Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Sociokulturní potenciály rozvoje rurálních komunit nebo celých regionů Proč se zabýváme sociokulturním potenciálem rurálního/regionálního rozvoje?

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Sociokulturní potenciály rozvoje rurálních komunit nebo celých regionů Proč se zabýváme sociokulturním potenciálem rurálního/regionálního rozvoje?"— Transkript prezentace:

1 1 Sociokulturní potenciály rozvoje rurálních komunit nebo celých regionů Proč se zabýváme sociokulturním potenciálem rurálního/regionálního rozvoje?

2 2 Zarámování sociokulturního potenciálu do širšího kontextu Proces modernizace znamená ohrožení rurální identity a proces globalizace ohrožuje regionální identitu Proto je akcentováno její nalezení (ruralizační a regionalizační tendence), aby dotčení lidé mohli jednat ve svůj prospěch (nejen obnovit a upevnit vlastní tradici) Tuto tendenci akcentuje např. 3. koncept vztahu města a venkova (svébytnost venkova při dominanci města) Koncept teritoria a zaměření na potřeby, kapacity, schopnosti, dovednosti a perspektivy místních lidí a jejich zapojení do rozvoje má výrazné sociální pozadí (sociologie, politologie, sociální geografie), které spolu s valorizací místních zdrojů tvoří základ integrovaného endogenního modelu rozvoje odpovídajícího třetímu konceptu vztahu města a venkova

3 3 Prvky ruralizační/regionalizační tendence z hlediska tří základních východisek modelu EnRo Ohled a citlivost k přírodě a jejím zdrojům (lokalita) Komunita jako přirozené sociální prostředí (sociální aspekty) Sociální koheze na bázi vztahů kooperace, solidarity, vhodné soutěživosti a důvěry; sociální sítě (sociální aspekty) Adresná (lokalizovaná) odpovědnost za lidské činy(sociální a ekonomické aspekty spojené s lokalitou) Relativní soběstačnost komunity/regionu (ekonomika)

4 4 Vztah ruralizační/regionalizační tendence k modelům rozvoje ExoRO tuto tendenci nerespektoval EnRo se prosazuje obtížně (důvody):  Myšlení zaměřené na centralizaci (projekt modernity -- McDonaldizace)  Myšlení založené na unifikaci (projekt modernity – McDonaldizace)  Myšlení založené na materiálních faktorech (ne na nehmotných faktorech typu podpory lidského, kulturního, intelektuálního a sociálního kapitálu)

5 5 Úloha sociokulturních potenciálů v rurálním rozvoji Výzkumy od 90. let ukazují: Globalizace paradoxně formuje svůj opak – lokalizaci/regionalizaci (a naopak) Globalizace likviduje stát jako hlavního aktéra moderní společnosti (jeho funkce přebírají nadnárodní orgány), ale novým aktérem se stává komunita/region U všech nově se objevivších vedoucích regionů je vidět schopnost lidí měnit aktivity – viz sociální změny a adaptační efektivnost (dosáhnout toho vyžaduje sociokulturní potenciály – kulturní/lidský a sociální kapitál a orientace na komunitu)

6 6 příloha 15 Sociální kapitál ( viz dříve, příloha 15) Nehmatatelné, neekonomické aspekty, společnosti, které přispívají k ekonomickému růstu a rozvoji Založen na opakovaných sociálních interakcích, které rozvíjejí důvěru, sociální normy a posilují spolupráci a reciprocitu, ale vedou i k určitému soupeření) Suma aktuálních i potenciálních zdrojů, které může určitá osoba užívat díky tomu, že se zná s druhými lidmi (bohatství styků a známostí, které mohou být užitečné) – P. Bourdieu. Moc a hierarchie umožňují koordinovat aktivity a snižovat transakční náklady. Vycházíme z jedince (je primární – individualizace) - soupeření o sociální kapitál, výhody má jen někdo. Rysy sociální organizace, jako jsou důvěra, normy a sítě, které mohou zlepšit efektivnost společnosti usnadněním koordinovaných aktivit (R. Putnam). Důvěra, spolupráce a rovnost (equity) umožňují koordinovat aktivity a snižovat transakční náklady (vycházíme z kolektivu – kolektivizace) – spolupráce, předpokládá se, že výhody mají všichni

7 7 Kulturní kapitál (viz dříve) zvláštní forma získaných předpokladů jedince nebo skupiny k dosažení určitého sociálního statusu, která je vázána na charakter a úroveň socializace (suma znalostí, vědomostí, a rodinného původu, které máme) Jeho součástí je kapitál lidský (viz dříve a skripta)

8 8 příloha 15 Sociální sítě (viz dříve + propojit se sociálním kapitálem, příloha 15) Pravidelný soubor kontaktů nebo podobných sociálních spojení mezi jednotlivci nebo skupinami. Jednání člena sítě je zakořeněné, protože je vyjádřené v interakci s jinými lidmi. Sociální síť je množina subjektů (uzlové body sítě), kteří jsou propojeni směnnými vztahy (spoje sítě). Společnost není popisována jako souhrn různě seskupených objektů s určitými vlastnostmi, motivacemi a normami jednání, ale jako struktura vztahů směny, moci a závislosti určující toky vzácných statků v sociálním systému. Souhrn sociálních vztahů znamenající toky informací, zdrojů a identit, které jsou využívány v utváření rurálního či regionálního rozvoje

9 9 Vztahy v sociálních sítích lze popisovat v termínech Intenzity (objem směny zdrojů) Frekvence směny Doby trvání směny Hustoty (poměr mezi počtem reálně existujících a všech možných vzájemných vztahů) Homogenity

10 10 Principy komunitního vývoje postaveného na sociokulturních potenciálech Vychází z vlastní historie a kultury (kořeny identity: kulturní kaptiál) Akceptace modernizace a globalizace, ale rozmělňování jejich destruktivního působení umnými aktivitami (kulturní a lidský kapitál) Tento proces není řízen z vnějšku speciálními experty, ale je více spontánní a až po nastartování získává možnou řízenou podobu (začínají jej sítě místních elit – sociální kapitál)

11 11 Nastartování a průběh rozvoje postaveného na ruralizčních/regionalizačních tendencích Osobnost s vizí (viz sociální změna) odpovídající místní kultuře (viz požadavky na projekt), aby mohlo vzniknout porozumění (spolupráce, soutěživost, důvěra, solidarita) – sociální kapitál vzniká z každodenních rutinních inertních interakcí Připojení se jádra komunity/regionu (samospráva, podnikatelé, spolky a další) Samospráva a další aktéři usilují o vnější podporu Tak je z vnějšku získáván ekonomický kapitál a zevnitř kapitál sociální a kulturní

12 12 Příklad rozvoje postaveného na sociálním kapitálu a sociálních sítích: Iniciativa Společenství Leader V současné době asi 1000 takových iniciativ v EU Cílem iniciativy LEADER+ podle směrnice Evropské komise ze 14. dubna 2000 je „povzbuzovat ty, kteří působí na venkově, aby se zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí, podporovat zavádění integrovaných, vysoce kvalitních a regionálních strategií pro trvale udržitelný rozvoj s cílem vyzkoušet nové způsoby –podpory přírodního a kulturního dědictví, –upevnění ekonomického prostředí s příspěvkem k tvorbě pracovních míst a –zlepšení organizačních schopností komunity.“

13 13 Příklad rozvoje postaveného na sociálním kapitálu a sociálních sítích: Iniciativa Společenství Leader V současné době asi 1000 takových iniciativ v EU Prioritní témata: Jak nejlépe využít přírodní a kulturní zdroje vč. posílení hodnoty daného místa Zlepšení kvality života na venkově Přidání hodnoty místním produktům (zvl. Umožnění přístupu na trh malým výrobcům prostřednictvím kolektivního jednání S využitím nových „know-how“ a nových technologií dosáhnut toho, aby produkty a služby na venkově byly více konkurenceschopné

14 14

15 15 Regiony připravující se na Iniciativu Leader v ČR Regiony připravující se na LEADER zaujímají třetinu území republiky a žije v nich zhruba třetina obyvatel venkova

16 16 Realita sociokulturních potenciálů Příloha20-EU-rozvoj-venkova.docO vývoji politky EU zameřené na venkov: viz Příloha20-EU-rozvoj-venkova.doc

17 17 Realita sociokulturních potenciálů ČR:ČR: nekomunitní úroveň – sekce vesnice ve Svazu měst a obcí, Spolek pro obnovu venkova (nevládní organizace - NGO)

18 18 Spolek pro obnovu venkova Posláním je přispívat k rehabilitaci venkova, k obnově a prohloubení společenského a duchovního života na venkově, k posílení hospodářské stability a prosperity venkova. Motivovat občany žijící na venkově k dobrovolné aktivitě, podněcovat je k odhodlání podílet se na zdárném vývoji obce, napomáhat vzniku a činnosti místních a regionálních sdružení. Účastnit se evropské spolupráce při obnově venkova. V neposlední řadě pak překonávat úzce resortní přístupy k řešení problémů obnovy vesnice a rozvoje venkova a podporovat a realizovat Program obnovy venkova.

19 19

20 20

21 21 Svaz měst a obcí Dobrovolná, nepolitická a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy jsou obce a města. Svaz je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a zastupitelů, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy.

22 22 Svaz měst a obcí Hlavní cíle podporovat a rozvíjet samosprávnou demokracii ve veřejné správě České republiky a v Evropské unii, podílet se na přípravě zákonů a dalších opatření, které mají dopad na místní samosprávu, a posilovat tak vliv obcí v legislativní oblasti informovat vládu, parlament i instituce Evropské unie včas o tom, jaký dopad mohou mít jimi připravovaná opatření na kvalitu života občanů i na rozvoj jednotlivých území, posilovat ekonomickou samostatnost měst a obcí, informovat a vzdělávat zastupitele i pracovníky místních samospráv, napomáhat tvorbě regionální politiky.

23 23

24 24 Problémy na komunitní úrovni Chybí osobnosti s vizí Obtížné znovunalezení komunitních kulturních kódů Každodenní život překrývá řešení těchto obecných cílů (peníze na plynofikaci jsou nad identitou) Vnější podpora směřuje více k hmatatelně ekonomickému než sociokulturnímu kapitálu (kromě profesního vzdělání)

25 25 Zřejmý rozpor Jádro rozvoje tkví ve zvelebení a mobilizaci socikulturního kapitálu, ale podporován je ten ekonomický.


Stáhnout ppt "1 Sociokulturní potenciály rozvoje rurálních komunit nebo celých regionů Proč se zabýváme sociokulturním potenciálem rurálního/regionálního rozvoje?"

Podobné prezentace


Reklamy Google