Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Postupy při hodnocení zdravotních rizik Sylva Rödlová František Kožíšek 3. LF UK, Praha; III. ročník VZ, ZS 2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Postupy při hodnocení zdravotních rizik Sylva Rödlová František Kožíšek 3. LF UK, Praha; III. ročník VZ, ZS 2014."— Transkript prezentace:

1 Postupy při hodnocení zdravotních rizik Sylva Rödlová František Kožíšek 3. LF UK, Praha; III. ročník VZ, ZS 2014

2 Co je to riziko?  Nebezpečí vzniku škody, poškození, ztráty nebo nezdaru při podnikání… … tradičně spojeno s hospodářskými (ekonomickými) aktivitami  V hygieně nejde o tradiční pojem, protože dlouhou dobu se uvažovalo v kvalitativních pojmech (závadnost x nezávadnost) nebo v subjektivně vyjádřených semikvantitativních pojmech „malé“ – „střední“ – „vysoké“ riziko  Přechod od kvalitativního ke kvantitativnímu hodnocení…

3 Historické souvislosti starověký řecký lékař Hippokrates ( př.n.l.) „Corpus Hippocraticum“ “...výskyt nemocí v lidské populaci je ovlivněn kvalitou vzduchu, vody a jídla, dále polohou sídliště a životním stylem....” “My Atéňané osobně přijímáme politická rozhodnutí a předkládáme je k řádné diskusi. Je špatné vrhnout se do akce předtím, než jsou její možné důsledky řádně prodebatovány.... Jsme schopní předtím, než podstoupíme riziko, zhodnotit jeho závažnost. Kdo tak nečiní, stává se hrdinou z nevědomosti. Ale ten, kdo chce být zván hrdinou po právu, musí znát dobře strasti i slasti života a s hlubokým porozuměním přijímat věci, jež přijdou..... Z Periklovy pohřební řeči z Thucydidovy’ „Historie Peloponeské války” (začátek 431 př. n.l.)

4 Hodnocení (zdravotních) rizik Health Risk Assessment (HRA) –70. a 80. léta 20. století US EPA (United States Environmental Protection Agency) –90. léta WHO, EU i ČR –EIA (Environmental Impact Assessment, v ČR od r ) COMMISSION REGULATION (EC) No. 1488/94 of 28 June 1994 laying down the principles for the assessment of risks to man and the environment of existing substances in accordance with Council Regulation (EEC) No. 793/93 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)

5 Hodnocení (zdravotních) rizik v české legislativě  Zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. –veřejné zdraví –ochrana a podpora zdraví –hodnocení zdravotních rizik –autorizace osob ( Na základe ustanovení § 80 odst.1 písm. l) zákona c.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonu, ve znění pozdějších předpisu (dále jen zákon) stanovuji k zajištění jednotného postupu krajských hygienických stanic při hodnocení a řízení) zdravotních rizik tyto zásady a postupy.  Zákon o chemických látkách č. 350/2011 Sb. –hodnocení rizik chemických látek a přípravků  Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. –hodnocení vlivů na zdraví  Zákon č. 262/2006 Sb. - zákoník práce –hodnocení rizik při práci (§ ad.)  Zákon č. 18/1997 Sb. - atomový zákon –hodnocení rizik ionizujícího záření  Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách  Zákon č. 86/2002 Sb. o ovzduší  Vyhláška MZ č.184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka

6 Co je to riziko?  Riziko je vyjádřeno jako pravděpodobnost, se kterou skutečně dojde za definovaných podmínek expozice k projevu nepříznivého účinku. V číselném vyjádření se tato pravděpodobnost může pohybovat od 0 (k poškození vůbec nedojde) do 1 (k poškození dojde ve všech případech)  R = f(n;e) n je nebezpečnost e je expozice.

7 Cíl hodnocení zdravotních rizik  Cílem hodnocení zdravotních rizik je obecné získání hlubší informace o možném nepříznivém vlivu chemických, fyzikálních a biologických faktorů na zdraví obyvatel v konkrétních případech expozice, nežli je možné pouhým porovnáním míry jejich výskytu v prostředí s limitními hodnotami, danými platnými předpisy.  Hodnocení zdravotních rizik funguje zejména na bázi modelování  Limitní hodnoty nemusí vždy zaručovat úplnou ochranu zdraví (zvláště ne u zvýšeně citlivé populace k danému faktoru)  U mnoha látek, pro které nejsou stanoveny úřední imisní limity (např. směsi látek), je metoda hodnocení zdravotních rizik jediným způsobem, jak hodnotit závažnost a přípustnost jejich výskytu (tj. v akceptovatelné míře zdravotního rizika).

8 Principy hodnocení (zdravotních) rizik v EU  Postup pro určení míry nebezpečnosti (škodlivosti) faktorů prostředí a pravděpodobnosti vzniku onemocnění –snaha o standardizaci posuzování a tím minimalizaci nesprávných interpretací závěrů vyplývajících z epidemiologických studií a dalších znalostí o negativních vlivech faktorů prostředí na zdraví HRA ( Health Risk Assessment )– kvantifikuje riziko vzniklé změnou expozice U podlimitních úrovní expozice – důležitý HRA jako součást EIA Většinou je používán k analýze jednoduchého vztahu definovaný faktor (diesel) – účinek (rakovina plic) Většinou se nezabývá primárním zdravotním stavem populace (to dělá HIA – Health Impact Assessment )

9 HIA  Blesková HIA (desk top HIA, rapid HIA) – zpracování HIA bez numerického vyjádření, v časové tísni. Určení vlivů, popis efektu, často v průběhu zpracování politiky daného případu. Provádí skupina odborníků, zástupci veřejnosti, nutná dobrá organizace, blízko k tzv. brain stormingu. Tvorba „mapy problémů“ (vazby, cíle, účely, efekty, inventura dat a informací) – analýza stavu věcí.  Použití SWOT analýzy (S – strengths, W – weaknesses, O – opportunities, T – threats)

10 Proč kvantifikace rizik?

11

12 Hodnocení rizik v širším kontextu

13 Systém hodnocení zdravotních rizik hodnocení rizika  řízení rizika

14 Hodnocení rizik v širším kontextu

15 Rozdíl mezi posouzením rizika odborníky a veřejností Odborné -Vědecké -Soustředí se na „přijatelné riziko“ -Mění se s novými informacemi -Porovnává rizika -Používá populační průměry -„úmrtí je úmrtí“ Veřejné -Intuitivní -Soustředí se na bezpečnost („žádné riziko“) -Bývá neměnné -Soustředí se na diskrétní události -Soustředí se na osobní důsledky -„záleží na tom, jak umíráme“

16 Základní pravidla komunikace o riziku  Akceptujte veřejnost jako legitimního partnera.  Pečlivě plánujte a vyhodnocujte účinnost komunikace.  Naslouchejte publiku (co ho zajímá, často jiné věci než technické detaily hodnocení rizika).  Buďte slušní, upřímní a otevření.  Koordinujte svou práci a spolupracujte s dalšími stranami.  Vyjděte vstříc potřebám médií.  Vyjadřujte se jasně a pochopitelně.  Hlavním faktorem pro zveličování je informační vakuum  Edukace veřejnosti nemůže nahradit dobrou praxi komunikace rizika

17 Hodnocení rizika 1.Určení nebezpečnosti 2.Hodnocení vztahu dávka – účinek 3.Hodnocení expozice 4.Charakterizace rizika

18 Systém hodnocení zdravotních rizik

19 Určení nebezpečnosti  1. Formulace problému: která rizika chemické, biologické či fyzikální povahy jsou v hodnoceném případu relevantní?  2. Posouzení závažnosti důkazů o nežádoucích účincích studovaného faktoru u člověka na základě dostupných údajů o jeho působení (úmrtí, strukturální změny, poruchy růstu a funkční nedostatečnosti)  3. Studie toxicity – akutní, subchronické studie, vývojová toxicita (selektivní postižení plodu) – hledání rozsahu dávek  4. Projev škodlivých vlivů při pokusech na zvířeti – potenciální riziko ohrožení lidského organismu, nutnost extrapolace výsledků  Nejvíce rozvinuto u chemických látek, ale rychle se rozvíjí též u biologických agens a fyzikálních faktorů (např. hluk).  Nebezpečnost chemické látky = schopnost této látky poškozovat zdraví člověka (či jiných organismů či životní prostředí). Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

20 Určení nebezpečnosti  Účinky chemických látek: místní/celkové orgánové/systémové…  Účinky chemických látek: Dráždivé Alergenní Mutagenní Teratogenní Karcinogenní Systémové Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

21 Určení nebezpečnosti  Zdroje dat:  pozorování u lidí (kazuistiky: analýza havárií, expozice z pracovního prostředí; epidemiologické studie, pokusy na dobrovolnících…)  experimentální studie na zvířatech a nižších biologických systémech (+ orgánech, tkáních, buněčných systémech…)  studie vztahů mezi chemickou strukturou látky a její biologickou účinností (např. integrovaná metoda QSAR – (z ang. Quantitative Structure-Activity Relationships, analýza kvantitativních vztahů mezi chemickou strukturou a biologickou účinností) Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

22 Určení nebezpečnosti Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

23 Určení nebezpečnosti  Co je výsledkem určení nebezpečnosti?  Výsledkem posouzení nebezpečnosti látky je stručná charakteristika škodliviny. V této charakteristice uvedeme zejména:  přesný název a identifikaci látky pomocí CASRN (Chemical Abstracts Service Registry Number);  design, autora, rok a výsledek posuzované studie (experimentu);  použitá dávka či expozice, použité experimentální zvíře;  hlavní klinický či patologický nález;  zjištěný údaj o toxicitě;  zhodnocení shodných či rozdílných vlivů na zdraví člověka porovnáním několika informačních zdrojů. Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

24 Určení nebezpečnosti Zdroje informací:  veřejné či placené toxikologické databáze (např. IRIS US EPA), (IRIS – Integrated Risk Information System )  monografie o jednotlivých látkách nebo skupinách látek (např. řada IPCS - International Programmme on Chemical Safety /WHO Environmental Health Criteria nebo IARC – International Agency for Research on Cancer ),  monografie o jednotlivých faktorech prostředí (např. Guidelines for Drinking Water Quality, WHO),  jednotlivé publikované odborné články věnované dané látce (důležité hlavně jako zdroj nejnovějších informací) Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

25 Hodnocení vztahu dávka – účinek 1.Určení nebezpečnosti 2.Hodnocení vztahu dávka – účinek 3.Hodnocení expozice 4.Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

26 Charakterizace nebezpečnosti: hodnocení vztahu dávka – účinek  První část hodnocení: zjistili jsme, že látka je (nějak?) nebezpečná.  Druhá část: zjišťujeme, jak moc je nebezpečná.  Paracelsus: „Dosis (sola) facit venenum“… pouze dávka činí látku jedovatou  Tato část procesu hodnocení rizika popisuje kvantitativní vztahy mezi dávkou a rozsahem nepříznivého účinku. Cílem je odvození referenčních hodnot.  Různý vztah pro různé látky – 3 druhy látek (esenciální, toxické s prahovým účinkem, karcinogenní s bezprahovým účinkem). Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

27 Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

28 Hodnocení vztahu dávka – účinek  Prahový účinek – překonání homeostázy, kompenzačních a adaptačních mechanismů  toxický účinek lokální nebo systémový  reprodukční a vývojová toxicita  alergická hypersenzitivita  negenotoxická karcinogenita  Podklady k odvození referenčních hodnot/dávek pro prahový účinek:  základní studie - kritický účinek  NOAEL (No observed adverse effect level)  LOAEL (Lowest observed adverse effect level) Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

29 Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

30 Hodnocení vztahu dávka – účinek  Odvození referenčních hodnot RH (prahový účinek), referenční dávky (RfD) (dávka, která nepředstavuje riziko celoživotní, mg/kg/den): NOAEL (LOAEL)  RH (RfD)= UF x MF UF – faktor nejistoty (Uncertainty factor) nebo SF – bezpečnostní faktor (Safety factor) UF = UF 1 * UF * UF n UF 1 - extrapolace z NOAEL pro pokusné zvíře na NOAEL pro člověka (SF = 10) UF 2 – popisuje variabilitu mezi lidmi (SF = 10) UF 3 – převod subchronické expozice na chronickou (SF = ) UF 4 – převod LOAEL na NOAEL (SF = 3 – 10) MF - modifikační faktor (Modifying factor) - popisuje vědeckou nejistotu (kvalita publikací v závislosti na designu studií, statistickém vyhodnocení, použitém rozsahu a počtu dávek...) Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

31 Hodnocení vztahu dávka – účinek  Referenční dávka je odhad každodenní expozice lidské populace (včetně citlivých populačních skupin), která velmi pravděpodobně nepředstavuje žádné riziko nepříznivých účinků, ani když trvá po celý život jedince.  Vyjadřuje se v mg/kg/den jako RfD (referenční dávka pro ingesci), TDI, ADI apod.  TDI – tolerable daily intake – denní dávka látky, jejíž denní přívod (po celou dobu života) byl zhodnocen jako bezpečný.  ADI – acceptable daily intake (dřívější označení) – vztahuje se spíše k potravinám – perorální podání, u ostatních chem. látek preferován termín TDI  Nebo v mg/m 3 jako RfC (referenční koncentrace pro inhalované kontaminanty) Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

32 Hodnocení vztahu dávka – účinek  Bezprahový účinek:  genotoxický účinek – poškození struktury DNA, přenosu informací  mutagenní účinek – gametické a somatické mutace  karcinogenní účinek – iniciace, promoce, progrese  protoonkogeny, tumor supresorové geny  reparace poškození DNA Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

33 Hodnocení vztahu dávka – účinek  Podklady k odvození referenčních hodnot pro bezprahový účinek:  epidemiol. studie (+ pracovní prostředí, havárie, endemické oblasti), experimenty u zvířat  extrapolace do oblasti nízkých dávek – linearizovaný vícestupňový model aj.  zpřesnění - farmakokinetické modely, znalost mechanismu účinku Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

34 Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

35 Hodnocení vztahu dávka – účinek  Referenční hodnoty pro bezprahový účinek:  vyjadřují karcinogenní potenciál látky  faktor směrnice (SF, CPS, CSF) pro orální nebo inhalační expozici  celoživotní zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádoru při celoživotní průměrné dávce 1 mg/kg/den – platí jen v oblasti nízkých dávek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

36 Hodnocení vztahu dávka – účinek  Zdroje dat – WHO a EU:  Air Quality Guidelines for Europe  Guidelines for Drinking Water Quality  RIVM: Re-evaluation of human–toxicolog. maximum permissible levels  SZÚ: Referenční koncentrace  IARC: Monographs Database on Carcinogenic Risks to Humans  IPCS/WHO: Environmental Health Criteria  ad. Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

37 Hodnocení vztahu dávka – účinek  Zdroje dat – US EPA:  US EPA: databáze IRIS  US EPA: Risk-Based Concentration Table  ATSDR (The Agency for Toxic Substances and Disease Registry) : Toxicological Profiles  US EPA: Drinking Water Regulations and Health Advisories  California EPA/OEHHA (Office of Environmental Health Hazard Assessment) : REL, PHG  TERA-ITER (Toxicology Excellence for Risk Assessment & Concurrent Technologies Corporation: International Toxicity Estimates for Risk) databáze Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

38 Hodnocení expozice 1.Určení nebezpečnosti 2.Hodnocení vztahu dávka – účinek 3.Hodnocení expozice 4.Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

39 Hodnocení expozice  Styk chemického, fyzikálního nebo biologického činitele s vnějšími hranicemi organismu.  Expozice je jev, při kterém dochází na hranici mezi organismem a prostředím ke kontaktu se specifickou koncentrací látky po určitou dobu…  Expozice je funkce dávky a času (trvání).  Kvantitativně se vyjadřuje jako koncentrace dané látky v prostředí, která se stýká s organismem, integrovaná za celou dobu trvání kontaktu s organismem. Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

40 Hodnocení expozice  Základní pravidlo: jedině tam, kde není expozice (je nulová), není žádné riziko (riziko je nulové)  bez expozice není riziko! Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

41 Hodnocení expozice  expoziční scénář  Soubor faktů, předpokladů a závěrů o tom, jak k expozici dochází. Používá se k vyhodnocení, odhadu či kvantitativnímu vyjádření expozice.  Scénář odpovídá na následující otázky  Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

42 Hodnocení expozice  Účelem je získat informace o expozici ve smyslu: Velikosti/intenzitě (jak moc) Trvání (jak dlouho) Frekvenci expozice (jak často) Velikosti a typu exponované populace (kolik lidí a jakých) Cestě vstupu (ingesce, inhalace, kontakt s kůží a/nebo sliznicí) Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

43 Hodnocení expozice  Koncentrace látky v prostředí  Potenciální/zevní dávka  Biologická dostupnost  Vnitřní/absorbovaná dávka – ta část potenciální dávky, která pronikne absorpční bariérou/ překročí hranice organismu  Biotransformace  Dávka v cílovém orgánu  Biologicky účinná dávka  Typ dávky použité pro hodnocení musí odpovídat informaci o dávce a účinku Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

44

45 Co je potenciální dávka?  Potenciální dávka je množství látky obsažené v požité potravě, vdechovaném vzduchu nebo v materiálech aplikovaných na kůži. Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

46 Hodnocení expozice Při hodnocení expozice zohledňujeme konkrétní situaci posuzovaného případu (stanovení místního expozičního scénáře) Posouzení kontextu: Fyzikální prostředí (klima, vegetace, landuse, zdroje a systémy vody) Zdraví populace (výživa, zátěž nemocemi, předchozí vypuknutí onemocnění/nákazy) Infrastruktura (dopravní spojení, zdravotní péče, infrastruktura veřejného zdraví) Kulturní zvyklosti a názory Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

47 Hodnocení expozice  Průměrný denní přívod látky (ADD = average daily dose) ADD = (C x IR x EF x ED) / BW x AT C – concentration IR – Intake rate EF – Exposure frequention ED – Esxposure duration BW – body weight AT – average time Přímé měření údaje z literatury  Množství látky na kg váhy za jednotku času (mg/kg/den) Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

48 Hodnocení expozice  C (concentration) = koncentrace hodnocené látky v hmotnostně objemových jednotkách voda: mg/l ovzduší: mg/m 3 půda: mg/kg používá se střední hodnota, případně pro konzervativní odhad 90 nebo 95 percentil, popř. maximum pro zjištění rizika akutního účinku Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

49 Hodnocení expozice  IR (intake rate) = rychlost příjmu je množství požité vody za den nebo vzduchu vdechnutého za den; pitná voda – standardní příjem (dospělý) 2 l/den, dítě (1-10 let) 1 l/den, kojenec 0,9 l/den; ovzduší – minutový objem 7 l, při extrémní zátěži až 100 l; nejčastěji užíván expoziční faktor 20 m 3 (vdechnutého vzduchu)/den; půda – děti mg/den; dospělí mg/den Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

50 Hodnocení expozice  ED (exposure duration) = doba trvání expozice v letech  EF (exposure frequention) = frekvence expozice ve dnech za rok, obvykle užíván expoziční faktor 350 dnů za rok  BW (body weight) = tělesná váha, pro dospělou osobu kolísá užívaný faktor od 60 do 70 kg  AT (average time) = doba, na kterou je expozice průměrována; ve dnech (x let. 365 dní) Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

51 Hodnocení expozice  Nepřímé metody  Dotazník  Expoziční scénář (deník o činnosti) a expoziční modely  Monitorování prostředí  Přímé metody  Osobní monitoring  Biologický monitoring Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

52 Hodnocení expozice  Zdroje chyb v odhadu expozice :  Variabilita expozice (různí jedinci jsou exponováni různě)  Nejistoty (souhrn nedostatků ve znalostech) Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

53 Charakterizace rizika 1.Určení nebezpečnosti 2.Hodnocení vztahu dávka – účinek 3.Hodnocení expozice 4.Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

54 Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

55 Charakterizace rizika  Kombinace odhadu expoziční dávky s údajem o vztahu mezi dávkou a účinkem  Účelem je kvantifikace rizika  Existuje nebo neexistuje riziko (u expozice prahovým chemickým látkám nebo jiným prahovým noxám)?  Pokud existuje – jak velké? Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

56 Charakterizace rizika  Látky s prahovým typem účinku: Koeficient nebezpečnosti (hazard quotient, HQ) ADD(o) HQ = RfD(o) nebo TDI Pokud HQ dosahuje hodnoty menší než 1, neočekává se riziko toxických účinků Index nebezpečnosti HI (součet HQ více látek s podobným účinkem) Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

57 Charakterizace rizika  Látky s bezprahovým typem účinku: Celoživotní vzestup pravděpodobnosti vzniku nádoru u jednotlivce (nad všeobecný průměr) v důsledku expozice hodnocené dávce ILCR: ILCR = LADD(o) x CPS(o) ILCR – individual lifetime cancer risk LADD – lifetime average daily dose (vypočte se stejně jako ADD) CPS nebo CSF – faktor směrnice (riziko zvýšení počtu nád. onemoc.)  Konzervativní přístup (horní hranice odhadu). Výsledek je bezrozměrný, jedná se o vyjádření pravděpodobnosti Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

58 Charakterizace rizika  Měřítkem rizika karcinogenního účinku látky je vzestup celoživotní pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění nad všeobecný průměr („CVRC“), který je dán vztahem:  P = 1 – e (LADD x CPS) … např. 1x10 -6  P = celoživotní pravděpodobnost vzestupu rizika  Vypočtené riziko představuje pravděpodobnost, se kterou může exponovaná osoba očekávat onemocnění rakovinou nad pravděpodobnost onemocnění rakovinou z dalších, nezávislých příčin.  Roční riziko výskytu rakoviny u exponované populace: Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

59 Přijatelná míra rizika u karcinogenních látek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Riziko karcinogenního účinku látky <10 -6 mimopracovní prostředí <10 -4 pracovní prostředí CVRC≥10 -6 mimopracovní prostředí ≥10 -4 pracovní prostředí Látka nepředstavuje riziko Nejsou potřebné další informace a zkoušky 1)Látka představuje možné zdravotní riziko, není dostatek informací (doplnění dle obchodovaného množství látky) 2)Látka představuje zdravotní riziko, jsou nutné další informace 3)Látka představuje významné riziko, MZ doporučí MŽP, aby provedlo opatření ke snížení rizika Vyhláška MZ č.184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka stanoví:

60 Analýza nejistot  Nezbytnou součástí každého hodnocení rizika je analýza nejistot, se kterými se v jednotlivých fázích hodnocení nevyhnutelně setkáváme a které je třeba zohlednit při následném řízení rizika.  Nejistoty se mohou týkat současného stupně vědeckého poznání o škodlivosti dané látky, odvození referenčních hodnot, spolehlivosti výsledků rozborů, odhadů chování, zvoleného expozičního scénáře, složení exponované populace aj.  Analýza má formu slovního vyjádření v závěru posudku.

61 Interpretace výsledků hodnocení zdravotních rizik  Postup hodnocení zdravotních rizik není přesná věda, která by poskytovala jednotná čísla.  Zodpovědní profesionálové mohou – díky komplexnosti procesu – dospět k odlišným závěrům, i když vycházejí ze stejných informací, protože učiní odlišné vědecké rozhodnutí (úvahu) v některém z kritických bodů  určení nebezpečnosti,  vztah dávky a účinku,  expoziční scénář.

62 Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí

63  V jednotlivých médiích prostředí se vyskytují tisíce různých chemických látek (přírodního i lidského původu) v relativně nízkých koncentracích – omezená data o jejich výskytu, koncentraci, účinku…  Látky mohou přecházet z jednoho média (venkovní a vnitřní ovzduší, pitná a rekreační voda, půda, odpady…) do druhého, mohou vzájemně reagovat a měnit se vlivem klimatických a jiných podmínek

64 Chemické látky v životním prostředí

65 Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí  Některé látky se mohou v prostředí kumulovat (půda, sedimenty, rostliny, živočichové).  Chemické látky v prostředí působí na člověka většinou v podobě komplexních, chemicky obtížně definovaných směsích (např. cigaretový kouř, výfukové plyny…).  Koncentrace látek může být velmi proměnlivá s ohledem na lokalitu, čas i klimatické podmínky (zvláště u ovzduší) - odpovídající způsob odběru!

66 Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí  Zdravotní stav člověka může být ovlivněn působením škodliviny ze všech médií prostředí (voda, ovzduší, potraviny).  Exponovaná populace je značně heterogenní a zahrnuje všechny věkové kategorie a osoby s různou úrovní zdravotního stavu i citlivostí (vnímavostí) k expozičním faktorům.  Kromě chemických škodlivin mohou v prostředí působit i jiné negativní faktory biologické (viry, plísně, bakterie…) či fyzikální (UV – záření, hluk, vibrace, EL-MAG záření).

67 Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí  Odhad expozice:  na základě měření koncentrace škodliviny v prostředí  personálním monitorováním  modelováním koncentrace škodlivin v prostředí  použitím biomarkerů expozice či účinku  Specifické přístupy k analýze rizik u jednotlivých faktorů (médií) prostředí  Odlišnost hlavně u expozice (expozičního scénáře)

68 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší  Odlišná problematika vnitřního a venkovního ovzduší (odlišné zdroje škodlivin a složení ovzduší)

69 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší  Měnící se způsob života a expozice  Nebezpečné specifické látky (oxidy síry a dusíku, prašný aerosol, ozon, formaldehyd a další VOC…) a jejich kombinace  Data o koncentracích látek (monitorovací síť – účelová měření – modelování)

70 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 1  Obec M. nedaleko Prahy  Místní firma chce postavit druhou linku na zpracování odpadních plastů  V rámci posuzování EIA se má rozhodnout, zda stavba (a její provoz) bude mít negativní vliv na zdraví místních obyvatel - z hlediska znečištění ovzduší  Co k tomu potřebujeme vědět?

71 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 1  Určení nebezpečnosti: Jaké látky jsou uvolňovány do ovzduší při chodu technologické linky (zpracování plastů)? Pachové látky, organické látky, chlorovodík.  Určení nebezpečnosti: Jaký účinek mají tyto látky na zdraví člověka? Pachové látky: ovlivnění pohody, změna hloubky dýchání, poruchy spánku, změna EEG, nauzea, zvracení, bolest hlavy či očí. Chlorovodík: dráždivé účinky na sliznice očí a respiračního traktu

72 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 1  Vztah dávky a účinku: Chlorovodík: ref. koncentrace (Reference exposure limit) dle kalif. EPA pro akutní koncentraci (hodinovou) 2,1 mg/m 3 ; pro chronickou expozici 0,009 mg/m 3 ; Pachové látky: > 10 OU.m -3 – nutno počítat s vysokou pravděpodobností stížností obyvatel. Na hranici 5 OU.m -3, detekuje zápach 50% obyvatel, ale nerozpozná, o jaký zápach jde.

73 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 1  Pozaďové koncentrace chlorovodíku v ovzduší?  Očekávané koncentrace (chlorovodíku a pachu) v referenčních bodech (R.B.)? V M. není žádná stanice měření ovzduší, navíc ani chlorovodík ani pachy se rutinně nemonitorují. Nutnost modelování – rozptylová studie.  Predikované koncentrace v R.B.: chlorovodík od 0,01 do 0,11 μg/m 3 (průměrná roční konc.), resp. 0,73 – 5,51 μg/m 3 (max. hodinová konc.); max. špičkové konc. pachových látek 0,09 – 0,58 OU/m 3.

74 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 1  Závěr: I při použití konzervativního přístupu k výpočtu nepředstavuje expozice místních obyvatel chlorovodíku zdravotní riziko. Pachové látky by se neměly podle výpočtu vyskytovat v koncentracích, které by byly okolním obyvatelstvem vnímány a způsobovaly by obtěžování

75 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2  Studie „Gasbus“ Helsinky  Rozhodnout o budoucí investici do autobusů městské dopravy z hlediska dopadu na zdraví (porovnat mortalitu způsobenou expozicí PM-2,5 v současné době a v roce 2020 za použití různých scénářů)

76 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2  4 varianty (scénáře):  současný vozový park  současný vozový park s odlučovačem částic  moderní dieslový motor  autobusy na zemní plyn.

77 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2  Co k tomu potřebujeme vědět?

78 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2  Průměrné emise PM (2,5) z motorů různých (uvažovaných) autobusů  Počet ujetých km  Současné koncentrace prachu (PM-2,5) ve městě způsobené provozem autobusů  Predikované koncentrace prachu (PM-2,5) ve městě způsobené provozem vybraných typů autobusů  Vztah mezi koncentrací PM-2,5 v ovzduší a úmrtností na KVO, rakovinu plic a jiné související příčin úmrtí  Současný stav úmrtnosti způsobený PM-2,5 v Helsinkách

79 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2

80  Výsledky:

81 Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2 Závěry:  Odhadovaná úmrtnost způsobená emisemi různých druhů vozového parku v roce 2020 se pohybuje od 3 do 18 případů úmrtí.  Rozdíl v úmrtnosti mezi variantou „motory na zemní plyn“ a „současný dieslový motor vybavený odlučovačem částic“ je minimální (3 x 4 případy) a je proto otázkou zda investice a další rizika spojená se skladováním a čerpáním plynu jsou úměrná užitku spojeným s nižšími emisemi.  Příspěvek autobusů veřejné dopravy k celkovým emisím PM je relativně malý a srovnatelné investice do jiné oblasti redukce PM by možná měly větší dopad na redukci celkové PM a zdraví.

82 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Postupy při hodnocení zdravotních rizik Sylva Rödlová František Kožíšek 3. LF UK, Praha; III. ročník VZ, ZS 2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google