Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

P31 Podniková metrologie Jiří MACHÁČ. P32 Podniková metrologie Pod tímto pojmem se rozumí soubor činností organizačního a technického charakteru, prováděných.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "P31 Podniková metrologie Jiří MACHÁČ. P32 Podniková metrologie Pod tímto pojmem se rozumí soubor činností organizačního a technického charakteru, prováděných."— Transkript prezentace:

1 P31 Podniková metrologie Jiří MACHÁČ

2 P32 Podniková metrologie Pod tímto pojmem se rozumí soubor činností organizačního a technického charakteru, prováděných v podniku ve všech fázích reprodukčního procesu. Aktivity řízení a organizace podnikové metrologie. Zabezpečení jednotnosti a správnosti měřidel a měření. Činnosti související s měřením a jeho příprava. Kontrola dodržování metrologického pořádku.

3 P33 Úkoly podnikové metrologie vyplývající ze zákona a vyhlášek Používat měřicí jednotky stanovené zákonem a státní technickou normou. Stanovit návaznost pracovních měřidel používaných v podniku. Podle potřeby zařazovat pracovní etalony mezi hlavní etalony a pracovní měřidla, popř. návaznost pracovních měřidel zajistit externě. Zabezpečit prvotní ověření resp. kalibraci dovážených měřidel a prvotní kalibraci hlavních etalonů, pokud to nebylo zajištěno výrobcem.

4 P34 Úkoly podnikové metrologie vyplývající ze zákona a vyhlášek Používat stanovená měřidla pro daný účel pouze po dobu platnosti provedeného ověření a hlavní etalony po dobu platnosti kalibrace. Zajišťovat jednotnost a správnost pracovních etalonů a pracovních měřidel v potřebném rozsahu kalibrací, pokud není pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob nebo metoda. Umožnit pracovníkům metrologických orgánů (ÚNMZ,ČMI, AMS) plnění úkolů v podniku stanovených zákonem a poskytnout jim k tomu potřebnou součinnost.

5 P35 Úkoly podnikové metrologie vyplývající ze zákona a vyhlášek Vést evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření a předkládat tato měřidla k novému ověření. Zajišťovat jednotnost a správnost měřidel a měření a vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví pracovníků, bezpečnost práce a životního prostředí přiměřeně k činnosti podniku. Při montáži měřidel do měřicího systému zajistit metrologickou zkoušku celého systému.

6 P36 Úkoly podnikové metrologie vyplývající z norem ČSN ISO řady 9000 Norma ČSN ISO 9001 v článku 4.11 definuje prvky KMZZ (kontrolní měřicí a zkušební zařízení): jsou to míry a měřicí přístroje, snímače, speciální zkušební a příslušné programové vybavení, dále přípravky a technologické vybavení, které mohou ovlivnit specifické znaky výrobku, procesu nebo služby. Jde o měřidla a zařízení používaná při vývoji, výrobě, uvádění do provozu a servisu výrobků, tedy v průběhu celého reprodukčního procesu.

7 P37 Úkoly podnikové metrologie vyplývající z norem ČSN ISO řady 9000 Ve všech těchto normách jsou některé metrologické požadavky. Normy definují způsoby aplikace KMZZ : Určit potřebné druhy měření, jejich potřebnou přesnost a zvolit vhodná KMZZ. Určit všechny měřicí prostředky, které mohou ovlivnit jakost výrobků a ve stanovených intervalech nebo před jejich použitím je kalibrovat a seřizovat pomocí etalonů.

8 P38 Úkoly podnikové metrologie vyplývající z norem ČSN ISO řady 9000 Vytvořit, dokumentovat a udržovat kalibrační postupy. Udržovat záznamy o kalibraci KMZZ. Posuzovat a dokumentovat potvrzení platnosti předchozích výsledků kontrol a zkoušek v případech, kdy se zjistí, že KMZZ je mimo kalibrační stav. Zajistit, aby podmínky prostředí byly vhodné pro provádění kalibrací KMZZ.

9 P39 Úkoly podnikové metrologie vyplývající z norem ČSN ISO řady 9000 Zajistit takovou manipulaci s KMZZ, jeho ochranu a uskladnění tak, aby byla zachována jeho přesnost a vhodnost k použití. Chránit KMZZ včetně hardware a software proti takovým zásahům, které by poškodily jeho kalibrační stav.

10 P310 Úkoly podnikové metrologie Požadavky na dodavatele Požadavky, které vyplývají z norem ČSN ISO řady 9000 v oblasti KMZZ ve vlastním podniku se musí uplatňovat i u dodavatele materiálů, polotovarů nebo hotových výrobků. Metrologické zabezpečení reprodukčního procesu je jedním z rozhodujících hledisek při výběru dodavatele nebo při posuzování úrovně jakosti dodávek. Při prověrkách (auditech) u dodavatele by se mělo přihlížet k následujícím požadavkům, které musí být samozřejmě splněny i ve vlastním podniku.

11 P311 Úkoly podnikové metrologie vyplývající z norem ČSN ISO řady 9000 Jsou stávající měřidla řádně evidována a registrována? Jsou měřidla periodicky kalibrována? Jsou měřidla kalibrována za definovaných a kontrolovaných vnějších podmínek, zejména pokud jde o ovlivňující veličiny, např. teplotu?

12 P312 Úkoly podnikové metrologie vyplývající z norem ČSN ISO řady 9000 Je pro všechna měřidla dokumentováno: – metrologické označení měřidla, – požadovaná přesnost měřidla, – kalibrační postup, – rekalibrační interval, – stanovení nejistoty při kalibraci, – etalony použité při kalibraci?

13 P313 Úkoly podnikové metrologie vyplývající z norem ČSN ISO řady 9000 Jsou stanovena zásadní nápravná opatření, je-li měřidlo mimo požadované kalibrační meze? Jsou měřidla, která nesplňují předepsané požadavky stažena z používání?

14 P314 Kategorizace měřidel z hlediska průmyslové metrologie Etalony: se používají ke kalibraci pracovních měřidel. Základem jednotnosti a správnosti měřidel pro danou veličinu je hlavní etalon (také hlavní podnikový etalon, referenční etalon), který podléhá povinné kalibraci v určité lhůtě. V případě potřeby mohou na hlavní podnikový etalon navázat pracovní etalony. Ty přicházejí v úvahu v podnicích s rozsáhlejší organizační strukturou a v případech, že počet měřidel pro kalibraci je příliš velký a není možné provést kalibraci jediným etalonem v požadovaných lhůtách. Kontrolní měřidla (kontrolní etalony) jsou zvláštní druhy etalonů, které se používají k (mezilhůtové) kontrole měřidel, tedy mezi dvěma kalibracemi..

15 P315 Kategorizace měřidel z hlediska průmyslové metrologie Stanovená měřidla jsou měřidla, která stanoví MPO svou vyhláškou. Ve vyhlášce jsou uvedeny druhy stanovených měřidel a doby platnosti jejich ověření. Stanovená měřidla jsou ověřována orgány státní metrologie (ČMI, AMS).

16 P316 Kategorizace měřidel z hlediska průmyslové metrologie Pracovní měřidla rozdělujeme do dvou skupin: podléhající periodické kalibraci, nepodléhající periodické kalibraci.

17 P317 Pracovní měřidla podléhající periodické kalibraci Pracovní měřidla podléhající periodické kalibraci jsou podle vyhlášky 69/1991 Sb. měřidla, jejichž používání má vliv na množství a jakost výroby, na ochranu zdraví a bezpečnost i životní prostředí, případně jsou požívána za okolností, kdy nesprávným měřením mohou být významně poškozeny zájmy organizace nebo státu.

18 P318 Pracovní měřidla podléhající periodické kalibraci Kalibraci měřidel mohou provádět: metrologické středisko vlastního podniku, metrologické orgány (ČMI, AMS), akreditovaná střediska kalibrační služby, jiné organizace, navázané na etalony metrologických orgánů nebo na etalony zahraničních organizací se srovnatelnou metrologickou úrovní.

19 P319 Pracovní měřidla podléhající periodické kalibraci Rozhodnutí, zda mají být měřidla kalibrována ve vlastním podniku nebo externě (smluvně) závisí na mnoha činitelích metrologických a ekonomických. S tvorbou mezilhůtové kontroly měřidel, která probíhá ve vlastním podniku, je třeba zajistit kontrolní měřidla a jejich návaznost.

20 P320 Pracovní měřidla nepodléhající periodické kalibraci (tj. rekalibraci) Sem patří ostatní pracovní měřidla, která zásadně neslouží k prokazování shody se specifiko- vanými požadavky výrobku nebo procesu, tj. nepoužívají se ke kontrole jakosti výroby. Slouží pouze k orientaci, např. zda v síti je napětí, zda je v potrubí určité medium nebo tlak. Tato měřidla se označují jako orientační měřidla (někdy též informativní nebo indikátory). Podléhají prvotní kalibraci v podniku, který je používá, popř. rekalibraci po opravě.

21 P321 Pracovní měřidla nepodléhající periodické kalibraci (tj. rekalibraci) Během používání orientačního měřidla uživatel kontroluje jeho funkčnost. Pro zařazení do této kategorie rozhoduje účel jeho použití, ne druh měřidla. Tuto kategorii měřidel zavádí norma ČSN ISO článkem Tam se požaduje zřetelná identifikace těchto měřidel a jejich odlišení od pracovních měřidel podléha- jících kalibraci.

22 P322 Pracovní měřidla nepodléhající periodické kalibraci (tj. rekalibraci) Jiným druhem pracovních měřidel nepodléhajících rekalibraci jsou měřidla na skladě. Jsou to měřidla, která tvoří reservu pro případ použití. O těchto měřidlech musí být vedena zvláštní evidence. Před uvedením takového měřidla do používání musí být takové měřidlo kalibrováno. Zavedení této kategorie měřidel musí být uvedeno v některé podnikové metrologické normě. Tam musí být specifikováno jejich použití a způsob zacházení.

23 P323 Referenční materiály Referenční materiál (RM) je materiál nebo látka, jejichž jedna nebo více hodnot vlastností jsou dostatečně homogenní a stanoveny s dostatečnou přesností k použití pro kalibraci přístrojového vybavení (aparatury), vyhodnocení metody měření nebo pro stanovení hodnot materiálů.

24 P324 Referenční materiály Certifikovaný referenční materiál (CRM) je referenční materiál, doložený certifikátem, jehož jedna nebo více hodnot vlastností jsou certifikovány postupem, kterým se stanoví návaznost na přesnou realizaci jednotky, ve které jsou hodnoty vlastností vyjádřeny a pro kterou je každá certifikovaná hodnota doprovázena nejistotou při uvedené konfidenční úrovni.

25 P325 Zabezpečení jednotnosti a správnosti měřidel Ověřování a kalibrace měřidel: Stanovená měřidla podléhají povinnému ověřování, které provádějí metrologické orgány (ČMI, AMS). Hlavní (referenční) etalony, pracovní etalony a pracovní měřidla podléhají kalibraci, kterou mohou provádět: metrologické středisko vlastního podniku, metrologické orgány, střediska kalibrační služby a jiné organizace za určitých podmínek. Ověřování a kalibrace jsou přesně definované pojmy, které nelze zaměňovat.

26 P326 Zabezpečení jednotnosti a správnosti měřidel Základy kalibrace měřidel Kalibrace měřicího přístroje je soubor úkonů, které vytvářejí za stanovených podmínek závislost mezi hodnotami indikovanými měřicím přístrojem a konvenčně pravými hodnotami měřené veličiny. Při kalibraci ztělesněné míry se porovnává hodnota, popř. hodnoty reprezento- vané ztělesněnou mírou, se známými hodnotami měřené veličiny.

27 P327 Základy kalibrace měřidel V podniku se měřidla kalibrují ve dvou úrovních. Rozeznáváme prvotní kalibraci pro nově pořízená měřidla. Výsledky této kalibrace jsou využity ke zjištění výchozího metrologického stavu měřidla. Prvotní kalibraci podléhají také příslušná programová vybavení KMZZ a postupy pro řízení automatických zkušebních zařízení.

28 P328 Základy kalibrace měřidel Dále rozeznáváme periodickou kalibraci (rekalibraci), během používání měřidla ve stanovených rekalibračních intervalech. Tato kalibrace je zpravidla jednodušší než prvotní kalibrace. Po skončení kalibrace se vystaví protokol o kalibraci a měřidlo se opatří kalibračním štítkem, na kterém musí být termín následující kalibrace.

29 P329 Základy kalibrace měřidel Zjistí-li se při kalibraci neshoda výsledků s požadavky specifikovanými v kalibrač- ním postupu nebo v jiném předpisu a nelze-li měřidlo upravit, seřídit nebo opravit, měřidlo se vyřadí nebo se přeřadí do nižší třídy přesnosti. V takovém případě však musí být výrazně označeno, aby bylo zřejmé jeho omezené použití.

30 P330 Základy kalibrace měřidel Při periodické kalibraci je účelné spojit tuto operaci s některými prvky metrologické konfirmace, zejména s údržbou a drobnými opravami měřidla. Tato opatření se projeví prodloužením doby životnosti měřidla a jsou spojena s ekonomickým přínosem.

31 P331 Základy kalibrace měřidel Pro zabezpečení kalibrace je zejména třeba: stanovit stupňovitou návaznost pracovních měřidel na etalony, vypracovat vhodné pracovní (kalibrační) postupy, stanovit rekalibrační intervaly, zavést evidenci kalibrací, resp. jejich výsledků.

32 P332 Příklady kalibračních značek pro metrologii Standardní kalibrační značkyJiný typ kalibrační značky na zakázku, dvojčíslí a barva jsou podle roku,ve středu je poslední dvojčíslí roku a měsíc je znázorněn tečkou ve středuspecifikace odběratele, barvy značek u čísla podle roku jsou závazné

33 P333 Příklady nestandardních značek pro metrologii

34 P334 Návaznost měřidel Při stanovení stupňovité návaznosti měřidel se hledá vhodný vztah mezi pracovním měřidlem a etalonem nebo mezi etalonem nižšího a vyššího sekundárního řádu. Je výhodné vycházet ze vzorových schémat návaznosti měřidel, která pro vybrané veličiny zpracoval ještě Československý metrologický ústav, nově ČMI. Tato schémata jsou uváděna v podnikových normách ústavu se značkou PNÚ, např. pro měřidla průtoku vody je to PNÚ

35 P335 Návaznost měřidel Stanovení stupňovité návaznosti měřidel je otázkou nejen metrologickou, ale i ekonomickou. Je třeba si uvědomit, že čím více stupňů (řádů sekundárních etalonů) vložíme mezi pracovní měřidla a hlavní podnikový etalon, tím se zvýší požadavky na přesnost kalibrace hlavního etalonu, pokud požadujeme zachovat stejnou nejistotu měření při kalibraci pracovních měřidel.

36 P336 Návaznost měřidel Nejistota měření, popř. chyba měření při kalibraci má být co nejmenší. V ideálním případě by neměla překročit jednu desetinu maximální dovolené chyby kalibrovaného měřidla. Připouští se však až jedna třetina této chyby.

37 P337 Kalibrační postupy Kalibrační postupy jsou důležitým předpokladem pro kalibraci měřidel. Jsou zde stanoveny kalibrační metody a další náležitosti kalibrace měřidla. V normě ČSN ISO 9001 se doporučuje vytvořit, dokumentovat a udržovat kalibrační postupy včetně: – podrobné specifikace měřidla,

38 P338 Kalibrační postupy – potřebných zařízení a prostředků ke kalibraci, – měřicí metody použité pro kalibraci, – podmínek měření, zejména hodnot ovlivňujících veličin, – přejímacích kriterií, – opatření, která jsou nutná, zjistí-li se neuspokojivé výsledky.

39 P339 Kalibrační postupy Kalibrační postup obvykle obsahuje tyto články: 1.Předmět kalibrace (přesná specifikace druhu kalibrovaného měřidla, jeho hlavní metrologické vlastnosti, např. měřicí rozsah, třída přesnosti, rozlišitelnost). 2.Odkazy na normy a směrnice, včetně podnikových norem. 3.Názvosloví a definice týkající se kalibrovaného měřidla a kalibrační metody.

40 P340 Kalibrační postupy 4.Požadavky na kvalifikaci pracovníků, provádějících kalibraci (vzdělání, doba praxe, požadované vlastnosti, dovednosti). 5.Obecné podmínky kalibrace, např. charakteristika prostoru, ve kterém se měřidla kalibrují, ovlivňující veličiny a jejich základní hodnoty včetně dovolených odchylek, zejména u teploty a vlhkosti vzduchu. 6.Měřicí prostředky potřebné ke kalibraci, etalony včetně uvedení jejich sekundárního řádu, nástroje a prostředky pro údržbu a pro drobné opravy, čistící a konzervační prostředky.

41 P341 Kalibrační postupy 7.Příprava měřidla ke kalibraci (převzetí měřidla od zadavatele kalibrace, případné odmagnetování, čištění, seřízení a temperování). 8.Vlastní zkouška měřidla (u každé operace musí být uvedeno, zda se provádí při prvotní kalibraci nebo při rekalibraci, způsob záznamu naměřených hodnot). 9.Vyhodnocení kalibrace, stanovení nejistoty měření, rozhodnutí o výsledku kalibrace, postup v případě neshody výsledků se stanovenými kritérii, návrh na případné vyřazení měřidla, snížení jeho třídy nebo stupně přesnosti.

42 P342 Kalibrační postupy 10.Zpracování protokolu o kalibraci (náležitosti dle ČSN EN 45001), umístění kalibrační značky, popř. štítku na měřidlo. 11.Postup při řízení dokumentace kalibračního postupu a jeho udržování v aktuálním stavu.

43 P343 Kalibrační postupy Náplň jednotlivých článků se může lišit podle charakteru měřidla nebo podle měřené veličiny. Zvláštní kalibrační postup vyžaduje měřicí řetězec. Tento se kalibruje tak, že se vstupní člen, např. snímač nahradí zdrojem identického signálu, např. vhodným kalibrátorem (zařízení imitující signál určitých hodnot měřené veličiny). Velikost (nebo i tvar) signálu se zjišťuje na výstupním členu řetězce, např. v počítači nebo v měřicí ústředně.

44 P344 Rekalibrační intervaly a zásady jejich stanovení Kalibrační systém může být účinný jen tehdy, je-li zodpovědně stanoveno nejdelší možné období mezi dvěma po sobě následujícími kalibracemi. Toto období označované jako rekalibrační interval musí být tak dlouhé, aby se měřidlo kalibrovalo dříve, než změní výrazně své metrologické parametry. Rekalibrační intervaly jsou zpravidla rovnoměrné a udávají se podle druhu měřidla a způsobem jeho využití v měsících, popř. v letech používání, méně často v hodinách používání měřidla.

45 P345 Rekalibrační intervaly a zásady jejich stanovení Délka kalibračního intervalu závisí na mnoha činitelích, zejména na: –doporučení výrobce měřidla, –údajích získaných z předchozích kalibrací, –typu měřidla, –četnosti a náročnosti používání měřidla, –opotřebení funkčních ploch a driftu kalibrovaného měřidla, –ovlivňujících veličinách a prostředí, ve kterém se měřidlo používá, –kvalifikaci a dovednosti pracovníků používajících kalibrované měřidlo.

46 P346 Rekalibrační intervaly a zásady jejich stanovení Počáteční stanovení rekalibračního intervalu je zpravidla založeno na technické intuici, na informacích o kalibračních intervalech jiných srovnatelných uživatelů. Význam těchto informací nelze přeceňovat. Rozmanitost činitelů ovlivňujících délku intervalu je taková, že nelze obecně stanovit pro určité měřidlo takový rekalibrační interval, který by měl všeobecnou platnost. Pro počáteční stanovení intervalu je nutno vzít v úvahu dvě protichůdná kriteria: jednak je třeba minimalizovat nebezpečí, že používané měřidlo přestane vyhovovat stanoveným podmínkám a s důsledky ve výrobě, také je třeba minimalizovat náklady na kalibraci. Musí se uvažovat metrologická a ekonomická hlediska.

47 P347 Přezkoušení rekalibračních intervalů Stanovení rekalibračních intervalů, resp. jejich oprávněnost je třeba pravidelně přezkušovat, aby se prokázala jejich účelnost. Jinak se musí rekalibrační interval změnit. Pokud se při rekalibraci zjistí, že měřidlo ztratilo požadované parametry, bude nutno rekalibrační interval zkrátit (pokud nebyl současný nepříznivý stav způsoben hrubou nedbalostí nebo zaviněním uživatele). Pokud se při následných rekalibracích zjišťuje, že kalibrované parametry měřidel leží opakovaně v dovolených mezích, je možné uvažovat o prodloužení rekalibračního intervalu.

48 P348 Přezkoušení rekalibračních intervalů Pro přezkoušení rekalibračního intervalu existuje několik metod: automatická, resp. stupňovitá metoda, metoda regulačního diagramu, metoda časového rozvrhu, metoda závislá na době používání, metoda „černé skříňky“.

49 P349 Přezkoušení rekalibračních intervalů Při automatické, resp. stupňovité metodě se prodlužuje rekalibrační interval, jsou-li metrologické parametry měřidla trvale v toleranci, naopak se zkrátí, jsou-li mimo toleranci. Metoda je málo pracná, vytváří však komplikace v organizaci metrologické činnosti, přesto je jednou z nejpoužívaněj- ších.

50 P350 Přezkoušení rekalibračních intervalů Při metodě regulačního diagramu se výsledky několika kalibrací zanesou do regulačního diagramu v závislosti na čase a z průběhu diagramu se usuzuje na drift měřidla. Posléze se vypočítá průměrný drift pro skupinu metrologicky podobných měřidel a to v průběhu jednoho nebo několika rekalibračních intervalů. Metoda je značně pracná, předpokládá automatic- ké zpracování dat.

51 P351 Přezkoušení rekalibračních intervalů Pro metodu časového rozvrhu se rozdělí měřidla do několika skupin podle jejich konstrukční podobnosti a předpokládané spolehlivosti nebo přesnosti. V každé skupině se stanoví podíl měřidel, u kterých se vyskytly nadměrné chyby z celkového počtu měřidel ve skupině. Jestliže je podíl těchto nevhodných měřidel velký, rekalibrační interval se zkrátí. Jestliže se prokáže, že podíl nevhodných měřidel v dané skupině je velmi nízký, může být rekalibrační interval prodloužen. U všech tří předchozích metod se uvažuje čas v kalendářních měsících či letech.

52 P352 Přezkoušení rekalibračních intervalů Metoda závislá na době používání (in-use time) je variantou předchozích metod. Rekalibrační interval se zde vyjadřuje v hodinách provozu měřidla. Měřidlo by se mělo vybavit, pokud je to proveditelné, indikátorem doby provozu a po uplynutí předem stanovené doby by se předalo ke kalibraci. Vzhledem k potížím s indikací doby provozu se tato doba určuje odhadem. Metoda je vhodná pro termoelektrické teploměry nebo mezní kalibry, naopak se nehodí pro měřidla, jejichž vlastnosti se mění i během skladování, např. deformační tlakoměry.

53 P353 Přezkoušení rekalibračních intervalů Metoda „černé skříňky“ nachází použití u mezilhůtové kontroly měřidel a je obměnou první a druhé metody. Je vhodná pro přístroje, které měří komplexní parametry výrobku nebo pro zkušební zařízení. Jejich kritické parametry se kontrolují průběžně, jednou denně nebo dokonce častěji pomocí „černé skříňky“, tedy speciálního výrobku, zhotoveného jen pro kontrolu zvolených parametrů. Není-li výsledek zkoušky vyhovující, předá se zařízení k řádné kalibraci. Nevýhodou této metody je zhotovení „černé skříňky“, která je vlastně etalonem a vyžaduje sama kalibraci. Povinnost stanovovat a přezkušovat rekalibrační intervaly není ve všech podnicích jednotná. Zpravidla je stanoví metrolog a zveřejňuje je v řádu podnikové metrologie.

54 P354 Kontrola měřidel Pro zabezpečení plánované jakosti výroby je třeba se při používání měřidel přesvědčovat, zda měřidlo neztrácí během svého používání mezi dvěma následujícími rekalibracemi své hlavní metrologické parametry. V případě, že tyto parametry nejsou dodrženy, je třeba neprodleně zasáhnout, např. justáží, opravou a následnou rekalibrací měřidla.

55 P355 Kontrola měřidel To je jeden z hlavních důvodů, proč se zavádí mezilhůtová kontrola měřidel (krátce kontrola měřidel). Při kontrole měřidla se jeho uživatel přesvědčuje, zda měřidlo je i mezi dvěma rekalibracemi metrologicky správné. K této kontrole se používá kontrolní měřidlo, resp. kontrolní etalon. Kontrolní měřidlo je zvláštním druhem pracovního etalonu, který podléhá periodické rekalibraci a údržbě. Vzhledem k použití kontrolních měřidel v dílenských podmínkách by tato měřidla měla být jednoduchá a odolná proti vlivům prostředí.

56 P356 Kontrola měřidel Kontrola nenahrazuje v žádném případě rekalibraci. Kontrolou měřidla se však může zabránit tomu, aby se používalo měřidlo, které přestane vyhovovat požadované metrologické specifikaci. Kontrola měřidla obsahuje tyto úkony: jednoduchou zkoušku měřidla, kontrolu lehkosti chodu, vzhledovou prohlídku, přezkoušení funkce přepínačů apod., velmi jednoduchou kontrolu hlavních metrologických charakteristik měřidla, případnou základní údržbu měřidla.

57 P357 Kontrola měřidel Na závěr kontroly posoudí kontrolující pracovník, zda může být měřidlo dále používáno. V případě, že měřidlo nevyhoví a nelze jej seřídit, předá se vlastníkovi, který rozhodne, zda měřidlo bude zasláno k opravě a následné rekalibraci, či zda bude vyřazeno. Kontrola měřidla se provádí podle písemného kontrolního postupu, který je určitou obdobou rekalibračních postupů.

58 P358 Metrologická konfirmace Metrologická konfirmace je soubor činností, potřebných k tomu, aby měřicí zařízení vyhovovalo zamýšlenému používání. Základem je kalibrace měřicího zařízení, popř. kontrola doplněná o justování, seřízení a případné opravy s následující rekalibrací a označením měřidla značkou nebo štítkem. Základy této činnosti jsou v normě ČSN ISO : Zabezpečení jakosti měřicího zařízení. Část 1: Metrologický konfirmační systém.

59 P359 Metrologická konfirmace Pod pojmem měřicí zařízení, popř. měřicí vybavení se ve smyslu uvedené normy rozumějí všechna měřidla včetně etalonů, RM a příslušenství včetně dokumentace, pokud se tato měřicí zařízení používají při kontrolách a zkouškách nebo při kalibracích. Metrologické konfirmaci podléhají také zkušební zařízení, která nemají jednoznačně metrologický charakter a u kterých nelze zabezpečit návaznost na etalony.

60 P360 Metrologický konfirmační systém Tento systém obsahuje odpovídající činnosti a příslušné organizační vztahy. Systém musí být v podniku soustavně veden a doplňován. Pro každé měřidlo musí být určen kompetentní pracovník, který odpovídá za to, že měřidlo je ve vyhovujícím stavu. Tento systém stejně jako systém jakosti podléhá periodickým plánovaným prověrkám (auditům) a přezkušování. O těchto prověrkách a příslušných následných opatřeních se musí vést záznamy, stejně jako u prověrek systému jakosti.

61 P361 Metrologický konfirmační systém V rámci metrologického konfirmačního systému musí být všem zainteresovaným pracovníkům k dispozici pracovní postupy pro metrologickou konfirmaci, zejména pro údržbu, opravy a následnou rekalibraci měřidel. Důležitým prvkem je stanovení konfirmačních intervalů. Metrologická konfirmace probíhá na různých stupních, které se liší rozsahem prací a ke kterým mohou být přiřazeny různé konfirmační intervaly.

62 P362 Stupňovitost metrologické konfirmace První stupeň metrologické konfirmace představuje zpravidla podrobná prohlídka měřicího zařízení, spojená s justováním, kvalifikovanou údržbou, případnými opravami a následnou rekalibrací. Tuto prohlídku provádějí na základě smluvních vztahů servisní technici výrobce, popř. dodavatele zařízení. Po tomto servisu následuje rekalibrace. U jednoduchých měřidel tato činnost odpadá.

63 P363 Stupňovitost metrologické konfirmace Druhý stupeň metrologické konfirmace představuje prohlídku a seřízení, kterou provádí zpravidla operátor zařízení, u složitějších přístrojů spolu s pracovníkem údržby. Tato prohlídka předchází kalibraci měřicího zařízení.

64 P364 Stupňovitost metrologické konfirmace Třetí stupeň metrologické konfirmace představuje metrologickou kontrolu, tj. ověření nebo kalibraci měřidla.

65 P365 Stupňovitost metrologické konfirmace Čtvrtý stupeň metrologické konfirmace představuje kontrola měřicího zařízení před každým měřením, resp. na začátku pracovní směny. Provádí ji operátor měřicího zařízení, resp. uživatel měřidla a vedle kontroly funkce zahrnuje i případné seřízení měřidla. Součástí tohoto stupně může být i kontrola měřidla.

66 P366 Stupňovitost metrologické konfirmace U měřicích zařízení musí být vedeny záznamy o provedené metrologické konfirmaci, u složitějších měřicích zařízení se vedou provozní knihy měřicího zařízení, kde se uvádí: záznamy o činnosti zařízení, popis údržby, popř. servisu, justování, oprav a případné rekalibrace, zjištěné závady a způsob jejich odstranění.

67 P367 Jednotnost a správnost měření – kontrolní technologie Ukládá to zákon o metrologii. V pojmech jednotnost a správnost měřidla a měření je tedy obsažen nejenom vliv měřidla, ale také dalších činitelů, měřicích metod a měřicích postupů, ovlivňujících veličin, lidského činitele apod. Význam měření pro reprodukční proces můžeme shrnout do zásady: „Nemůžeme vyrábět přesněji, než jak dovedeme měřit“. Chyba měření má být alespoň třetinová z výrobní tolerance nebo mezní úchylky.

68 P368 Kontrolní technologie výrobků Pro kontrolní a měřicí operace se vypracovávají písemné pracovní postupy, které jsou zpravidla součástí technologické dokumentace. Kontrolní technologie je definována jako komplexní soubor činností v předvýrobní, výrobní a povýrobní etapě, jejichž cílem je zabezpečit kontrolu a měření vyráběné produkce z hlediska organizačního, projektového, materiálního, ekonomického a personálního.

69 P369 Kontrolní technologie výrobků Kontrolní technologie se uplatňuje v celém reprodukčním procesu, tedy ve výzkumu a vývoji, v technologických projektech, v technické konstrukci, ve výrobní technologii, v zásobování a také v povýrobní etapě (servis, spolupráce se zákazníkem). Kontrola se provádí s pomocí měřicích přístrojů a tyto přístroje mohou být také předmětem kontroly, při jejich výrobě.

70 P370 Evidence měřidel Metrologický informační systém: Pro zabezpečení předchozích požadavků je nutno zavést evidenci měřidel, včetně jejich kalibrací, popř. dalších činností souvisejících se zabezpečováním jednot- nosti a správnosti měřidel a měření. Vzhledem k množství dat a jejich obměně se doporučuje vedení takové evidence pomocí výpočetní techniky, je nutno vytvořit informační systém metrologie (IS).

71 P371 Informační systém metrologie Měl by vyhovovat následujícím obecným požadavkům: umožňovat propojení s podnikovým informačním a řídicím systémem a být jeho součástí, být schopen trvalého rozvoje, používat takový programový prostředek, který umožní optimální programování a uživatelské využívání, splňovat svou strukturou a datovými prvky také potřeby ostatních subsystémů podnikového řízení.

72 P372 Informační systém metrologie Z hlediska metrologie by měl splňovat následující specifické požadavky: vedení evidence měřidel a jejich členění podle různých hledisek, evidence hlavních etalonů podléhajících nové kalibraci a používaných stanovených měřidel včetně data posledního ověření či kalibrace, evidence rekalibračních intervalů pracovních etalonů a pracovních měřidel, plán kalibrací a sledování jeho plnění, archivace protokolů o kalibraci.

73 P373 Informační systém metrologie O každém měřidle, resp. KMZZ by měly být v IS uvedeny tyto informace: identifikační číslo měřidla podle třídníku, vlastník měřidla, výrobní a inventární číslo, název a typ měřidla, jeho příslušenství a výrobce, kategorie měřidla, metrologická charakteristika měřidla (měřicí rozsah, rozlišitelnost, třída přesnosti),

74 P374 Informační systém metrologie datum pořízení měřidla, resp. další údaje vztahující se k ověřením, údržbě a opravám měřidla, rekalibrační, resp. konfirmační interval, identifikace (číslo) kalibračního a kontrolního postupu, datum o odeslání měřidla ke kalibraci nebo ověření, datum kalibrace nebo ověření,

75 P375 Informační systém metrologie výsledek kalibrace nebo ověření, datum ukončení platnosti kalibrace nebo ověření, údaje o nejistotě při kalibraci nebo ověření, informace o údržbě, seřizování, servisu, opravách, popř. úpravách měřidla.

76 P376 Třídník měřidel Pro potřeby podnikového IS je třeba zavést jednotný systém klasifikace a třídění měřidel, používaných v podniku. Česká metrologická společnost vypracovala třídník již v roce Měřidla jsou členěna podle měřené veličiny bez ohledu na fyzikální princip či metodu měření. Používá se také ve vyhlášce MPO o stanovených měřidlech. Příklad ze začátku třídníku měřidel: 1.Geometrické veličiny 1.1 Délka Délkové míry (koncové měrky, hladké mezní kalibry, čárková měřítka)

77 P377 Působnost odborných útvarů v oblasti metrologie Na metrologických činnostech se podílejí pracovníci různých útvarů a výrobních jednotek. Proto je třeba: zavést účinný systém řízení podnikové metrologie, specifikovat jednotlivé metrologické činnosti, stanovit působnost jednotlivých odborných útvarů, stanovit příslušné organizační normy. Působnost a činnost jednotlivých útvarů je závislá na konkrétní potřebě podniku, doporučené struktury jsou je jednou z možných.

78 P378 Pracovníci a odborné útvary Podnikový metrolog. Je pověřen řízením metrologie Metrologické středisko. Kalibruje pracovní etalony a pracovní měřidla. Vlastníci a uživatelé měřidel. Vlastníkem měřidla je odborný útvar nebo výrobní jednotka, který má měřidlo trvale přiděleno do vlastnictví. Uživatelem měřidla je pracovník, kterému vlastník měřidla zapůjčil toto měřidlo ke krátkodobému nebo dlouhodobému používání. Další útvary podniku působící v oblasti metrologie.

79 P379 Podnikové organizační metrologické normy a akty řízení Podnikové organizační normy: Organizační řád podniku. Upravuje vnitřní uspořádání a stanovuje dělbu práce. Stanoví působnost odborných útvarů a výrobních jednotek. Určuje odpovědnosti a povinnosti pracovníků odborných útvarů. Podnikové směrnice. Sjednocuje provádění opakujících se operací. Pracovní pokyny a instrukce.

80 P380 Podnikové organizační metrologické normy a akty řízení Podnikové akty řízení: Rozhodnutí ředitele podniku. Důležitá opatření trvalého charakteru. Příkazy ředitele podniku. Termínované a kontrolované úkoly.

81 P381 Řád podnikové metrologie (ŘPM) Základní metrologická norma podniku. Informativní část. Organizační část. Technická část. Závěrečná ustanovení. Přílohy.

82 P382 Příručka jakosti (PJ) Hlavní dokument systému jakosti podle ČSN ISO Má obsahovat koncepci a cíle jakosti, strukturu podniku včetně vymezení odpovědnosti, popis systému jakosti a pracovní postupy. Musí v ní být popsán i podnikový metrologický systém. Zkušební laboratoře, střediska kalibrační služby a metrologická střediska zpracovávají PJ laboratoře podle ČSN EN nebo podle ČSN EN ISO/IEC

83 P383 Laboratorní řád Organizační předpis upravující provoz laboratoře. Vychází z předpisů ČSN ISO a ČSN EN Obvykle obsahuje tyto články: přístup do laboratoře, obsluha měřicích přístrojů a vlastní měření, popř. zkoušky, udržování pořádku v laboratoři, bezpečnost práce v laboratoři.

84 P384 Matice odpovědnosti metrologických činností Je to grafická organizační pomůcka, která vyjadřuje přehlednou tabulkovou formou odpovědnost odborných útvarů a výrobních jednotek v určité oblasti. Je členěna do řádků a sloupců. V řádcích jsou uváděny jednotlivé pracovní činnosti, ve sloupcích jsou příslušné odborné útvary a funkce. V průsečíku se vyjádří jednotlivé aktivity: schvaluje, provádí, je informován.

85 P385

86 P386

87 P387

88 P388 Ekonomické aspekty podnikové metrologie Časové členění měřicí operace. –přípravný čas, –hlavní čas, –vedlejší čas, –případné časové ztráty.

89 P389 Ekonomické aspekty podnikové metrologie Náklady na měřicí operaci: náklady na měřicí přístroj a na speciální příslušenství a na pomocný materiál, náklady na spotřebu energií, náklady na pracovní prostory, např. laboratoře, pracoviště technické kontroly apod., osobní náklady operátora měřicího přístroje, ostatní náklady, např. na manipulace s předmětem určeným ke kalibraci a měření, náklady způsobené zničením součástky při destruktivní zkoušce.

90 P390 Literatura: Nenáhlo Č.: Podniková metrologie, ČMS, Hnízdil F.: Podniková metrologie, zvláštní příloha časopisu Metrologie č. 2/2003, 16 stran.


Stáhnout ppt "P31 Podniková metrologie Jiří MACHÁČ. P32 Podniková metrologie Pod tímto pojmem se rozumí soubor činností organizačního a technického charakteru, prováděných."

Podobné prezentace


Reklamy Google