April 11, 2015 1 Přímo zainteresovaní:  Vzdělávání, školství – přímý zájem milionů (rodiče + žáci, studenti)  Věda – přímý zájem desetitisíců, ostatní.

Prezentace na téma: "April 11, 2015 1 Přímo zainteresovaní:  Vzdělávání, školství – přímý zájem milionů (rodiče + žáci, studenti)  Věda – přímý zájem desetitisíců, ostatní."— Transkript prezentace:

1 April 11, 2015 1 Přímo zainteresovaní:  Vzdělávání, školství – přímý zájem milionů (rodiče + žáci, studenti)  Věda – přímý zájem desetitisíců, ostatní zprostředkovaně Finance:  Školství cca 23.5 (VŠ) + 83.5 (regionální školství) GCZK = 107 GCZK  Věda cca 25 GCZK Přímo zainteresovaní:  Vzdělávání, školství – přímý zájem milionů (rodiče + žáci, studenti)  Věda – přímý zájem desetitisíců, ostatní zprostředkovaně Finance:  Školství cca 23.5 (VŠ) + 83.5 (regionální školství) GCZK = 107 GCZK  Věda cca 25 GCZK Vzdělávání a věda

2 April 11, 2015 2 Financování vědy n Současnost a výhled (jen Státní rozpočet ČR na výzkum, vývoj a inovace na rok 2010 a výhled na 2011 a 2012; nikoliv soukromý výzkum) n Popis stavu n Návrh financování –Základní principy –Kritéria hodnocení –Rozdělení financí Institucionální financování Financování projektů (účelové) P. Strunz

3 April 11, 2015 3  Posílení účelových prostředků v GAČR  Vznik TA  Spolufinancování evropských fondů  Posílení účelových prostředků v GAČR  Vznik TA  Spolufinancování evropských fondů

4 April 11, 2015 4  výzkum základní, aplikovaný a inovace (podnikový)  nerozlišení na veřejný – soukromý (např. AVO, http://www.avo.cz/dotproj.htm )  rozdělení financí (celkovou částku schvaluje parlament):  Institucionální financování  navrhuje jmenovaná Rada pro výzkum a vývoj (RVV)  Financování projektů (účelové)  Strukturu navrhuje RVV  Konkrétní směřování závisí na jmenovaných hodnotitelích, zejména však na jmenovaných komisích  objektivnější???  Obecně: snaha o objektivní hodnocení výkonnosti subjektů  Rozdělování financí na jeho základě  Kritéria však neobjektivní, nezdůvodněná, nezdůvodnitelná  výzkum základní, aplikovaný a inovace (podnikový)  nerozlišení na veřejný – soukromý (např. AVO, http://www.avo.cz/dotproj.htm )  rozdělení financí (celkovou částku schvaluje parlament):  Institucionální financování  navrhuje jmenovaná Rada pro výzkum a vývoj (RVV)  Financování projektů (účelové)  Strukturu navrhuje RVV  Konkrétní směřování závisí na jmenovaných hodnotitelích, zejména však na jmenovaných komisích  objektivnější???  Obecně: snaha o objektivní hodnocení výkonnosti subjektů  Rozdělování financí na jeho základě  Kritéria však neobjektivní, nezdůvodněná, nezdůvodnitelná Popis stavu

5 April 11, 2015 5 Problém: 1. srovnávání výsledků oponovaných s neoponovanými 2. Nastavení bodových hodnocení Problém: 1. srovnávání výsledků oponovaných s neoponovanými 2. Nastavení bodových hodnocení Kriteria hodnocení

6 April 11, 2015 6  8-100 bodů Příklad pro jeden obor - články

7 April 11, 2015 7  Menší změna v institucionálním financování  Zásadní změna v účelovém financování  Menší změna v institucionálním financování  Zásadní změna v účelovém financování Změna

8 April 11, 2015 8  financování vědy a výzkumu: základní, aplikovaný, inovace (???)  z hlediska veřejných financí: v zásadě soukromý a veřejný výzkum.  rozdělení na subjekt soukromého výzkumu či subjekt veřejného výzkumu: deklaruje sám subjekt  Soukromá výzkumná organizace: výzkum slouží k vytváření zisku daného soukromého subjektu, nemá být financován z veřejných zdrojů (rent seeking)  financování z veřejných zdrojů: pouze výzkum veřejný, jehož výsledky jsou otevřené všem daňovým poplatníkům (tj. výsledky publikovány ve veřejně přístupných periodikách a knihách). Výjimka: armádní výzkum  Financování limitováno rozsahem prostředků přidělených státním rozpočtem, (parlament; lobbování, ale obecné, nikoliv konkrétní). Teoreticky mohou být finance i nulové.  financování vědy a výzkumu: základní, aplikovaný, inovace (???)  z hlediska veřejných financí: v zásadě soukromý a veřejný výzkum.  rozdělení na subjekt soukromého výzkumu či subjekt veřejného výzkumu: deklaruje sám subjekt  Soukromá výzkumná organizace: výzkum slouží k vytváření zisku daného soukromého subjektu, nemá být financován z veřejných zdrojů (rent seeking)  financování z veřejných zdrojů: pouze výzkum veřejný, jehož výsledky jsou otevřené všem daňovým poplatníkům (tj. výsledky publikovány ve veřejně přístupných periodikách a knihách). Výjimka: armádní výzkum  Financování limitováno rozsahem prostředků přidělených státním rozpočtem, (parlament; lobbování, ale obecné, nikoliv konkrétní). Teoreticky mohou být finance i nulové. Základní principy

9 April 11, 2015 9  Rozdělení financí na základě kritéria přínosu daného výzkumu.  Výsledky výzkumu placeného z VEŘEJNÝCH peněz je třeba publikovat.  Jediný okamžitě veřejně kontrolovatelný přínos: (oponovaná) publikační aktivita  Publikační aktivita relativně objektivní, nedeformovaná lokálními zájmy (nejsou jmenované komise, lokální hodnotitelé, tvůrci tabulek atp.)  desetitisíce hodnotitelů (tj. recenzenti časopisů), v převážné většině zahraniční, velmi malá ovlivnitelnost  Hodnotiteli v druhém řádu čtenáři (Impact Factor). Miliony.  Zřejmě nejspravedlivějším kritériem pro následné rozdělení veřejných financí je tedy kontrolovatelný oponovaný publikační, příp. citační výstup.  Nebudou hodnoceny výsledky s těžko ověřitelným přínosem (většinou deklarovány bez oponentů či recenzentů). Poloprovozy, odrůdy, plemena …  přenesení (subjektivního) hodnocení a přidělování financí z jmenovaných hodnotitelů (na ministerstvech, RVV, Akademii...) na množství anonymních hodnotitelů (nezávislí, neuplatitelní, bez osobních animozit)  odbourání jánabráchysmu, klientismu, příp. skryté či reálné korupce  odpadnou problémy s (kritizovaným) vyvážením hodnocení základního a aplikovaného výzkumu  Rozdělení financí na základě kritéria přínosu daného výzkumu.  Výsledky výzkumu placeného z VEŘEJNÝCH peněz je třeba publikovat.  Jediný okamžitě veřejně kontrolovatelný přínos: (oponovaná) publikační aktivita  Publikační aktivita relativně objektivní, nedeformovaná lokálními zájmy (nejsou jmenované komise, lokální hodnotitelé, tvůrci tabulek atp.)  desetitisíce hodnotitelů (tj. recenzenti časopisů), v převážné většině zahraniční, velmi malá ovlivnitelnost  Hodnotiteli v druhém řádu čtenáři (Impact Factor). Miliony.  Zřejmě nejspravedlivějším kritériem pro následné rozdělení veřejných financí je tedy kontrolovatelný oponovaný publikační, příp. citační výstup.  Nebudou hodnoceny výsledky s těžko ověřitelným přínosem (většinou deklarovány bez oponentů či recenzentů). Poloprovozy, odrůdy, plemena …  přenesení (subjektivního) hodnocení a přidělování financí z jmenovaných hodnotitelů (na ministerstvech, RVV, Akademii...) na množství anonymních hodnotitelů (nezávislí, neuplatitelní, bez osobních animozit)  odbourání jánabráchysmu, klientismu, příp. skryté či reálné korupce  odpadnou problémy s (kritizovaným) vyvážením hodnocení základního a aplikovaného výzkumu Kritéria hodnocení

10 April 11, 2015 10  odečtení mandatorních výdajů výzkumu (tj. např. smluvní financování mezinárodních projektů, armádní výzkum, investiční účast na budování vědecké infrastruktury)  zbylé prostředky rozděleny na institucionální a projektové (účelové)  odečtení mandatorních výdajů výzkumu (tj. např. smluvní financování mezinárodních projektů, armádní výzkum, investiční účast na budování vědecké infrastruktury)  zbylé prostředky rozděleny na institucionální a projektové (účelové) Rozdělení financí

11 April 11, 2015 11  Institucionální prostředky děleny mezi organizace deklarující, že provádí veřejný výzkum - podle publikací, příp. citací  Bodová ohodnocení publikací korelovaná s tzv. Impact Factorem  Kalibrace – relativní vztahy mezi konkrétními obory  Kontinuita (a průchodnost změny systému): každý subjekt veřejného výzkumu dostane v okamžiku změny poměrně stejné finančních prostředky jako před začátkem úvah o změně systému (tzn. např. jako za rok 2008)  kalibrační konstanty jednotlivých časopisů (= volné parametry v čase 0) umožňí počáteční nastavení (body = kalibrační konstanta x Impact Factor)  Reálně získané institucionální prostředky v dalších letech budou pak záviset na vývoji publikační aktivity daného subjektu.  Institucionální prostředky děleny mezi organizace deklarující, že provádí veřejný výzkum - podle publikací, příp. citací  Bodová ohodnocení publikací korelovaná s tzv. Impact Factorem  Kalibrace – relativní vztahy mezi konkrétními obory  Kontinuita (a průchodnost změny systému): každý subjekt veřejného výzkumu dostane v okamžiku změny poměrně stejné finančních prostředky jako před začátkem úvah o změně systému (tzn. např. jako za rok 2008)  kalibrační konstanty jednotlivých časopisů (= volné parametry v čase 0) umožňí počáteční nastavení (body = kalibrační konstanta x Impact Factor)  Reálně získané institucionální prostředky v dalších letech budou pak záviset na vývoji publikační aktivity daného subjektu. Institucionální financování

12 April 11, 2015 12  nyní: hodnocení "nezávislými" komisemi (jánabráchysmus, lobb., klientismus)  kritérium kvality projektu (i tak subjektivní) až na druhém místě  Řešení: omezit hodnocení projektů jen na hodnocení schopností navrhovatelů a účastníků projektu, tj. jejich předchozí vědecké publikace (např. 5 let zpátky)  obdobný systém jako v předchozím případě institucionálního hodnocení, nicméně zaměřený nikoliv na instituci ale na jednotlivé vědecké pracovníky  extrapolace (krátkodobá) schopností vědeckých pracovníků do budoucnosti  žádné predikce výkonnosti na desetiletí dopředu  limitovat celkovou účast daného vědce ve všech projektech 150% úvazku  Pro přijetí/nepřijetí projektu rozhodující publikační bodové hodnocení navrhovatelů a účastníků projektu děleno požadovanou roční částkou pro daný projekt  Srovnání s burzou v obráceném gardu: nabídka finančních prostředků např. grantovou agenturou, poptávka v podobě publikačních bodů navrhovatele  Navrhovatel nucen snižovat finanční požadavky pod hranici umožňující průchodnost X dostat co nejvíce financí  nyní: hodnocení "nezávislými" komisemi (jánabráchysmus, lobb., klientismus)  kritérium kvality projektu (i tak subjektivní) až na druhém místě  Řešení: omezit hodnocení projektů jen na hodnocení schopností navrhovatelů a účastníků projektu, tj. jejich předchozí vědecké publikace (např. 5 let zpátky)  obdobný systém jako v předchozím případě institucionálního hodnocení, nicméně zaměřený nikoliv na instituci ale na jednotlivé vědecké pracovníky  extrapolace (krátkodobá) schopností vědeckých pracovníků do budoucnosti  žádné predikce výkonnosti na desetiletí dopředu  limitovat celkovou účast daného vědce ve všech projektech 150% úvazku  Pro přijetí/nepřijetí projektu rozhodující publikační bodové hodnocení navrhovatelů a účastníků projektu děleno požadovanou roční částkou pro daný projekt  Srovnání s burzou v obráceném gardu: nabídka finančních prostředků např. grantovou agenturou, poptávka v podobě publikačních bodů navrhovatele  Navrhovatel nucen snižovat finanční požadavky pod hranici umožňující průchodnost X dostat co nejvíce financí Financování projektů (účelové)

13 April 11, 2015 13  úměrnost: čím více prostředků žádáno, tím více vědců s tím více publikacemi  Parametr ohodnocení nad čarou danou dostupnými prostředky = přidělení prostředků bez zdlouhavého (a subjektivního) hodnocení oponenty a v komisích  Kvalitní kontrola správnosti uvedení publikací účastníků projektu nutností  Výhody: bez "nezávislých" komisí  nesporná úspora času hodnotitelů, úspora financí na hodnocení  zkrácení času mezi podáním a počátkem projektu - nyní čekání 8 měsíců;  termíny hodnocení projektů 4x ročně  Vzniklé publikace musí být v přímé souvislosti se zaměřením projektu, jinak nemohou být jako výsledek projektu uznány (proto nutno psát text projektu).  Příliš obecně formulované projekty nesplňují podmínku cíleného výzkumu  zveřejnění projektů, požadovaných financí i bodové hodnocení a posléze i odkazy na vzniklé publikace na www stránkách instituce poskytující prostředky  Hodnocení úspěšnosti projektu: publikační výstup na dodané finanční prostředky. Použito pro penalizaci/bonifikaci pro případné další projekty  úměrnost: čím více prostředků žádáno, tím více vědců s tím více publikacemi  Parametr ohodnocení nad čarou danou dostupnými prostředky = přidělení prostředků bez zdlouhavého (a subjektivního) hodnocení oponenty a v komisích  Kvalitní kontrola správnosti uvedení publikací účastníků projektu nutností  Výhody: bez "nezávislých" komisí  nesporná úspora času hodnotitelů, úspora financí na hodnocení  zkrácení času mezi podáním a počátkem projektu - nyní čekání 8 měsíců;  termíny hodnocení projektů 4x ročně  Vzniklé publikace musí být v přímé souvislosti se zaměřením projektu, jinak nemohou být jako výsledek projektu uznány (proto nutno psát text projektu).  Příliš obecně formulované projekty nesplňují podmínku cíleného výzkumu  zveřejnění projektů, požadovaných financí i bodové hodnocení a posléze i odkazy na vzniklé publikace na www stránkách instituce poskytující prostředky  Hodnocení úspěšnosti projektu: publikační výstup na dodané finanční prostředky. Použito pro penalizaci/bonifikaci pro případné další projekty Financování účelové (cont.)

14 April 11, 2015 14  Výsledky veřejného výzkumu nutno publikovat = kriterium hodnocení  Parlament (schválení rozpočtu): celková částka  Vláda (zřejmě na doporučení RVV): dělení na institucionální a projektové prostředky. Dále dělení účelových prostředků mezi GA a ministerstva (pokud nutno). Nic víc.  Institucionální financování:  oponovaný publikační výstup  kalibrace  Účelové prostředky:  Pouze předchozí publikační aktivita navrhovatelů  Bez komisí  Větší frekvence  Podpora od: „prostí“ vědci, pokud dobře vysvětleno  Nepodpora od: vědečtí manažeři  Výsledky veřejného výzkumu nutno publikovat = kriterium hodnocení  Parlament (schválení rozpočtu): celková částka  Vláda (zřejmě na doporučení RVV): dělení na institucionální a projektové prostředky. Dále dělení účelových prostředků mezi GA a ministerstva (pokud nutno). Nic víc.  Institucionální financování:  oponovaný publikační výstup  kalibrace  Účelové prostředky:  Pouze předchozí publikační aktivita navrhovatelů  Bez komisí  Větší frekvence  Podpora od: „prostí“ vědci, pokud dobře vysvětleno  Nepodpora od: vědečtí manažeři Shrnutí