Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Konkurenceschopnost české pracovní síly Šárka Ošťádalová Zuzana Říhová Lenka Pízová Šárka Pazderová Vendula Prokopová Jakub Kasper.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Konkurenceschopnost české pracovní síly Šárka Ošťádalová Zuzana Říhová Lenka Pízová Šárka Pazderová Vendula Prokopová Jakub Kasper."— Transkript prezentace:

1 Konkurenceschopnost české pracovní síly Šárka Ošťádalová Zuzana Říhová Lenka Pízová Šárka Pazderová Vendula Prokopová Jakub Kasper

2 OBSAH SWOT ANALÝZA SOCIÁLNÍ OCHRANA PRODUKTIVITA PRÁCE KVALIFIKACE, VZDĚLANOST ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ VÝVOJ MEZD MINIMÁLNÍ MZDA

3 KVALIFIKACE, VZDĚLANOST Historie dlouhodobá tradice ani 40 let izolace nevedlo k zániku kvalifikace řada vynálezů

4 Aktuální stav: Demografický vývoj Vzdělanostní struktura Účast na vzdělání Další odborné vzdělání a rekvalifikace Znalosti a dovednosti pracovníků z pohledu zaměstnavatelů

5 Vzdělanostní struktura populace (25-64 let) v EU a kandidátských státech

6 Populace ve věku let, která dosáhla alespoň SŠ vzdělání

7 Populace ve věku let, která dosáhla alespoň terciálního vzdělání

8 Účast na vzdělání

9 Podíl podniků poskytující zaměstnancům další odborné vzdělání

10 Méně kvalitní znalosti pracovníků dle zaměstnavatelů

11 MINIMÁLNÍ MZDA Rok Hodinová výše v Kč Měsíční výše v Kč , , , , , Minimální cena práce stanovená zákonem V ČR se vyvíjela v letech následovně:

12 Minimální mzda v zemích EU a zemích přistupujících do EU - leden 2003 V devíti členských zemích a v dvanácti přistupujících zemích EU je zavedena zákonná minimální mzda. Pohybuje se v rozpětí od 56 EUR (Bulharsko) až do 1369 EUR (Lucembursko).

13 Minimální mzdy, země EU,PPS

14 Minimální mzdy, přistupující země, PPS

15 PRODUKTIVITA PRÁCE Vlivy ohrožující produktivitu práce jako konkurenční výhodu české pracovní síly: Nízká inovační aktivita Rychlé zhodnocování české koruny Nižší mzdová úroveň (demotivace) Nižší úroveň technické základny

16 SOCIÁLNÍ OCHRANA Zákony v ČR –Zákoník práce –Zákon o důchodovém pojištění –Zákon o nemocenském pojištění –Zákon o státní sociální podpoře –Zákon o zaměstnanosti Sociální ochrana a zaměstnanost – Kapitola 13 (vstup ČR do EU – 5/2004)

17 Sociální reforma v ČR –Novelizace zákoníku práce –Schválení Zákona o zaměstnanosti –Vytvoření „Akčního plánu zaměstnanosti“ –Reforma Zákona o nemocenském pojištění –Reforma Zákona o důchodovém pojištění V ČR poskytuje stát v rámci sociální ochrany následující dávky: Výdaje státního rozpočtu (2002): · Dávky nemocenského pojištění32 mld. Kč · Dávky důchodového pojištění 210 mld. Kč · Dávky státní sociální podpory34 mld. Kč · Dávky na státní politiku zaměstnanosti 5 mld. Kč

18 Výdaje na sociální ochranu v zemích EU – podíl na HDP

19 NěmeckoPolskoČR Podpora v nezaměstnanosti 760 €95 – 145 € 190 € (max. 342 €) Starobní důchod 1015 € (muži) 508 € (ženy) min. 136 €236 € Minimální mzdanestanovena195 €207 € Životní minimum294 €132 €137 € Srovnání základních sociálních ukazatelů s Německem a Polskem

20 Srovnání výše daňových sazeb v kandidátských zemích Daň z příjmu fyzických osob Odvody na sociální zabezpečení ZeměSazba Nejvyšší sazba uplatňovaná od hrubého ročního příjmu Placené zaměstnavatelem Placené zaměstnancem ČR15-32% €35%12,5% Maďarsko20-40%5 300 €29%11,5% Polsko19-40% €20 – 23%18.7% Slovensko10-38% €38%12,8%

21 Účast v systému sociálního pojištění v České republice Účast zaměstnance na pojištění : – veřejné zdravotní pojištění – sociální zabezpečení – důchodové pojištění – státní politika zaměstnanosti – nemocenské pojištění Sazby pojistného sociálního pojištění Osoba Veřejné zdravotní pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Státní politika zaměstnanosti Zaměstnanec1/3 z 13,5%8% Zaměstnavatelzbytek26%

22 Výpočet daně z příjmu fyzických osob HRUBÁ MZDA - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - pojistné na veřejné zdravotní pojištění = ZÁKLAD DANĚ - Standardní odpočty (na poplatníka, na dítě, pro studenta, na manželku,..) - Úroky z úvěrů na bytové potřeby = ZDANITELNÁ MZDA * sazba daně = DAŇ

23 ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ Podmínky pro pracovníky: - povolení k zaměstnání - vízum k pobytu za účelem zaměstnání Zaměstnání cizinců – zaměstnavatel: - domácí subjekt musí nahlásit toto pracovní místo na ÚP dva měsíce předem - nelze zaměstnat českého občana - jak byl pracovník hledán: inzerce, burza pracovních sil

24 Povolení ÚP: - pro každý pracovněprávní vztah: - celý úvazek - poloviční úvazek - dohoda o provedení práce Druh povolení: - individuální povolení : povolení k zaměstnání v PP vztahu tuzemského zaměstnavatele - kontrakt: zamĚstnání cizince u PO, FO, která v ČR trvale nepodniká

25 Povolení se nevyžaduje: 1.pokud se jedná o cizince, kterému bylo přiznáno : 2.povolení k trvalému pobytu 3.statut uprchlíka 4.rodinný příslušník člena diplomatické mise 5.který pracuje na území ČR na základě mezinárodních smluv 6.je zaměstnán v mezinárodní dopravě 7.má akreditaci v oblasti sdělovacích prostředků 8.příslušník ozbrojených sil, záchranných jednotek 9.má konzulární nebo diplomatické mise 10.pokud jejich práce nepřesáhne 7 po sobě jdoucích dnů, nebo 30 dní v roce pokud jde o umělce, pedagogy, vědce

26 VÝVOJ MEZD Historický vývoj průměrné hrubé mzdy v České republice, v Lotyšsku a v Německu cena pracovní síly v ČR představuje zhruba 13% ceny pracovní síly v Německu každoroční sbližování ČR s Německem o 1%. cena práce v Lotyšsku ca 2-3% ceny práce v Německu

27 Mezinárodní srovnání nákladů na práci v průmyslu a ve službách ČR se v rámci kandidátských zemí nachází ve 2. třetině této skupiny většina těchto zemí (kromě Slovinska a Kypru) se pohybuje v úzkém pásmu od 1,35 4,4 EUR větší disproporce ve srovnání se stávajícími členy EU průměr EU jako celku 22,70 EUR/hod (ČR 3,90 EUR/hod)

28 Struktura nákladů na práci v průmyslu a ve službách ČR ve středu skupiny nejnižší podíl mzdových nákladů v Maďarsku a Rumunsku (podíl odvodů na sociální systém 30%.) nejnižší podíl sociálních odvodů na Kypru a ve Slovinsku

29 Relativizace statistik produktivity práce Příklad z praxe: kalkulace nákladů práce u identického výrobku v ČR a ve Švýcarsku Švýcarsko: špičkový pracovník s měsíční mzdou v přepočtu ,-Kč práce 8 normohodin ČR: 2 pracovníci s měsíční mzdou ,-Kč práce 18 normohodin Příklad ukazuje omezenou vypovídací schopnost statistik, jež nejsou schopny přesně zmapovat lidský faktor, který je v ČR a ve všech zemích střední Evropy velmi specifický.

30 SWOT ANALÝZA Silné stránky: Vyrovnaná věková struktura a podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva Vyrovnaná úroveň příjmů obyvatelstva v regionech s výjimkou Prahy Aktivní státní politika zaměstnanosti a její nástroje Relativně vysoká úroveň vzdělání Zvyšování průměrné délky života Rovnoměrná síť a dobrá dostupnost základních a středních škol Existence základních nástrojů na podporu bydlení (stavební spoření, příspěvky na bydlení,...)

31 Slabé stránky: Negativní populační vývoj a nepříznivá demografická struktura obyvatelstva Rychlý růst míry nezaměstnanosti, růst podílu dlouhodobě nezaměstnaných Omezená geografická mobilita pracovní síly Rigidita pracovních úvazků, nevyužívání pružných a částečných úvazků Nedostatečné propojení vzdělávacího sytému se systémem zaměstnanosti Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

32 Příležitosti: Pokračující transformace a modernizace české vzdělávací soustavy Rozvoj odborného školství ve vazbě na požadavky evropského trhu práce Realizace celoživotního učení Optimalizace sítě škol na úrovni regionů Hrozby: Trvalý nesoulad a malá přizpůsobivost vzdělávacího systému vzhledem k měnícím se podmínkám tru práce Nedostatečná aktivita a participace zaměstnavatelů ve všech oblastech odborného vzdělávání Přetrvávající relativně nízký podíl výdajů na školství na HDP Narůstající deficit ve financování infrastruktury


Stáhnout ppt "Konkurenceschopnost české pracovní síly Šárka Ošťádalová Zuzana Říhová Lenka Pízová Šárka Pazderová Vendula Prokopová Jakub Kasper."

Podobné prezentace


Reklamy Google