Česká republika: Železniční doprava Hospodářský zeměpis

Prezentace na téma: "Česká republika: Železniční doprava Hospodářský zeměpis"— Transkript prezentace:

1 Česká republika: Železniční doprava Hospodářský zeměpis
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 Železniční doprava v ČR
Železniční tratě v Česku vznikaly od 20. let 19. století, primárně pro nákladní dopravu, přičemž se střídala období, kdy byly budovány a provozovány komerčními subjekty, s obdobími zestátňování, státních investic či státní podpory. V Česku bylo v roce 2009 celkem 9478 km železničních tratí ve vlastnictví státu, přes 100 kilometrů regionálních tratí vlastněných jinými subjekty (79 kilometrů JHMD, 22 km Svazek obcí údolí Desné, 5 km KŽC s. r. o.), a velký počet vleček.

3 HISTORIE První železniční tratě v Česku byly koněspřežky Linec - České Budějovice (1827) a Praha - Lány (1830) Na přelomu 30. a 40. let 19. století zahájila výstavbu parostrojních železnic soukromá společnost Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), Úsek Vídeň – Břeclav byl zprovozněn 6. června a odbočka Břeclav – Brno 7. července 1839, tím se dostala parostrojní železnice na naše území.

4 DNEŠNÍ ŽELEZNIČNÍ SÍŤ V Česku bylo v roce 2009 celkem 9513 km železničních tratí ve vlastnictví státu a 106 kilometrů regionálních drah jiných vlastníků. Výkon funkce vlastníka dráhy zajišťuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která nyní vykonává též funkci provozovatele dráhy. V těchto součtech nejsou zahrnuty vlečky (celkový počet a rozsah neznámé), zkušební tratě Výzkumného ústavu železničního u Velimi (celkem necelých 20 km) a pražské metro, která má status speciální železniční dráhy. Za železniční dráhy ve smyslu českého zákona o dráhách se nepovažují tramvajové dráhy, lanové dráhy ani dráhy nepodléhající zákonu o drahách, např. důlní a průmyslové dráhy (včetně těch, které mají normální rozchod).

5 Dnešní síť veřejných železnic v ČR.

6 Struktura tratí podle kolejí:
jednokolejné – 7645 km SŽDC (80,3 % délky tratí SŽDC) a všech 106 km dalších vlastníků dvoukolejné – 1830 km (19,2 % délky tratí SŽDC) vícekolejné – 38 km (0,4 % délky tratí SŽDC) Elektrizováno je celkem 2997 km tratí SŽDC (31,5 % délky tratí SŽDC), a to v různých napájecích soustavách, a sice 58 % stejnosměrným proudem 3 kV (18,3 % celkové délky tratí) 42 % střídavým proudem 25 kV, 50 Hz (13,2 % celkové délky tratí) Trať Tábor – Bechyně od roku 1938 stejnosměrným proudem 1,5 kV (24 km, 0,25 % z celkové délky tratí; v letech 1928–1962 byl tímto systémem elektrizován i pražský železniční uzel) Trať 248 v úseku Retz - Znojmo rakouským systémem 15 kV, 16,7 Hz Všechny regionální tratě jiných vlastníků (79 kilometrů JHMD, 22 km Svazek obcí údolí Desné, 5 km KŽC s. r. o.) jsou jednokolejné a neelektrifikované. Železniční zkušební okruhy u Velimi umožňují přepnutí do různých napájecích soustav. Pouze dráha Tanvald – Harachov byla vybudována jako ozubnicová, dnes zde již ozubnicový systém není používán. Všechny české železniční tratě mají dnes normální rozchod 1435 mm s výjimkou tratí Jindřichohradeckých místních drah (79 km) a osoblažské dráhy SŽDC (trať 298, 20 km).

7 Majitelé a provozovatelé tratí:
Tratě v majetku státu jsou od počátku roku 2003 spravovány Správou železniční dopravní cesty (předtím je spravovala stání organizace České dráhy, která byla k témuž datu zanikla transformována na akciovou společnost), mají však několik provozovatelů: Všechny celostátní a většinu regionálních tratí provozuje od 1. července 2008 přímo SŽDC (do té doby byly provozovány Českými drahami a. s., do roku 2002 Českými drahami s. o.) Tratě Trutnov - Svoboda nad Úpou a Sokolov - Kraslice provozuje společnost Viamont. Trať Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem provozuje společnost OKD, Doprava. Tratě, které nejsou v majetku státu: Trať Česká Kamenice - Kamenický Šenov (tehdy ještě v majetku státu a ve správě ČD s. o., později SŽDC s. o.) provozovalo v letech 1998–2008 občanské sdružení Klub přátel lokálky; v roce 2008 trať koupila KŽC s. r. o., provozovatelem dráhy se stala společnost KŽC Doprava, s. r. o.

8 Tzv. Železnici Desná, tj. trať Šumperk - Kouty nad Desnou s odbočkou Petrov nad Desnou - Sobotín, vlastní od přelomu let 2002 a 2003 Svazek obcí údolí Desné. Provozovatelem dráhy i dopravy byla od obnovení provozu 30. dubna 1998 po povodních Stavební obnova železnic a. s. Ta od 1. října 2002 přestala sama na dráze provozovat dopravu. Od 1. března 2005 je provozovatelem dráhy firma SART - stavby a rekonstrukce a. s. Dvě úzkokolejné tratě u Jindřichova Hradce (228 a 229) v délce 79 km vlastní a provozují Jindřichohradecké místní dráhy Železniční zkušební okruh u Velimi vlastní a provozuje Výzkumný ústav železniční, a. s. Většina vleček je v majetku firmy, k jejíž obsluze slouží; provozovatelem vlečky bývá buď taková firma sama nebo specializovaný dodavatel; některé dopravní firmy se specializují i na provozování vleček a zákon umožňuje i SŽDC, aby tuto službu poskytovala.

9 Momentka z nádraží firmy JHMD v Jindřichově Hradci, která provozuje osobní, nákladní, výletní i historické vlaky na svých úzkokolejných tratích v Jižních Čechách.

10 Dopravci Na kolejích SŽDC (resp. dříve Českých drah) mohou od 1. ledna 1995 provozovat železniční dopravu tzv. provozovatelé drážní dopravy (zkráceně „dopravci“), kteří mohou provozovat jak osobní, tak nákladní dopravu. Tito dopravci pak odvádějí za kilometry projeté po kolejích veřejných železnic poplatky Správě železniční dopravní cesty. Provozování pravidelné osobní dopravy je zpravidla dotováno objednavateli, kterými jsou pro základní obslužnost území kraje, a pro základní obslužnost státu pak ministerstvo dopravy. Tyto subjekty si mohou na zvolené trasy vybrat svého dopravce, který pro ně na těchto trasách dopravu zajišťuje. Musí mu však uhradit tzv. prokazatelnou ztrátu. Prokazatelnou ztrátou se rozumí rozdíl mezi ekonomicky oprávněnými náklady vynaloženými dopravcem na splnění závazku veřejné služby včetně přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům a tržbami a výnosy dosaženými dopravcem z tohoto závazku. Provozovatelem většiny osobních vlaků jsou však České dráhy, jakožto zatím státem vlastněná akciová společnost. Objednavatelé si jen v několika málo případech vybrali za provozovatele jiného dopravce.

11 Na železnici je možno provozovat osobní dopravu i na vlastní podnikatelské riziko. V současnosti jsou to kromě některých výletních a historických vlaků prakticky pouze vlaky ČD Pendolino na trase mezi Prahou a Ostravou. V minulosti to ale byly i všechny vlaky kategorie EuroCity a InterCity. Celkově bylo v roce 2008 po železnici přepraveno 177 mil. cestujících. V nákladní dopravě funguje řada soukromých dopravců. Jejich podíl v nákladní dopravě se však v současnosti (2008) pohybuje pouze okolo 5 %. Celkově se železnice v nákladní dopravě v České republice podílí 20,8 % (2009), což je nad průměrem starých zemí EU, který se pohybuje okolo 15 %. Zatímco ve vnitrostátní nákladní dopravě zcela dominuje silniční doprava, v mezinárodní dopravě pak v přepravených tunách převažuje doprava železniční, rozdíl ale není tak markantní jako v dopravě vnitrostátní. Ve výkonech v nákladní dopravě v tunových kilometrech však ve vnitrostátní i mezinárodní dopravě převažuje ta silniční. Celkově bylo v roce 2008 po železnici přepraveno 101 mil. tun nákladu.

12 Lokomotiva řady 753.7 soukromého dopravce Unipetrol Doprava.