Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných."— Transkript prezentace:

1 Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných výdajů Veřejné zakázky

2 VEŘEJNÉ VÝDAJE – CHARAKTERISTIKA, DRUHY A ČLENĚNÍ

3 Hlavní otázky v souvislosti s vymezením podstaty veřejných výdajů: 1. Co zahrnují (podstata)? 2. Na co by měly být vynaloženy (účel)? 3. Jaký by měl být jejich objem (kolik)? 4. Z jakých zdrojů je krýt (z čeho)? 5. Jaké jsou důsledky těchto veřejných výdajů (efekty)?

4 VEŘEJNÉ VÝDAJE Veřejné výdaje (G) „ujídající“ Transfery (Tr) “neujídající“

5 C + I Privátní sektor Veřejný sektor G CGCG IGIG T (daně) Tr (transfery) T - Tr= čisté daně

6 Klasifikace výdajů: a) běžné –za zboží a služby –úrokové platby –subvence –transfery b) kapitálové

7 Klasifikace veřejných výdajů v různých institucích - ČR: Rozpočtová skladba - v obecné podobě zákon 218/2000 Sb. “Rozpočtová pravidla republiky” + Vyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě ČR: Národní účetnictví – podle ESA 95

8 Makroekonomické aspekty veřejných výdajů: veřejné výdaje jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice veřejné výdaje na nákup zboží a služeb (G) tvoří důležitou část agregátní poptávky veřejné výdaje G mohou působit jako multiplikační faktor ve fiskální politice státu růst těchto výdajů ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice

9 EMPIRICKÝ FAKT: Veřejné výdaje rostou Alfred Wagner – (1835 – 1917): „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

10

11 6 0008 00010 00012 00014 000 30 50 70 % ITAL. RAK. U.K. FR. BELG. CAN. SRN ŠVÉD. USA NOR. JAP. AUST. HDP/osobu USD Velikost veř. sektoru %HDP

12 Faktory růstu veřejných výdajů: sociální a demografické faktory prahové efekty, válečné události inflační tendence, vyšší nákladovost služeb technologické změny měkké rozpočtování politické zájmy a vlivy

13 Stát blahobytu (welfare state) veřejné (státní) starobní důchody úrazové a invalidní pojištění pojištění v nezaměstnanosti nemocenské pojištění rodinné přídavky sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva veřejné zdravotnictví podpora bydlení, potravinové programy

14 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200400600200400600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

15 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200400600200400600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

16 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200400600200400600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

17 Prahový efekt Státní výdaje Čas vývoj státních výdajů A. T. Peacock J. Wiseman Práh začátek války, krize apod. konec války, krize apod.

18 Příjmový (důchodový) efekt statek X statek Y I2I2 I1I1 RO 2 RO 1 RO 1 - rozpočtové omezení před V.V. RO 2 - rozpočtové omezení po V.V. I 1, I 2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné dotace k příjmu Y2Y2 Y1Y1 X2X2 X1X1

19 Substituční a příjmový efekt dohromady I1I1 I2I2 statek X statek Y RO 2 RO 1 RO 1 - rozpočtové omezení před V.V. RO 2 - rozpočtové omezení po V.V. I 1, I 2 - indiferenční křivky X2X2 X1X1 Y2Y2 Y1Y1

20 Dopad výdajového programu v krátkém období (I) Dotace D D1D1 S Q Q1Q1 Q 0 P P D....poptávka před dotací D 1..poptávka po dotaci P1P1

21 Dopad výdajového programu v dlouhém období (II) Dotace D D1D1 S Q Q1Q1 Q 0 P P D....poptávka před dotací D 1..poptávka po dotaci P1P1

22 DYNAMIKA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Elasticita veřejných výdajů k HDP:

23 Institucionální versus programové financování

24 Institucionální financování Rozpočet je přidělován jednotlivým institucím – nárokem ne výdaj je existence dané instituce, NIKOLIV skutečná potřeba tohoto výdaje. Důsledek – převažují běžné výdaje Kapitálové výdaje (inovace, modernizace) jsou omezeny

25 Programové financování Rozpočet je vytvářen podle skutečné potřeby daného výdaje. Důsledek – jsou stanoveny cíle (transformované potřeby) a jejich plnění je hodnoceno) Je možné měřit efektivnost výdajů

26 Metody hodnocení výdajových programů

27 METODY ANALÝZY VEŘEJNÝCH PROGRAMŮ C=COSTS M=MINIMAL B=BENEFITS E=EFFECTIVENESS U=UTILITY A=ANALYSIS

28 METODA CBA – analýza nákladů a přínosů Hodnotí pomocí zjištěných přínosů B a nákladů C: 1) Čistý přínos = B – C (výsledkem je částka v měnových jednotkách, třeba Kč) 2) Efektivnost (hospodárnost, rentabilita) = B/C (výsledkem je bezrozměrné číslo udávající přínos na jednotku nákladů)

29 DISKONTOVÁNÍ Náklady i výnosy v budoucnosti se převedou do současnosti pomocí diskontního faktoru: Kde: PV c … současná hodnota nákladu C t uskutečněného v roce t r… diskontní míra (např. úroková míra) ….diskontní faktor (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

30 Pro řadu let od 1 do n potom platí: kde: PV c … současná hodnota všech nákladů C j uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C 0 … vstupní náklad na začátku programu r… diskontní faktor (např. úroková míra) (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

31 Jsou-li ve všech letech j od 1 do n náklady C j konstantní C j =C, potom platí: (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy) kde: PVc… současná hodnota všech nákladů C uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C 0 … vstupní náklad na začátku programu r… diskontní míra ( např. úroková míra)

32 Efektivnost výkonnost, funkčnost –efficacy –effectiveness hospodárnost –efficiency výkonnost x hospodárnost pozor!……….„WHITE ELEPHANTS“ SUNK COSTS

33 Efektivnost veřejných výdajů hospodárnost, efficiency Pareto-efektivnost (řešeno v tématu 1 pro soukromé statky a v tématu 2 pro veřejné statky)... též “alokační efektivnost” - při chybném použití zdrojů “alokační neefektivnost” vedle toho mohou vzniknout ztráty třeba špatnou použitou technologií, managementem apod. … to je neefektivnost na straně nabídky, někdy označovaná jako “X - neefektivnost”

34 Alokační neefektivnost (nehospodárnost): Je způsobena vnějšími zásahy do jinak efektivního (tržního) rozhodování jednotlivců. Vnější zásahy – veřejný sektor – daně, dotace, podpory apod.

35 X- neefektivnost (nehospodárnost) Je způsobena malou produktivitou práce v institucích veřejného sektoru. BYROKRACIE – instituce veřejného sektoru, většinou úřady (ministerstva, obecní a městské úřady apod.) Také – veřejné podniky přímo produkující služby – státní školy, státní výzkumné ústavy …

36 Veřejné zakázky

37 Poskytovatel (financiér) Producent (výrobce) Spotřebitel DANĚ veřejné výdaje netržní statky (Stát, obec, město a pod.)

38 Veřejná zakázka – stát (nebo jiný subjekt veřejného sektoru) zadává produkci statku soukromému subjektu Předpoklad: cena této produkce bude nižší než přímá produkce organizací veřejného sektoru (většinou platí) NÁKLADY veřejné zakázky: produkční – vynaloženy soukromým producentem transakční – vynaloženy při uskutečnění veřejné zakázky veřejným subjektem

39 Veřejné příjmy – charakteristika, druhy a členění - Daně - vymezení pojmu a třídění - Přímé daně v českém daňovém mixu - Nepřímé daně -Ostatní daňové příjmy -Poplatky -Úvěrové příjmy

40 Kritéria členění veřejných příjmů

41 Daně - vymezení pojmu a třídění

42 Veřejné příjmy Daňové Nedaňové: - z podnikání - z veř. majetku - poplatky - dávky - apod. Přímé daně důchodové majetkové Nepřímé daně univerzální DPH (typ - daň ad valorem) selektivní akcízy cla dovozní daně spotřební daně Nedaňové, ale s charakterem daně: příspěvky na soc. zabezp.

43 Daňová kvóta celková 1996 (Tax to GDP ratio)

44 Daňová kvóta celková 2004 (Tax to GDP ratio) Celková daňová kvóta v roce 2004 50,4 42,6 38,4 38,1 34,7 36,0 34,4 26,4 38,3 39,7 0 10 20 30 40 50 60 Švédsko RakouskoBulharsko Velká Británie Polsko Japonsko OECD Evropa EU DK v %

45 Klasifikace daní Podle předmětu: důchodové majetkové ze spotřeby paušální neboli z hlavy a některé další

46 Klasifikace daní - pokračování Podle předpokládaného přesunu: přímé - poplatník je nemůže přesunout ekonomicky (nikoliv právně! - to se nesmí) na jiný subjekt - daně důchodové a majetkové nepřímé - může dojít k přesunu např. zvýšením ceny výrobku nebo služby - daně ze spotřeby (třeba DPH) Ve skutečnosti se dá přesunout každá daň, takže toto třídění není moc přesné

47 Klasifikace daní - pokračování Podle typu základu: valorické (ad valorem) - ze základu vyjádřeného v peněžních jednotkách specifické - základ je vyjádřen ve fyzických jednotkách (např. kusy, kilogramy, litry) VALORICKÉ DANĚ reagují na inflaci - základ roste, s ním tedy i daň (neplatí to o progresivních daních důchodových)

48 Daňový systém ČR

49 Přímé daně v českém daňovém mixu

50

51 MAJETKOVÉ DANĚ – pouze asi 1% celkového daňového příjmu Všeobecné – nepoužívají se Výběrové – všechny české majetkové daně

52 Nepřímé daně

53 Nepřímé daně v ČR daň z minerálních olejů

54 Ostatní daňové příjmy

55 Pojistné sociálního pojištění - tvoří přibližně 40 % všech daňových příjmů Nesplňuje přesně definici daně, nicméně jako daň je vnímáno

56 Poplatky

57 Veřejné poplatky Poplatek má proti dani ekvivalenci - to znamená, že jej lze porovnávat s užitkem uživatelské poplatky - "cena" za veřejný statek vybíraná veřejnou organizací správní poplatky “cena” za prodej veřejného majetku nebo jeho pronájem

58 Veřejné podniky - vybírají uživatelské poplatky, t. j. “cenu” za produkci veřejného podniku utility (dodávka elektřiny, plynu, vody telekomunikace - přirozený monopol) produkce “základních statků” v nerozvinutých zemích (u nás třeba bydlení) finance vzdělávání, zdravotnictví

59 Veřejné příjmy úvěrové

60 Půjčky ve prospěch veřejných rozpočtů, od soukromých osob domácích i zahraničních, fyzických i právnických ---------------------------------------------------- DOTACE jednoho veřejného rozpočtu z jiného veřejného rozpočtu NENÍ příjmem veřejných rozpočtů, je pouze transferem

61 Úvod od daňové teorie Daňové principy Spravedlnost daní Efektivnost daní Daňový přesun a dopad Měření daňové redistribuce

62 Daňové principy Principy zdanění podle A. Smitha: –danit podle platební schopnosti, úměrně důchodu (princip prospěchu) –danit s určitostí, podle jasných pravidel –danit s výhodností úhrady, tehdy, kdy se to poplatníkovi nejlépe hodí –danit s minimem nákladů na správu

63 Spravedlnost Efektivnost: –z hlediska nákladů na správu daní –z hlediska vlivu daní na chování ekonomických subjektů Korektnost Administrativní proveditelnost Daňová jistota - stabilita Principy zdanění :

64 Daňová spravedlnost: DVA PRINCIPY SPRAVEDLIVÉHO ZDANĚNÍ Princip prospěchu ze zaplacené daně (směnná teorie) Princip platební schopnosti: horizontální Vertikální MUSÍ PLATIT SOUČASNĚ

65 Daňová efektivnost: DVĚ SKUPINY NÁKLADŮ DAŇOVÉHO SYSTÉMU –nadměrné daňové břemeno (také břemeno mrtvé váhy, DWL = dead weight loss) –náklady administrativní

66 Nadměrné daňové břemeno vzniká v důsledku distorze v cenách statků způsobené daní - nastává substituce snížením spotřebovaného množství zdaněného statku a přechodem k nezdaněnému statku - SUBSTITUČNÍ EFEKT

67 Substituční efekt u daně - společně s příjmovým I1I1 I2I2 statek X statek Y RO 2 RO 1 RO 1 - rozpočtové omezení před zdaněním statku X RO 2 - rozpočtové omezení po zdanění statku X I 1, I 2 - indiferenční křivky X2X2 X1X1 Y2Y2 Y1Y1

68 Příjmový (důchodový) efekt u daní statek X statek Y I1I1 I2I2 RO 1 RO 2 RO 1 - rozpočtové omezení před zdaněním RO 2 - rozpočtové omezení po zdanění I 1, I 2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné daně v ceně statku Y1Y1 Y2Y2 X1X1 X2X2

69 t C1C1 E D C A Q 0 Q1Q1 Q0Q0    P S1S1 S0S0 B F AEF-užitek spotřebitele před zdaněním FBC 1 -užitek spotřebitele po zdanění ABC 1 C - výnos státu = t *Q 1 C 1 CE - mrtvá ztráta

70 P S D E Q 0 PGPG PNPN P0P0 TAX QTQT Q0Q0 STST Uložení daně specifické, uložena výrobci ETET

71 Uložení daně ad valorem - uložena spotřebiteli t D DtDt S Q 0 P PNPN POPO PGPG QOQO QTQT

72 Daňový přesun a dopad Rozdíl mezi uloženou daní (zákonem, vyhláškou apod.) a jejím skutečným placením čili dopadem- to vyplývá z ekonomických poměrů na trhu, tedy poměrů elasticit obou účastníků

73 pn=p0pn=p0 pGpG S0S0 STST ETET E0E0 D P TAX 0 Q 0 =Q T Q E D = 0 Uložení daně specifické, uložena výrobci

74 Měření daňové redistribuce - daněmi lze změnit distribuci důchodů - Lorenzova křivka, Gini koeficient Také - Robin Hood koeficient - kolik % příjmů je třeba přerozdělit k dosažení určitého stupně rovnosti

75 Lorenzova křivka a Gini koeficient 0 100% 80 60 40 20 A B 100% procenta obyvatelstva procenta důchodů GINIHO K.  0 - 1 G.K. = 0 (rovnostářské) G.K. =  1 (nespravedlivé) G.K. bývá 0.3 - 0.6 G = B A+B 40 60 80

76 0 Změna Lorenzovy křivky a GINI koeficientu progresivním zdaněním Křivka 1 - před zdaněním; křivka 2 - po zdanění 100% Důchody kumulativně Obyvatelstvo kumulativně od nejchudších 1 2 GINI 1 > GINI 2

77 Některé hodnoty GINI ve Velké Británii Zdroj: Jackson, Brown, Public Sector Economics


Stáhnout ppt "Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných."

Podobné prezentace


Reklamy Google