Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prof. PhDr. František Varadzin, CSc Některé aspekty fungování světové ekonomiky (Studijní opora pro cílovou skupinu malých a středních podnikatelů, vedoucích.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Prof. PhDr. František Varadzin, CSc Některé aspekty fungování světové ekonomiky (Studijní opora pro cílovou skupinu malých a středních podnikatelů, vedoucích."— Transkript prezentace:

1 Prof. PhDr. František Varadzin, CSc Některé aspekty fungování světové ekonomiky (Studijní opora pro cílovou skupinu malých a středních podnikatelů, vedoucích pracovníků na středním a vyšším stupni řízení firem i samosprávných orgánů) Tato práce vznikla v rámci řešení úkolu v projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, CZ.1.07/3.2.07/ Konkurenceschopnost ve světové ekonomice a české ekonomice v návaznosti na Moravskoslezský kraj.

2 Vážení čtenáři, metodická příručka, kterou máte před sebou, není koncipována jako samostatný studijní materiál, ale tvoří součást s učebnicí „Některé aspekty fungování světové ekonomiky“. Důvodem jejího vzniku je úvaha, že pro snadnější pedagogické zvládnutí problematiky je vytvoření jednotné struktury výkladu vybraných problémů světového hospodářství. Proto tato metodika je vytvořena na základě učebního textu a tvoří s ním jednotný celek. Zde uvedené teze jsou součástí širšího textu a jde jim porozumět často pouze v souvislosti s tímto textem. Bylo by proto nesprávné používat jí jako redukci na podstatné a důležité poznatky z jednotlivých okruhů. Vlastní výklad se totiž nemůže odehrát bez zasazení „kostry“ do širších souvislostí. Jde o fakt působení několika procesů na stav soudobého světa. Při tom se jedná o rozporné procesy, které nabývají různých forem v různých částech světa, byť mohou mít stejnou podstatu. Proto je stanovení kostry výkladu pouze prvním momentem pedagogického přístupu k výkladu problému a musí být doplněno o diskuze, analýzy souvislostí a pokusy o logicko-syntetický výklad probírané látky. Zároveň, a to je pro světovou ekonomiku velice charakteristické, dochází zde k neustálým změnám. Při tom v posledních desetiletích, jak se snažil text učebnice ukázat, nejde o změny kvantitativní, či změny z hlediska rychlosti průběhu procesů, ale jde o změny kvalitativní, přinášející zcela nové jevy se stejně nečekanými důsledky. Proto je nezbytné, aby tato „výkladová kostra“ byla doplněna nejenom učebním textem, ale aby byla neustále věnována pozornost další aktualizaci probírané látky. Zároveň by výklad měl být doplněn ilustračními příklady, které by „zmírnili“ abstraktnost témat a umožnily by hlubší pochopení problémů.

3 Hovoříme-li o metodice výkladu problémů, znamená to i ctít individualitu přednášejícího. Jestliže přednášející dává přednost, nebo se specializuje na určitou oblast, musí mít možnost si vykládanou látku uzpůsobit podle svých preferencí, případně podle aktuálnosti probíhající diskuze ve společnosti. Proto se nelze dívat na zde stanovenou strukturu výkladu jako na dogma. Chceme-li dosáhnout příslušného účinku na posluchače, a autor těchto řádků je přesvědčen, že by to mělo být vyvolání snahy po samostudiu, pak důležitější než formální dodržení výkladu je vyvolání zájmu o přednášenou problematiku. Neznamená to však popření nutnosti udržení určité struktury, neboť ucelenost výkladu je součástí správného pochopení řešeného problému. Zde vyložená metodika je tak snahou jak proniknout do textu vlastní knihy, ale zároveň je koncipována tak aby vyučující měl možnost obohatit výklad vlastními postoji a příklady k probíraným tématům. Proto autor věří, že se může stát dobrou pomůckou k přípravě přednášek, i když si uvědomuje její nedokonalost. Primárním důvodem je fakt, že autor v žádném případě nemůže být považován specialistou na metodiku. Proto jako v první části je zapotřebí i zde poděkovat lidem, kteří umožnili vznik této učební pomůcky. Zde to platí ještě ve větší míře než u první knihy. A proto i když se opakuji „chci zde poděkovat dalším osobám doc. PhDr. Lence Adamcové, CSc., ing. Miroslavu Matisovi a Petře Kučerové, kteří se podíleli na této knize vypracováním podkladových materiálů, konzultacemi, zabezpečením administrativních a technických činností“.

4

5 1. Historie formování soudobého světového hospodářství 2. Soudobý stav světového hospodářství 3. Soudobý světový obchod 4. Soudobé finanční a kapitálové toky

6 1. Historie formování soudobého světového hospodářství - Metodologické úvahy o významu historie pro pochopení vývoje světového hospodářství - Vývoj ekonomických systémů v předindustriálním období - Období zámořských objevů a vznik koloniální soustavy - Průmyslová revoluce a vytvoření koloniálních říší - Rozpad kolonialismu a formování soudobé podoby světového hospodářského systému

7 Popul. v mil. Rozl. tis. km 2 Hustota /ob. na km 2 HND Metoda Atlas 1 HND/os. Metoda Atlas 1 HND 2 Metoda PPP/celke m HND 2 Metoda PPP/osob u HDP Růst 1990/2 000 HDP Růst 2000/10 Svět6, , ,525.29,06976, , Nízkopříjmov é ekonomiky 79615, , , Středně příjmové ek. 4,97182, , , , Nižší stř. příjmové ek. 2,51923, ,077.71,619 9, , Vyšší stř. příjmové ek. 2,45259, ,429. 5,88424, , Nízko a stř. příjmové ek. 5,76798, ,948.93,28634, , Vých. Asie a Pacifik 1,96216, ,249.43,69613, , Evropa a Stř. Asie 40523, ,946.77,272 5, , Lat. Amerika a Karibik 58320, ,505.07,733 6, , Stř. Východ a Sev. Afrika 331 8, ,283.53,874 2, , Jižní Asie1,633 5, ,920.11,176 5, , Subsah. Afrika 85324, ,003.61,176 1, , Vysoce příj. ekonomiky 1,12735, ,68238,74542, , Eurozona 332 2, ,794.38,56511, ,

8 Centrální ekonomiky Periferní ekonomiky Poloperiferní ekonomiky Periferní ekonomiky Poloperiferní ekonomiky Periferní ekonomiky Poloperiferní ekonomiky

9 Hodnota Svět Podíl Svět100,0 Severní Amerika28,124,819,917,316,818,015,813,2 USA21,718,814,912,311,212,69,88,6 Kanada5,55,24,34,64,23,93,72,6 Mexico0,90,70,60,41,4 2,22,0 Jižní a Střední Amerika11,39,76,44,34,43,0 3,9 Brazílie2,01,80,91,11,21,0 1,4 Argentina2,81,30,90,60,4 0,5 Evropa35,139,447,850,943,545,445,937,9 SRN a.1,45,39,311,79,210,310,28,5 Francie3,44,85,26,35,26,05,33,5 Itálie1,8 3,23,84,04,64,13,0 Velká Británie11,39,07,85,15,04,94,12,7 Společenství nezávislých států (SNS) b-----1,52,64,0 Afrika7,36,55,74,84,52,52,43,4 JAR c2,01,61,51,0 0,70,50,6 Střední Východ2,02,73,24,16,83,54,16,0 Asie14,013,412,514,919,126,126,231,6 Čína0,91,21,31,01,22,55,910,6 Japonsko0,41,53,56,48,09,96,45,2 Indie2,21,31,00,5 0,60,81,5 Australie and Nový Zéland3,73,22,42,11,4 1,21,6 6 východosijských exportérů3,43,02,53,65,89,79,610,1 Memorandum item: EU d--24,537,031,337,442,334,7 SSSR,bývalé2,23,54,63,75,0 --- GATT/WTO členství e63,469,675,084,178,489,394,394,2 a Údaje pro SRN do roku 1983 bez NDR b Čísla jsou výrazně ovlivněny, včetně vzájemných obchodních toků v pobaltských státech a SNS v letech 1993 a c Počínaje 1998,jsou datla JAR příslušná Jihoafrické celní unii. d Data jsou pro EEC(6) v 1963, EC(9) v 1973, EC(10) v 1983, EU(12) v 1993, EU(25) v 2003 a EU(27) v e Počet členů podle let

10 Hodnota Svět Podíl Svět100,0 Severní Amerika18,520,516,117,218,521,422,417,8 USA13,013,911,412,314,315,916,913,1 Kanada4,45,53,94,23,43,73,22,7 Mexico1,00,90,80,60,71,82,32,1 Jižní a Střední Amerika10,48,36,04,43,83,32,53,8 Brazílie1,81,60,91,20,90,7 0,0 Argentina2,50,90,60,40,20,40,20,4 Europe45,343,752,053,344,244,645,038,9 SRN a2,24,58,09,28,19,07,97,1 Francie5,54,95,36,45,65,75,24,0 Velká Británie13,411,08,56,55,35,55,23,7 Itálie2,52,84,64,74,23,9 3,2 Společenství nezávislých států (SNS) b-----1,21,72,7 Afrika8,17,05,23,94,62,62,23,1 JAR c2,51,51,10,90,80,5 0,6 Střední Východ1,82,12,32,76,23,32,83,7 Asie13,915,114,114,918,523,723,529,9 Čína0,61,60,9 1,12,75,49,3 Japonsko1,12,84,16,56,76,45,04,6 Indie2,31,41,50,50,70,60,92,2 Australie and Nový Zéland2,92,32,21,61,41,51,41,5 6 východoasijských exportérů3,53,73,13,76,110,38,69,6 Memorandum item: EU d--25,537,131,435,341,335,5 USSR, Former1,93,34,33,64,3 --- GATT/WTO Members e58,666,975,385,581,389,795,595,8 a Údaje pro SRN do roku 1983 bez NDR b Čísla jsou výrazně ovlivněny, včetně vzájemných obchodních toků v pobaltských státech a SNS v letech 1993 a c Počínaje 1998,jsou datla JAR příslušná Jihoafrické celní unii. d Data jsou pro EEC(6) v 1963, EC(9) v 1973, EC(10) v 1983, EU(12) v 1993, EU(25) v 2003 a EU(27) v e Počet členů podle let

11 OblastSvět Severní Amerika Jižní a Střední Amerika Evropa SNS Afrika Střední Východ Asie Původ Podíl Svět 100,0 Severní Amerika16,948,723,97,45,616,88,817,1 Jižní a Střední Amerika4,08,425,61,71,12,70,83,2 Evropa39,416,818,771,052,436,212,117,2 SNS2,70,61,33,218,60,40,51,8 Afrika3,01,72,63,11,512,33,22,7 Střední Východ3,82,72,63,03,33,710,04,2 Asie28,421,023,29,314,924,152,6

12 PZI Portfolio investice Dluhopisy Obchod. a bank. úvěry V mil. dol.Jako % HDP V mil. dol. Svět1,430, ,547…….…………. Nízkopř. ekonomiky 13, – Středněpř. ekonomiky 501, , ,383 43,393 Nižší Střed. ekonomiky 90, ,598 22,252 29,824 Vyšší Střed. ekonomiky 411, ,130 80,092 13,569 Nízko. a Stř. ekonomiky 514, , ,383 44,126 Vých. Asie a Pacifik 231, ,715 20,813 13,127 Evropa a Stř. Asie 86, –840 27,091 –7,863 Latin. Amer. a Karibik 117, ,302 48,776 27,376 Stř. Vých. a Sev. Afrika 25, ,973 3,164 –1,933 Jižní Asie 27, ,447 10,139 12,751 Subsaharská Afrika 24, ,063 1, Vysoce příj. ekonomiky 916, ,887………….………… Eurozóna 395, ,369…………

13 Bilaterární zdroje Multlaterární zdroje V mil. dol. Svět ……………………. Nízkopř. ekonomiky 1, ,790.5 Středněpř. ekonomiky 10, ,745.3 Nižší Střed. ekonomiky 5, ,764.8 Vyšší Střed. ekonomiky 4, ,980.5 Nízko. a Stř. ekonomiky 11, ,535.8 Vých. Asie a Pacifik – ,926.3 Evropa a Stř. Asie 1, ,516.2 Latin. Amer. a Karibik 4, ,755.4 Stř. Vých. a Sev. Afrika –1, ,401.1 Jižní Asie 1, ,802.0 Subsaharská Afrika 5, ,134.8 Vysoce příj. ekonomiky ……….…….. Eurozóna ………..…….

14

15 1. Fenomén globalizace 2. Pojem globalizace 3. Globální problémy sociálně politické ekologickésurovinově energetické ekonomické

16 Fenomén globalizace -změny v reprodukčním procesu ekonomik ve druhé polovině 20. století - „informační exploze“ a sociálně ekonomické procesy - sociální procesy v soudobém světě - kultura a soudobý vývoje

17 Roviny globalizace:  1. ekonomická,  2. komunikačně technická,  3. řídící a organizační,  4. kulturně a sociálně politická. - Vztah globální – státní – lokální  1. Problémy tvorby celosvětových regulačních mechanismu  2. Státy a globalizace  3. Místní orgány a globalizace

18 Definice: Krizové problémy, které zahrnují celou naší planetu a působí na její obyvatele. Nejsou řešitelné jedním státem a často dopadají na kultury, které je nezpůsobily. - vztah techniky a civilizace SOCIÁLNĚ POLITICKÉ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY - bezpečnost (zbraně hromadného ničení, problémy soužívání rozlišných kultur) - vztah „Sever a Jih“ (otázky chudoby a bohatství, rozvojové a vyspělé státy) - náboženství, politické pronásledování - informační monopolismus a neokolonialismus - populace

19 EKOLOGICKÉ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY - znečištění a) vzduch b) voda c) půda - odlesňování a eroze půdy - přežívání a odumírání fauny a flory - klimatické změny

20 SUROVINOVĚ ENERGETICKÉ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY - obnovitelné a neobnovitelné zdroje - vztah produkčního procesu k a) obnovitelným zdrojům b) neobnovitelným zdrojům - vědeckotechnický proces a efektivnost produkčních systémů

21 EKONOMICKÉ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY - mezinárodní pohyb kapitálu a jeho vliv na rovnováhu ekonomiky - stabilita mezinárodního měnového systému - mezinárodní ekonomický řád přerozdělovací procesy - mezinárodní pohyb pracovních sil - koncept růstu lidstva (udržitelný rozvoj)

22

23 1. Základní charakteristika mezinárodní organizace 2. Mezinárodní organizace sdružené při OSN 3. Mezinárodní organizace mimo OSN a integrační sdružení

24 Základní charakteristika mezinárodních ekonomických organizací - jde o odvozené subjekty světového hospodářství, na které původní subjekty (státy) delegují část svých pravomocí Charakteristické vlastnosti: - právní subjektivita, - stanovy, - orgány (komise, rady, výbory atd.) - finanční zdroje (z členských příspěvků, z vlastní činnosti, dary) Mezinárodní ekonomické organizace sdružené při OSN Hospodářská a sociální rada OSN - pomocné orgány a funkční komise - teritoriální organizace - odborné organizace

25 POMOCNÉ ORGNÁNY A FUNKČNÍ KOMISE OSN - Komise OSN pro nadnárodní společnosti - Statistická komise - Program OSN pro rozvoj atd. Jde o trvale nebo dočasně působící instituce zřizovaní ke studiu určitých problémů a návrhů předkládaných Hospodářské a sociální radě

26 TERITORIÁLNÍ ORGANIZACE OSN 1. Hospodářská komise OSN pro Evropu (ECE) 2. Hospodářská komise OSN pro Asii a Pacifik (ESCAP) 3. Hospodářská komise OSN pro Latinskou Ameriku (ECLA) 4. Hospodářská komise OSN pro Afriku (ECA) 5. Hospodářská komise OSN pro Západní Asii (EXWA) Cílem teritoriálních komisí je ekonomický rozvoj na daném území, koordinace činnosti různých organizací a specializovaných institucí.

27 ODBORNÉ ORGANIZACE OSN 1. Mezinárodní organizace práce (ILO) 2. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) 3. Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) 4. Světová banka - Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) 5. Mezinárodní sdružení pro rozvoj (IDA) 6. Mezinárodní finanční korporace (IFC) 7. Mezinárodní měnový fond (IMF) 8. Světová obchodní organizace (WTO) 9. Světová zdravotnická organizace (WHO) 10. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) 11. Světová poštovní unie (UPU) 12. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) 13. Světová meteorologická organizace (WMO) 14. Mezinárodní námořní organizace (IMO) 15. Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) 16. Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) 17. Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO)

28 ORGANIZACE MIMO OSN - Politické organizace s ekonomickými důsledky Např. Severská Rada, Liga Arabských zemí atd. - Čistě ekonomické organizace a) Rozvojové banky – např. Evropská rozvojová banka, Asijská rozvojová banka, Africká rozvojová banka atd. b) Koordinující činnost určitého sektoru ve světovém hospodářství – např. OPEC, Mezinárodní námořní satelitní organizace atd. c) Ostatní – např. OECD, International Committee for Training and Education of Cooperatives, Organisation Iberoaméricane de sécurité sociále atd. 

29

30 1. STRUKTURA VÝKLADU  Učební cíl: Cílem tématu je vysvětlení základních výkladových koncepcí, které odpovídají na otázky, proč dochází k zahraničnímu obchodu a co ovlivňuje jeho toky? Mezinárodní obchod a národní hospodářství Teorie vysvětlující příčiny zahraničního obchodu Nedostupnost jako příčina existence ZO Klasické teorie ZOModerní teorie ZO - první teorie ZO - teorie technologické mezery - teorie absolutních výhod - teorie životního cyklu - teorie komparativních výhod - teorie úspor z rozsahu - teorie proporcí faktorů - teorie preferencí produktu

31 1) e xport (vývoz) znamená zmenšení statků, ale příliv finančních důchodů 2) Import (dovoz) znamená zvětšení statků, ale zmenšení finančních důchodů 3) Je-li export > než import, dochází ke zvýšení množství peněz v ekonomice 4) Je-li export < než import, dochází ke zvýšení spotřebovávaných statků, zmenšuje se množství peněz v ekonomice 5) Dlouhodobě udržitelná je rovnost exportu a importu Výše uvedené tvrzení platí za podmínek neexistence pohybů produkčních faktorů v ekonomie. Export (vývoz) Toky statk ů Toky peně z Národní hospodářstv í Import(dovoz) 2. PRŮBĚH VÝKLADU - MEZINÁRODNÍ OBCHOD A NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

32 Export VýhodyNevýhody 1. Zvyšuje celkový blahobyt v ekonomikách díky zvýšení specializované produkce. Tyto úspory z rozsahu se prosazují ve všech ekonomikách zapojených do mezinárodní dělby práce. 1. Mohou vznikat nevýhodné závislosti ekonomiky na cílových teritoriích. Tato nevýhoda politické a ekonomické závislosti platí i pro dovoz. 2. Vytváří nová, produktivní pracovní místa na základě prodeje produktu do zahraničí. 2. V domácí ekonomice může narůstat zátěž životního a přírodního prostředí. 3. Díky zvýšení produkce zpravidla klesají náklady na jednotku produkce, což vede ke snížení cena růstu konkurenceschopnosti firmy (odvětví). 3. Může dojít k nerovnoměrnému rozdělení efektů zahraničního obchodu. Rychlé bohatnutí určité skupiny zemí pak vede k nežádoucím procesům diferenciace. 4. Je zdrojem deviz pro platby na úhradu dovozu. 4. Nárůst rizik při realizaci zboží, snadná zranitelnost na základě politických vlivů. 5. Snižování dopadů krizí díky vzájemné provázanosti reprodukčních procesů zemí. 5. Zhodnocení měny díky exportním příbytkům může zpomalit růst ekonomiky. 6. Přebytky exportu umožňují pokrývat důchodové deficity v jiných oblastech ekonomiky. 6. Vývoz i dovoz mohou růst k hypertrofii transportních systémů, nárůstu komplikací s odpady.

33 Import VýhodyNevýhody 1. Zlepšování struktury nabídky, zvýšení konkurence což v konečném důsledku prospívá spotřebiteli. 1. Ohrožení pracovních míst 2. Vytvoření podmínek pro výrobu (zdokonalení) produktů dovozem komponentů nebo surovin. 2. Nevyužívání části potenciálu ekonomiky 3. Zmenšení požadavků na alokaci zdrojů do výroby méně efektivních statků umožní zvýšit celkovou produkci hospodářství. To platí i pro snížení ekologické zátěže. 3. Zhoršování deficitů v oblasti finančních toků 4. Ohrožení zdraví a bezpečnosti spotřebitelů na základě nevyhovujících norem v zemi exportu. 5. Zhoršení cyklických výkyvů v domácí ekonomice na základě cenového či sociálního dumpingu v zahraničí.

34 Nedostupnost jako příčina zahraničního obchodu 1. Subjektivně existující nedostupnost (preference z důvodů pocitu neuspokojenosti domácími produkty) 2. Omezená dostupnost přírodních faktorů (klima a jiné fyzikálně geografické danosti) 3. Omezená dostupnost produkčních faktoru 4. Ostatní příčiny omezující užití a kombinací přírodních faktorů

35 Teorie absolutních výhod nám říká, že když se země A soustředí na výrobu výrobku X a země B na výrobu výrobku Y a obě si vymění svoji produkci, budou mít celkem k dispozici více výrobků. Země AB výrobk y X 1) 105 Y 1) 510

36 V zemi A platí pro X směnný poměr k Y 1:0,5 (10:5) a v zemi B 1:0,25 (8:2). Jestliže vyveze země B výrobek X do země A, získá směnou více výrobků Y. Zároveň platí, že směnný poměr Y ku X je v zemi A 1:2 (5:10) a v zemi B 1:4 (2:8). Vyveze-li země A do země B výrobek Y, získá za každou jednotku více výrobků X než doma. Při našich modelových vnitřních směnných poměrech bude země A vyvážet z důvodů výhodnosti výrobky Y a země B výrobky X. Země AB výrobky X 1) 108 Y 1) 52

37 K A(B) – kapitál země A nebo B L A(B) – pracovní síla země A nebo B 1. Jestliže znamená to, že země A je relativně více kapitálově vybavená a kapitál je zde relativně levnější než v zemi B. 2. Jestliže pak platí, že na zhotovení výrobku X musíme spotřebovat relativně větší množství kapitálu než u výroby výrobku Y. 3. Z tohoto vyplývá, že výrobek X je v zemi A relativně levnější a výrobek Y je relativně dražší. Totéž platí pro výrobek Y a X v zemi B. 4. Proto je výhodnější pro zemi A vyrábět výrobek X a směňovat jej za výrobek Y. Pro zemi B platí opak.

38 Teorie technologické mezery obrázek č t 0 – t 1 poptávková mezera 2. t 1 – t 2 mezera učení se 3. t 2 – t 3 překonání technologické mezery Produkce a export země A Produkce a export země B Množství produkované v zemi A Export země A do země B t (čas) Export země B do země A Množství produkované v zemi B t0t0 t1t1 t2t2 t3t3

39 Teorie životního cyklu - inovační fáze cyklu - růstová fáze cyklu - standardizační fáze cyklu

40 Teorie úspor z rozsahu - Při konstantních efektech z rozsahu platí pro produkční funkci, kde x 1 až x n jsou produkční faktory f (a * x 1, a* x 2 ……………….a * x n ) = a * f (x 1, x 2 …………………x n ) tj. vzrůstu masy produkce odpovídá vzrůst produkčních faktorů. - Při rostoucích úsporách z rozsahu platí f (a * x 1, a * x 2 …………a * x n ) > a *f (x 1, x 2 …….x n ) - Pozitivní efekt z rozsahu je dán snižováním mezních nákladů. Platí tedy kdy c´ jsou mezní náklady a q produkované množství. Důsledky: 1. vznik masové produkce až k vytvoření přirozeného monopolu 2. Při velkých objemech dochází k procesům dělby práce se všemi výhodami 3. Úspora prostředků 4. Možnost nasazení robotů z ekonomického hlediska V zahraničním obchodě rozšíření inter i intra industriálního obchodu.

41 Teorie preference produktu - poptávkově orientované vysvětlení 1. Produkt je nejprve nabízen v domácí ekonomice 2. Jakmile narazí na hranici svého odbytu, hledá výrobce další možnosti v zahraničí 3. Nejlépe se uplatní v zemích s podobnou preferencí spotřebitelů 4. Poptávková struktura je ovlivněna výši HDP na osobu. Proto spolu nejvíce obchodují vyspělé země 5. Obchod je ovlivněn překážkami (transportní náklady, tarifní a netarifní překážky)

42

43 1. STRUKTURA VÝKLADU Učební cíl: Cílem tématu je osvětlit základní formy, v nichž se realizují zahraničně obchodní operace obchodu se zbožím a službami a seznámit se s jejich specifiky. Základní formy obchodu se zbožím a službami Vývoz a dovoz Reexport Přímý a nepřímý ZO Jiné formy zahraničního obchodu Zušlechťování (zhodnocení) Kooperace Licence, franchising Barter „Switch“ obchody Leasing Zbožové burzy Aukce veletrhy Specifika obchodu se službami

44 2. PRŮBĚH VÝKLADU Vývoz a dovoz - Rovina ekonomická a) koloběh zboží b) koloběh peněz - Rovina právní a) problémy vyplývající z přechodu zboží a služeb z jednoho právního systému do druhého (vlastnictví, podmínky dodání…) b) celní a daňová problematika zahraničního obchodu

45 METODY VYKAZOVÁNÍ EXPORTU A IMPORTU 1. f.o.b. (free on board) hodnota zboží je měřena na hranicích státu 2. c.i.f. (cost, insurance, freight) stát „A“stát „B“ f.o.b. stát „C“ stát „A“stát „B“stát „C“ c.i.f.

46 KOMODITNÍ STRUKTURA VÝVOZU A DOVOZU ČR Zbožová struktura zahraničního obchodu se v roce 2010 vyznačovala růstem vývozu i dovozu převážné většiny tříd SITC. V porovnání s rokem 2009 zaznamenaly v roce 2010: - stroje a dopravní prostředky růst vývozu o 19,2 % (219,8 mld. Kč) a dovozu o 26,0 % (213,3 mld. Kč). Zvýšení hodnoty vývozu i dovozu bylo ze všech tříd SITC největší a výrazně proto ovlivnilo celkový růst zahraničního obchodu. Přebytek zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhl 330,7 mld. Kč proti 324,3 mld. Kč v roce 2009 (se státy EU 548,0 mld. Kč v porovnání s 462,1 mld. Kč v roce 2009). Kladnou obchodní bilanci zaznamenaly s výjimkou elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (schodek 27,3 mld. Kč) všechny ostatní strojírenské skupiny. Nejvyšší kladné saldo bylo patrné u silničních vozidel, dále pak u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu, strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu, zařízení pro telekomunikace, ostatních dopravních a přepravních prostředků, kovozpracujících strojů a výpočetní techniky. Meziročně se přebytek zahraničního obchodu navýšil především u silničních vozidel o 42,8 mld. Kč, strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu o 12,6 mld. Kč a strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu o 7,2 mld. Kč; - polotovary a materiály zvýšení vývozu o 16,6 % (62,4 mld. Kč) a dovozu o 22,3 % (78,1 mld. Kč). Kladné saldo zahraničního obchodu s uvedenými výrobky kleslo (vlivem vyššího dovozu) na 9,7 mld. Kč z 25,4 mld. Kč v roce Zhoršení obchodní bilance ovlivnil především vyšší deficit obchodu s neželeznými kovy o 12,4 mld. Kč a se železem a ocelí o 10,2 mld. Kč. Vysoký přebytek (meziročně o 3,9 mld. Kč vyšší) zaznamenaly kovové výrobky a meziročně o 5,5 mld. Kč vyšší aktivum vykázaly výrobky z pryže; - průmyslové spotřební zboží a zboží j. n. růst vývozu o 11,8 % (29,6 mld. Kč) a dovozu o 4,5 % (10,7 mld. Kč). Přebytek zahraničního obchodu se tak proti roku 2009 navýšil o 18,9 mld. Kč. Meziročně vyšší aktivum obchodní bilance o 12,8 mld. Kč zaznamenaly různé výrobky a o 6,4 mld. Kč nábytek a jeho díly (vliv vyššího vývozu o 5,1 mld. Kč a nižšího dovozu o 1,3 mld. Kč). Schodek mírně klesl u obchodu s obuví o 0,8 mld. Kč a prohloubil se naopak u obchodu s odbornými, vědeckými a řídicími přístroji a zařízeními o 2,3 mld. Kč a mírně (o 0,6 mld. Kč) u obchodu s oděvními výrobky a doplňky; - chemikálie a příbuzné výrobky navýšení vývozu o 19,8 % (27,0 mld. Kč) a dovozu o 14,4 % (32,1 mld. Kč). Záporné saldo zahraničního obchodu s těmito výrobky bylo druhé nejvyšší mezi všemi třídami SITC (91,3 mld. Kč proti 86,2 mld. Kč v roce 2009). Přetrvával vysoký schodek obchodu s léčivy a farmaceutickými výrobky, i když se díky vyššímu vývozu o 3,7 mld. Kč a nižšímu dovozu o 1,4 mld. Kč meziročně snížil o 5,1 mld. Kč. Deficit meziročně vzrostl u obchodu s plasty v prvotní formě o 4,5 mld. Kč, s plastickými hmotami v neprvotních formách o 3,1 mld. Kč; s chemickými prostředky a výrobky o 1,2 mld. Kč. Zvýšil se přebytek zahraničního obchodu s organickými chemikáliemi o 3,9 mld. Kč (především vliv meziročně vyššího vývozu o 6,9 mld. Kč); suroviny nepoživatelné a minerální paliva růst vývozu o 25,6 % (34,6 mld. Kč) a dovozu o 28,2 % (64,4 mld. Kč). Schodek obchodu s uvedenými výrobky meziročně vzrostl o 29,8 mld. Kč a byl mezi všemi třídami SITC stále nejvyšším (123,5 mld. Kč). Zvýšil se meziročně deficit obchodu s minerálními palivy o 29,1 mld Kč a přebytek obchodu se surovinami nepoživatelnými meziročně klesl o 0,7 mld. Kč. Vlivem zvýšení dovozu o 25,9 % došlo k prohloubení záporného salda obchodu s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným o 10,2 mld. Kč (samotný dovoz zemního plynu se naturálně meziročně navýšil o 23,1 %, hodnotově byl meziročně vyšší o 25,3 %). Pasivum o 14,0 mld. Kč vzrostlo u obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály, neboť dovoz této položky byl meziročně vyšší o 25,3 % (samotný dovoz ropy naturálně vzrostl o 4,3 %, hodnotově se ale zvýšil o 40,2 %). Na bilanci obchodu se surovinami nepoživatelnými a minerálními palivy mělo příznivý dopad zvýšení kladného salda obchodu s rudami kovů a kovovým odpadem o 3,1 mld. Kč, uhlím, koksem a briketami o 2,7 mld. Kč, vlákninou a sběrovým papírem o 1,5 mld. Kč a korkem a dřevem o 1,2 mld. Kč. Přebytek zahraničního obchodu s elektrickou energií meziročně klesl o 7,7 mld. Kč; - zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky zvýšení vývozu o 6,6 % (6,2 mld. Kč) a dovozu o 4,6 % (5,8 mld. Kč). Schodek zahraničního obchodu s uvedenými výrobky se meziročně zlepšil o nevýznamných 0,3 mld. Kč. Vyšší deficit zaznamenal proti roku 2009 obchod se zeleninou a ovocem o 2,0 mld. Kč a s masem a masnými výrobky o 0,3 mld. Kč. Klesl přebytek obchodu s obilovinami a obilnými výrobky o 1,6 mld. Kč; zvýšila se kladná bilance obchodu s tabákem a tabákovými výrobky o 0,4 mld. Kč a s živými zvířaty o 0,5 mld. Kč.

47 Skupiny SITC s největším vlivem na obchodní bilanci v roce 2010 pozitivní vlivnegativní vliv skupiny SITC v mld. Kč skupiny SITC v mld. Kč 78-silniční vozidla250,8 33-ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály - 96,4 74-stroje a zařízení všeob. užívané v průmyslu 54,7 34-topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný - 62,6 69-kovové výrobky32,1 54-léčiva a farmaceutické výrobky - 41,3 89-různé výrobky j. n.28,368-neželezné kovy- 39,4 62-výrobky z pryže23,1 77-elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče - 27,3 82-nábytek a jeho díly, žíněnky, matrace 20,867-železo a ocel- 25,5 66-výrobky z nekovových nerostů 18,705-zelenina a ovoce- 21,5 32-uhlí, koks a brikety16,657-plasty v prvotní formě- 16,9 72-strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 15,7 01-maso a masné výrobky - 12,6 76-zařízení pro telekomunikace 14,8 58-plastické hmoty v neprvotních formách - 11,8 24-korek a dřevo10,1 84-oděvní výrobky a doplňky - 11,4 81-montované budovy, sanitární výrobky 9,1 59-chemické prostředky a výrobky j. n. - 11,0 28-rudy kovů a kovový odpad 8,5 53-barviva, třísloviny a pigmenty - 9,5 79-ostatní dopravní a přepravní prostředky 8,0 87-odborné, vědecké a řídící přístroje - 8,0 63-výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku) 7,7 64-papír, lepenka a výrobky z nich - 6,8 35-elektrický proud6,8 23-surový kaučuk (včetně syntetického) - 6,8 73-kovozpracující stroje5,6 07-káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich - 4,8 04-obiloviny a obilné výrobky 5,3 52-anorganické chemikálie - 4,2 75-výpočetní technika4,585-obuv- 3,7 25-vláknina a sběrový papír 4,5 29-suroviny živočišného a rostlinného původu - 3,5 Uvedené skupiny SITC celkem 545,7Uvedené skupiny SITC celkem - 425,0

48 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA VÝVOZU A DOVOZU ČR Pohled do teritoriální struktury zahraničního obchodu v roce 2010 ukazuje: - vývoz do států EU vzrostl o 16,5 % (299,6 mld. Kč) a do států mimo EU o 24,5 % (80,0 mld. Kč). Největší relativní růst zaznamenal vývoz do ostatních států, dále pak do SNS, ostatních vyspělých tržních ekonomik a států ESVO; podprůměrné zvýšení provázelo vývoz do evropských tranzitivních ekonomik a rozvojových ekonomik. Růst vývozu do států EU byl odrazem vyššího vývozu do všech států tohoto uskupení vyjma Řecka. Největší absolutní navýšení zaznamenal vývoz do Německa (108,5 mld. Kč), dále pak vývoz na Slovensko (33,7 mld. Kč), do Polska (32,0 mld. Kč), Rakouska (18,2 mld. Kč), Itálie (17,7 mld. Kč), Spojeného království (16,4 mld. Kč), Francie (12,7 mld. Kč), Nizozemska (12,8 mld. Kč) a Španělska (9,5 mld. Kč). Ze států mimo EU lze uvést zvýšení vývozu do Ruska (17,8 mld. Kč), Spojených států (9,9 mld. Kč), Švýcarska (7,5 mld. Kč) a Číny (7,3 mld. Kč); - dovoz ze států EU se zvýšil o 14,3 % (190,3 mld. Kč) a ze států mimo EU o 32,4 % (214,3 mld. Kč). Nejvýraznější relativní zvýšení bylo zřejmé u dovozu z ostatních států, dále pak ze SNS, rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a států ESVO; podprůměrný růst byl zřejmý u dovozu z ostatních vyspělých tržních ekonomik. Do navýšení dovozu ze států EU se promítl vyšší dovoz ze všech států EU kromě Lotyšska. Největší absolutní zvýšení bylo patrné u dovozu z Německa (82,3 mld. Kč), dále pak z Polska (27,0 mld. Kč), Slovenska (15,0 mld. Kč), Nizozemska (10,4 mld. Kč) a Rakouska (8,3 mld. Kč). Ze států mimo EU vzrostl hlavně dovoz z Číny (91,6 mld. Kč), Ruska (27,2 mld. Kč), Koreje (11,9 mld. Kč), Spojených států (11,6 mld. Kč) a Ázerbájdžánu (10,0 mld. Kč). Pokles zaznamenal dovoz z Japonska (4,0 mld. Kč); Viz údaje v přiložené tabulce.

49 Státy EU meziroční změna Státy mimo EU meziroční změna v mld. Kč Německo165,8192,026,2Čína- 184,1- 268,3- 84,2 Slovensko78,397,118,8Rusko- 53,0- 62,4- 9,4 Spojené království62,974,011,1Japonsko- 54,4- 48,36,1 Francie46,056,410,4Korea- 21,5- 33,3- 11,8 Rakousko27,537,4 9,9 Thajsko- 20,6- 28,2- 7,6 Švédsko14,718,9 4,2 Tchaj-wan- 16,7- 22,1- 5,4 Belgie14,118,74,6Ázerbájdžán- 11,2- 20,9- 9,7 Nizozemsko16,218,72,5Singapur- 11,9- 18,1- 6,2 Itálie8,218,510,3Malajsie- 13,1- 16,2- 3,1 Španělsko12,917,54,6Spojené státy- 7,6- 9,2- 1,6 Rumunsko13,915,41,5Norsko- 3,0- 6,5- 3,5 Bulharsko7,16,5- 0,6Indonésie- 4,0- 5,0- 1,0 Maďarsko9,26,1- 3,1Kazachstán- 3,0- 4,8- 1,8 Finsko3,95,92,0Vietnam- 3,9- 4,0- 0,1 Dánsko1,85,33,5Ukrajina3,2- 2,6- 5,8 Litva3,14,21,1Filipíny- 1,5- 1,8- 0,3 Řecko5,13,6- 1,5Bangladéš- 1,8- 1,70,1 Slovinsko2,73,20,5Švýcarsko10,616,35,7 Lotyšsko2,12,80,7 Spojené arabské emiráty 9,59,4- 0,1 Portugalsko1,81,90,1Izrael2,76,94,2 Estonsko1,51,90,4Chorvatsko6,46,3- 0,1 Polsko- 3,61,45,0Hongkong4,4 0,0 Kypr0,61,40,8Saúdská Arábie4,04,30,3 Malta0,10,20,1Bělorusko2,44,21,8 Lucembursko- 0,6- 1,1- 0,5Indie2,34,11,8 Irsko- 11,1- 14,4- 3,3Egypt3,24,10,9 Uvedené státy celkem 484,2593,5109,3Uvedené státy celkem - 362,6- 493,4- 130,8

50 1. obrázek2. obrázek3. obrázek REEXPORT – TYPY 1. obrázek2. obrázek3. obrázek Důvody reexportu - zisk z rozdílu cen nákupu a prodeje při odečtení transakčních nákladů - překonávání administrativních barier AB D AB D AB D

51 PŘÍMÝ OBCHOD NEPŘÍMÝ OBCHOD země „A“ země „B“ SDSD SZSZ země „A“země „B“ SDSD SZSZ P

52 ZUŠLECHŤOVÁNÍ Příčiny 1. Možnost úspory nákladů 2. Neexistence speciálních technologií země „A“země „B“ SDSD SZSZ země „A“země „B“ SDSD SZSZ

53 KOOPERACE 1. vertikální 2. horizontální země „A“země „B“země „C“ země „A“země „B“země „C“

54 POSKYTOVÁNÍ LICENCE a) technické dokumentace b) znalosti související s organizaci procesů c) poskytnutí výroby a značky

55 FRANCHISING - poskytnutí licence převážně v oblasti služeb a) obchodní značka b) marketingová strategie c) školení zaměstnanců

56 BARTEROVÁ SMĚNA a zboží X = b zboží Y Důvody: 1. problém s devizami 2. strategické zájmy (ofsetové programy) 3. zpětné odkupy (např. u staveb plynovodu placených dodávek plynu) Kompensace: a) úplná (100%) b) částečná

57 SWITCH OBCHODY Domácí exportér Zahraniční importér „Switch“ obchodník země „C“ platba v měně exportujícího státu Platba v měně importujícího státu

58 LEASING - přímý Výrobce poskytne vlastní leasing - nepřímý Výrobce poskytne statek prostřednictvím cizí leasingové společnosti, které výrobek prodá - operativní Nájemní smlouva s celkovou zodpovědností za fungování investičního statku

59 ZBOŽOVÉ BURZY - prodej standardizovaného zboží, který lze provést bez ohledu na jejich fyzickou existenci - posuzování na základě vzorků - promptní a terminované obchody

60 VELETRHY - předvádění zboží a služeb - vzájemné toky informací - bezprostřední konfrontace a reakce na nabízené zboží výrobce i jeho konkurence

61 SPECIFIKA OBCHODU SE SLUŽBAMI - díky nemateriální podobě statku dochází vždy k bezprostřednímu kontaktu producenta a spotřebitele - zvláštnosti v cenové tvorbě (nelze je uskladnit, nutnost sledovat rozmístění produkce vzhledem k zákazníkům) Mezinárodní obchod se službami a) Faktorové službyb) Nefaktorové služby převody finančních prostředků souvisejících s pohybem výrobních faktorů obsluha transferů spojených s mechanismy mezinárodního obchodu - převody zisků, mezd, platby za převody úroků atd. - platby za dopravu, turisticky ruch, zdravotní služby atd.

62

63 1. STRUKTURA VÝKLADU Učební cíl: Cílem tématu je představit základní myšlenkové koncepty, které vedou k zavádění protekcionistických opatření a popsat jejich formy. Neliberální myšlení v oblasti zahraničního obchodu Tarifní překážky zahraničního obchodu Netarifní překážky zahraničního obchodu Proexportní politika jako moment ochranářské politiky DumpingMěnové kurzy jako překážka zahraničního obchodu Důsledky protekcionismu

64 2. PRŮBĚH VÝKLADU NELIBERÁLNÍ MYŠLENÍ V OBLASTI ZAHRANIČNÍHO OBCHODU - Fridrich List a stav Německa počátkem 19. století - Henry Carey a stav USA počátkem 19. století - Myšlenka výchovného ochranářství - Role státu v ekonomice Podmínky pro použití ochranářství: 1. Vytvoření průmyslové základny 2. Výchova pracovní síly 3. Neochraňovat to, co nemá podmínky pro další rozvoj 4. Umožnit počáteční rozvoj 5. Postupné odstraňování 6. Nevztahovat na zemědělství, neboť se zde naruší přírodní podmínky

65 VLIV CEL NA EKONOMIKU Efekty po zavedení cel: 1. Ochranný efekt (domácí produkce z x 1 na x 1 ´ 2. Spotřebitelský efekt (celková poptávka z x) 3. Efekt ZO (objem se sníží z x 2 – x 1 na x 2 ´ - x 1 ´ 4. Zvýšení nákladů na spotřebu o trojúhelník K 2 5. Změna ToT (změní se ceny domácích a zahraničních výrobců) 6. Důchodový efekt (vzrůst domácích důchodů) 7. Snížení konkurenceschopnosti 8. Snížení tlaku na kvalitu zboží 9. Při ceně P r zmizí zahraniční obchod 10. Pokud zvýší cla všechny ekonomiky, vzroste cena a nikdo si nepolepší R D C E A B Z FG K1K1 K2K2 0 P P´ PrPr x1x1 x2x2 x1´x1´ x2´x2´ nabídka domácích produktů zahraniční nabídka se clem zahraniční nabídka bez cla poptávka domácích spotřebitelů množství cena za jednotku zboží

66 DRUHY CEL Fiskální cla - naplnění státního rozpočtu Ochranná cla -zlepšení podmínek pro domácí producenty a)výchovná b)reciproční c)antidumpingová d)vyrovnávací e)prohibitivní Dovozní cla - na importované statky Vývozní cla - na exportované statky Specifická cla - na jednotku výrobku Hodnotová cla - procentní sazba z hodnoty výrobku Kombinovaná cla - sloučení obou metod

67 NETARIFNÍ PŘEKÁŽKY ZAHRNIČNÍHO OBCHODU Administrativní překážky z účasti státu na zahraničně obchodních operacích Z technických norem standardů, veterinárních a zdravotních atestů Administrativní omezení z chodu úřadů zaměřených na zahraniční obchod - státní monopoly - koncese - antiimportní nařízení - atd. - zdravotní předpisy - farmaceutická povelení - průmyslové normy - bezpečnostní předpis - atd. - konzulární formality - úřední oprávnění různého typu - předpisy pro vybavení zboží - vyřízení vývozních či dovozních oprávnění - atd. Formální překážky opatření s důsledkem pro růst cen - přístavní, skladovací a jiné poplatky - spotřební daně - složení záloh - atd. Množstevní regulace a ostatní specifická omezení - licenční omezení - embargo - devizové předpisy - státní kontroly zboží - diskriminační bilaterální smlouvy - atd.

68 VLIV SUBVENCE NA EKONOMIKU 1. Subvence exportérov zvýší možnost výroby z x 1 na x Zvýšením nákladů na výrobu musí být uhrazena subvence poklesem renty spotřebiteli EHID. 3. Je menší než nárůst přebytku výrobce. 4. Čistá ztráta je ve velikosti AJID. Je to důsledkem toho, že zvýšené množství by bylo možné levněji pořídit v zahraniční. 5. Klesá výběr cel a snižují se prostředky státu. 6. Zhoršení důchodové situace. 0 x1x1 x2x2 x3x3 x1´x1´ x2´x2´ množství R I D C AB F JG H E P P´ nabídka domácích výrobků nabídka domácích výrobků se subvencí poptávka domácích spotřebitelů cena za jednotku zboží

69 DUMPING - ekologický - sociální - ekonomický Antidumpingová cla - povolena jako legální nástroj - právní problém dokazování dumpingu

70 MĚNOVÉ KURZY JAKO PŘEKÁŽKA ZO -tlak na snížení rovnovážného kurzu a)znesnadnit import b)umožnit export Problémy: a)infuzní tendence b)přerozdělovací procesy (viz subvence) -tlak na zvýšení rovnovážného kurzu vede k navýšení objemu importu, musí být kompenzován jinými příjmy jako turistický ruch, daňový ráj, atp.

71

72 1. STRUKTURA VÝKLADU Učební cíl: Cílem tématu je ukázat na jeden z hlavních procesů, který v současnosti ovlivňuje světový ekonomický vývoj. Jde o vysvětlení souvislostí mezinárodního obchodu a přímých investic jako nástroje dalšího prohlubování dělby práce. Motivy, cíle a formy vstupu na mezinárodni trhy Přímé investiceJejich vztah k zahraničnímu obchodu Mezinárodní sítě Rizika mezinárodního obchodu

73 2. PRŮBĚH VÝKLADU MOTIVY, CÍLE A FORMY VSTUPU NA ZAHRANIČNÍ TRHY Motivy a cíle Ekonomické -zlepšit postavení na trhu -zlepšit míru výnosu z aktiv firem Neekonomické -získání většího mocenského vlivu - vytvořit image subjektu - formovat socioekonomické prostředí v zahraničí Ofensivní - expanze na základě překonávání konkurujících subjektů Defenzivní - přizpůsobování se situaci na trhu Výnosově nákladové kalkulace - z cenových příčin - z rozdílnosti právních prostředí

74 ZÁKLADNÍ PROBLÉMY SPJATÉ S VOLBOU MÍSTA - Opatření pro přizpůsobení produktu místním podmínkám - Produkční kapacita a řešení technických problémů ve zvoleném místě - Finanční kalkulace - Administrativní a personální kapacity - Socio-kulturní požadavky na organizování a řízení projektu

75 VOLBA FORMY FIRMY JE OVLIVNĚNA: a) Endogenními (vnitřními) faktory ( personální vybavení, finanční zdroje, zkušenosti atp.) b) Exogenní (vnější) faktory (situace na trzích, hospodářská politika státu atp.)

76 MODELOVÝ VÝVOJ FOREM VSTUPU NA MEZINÁRODNÍ TRHY 1) Export (import) přímý nepřímý aktivity srazů producentů 2) Poskytování (přebírání) licence [franchising] 3) Kontraktační výroba 4) Vznik společného podniku (joint venture) 5) Podnik v úplném vlastnictví - pobočka - dceřiná společnost

77 PŘÍMÉ INVESTICE - finanční investice související se získáním vlastnických a rozhodovacích práv k zahraničnímu subjektu. Realizují se jako: a) vytvoření podniku, závodu či pobočky b) nákupem podniku, závodu či pobočky c) nabytím vlastnického podílu zaručujícího (spolu) rozhodování d) poskytnutí dlouhodobých úvěrů a s tím spjaté právo spolurozhodovat a kontrolovat

78 TEORETICKÁ ZDŮVODNĚNÍ PŘÍMÝCH INVESTIC a) Diferenciace úrokových a výnosových sazeb doma a v zahraničí b) Zahraniční investice jako nástroj rozložení rizika c) Teorie monopolních výhod d) Lokalizační teorie e) Teorie výhod internacionalizace

79 VSTUP NA ZAHRANIČNÍ TRHY VýhodyNevýhody 1.zvýšení tržního podílu 2.využití nedokonalosti pohybu výrobních faktorů 3.zvýšení efektivity organizační struktury 4.úspory z rozsahu 5.využití výhod administrativního ovlivňování ekonomik 6.posílení prestiže ochranné značky 1.diskriminace zahraničními úřady, dodavateli, zákazníky 2.vznik devizových rizik 3.zvýšené náklady na informace a komunikaci 4.zvýšené náklady na koordinaci a kooperaci se zahraničními subjekty

80 VZTAH INVESTIC A ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 1. Se zapojením do ZO vzrůstají požadavky na nákupy a zabezpečení služeb. To vyvolává nároky na přímé investice. 2. S postupem od socio-kulturně bližších vztahů do vzdálenějších se zvyšuje nutnost zapojení do realizace na těchto trzích. 3. Nárůst významu ZO znamená neustále větší překonávání různých administrativních barier či tarifního zatížení. Cesta je v zahraničních investicích. 4. Rozvoj zahraničních aktivit zvyšuje nutnost dovozů (specializovaná produkce, nedostatek zdrojů při nárůstu produkce). 5. Dochází k dělbě práce mezi pobočkami a dceřinými společnostmi. Část zahraničního obchodu je vnitrofiremním obchodem.  6. Rozvoj teritorií vyvolává nové potřeby a tím i další růst zahraničního obchodu.

81 MEZINÁRODNÍ SÍTĚ Předpoklad:- propojenost ekonomických subjektů - existence určitého cíle i při její různosti Základ:- směnné vztahy - hierarchické uspořádání - vzájemné transakce (zde zvláštní forma sociálního jednání) se rozprostírají na všech účastnících sítě - regulace vnitřními normami - existují, i když nemusí bezprostředně docházet ke směně Uspořádání:- horizontální i vertikální vazby - subjekty mají různé druhy volnosti - pružnost a schopnost přizpůsobit se - vychází se z vlastnosti subjektu - vzájemná závislost subjektů Relativní samostatnost má za důsledek uspořádání mocenských vazeb v sítích. - existuje závislost i protikladnost - existují vůdčí subjekty v sítích - postavení se v čase mění Zahraniční obchod – propojení v různých právních systémech, ovlivnění informací mezi subjekty, přisuzování jiných socio-kulturních hodnot Vyšší potřeba sociálního kapitálu 

82 RIZIKA MEZINÁRODNÍCH TRHŮ VšeobecnáPolitickáEkonomická - řeč - mentalita - hodnoty - atd. - nestabilita vlád - nestabilita právních systémů - sociální nestabilita - atd. - cenová rizika - měnová rizika - skladová rizika - atd.

83 STRATEGIE PŘÍSTUPU K RIZIKŮM - předcházení rizikům - akceptace rizik - kompenzace rizik - zmenšování rizik - sdílení rizik - pojištění rizik - přerod rizik

84

85 1. STRUKTURA VÝKLADU Učební cíl: Cílem tématu je objasnění postavení nadnárodních společností jako nejvlivnějších subjektů soudobého světového hospodářství. Jde zde i o vysvětlení role malých a středních firem do nově vznikající produkční a distribuční struktury světa. Vznik a vývoj nadnárodních společností Organizační struktura nadnárodních společností Formy mezinárodních činností nadnárodních společností Formy mezinárodních činností malých a středních firem

86 Oblast/státCelkové množství PZI (domácí) Celkové množství investic (zahraničí) Roky Vyspělé ekonomiky 1 564, ,61 948,6 Rozvojové ekonomiky 517, ,2 145, ,8 Evropa z toho ČR Německo Francie Nizozemí Rakousko Švýcarsko 809,0 1,4 111,2 97,8 68,7 10,9 34, ,8 129,9 674, ,4 589,8 155,0 538,9 87, ,5 112,4 106,9 4,7 66, ,9 15, , ,0 890,2 169,7 909,4 USA Japonsko 539,6 9, ,4 214,8 731,7 201, ,3 831,1 Afrika z toho JAR 60,6 9,2 553,9 132,4 20,2 15,0 122,4 81,1 Latinská Amerika z toho Brazílie 111,4 37, ,3 472,5 57,6 41,0 732,8 180,9 Asie a Oceánie z toho Čína Hongkong, Čína Macau, Čína 345,2 20,7 201,6 2, ,9 578, ,6 14,6 67,6 4,4 11, ,6 297,6 948,5 - Indie Singapur 1,6 30,5 197,9 469,8 0,1 7,8 92,4 300,0

87 SÍDLA NADNÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ 500 největších v roce USA 68 Japonsko 61Čína 35Francie 34 Německo 30 Velká Británie 15 Švýcarsko 12 Nizozemí 8 Indie 7 Rusko 7 Brazílie 90 ostatní země  Pramen: Global 500. Fortune & Money. In:

88 TYPY SPOLEČNOSTÍ PŮSOBÍCÍ V NADNÁRODNÍM MĚŘÍTKU 1. Globální společnosti 2. Nadnárodní (transnacionální) společnosti 3. Mezinárodní (internacionální) společnosti 4. Mnohonárodní (multinacionální) společnosti

89 ROVINY ORGANIZAČNÍCH STRUKTUR 1. vedení (určování cílů a plánování) 2. produkce zboží a služeb 3. kontrola

90 SKUPINY FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍ FORMY SPOLEČNOSTÍ 1. Historický vývoj vlastní společnosti 2. Vývoj podmínek v různých zemích 3. Různorodost sociálního a kulturního prostředí 4. Lokální požadavky trhu

91 ORGANIZAČNÍ STRUKTURY - nespecifická (propojování malých a středních firem v mezinárodním měřítku. Nemění strukturu orientovanou na domácí trh.) - oddělené (různé struktury pro domácí a zahraniční trh) - integrované (buď úplná funkcionální integrace, nebo teritoriální integrace. Matrixová propojuje oba přístupy.)

92 EFEKTY VSTUPŮ NA ZAHRANIČNÍ TRHY - úspory z rozsahu - arbitráže - synergie - pákový efekt - integrační efekt

93 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ FORMY ČINNOSTI SPOLEČNOSTI V ZAHRANIČÍ - existující politický a právní systém - institucionální zvyklosti - zlovená strategie působení (defenzivní, ofenzivní) - zvolená strategie čelení rizikům - konkrétní ekonomicko a sociálně geografické podmínky

94 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V MEZINÁRODNÍCH AKTIVITÁCH - nové postavení v dělbě práce malých a středních firem - vztah malých a středních firem k exportu a importu Silné stránkySlabé stránky - pružnost - velká míra ztotožnění zaměstnanců s firmo - individuální motivace osob -nedostatečné finanční zdroje - obtížné získávání vysoce kvalifikovaných pracovních sil - tendence k přetěžování produkčních kapacit

95 FAKTORY INTERNACIONALIZACE MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 1. Nástup nových technologií, které většinou přicházejí ze zahraničí. 2. Rozšíření sortimentu nabídky dovozem ze zahraničí, a to jak u investičních tak spotřebních statků. 3. Na základě „revoluce v informatice“ u spotřebitelů se silně projevuje „demonstrační efekt“ u zboží vyráběného v cizině. 4. Vzhledem k zapojení malých a středních firem do internetu vznikají možnosti prodávat do zahraničí či kooperovat se zahraničními subjekty. 5. Rostoucí objem zahraničního obchodu ovlivňuje pohyby domácí měny, a tím i postavení malých a středních firem i domácností. 6. Na jejich aktivity má vliv i mezinárodní migrace obyvatel nebo existence mezinárodního turistického ruchu. 7. Domácí úvěry, tj. podmínky jejich poskytování jsou čím dál tím více závislé na mezinárodní situaci.

96 FORMY ZAPOJENÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM DO MEZINÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ - nepřímý (méně přímý) zahraniční obchod - vysoká úloha zprostředkovatelských společností (např. cestovní kancelář – hotely, penziony) a nákupy služeb pro zahraničně obchodní operace - kooperace se zahraničními zastoupeními v domácí ekonomice. Někdy i předání licencí, know-how či franchisingu - dodavatelské smlouvy se zahraničními partnery

97 ROLE VEŘEJNOPRÁVNÍCH INSTITUCÍ V ZAPOJENÍ FIREM DO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU - státní orgány (ministerstvo zahraničí) - specializované finanční společnosti (exportní, pojišťovací, zúčtovací) - specializované podpůrné organizace (zprostředkování investic, právní poradenství, technologické agentury, marketingové společnosti) - obchodní a průmyslové komory

98

99 1. STRUKTURA VÝKLADU Učební cíl: Seznámení se s nejdůležitějšími národohospodářskými toky mezi domácí ekonomikou a zahraničím. S tím souvisí i objasnění některých dopadů na chod hospodářství. Základní vztahy makroekonomie otevřené ekonomiky Multiplikační efekty v otevřené ekonomice Mezinárodní ekonomické toky v ekonomice

100 ZÁKLADNÍ NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ KATEGORIE Hrubý domácí produkt (HDP) - přidaná hodnota vytvořena na území daného státu zisky, úroky, renty, mzdy a tantiémy ze zahraniční zisky, úroky, renty, mzdy, tantiémy do zahraniční Hrubý národní důchod (HND) - přidaná hodnota upravena o toky prvotních důchodů do a ze zahraničí transfery do zahraničítransfery ze zahraničí Hrubý národní disponibilní produkt (HNDP) - je to HNP upravený o saldo transferů Spotřeba (C) Úspory (S) HDP = C +/+ (X-M) HNP = HDP - NY HNDP = HNP - NCT

101 ZÁKLADNÍ VNĚJŠÍ BILANCE ÚSPOR Platí: (1) CAB = S – I CAB bilance běžného účtu (2) CAB = (X – M) + NY + NCT Proto můžeme napsat S = I – NX + NY + NCT tj., hrubé úspory jsou rovny hrubým investicím, čistému exportu, saldu prvotních důchodů a saldu běžných transferů Z toho vyplývají varianty: 1. S > IEkonomika produkuje zdroje na krytí záporných nerovnováh ve vnějších vztazích 2. S = OPřípadné nerovnováhy vedoucí k deficitům musí ekonomika pokrýt z vnějších zdrojů 3. S < IEkonomika musí čerpat z vnějších zdrojů

102 ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ VZTAHY V OTEVŘENÉ EKONOMICE Jestliže HNP označíme symbolem Y můžeme zapsat (1) Y = C + S + (T – G) + (X – M) Budeme-li zvažovat nyní vztah k S, pak můžeme napsat (2) S= I + (T –G) + (X – M) Varianty: a) (T – G) > 0 a (X – M) > 0 Přebytky veřejných rozpočtů a zahraničního obchodu vedou k růstu úspor, snižuje se domácí úroková sazba, rostou investice. Pokud domácí úroková sazba klesne pod zahraniční, dojde k odlivu investic do zahraničí. Přebytky NX tlačí na zhodnocení domácí měny se všemi důsledky. b) (T – G) = 0 a (X – M) = 0 Existující rovnovážná situace vede k rovnovážnému růstu. c) (T – G) < 0 a (X – M) < 0 Tři možnosti: 1. deficity zvýší úrokové sazby, zmenší investice a tím i růst. 2. úspory se čerpají ze zahraničí. Z počátku nesnížím investice, ale v budoucnu se mi sníží saldo prvotních důchodů a zmenší tak HNP. 3. Prodám národní jmění a získám finanční aktiva. Budoucí výnosy z prodaných kapacit mi opětovně sníží HNP oproti HDP. d) Vzájemné kombinace (T – G) > 0 a (X – M) 0. Konkrétní projevy záleží na velikosti deficitů a vlivu na devizových trzích kde dochází k pohybu domácí měny.

103 MULTIPLIKAČNÍ EFEKT V OTEVŘENÉ EKONOMICE Multiplikátor V uzavřené ekonomice S = I, tj. I funkce S. - Růst S znamená velikost Y. Sklon křivky úspor je dán mezním sklonem k úsporám MPS. (1) MPS = BC/BA Vyjadřuje velikost podílu úspor při dané výši důchodu Y. Proto platí i druhá rovnice (2) MPC + MPS = 1 Kde MPC je mezní sklon ke spotřebě. Proto lze zapsat (3) (I 1 – I 0 )/ Y 1 – Y 0 = BC/BA = MPS Po úpravě získáme (4) Y 1 – Y 0 = * (I 1 – I 0 ) tj. ΔY = * ΔI Přírůstek důchodu je roven přírůstku investic krát multiplikátor. Výraz nazýváme multiplikátorem.  AB C Y0 I0I0 I1I1 Y0Y0 Y1Y1 S (národní úspory)

104 MULTIPLIKÁTOR V OTEVŘENÉ EKONOMICE Vyjdeme-li z otevřené ekonomiky, lze zapsat (1) S + M = I + X -export domácí země je import zahraničí. Proto zahraniční poptávka pro domácí ekonomiku je brána jako exogenní veličina nezávislá na výši Y. Naopak levá strana je funkcí Y a pravá nikoliv. Proto S + M se mění s velikosti Y a I + X nikoliv. Dochází však zde k součtu MPS s MPM, tj. meznímu sklonu k importu. Ta nám označuje velikost změny importu ke změně důchodu. Platí zde zápis: (2) AB = * DE Kde je multiplikátor zahraničního obchodu. 0 AB C D E FG Y I, X, S, M S + M I + X

105 VZTAH ZAHRANIČNÍHO OBCHODU A ČISTÝCH INVESTIC V ZAHRANIČÍ Zapíšeme-li (1) S – I = X – M Pak pro levou stranu platí přímá úměra s růstem Y. Rostou čisté úspory v zahraničí. Naopak pro průběh X – M platí nepřímá úměra, kdy s růstem Y roste sklon k importu a vznikají pasiva. Vnější rovnováha vzniká v průsečíku E, tj. je zde rovnovážný produkt a obchodní bilance. X - M – obchodní bilance 0 X, M, S, I S – I (čisté investice v zahraničí) E Yy

106 PRO MULTIPLIKAČNÍ EFEKT V OTEVŘENÉ EKONOMICE PLATÍ: - Má menší účinky než v uzavřené ekonomice - Ze zahraničí může působit jiný multiplikační efekt na domácí ekonomiku - Růst zahraniční poptávky vede ke stejnému důsledku jako investiční multiplikátor. Avšak růst důchodu při relativnímu snížení poptávky po importu vede k investování do zahraničí 0 S - I X - M E0E0 E1E1 Y0Y0 Y1Y1

107 JINÝ POHLED VIDÍME PŘI RŮSTU DŮCHODU Vzroste-li důchod multiplikačním efektem, posune se z Y 0 na Y 1, pak dochází ke snižování přebytku v zahraničí z E 0 na E 1. S - I X - M E0E0 E1E1 Y0Y0 Y1Y1

108 PROBLÉM ABSORPCE Vztah vnitřní spotřeby a vnějších toků lze znázornit takto: (1) Y + M = C + I + X Na levé straně máme fyzické produkty vyrobené a spotřebované v ekonomice, na pravé straně důchody na krytí spotřeby, investic a získané z exportu. Při tom C + I jsou domácí důchody určené k úhradě nákupů na domácím trhu i zahraničním trhu. Proto lze zapsat: (2) C = C d + C z I = I d + I z Platí, že C z + I z = M. proto zapíšeme (3) Y = C + I + X – (C z + I z ) Y = C D + I D + X Jestliže absorpci (domácí výdaje) označíme A, platí A = C + I pak zapíšeme (4) A = C d + I d + M a pro vztah mezi výdaji a důchodem státu platí (5) Y – A = X – M (6) Y – X = A – M Znamená to, že HNP a domácí výdaje jsou si rovny v případě nulového salda obchodní bilance. Čím je X > M, tím je větší vytvořený důchod než absorpce. Znamená to, že „odtéká“ část Y do zahraničí pomocí exportu.

109 VZTAH DŮCHODOVÝCH TOKŮ V OTEVŘENÉ EKONOMICE KE STAVU MAJETKU Můžeme zapsat (1) Y = C + S + NCT Pro vazbu důchodových toků a majetku platí: (2) S = I + (X – M – NCT), pak platí varianty (X – M – NCT) > 0 a (X – M – NCT) I, v druhém S < I. Proto formulujeme (3) S = I + (K e – K i ), kde K e je vyvážený domácí kapitál a K i dovážený kapitál do domácí ekonomiky. Platí: 1. Přírůstek majetku S je roven navýšení hmotného majetku a změně v zahraničím majetku (K e – K i ). 2. Z hlediska finančního majetku (hotovostní peníze + pohledávka – závazky) a věcného majetku spolu/vzatých platí, že změny celkového majetku jsou dány změnami v domácím věcném majetku a čistém zahraničním majetku. 3. Pro mezinárodní ekonomii jsou změny ve finančním majetku rovny změnám v čistém zahraničním jmění. 4. Jestliže K e = K i, pak jsou národohospodářské změny ve finančním majetku nulové.

110

111 1. STRUKTURA VÝKLADU Učební cíl: Definování základních principů pohybu v monetárním sektoru světové ekonomiky a představení nejdůležitějšího nástroje pro zobrazení peněžních toků mezi domácím a zahraničním hospodářstvím. Monetární teorie vnějších vztahů Vymezení platební bilance principy sestavování platební bilance struktura platební bilance Vyrovnávací procesy na platební bilanci důchodový mechanismus cenový mechanismusmechanismus směnných kurzů Transferový problém

112 2. PRŮBĚH VÝKLADU MONETÁRNÍ TEORIE VNĚJŠÍCH VZTAHŮ Důvody zvláštností monetárních vztahů v mezinárodní dimenzi: - suverenita států a s tím související různost právních a ekonomických pravidel - různost cen (výše cen) a problém kategorie světová cena - metodologická odlišnost tvorby cen (daně, struktura spotřeby, jiné systémy přerozdělování) - zastoupení tržního a netržního sektoru v hospodářství - plnohodnotné a neplnohodnotné peníze - problémy převodu národních peněz – směnné kurzy - světové peníze jako abstraktní kategorie

113 WALRASŮV ZÁKON ROVNOVÁHY MEZINÁRODNÍCH PENĚŽNÍCH TOKŮ (1) (p i * M – p e * X – E) – C = 0 kdy symboly vyjadřují p i - cenu importu, p e cenu exportu, M a X import a export, E hodnotu čistých výnosů za zahraničí a C hodnotu čisté peněžní poptávky po zahraničním majetku. Jestliže platí, že musí být zaplaceny všechny toky do ekonomiky, pak poptávka na všech trzích musí být vyrovnaná. Jde-li o plnohodnotné peníze, musíme je považovat také za majetek. (2) (p i M – p e X – E) – C + B = 0 kde B je poptávka po penězích v domácí ekonomice a X je poptávka po domácí i zahraniční měně. C je pak omezeno na poptávku po nemonetárních statcích. Pak lze zapsat: (3) B = (p e X – p i M + E) + C Docházíme tak k základnímu pojetí platební bilance. B je výsledkem výkonu ekonomiky vzhledem k zahraničí a bilance kapitálových trhů.

114 PRINCIPY SESTAVOVÁNÍ PLATEBNÍ BILANCE Logika sestavování platební bilance vychází z následných principů, které určují její podobu: 1. Jako každá bilance má stranu aktiv a pasiv. Pod aktivními operacemi jsou chápány takové transakce, jejichž důsledkem je zvýšení devizových prostředků v ekonomice. Přírůstek zahraničních peněz je v teoretické rovině chápán jako přírůstek plnohodnotných peněz, a tudíž dochází k růstu bohatství. Naopak pasivní operace snižují zásobu deviz, tj. dochází k odlivu prostředků do zahraniční. 2. Tím, že se jedná o kategorii toku, nedochází zde k bilanci stavových veličin, ale pouze jejich změn. Při zjišťování jejich velikostí sehrává velkou roli jejich přepočet podle zvoleného kurzu měny. Proto některé změny mají spíše statistický než reálný dopad. 3. Platební bilance je sestavována na základě podvojného účetnictví. V zásadě to znamená, že každou výkonovou transakcí právnických i fyzických osob musí provázet protipohyb. Jinak řečeno za získání zboží, služby, majetkového podílu musí být zaplaceno a naopak za získání zboží, služby, majetkového podílu jsou získány peněžní prostředky. Z tohoto principu musí být platební bilance vždy vyrovnána rozdíly, mohou být v bilanci jednotlivých účtů, z nichž se skládá, neboť ke každému výdaji musí odpovídat příjem. 4. Ne všechny finanční transakce mezi rezidenty a nerezidenty jsou přesně zachyceny. Část jich je zachycena na základě statistických výběrových šetření, což vede k nutnosti odstranit rozdíly vzniklé v procesu sestavování platební bilance.

115 TYPY TRANSAKCÍ - výkonové, které souvisejí s měřením hodnoty související se zhotovením zboží a služeb a jejich realizací v zahraničí - finanční, které souvisejí na základě závazků a vlastnických práv

116 STRUKTURA PLATEBNÍ BILANCE AktivaPasiva A Běžný účet A. 1 Obchodní bilance vývozdovoz A. 2 Bilance služeb příjmyvýdaje A. 3 bilance výnosů příjmyvýdaje A. 4 Bilance převodů příjmyvýdaje B Kapitálový účet příjmyvýdaje AktivaPasiva C Finanční účet C. 1 Přímé investice C.1.1v zahraničí prodejnákup C.1.2 v tuzemsku nákupprodej C. 2 Portfoliové investice C.2.1 Aktiva prodejnákup C.2.2 Pasiva nákupprodej C. 3 Finanční deriváty C.3.1 Aktiva prodejnákup C.3.2 Pasiva C.4 Ostatní investice C.4.1 Aktiva prodejnákup C.4.2 Pasiva nákupprodej D Saldo chyb Opomenutí, kurzové rozdíly E Změna devizových rezerv

117 BĚŽNÝ ÚČET - ukazuje na mezinárodní dělbu práce, zapojení do mezinárodní produkce a spotřeby materiálních i nemateriálních statků - transfery prvotních důchodů souvisejících s vlastnictvím výrobních faktorů na území daného státu - realizované transfery, tj. převody peněz se zahraničím, bez toků protihodnoty KAPITÁLOVÝ ÚČET - souhrn transakcí souvisejících s převodem majetku na základě migrace obyvatel - transakce převádějící nefinanční hmotná aktiva a nehmotná práva (licence, patenty atd.) FINANČNÍ ÚČET - zahrnuje změny v zahraničních pohledávkách a závazcích. Export kapitálu je zvýšení pohledávek nebo snížení závazků, import je chápan opačně - export vedoucí ke snížení deviz je pasivní operace a import mající za důsledek zvýšení je aktivní operace

118 SALDO CHYB, OPOMENUTÍ A KURZOVÉ ROZDÍLY - důsledek statistické praxe zjišťování veličin platební bilance a disparit vzniklých na základě odhadů některých veličin ZMĚNA DEVIZOVÝCH REZERV - vznikne-li sumou A až D nenulový rozdíl, pak a) záporný výsledek znamená doplnit tok z devizových rezerv a jejich snížení je proto účtováno znaménkem + b) kladný výsledek znamená, že nepoužité devizy zvyšují devizové rezervy a jsou účtovány znaménkem -

119 DŮCHODOVÝ MECHANISMUS VYROVNÁVÁNÍ PLATEBNÍ BILANCE Předpoklad – při pevných směnných kurzech dochází k přerozdělení důchodů na základě zvýšení poptávky v zahraničí Přebytek platební bilance vyvolá důchodové efekty vedoucí k jeho odbourání. Model: při pevných směnných kurzech a cenách je platební bilance funkcí Y. Saldo zjednodušíme na (X – M). Pak zapíšeme (1) ΔPB = ΔX –ΔM a úspory (S) a import vyjádříme mezními sklony (2) S = s * Y (3) M = m * Y a pro jejich přírůstky (4) ΔS = s * ΔY (5) ΔM = m * ΔY pak při konstantních investicích zapíšeme ΔX = ΔS + ΔM po úpravách na základě (1) a (2) získáme: (6) ΔS = s*ΔM + m*ΔY ⇒ ΔX = ΔY*(s+m) a pro změnu důchodu platí (7) YΔ = *ΔX Upravíme-li nyní platební bilanci (1) pomocí (5), zapíšeme: (8) ΔPB = ΔX – m* *ΔX po delší úpravě získáme (9) ΔPB = ΔX * (1- ) Dále upravíme na, pak můžeme zapsat (10) ΔPB = * ΔX

120 MULTIPLIKÁTOR PLATEBNÍ BILANCE výraz je multiplikátor platební bilance, který říká, že změna platební bilance je dána sklonem k úsporám a sklonem k importu. Znamená to, že roste-li s důchodem rychleji sklon k importu než k úsporám, dochází ke snižování přebytku platební bilance. Je-li m=0, pak zůstává na základě exportu přebytek platební bilance a je-li s=0, pak ΔPB=0, tj. je vyrovnaná.

121 CENOVÝ MECHANISMUS VYROVNÁVÁNÍ PLATEBNÍ BILANCE - pevný směnný kurz - pohybující se masa peněz 1. Přebytek platební bilance znamená příliv peněz do ekonomiky, který je věší než zvýšení fyzické masy zboží a služeb. Rostou ceny v ekonomice. 2. Země s pasivem platební bilance ztrácí peníze. Masa peněz se snižuje a tudíž klesací ceny zboží. 3. Poptávka po zboží z ekonomiky s rostoucími cenami se snižuje, poptávka po zboží ze země s klesajícími cenami se zvyšuje. 4. Dochází k obrácení zbožních a tím i peněžních toků a platební bilance se vyrovnává.

122 VYROVNÁVACÍ PROCES PLATEBNÍ BILANCE NA ZÁKLADĚ SMĚNNÝCH KURZŮ Pro vyhodnocení vlivu směnných kurzů na platební bilanci vyjdeme z rovnice PB = X – M = f(p) = f( ) Tento zápis říká, že platební bilance je funkcí poměru domácí a zahraniční cenové hladiny násoben směnným kurzem. Znamená to, že změna platební bilance je dána poměrem změn reálných cen a směnného kurzu. Platil-li jsem ve směnném kurzu 2:1 za zahraniční měnu a nyní poklesne na :1, budu potřebovat o polovinu méně prostředků a budu odbourávat deficit platební bilance. Platí i opačný proces.

123 TRANSFEROVÝ PROBLÉM Pohyby na platební bilanci ovlivňují i přesuny finančních prostředků, Ekonomika musí přisunout do ciziny ekonomický příspěvek T (zahraniční pomoc, platby reparací atd.). Řešení vlivu na ekonomiku: (1) M – X = C + E kde C je čistý prodej finančních prostředků a E čisté důchody ze zahraničí. Jestliže C a E jsou rovny 0 a dojde k transferu, platí: (2) T + M = X + C´ tj. T byl uhrazen z prodeje zboží či dodatečných finančních zdrojů C´. Pokud a ) C´=0hovoříme o plné kompenzaci transferu b) C´>0došlo ke snížení finančních prostředků nebo zadlužení c) C´<0došlo k překompenzování, tj. převod prostředků vyvolal dodatečnou poptávku po exportu a důchody z něho převýšily odvod. Transfer dopadá na fungování obchodní bilance. Teoretickým snížením důchodů klesá sklon k importu, tj. import roste pomaleji než důchod. Naopak v ekonomice s dodatečným důchodem roste sklon k importu a dává tak podnět k dynamice ekonomiky platící transfer.

124

125 1. STRUKTURA VÝKLADU Učební cíl: Vytvoření obrazu o způsobu provádění peněžních operací na mezinárodních finančních trzích a vysvětlení principů fungování směnných kurzů. Mezinárodní měnový systém vývoj mezinárodního měnového systému současný měnový systém a jeho problémy Formy mezinárodního finančního trhu mezinárodní peněžní trh mezinárodní kapitálové a úvěrové trhy mezinárodní devizové trhy Teorie směnných kurzů

126 2. PRŮBĚH VÝKLADU MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ SYSTÉM Vývoj mezinárodního měnového systému: - formování mezinárodních obchodních kontaktů, barter a vytvoření všeobecného ekvivalentu - Bimetalistický systém - Monometalistický systém a systém zlatého standardu - omezený zlatý standard - Brettonwoodský měnový systém (dolarový zlatý standard) - Jamajský měnový systém

127 PRINCIP ZLATÉHO STANDARDU Dojde-li např. u země B k navýšení emise na , tj. 1p*3=0,25g zlata, změní se směnný kurz na poměr 1:4. Banka státu A rezerva 100kg zlata Banka státu B rezerva 100kg zlata Emise peněžních jednotek (krytí 1p) z 1g zlata Emise peněžních jednotek (krytí 1p) z 0,8g zlata směnný kurz měn 1 : 2

128 PRINCIP BRETTONWOODSKÉHO MĚNOVÉHO SYSTÉMU zlaté rezervy USA 1 trojská unce z 35 US dolarů měna země A Centrální banka A rezervy zlato US dolary měna země B Centrální banka B rezervy zlato US dolary měna země C Centrální banka C zlato US dolary 1) 2) 3) ± 1% odchylka

129 SMĚNNÉ KURZY V BRETTONWOODSKÉM MĚNOVÉM SYSTÉMU 1. V případě, že neexistovaly významné problémy s platební bilanci, drobné odchylky na trhu řešila centrální banka pomocí pohybu dolarových či zlatých peněz 2. Došlo-li u země B k dlouhodobému růstu devizových rezerv v důsledku aktiv platební bilance, centrální banka již nemohla udržet kurz na trhu v napětí ± 1%, po dohodě s Mezinárodním měnovým fondem zvýšila kurz vůči dolaru a tento nový kurz udržovalo opět v pásmu ± 1%. 3. Měla-li země C trvalá pasiva a klesali ji rezervy pod bezpečnou hranici, musela po dohodě s Mezinárodním měnovým fondem měnu devalvovat vůči dolaru.

130 ZMĚNY V JAMAJSKÉM MĚNOVÉM SYSTÉMU a) Došlo k tzv. demonetarizaci zlata, tj. zrušení oficiální směnitelnosti měn za zlato. b) Zlato jako rezerva vystupuje vůči penězům v podobě tržní ceny. c) Mimo fixní směnné kurzy byly akceptovány flexibilní směnné kurzy. d) Jako světové peníze kromě dolaru začínají vystupovat i některé další národní peníze. e) Zesiluje role SDR (zvláštních práv čerpání), které v elektronické podobě vznikly v roce 1970 a jsou určeny pro operace centrálních bank v rámci Mezinárodního měnového fondu.

131 ZMĚNY V POJETÍ SMĚNNÝCH KURZŮ V JAMAJSKÉM MĚNOVÉM SYSTÉMU a) fixního kurzu, kdy je stanoven pevný poměr vůči jiné měně (měnová unie), b) fixního kurzu ve formě Currency Board, kdy země na základě zákona, stanovující způsob provádění, se zavazuje směnovat měnu, c) fixního kurzu navázaného na koš měn, d) stupňovitě proměnného kurzu a to buď ve formě crawling peg (pevný kurz je pravidelně malými změnami přizpůsobován vývoji), nebo formě adjustable peg, kdy je kurz držen v určitém pásmu, e) řízeného floatingu, tj. relativně flexibilní kurz, kdy centrální banka intervencemi na devizových trzích vytváří podmínky pro vývoj kurzu měny, f) flexibilní kurz vzniká, jestliže se o nastolení směnného kurz starají pouze devizové trhy.

132 PROBLÉMY V SOUDOBÉM MĚNOVÉM SYSTÉMU - krize postavení US ekonomiky - oslabování dolaru - růst ekonomiky Číny, Indie - snaha po změně v mocenském postavení států uvnitř Mezinárodního měnového systému - Euro

133 Finanční trhy peněžní trhkapitálový a úvěrový trh devizový trh

134 MEZINÁRODNÍ PENĚŽNÍ TRH Vymezení: operace s krátkodobými cennými papíry se splatností do 1 roku (směnky, pokladniční poukázky, krátkodobé úvěry) Role: zabezpečovat likviditu subjektů ve vzájemném vztahu i ve vztahu k centrální bance Subjekty: finanční instituce, nefinanční instituce (banky, investiční společnosti, pojišťovny, velké korporace), centrální banky Národní trhy jsou propojeny do mezinárodního, neboť většina finančních i nefinančních subjektů jsou propojeny v mezinárodní síť.

135 MEZINÁRODNÍ KAPITÁLOVÝ A ÚVĚROVÝ TRH Vymezení: finanční trhy, kde se poptávají a nabízejí středně a dlouhodobé cenné papíry a úvěry (akcie, obligace veřejné i soukromé, atd.) Role: Zabezpečit finanční prostředky na investiční aktivity dlouhodobého rázu pro různé ekonomické subjekty Subjekty: soukromoprávní i veřejnoprávní subjekty jak na straně nabídky, tak i poptávky Členění Primární trh: emise nových cenných papíru Sekundární trh: oběh cenných papírů mezi původními držiteli a novými nabyvateli Organizovaný trh: burzy cenných papírů Neorganizovaný trh: obchody mimo burzovní subjekty

136 DEVIZOVÝ TRH Vymezení: ekonomické místo, kde dochází ke směně měn různých států. Dochází k tomu na řadě míst a klasické devizové burzy již nesehrávají hlavní roli. Role: zabezpečit transfer domácí koupěschopné síly měny do zahraničí a naopak Subjekty: největší podíl zde mají bankovní subjekty, významně se podílí i centrální banka a samozřejmě sem vstupují všechny ostatní subjekty napojené na zahraniční platební styk. Členění: Trh burzovních obchodů Trh mimoburzovních obchodů Někdy bývá označen termínem FOREX

137 TEORIE SMĚNNÝCH KURZŮ A. Koncepce pro vysvětlení existence a pohybů směnných kurzů 1. Nejstarší a nejrozšířenější je teorie parity kupní síly. Vznikala do 16. století (tzv. Salamanská škola). Základem jsou zde rozdílné cenové hladiny v různých zemích. Proto měna každého státu vyjadřuje odlišnou koupěschopnost. Směnné kurzy mezi měnami se mohou ustálit v rovnovážném poměru tehdy, když budou vyjadřovat stejnou kupní sílu. Rozhodujícím faktorem, který pak ovlivní pohyb směnného kurzu je rozdílný vývoj cenových hladin v jednotlivých zemích. 2. Druhá koncepce vyrůstala z Keynesiánských představ, že směnný kurz může být vysvětlen na základě transakcí platební bilance (viz Mundell-Flemingův model). V nejjednodušším případě přebytek platební bilance tlačí na zhodnocení domácí měny, pasivní vede k znehodnocení. Vývoj směnného kurzu je nejvíce ovlivněn saldy platební bilance. 3. Teorie plnohodnotných (pracovních) peněz vidí stanovení kurzu měn na základě produktivit prací, které jsou rozhodující pro poměry cen. Vývoj kurzu měny je odvozen od porovnatelného vývoje produktivity práce. B. Faktory ovlivňující pohyb směnných kurzů 1. Faktory vycházející z existence zahraničního obchodu, jsou takové, které mohou vyvolávat změnu poptávky a nabídky deviz na základě toků zboží a služeb. 2. Skupina faktorů související s očekáváním. Jde o skutečnost, že část masy peněz ve finančním systému se pohybuje na základě spekulací na budoucí vývoj. Spekulace mohou být jak na vývoj rozdílů směnných kurzů, tak i úrokových sazeb mezi ekonomikami atd. S tím souvisí i rozvoj termínovaných obchodů. 3. Vliv mají i pohyby měr inflace, neboť mění paritu kupní síly měn. 4. Existují rozdíly v pohybu kapitálu (přílivu i odlivu). To má rozporné důsledky z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. V prvním případě příliv kapitálu vede k růstu kurzu měny, v druhém případě po určitém čase přináší dlouhodobý odliv deviz, a tím tlak na snížení kurzu. 5. Svůj vliv má i zvolená monetární politika centrální banky. V případě expanzivní tlačí na snižování kurzu, v případě restriktivní na zvyšování. 6. Politické faktory a s nimi související sociální situace mohou vést k pohybům měny na devizových trzích. Zpravidla jde o snahu zahraničních subjektů minimalizovat rizika nebo využít příznivých podmínek.

138 C. Typy kurzů podle a) Času b) Spojení s jinými měnami c) Vyjádření koupěschopnosti promptní terminované fixní flexibilní nominální reálné

139

140 1. Ekonomická integrace jako fenomén 2. Teorie ekonomické integrace 3. Mezinárodní společnosti jako základ mikrointegračních procesů 4. Teritoriální integrační uskupení EvropaAmerikaAsie a Pacifik Afrika

141 1. Ekonomická integrace jako fenomén - ekonomické aspekty integrace - politické aspekty integrace - sociální aspekty integrace - kulturní aspekty integrace - historické aspekty integrace Integrace jako jednota a rozpor různých aspektů integračního procesu 2. Teorie mezinárodní ekonomické integrace A)Příčiny integrace -internacionalizace produkčních faktorů -výhody dělby práce na velkých trzích B) Postup integrace -od lokálních k regionálním trhům -od regionálních k celostátním trhům -od celostátních ke společným trhům -od společných ke globálním trhům

142 TYPY INTEGRAČNÍCH PROCESŮ - úplná a sektorová (odvětvová) integrace - funkcionální a institucionální integrace - mikrointegrace a makrointegrace

143 STUPNĚ MAKROINTEGRAČNÍCH PROCESŮ 1. Pásmo volného obchodu 2. Celní unie 3. Společný trh 4. Hospodářská a měnová unie 5. Úplná integrace

144 MEZINÁRODNÍ SPOLEČNOSTI JAKO ZÁKLAD MIKROINTEGRAČNÍCH PROCESŮ Základní aktivity mezinárodních společností a) přímé zahraniční investice b) alokace produkčních zdrojů v několika zemích c) mezinárodní transfery technologií, know-how Výhody mezinárodních společností - vyšší jistota obratu díky diversifikaci na různých trzích - nižší mzdové náklady - možnost obchodní importní - úspory na dopravních nákladech - zvýhodnění od „hostitelské“ země a) širší možnost přístupu k surovinám b) nižší míra zdanění c) nižší ekologické nároky - úspory z rozsahu

145 1.Evropa - Evropská unie (EU) - Společenství nezávislých státu (SNS) - Evropské sdružení volného obchodu (ESVO) - Rada vzájemné hospodářské spolupráce (RVHP) 2. Severní Amerika - Severoamerická dohoda volného obchodu (NAFTA) 3. Severní Amerika – Pacifik - Fórum Asijsko-tichooceánské ekonomické spolupráce (ATES) 4. Asie - Asociace národů Jihovýchodní Asie (ASEAN) 5. Latinská Amerika - Karibské společenství (Karicom) - MERCOSUR - Andský pakt - Středoamerický společný trh 6. Afrika - Africká unie (AU) - Ekonomické společenství Východní a Jižní Afriky (COMESA) - Ekonomické společenství západoafrických států (ECOWAS) - Společenství rozvoje Jižní Afriky

146 Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "Prof. PhDr. František Varadzin, CSc Některé aspekty fungování světové ekonomiky (Studijní opora pro cílovou skupinu malých a středních podnikatelů, vedoucích."

Podobné prezentace


Reklamy Google