Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hospodaření obcí Petr Brož, 2012. Rozpočet v druhovém členění   TŘÍDA 1 - Daňové příjmy   TŘÍDA 2 - Nedaňové příjmy   TŘÍDA 3 - Kapitálové příjmy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hospodaření obcí Petr Brož, 2012. Rozpočet v druhovém členění   TŘÍDA 1 - Daňové příjmy   TŘÍDA 2 - Nedaňové příjmy   TŘÍDA 3 - Kapitálové příjmy."— Transkript prezentace:

1 Hospodaření obcí Petr Brož, 2012

2 Rozpočet v druhovém členění   TŘÍDA 1 - Daňové příjmy   TŘÍDA 2 - Nedaňové příjmy   TŘÍDA 3 - Kapitálové příjmy   TŘÍDA 4 - Přijaté transfery (dotace)   TŘÍDA 5 - Běžné výdaje   TŘÍDA 6 - Kapitálové výdaje   TŘÍDA 8 – Financování POZOR NA KONSOLIDACI (objevuje se ve třídě 4 na straně příjmů a ve třídě 5 na straně výdajů) Příjmy – výdaje = financování

3 Základní věcné rozdělení rozpočtu  Běžný (provozní) V běžném rozpočtu se promítají tzv. opakovatelné příjmy (daňové, nedaňové, některé druhy dotací) a k tomu výdaje spjaté s běžným provozem obce + případnými splátkami dluhu  Kapitálový (investiční) Do kapitálového rozpočtu se promítá přebytek z běžného rozpočtu, jednorázové příjmy (spojené např. s prodejem majetku), investiční dotace (např. z fondů EU, kraje atd.) a tzv. návratné zdroje (tzn. úvěry apod.). V běžném režimu zaujímá provozní rozpočet 70 – 90 % celkového rozpočtu, nicméně situace je v každé obci specifická a pokud se např. investuje do kanalizace apod. může případná dotace i několikanásobně překračovat stávající celkový rozpočet obce – tzn. rozpočet se meziročně může zvýšit o stovky procent a poměr běžný vs kapitálový rozpočet změnit z poměru 90:10 na 10:90.

4 Daňové příjmy  tvoří zpravidla 50 – 60 %  z toho cca 80 % tvoří tzv. sdílené daně alokované obcím podle zákona č. 243/2000, Sb. o rozpočtovém určení daní (tzv. RUD)  poslední změny v systému RUD schváleny letos s tím že od od 1.1. 2013 platí přechodná úprava a od r. 2016 „konečná“ podoba (do té doby se ale nejspíš zase změní)  daň z nemovitostí (zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitosti) - stavby, pozemky  místní poplatky (zákon č. 565/1990)  správní poplatky (viz zákon č. 368/1992)  ostatní (poplatky a odvody v oblasti ŽP, odvody z provozování loterií)

5 Rozpočtové určení daní I V současné době plynou do rozpočtu obcí dle rozpočtového určení daní tyto daňové příjmy (stav platný od 1.1. 2013):  100 % daň z nemovitosti, příjemcem je obec na jejímž území se nemovitosti nachází,  100 % daně z příjmu právnických osob pokud je poplatníkem této daně samotná obec,  30 % daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných dle bydliště fyzické osoby,  1,5 % výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti dle počtu zaměstnanců, kteří mají místo výkonu v obci,  procentní podíl z ???? % podílu výnosu následujících daní (upravený kritérii a koeficienty – viz dále): 1. daně z přidané hodnoty (20,83 %, od r. 2016 21,93 %) 2. daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (22,87 %, od r. 2016 23,58 %) 3. daně z příjmu fyzických osob placené srážkou (23,58 %), 4. 60 % výnosu daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných (23,58 %), 5. daně z příjmu právnických osob (23,58 %) Každoročně procentní podíl jednotlivých obcí na sdílených daní vyhlašuje MF – aktuálně viz Vyhláška č. 281/2012 Sb. – příloha

6 Rozpočtové určení daní II Počet obyvatel Koeficienty postupných přechodů 0 – 50 1,0000 51 – 2000 1,0700 2001 – 30 000 1,1523 30 001 a více 1,3663 Podíl každé obce na sdílených daních je přerozdělován podle následujících kritérii:  Celková výměra obce - váha 3 % (započteno max 10ha /ob)  Prostý počet obyvatel – váha 10 %  Počet dětí MŠ a ZŠ navštěvující školu zřizovanou obcí – váha 7%  Počet obyvatel obce upravený velikostní kategorií obcí – váha 80 %. Velká diskuse jak toto nastavit – úvaha je taková, že čím je větší obec tím více zajišťuje veřejné služby „vyššího řádu“ – tzn. služby využívané i obyvateli dalších obcí (systém tzv. spádovosti) Velikostní kategorie: Město Přepočítací koeficienty Praha4,0641 Plzeň2,2961 Ostrava2,2961 Brno2,2961 Ostatní obce 1,0000

7 „Motivační faktory“ - princip zásluhovosti v rozpočtovém určení daní 1,5 % výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti dle počtu zaměstnanců, kteří mají místo výkonu v obci  původně se mělo jednat o významný nástroj motivace obcí podporovat rozvoj podnikatelského prostředí v obci.  Realita – v přepočtu na 1 zaměstnance se jedná o roční výnos cca 400 Kč 30 % daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných dle bydliště fyzické osoby  do r. 2000 náleželo obci 100 % výnosu dle bydliště. Problémem je, nakolik odpovídá bydliště místu provozování živnosti (typickým častým př. jsou provozovatelé služeb v turistických centrech).  v praxi vedlo k tomu, že některé obce lákaly podnikatele na změnu bydliště s tím, že výnos daně jim byl z velké části vracen formou dotací na podnikání případně jinou protislužbou  daňový výnos některých malých obcí potom dosahoval až desítek tis. Kč na obyvatele, zatímco průměr byl o řád nižší.  Postupně se proto začalo uvažovat o změně podle místa provozování živnosti, nicméně nakonec došlo ke snížení na 30 %

8 Daň z nemovitostí I Daň z nemovitostí se vztahuje na nemovitosti na katastrálním území obce a je výlučným (svěřeným) příjmem obcí. Dle stávajícího znění zákona může obec významným způsobem ovlivnit její výnos prostřednitcvím koeficientů. 1) Daň z pozemků Celá řada případů osvobození od daně  vymezení jak z hlediska vlastnictví (osvobozené jsou např. pozemky státu, kraje, obce) tak z hlediska funkce (veřejná dopravní infrastruktura, pozemky škol, kulturních institucí, veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť  pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou; pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí Základ daně  u pozemků zemědělské půdy je výměra pozemku v m2 násobená průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce MZE (Vyhláška č.412/2008 o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými zákl. cenami zem. pozemků - ceny na základě tzv. BPEJ).  u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je součin výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč.  u ostatních pozemků je základem výměra pozemku v m2 Sazba daně činí u pozemků:  orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů - 0,75 %,  trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb - 0,25 %.  Sazba u ostatních pozemků činí násobek za každý 1 m2 a) zastavěných ploch a nádvoří - 0,20 Kč, b) stavebních pozemků - 2,00 Kč (tato základní sazba se násobí koeficientem – systém je shodný se stanovením koeficientu pro daň ze staveb – viz dále c) ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně - 0,20 Kč.

9 Daň z nemovitostí II 2) Daň ze staveb Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 (zast. pl.) Základní sazba daně činí  a) u obytných domů 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,  b) u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů využívaných pro individuální rekreaci 6 Kč za 1 m2 Základní sazba daně se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu 1. 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 2. 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 3. 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 4. 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 5. 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 6. 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 7. 4,5 v Praze;  Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou stanovený koeficient zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie, koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0  Obec může uplatnit další koeficienty dle jednotlivých druhů staveb. Místní koeficient  Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků a staveb s výjimkou pozemků zemědělské půdy (ne ale hospodářské lesy)

10 Místní poplatky Zákon o stanoví jaké místní poplatky obce mohou vyhlásit. Jedná se o následující: a) poplatek ze psů max výši 1000 Kč za 1 psa (u dalšího může být zvýšen o 50 %) b) poplatek za lázeňský a rekreační pobyt výběr od návštěvníků rekreačních míst ve výši max. 15 Kč za osobu a den pobytu nebo paušální částkou. c) poplatek za užívání veřejného prostranství – zprav. nevýznamný d) poplatek ze vstupného - až 20 % z vybraného vstupného e) poplatek z ubytovací kapacity, platí osoby provozující ubytovací zařízení. Max. 6 Kč za využité lůžko a den, nebo stanoven paušál. Výjimky pro školy, zdravotn. f) poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst - výjimky pro bydlící osoby, osoby vlastníci nemovitost, invalidy apod. g) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj platí jeho provozovatel. Sazba poplatku za každý přístroj na tři měsíce činí od 1 000 do 5 000 Kč. h) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů - 250 Kč za osobu a rok + na základě skut. nákladů obce až do výše 250 Kč za osobu. i) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možnosti jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace - nejasnosti, nepoužívá se  obce se mohou rozhodnout, zda budou daný poplatek vybírat a v jaké výši, v rámci zákonem stanovené maximální výše poplatku.  nepředstavují velký příjem rozpočtu obcí v průměru do 2 % z celkových příjmů, občas se objevují snahy o posílení role – transformace na tzv. místní daně  Správu vykonávají přímo obce a otázkou je často efektivita výběru – existují případové studie, které vyčíslily zápornou hodnotu některých vybíraných poplatků  vedle místních poplatků existují správní poplatky, sankční poplatky za znečišťování ŽP, poplatky za ukládání odpadů, za odnětí zem. a lesní půdy, odvody z loterií

11 Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy jsou velmi různorodou skupinou a z velké části záleží na aktivitách obce v jaké struktuře a v jakém objemu se podaří nedaňových příjmů dosáhnout. Mezi nedaňové příjmy patří především:  příjmy z vlastní činnosti,  odvody od příspěvkových organizací,  příjmy z pronájmu majetku,  příjmy z úroků z finančního majetku,  přijaté sankční platby a vratky transferů,  příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy.  přijaté splátky půjčených prostředků

12 Kapitálové příjmy  Kapitálové příjmy představují zejména příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a jsou svým charakterem zpravidla jednorázové.  Po vzniku samosprávy v ČR v r. 1990 na obce přešel velký majetek, často ale velmi zanedbaný nebo funkčně neodpovídající potřebám obce. Většina obcí značnou část majetku prodala již v 90-tých letech nebo krátce po r. 2000. (bytový fond, akciové podíly, pozemky)  Se vznikem kapitálových příjmů lze očekávat snížení nedaňových příjmů (ale i běžných výdajů) za jeho využívání do doby prodeje.  Otázka efektivnosti hospodaření s majetkem - pokud je např. hl. argumentem prodeje to, že obci se finančně uleví vzhledem k vysokým režijním nákladům nebo nutným budoucím investicím na danou nemovitost. To se může týkat nejen historického majetku se kterým si dlouhodobě obec neví příliš rady, ale i relativně nového majetku pořízeného původně třeba i z nějaké dotace (příklad Ještědského areálu, jak např. za pár let dopadne sportovní areál ve Vesci???)  Dále se do této skupiny promítají přijaté peněžní dary a příspěvky určené na pořízení dlouhodobého majetku.

13 Dotace Dotace jsou jednou z běžně používaných forem druhotného přerozdělování, tj. redistribuce v rámci zdrojů veřejných rozpočtů. Jde o peněžní transfery ze státních nebo jiných veřejných zdrojů a mají převážně účelově vázaný charakter. Rozdělení podle nárokovatelnosti:  dotace poskytované obcím nárokovým způsobem - obec získává automaticky při splnění určitých podmínek – např. dotace na výkon státní správy, dotace na žáka  Nenárokově poskytované - obec musí žádat (většinou do různých účelově vázaných dotačních programů). Rozdělení dle poskytovatele (tzn. dotační zdroje):  dotace ze státního rozpočtu  dotace ze státních mimorozpočtových fondů  dotace z prostředků Evropské unie (SF, programy EK)  dotace z rozpočtů krajů  dotace od dalších subjektů (např. nadace) Základní problém dotací – účelnost, efektivita  nabídka dotačních programů vede k nekoncepčnímu rozhodování – bez vazby na deklarované cíle a aktivity ve strategických dokumentech, v lepším případě v časovém posouvání priorit  případná netransparentnost, problémy se zadáváním veřejných zakázek apod. jsou „druhořadé“ doprovodné jevy

14 Rizika vázaná na dotace  Vazba na strategické dokumenty (jak z hlediska vymezení dotačního programu, tak i z hlediska dalších podmínek) – má projekt oporu v rozvojových dokumentech obce??  Jaká je pravděpodobnost úspěchu? - již samotná příprava projektu stojí finanční a lidské kapacity – u investičních projektů se zpravidla jedná o min. stotisícové částky  Administrativa – jedná se o specifické procesy a i jednotlivé dotační programy mají velké odlišnosti (co platí v účtování v obci nemusí vůbec platit v dotačním programu), monitorovací zprávy každé 3 – 6 měsíců, nutnost průběžně vykazovat monitorovací indikátory (MI), podmínky se mění i v průběhu realizace  Výběrová řízení – nutnost postupovat nejen podle zákona 137/2006 Sb ale i podle směrnic daného programu – často hranice 200 tis. bez DPH. Často průtahy a další problémy – když se zadá firmě tak pozor na správnost zadání (aby nedošlo k dělení zakázky)  Financování – nejen potřeba počítat s tzv. kofinancováním nebo i předfinancováním celého projektu, ale i s velkým zpožděním plateb (v řádu mnoha měsíců). Často se teprve při žádosti o platbu „zjistí“ tzv. neuznatelnost některých nákladů  Udržitelnost (vázané hl. na systém MI) – na dotaci jsou vázané zpravidla určité závazky (u fondů EU většinou na 5 let) – např. zachování funkce staveb, vytvoření a udržení pracovních míst apod. – pokud se při následných kontrolách prokáže nedodržení závazků hrozí vrácení celé dotace + sankce  ????Celková efektivita – vyplatí se to vůbec (hl. ve vztahu k objektivnímu zhodnocení rizik)???

15 Běžné výdaje Běžné výdaje  Zpravidla 70 – 80 % celkového rozpočtu obce  Financují běžné, z velké části pravidelně se opakující potřeby v příslušném roce (platy, neinvestiční nákupy – služby, neinvestiční transfery).  Souvisí s průběžným financováním veřejných služeb (nejen obce ale i PO apod.).  Výše těchto výdajů je závislá na struktuře, rozsahu a kvalitě poskytovaných veřejných služeb.

16 Kapitálové výdaje  zpravidla 20 – 30 % celkového rozpočtu obce  primárně slouží k financování dlouhodobých potřeb (investic) – zhodnocení stávajícího nebo pořízení nového dlouhodobého majetku  může se ale jednat i o investiční transfery nebo půjčky (např. podpora podnikatelů, PO nebo NNO prostřednictvím dotací)  často jsou financovány z dotací nebo půjček (kombinací).  s každou investicí, jsou ale spjaty běžné výdaje spojené s provozem a údržbou investice po jejím dokončení – tzn. je potřeba zvažovat účelnost a efektivitu investice (př. most v Pravčicích za 30 mil. který nechtěla obec přijmout do svého majetku)  často zkreslené vnímání – př. Jindřichovic p. Sm. - potřebuje obec vodu nebo vodovod??? nebo investice podle dotačních příležitostí  je krajně žádoucí mít oporu ve strategických plánovacích dokumentech

17 Zadluženost obcí  Zadluženost obcí sleduje Ministerstvo financí http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zadluzenost_uzem_sprav_celk u_71005.html http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zadluzenost_uzem_sprav_celk u_71005.html http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zadluzenost_uzem_sprav_celk u_71005.html  MF má zpracovanou metodiku pro monitorování hospodaření obcí. Monitoring je založen na sledování soustavy 18 informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, přičemž za zásadní ukazatele jsou považovány ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům. Obce s ukazatelem celkové likvidity k 31.12. daného roku v intervalu a zároveň s podílem cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšším než 25 % jsou vyzvány ke zdůvodnění tohoto stavu a k vyjádření stanoviska zastupitelstva dané obce.  Z celkového počtu téměř 6 250 obcí vykazuje cca polovina zadlužení. V r. 2011 bylo do kategorie rizikového hospodaření zahrnuto 559 obcí a 84 obcí bylo vyhodnoceno jako obce s vyšší mírou rizika hospodaření. Opakovaně se v této kategorii vyskytlo 27 obcí, u 3 obcí hrozí platební neschopnost. Tzn. vysoce rizikové zadlužení se zatím dlouhodobě týká velmi malého počtu obcí.  K nejčastějším příčinám nezvládnutého zadlužení obcí patří především problémy s dotacemi (při nesplnění podmínek jsou dotace vymáhány zpět včetně sankcí, problémem je i samotné financování a plnění podmínek udržitelnosti). Dále pak investice podnikatelského charakteru (viz Rokytnice – lanovka), dříve také vysoké náklady na vydání a splácení dluhopisů (špatné načasování vydání).  Dle analýzy MF se 59 z 84 obcí zařazených za rok 2011 do skupiny obcí s vyšší mírou rizika hospodaření do této skupiny dostalo zejména z důvodu realizace projektů podpořených dotacemi

18 Hospodaření s majetkem Zastupitelstvo obce rozhoduje o těchto majetkoprávních úkonech: a) nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, c) poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech OS, humanitárním organizacím a jiným FO nebo PO působícím v oblasti veřejně prospěšných činností d) uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem, e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob, f) vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 000 Kč, g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč, h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců, i) postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč, j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení, k) zastavení nemovitých věcí, l) vydání komunálních dluhopisů.  velká část majetku obce je ve správě příspěvkových organizací (př. škol)


Stáhnout ppt "Hospodaření obcí Petr Brož, 2012. Rozpočet v druhovém členění   TŘÍDA 1 - Daňové příjmy   TŘÍDA 2 - Nedaňové příjmy   TŘÍDA 3 - Kapitálové příjmy."

Podobné prezentace


Reklamy Google