Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mikroekonomie I Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mikroekonomie I Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie."— Transkript prezentace:

1 Mikroekonomie I Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)

2 Agregátní poptávka

3 Agregátní poptávka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který domácnosti a firmy chtějí nakupovat. Cenovou hladinu měříme cenovým indexem (indexem růstu cen).

4 Když se zvýší cenová hladina, lidé a firmy zjišťují, že se snížily jejich reálné peněžní zůstatky. Aby udrželi reálné peněžní zůstatky v původní výši, prodávají dluhopisy a jiná aktiva. To sníží tržní cenu dluhopisů a jiných aktiv a zvýší úrokovou míru. V důsledku toho klesnou investice a spotřeba. Tudíž klesá reálný HDP.

5 Pokles cenové hladiny má účinky opačné. Lidé a firmy zjišťují, že se jejich reálné zůstatky zvýšily. Zbavují se přebytečných peněžních zůstatků tak, že nakupují dluhopisy a jiná aktiva, což zvyšuje jejich cenu a snižuje úrokovou míru. Nižší úroková míra zvyšuje investice a spotřebu, proto klesá reálný HDP.

6 Křivka agregátní poptávky AD C AD A cenová hladina reálný HDP (mld. Kč) HDP 3 0 AD B P P2P2 P1P1 P3P3 HDP 1 HDP 2

7 Křivka agregátní poptávky ukazuje, že při vyšší cenové hladině chtějí domácnosti a firmy nakupovat nižší reálný HDP než při nižší cenové hladině. Příčinou změn agregátní poptávky je změna nominální peněžní zásoby.

8 AD reálný HDP (mld. Kč) 0 AD P P1P1 HDP 1 HDP 2 AD’

9 Zvýšení nominální peněžní zásoby zvyšuje agregátní poptávku – posouvá křivku AD doprava.

10 Agregátní nabídka a potenciální produkt

11 Agregátní nabídka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, které firmy chtějí vyrábět.

12 Když se zvyšuje cenová hladina, lidé i firmy po určitou dobu podléhají peněžní iluzi. Peněžní iluze znamená, že si člověk nebo firma dobře uvědomuje růst své vlastní ceny, ale neuvědomuje si růst ostatních cen.

13 Peněžní iluze je příčinou toho, že růst cen vede k růstu produkce a zaměstnanosti. Peněžní iluze po čase vyprchají. Zaměstnanost se vrátí na původní úroveň a s ní se vrací na původní úroveň i produkce.

14 Kolektivní mzdové dohody mohou být překážkou pro pokles nominálních mezd a tím i cen. Jsou příčinou krátkodobých mzdových a cenových strnulostí. Nominální mzdy jsou „strnulé“ směrem dolů.

15 Zaměstnanost, na kterou se trh práce navrací po vyprchání peněžních iluzí a po prolomení mzdových strnulostí, nazýváme přirozenou zaměstnaností.

16 Agregátní nabídka a potenciální produkt reálný HDP (mld. Kč) 0 cenová hladina P1P1 HDP 1 HDP 2 AS L P0P0 P2P2 HDP P AS H A J

17 HDP, na který se ekonomika navrací po prolomení mzdových strnulostí a po vyprchání peněžních iluzí, nazýváme potenciálním produktem. Potenciální produkt se vyrábí při přirozené zaměstnanosti.

18 Agregátní nabídka dlouhého období AS L je dána potenciálním produktem. V dlouhém období je HDP, který firmy chtějí vyrábět, nezávislý na výši cenové hladiny.

19 „Šoky“ ze strany poptávky

20 Ke změnám agregátní poptávky dochází, když se změní nominální peněžní zásoba. Příčinou bývá chování centrální banky.

21 „Šok“ z růstu agregátní poptávky reálný HDP (mld. Kč) 0 cenová hladina P2P2 HDP 1 AS L P1P1 P0P0 HDP P AS B A C AS’ ADAD ADAD AD’

22 Tento poptávkový „šok“ zvýšil reálné HDP a zaměstnanost pouze krátkodobě. Zato trvalým pozůstatkem tohoto „šoku“ je vyšší cenová hladina – ekonomika se navrací na svůj potenciální HDP při vyšší cenové hladině.

23 „Šok“ z poklesu agregátní poptávky reálný HDP (mld. Kč) 0 cenová hladina P0P0 HDP 3 AS L P3P3 P4P4 HDP P AS D E A AS’’ AD’’ADAD ADAD AS’’

24 Růst agregátní poptávky krátkodobě zvýší reálný HDP nad potenciální produkt. Dlouhodobý dopad růstu poptávky se projeví pouze ve zvýšení cenové hladiny. Dlouhodobý účinek poklesu poptávky na cenovou hladinu je sice příznivý, ale je vykoupen určitým obdobím hospodářského poklesu a nezaměstnanosti.

25 „Šoky“ ze strany nabídky

26 K „šoku“ ze strany nabídky dojde, když náhle vzrostou některé náklady – nákladové „šoky“. Typickým nákladovým „šokem“ je zvýšení mezd, které není podloženo růstem produktivity práce.

27 Mzdový „šok“ reálný HDP (mld. Kč) 0 cenová hladina HDP 1 AS L P1P1 P0P0 HDP P AS B A AS’ ADAD ADAD

28 Nepříznivý mzdový „šok“ má za následek pokles reálného HDP a zároveň růst cenové hladiny. Jiným druhem nákladového „šoku“ je ropný „šok“.

29 Takový nepříznivý ropný „šok“ má za následek pokles reálného HDP a zároveň růst cenové hladiny. Příznivý ropný „šok“ se projeví v poklesu cenové hladiny a ve zvýšení reálného HDP.

30 Ekonomika je vystavena „šokům“ jak ze strany poptávky, tak ze strany nabídky. Tyto „šoky“ jsou zdrojem ekonomické nestability.


Stáhnout ppt "Mikroekonomie I Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie."

Podobné prezentace


Reklamy Google