Instituce a nástroje SP EU Rada Evropské unie: Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele (ministři práce a sociálních věcí a ministři zdravotnictví členských států EU) Evropský parlament: Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (z ČR Milan Cabrnoch – ODS, Richard Falbr – ČSSD) Evropská komise: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, zahrnuje agendu dvou komisařů: László Andor (Maďarsko) – zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování. Viviane Redingová (Lucembursko), místopředsedkyně EK – spravedlnost, základní práva a občanství. Evropský sociální fond (ESF): pomáhá občanům zvyšovat si kvalifikaci a zlepšovat své vyhlídky na zaměstnání. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek25

26 Fondy EU Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy: Strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti (FS) Na právě probíhající programové období 2007—2013 má ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur (přibližně 670 miliard Kč, tj. asi dvě třetiny ročního státního rozpočtu ČR). 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek26

27 Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) Poradní orgán Evropské unie, založen Prostřednictvím stanovisek k návrhům právních předpisů Evropské unie a stanovisek z vlastní iniciativy vyjadřuje názor organizované občanské společnosti na hospodářská, sociální a kulturní témata, která považuje za závažná. Jeho členy lze rozdělit do tří zájmových skupin: zaměstnavatele, zaměstnance a různé. Výbor poskytuje závazné a nezávazné konzultace. Evropská komise, Rada EU a na základě Amsterdamské smlouvy také Evropský parlament mohou využít poradního stanoviska Výboru kdykoli to uznají za vhodné. Ve vymezených oblastech (vnitřní trh, vzdělání, ochrana spotřebitele, životní prostředí, regionální rozvoj, sociální záležitosti) jsou dokonce povinni konzultovat návrhy zákonných norem před jejich přijetím. Od roku 1972 navíc Výbor disponuje právem vlastní iniciativy vydávat stanoviska nebo jen průzkumná stanoviska k jakékoli záležitosti týkající se EU. Formuluje, jaké dopady by mělo přijetí konkrétních norem v oblasti sociálních a zaměstnaneckých otázek. Jeho stanoviska jsou následně zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie. 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek27

28 Organizace EHSV EHSV má 344 členů vybraných ze zástupců širokého okruhu občanské společnosti a hospodářské sféry. Tyto představitele nominují členské státy a následně po doporučení Komise je jednomyslně jmenuje Rada EU na obnovitelné funkční období 4 let. Členové během výkonu své funkce nesmí být vázáni žádnými příkazy a musí být zcela nezávislí. Předseda je volen z okruhu všech členů EHSV na funkční období dvou let. Jeho úkolem je zodpovídat za činnost celého Výboru (Mario Sepi – předseda EHSV od r. 2008) Členové ze svých řad dále volí dva místopředsedy a 34-členné byro. O administrativu spojenou s prací EHSV se stará generální sekretariát v čele s generálním tajemníkem. Část svého personálu sdílí Hospodářský a sociální výbor společně s Výborem regionů. 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek28

29 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek29

30 Skupiny Výboru EHSV Členy Výboru lze rozdělit do tří stejně velkých skupin: Skupina I - zaměstnavatelé: veřejné a soukromé sektory průmyslu, obchodu, financí, velké podniky Skupina II - zaměstnanci: národní konfederace odborových svazů Skupina III - různé zájmy a činnosti: zemědělci, spotřebitelé, sociální hospodářství, řemeslníci, malé a střední podniky, odborné profese, nevládní organizace působící v sociální oblasti a oblasti životního prostředí, svobodná povolání 11 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek30

31 ZASTOUPENÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ V HOSPODÁŘSKÉM A SOCIÁLNÍM VÝBORU Švédsko 12 Itálie24 Bulharsko12 Německo24 Dánsko9 Velká Británie24 Irsko9 Polsko21 Finsko9 Španělsko21 Litva9 Rumunsko15 Slovensko9 Belgie12 Estonsko7 Česká republika12 Lotyšsko7 Maďarsko12 Slovinsko7 Nizozemsko12 Kypr6 Portugalsko12 Lucembursko6 Rakousko12 Malta6 Řecko12 Celkem Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek31


Stáhnout ppt "Jabok / ETF 2013 Michael Martinek. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek2."

Podobné prezentace


Reklamy Google