Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

FISKÁLNÍ TEORIE A POLITIKA B Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Konzultace: pondělí 15:00-15:45, S25, Estonská, E024 Kontakt:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "FISKÁLNÍ TEORIE A POLITIKA B Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Konzultace: pondělí 15:00-15:45, S25, Estonská, E024 Kontakt:"— Transkript prezentace:

1 FISKÁLNÍ TEORIE A POLITIKA B Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Konzultace: pondělí 15:00-15:45, S25, Estonská, E024 Kontakt:

2 Struktura kurzu 1. Fiskální politika – úvod, definice. Význam, funkce a geneze fiskální politiky v kontextu vývoje ekonomické teorie, praktických zkušeností z realizace stabilizační a redistribuční fiskální funkce. 2. Karel Engliš a jeho národohospodářské koncepce. Individualismus a solidarismus. 3. Fiskální politika v IS-LM modelu. Expanzivní a restriktivní fiskální politika. 4. Fiskální politika v AS-AD modelu. Expanzivní a restriktivní fiskální politika. 5. Fiskální politika v otevřené ekonomice, účinky změny vládních výdajů. 6. Úspory, dluh, deficit a akumulace kapitálu - analýza v dlouhém období. 7. Rozpočtové omezení vlády. Rozpočtový deficit a jeho typy. Strukturální a cyklický deficit, diskreční politika a automatické stabilizátory. 8. Deficit, veřejný dluh a způsoby jeho řešení. Stabilizační a konvergenční programy. Státní rozpočet jako nástroj fiskální politiky. 9. Fiskální politika v Evropské unii. Maastrichtská kritéria. EFSF a způsoby řešení finanční krize v EU. 10. Interpretace tzv. Barro-Ricardiánské ekvivalence z hlediska fiskální politiky. Ekonomie strany nabídky. 11. Udržitelnost veřejných financí. Penzijní a zdravotní systémy a jejich vazby na veřejné rozpočty. 12. Aktuální fiskální situace v ČR. Národní sociální systémy a jejich reformy.

3 Literatura Povinná literatura: Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H. Beck, 2008 Izák, V.: Fiskální politika. Praha: VŠE, Hamerníková, B., Maaytová, A. a kol.: Veřejné finance. Praha: Wolters Kluwer, 2010, vybrané kapitoly Doporučená literatura: Dvořák, P.: Vybrané problémy hospodářské politiky. 2. doplněné vydání. Praha: Oeconomica, 2005 Žák, M. Hospodářská politika. Praha: VŠEM, 2006 Engliš, K. Finanční věda. Praha: F. Borový, 1929 Engliš, K. Malá finanční věda. Praha: F. Borový, 1932 Stiglitz, J. E. Ekonomika veřejného sektoru. Praha: Grada, 2002.

4 Zakončení- požadavky Zkouška formou písemné odpovědi na otázky ze seznamu otázek, případné ústní doplnění

5 Témata referátů Referát na výuce – výběrem ze seznamu témat Uzavřená versus otevřená ekonomika z pohledu fiskální politiky Deficit veřejných rozpočtů Veřejný dluh Rizika a příležitosti využití mechanismů ekonomie strany nabídky Fiskální expanze, nástroje a účinnost Fiskální restrikce, nástroje a účinnost Finanční krize a její vazby na fiskální politiku Modely fiskální teorie (IS-LM, AS-AD, Barro Ricardiánská ekvivalence, atd., Lafferova křivka) Fiskální udržitelnost a problémy současných veřejných financí Ekonomický cyklus a fiskální politika

6 Způsob a forma zpracování

7 FISKÁLNÍ POLITIKA – VYMEZENÍ, SMYSL, GENEZE

8 Fiskální politika Hospodářská politika Fiskální politikaMonetární politika

9 Hospodářská politika Makroekonomické regulace a intervence v ekonomice, především činnost státu s cílem makroekonomické stability Stát obecně kontroverzním subjektem (neoklasikové, keynesiánci, monetaristé, liberálové, veřejná politika) Příchod do ekonomie – 30. léta (velká hospodářská krize) : makroekonomický šok Teorie cyklů Problémy: makroekonomická stabilita, autoregulační funkce trhů, mikroekonomické selhání trhu

10 Přístup J. Tinbergena Systém cílových proměnných Stanovení priorit (hospodářský růst, nebo nízkou inflaci ?) Množina nástrojů, jejichž použití k dosažení cíle vede Výběr optimálního nástroje a způsobu jeho použití Jsou-li nezávislé cíle, musí být nezávislé i nástroje (n cílů, n nástrojů) Endogenní versus exogenní proměnné: pro stát, pro konkrétní model

11 Cíle hospodářské politiky

12

13 Třídění Rozpočtová (budgetary) politika Činnosti, které se odehrávají v rámci soustavy veřejných rozpočtů Nástroj: veřejný rozpočet Vyrovnanost rozpočtů v jejich „provozní části“ a jejich vnitřní logika je „svatá“ Investice – možný úvěr Prognózy a plány v rámci rozpočtů Více „pozitivní“ Fiskální (fiscal) politika Součást hospodářské politiky Ovlivnění AS a AD Stabilizační funkce VF Připouští (odůvodněné) deficitní financování Více „normativní“ z hlediska výdajů – podílí se na tvorbě HNP, stanovuje rozsah veřejného a soukromého sektoru z hlediska příjmů (daně) – daně omezují důchody obyvatelstva, napomáhají stanovovat ceny s nimiž se firmy a jednotlivci setkávají na trzích a tím ovlivňují jejich motivace a chování.

14 Karel Engliš ( ) Český národohospodář Poslanec Rektor MU Brno Ministr financí Guvernér ČNB Po válce diskriminován „Kdo sloužíš vlasti, odměny nečekej“

15 VŠEOBECNÉ POJMY HOSPODÁŘSKÉ

16 Hospodařící člověk Dívá se na svět z hlediska toho, co by k čemu mohlo být Věci chtěné, nechtěné, smysluplné, zbytečné Individuální užitky a jejich součet: individuální hospodářství Maximum užitku, minimum nákladu Individuálně: osobní spokojenost

17 Směna a peníze Peníze vznikají zobecněním naturální směny „soustava hospodářských čísel“ – peněžní stavba Věcný podklad hospodaření: statky, jejich výroba a spotřeba Nad tímto věcným podkladem je číselná stavba=soustava hospodářských čísel. „V peněžní jednotce je celá soustava hospodářských čísel jako v oříšku stěsnána“

18 Subjektivní užitek a objektivní užitek Engliš: subjektivní užitečnost kouření a objektivní škodlivost kouření Omezení pracovní doby je užitečné pro zdraví a zotavení dělníka, škodlivé úbytkem výroby a mzdy Stát: společenská užitečnost a škodlivost Dnes kategorie objektivního užitku neexistuje

19 Nabývání prostředků státních Stát si opatřuje prostředky objektivní škodou Progrese: bohatí jsou schopni přispívat více nežli méně majetní „jednotka příspěvková způsobí jim poměrně menší objektivní škodu“ Příspěvky podle únosnosti: daně Ukládá li stát příspěvky občanům, táže se po škodě, kterou jim způsobí újma peněžní jednotky

20 Individualismus- kolektivismus(solidarismus) Individualismus – hospodářství soukromé, individuální Stát – hospodářství kolektivní, solidaristické Stát – nucený svazek občanů „silní a slabí se nuceně spojují ke vzájemné pomoci“ Stát nečiní to, co se jednotlivcům líbí, nýbrž je donucuje k tomu, co si myslí, že je pro zlepšení národa dobré (jako otec nedělá jen to, co se dětem líbí, ale co je vychová) Egoismus x altruismus Plný solidarismus i plný individualismus ztroskotává na egoismu ( v solidarismu na dispoporci mezi egoismem ve spotřebě a egoismem v produkci) Altruismus funguje ve společenstvích důvěry: rodina

21 …. Kdyby se lidé dokonale milovali, pak by bohatí sami od sebe dávali chudým, odpírajíce si od zbytných potřeb, aby ukojil nezbytné u slabých a pomoci potřebných Jenže stát musí tento princip uskutečňovat donucením protože lidé se navzájem nemilují a jsou egoisty

22 Státní podniky Státní podnik = soukromý podnik ve službách veřejného zájmu Snaha po výnosu x snaha o plnění veřejného zájmu ČEZ??????????????? „veřejný zájem žádá, aby se stavěly železnice i tam, kde není zajištění výnos, ale kde je potřeba spojení železničního ve smyslu národohospodářském“ Stát nahrazuje kooperativní svépomoc občanstva Občanský sektor: viz dále

23 Poplatek versus daň Poplatek platí občan dobrovolně, protože shledává prospěšným si opatřit za něj úkon, s nímž je poplatek spojen Daň je neúčelová, platí se jen podle své únosnosti Co se platí jako poplatek, má kořen soukromohospodářský ve smyslu bilance daného podniku poskytujícího službu a rozkládajícího náklady mezi „zákazníky“

24 Stát Stát obepíná určité území a není žádnému vyššímu podřízen Účelnost decentralizace: nebylo by účelno, aby každá obec měla svou vlastní měnu EU ?????????? €????????

25 Myšlenkové prvky INDIVIDUALISMUSSOLIDARISMUS (komunismus) Subjekt a objekt péče o člověka a národ Každý člověk (subjekt,individuum) je subjektem péče o sebe (svéodpovědnost)podle subjektivní spokojenosti jako účelu této péče Národ je předmětem péče státu směrem k ideálu života,zdraví a kultury jako účelu péče. (Společenská odpovědnost za jednotlivce.) KAPITALISMUSNÁRODNÍ KOOPERATIVA (etokracie,technokracie apod.) Organisace, v nichž se tato péče odehrává a)Individuální hospodářství spotřební (domácnosti), která upotřebují svůj důchod nákupem statků na trhu. Pořádací účel:subjektiv ní spokojenost b)Hospodářství výdělečná, podniky,kde se statky vyrábí pro trh a všechny důchody tvoří. Pořádací účel:výdělek peněz a)Individuální hospodářství spotřební (domácnosti),která upotřebují důchod nákupem statků ve státních skladištích. Pořádací účel:subjektivní spokojenost b)Státní závody,kde se statky vyrábějí a důchod tvoří. Pořádací účel technický: udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Pracovní ekonomie. Jedno hospodářst ví státní pro celý národ. V něm se statky opatřují i upotřebují. Pořádací účel: ideál života,zdraví a kultury národa. Vláda nad statky Všechny statky jsou v soukromém vlastnictví (plné vládě) jednotlivých hospodářství spotřebních (statky spotře bní) nebo výdělečných (kapitál). Statky sloužící závodům státním pro výrobu, jsou ve vlastnictví státu,statky,jež kupují domácnosti pro své účely,jsou v jejich vlastnictví. Veškeré statky jsou ve vlastnictví státu. Užívání statků daných jednotlivcům: jsou v jejich užívání. Pořádek je výsledkem hodnocení a)v hospodářstvích spotřebních je subjektivní účel,statek,potřeba,užitek, výnos,náklad (přírůstek a úbytek spokojenosti); stejně stupeň užitku:hodnota b)V hospodářst vích výdělečných je objektivní účel (přírůstek peněz); stejně potřeba, užitek, hodnota. c)Hodnota směnná stupeň nepřímé obecné upotřebitelnosti statků ze směny.Vyjadřuje se cenami. a)V hospodářstvích spotřebních je subje ktivní účel i hodnocení jako v kapitalismu. b)Ve státních závodech je hodnocení technické (měření) v jednotkách práce. c)Hodnocení statků podle práce. Hodnota je objektivní hospodářská,protože účel :ideál života,zdraví a kultury je hospodářský a objektivní. Stejně užitek (přírůstek života atd.),náklad (úbytek života atd.),potřeba atd

26

27 Rozpočtová reforma Státní hospodářská a sociální politika (státní správa, vzdělání, zdravotnictví, obrana), která byla kryta vlastními daněmi. 2. Státní sektor a samospráva, která poskytovala služby na základě nevýdělečného principu (udržování silnic, kanalizací, vody...). Tato skupina získávala za tyto služby poplatky formou určitého podílu na daních. 3. Státní podniky. Bedlivě se zde sledovaly výsledky jejich hospodaření. 4. Správa státního dluhu.

28 Co je a co má být: teleologická koncepce v ekonomii Immanuel Kant: to co je, funguje na principu ontologickém: tedy systém příčina-následek, pozorujeme fungující ekonomické jevy a popisujeme, jak fungují v určitých případech Mimokauzální skupina způsobů nazírání na svět: svět jenž má býti; viz i normativní teorie právní Chtění: chtít musí subjekt, jemuž chtěný obsah přičítáme

29 Teleologie 2 V přírodních vědách neexistuje polarizace v pozitivním a negativním smyslu, existuje je různý stupeň pozitivní kvality Naopak normy nelze kauzálně poznat Lze je jen „teleologicky“ konstruovat, ve smyslu vysvětlení určitého jednání za určitým účelem: tj. smysl jednání je dán účelem, kterého chce daný subjekt dosáhnout To co je chtěné: postuláty

30

31 Makroekonomické přístupy po Englišovi Keynesiánství (vládní výdaje, hosp. cyklus, investiční optimismus) Monetarismus (důraz na monetární politiku) Liberalismus a libertarianismus Teorie veřejné volby (Public choice) Přístupy veřejné a sociální politiky

32 MODEL IS-LM A JEHO VÝZNAM VE FISKÁLNÍ POLITICE

33 Model IS-LM a jeho význam pro fiskální politiku Model vznikl ve třicátých letech 20. století Jako prostředek k pochopení fungování ekonomiky dodnes nezastupitelný Řeší rovnováhu na trhu produktu (křivka IS) a na finančním trhu (křivka LM) Investice závisí na úrokové míře Pracuje za předpokladu konstantní cenové hladiny Teorie preference likvidity (Keynes) Uzavřená ekonomika („čistý“ IS-LM)

34 Křivka IS – trh produktu Vychází z rovnosti plánovaných úspor a investic I=S (zobrazuje kombinace produktu a úrokové sazby, při které se plánované investice rovnají plánovaným úsporám) Investice závisí na úrovni prodejů Y (čím více prodejů, tím více dodatečných investic) úrokové míře i (čím vyšší úroková míra, tím nižší ochota investovat) Rovnováha na trhu produktu Y= C(Y-T) + I (Y, i) + G Reálný produkt je tedy klesající funkcí úrokové míry Změna složek ovlivňujících výši agregátní poptávky (G,T) vede, při dané úrokové míře, k posunu křivky IS. Změny daní navíc křivku, vzhledem k závislosti na důchodu, pootáčejí.

35

36

37 Popis křivky IS IS křivka představuje všechny takové kombinace úrokové míry a reálného produktu (Y), které vedou k rovnováze na trhu produktu. Pro každý bod na křivce IS je trh produktu v rovnováze. Pro každý bod mimo křivku IS je tento trh v nerovnováze. Body mimo křivku IS jsou nerovnovážné a tedy nestabilní: Bod nad křivkou IS znamená, že při dané úrokové míře je úroveň reálného produktu příliš vysoká, dochází k převaze agregátní nabídky, vzniku neprodejných zásob a produkt klesá až na rovnovážnou úroveň. Bod pod křivkou IS znamená, že při dané úrokové míře je úroveň reálného produktu příliš nízká, dochází k převaze agregátní poptávky, ke vzniku vynucených úspor, poklesu úrokové míry a oživení investic, následně k růstu produktu až na rovnovážnou úroveň.

38 Křivka LM – trh finanční Poptávka po penězích MD = kY – hi Poptávka po penězích roste s nominálním HDP (více transakcí) Poptávka po penězích klesá s růstem úrokové míry (čím budou vyšší úroky, tím méně budou lidé ochotni držet peníze) Nabídka peněz je rovna peněžní zásobě (centrální banka) a nezávisí na úrokové míře : MS=M rovnováha MS=MD Křivka LM: M/P=kY – hi k..koeficient citlivosti poptávky po penězích na výši HDP, h..koeficient citlivosti poptávky po penězích na výši úrokové míry. Rovnováha na trhu peněz = rovnováha na celém finančním trhu (Walras)

39 Keynesova poptávka po penězích transakční poptávka - ekonomické subjekty poptávají peníze z transakčních důvodů, peníze jsou používány jako směnný prostředek, transakční citlivost poptávky po penězích => k.Y opatrnostní poptávka - není závislá na reálných veličinách, ekonomické subjekty drží část peněz pro nepředvídané platby (rezervy) spekulativní poptávka - peníze jsou poptávány proto, aby se s nimi mohlo spekulovat na trhu cenných papírů, spekulativní poptávka po penězích je negativně závislá na úrokové míře => - h. i

40

41 Popis křivky LM LM křivka představuje všechny takové kombinace úrokové míry (r) a reálného produktu (Y) které vedou k rovnováze na trhu peněz. Pro každý bod na křivce LM je peněžní trh v rovnováze. Pro každý bod mimo křivku LM je tento trh v nerovnováze. Body mimo křivku LM jsou| nerovnovážné a tedy nestabilní. Bod nad křivkou LM znamená, že pro danou úroveň reálného produktu je úroková míra příliš vysoká, což vede ke snížení poptávky po penězích, cena (úroková míra) peněz klesá na rovnovážnou úroveň. Bod pod křivkou LM znamená, že pro danou úroveň reálného produktu je úroková míra příliš nízká, což vede ke zvýšení poptávky po penězích, cena (úroková míra) peněz roste na rovnovážnou úroveň. Pomocí křivky LM dokážeme tedy pro každou hodnotu reálného produktu stanovit takovou úrokovou míru, která povede k rovnováze na trhu peněz.

42 IS-LM rovnováha

43 fiskální expanzefiskální restrikce přímé nástrojezvýšení vládních výdajů (G) snížení vládních výdajů (G) nepřímé nástroje snížení daní (autonomní daně TA, daně závislé na důchodu tY) zvýšení daní daní (TA, tY) Vede v modelu IS-LM ke Zvýšení agregátní poptávky Podniky reagují zvýšením objemu produkce Vyšší transakční poptávce po penězích Růstu úrokové míry snížení agregátní poptávky; nižší transakční poptávce po penězích; poklesu úrokové míry; nejednoznačnému vlivu na investice.

44 Speciální případy Past likvidity (1) Past investic (2) Klasický případ (3) Tedy - 1, 2 – Fiskální politika maximálně účinná, monetární neúčinná - 3 – monetární politika maximální účinná, fiskální neúčinná

45 účinnost fiskální politiky závisí na časovém hledisku – krátkodobé vs. dlouhodobé účinky závisí na způsobu financování expanzivní fiskální politiky – emisní vs. dluhové financování klasické+monetaristické pojetí vs. keynesiánské pojetí fiskální politiky

46 účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS- LM, past likvidity IS LM Y i Y0Y0 i0i0 IS' Y1Y1 fiskální expanze v podobě zvýšení G, TR nebo snížení TA způsobí posun křivky IS vpravo, a to o α.ΔA jelikož je křivka LM horizontální, ve stejném rozměru vzroste i výstup – neexistuje vytěsňovací efekt vládních výdajů, neroste úroková míra, FP je maximálně účinná pozn.: změna důchodové daně povede ke změně sklonu křivky IS snížení důchodového zdanění

47 účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS- LM, klasický případ IS LM Y i Y 0 = Y 1 i0i0 i1i1 IS' fiskální expanze vyvolá posun křivky IS stejně jako v předchozím případě křivka LM je ale vertikální, tudíž se veškeré zvýšení vládních výdajů projeví pouze růstem úrokové míry dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu vládních výdajů, fiskální politika je zcela neúčinná na důchod rozměr vytěsňovacího efektu

48 účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, standardní případ IS LM Y i Y0Y0 i0i0 i1i1 IS' Y1Y1 fiskální expanze v tomto případě vyvolá částečný přírůstek důchodu a částečný vytěsňovací efekt Crowding-Out Effect (COE) = αΔA - γ ΔA rozměr COE

49 IS-LM model v současnosti IS-LM kritizován pro neschopnost vysvětlit reálné ekonomické jevy (slumpflace, stagflace) vysvětluje oscilaci skutečného výkonu kolem potenciálu – jedna z teorií hosp. cyklu důležitou roli hrají očekávání – adaptivní nebo racionální – respektive informovanost subjektů (firem a domácností) krátkodobé vs. dlouhodobé účinky politik – (keynesiánství toto nerozlišuje) IS-LM model je buď „interní“ pro uzavřené ekonomiky, nebo teoreticky popisuje globální ekonomiku.

50 IS-LM MODEL V OTEVŘENÉ EKONOMICE

51 Otevřená ekonomika IS-LM model je buď „interní“ pro uzavřené ekonomiky, nebo teoreticky popisuje globální ekonomiku. Realita – ekonomika je otevřená, tedy Y=C(Y-T)+I(Y,i)+G+NX(Y, Y *, ε) (+) (+,-) (-,+,+) Poptávka tedy závisí jak na reálné úrokové míře, tak i na reálném měnovém kurzu

52 Různé kurzové režimy Pevný kurs – kurs, při kterém je centrální banka povinna intervenovat pokud se nominální kurs odchýlí od centrální parity Pohyblivý kurs - floating - centrální banka není povinna intervenovat ( i když intervenovat může)

53 Křivka BP Rovnováha mez. obch. BP=0 … BP=NX+CF, NX … saldo běžného účtu, CF= saldo kapitálového účtu Křivka BP je pozitivně skloněná – jsou rozdíly mezi domácí (i) a světovou úrokovou sazbou (if). Čím je vyšší kapitálová mobilita, tím je křivka BP plošší a naopak. Extrémní případ dokonalé kapitálové imobility – křivka BP je vertikální (žádné změny úrokové míry nemění kapitálové toky ze zahraničí). Extrémní (ale dnes častý) případ dokonalé kapitálové mobility – křivka BP je horizontální (i-if=0)

54

55 Křivka BP BP křivka představuje všechny takové kombinace nominální úrokové míry (r) a reálného produktu (y), které vedou k rovnováze na vnějším trhu (BP=0). Pro každý bod na křivce BP je vnější trh v rovnováze. Pro každý bod mimo křivku BP je tento trh v nerovnováze. Bod nad křivkou BP znamená přebytek platební bilance.Bod pod křivkou BP znamená deficit platební bilance.

56

57 AS-AD

58

59 NÁSTROJE FISKÁLNÍ POLITIKY, DEFICIT, DLUH

60 Nástroje FP Automatické (vestavěné) stabilizátory Mandatorní výdaje Progresivní zdanění Transferové platby Diskreční (záměrná) opatření Změna v daňovém systému Změna výše a struktury vládních výdajů Veřejné programy a projekty (zaměstnanosti)

61 Rozpočtové saldo Vyrovnané, deficitní, přebytkové Každoročně vyrovnané vs. cyklicky vyrovnané Cyklické + strukturální saldo = skutečné saldo SaldoStrukturálníCyklickýSkutečný Y > Y*deficitpřebyteknižší deficit než strukt. Y < Y*deficit vyšší deficit než strukt. Y ~ Y*deficitvyrovnanéroven strukt. deficitu

62 Ekonomická teorie rozlišuje další dva důležité druhy schodku: AKTIVNÍ (strukturální) – záměrný či chtěný deficit PASIVNÍ (cyklický) – následný či nechtěný

63 Strukturální (záměrný) deficit Cyklický (pasivní) deficit  expanzivní fiskální politika  hospodářský pokles  politické důvody (např. vládní populismus)  růst cen základních surovin  snaha rozložit důsledky tzv. výdajových šoků  společenská, přírodní apod. kataklyzmata  rozložení daňového zatížení na více rozpočtů(u velkých veřejných projektů)  úroky z veřejného dluhu

64 Pozice FP Neutrální, expanzivní a restriktivní fiskální pozice: změna strukturálního salda rozpočtu v čase  strukturální deficit = expanzivní FP  strukturální přebytek = expanzivní FP  strukturální deficit = restriktivní FP  strukturální přebytek = restriktivní FP

65 Státní rozpočet Státní rozpočet (BS) – nejvýznamnější nástroj fiskální politiky Saldo BS = příjmy – výdaje přebytek, deficit, vyrovnaný BS saldo BS: strukturální, cyklické, primární celkové strukturální – saldo při výstupu eko. na úrovni svého potenciálu – saldo vyvolané vládou cyklické – vzniká v důsledku výkyvu výstupu kolem potenciálu primární = běžné příjmy – běžné výdaje celkové = primární + výdaje na dluhovou službu

66 Saldo BS a jeho funkce BS = (t.Y+TA) – (G+TR) BS* = (t.Y*+TA) – (G+TR) BS cykl = BS – BS* Y*Y*Y BS O (tY+TA)-(G+TR) TA-(TR+G) Y0Y0 strukturální přebytek cyklický deficit skutečný deficit sklon fce BS je dán mírou důchodového zdanění – čím větší zdanění, tím strmější fce BS a naopak změna G, TR a TA vyvolá posun celé funkce BS – zvýšení G,TR a snížení TA vyvolá posun fce BS dolů a naopak

67 Rozpočtová bilance a produkt (automatická stabilizace)

68 Rozpočtová bilance a produkt (diskreční politika)

69 snížení daní při neměnných výdajích nebo zvýšení výdajů při neměnných daňových příjmech vede k rozpočtovému deficitu D t = r B t -1 + (G t – T t ) rozpočtový deficit je složen ze dvou položek: úrokové platby z existujícího dluhu (součin reálné úrokové míry a stavu dluhu na konci roku t – 1) rozdíl mezi vládními výdaji na zboží a služby a daněmi očištěnými o transfery

70 Financování deficitu  privatizace  dluhové financování – emise dluhopisů  peněžní kreací - ve spolupráci s centrální bankou, vláda požádá CB, aby koupila jí emitované cenné papíry - monetizace dluhu

71 v zemích EMU se skutečná a cyklicky očištěná bilance příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný úrokové platby tvoří relativně velké břemeno pro rozpočtovou bilanci rozdíl mezi diskreční politikou a automatickou stabilizací: T – G = t Y – G dva hlavní zdroje změn v rozpočtové bilanci:  automatická stabilizace díky změnám Y  diskreční fiskální politika díky změnám G, resp. t

72 Možnosti snížení rozpočtového deficitu snížení vládních výdajů (tj.pohyb z bodu C do bodu B a návrat na původní rozpočtovou přímku) zvýšit daňovou sazbu t0, tj. změna sklonu rozpočtové přímky zvýšení skutečného produktu tj. dosažení větších daňových příjmů

73 Dlouhodobá fiskální nerovnováha – veřejný dluh vztah mezi vládním dluhem, rozpočtovými deficity či přebytky, vládními výdaji a příjmy = rozpočtové omezení vlády proč je nutné dodržovat rozpočtové omezení vlády? vysoká úroveň vládního dluhu omezuje možnosti volby vlády při fiskální politice, zejména při rozhodování o alokaci zdrojů rostoucí dynamika dluhu vede k růstu úrokových měr, do kterých si věřitelé započítávají stále vyšší rizikové prémie. rostoucí dluh je nebezpečný hlavně pro země tvořící měnovou unii, referenční úroveň dluhu (60 % na HDP) je jedním z 5 kritérií Maastrichtské smlouvy.

74 Aritmetika veřejného dluhu Vládní dluh - vzniká akumulací deficitů vládních rozpočtů B t = B t-1 + D t, kde B je dluh a D deficit. Deficit a jeho složky D t = iB t-1 + G t + TR t - TA t. iB t-1 jsou úrokové platby ze stávajícího dluhu a (G t + TR t – TA t ) je tzv. primární saldo (deficit)  Tvorba dluhu B t - B t-1 = iB t-1 + G t + TR t – TA t,.

75 Veřejný dluh početně: dluhová past: r > q r = reálná úroková mírou z veřejného dluhu q = tempo růstu reálného HDP PD = primární deficit D = veřejný dluh ΔM = změna peněžní zásoby

76 Možnosti řešení dluhu Tvorbou přebytků vládního rozpočtu – rozpočtové řešení Privatizací vlastního majetku Zvýšením daňových příjmů, příp. tzv. capital levy (jednorázová paušální daň z kapitálu) Emisí státního dluhu – na domácím nebo zahraničním trhu Monetizací dluhu – nákupem státních dluhopisových papírů na sekundárním trhu (stát „přemluví“ centrální banku) nebo přímo tiskem peněz Inflační vývoj – neanticipovaná inflace zmenšuje relativní váhu veřejného dluhu Státní bankrot

77 Předpokládaná a skutečná salda veřejných rozpočtů

78 Přechod od deficitu k dluhu

79 Dluh vládního sektoru podle instrumentů

80 Saldo a dluh vládního sektoru ve vybraných zemích EU

81 Systém veřejných financí v EU I. Maastrichtská kritéria kritérium dosažení vysokého stupně cenové stability, kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí - kritérium deficitu veřejných financí (veřejných rozpočtů), kritérium veřejného dluhu kritérium dodržování normálního rozpětí měnového kurzu stanoveného EMS po dobu minimálně dvou let, kritérium stálosti konvergence členského státu a jeho účasti v mechanismu měnových kurzů (ERM I), jenž se odráží v dlouhodobých úrovních úrokové míry

82 Maastrichtská kritéria - dluh A. Kritérium schodku vládního sektoru k hrubému domácímu produktu, což je poměr schodku vládního sektoru vyjádřený ke hrubému domácímu produktu v tržních cenách. Tento úhrnný schodek by neměl překročit 3 %. Schodek vládního sektoru a hrubý domácí produkt jsou vykazovány v metodice ESA 95. B. Kritérium hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu, což je poměr hrubého dluhu vládního sektoru v nominální hodnotě vyjádřený ke hrubému domácímu produktu v tržních cenách. Tento poměr by neměl překročit 60 %. Hrubý dluh vládního sektoru znamená hrubý úhrn dluhů (emitované cenné papíry, přijaté úvěry) ke konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými subsektory vlády. Tento ukazatel je rovněž vykazován v metodice ESA 95. Cílem Maastrichtských kritérií je snaha přimět země Evropské unie k dodržování fiskální disciplíny tak, aby směřovaly k vyrovnanému či přebytkovému hospodaření, které by poskytovalo prostor pro snižování vládního dluhu a umožnilo fungování automatických stabilizátorů.

83 Pakt stability a růstu obsahuje programy stability a konvergenční programy s cílem pomoci členskému státu, který se ocitl pod hranicí doporučovaných hodnot plní funkci: preventivního systému včasného varování –je možné zjistit a odstranit rozpočtové nedostatky dříve, než vznikne rozpočtový schodek; funkci souboru varovných opatření s odrazujícím účinkem – členské země lze donutit k rychlým opatřením k odstranění schodku či nadměrného dluhu

84 Barro-Ricardiánská ekvivalence » obvykle se přeceňuje vliv veřejných výdajů a daní na agregátní poptávku. » D. RICARDO: substituce současných daní nemusí mít vliv na agregátní poptávku. » ekonomické subjekty si uvědomují, že deficit vyvolaný vládními výdaji budou splácet v budoucnu daněmi. » Snížení daní nemá vliv na soukromou spotřebu, je vyrovnáno zvýšením soukromých úspor - nedochází ke změně agregátní poptávky. » Pokles veřejných úspor je kompenzován růstem úspor soukromých - nedochází k růstu úrokových sazeb - nechází k efektu vytěsňování (ani k deficitu bežného účtu platební bilance v otevřené ekonomice).

85 Barro-Ricardiánská ekvivalence model ricardiánské ekvivalence je vyvinut za předpokladu stálého objemu vládních výdajů a vliv deficitu na agregátní poptávku je uvažován pouze prostřednictvím soukromé spotřeby z důvodu existence rozpočtového omezení vlády deficit ani dluh neovlivní ekonomiku, neboť ekonomické subjekty dopředu vědí, že snížení daní, které stálo za vznikem deficitu, bude muset být v budoucnu vzato zpět a jejich čisté bohatství se nezmení. Ekonomické subjekty proto nebudou venovat dodatecné příjmy na spotřebu nýbrž na úspory, za které nakoupí státní dluhopisy. Pokles úspor vlády se projeví růstem úspor domácností. Celkový objem úspor se nezmění a stejný zůstane i objem investic. Pokud by ricardiánská ekvivalence v praxi beze zbytku platila, vládní deficity a dluhy by neměly žádný vliv na investice, zásobu kapitálu a tudíž celou ekonomiku. V praxi ale selhává důvěra ekonomických subjektu ve vyrovnání deficitu a dluhu vlády, proto platí, že deficity veřejných rozpočtu v krátkém období zvyšují agregátní poptávku a produkt a v dlouhém období mohou vést nejen k rustu inflace ale i poklesu investic a snížení potenciálu. (zdroj: Horská, H.

86 Ekonomie strany nabídky Změny daní ovlivňují kromě bilance rozpočtu a AD také agregátní nabídku, a to: změny ve volbě mezi prací a volným časem změny ve volbě mezi zvyšováním běžné spotřeby a úsporami a na ně vázanými investicemi změny poměru mezi zdaňovanou a nezdanitelnou činností (pod pojmem nezdanitelná činnost je zahrnována především domácká práce a kutilství, činnost za protislužbu a melouchářství)

87

88


Stáhnout ppt "FISKÁLNÍ TEORIE A POLITIKA B Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Konzultace: pondělí 15:00-15:45, S25, Estonská, E024 Kontakt:"

Podobné prezentace


Reklamy Google