Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

8. Myšlení Plháková, kap.9 Cumminsová, kap.9. Myšlení, řeč a inteligence jsou v současnosti studovány z pohledu kognice jako procesy zpracovaní a využívání.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "8. Myšlení Plháková, kap.9 Cumminsová, kap.9. Myšlení, řeč a inteligence jsou v současnosti studovány z pohledu kognice jako procesy zpracovaní a využívání."— Transkript prezentace:

1 8. Myšlení Plháková, kap.9 Cumminsová, kap.9

2 Myšlení, řeč a inteligence jsou v současnosti studovány z pohledu kognice jako procesy zpracovaní a využívání informací Myšlení je zřejmě nejsložitější kognitivní proces

3 Funkce myšlení poznávání vlastností a vztahů překračující hranice bezprostředně daného a přítomného myšlení není chápáno jednotně operacionálně – manipulace s mentálními reprezentacemi (návaznost na analogový a symbolický kód A. Paivia) proces řešení problémů (Duncker, 1935) funkcionalistické pojetí (filosof J. Dewey, 1910) – vytváření a ověřování hypotéz Lidské myšlení se opírá o vrozené vědění, procesy kategorizace a formální usuzování. velký zájem psychologie od 60. let – umělá inteligence expertní systémy, Konekcionismus (paralelní disribuované zpracování informací – neurální sítě) Myšlení dle obsahu - propozicionální M (propozice = tvrzení): proud vět, let. „slyšíme v mysli“ - imaginativní M „vidíme“ - motorické M – „představy pohybů“

4 Funkce myšlení Dílčí funkce formování pojmů rozpoznávání a nacházení vztahů vyvozování závěrů z výchozích předpokladů – usuzování řešení problémů Výsledkem myšlení je nový poznatek.

5 Pojem = soubor vlastností příslušející určité skupině objektů (většinou verbální znak-slovo, příp. sousloví „moudrý muž“) jádro = vlastnosti nejpodstatnější pro příslušnost k pojmu (definiční teorie Brunner, léta – klasické neboli formální pojmy mají jasně vymezené jádro, brzy se ukázaly limity této teorie - neurčité (přirozené) pojmy (např. Wittgenstein: hra; dopravní prostředek) neurčité pojmy v psychologii – např. inteligence, různí autoři zaměření na různé prototypické vlastnosti prototyp = vlastnosti, které popisují nejlepší případ pojmu Wittgenstein – rodinná podobnost Roschová: teorie prototypů  pojmy základní úrovně (židle) nadřazené pojmy (nábytek) a podřazené pojmy (kovová židle)  „kognitivní ekonomie“ dosahuje užívání pojmů tím, že umožňuje kódovat různé objekty jako příslušníky téhož pojmu předpovídat informace, které není možno bezprostředně vnímat Pojmy

6 učení se pojmům  vlastní praxí  prototypy  ve škole  spíše jádro děti se musejí časem naučit, že lepším indikátorem příslušnosti k pojmu je jádro (asi kolem 10 let) strategie učení se pojmům  pomocí příkladu (nová položka je chápána jako zvláštní případ pojmu, pokud se dostatečně podobá známým příkladům daného pojmu)  testování hypotézy – v pozdějším věku – hypotéza o společných vlastnostech  strategie shora dolů – k určení vlastností pojmů se využívají dřívější znalosti společně se známými příslušníky pojmu  ad hoc pojmy (Barsalou) – co si vezmete když začne hořet (dobré a špatné příklady) – dokud nezazní otázka, nemám pojem

7 Příklady různé míry prototypičnosti:

8 Myšlenkové operace termín Jeana Piageta – účelné mentální manipulace s psychickými obsahy základní myšlenková operace = srovnávání operace logické, výsledky vyhodnocovány jako správné- nesprávné (algoritmy) heuristické, výsledky vyhodnocovány jako vhodné-nevhodné (heuristiky – postupy řešení, které jsou vytvářeny pro danou situaci, často „zkratka“, analogie s něčím co známe…)

9 operace potřebné při učení se pojmům:  srovnávání  abstrakce  zobecňování  třídění  analýza, syntéza operace s pojmy  hodnocení pravdivosti tvrzení,  usuzování (vyvozování závěrů z výchozích předpokladů; indukce, dedukce) Myšlenkové operace

10 Usuzování deduktivní  z obecných pravidel vysuzujeme závěry o specifických případech např. sylogismy: 1. všechna A jsou B 2. C je A 3.Z toho plyne, že C je B formální logika (výrokový a predikátový kalkul) induktivní  generalizace (induktivní zobecňování) a abstrakce např. zlato je těžší než voda, stříbro je těžší, železo je… kovy jsou těžší než voda indukce = pravděpodobnostní závěr, !! pravidlo protipříkladu - lithium, sodík a draslík jsou lehčí než voda a plavou na nílithiumsodíkdraslík voda úsudek na základě analogie (oblaka:nebe= figura:pozadí; precedenty)

11 Deduktivní usuzování – chyby a korekce Logická pravidla nepostihují všechny aspekty deduktivního usuzování. Tato pravidla jsou spouštěna pouze logickou formou tvrzení, přestože schopnost vyhodnocovat deduktivní úsudky často závisí také na obsahu tvrzení. Wasonova úloha "Pokud má karta na jedné straně samohlásku, pak má na druhé straně sudé číslo." (Johnson-Laird, Wason, 1970) E a 7 Pivo a 16 "Pokud někdo pije pivo, musí být starší 19let." (Griggs, Cox, 1982) (většina osob správně) (N=128, z toho 59 lidí volilo Ea2, 42 lidí volilo E)

12 Induktivní usuzování Úsudek může být dobrý, i když není deduktivně platný. Takové úsudky jsou induktivně silné, což značí, že je nepravděpodobné, že úsudek je neplatný, když jsou platné premisy (Skyrms, 1986). Zde uvádíme příklad pro induktivně silný úsudek: 1. Michal se na vysoké škole specializoval na účetnictví. 2. Michal nyní pracuje pro firmu zabývající se účetnictvím. 3. Proto pracuje Michal jako účetní.

13 Posuzování a rozhodování; Heuristiky Tversky a Kahneman (70. a 80. léta): lidé při induktivních soudech porušují pravidla teorie pravděpodobnosti.  Heuristika reprezentativnosti Představte si, že jste poprvé potka1i vašeho nového souseda. Během krátkého rozhovoru jste si všimli, že se konzervativně obléká, je pečlivě upravený, má bohatou slovní zásobu, zřejmě hodně čte a je poněkud plachý. Je podle vašeho názoru pravděpodobnější, že je zaměstnancem obchodní firmy nebo knihovníkem? (pravidlo poměrného základu) hod mincí – co je pravděpodobnější zápis výsledků a)PPPOOO nebo b) OPPOPO ? posuzování průběhu náhodných událostí (hráčský klam)

14 Heuristika dostupných informací Objevuje se písmeno R ve slovech objevuje častěji na prvním nebo na třetím místě? Přibližně 69 % respondentů předpokládalo, že se častěji nachází na první pozici, ačkoliv opak je pravdou. Podle Tverskyho a Kahnemana si člověk snáze vzpomene na slova, v nichž se určitě písmeno vyskytuje na prvním místě, než na slova, v nichž se nachází uprostřed. Například vybavit si slovo "runer" (běžec) je lehčí, než vybavit si slovo "carpet" (koberec). Na základě heuristiky dostupnosti lidé předpokládají, ze slova, na která si právě vzpomněli, se v jazyce vyskytuji častěji. (Tversky a Kahneman, 1973.) Heuristika ukotvení Odhadněte výsledek: A: 8x7x6x5x4x3x2x1 =B: 1x2x3x4x5x6x7x8 = Tversky a Kahneman zkoumali řešení tohoto problému u středoškolských studentů – průměrný odhad u A byl 2250, zatímco u B 512 (ukotvení.- vnímání počátečních čísel). Správný výsledek je

15 Odpor ke ztrátě Nabídka hodit si minci (získat/ztratit 10$- odmítnuta; získat 20/ ztratit10 – odmítnuta) přitom průměrný zisk 5 $ /hod efekt ztracených investic Efekt kognitivního rámce 1. Představte si, že USA napadla vzácná tropická nemoc. Očekává se, že by mohla zabít asi 600 lidí. Existují dva plány pro boj s touto nemoci. A - podaří se zachránit 200 lidi. B - existuje šance 1:3, že všech 600 lidi bude zachráněno, ale současně pravděpodobnost 2:3, ze se nepodaří zachránit nikoho. Který z obou plánů byste vybrali? 2. Představte si, že USA napadla vzácná tropická nemoc. Očekává se, že by mohla zabít asi 600 lidí. Existují dva plány pro boj s touto nemoci. C - nepochybně zemře 400 lidí. D - existuje šance 1:3, ze nikdo nezemře, ale současně šance 2:3, ze zemře všech 600 lidi. Který z obou plánů byste vybrali? většina lidí A a D (přitom A- C, B-D obsahově stejné – kognitivní rámce (framing): zachráněné životy (A), ztráty (B). Při malých počtech (6 nebo 60) k zarámovaní nedojde – preferováno pravděpodobnostní řešení (spravedlnost pro všechny) Vnímaná oprávněnost (dovolená po zkoušce; oddálení rozhodnutí) Očekávaná lítost rozhodování u zboží, sexuálních praktik, hazardních her, léčebných zásahů (Baron, 1997) – upřednostnění nečinnosti před akcí (například očkování) Sebevědomí (jistá výhra 10 oproti 50%šanci na výhru 20) Rozhodování – teorie užitku (pravděpodobnost x užitek)

16 – teorie užitku (pravděpodobnost x užitek) - prospektová teorie (Tversky, Kahneman) (Kahneman – Myšlení rychlé a pomalé) Potěšení z prvního zisku, odpor ke ztrátě „první tisícikoruny“ Dan Ariely, (Jak drahé je zdarma) Sheena Iyengar Rozhodování

17 Daniel Kahneman – Myšlení rychlé a pomalé, Jan Melvil Publishing, 2011 Systém 1 – intuitivní, rychlé myšlení (mnohem větší vliv než se zdá, skrytý původce mnoha úsudků a rozhodnutí) funguje automaticky a rychle, s malým nebo žádným úsilím a bez pocitu úmyslné kontroly Systém 2 – záměrné a pomalé myšlení Přiděluje pozornost vědomým duševním činnostem, subjektivní prožitek jednání, volby, soustředění Příklad – vyřešte co nejrychleji: Pálka a míček stojí dohromady 1, 10 dolaru. Pálka stojí o dolar více než míček. Kolik stojí míček?

18 Rozhodování vyřešte co nejrychleji: Na jezírku plave trs vodních lilií. Každý den se velikost trsu zdvojnásobí. Pokud zabere 48 dnů, aby trs pokryl celé jezírko, jak dlouho bude trvat, než trs pokryje polovinu jezírka? 24 nebo 47? Všechny růže jsou květiny. Některé květiny rychle vadnou. Tudíž některé růže rychle vadnou. pravdanebo nepravda

19 Myšlení jako řešení problémů Krok 1: Příprava—identifikace, vydělení a definice problému Krok 2: Produkce—generování možných řešení (hypotéz) za použití algoritmů a heuristik Krok 3: Zhodnocení—ověření navrženého řešení pomocí kriterií cílového stavu z Kroku 1

20 ad Krok 2 algoritmy – např. anagramy (AMLAP) 5 řešení: lampa, mapa, palma, lama, Alpa heuristiky – někdy zcela originální, „překročení analogie“ Příklad: Máte 8 minci, jedna z nich falešná a o něco málo lehčí. Na dvojí vážení na laboratorních vahách ji najděte. Řešení: 3 a 3 mince zvážit, ….

21 Faktory ovlivňující řešení problémů definice problému – stanovení podmínek řešení, odstínění nepodstatných informací  Moucha letí dvakrát rychleji než jede vlak. Vlak jede z Prahy do Bratislavy. Moucha vzletí z Bratislavy a letí vlaku naproti. Kdzž se s ním setká, obrátí se a letí zpět směrem k Bratislavě. Když dorazí do Bratislavy, znovu se obrátí a letí vstříc vlaku. Jkmile se s ním setká, zase se vrátí atd. jakou vzdálenost urazila moucha v okamžiku kdy vlak dojel do Bratislavy, je-li vzdálenost z Prahy do Bratislavy 331 km?

22 Faktory ovlivňující řešení problémů definice problému – stanovení podmínek řešení, odstínění nepodstatných informací Moucha letí dvakrát rychleji než jede vlak. Vlak urazil 331 km …

23 generování řešení – překonání mentálního nastavení aniž byste zvedli tužku z papíru, spojte 4 rovnými čarami všech 9 teček Faktory ovlivňující řešení problémů

24

25 generování řešení – překonání funkční fixace ( jen obvyklé užití a postupy) Faktory ovlivňující řešení problémů

26 Přemístěním pouze dvou kamenů vytvořte 2 řady po 6 kamenech

27 generování řešení – překonání funkční fixace – kombinace modalit myšlení (imaginativní vs. propozicionální) Faktory ovlivňující řešení problémů

28 negativní (řešení dřívějšího problému ztěžuje) a pozitivní (řešení dřívějšího problému usnadňuje) přenos  přenos analogií (je třeba hledat záměrně, jinak přehlédneme) Faktory ovlivňující řešení problémů

29 N ewell, Simon –prostor stavů problému

30 Newell, Simon – teorie problémového prostoru Misionáři a kanibalové (3+3 na jednom břehu, mají se přeplavit na druhý, je k dispozici člun, který uveze 2 lidi. Kdykoli by někde bylo víc kanibalů, hrozí, že sežerou misionáře) Simon, Reed (1976) – strategie  balanční  cílově orienovaná  prevence zacyklení možnost 5+5 a dát nápovědu vedla k rychlejšímu řešení (rychlejší přesun k cílově orientované strategii) nápověda: snažte se dostat do stavu kdy na druhém břehu jsou 3 L a nemají člun

31 řešení P u expertů a začátečníků expert  více organizované znalosti (báze znalostí)  má rozsáhlou interní reprezentaci problémů (vybaví si přístupy k problému)  lepší paměťové dovednosti v dané doméně (lépe organizováno, štěpeno)

32 Zlepšování dovedností řešení problémů 1. znalosti v oblasti 2. zautomatizujte některé části procesu řešení (formulace dílčích cílů, vizualizace) 3. postupujte podle systematického plánu IDEAL: identify(I) define and represent problems (D) explore possible strategies (E) act on the strategies (A) look bach and eraluate effects (L) 4. zvažujte souvislosti – co mi dané informace říkají krom toho, co je explicitně vyjádřeno, co se dá ještě vyčíst? problém funkční fixace (6 sirek, pohybem jedné upravte VI = 4) 5. vytvářejte dílčí cíle 6. postupujte zpětně (hl. tam, kde představa cílového stavu je dostatečně jasná, ale výchozí stav je matný, uvažujte od cílové představy zpět) 7. buďte citliví na protiklady  signál, že někde asi bude chyba 8. hledejte vztahy mezi problémy (využití analogie) 9. přeformulovávejte vlastní reprezentace problému (využívejte různých forem popisu, i metafor) 10. získejte praxi v oblasti

33 Myšlení - Tvořivost Guilford: konvergentní a divergentní myšlení Tvořivost – schopnost vytvářet originální (subjektivně – objektivně) řešení 4 složky kreativity: Originalita Fluence Flexibilita Elaborace

34 verbálníneverbální jazyk„řeč těla“ Řeč – komunikativní systém

35 1. Fonémy: omezený počet základních zvuků daného jazyka 2. Morfémy: kombinací fonémů vytváříme nejmenší smysluplné jednotky (slovní kořeny i celá slova, také významotvorné předpony a přípony ne-slyš-ící 3. Gramatika (mluvnice): pravidla určující jak mají být fonémy, morfémy, slova a větné fráze kombinovány k vyjádření myšlenek – Syntax: pravidla pro řazení a kombinování slov do smysluplných větných frází – Semantika: nauka o významu slov i delších sdělení (jablko, horská dráha) – denotát (označované – kolo, spravedlnost) – konotát (asociace spojené s denotátem) – např. „milionář“ Jazyk Jazyk: prostředek komunikace využívající kódování nejrůznějších věcných i abstraktních významů

36 Zjišťování konotativního významu sémantický diferenciál (Ch. Osgood)  baterie škál, pomocí kterých hodnotíme vlastnosti zkoumaného jevu. 3 hlavní skupiny faktorů, např.:  faktory hodnotící (dobrý - špatný, kvalitní - nekvalitní, hezký - škaredý, nápadný - nenápadný, pohodlný - nepohodlný),  faktory potenční (prostorný - těsný, bezpečný - málo bezpečný, silný - slabý, ovladatelný - neovladatelný, velký - malý)  faktory aktivity (rychlý - pomalý, ekonomický - neekonomický, výkonný - nevýkonný, vyvolávající závist - vyvolávající pohrdání, pohyblivý - nepohyblivý) Hodnocení jedné školy jednotlivými skupinami respondentů

37 Jazyk: prostředek komunikace využívající kódování nejrůznějších věcných i abstraktních významů sdílené vlastnosti přirozených jazyků: produktivita (nekonečné kombinace), strukturovanost (gramatická pravidla – srozumitelná sdělení), arbitrárnost (mezi slovy a jejich významy neexistuje obvykle žádný vnitřní vztah – užívání konkrétních slov pro označení určité věci, ideje atd. je věcí konvence; výjimkou jsou zvukomalebná slova – haf-haf), dynamičnost (vývoj pokračuje) lingvistika – studuje přirozené jazyky (jejich strukturu, slovní zásobu), psycholingvistika zkoumá řeč jako zvláštní druh lidské aktivity Jazyk

38 Diskurs užití jazyka, které překračuje rámec jednotlivých vět představitelé tzv. strukturalismu Claude Lévi- Strauss, Michel Foucault – myšlení člověka výrazně ovlivňují podvědomě přijaté významy, které mu nabízí kultura a různé sociální skupiny  epistéma: způsob chápání světa daný v určité době  diskurs: pojmový soubor tvrzení, která zdůvodňují podvědomě vstřebanou epistému Foucault (1994) základní pojmy, které se nyní vnucují již nejsou vědomí a kontinuita (a svoboda a kauzalita), ale znak a struktura

39 Znaky a symboly pojmy lze z hlediska lingvistiky považovat za jazykové znaky sémiotika – nauka o znacích  Ferdinand Saussure: 2 složky jazykového znaku: označující (signifikant)-zvuková podoba slova; označované (signifikát)  Charles Pierce: znaky – ikony: podobnost (fotografie, vzorce, mapy, zvukomalebna slova) znaky – indexy: s označovaným předmětem skutečný vztah (kouř jako index ohně, pláč jako index smutku) znaky – symboly: konvence (slova, matematické symboly atd.)

40 Myšlení a řeč monismus (myšlení a řeč jsou totéž – např. Watson) dvě psychické funkce, těsně spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují Jean Piaget – na konci senzomotorické etapy vývoje poznávacích funkcí (kolem 2. roku – symbolická funkce, symbolizace pomocí objektů – klacík místo auta, později více slova) Lev Vygotskij – nástrojem myšlení je zkrácená, útržkovitá vnitřní řeč Jerome Bruner – děti si postupně osvojují 3 soustavy mentálních reprezentací, akční, ikonickou, symbolickou (ta vede k myšlení abstraktnějšímu než obě předchozí) Edward Sapir, Benjamin Whorf – hypotéza jazykové relativity – jazyk ovlivňuje náš způsob vnímání a chápání reality; lidé poznávají svět prostřednictvím určitého jazyka – různé světy (např. Evropané – svět: předměty, stavy, činnosti; minulý přítomný a budoucí čas X indiáni Hopi – svět: některá podstatná jména odpovídající evropským u nich neexistují – např. blesk, plamen – mají jen slovesa, mají jen 2 časy – dřívější, pozdější)

41 Vývoj jazyka Prelingvistické období:  hra se zvuky, žvatlání  dětské znaky: děti kolem 9 měsíců se mohou naučit symbolická gesta a spojit se zvukem (pá-pá)  do ½ roku jaykový univerzál, pak specialista, Linvistické období:  kolem 1 roku několik slov; 1,5 několik desítek, kolem 6 let asi slov  1,5 -2,5 telegrafická řeč  asi do 4 let gramatika – schematická pravidla, do 6 let zpřesnění

42 Teorie osvojování si jazyka behaviorální: jazyk se vyvíjí na základě komplexního systému učení (operantního a sociálního učení – zpevňováním, pozorováním,modelováním) hypotéza vrozené připravenosti Noam Chomsky vrozená kapacita se rozvíjí především na základě zrání, kritická období, transformační generativní gramatika zvládnutí jazyka – porozumění a produkce, povrchová a hlubinná struktura jazyka


Stáhnout ppt "8. Myšlení Plháková, kap.9 Cumminsová, kap.9. Myšlení, řeč a inteligence jsou v současnosti studovány z pohledu kognice jako procesy zpracovaní a využívání."

Podobné prezentace


Reklamy Google