Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

THEME 4 Public Expenditures, Public Programmes, Public Projects Efficiency and Effectiveness Factors of Public Expenditures Growth.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "THEME 4 Public Expenditures, Public Programmes, Public Projects Efficiency and Effectiveness Factors of Public Expenditures Growth."— Transkript prezentace:

1 THEME 4 Public Expenditures, Public Programmes, Public Projects Efficiency and Effectiveness Factors of Public Expenditures Growth

2 4. téma: Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných výdajů Veřejné zakázky

3 4.1 VEŘEJNÉ VÝDAJE – CHARAKTERISTIKA, DRUHY A ČLENĚNÍ

4 Hlavní otázky v souvislosti s vymezením podstaty veřejných výdajů: 1. Co zahrnují (podstata)? 2. Na co by měly být vynaloženy (účel)? 3. Jaký by měl být jejich objem (kolik)? 4. Z jakých zdrojů je krýt (z čeho)? 5. Jaké jsou důsledky těchto veřejných výdajů (efekty)?

5 VEŘEJNÉ VÝDAJE Veřejné výdaje (G) „ujídající“ Transfery (Tr) “neujídající“

6 C + I Privátní sektor Veřejný sektor G CGCG IGIG T (daně) Tr (transfery) T - Tr= čisté daně

7 Klasifikace výdajů: a) běžné –za zboží a služby –úrokové platby –subvence –transfery b) kapitálové

8 Klasifikace veřejných výdajů v různých institucích - ČR: Rozpočtová skladba - v obecné podobě zákon 218/2000 Sb. “Rozpočtová pravidla republiky” + Vyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě ČR: Národní účetnictví – podle ESA 95

9 Makroekonomické aspekty veřejných výdajů: veřejné výdaje jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice veřejné výdaje na nákup zboží a služeb (G) tvoří důležitou část agregátní poptávky veřejné výdaje G mohou působit jako multiplikační faktor ve fiskální politice státu růst těchto výdajů ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice

10 Agregátní poptávka: Y = C + I + G + NX, G = C G + I G C… spotřeba (consumption) I… investice NX… saldo export-import Celé veřejné výdaje = G + Tr Tr… transfery

11 EMPIRICKÝ FAKT: Veřejné výdaje v tomto období rostou Alfred Wagner – (1835 – 1917): „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“ RŮST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE 20. A 21. STOLETÍ

12

13 6 0008 00010 00012 00014 000 30 50 70 % ITAL. RAK. U.K. FR. BELG. CAN. SRN ŠVÉD. USA NOR. JAP. AUST. HDP/osobu USD Velikost veř. sektoru %HDP

14 Faktory růstu veřejných výdajů: sociální a demografické faktory prahové efekty, válečné události inflační tendence, vyšší nákladovost služeb technologické změny měkké rozpočtování politické zájmy a vlivy

15 Stát blahobytu (welfare state) veřejné (státní) starobní důchody úrazové a invalidní pojištění pojištění v nezaměstnanosti nemocenské pojištění rodinné přídavky sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva veřejné zdravotnictví podpora bydlení, potravinové programy

16 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200400600200400600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

17 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200400600200400600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

18 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200400600200400600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

19 Prahový efekt Státní výdaje Čas vývoj státních výdajů A. T. Peacock J. Wiseman Práh začátek války, krize apod. konec války, krize apod.

20 Příjmový (důchodový) efekt statek X statek Y I2I2 I1I1 RO 2 RO 1 RO 1 - rozpočtové omezení před V.V. RO 2 - rozpočtové omezení po V.V. I 1, I 2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné dotace k příjmu Y2Y2 Y1Y1 X2X2 X1X1

21 Substituční a příjmový efekt doohromady I1I1 I2I2 statek X statek Y RO 2 RO 1 RO 1 - rozpočtové omezení před V.V. RO 2 - rozpočtové omezení po V.V. I 1, I 2 - indiferenční křivky X2X2 X1X1 Y2Y2 Y1Y1

22 Čistý substituční efekt (Hicks) (nepovinné) I1I1 I2I2 statek X statek Y RO 2 RO 1 RO 1 - rozpočtové omezení před V.V. RO 2 - rozpočtové omezení po V.V. I 1, I 2 - indiferenční křivky Y2Y2 Y1Y1 YSYS X1X1 XSXS X2X2

23 Čistý substituční efekt (Slutsky) nepovinné I1I1 I2I2 statek X statek Y RO 2 RO 1 RO 1 - rozpočtové omezení před V.V. RO 2 - rozpočtové omezení po V.V. I 1, I 2 - indiferenční křivky Y2Y2 Y1Y1 YSYS X1X1 XSXS X2X2

24 Dopad výdajového programu v krátkém období (I) Dotace D D1D1 S Q Q1Q1 Q 0 P P D....poptávka před dotací D 1..poptávka po dotaci P1P1

25 Dopad výdajového programu v dlouhém období (II) Dotace D D1D1 S Q Q1Q1 Q 0 P P D....poptávka před dotací D 1..poptávka po dotaci P1P1

26 DYNAMIKA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Elasticita veřejných výdajů k HDP:

27 William BAUMOL: (The Cost Disease of the Personal Services) X Vt, X Pt … celk. výstup veřejného a soukromého sektoru v čase t, L … množství pracovní síly v sektorech a, b... konstanty, r … exponent růstu pro- duktivity v soukr.sektoru, t … čas

28 Potom náklady na jednotku výstupu ve veřejném a v soukromém sektoru: Předpoklad: mzdy v obou sektorech rostou s růstem produktivity v soukromém sektoru: Tady je ten rozdíl! … pro oba sektory

29 4.2 Institucionální versus programové financování

30 Institucionální financování Rozpočet je přidělován jednotlivým institucím – nárokem ne výdaj je existence dané instituce, NIKOLIV skutečná potřeba tohoto výdaje. Důsledek – převažují běžné výdaje Kapitálové výdaje (inovace, modernizace) jsou omezeny

31 Programové financování Rozpočet je vytvářen podle skutečné potřeby daného výdaje. Důsledek – jsou stanoveny cíle (transformované potřeby) a jejich plnění je hodnoceno) Je možné měřit efektivnost výdajů

32 4.3 Metody hodnocení výdajových programů

33 METODY ANALÝZY VEŘEJNÝCH PROGRAMŮ C=COSTS M=MINIMAL B=BENEFITS E=EFFECTIVENESS U=UTILITY A=ANALYSIS

34 METODA CBA – analýza nákladů a přínosů Hodnotí pomocí zjištěných přínosů B a nákladů C: 1) Čistý přínos = B – C (výsledkem je částka v měnových jednotkách, třeba Kč) 2) Efektivnost (hospodárnost, rentabilita) = B/C (výsledkem je bezrozměrné číslo udávající přínos na jednotku nákladů)

35 DISKONTOVÁNÍ Náklady i výnosy v budoucnosti se převedou do současnosti pomocí diskontního faktoru: Kde: PV c … současná hodnota nákladu C t uskutečněného v roce t r… diskontní míra (např. úroková míra) ….diskontní faktor (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

36 Pro řadu let od 1 do n potom platí: kde: PV c … současná hodnota všech nákladů C j uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C 0 … vstupní náklad na začátku programu r… diskontní faktor (např. úroková míra) (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

37 Jsou-li ve všech letech j od 1 do n náklady C j konstantní C j =C, potom platí: (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy) kde: PVc… současná hodnota všech nákladů C uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C 0 … vstupní náklad na začátku programu r… diskontní míra ( např. úroková míra)

38 Efektivnost výkonnost, funkčnost –efficacy –effectiveness hospodárnost –efficiency výkonnost x hospodárnost pozor!……….„WHITE ELEPHANTS“ SUNK COSTS

39 Efektivnost veřejných výdajů hospodárnost, efficiency Pareto-efektivnost (řešeno v tématu 1 pro soukromé statky a v tématu 2 pro veřejné statky)... též “alokační efektivnost” - při chybném použití zdrojů “alokační neefektivnost” vedle toho mohou vzniknout ztráty třeba špatnou použitou technologií, managementem apod. … to je neefektivnost na straně nabídky, někdy označovaná jako “X - neefektivnost”

40 Alokační neefektivnost (nehospodárnost): Je způsobena vnějšími zásahy do jinak efektivního (tržního) rozhodování jednotlivců. Vnější zásahy – veřejný sektor – daně, dotace, podpory apod.

41 X- neefektivnost (nehospodárnost) Je způsobena malou produktivitou práce v institucích veřejného sektoru. BYROKRACIE – instituce veřejného sektoru, většinou úřady (ministerstva, obecní a městské úřady apod.) Také – veřejné podniky přímo produkující služby – státní školy, státní výzkumné ústavy …

42 4.4 Veřejné zakázky

43 Poskytovatel (financiér) Producent (výrobce) Spotřebitel DANĚ veřejné výdaje netržní statky (Stát, obec, město a pod.)

44 Veřejná zakázka – stát (nebo jiný subjekt veřejného sektoru) zadává produkci statku soukromému subjektu Předpoklad: cena této produkce bude nižší než přímá produkce organizací veřejného sektoru (většinou platí) NÁKLADY veřejné zakázky: produkční – vynaloženy soukromým producentem transakční – vynaloženy při uskutečnění veřejné zakázky veřejným subjektem


Stáhnout ppt "THEME 4 Public Expenditures, Public Programmes, Public Projects Efficiency and Effectiveness Factors of Public Expenditures Growth."

Podobné prezentace


Reklamy Google