Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1.1. Techniky sběru empirických dat Techniky sběru empirických dat Známe již základní výhody a nevýhody kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu……ale.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1.1. Techniky sběru empirických dat Techniky sběru empirických dat Známe již základní výhody a nevýhody kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu……ale."— Transkript prezentace:

1 1.1. Techniky sběru empirických dat Techniky sběru empirických dat Známe již základní výhody a nevýhody kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu……ale jaké máme nástroje sběru empirických dat? Jak postupujeme při sběru informací?

2 2.2. Problematika výběru objektů zkoumání v sociologickém výzkumu Když už známe odpověď na otázku „jak zkoumat“, zaměřme se na otázku „koho budeme zkoumat“

3 3.3. Techniky sběru empirických dat Techniky sběru empirických dat 1) technika pozorování 2) technika rozhovoru 3) technika dotazníku 4) studium písemných pramenů (analýza dokumentů) 5) experiment

4 4.4. Milgramův experiment

5 5.5. V roce 1963 americký sociální psycholog Stanley Milgram Milgram experimentálně ověřit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k autoritě. Milgram se tak pokusil přispět k vysvětlení psychologických příčin holokaustu. Výsledky tohoto experimentu byly šokující.

6 6.6. Experiment proběhl na Univerzitě Yale, dobrovolnící byli získání na základě inzerátu, dostali odměnu 4 dolary Respondenti byli informováni, že jde o experiment sledující okolnosti učení Respondenti byli dále rozlosováni do dvojic učitel/žák – losování bylo výzkumníky nastaveno tak, aby se učitelem stal vždy skutečný respondent a žákem člen výzkumného týmu Učitel viděl, jak byl žák odveden do vedlejší místnosti a připoután do křesla

7 7.7.

8 8.8. Učitel seděl v místnosti s mikrofonem, reproduktorem a pultem s 30 tlačítky označenými od 15V do 450V 15V – „lehký šok“ 435V- „těžká rána“ 450V – „XX“ Učitelovi bylo řečeno, že bude zkoumán vliv učení na bolest V případě chybné odpovědi měl dát učitel žákovi elektrický šok – bylo učitelům řečeno, že to bude trochu žáky bolet, ale nebude to nebezpečné

9 9.9. Na začátku experimentu se žáci „pletli“ jen málo – s narůstající intenzitou šoků však chyb přibývalo Učitel slyšel následující: 75V - žák začíná naříkat 120V – žák křičí, že to že to bolí 150V - žák volá, „nechci pokračovat“ 180V – žák sténá, nemůže bolest vydržet 270V – výkřiky žáka jsou stále zoufalejší 300V – žák volá, že nebude odpovídat Experimentátor učiteli říká, že mlčení je špatná odpověď! Učitel je nabádán pokračovat. 330V – žák se neozývá, je slyšet ticho. „

10 10. Experimentátor učitele povzbuzuje: „Prosím pokračujte“ „Experiment vyžaduje, abyste pokračoval“ „Je nezbytné, abyste pokračoval“ „Nemáte jinou volbu, musíte pokračovat“

11 11. A výsledky experimentu?

12 % učitelů (respondentů dobrovolníků) pokračovalo do stupnice 300V 63% učitelů došlo až na konec stupnice (450V) – i když se trochu zdráhali a vyjadřovali obavy, že žák může zemřít

13 13. Problémem empirických výzkumů jsou různá zkreslení vyvolaná výzkumnými stimuly (žádná technika sběru dat není dokonalá) Problém: měřící aparát ovlivňuje měřený systém (reaktivní a nereaktivní metody sběru informací) Jaké techniky lze považovat za reaktivní či naopak nereaktivní techniky výzkumu??? a) efekt morčete (Hawthornský efekt) b) výběr role (interviewer bias) c) měření jako zdroj změny d) stereotyp ve volbě odpovědí (response sets)

14 14. Pozorování a druhy pozorování a) běžné a vědecké b) kontrolované a nekontrolované c) přímé a nepřímé d) zúčastněné a nezúčastněné (utajené a neutajené) Jaké jsou výhody, nevýhody a omezení jednotlivých technik pozorování?

15 15. Eliminace nedostatků při použití techniky pozorování, hlavní zásady: 1) Pozorování je vhodné opakovat na stejném objektu více pozorovateli 2) Pozorování je nutné důkladně připravit, vědět, co je cílem pozorování, co chceme zjistit, na jaké otázky hledáme odpovědi. Je nutné vědět, bude-li možné výsledky pozorování kvantifikovat a jestli při opakovaném pozorování získáme stejné nebo podobné informace 3) Pozorování opakujeme vícekrát s určitým časovým odstupem 4) Výsledky pozorování porovnáváme s poznatky jiných pozorování či jinými informacemi sledované problematiky

16 16. Rozhovor a druhy rozhovoru a)standardizovaný a nestandardizovaný b)zjevný a utajený c)individuální a skupinový d)měkký, neutrální a tvrdý e)hloubkovýf)biografický g)souhlasný a nesouhlasný h)panelový i)CAPI, CATI, CAMI (rozhovory s dotazníkem)

17 17. Výhody a nevýhody techniky standardizovaného rozhovoru ? + menší nároky na iniciativu respondenta, je obtížnější vynechat odpovědi na některé otázky + je jisté, že dotazovaná osoba je ta, která byla vybrána do vzorku +proporce úspěšně dokončených rozhovorů je vyšší, než návratnost dotazník

18 18. Výhody a nevýhody techniky standardizovaného rozhovoru ? -velice pracná a nákladná technika sběru dat -velice pracná a nákladná technika sběru dat -vyžaduje spolupráci vyškolených tazatelů v terénu (hrozí -vyžaduje spolupráci vyškolených tazatelů v terénu (hrozí falzifikace dat, zkreslení osobností tazatele, nepřesné falzifikace dat, zkreslení osobností tazatele, nepřesné záznamy odpovědí) záznamy odpovědí) -výzkum na prostorově rozptýleném vzorku je nákladný -výzkum na prostorově rozptýleném vzorku je nákladný -anonymita výzkumu je pro respondenty málo -anonymita výzkumu je pro respondenty málo přesvědčivá přesvědčivá -zřejmý je vliv osobnosti tazatele na dotazovaného -zřejmý je vliv osobnosti tazatele na dotazovaného

19 19. Dotazník Dotazník - přímé dotazování - výzkum poštou - kombinace různých způsobů doručení a navrácení Zásady konstrukce dotazníku 1) Teoretická znalost problému, sledování cílů výzkumu a hypotéz 2) Formulace otázek v dotazníku a jejich umístění otázky by měly být srozumitelné, jednoznačné, přiměřeně dlouhé, nebýt difamující, sugestivní, náročné na paměť – význam pretestu Dobrý dotazník by měl vyhovovat těmto požadavkům: Účelově technickým – otázky by měly být sestaveny do takového celku, aby respondenti odpovídali co nejpřesněji na to, co nás zajímá Psychologickým – je třeba vytvořit takové podmínky, aby respondent stál před úkolem, který bude považovat za snadný, příjemný, žádoucí, chtěný. Jde o to, aby respondent odpovídal pravdivě Srozumitelnosti –respondent by měl rozumět tomu, co se po něm žádá, jak má postupovat, dotazník musí suplovat práci tazatelů

20 20. Technika dotazníku Příklady Chodíte do kina? (velice často, často, jen občas, vůbec ne) Jak jste spokojeni s politikou P. Nečase a zahraniční politikou vlády obecně? politikou vlády obecně? Proč uvedené otázky přinášejí nereliabilní data? Druhy otázek v dotazníku: 1)uzavřené (dichotomické, výběrové, výčtové, polytomické s uvedením pořadí variant) 2)otevřené (volné, asociační, volné dokončení věty, dokončení příběhu, dokončení obrázku, dokončení tematického námětu) 3)polootevřené

21 21. Technika dotazníku – zásady konstrukce dotazníku 1)Je otázka opravdu nezbytná? (vztah k cílům a hypotézám) 2)Měří tato otázka opravdu to, co chceme měřit? (validita) 3)Budou otázce rozumět všichni členového našeho vzorku? (problém porozumění otázce – vzdělání, kultura,..) 4)Může nám respondent poskytnout žádanou informaci? 5)Neptáme se v otázce na dvě věci najednou? 6)Není naše otázka sugestivní? 7)Je výčet kategorií pro odpovědi na uzavřenou otázku úplný? 8)Je použití otevřené otázky nezbytné? 9)Mají odpovědi všech respondentů stejnou váhu (všichni nejsou stejně informovaní, filtrační otázky) 10)Není otázka nepříjemná, znepokojující, nemůže se respondent cítit ohrožen pravdivou odpovědí?

22 22. Technika dotazníku Při sestavován otázek v dotazníku je nutné dodržovat tyto pravidla: 1)Musí být jasná myšlenka dotazníku, na koho se budeme s dotazníkem obracet (například pouze na studenty, nebo i absolventy, budoucí zaměstnavatele?) - určitým skupinám musí být dotazník přizpůsoben 2)Otázky by neměly rozptylovat paměť dotazovaných na skutečnosti, které neprožívají, a současně si ani neuvědomují. 3)Otázky musí být jasné, srozumitelné, konkrétní – otázky by neměly být sugestivní, zavádějící, také pozor na „haló efekt“ 4)Otázky nemají omezovat dotazovaného, je nutné dodržet dostatečně velký počet možných odpovědí 5)Identifikační otázky řadit až na závěr dotazníku 6)Dotazník by měl zahrnovat i kontrolní otázky

23 23. Problematická místa dotazníku Jak se ptát na problematické záležitosti? Jak formulovat otázky? Jak se dostat k odpovědím? Jak se dostat k odpovědím? nepřímé otázky eufemismy, projekční otázky (test nedokončených vět, ilustrace) formou ilustrace

24 24. Výhody a nevýhody techniky standardizovaného dotazníku +vysoce efektivní technika, která může postihnout veliký počet jedinců při relativně malých nákladech (Klassenzimmerfragenbogen) + spolupracovníci v terénu jsou nezbytní jen někdy (při použití osobně rozdělovaných a sbíraných dotazníků), požadavky na proškolení jsou nízké + anonymita je relativně přesvědčivá

25 25. Výhody a nevýhody techniky standardizovaného dotazníku - dotazník klade vysoké nároky na ochotu dotazovaného, je snadné „přeskočit“ otázky nebo neodpovědět vůbec - dotazník klade vysoké nároky na ochotu dotazovaného, je snadné „přeskočit“ otázky nebo neodpovědět vůbec - je možné, aby byly otázky zodpovězeny jiným členem rodiny, nebo rodinným týmem - návratnost je velice nízká

26 26. Techniky sběru empirických dat Jaké techniky sběru empirických dat se v sociologickém výzkumu uplatňují nejčastěji? Jaké techniky se využívají v rámci kvantitativních a kvalitativních výzkumných postupů? Jaké techniky sběru dat lze označit za reaktivní? V čem spočívá tato reaktivita? Jaké jsou výhody a nevýhody techniky dotazníku? Jaké jsou hlavní přednosti techniky rozhovoru? Charakterizujte jednotlivé typy rozhovorů. Jaké zásady platí při formulaci otázek v dotazníku? Jaké se uplatňují druhy otázek v dotazníku? Co je to meritorní a identifikační část dotazníku?

27 27. Termíny zkoušek z předmětu Sociologie B ,00 -12,00 (3 termíny) ,00-12,00 (3 termíny) ,00-12,00 (3 termíny) ,00-12,00 (3 termíny) Vždy učebna E-129 Pozor – rozlišujte termíny řádné a opravné!!!

28 Problematika výběru objektů zkoumání v sociologickém výzkumu Když už známe odpověď na otázku „jak zkoumat“, zaměřme se na otázku „koho budeme zkoumat“

29 29. Základní a výběrový soubor – populace a vzorek Základní a výběrový soubor – populace a vzorek Základní soubor – populace (skupina všech nositelů vlastností, které chceme zkoumat) Výběrový soubor – vzorek (skupina jednotek, které skutečně pozorujeme) a) zkoumání vyčerpávajícím způsobem (vyčerpávající šetření) – zahrneme-li všechny jednotky základního souboru b) zkoumání založené na výběrovém postupu (výběrová šetření) – zahrneme-li pouze část jednotek základního souboru

30 30. Příčiny zkreslení výběrových šetření – co se při hodnocení studií sleduje? Kdo prováděl šetření? Jaký byla opora výběru? Jak byl vzorek vybrán? Jak byl vzorek veliký? Jaká byla návratnost? Jak byli jedinci kontaktováni? Kdy bylo šetření provedeno? Došlo ke zkreslení odpovědí?

31 31. Problém reprezentativnosti Problém reprezentativnosti Jaké základní podmínky musíme splnit, abychom mohli zjištění získaná na výběrovém souboru zobecnit na všechny jednotky základního souboru? Co je to reprezentativnost a jak se reprezentativnosti v sociologickém výzkumu dosahuje? Základní podmínky reprezentativnosti !!!!!!!!!! 1) minimální velikost výběrového souboru 2) každá jednotka základního souboru musí mít stejnou pravděpodobnost výběru

32 32. Problém reprezentativnosti Problém reprezentativnosti 1) minimální velikost výběrového souboru Na čem závisí velikost výběrového souboru? Jakým pojmům je třeba rozumět? (velikost populace, variabilita, výběrová chyba, hladina významnosti, směrodatná odchylka)

33 33. Problém reprezentativnosti Problém reprezentativnosti Krabice (základní soubor) – 80% bílých a 20 % černých kuliček (celkem 1000 kuliček) Chceme dosáhnout reprezentativního výběrového vzorku z hlediska distribuce barev v populaci všech kuliček! S rostoucí velikostí vzorku se rozdíl mezi strukturou populace a vzorku …….? Velikost vzorku a interval spolehlivosti ( 95% hladina významnosti pro alternativní znaky při distribuci 50 % a 50 %) Velikost vzorku Interval spolehlivosti % % ,5%

34 34. Problém reprezentativnosti Problém reprezentativnosti 2) Co se stane, když jednotky základního souboru nemají stejnou šanci výběru? Jak to nevyšlo americkému týdeníku Literary Digest) V letech 1920, 1924, 1928, 1932 se podařilo odhadnout výsledky amerických prezidentských voleb. Respondenti byli vybíráni na základě telefonních seznamů, evidence řidičských průkazů – vzorek zhruba 2 miliony osob V roce 1936 podle týdeníku L.D. měl vyhrát prezidentský kandidát London o 14 % před F. D. Roosveltem Jak to dopadlo, kdo vyhrál? Proč tento odhad L.D. nevyšel ?

35 35. Problém reprezentativnosti Problém reprezentativnosti Malá nápověda: F.D. Roosvelt – demokrat, program NEW DEAL (opatření v boji s hospodářskou krizí), podpora slabších sociálních vrstev V předchozích letech sehrávalo důležitou roli v otázce volebních preferencí náboženské vyznání, zeměpisná poloha,..., voličů V roce 1936 – v době krize - byl rozhodujícím faktorem volby prezidentského kandidáta……………????? Krize přivedla k volebním urnám i ……….?????

36 36. Výběrové postupy Reprezentativní (náhodné-pravděpodobnostní výběry) Kvazi-reprezentativní (kvótní výběr, výběr na základě dobrovolnosti a dostupnosti) Nereprezentativní (malé výběry, monografická šetření, experimenty)

37 37. Reprezentativní výběrové postupy 1) prostý náhodný výběr (losování) 2) systematický výběr (výběr s oporou) 3) náhodný stratifikovaný výběr 4) vícestupňový náhodný výběr

38 38. Kvazi reprezentativní výběrové postupy 1) kvótní výběr 2) výběr typů 3) anketární výběr

39 39. Nereprezentativní výběrové postupy 1) malé výběry 2) monografická šetření 3) experimentální šetření


Stáhnout ppt "1.1. Techniky sběru empirických dat Techniky sběru empirických dat Známe již základní výhody a nevýhody kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu……ale."

Podobné prezentace


Reklamy Google