Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných."— Transkript prezentace:

1 Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných výdajů Veřejné zakázky

2 VEŘEJNÉ VÝDAJE – CHARAKTERISTIKA, DRUHY A ČLENĚNÍ

3 Hlavní otázky v souvislosti s vymezením podstaty veřejných výdajů: 1. Co zahrnují (podstata)? 2. Na co by měly být vynaloženy (účel)? 3. Jaký by měl být jejich objem (kolik)? 4. Z jakých zdrojů je krýt (z čeho)? 5. Jaké jsou důsledky těchto veřejných výdajů (efekty)?

4 VEŘEJNÉ VÝDAJE Veřejné výdaje (G) „ujídající“ Transfery (Tr) “neujídající“

5 C + I Privátní sektor Veřejný sektor G CGCG IGIG T (daně) Tr (transfery) T - Tr= čisté daně

6 Klasifikace výdajů: a) běžné –za zboží a služby –úrokové platby –subvence –transfery b) kapitálové

7 Klasifikace veřejných výdajů v různých institucích - ČR: Rozpočtová skladba - v obecné podobě zákon 218/2000 Sb. “Rozpočtová pravidla republiky” + Vyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě ČR: Národní účetnictví – podle ESA 95

8 Makroekonomické aspekty veřejných výdajů: veřejné výdaje jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice veřejné výdaje na nákup zboží a služeb (G) tvoří důležitou část agregátní poptávky veřejné výdaje G mohou působit jako multiplikační faktor ve fiskální politice státu růst těchto výdajů ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice

9 EMPIRICKÝ FAKT: Veřejné výdaje rostou Alfred Wagner – (1835 – 1917): „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

10

11 % ITAL. RAK. U.K. FR. BELG. CAN. SRN ŠVÉD. USA NOR. JAP. AUST. HDP/osobu USD Velikost veř. sektoru %HDP

12 Faktory růstu veřejných výdajů: sociální a demografické faktory prahové efekty, válečné události inflační tendence, vyšší nákladovost služeb technologické změny měkké rozpočtování politické zájmy a vlivy

13 Stát blahobytu (welfare state) veřejné (státní) starobní důchody úrazové a invalidní pojištění pojištění v nezaměstnanosti nemocenské pojištění rodinné přídavky sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva veřejné zdravotnictví podpora bydlení, potravinové programy

14 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce Populace (v tisících) muži ženy

15 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce Populace (v tisících) muži ženy

16 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce Populace (v tisících) muži ženy

17 Prahový efekt Státní výdaje Čas vývoj státních výdajů A. T. Peacock J. Wiseman Práh začátek války, krize apod. konec války, krize apod.

18 Příjmový (důchodový) efekt statek X statek Y I2I2 I1I1 RO 2 RO 1 RO 1 - rozpočtové omezení před V.V. RO 2 - rozpočtové omezení po V.V. I 1, I 2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné dotace k příjmu Y2Y2 Y1Y1 X2X2 X1X1

19 Substituční a příjmový efekt dohromady I1I1 I2I2 statek X statek Y RO 2 RO 1 RO 1 - rozpočtové omezení před V.V. RO 2 - rozpočtové omezení po V.V. I 1, I 2 - indiferenční křivky X2X2 X1X1 Y2Y2 Y1Y1

20 Dopad výdajového programu v krátkém období (I) Dotace D D1D1 S Q Q1Q1 Q 0 P P D....poptávka před dotací D 1..poptávka po dotaci P1P1

21 Dopad výdajového programu v dlouhém období (II) Dotace D D1D1 S Q Q1Q1 Q 0 P P D....poptávka před dotací D 1..poptávka po dotaci P1P1

22 DYNAMIKA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Elasticita veřejných výdajů k HDP:

23 Institucionální versus programové financování

24 Institucionální financování Rozpočet je přidělován jednotlivým institucím – nárokem ne výdaj je existence dané instituce, NIKOLIV skutečná potřeba tohoto výdaje. Důsledek – převažují běžné výdaje Kapitálové výdaje (inovace, modernizace) jsou omezeny

25 Programové financování Rozpočet je vytvářen podle skutečné potřeby daného výdaje. Důsledek – jsou stanoveny cíle (transformované potřeby) a jejich plnění je hodnoceno) Je možné měřit efektivnost výdajů

26 Metody hodnocení výdajových programů

27 METODY ANALÝZY VEŘEJNÝCH PROGRAMŮ C=COSTS M=MINIMAL B=BENEFITS E=EFFECTIVENESS U=UTILITY A=ANALYSIS

28 METODA CBA – analýza nákladů a přínosů Hodnotí pomocí zjištěných přínosů B a nákladů C: 1) Čistý přínos = B – C (výsledkem je částka v měnových jednotkách, třeba Kč) 2) Efektivnost (hospodárnost, rentabilita) = B/C (výsledkem je bezrozměrné číslo udávající přínos na jednotku nákladů)

29 DISKONTOVÁNÍ Náklady i výnosy v budoucnosti se převedou do současnosti pomocí diskontního faktoru: Kde: PV c … současná hodnota nákladu C t uskutečněného v roce t r… diskontní míra (např. úroková míra) ….diskontní faktor (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

30 Pro řadu let od 1 do n potom platí: kde: PV c … současná hodnota všech nákladů C j uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C 0 … vstupní náklad na začátku programu r… diskontní faktor (např. úroková míra) (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

31 Jsou-li ve všech letech j od 1 do n náklady C j konstantní C j =C, potom platí: (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy) kde: PVc… současná hodnota všech nákladů C uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C 0 … vstupní náklad na začátku programu r… diskontní míra ( např. úroková míra)

32 Efektivnost výkonnost, funkčnost –efficacy –effectiveness hospodárnost –efficiency výkonnost x hospodárnost pozor!……….„WHITE ELEPHANTS“ SUNK COSTS

33 Efektivnost veřejných výdajů hospodárnost, efficiency Pareto-efektivnost (řešeno v tématu 1 pro soukromé statky a v tématu 2 pro veřejné statky)... též “alokační efektivnost” - při chybném použití zdrojů “alokační neefektivnost” vedle toho mohou vzniknout ztráty třeba špatnou použitou technologií, managementem apod. … to je neefektivnost na straně nabídky, někdy označovaná jako “X - neefektivnost”

34 Alokační neefektivnost (nehospodárnost): Je způsobena vnějšími zásahy do jinak efektivního (tržního) rozhodování jednotlivců. Vnější zásahy – veřejný sektor – daně, dotace, podpory apod.

35 X- neefektivnost (nehospodárnost) Je způsobena malou produktivitou práce v institucích veřejného sektoru. BYROKRACIE – instituce veřejného sektoru, většinou úřady (ministerstva, obecní a městské úřady apod.) Také – veřejné podniky přímo produkující služby – státní školy, státní výzkumné ústavy …

36 Veřejné zakázky

37 Poskytovatel (financiér) Producent (výrobce) Spotřebitel DANĚ veřejné výdaje netržní statky (Stát, obec, město a pod.)

38 Veřejná zakázka – stát (nebo jiný subjekt veřejného sektoru) zadává produkci statku soukromému subjektu Předpoklad: cena této produkce bude nižší než přímá produkce organizací veřejného sektoru (většinou platí) NÁKLADY veřejné zakázky: produkční – vynaloženy soukromým producentem transakční – vynaloženy při uskutečnění veřejné zakázky veřejným subjektem

39 Veřejné příjmy – charakteristika, druhy a členění - Daně - vymezení pojmu a třídění - Přímé daně v českém daňovém mixu - Nepřímé daně -Ostatní daňové příjmy -Poplatky -Úvěrové příjmy

40 Kritéria členění veřejných příjmů

41 Daně - vymezení pojmu a třídění

42 Veřejné příjmy Daňové Nedaňové: - z podnikání - z veř. majetku - poplatky - dávky - apod. Přímé daně důchodové majetkové Nepřímé daně univerzální DPH (typ - daň ad valorem) selektivní akcízy cla dovozní daně spotřební daně Nedaňové, ale s charakterem daně: příspěvky na soc. zabezp.

43 Daňová kvóta celková 1996 (Tax to GDP ratio)

44 Daňová kvóta celková 2004 (Tax to GDP ratio) Celková daňová kvóta v roce ,4 42,6 38,4 38,1 34,7 36,0 34,4 26,4 38,3 39, Švédsko RakouskoBulharsko Velká Británie Polsko Japonsko OECD Evropa EU DK v %

45 Klasifikace daní Podle předmětu: důchodové majetkové ze spotřeby paušální neboli z hlavy a některé další

46 Klasifikace daní - pokračování Podle předpokládaného přesunu: přímé - poplatník je nemůže přesunout ekonomicky (nikoliv právně! - to se nesmí) na jiný subjekt - daně důchodové a majetkové nepřímé - může dojít k přesunu např. zvýšením ceny výrobku nebo služby - daně ze spotřeby (třeba DPH) Ve skutečnosti se dá přesunout každá daň, takže toto třídění není moc přesné

47 Klasifikace daní - pokračování Podle typu základu: valorické (ad valorem) - ze základu vyjádřeného v peněžních jednotkách specifické - základ je vyjádřen ve fyzických jednotkách (např. kusy, kilogramy, litry) VALORICKÉ DANĚ reagují na inflaci - základ roste, s ním tedy i daň (neplatí to o progresivních daních důchodových)

48 Daňový systém ČR

49 Přímé daně v českém daňovém mixu

50

51 MAJETKOVÉ DANĚ – pouze asi 1% celkového daňového příjmu Všeobecné – nepoužívají se Výběrové – všechny české majetkové daně

52 Nepřímé daně

53 Nepřímé daně v ČR daň z minerálních olejů

54 Ostatní daňové příjmy

55 Pojistné sociálního pojištění - tvoří přibližně 40 % všech daňových příjmů Nesplňuje přesně definici daně, nicméně jako daň je vnímáno

56 Poplatky

57 Veřejné poplatky Poplatek má proti dani ekvivalenci - to znamená, že jej lze porovnávat s užitkem uživatelské poplatky - "cena" za veřejný statek vybíraná veřejnou organizací správní poplatky “cena” za prodej veřejného majetku nebo jeho pronájem

58 Veřejné podniky - vybírají uživatelské poplatky, t. j. “cenu” za produkci veřejného podniku utility (dodávka elektřiny, plynu, vody telekomunikace - přirozený monopol) produkce “základních statků” v nerozvinutých zemích (u nás třeba bydlení) finance vzdělávání, zdravotnictví

59 Veřejné příjmy úvěrové

60 Půjčky ve prospěch veřejných rozpočtů, od soukromých osob domácích i zahraničních, fyzických i právnických DOTACE jednoho veřejného rozpočtu z jiného veřejného rozpočtu NENÍ příjmem veřejných rozpočtů, je pouze transferem

61 Úvod od daňové teorie Daňové principy Spravedlnost daní Efektivnost daní Daňový přesun a dopad Měření daňové redistribuce

62 Daňové principy Principy zdanění podle A. Smitha: –danit podle platební schopnosti, úměrně důchodu (princip prospěchu) –danit s určitostí, podle jasných pravidel –danit s výhodností úhrady, tehdy, kdy se to poplatníkovi nejlépe hodí –danit s minimem nákladů na správu

63 Spravedlnost Efektivnost: –z hlediska nákladů na správu daní –z hlediska vlivu daní na chování ekonomických subjektů Korektnost Administrativní proveditelnost Daňová jistota - stabilita Principy zdanění :

64 Daňová spravedlnost: DVA PRINCIPY SPRAVEDLIVÉHO ZDANĚNÍ Princip prospěchu ze zaplacené daně (směnná teorie) Princip platební schopnosti: horizontální Vertikální MUSÍ PLATIT SOUČASNĚ

65 Daňová efektivnost: DVĚ SKUPINY NÁKLADŮ DAŇOVÉHO SYSTÉMU –nadměrné daňové břemeno (také břemeno mrtvé váhy, DWL = dead weight loss) –náklady administrativní

66 Nadměrné daňové břemeno vzniká v důsledku distorze v cenách statků způsobené daní - nastává substituce snížením spotřebovaného množství zdaněného statku a přechodem k nezdaněnému statku - SUBSTITUČNÍ EFEKT

67 Substituční efekt u daně - společně s příjmovým I1I1 I2I2 statek X statek Y RO 2 RO 1 RO 1 - rozpočtové omezení před zdaněním statku X RO 2 - rozpočtové omezení po zdanění statku X I 1, I 2 - indiferenční křivky X2X2 X1X1 Y2Y2 Y1Y1

68 Příjmový (důchodový) efekt u daní statek X statek Y I1I1 I2I2 RO 1 RO 2 RO 1 - rozpočtové omezení před zdaněním RO 2 - rozpočtové omezení po zdanění I 1, I 2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné daně v ceně statku Y1Y1 Y2Y2 X1X1 X2X2

69 t C1C1 E D C A Q 0 Q1Q1 Q0Q0    P S1S1 S0S0 B F AEF-užitek spotřebitele před zdaněním FBC 1 -užitek spotřebitele po zdanění ABC 1 C - výnos státu = t *Q 1 C 1 CE - mrtvá ztráta

70 P S D E Q 0 PGPG PNPN P0P0 TAX QTQT Q0Q0 STST Uložení daně specifické, uložena výrobci ETET

71 Uložení daně ad valorem - uložena spotřebiteli t D DtDt S Q 0 P PNPN POPO PGPG QOQO QTQT

72 Daňový přesun a dopad Rozdíl mezi uloženou daní (zákonem, vyhláškou apod.) a jejím skutečným placením čili dopadem- to vyplývá z ekonomických poměrů na trhu, tedy poměrů elasticit obou účastníků

73 pn=p0pn=p0 pGpG S0S0 STST ETET E0E0 D P TAX 0 Q 0 =Q T Q E D = 0 Uložení daně specifické, uložena výrobci

74 Měření daňové redistribuce - daněmi lze změnit distribuci důchodů - Lorenzova křivka, Gini koeficient Také - Robin Hood koeficient - kolik % příjmů je třeba přerozdělit k dosažení určitého stupně rovnosti

75 Lorenzova křivka a Gini koeficient 0 100% A B 100% procenta obyvatelstva procenta důchodů GINIHO K.  G.K. = 0 (rovnostářské) G.K. =  1 (nespravedlivé) G.K. bývá G = B A+B

76 0 Změna Lorenzovy křivky a GINI koeficientu progresivním zdaněním Křivka 1 - před zdaněním; křivka 2 - po zdanění 100% Důchody kumulativně Obyvatelstvo kumulativně od nejchudších 1 2 GINI 1 > GINI 2

77 Některé hodnoty GINI ve Velké Británii Zdroj: Jackson, Brown, Public Sector Economics


Stáhnout ppt "Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných."

Podobné prezentace


Reklamy Google