Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

GLASGOW COMA SCALE - GCS A 4 - Neurovědy - 22 Hana Marková RDG klinika 2012 Neuroradiologie hlava.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "GLASGOW COMA SCALE - GCS A 4 - Neurovědy - 22 Hana Marková RDG klinika 2012 Neuroradiologie hlava."— Transkript prezentace:

1 GLASGOW COMA SCALE - GCS A 4 - Neurovědy - 22 Hana Marková RDG klinika 2012 Neuroradiologie hlava

2  Poranění lehké:  Poranění středně těžké: 9-12  Poranění těžké :< 8

3  Motorická odpověď : vyhoví 6 lokalisuje bolest 5 uniká před bolestí 4 flexe na bolest 3 extense na bolest 2 žádná odpověď

4  Verbální odpověď: orientován 5 zmatená konverzace 4 nepřiměřená slova 3 nesrozumitelné zvuky 2 není odpověď 1

5  Otevírání očí: spontánně 4 na oslovení 3 na bolest 2 není odpověď 1

6  RTG: nativní snímky ve 2 projekcích poranění lehká  CT: nativní vyšetření střední a těžká poranění kontrolní vyšetření po observaci či operaci  CT Ag: výběrové vyšetření u poranění cév  MR,MRA: výběrové doplňující vyšetření /DAP/

7  Komprese  Rotace  Coup, contre coup  Střižné síly  Kombinace

8  Primární traumatické změny  Sekundární traumatické změny

9  Kontuze: mechanismus coup, contre coup vývoj v čase hemoragický charakter lokalisace nejčastěji F a T vícečetnost  DAP: difusní axonální poranění střižný mechanismus bezvědomí nevysvětlitelné jinak bílá hmota, corpus callosum,kmen, bazální ganglia,capsula interna hemoragie MR!

10  Epidurální hematom:zdroj-meningeální tepny, méně splavy,bikonvexní tvar v místě fissury,nepřesahuje hranice švů,oddaluje od kalvy falx a splavy,expansivní chování,odlišení od SDH je někdy obtížné,rozlišení morfologické je méně významné než klinické projevy  Subdurální hematom: akutní -2 až 3 dny,nehomogenní densita subakutní – od 3. dne do 3 týdnů,izodensní,hladiny u ležících nemocných chronický – nad 3 týdny, hypodensní,lokalisace interhemisferálně i kolem tentoria, zdroj přemosťující žíly,tvar poloměsíčitý, opakovaná krvácení

11  SAK: subarachnoidální krvácení lokalisace na konvexitě spojeno s dalšími traumatickými změnami nepříznivý prognostický faktor

12  Vzácná  CTAg  US u extrakraniáoních traumat  Arteriální pseudoaneurysma  Dissekce, lacerace, okluze tepen  Karotido-kavernosní píštěl: klinický obraz Barrow klasifikace léčba

13  Fissura  Diastasa švu  Imprese  Rostoucí fissura = traumatická meningokéla = arachnoidální pseudocysta  Poranění splanchnokrania-frontobasální poranění Primární traumatické změny V. – penetrující poranění

14  Subfalcinní: gyrus cinguli pod falx  Transtentoriální: descendentní x ascendentní, mediální část T laloku pod falx x vermis cerebelli kraniálně do incisury  Transalární: F lalok dorsálně T lalok kraniálně  Tonsilární = suboccipitální  Transkraniální po kraniectomii

15  Teritoriální  Interteritoriální  Difusní hypoxie: tonutí, KPR  Krvácení do kmene: Durretova hemoragie

16  Vasogenní x cytotoxický  Difusní x fokální / kolaterální / vyhlazení sulků stlačení cisteren smazání hranice mezi šedou a bílou hmotou

17  Likvor v SD prostoru  Traumatický x iatrogenní Termím hydrom se již nepoužívá Odlišení od chronického SDH bez znalosti vývoje není možné Odlišení atrofie v CT obraze obtížné MR zobrazí oddálenou arachnoideu

18  Pneumocephalus: penetrující poranění fraktura pneumatisovaných části skeletu resorbce až 3 týdny  Likvorea: poranění mozkových obalů otogenní, nasální CT cisternografie  Zástřel, průstřel

19

20  Hematogenní  Per continuitatem: sinusitis,mastoiditis,likvorea  Penetrující poranění  Iatrogenní postižení

21  ORL oblast  Úraz  Operace  Endokarditis, septikemie  Immunodeprese  DM  Vrozené srdeční vady

22  MR  CT  Ag

23  Purulentní  Virové  Parazitární  Fungální  Granulomatosní  Toxické:chemické, radiační

24  Encephalitis  Cerebritis  Absces  Meningitis  Empyém

25  HSV1: dospělí jedinci, labiální virus,T a F laloky,basální ganglia ušetřena,v časném stadiu negativní nález, jinak edém,nekrózy, hemoragie  HSV2: novorozenci, genitální virus,plošné postižení bílé hmoty bez predilekce  HIV, cytomegaloviry, papoviry  Autoimunní – ADEM  Toxoplasmosa,aspergilus,listerie  Postinfekční, postvakcinační: morbilli,rubeola,varicella

26 Fokální zánětlivé ložisko Diff. Dg. Od tumorů někdy obtížná Vývojová stadia : presupurativní  Akutní cerebritis: 4-5 dní, porucha hematoencefalické bariéry  Pozdní cerebritis: den,drobné nekrózy, granulační tkáň, edém, enhancující,nepravidelně prstenčité léze s lemem oddělujícím nekrozu od edému supurativní  Časný absces: den, sytící kapsula se ztenčuje, kolikvace, nekrozy  Pozdní absces:nad 14 dnů, plně vytvořená kapsula uzavírající hnis

27  Iatrogenní  provalení abscesu  Šíření z mening  Sycení ependymu  Odlišný signál obsahu komor

28 Úloha zobrazovacích metod je v odhalování komplikací  Akutní purulentní: komplikace – hydrocephalus,absces,empyém,ventrikulitis, ischemie  Akutní aseptická:lymfocytární – virová,MR může být negativní  Chronická: TBC – basilární, basální cisterny+miliární rozsev či tuberkulom  Granulomatozní: sarkoidoza

29  Kolekce hnisu v SD, ED prostoru  Lokalisace především frontálně u sinusitidy  Extracerebrální kolekce se sytící se membránou

30 Podle postižené oblasti: intraaxiální x extraaxiální Podle histologie WHO klasifikace 1993,2011 Dělení podle věku s typickou lokalisací

31  Astrocytární  Oligodendrogliální  Ependymální  Nádory chorioidálního plexu  Neuroepiteliální nejistého původu  Neuronální a smíšené neurogliální  Pineální  embryonální

32  Nádory sellární krajiny:adenom, karciom, kraniofaryngeom  Hemopoetické nádory a lymfomy  Germinální nádory  Nádory mozkových obalů  Ostatní nádory mozkových obalů  Nádory hlavových nervů  Nádory prorůstající z okolí  Mozkové metastasy  Neklasifikovatelné nádory  Cysty a nádorům podobné léze

33  MR, CT, Ag  Úkolem zobrazovacích metod je staging  Indikace angiografie:nutritivní tepny typ vaskularizace vztah k okolním cévám odlišení cévních změn  Termín klinická malignita: lokalisace- herniace,blokáda likvorových cest- hydrocefalus,postižení tepen-infarkt,tlak na životně důležitá centra

34  nadměrné nahromadění mozkomíšního moku v komorách či subarachnoidálních prostorech  Klinický obraz – nitrolební hyperteze KLASIFIKACE I.normotenzní: nejasná příčina klasická trias:demence inkontinence axiální desekvilibrace

35 II. Zevní: rozšíření subarachnoidálních prostor kojenci: nadměrný růst hlavičky dospělí: po úraze III.Obstrukční: p říčiny:záněty krvácení nádory cysty lokalisace překážky:  Sylviův aqueduct: tříkomorový  pod IV.komorou: čtyřkomorový  foramen Monroi: jedna postranní komora

36 IV. Komunikující: nadprodukce likvoru: papilom chorioidálního plexu hyporesorbce likvoru:SAK meningitis úrazy karcinomatóza žilní trombóza Zobrazovací metody: MR, CT -akutní stavy úkol zobrazovacích metod:určení rozsahu, lokalisace, překážky,diagnosa dekomprese,kontrola komorové drenáže

37 I.Dysmyelinisace / leukodystrofie /: vrozené II. Demyelinisace: zánětlivá neinfekční-RSM zánětlivá infekční-ADEM, po viroze, vakcinaci toxicko-metabolické: malnutrice,myelinolýza,průmyslové jedy,léky hypoxicko-ischemické traumatické-ionizující záření

38  Douglasova kriteria  MR sensitivita 90%, specificita 50-75%  Predilekce postižení:periventrikulární bílá hmota corpus callosum juxtakortikální bílá hmota mozečkový pedunkl pons, mícha  Tumoriformní varianta:solitární expansivně se chovající léze s perifokálním enhancementem

39  Podání k.l.: plošná či prstenčitá opacifikace čerstvých ložisek  Typický obraz:hyperintensní ložiska v T2 a FLAIR obrazech  PML – komplikace léčbě Tysabri  Diff.dg: demyelinisace jiné etiologie nádory-lymfom zánětlivá onemocnění ADEM PML dysmyelinisace HIV encephalopathie, Lymská borreliosa

40 I.Poruchy dorzální dukce: 3-5.týden Chiari I až III II.Poruchy ventrální dukce: týden Dandy-Walker III.Poruchy buněčné migrace a gyrifikace: Měsíc heterotopie šedé hmoty kortikální dysplazie ageneze corpus callosum IV.Poruchy myelinisace, dysmyelinisace: 6. měsíc až dospělost V. Destrukce

41 VI.Poruchy neuronální proliferace, diferenciace a histogeneze: neurokutánní syndromy – fakomatozy  Neurofibromatoza I. typu: morbus Recklingkausen,17 chromozom, 1:4000  Neurofibromatoza II. typu: oboustranný neurinom akustiku,22 chromozom,1:  Sturge-Weber syndrom: encephalotrigeminální angiomatóza  Von Hippel-Landau:retinocerebrální angiomatóza  Bourneville-Pringle: tuberózní skleróza

42  Zobrazovací metody: MR – speciální protokoly  Epileptogenní léze:získané: mesiální temporální skleróza,gliosy jiné etiologie / trauma, cévní, zánětlivé, postoperační /  Epileptogenní léze vrozené:  Porucha kortikální organizace: polymikrogyrie,schizencephalie  Porucha kortikální proliferace:fokální kortikální dysplasie  Porucha neuronální migrace:heterotopie šedé hmoty, lissencephalie

43 Zobrazovací metody MR I.Onemocnění charakterizovaní demencí:Alzheimerova nemoc  MR má v diagnostice podpůrný význam  Diff.dg: vaskulární demence,vaskulární vícečetné ischemie šedé i bílé hmoty II.Degenerace extrapyramidových jader: Wilsonova, Huntingtonova nemoc III.Degenerace substantia nigra:Parkinsonova nemoc IV.Degenerace mozečku, mozkového kmene,míchy:Fiedreichova ataxie V.Degenerace morotického systému: Charcotova choroba / ALS/


Stáhnout ppt "GLASGOW COMA SCALE - GCS A 4 - Neurovědy - 22 Hana Marková RDG klinika 2012 Neuroradiologie hlava."

Podobné prezentace


Reklamy Google