Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SMĚSI Vzduch. Základní informace  Atmosféra Atmosféra  Vzduch Vzduch.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SMĚSI Vzduch. Základní informace  Atmosféra Atmosféra  Vzduch Vzduch."— Transkript prezentace:

1 SMĚSI Vzduch

2 Základní informace  Atmosféra Atmosféra  Vzduch Vzduch

3 Dusík  Koloběh dusíku v přírodě Koloběh dusíku v přírodě Koloběh dusíku v přírodě  Dusík tvoří 78 % (objemových) zemské atmosféry. Ve stopách se v atmosféře vyskytuje také amoniak, který se uvolňuje tlením organických sloučenin. Při blesku může také dojít v atmosféře k reakci dusíku s kyslíkem, která vede až ke vzniku kyseliny dusičné, která se vyskytuje v kyselých deštích.  Chilský ledek neboli dusičnan sodný NaNO 3, který pravděpodobně vznikl rozkladem rostlinných a živočišných látek zejména na chilském pobřeží. Dalším zdrojem dusíku jsou objemné vrstvy ptačího trusu, nazývané guano a využívané především jako hnojivo.  Dusík je významný biogenní prvek, který se vyskytuje ve významných organických sloučeninách a ve všech živých organismech. Rostliny ho přijímají kvůli svému růstu a nevylučují ho. Živočichové ho využívají k tvorbě bílkovin a vylučují ho v podobě močoviny nebo amoniaku.

4 Kyslík  Na Zemi je kyslík velmi rozšířeným prvkem.  V atmosféře tvoří plynný kyslík 21 objemových %.  Voda oceánů, které pokrývají 2/3 zemského povrchu je hmotnostně složena z 90 hmotnostních % kyslíku.  V zemské kůře je kyslík majoritním prvkem, je přítomen téměř ve všech horninách. Jeho obsah je odhadován na 46 – 50 hmotnostních %. V hlubších vrstvách zemského tělesa zastoupení kyslíku klesá a předpokládá se, že v zemském jádře je přítomen pouze ve stopách.  Ve vesmíru je zastoupení kyslíku podstatně nižší. Na atomů vodíku zde připadá pouze jeden atom kyslíku.

5 Oxid uhličitý  Oxid uhličitý je běžnou součástí zemské atmosféry, přičemž jeho koncentrace (průměrně 0,038 % v roce 2004) v ovzduší kolísá v závislosti na místních podmínkách, na výšce nad povrchem a relativní vlhkosti vzduchu v ovzduší. V důsledku zejména průmyslových emisí jeho průměrná koncentrace ve vzduchu stále roste  Lokálně velmi vysoká koncentrace je v místech jeho výronu ze země ve vulkanicky aktivních oblastech a v některých přírodních minerálních vodách. Vzhledem k tomu, že je těžší než vzduch může se v takových místech hromadit a představovat nebezpečnou past pro zvířata i lidi. Ročně tak vulkanické aktivity dodávají do ovzduší Země přibližně 130 až 230 Tg, což představuje řádově jen 1 až 2 % produkce CO 2 lidstvem.  Oxid uhličitý byl také nalezen v mezihvězdném prostoru. Je hlavní složkou atmosfér planet Venuše a Mars. Spektroskopicky byl prokázán i v komě komet.

6 Vliv oxidu uhličitého na globální oteplování  Oxid uhličitý se největší měrou podílí na vzniku skleníkového efektu. Jeho nárůst v ovzduší, což je považováno za hlavní příčinu globálního oteplování, je způsoben zejména spalováním fosilních paliv a úbytkem lesů. Naštěstí zatím nejvýkonnější ekosystém poutající vzdušný oxid uhličitý - mořský fytoplankton - není dosud příliš narušen. skleníkového efektuskleníkového efektu  Velké množství oxidu uhličitého je také rozpuštěno ve světových mořích a oceánech, které tak regulují jeho množství v atmosféře. Pozvolný nárůst globální teploty však negativně ovlivňuje rozpustnost CO 2 v mořské vodě a pozitivní zpětnou vazbou se tak dostává zpět do vzduchu další dodatečné množství tohoto skleníkového plynu. Naštěstí většina oxidu uhličitého je v mořské vodě vázána chemicky ve formě uhličitanových a hydrogenuhličitanových iontů, za což vděčíme jeho reakci s vápenatými minerály podle rovnice: –CaCO 3 + CO 2 + H 2 O ←→ Ca HCO 3 -  Tato rovnováha se však se zvyšující teplotou posunuje doleva.  Také intenzita fotosyntézy fytoplanktonem je závislá na optimální teplotě a s jejím růstem nad optimum klesá.

7

8 Vzácné plyny  Argon - tvoří přibližně 1 % atmosféry Argon  Helium – druhý nejrozšířenější prvek ve vesmíru Helium  Neon - výrobě výbojek tzv. neonek, která slouží jako osvětlovací tělesa Neon  Krypton Krypton  Xenon Xenon  Radon – radioaktivní, vzniká při rozpadu U a Ra; radonové lázně - Jáchymov

9 Argon  Argon se ve směsi s dusíkem používá jako ochranná atmosféra žárovek a jako prostředí pro uchovávání potravin. V této směsi se také používá k plnění sáčků (například brambůrek), které jsou takto ochráněny před zvlhnutím a před rozmačkáním.  Čistého argonu se používá ve výbojkách, elektrických obloucích a doutnavých trubicích, kde podle koncentrace dokáže vytvořit červenou, fialovou, modrou a bílou barvu.

10

11 Helium  Helium je na Zemi přítomno jen velmi vzácně. V zemské atmosféře se vyskytuje jen ve vyšších vrstvách a díky své mimořádně nízké hmotnosti postupně z atmosféry vyprchává do meziplanetárního prostoru.  Poprvé bylo helium izolováno z minerálu smolince. V menším množství až 9% se nachází v zemním plynu, z něhož se také získává vymrazováním. Vzácně vyvěrá helium i trhlinami v zemi, nejznámější oblasti těchto vývěrů leží ve Skalistých horách v USA a v Kanadě. Předpokládá se, že veškeré toto helium je produktem jaderného rozpadu prvků v zemské kůře.  Ve vesmírném měřítku je helium druhým nejvíce zastoupeným prvkem. Vyskytuje se především ve všech svítících hvězdách, kde je jedním z mezistupňů termonukleární syntézy, jež je podle současných teorií základním energetických zdrojem ve Vesmíru. Tvoří přibližně 25% hmoty okolního pozorovatelného Vesmíru.

12  Vzhledem ke své extrémně nízké hustotě a inertnímu chování se helium používá k plnění balónů a vzducholodí jako náhrada hořlavého vodíku. Značnou nevýhodou je zde ovšem jeho poměrně vysoká cena. Navíc má atom helia velmi malý průměr, snadno difunduje i skrze pevné materiály a dochází tak ke ztrátám.  Směsí helia, kyslíku a dusíku se plní tlakové láhve s dýchací směsí, určenou pro potápění do velkých hloubek. Na rozdíl od dusíku totiž ani pod velkým tlakem nezpůsobuje tzv. hloubkové opojení, takže potápěč je schopen pracovat ve velkých hloubkách i přes 300 metrů. Zároveň omezuje vznik otravy kyslíkem a současně zmenšuje riziko kesonové nemoci

13 Supratekutost helia  helium II velmi neobvyklé vlastnosti. Především nemá tato kapalina prakticky žádné vnitřní tření, a proto teče nesmírně rychle, ale dokonce díky kapilárnímu jevu přetéká stěny nádob, ve kterých je uchováno a vytéká horním koncem do něj ponořené kapiláry (jev zvaný fontánový efekt), což budí zdání, jako by helium II nebylo vůbec ovlivněno gravitací.  Obrázek Obrázek

14

15

16

17

18 Zdroj:


Stáhnout ppt "SMĚSI Vzduch. Základní informace  Atmosféra Atmosféra  Vzduch Vzduch."

Podobné prezentace


Reklamy Google