Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZÁKONÍK PRÁCE, Z. Č. 262/2006 SB., VE ZNĚNÍ Z. Č. 585/2006 SB., 181/2007 SB., 261/2007 SB., 296/2007 SB. A 362/2007 SB., 294/2008 SB.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZÁKONÍK PRÁCE, Z. Č. 262/2006 SB., VE ZNĚNÍ Z. Č. 585/2006 SB., 181/2007 SB., 261/2007 SB., 296/2007 SB. A 362/2007 SB., 294/2008 SB."— Transkript prezentace:

1 ZÁKONÍK PRÁCE, Z. Č. 262/2006 SB., VE ZNĚNÍ Z. Č. 585/2006 SB., 181/2007 SB., 261/2007 SB., 296/2007 SB. A 362/2007 SB., 294/2008 SB.

2 PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU. DOVOLENÁ. ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI.

3 Pracovní doba a její rozvržení  Evidence pracovní doby, § 78 a násl. ZP  § 81, 84 ZP – rozvrhuje zaměstnavatel, 2 týdny dopředu  § 78 ZP základní definice  Rovnoměrné/nerovnoměrné rozvržení, pružná pracovní doba, §§ ZP, konta pracovní doby § 86 ZP  Přestávky v práci, § 88 a 89 ZP) – na jídlo a oddech (lze dělit na části – 2x 15 minut, bezpečnostní (má přednost), ke kojení § 242 ZP (2 půlhodinové přestávky za směnu na každé dítě do 1 roku, dále do 3 měsíců 1 půlhodinová přestávka, započítává se do pracovní doby)  Nepřetržitý odpočinek mezi směnami, § 90 ZP (12 hodin, lze zkrátit na 8 zaměstnanci staršímu 18 let) v týdnu § 92 ZP (35 hodin, u mladistvého 48 hodin)  Pracovní pohotovost, § 78 odst. 1 ZP, je-li na pracovišti jde o pracovní dobu  Práce přesčas a noční práce, §§ 93 a 94 ZP  Dny pracovního klidu, § 91 ZP

4 Stanovená týdenní pracovní doba, § 79 ZP

5 Denní pracovní doba – přestávky v práci Denní pracovní doba Pracovní doba mladistvých max.6 hodin ½ hodin max. 4,5 hod ½ hodin 1. Část do přestávky na jídlo a oddech 8 hodin 6 hodin přesčas

6 Týdenní pracovní doba rovnoměrně rozvržená  max. 9 hodin denně  Přesčasy max. 8 hodin týdně 5 X 8 hodin 40 HODIN

7 Nerovnoměrně rozložená pracovní doba  Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.  Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance  Délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin. 6 hodin 30 m 6 hodin

8 Práce v noci  Minimálně 3 hodiny mezi 22.°° – a 6.°° hod.  Lékařské prohlídky :  před započetím práce v noci  min. 1x za rok  kdykoliv o to zaměstnanec požádá 22 – 6 hod 3 hod 2 6 – 22 hod – 6 hod 6 – 22 hod.

9 Odměňování  Část šestá ZP upravuje odměňování za práci, odměnu za pracovní pohotovost a srážky z příjmů z pracovněprávního vztahu.  Mzda, plat, odměna, náhrada mzdy § 114 ZP – mzda nebo náhradní volno za práci přesčas + příplatek ve výši nejméně 25% průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku §§ 116, 118 ZP– mzda za noční práci, v sobotu, v neděli + příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku Jinou minimální výši a způsob určení lze sjednat jen v kolektivní smlouvě.

10 Minimální mzda a zaručená mzda  Vztahuje se rovněž na odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr  Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7 955, - Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu (Ministr práce a sociálních věcí P. Nečas zvýšení o 45, - Kč na 8 000,- Kč minimální výše zaručené mzdy, upraveno v n. v. 567/2006 Sb.)  Zaručená mzda (dříve minimální mzdové tarify)  Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce, přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin

11 Mzdový výměr  Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje  údaje o způsobu odměňování,  o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis.  Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti

12 Průměrný výdělek, hrubá mzda, superhrubá mzda - Slouží pro výpočet tzv. náhrad mzdy za pracovní volno - Započítává se základní mzda a případné odměny, mzda z práci přesčas, příplatek za práci v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek - Zohledňují se příjmy za poslední 3 měsíce - Srážky: Hrubá mzda - pojistné – na sociální a zdravotní pojištění z hrubé mzdy zaměstnance Superhrubá mzda je součtem pojistného plus hrubé mzdy a tvoří základ pro výpočet zálohy na daň – 15%.

13 Práce přesčas  - nelze sjednat mzdu nebo plat s přihlédnutím k případné práci přesčas  - průměrná délka pracovní doby včetně práce přesčas nesmí přesáhnout 48 hodin v období 7 dnů, délka stanovené týdenní pracovní doby je podle zákoníku práce 40 hodin, přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, 8 hodin zbývá na práci přesčas  - pracovní doba zaměstnanců mladších 18 let činí 40 hodin, pracovní doba v jednotlivých dnech u více zaměstnavatelů nesmí přesáhnout 8 hodin

14 Pracovní doba a práce přesčas  - práce nad stanovený rozsah týdenní pracovní doby, na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem  - lze nařídit pouze 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce  - pokud jde o tzv. „dohodnutou práci přesčas“, dohoda se zaměstnancem musí být písemná, zákon nestanoví celkový limit této práce přesčas  - celkový počet hodin práce přesčas však nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně  - na základě dohody může být ujednáno tzv. vyrovnávací období, kdy v případě výjimečného překročení maximálního týdenního limitu přesčasové práce nesmí práce přesčas překročit v průměru 8 hodin v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě lze vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Opatření týkající se práce přesčas je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací, § 99 ZP

15 Odměňování za práci přesčas  Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo právo, tzv. dosažená mzda.  Dále náleží za práci přesčas příplatek nebo náhradní volno.  Příplatek ve výši 25% průměrného výdělku náleží, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na čerpání náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak se zaměstnancem dohodnuté době, přísluší zaměstnanci zmíněný příplatek.

16 Odměna za práci přesčas u vedoucích zaměstnanců  U vedoucích zaměstnanců může být s účinností od sjednána mzda již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu nařízené práce přesčas v kalendářním roce sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda ani příplatek ani náhradní volno za práci přesčas konanou v tomto sjednaném rozsahu nepřísluší.  Vedoucími zaměstnanci jsou v tomto smyslu podle § 11 odst. 4 zákoníku práce, takoví zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

17 Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 8 hodin  - 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích mezi koncem jedné směny a začátkem další směny  - práce přesčas pak může činit 3, 5 hodiny  - je-li zkrácen odpočinek na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, musí být následující odpočinek prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku  - práce přesčas pak může činit až 7 hodin  - 2 přestávky na jídlo a oddech v délce 30 minut Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 12 hodin  - práce přesčas na úkor odpočinku v rozsahu 3,5 hodiny  - přestávka na jídlo a oddech 30 minut Nepřetržitý odpočinek v týdnu  - nejméně 35 hodin, u mladistvých nejméně 48 hodin  - podle § 90 odst. 2 ZP lze poskytnout nepřetržitý odpočinek ak, aby za období 2 týdnů činila délka odpočinku celkem alespoň 70 hodin, není-li dodržen 35 hodinový odpočinek v týdnu.

18 Další příplatky, které mohou přijít do úvahy při výkonu závislé práce v souvislosti s výkonem práce:  - příplatek z práci ve svátek ve výši průměrného výdělku (není-li poskytnuto náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek)  - příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v noci  Konají-li zaměstnanci práce v noční době, tedy mezi 22 hodinou a 6 hodinou, nesmí délka směny překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za zaměstnance pracujícího v noci jsou považování zaměstnanci, kteří během noční doby pravidelně odpracují nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.  - příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v sobotu a v neděli Jiná minimální výše příplatku za práci v noci a příplatku za práci v sobotu a v neděli a způsob určení těchto příplatků může být s účinností od sjednávána v kolektivní smlouvě.  - příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí nejméně ve výši 10% částky, kterou stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které rovněž ztížené pracovní prostředí vymezuje.

19 Pracovní doba zaměstnanců v dopravě  N. v. 589/2006 Sb.  Sčítání odpracované doby ve více pracovních poměrech se týká: a) nákladní automobil nad 3, 5 t b) autobus v silniční dopravě – přepravuje-li více než 9 lidí a jde o nahodilou dálkovou silniční dopravu (nepatří sem linkové spoje do 50 km, jezdí-li podle pravidelného jízdního řádu)

20 Dovolená, § 211ZP a) dovolená za kalendářní rok nebo na její poměrná část, odpracuje-li zaměstnanec 60 dní, základní výměra dovolené činí 4 týdny b) dovolená za odpracované dny, za každých 21 odpracovaných dní náleží zaměstnanci 1/12 dovolené za kalendářní rok (maximálně 2/12, neboť odpracováním 66 dnů (22x3) zaměstnanec již splní podmínku vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpracuje alespoň 60 dnů) c) dodatková dovolená, činí 1 týden, za každých 21takto odpracovaných dní- za práci pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol - koná-li práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé po celý kalendářní rok

21 Čerpání dovolené  § 217 odst. 1 ZP, dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu (předchozí souhlas odborové organizace)  § 213 odst. 1 – základní výměra činí nejméně 4 týdny  § 218 odst. 1 ZP - povinnost určit čerpání alespoň 4 týdnů v kalendářním roce, nejpozději do 31. října příštího roku, nevyčerpá-li ani do konce příštího kalendářního roku, právo na dovolenou zaniká  § 220 ZP – hromadné čerpání dovolené, nutnost z provozních důvodů, nesmí činit více než 2 týdny  § 213 odst. 4 ZP – nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, přísluší zaměstnanci tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby připadá v celoročním průměru

22 Nárok na dovolenou při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, § 213 odst. 4 zákoníku práce (§ 83 nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (§ 83), přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Počet pracovních dnů dovolené (nárok) zaměstnance, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu podle § 83 zákoníku práce lze pak stanovit podle následujícího vzorce:

23 POČET SKUTEČNĚ ODPRACOVANÝCH SMĚN ZA ROK NÁROK V POČTU PRACOVNÍCH DNÍ = POČET KALENDÁŘNÍCH TÝDNŮ V ROCE X nárok v týdnech (4, resp. 5 a více týdnů dovolené) PŘ: 240 odpracovaných směn _____________________. 5 týdnů nárok (dovolená za kal. rok)= 22, 6 = 53 týdnů = 23 pracovních dnů dovolené

24 Zaokrouhlování poměrné části dovolené  V praxi se lze setkat s různými způsoby zaokrouhlování poměrné části dovolené. Někteří zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem nahoru“, tj. například při nároku na jednu dvanáctinu dovolené ze čtyřtýdenního nároku zaokrouhlí 1, 667 dne na dva dny. Jiní zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem dolů“, tj. uvedených 1, 667 dne zaokrouhlí na 1, 5 dne.  Nejčastěji se vypočtená poměrná část dovolené v praxi zaokrouhluje na celistvý počet půldnů tak, aby se zaokrouhlená poměrná část dovolené lišila od vypočtené nejvýše o ¼ dne, tedy např. takto:  1, 25 dne na 1 den,  1, 26 – 1, 75 dne na 1, 5 dne,  1, 76 – 2, 25 dne na 2 dny,  2, 26 – 2, 75 dne na 2, 5 dne,  2, 76 – 3, 25 dne na 3 dny, ……

25 Pracovní cesta a cestovní náhrady (výdaje poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, §151 a násl. ZP)  Pracovní cesta je časově omezené vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce, § 42 ZP.  Jen na základě dohody se zaměstnancem.  Rovněž cesta v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, § 152 písm. c).  Krácení stravného.  Přerušení pracovní cesty.  Vyúčtování.

26 Překážky v práci, § 191 a násl. ZP  Na straně zaměstnance: Dočasná pracovní neschopnost, §§ Mateřská a rodičovská dovolená, §§ Jiné důležité osobní překážky v práci, § 199 – prováděcí nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (nahradilo přílohu k n. v. 108/1994 Sb.) Překážky v práci z důvodu obecného zájmu, § 200 Výkon veřejné funkce, § 201 Výkon občanské povinnosti, § 202 Jiné úkony v obecném zájmu, § 203 Školení, příprava nebo studium, § 205

27 N. v. č. 590/2006 Sb., příloha – Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci:  1. Vyšetření nebo ošetření  2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce  3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků  4. Znemožnění cesty do zaměstnání  5. Svatba  6. Narození dítěte  7. Úmrtí  8. Doprovod  9. Pohřeb spoluzaměstnance  10. Přestěhování  11. Vyhledání nového zaměstnání

28 Mateřská dovolená, § 195 a násl. ZP  28 týdnů, příp. 37 porodila-li žena 2 nebo více dětí  Nesmí být kratší než 14 týdnů  Při převzetí dítěte 22 týdnů, příp. 31 týdnů převzala-li žena 2 a více dětí, ode dne převzetí do doby, kdy dítě dosáhne 1 roku  § 217 odst. 5 ZP – požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět  Peněžitá pomoc v mateřství – 69% DVZ, dávka nemocenského pojištění zaměstnanců (z. č. 54/1956 Sb.)

29 Rodičovská dovolená, § 196 a násl. ZP  V rozsahu o jaký rodiče požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let  Rodičovský příspěvek – dávka státní sociální podpory (z. č. 117/1995 Sb.), lze pobírat do 4 let věku dítěte, pouze jeden z rodičů

30 Překážky v práci na straně zaměstnavatele  Prostoje, § 207 odst. 1 – 80% prům. výdělku  Nepříznivé povětrnostní vlivy, § 207 odst. 2 – 60% prům. výdělku  Jiné překážky - § 208 prům. výdělek  Částečná nezaměstnanost, § 209 – nejméně 60% prům. výdělku  Doba na pracovní cestě, která spadá do pracovní doby a neplní-li v ní zaměstnanec pracovní úkoly – překážka v práci na straně zaměstnavatele – mzda se nekrátí

31 VÁŽENÍ POSLUCHAČI, DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST. PŘEJI PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNEŠNÍHO DNE.


Stáhnout ppt "ZÁKONÍK PRÁCE, Z. Č. 262/2006 SB., VE ZNĚNÍ Z. Č. 585/2006 SB., 181/2007 SB., 261/2007 SB., 296/2007 SB. A 362/2007 SB., 294/2008 SB."

Podobné prezentace


Reklamy Google