Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Stratifikační výzkum 1. Úvod: Klasické teoretické koncepty jako východiska empirického výzkumu sociální stratifikace Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Stratifikační výzkum 1. Úvod: Klasické teoretické koncepty jako východiska empirického výzkumu sociální stratifikace Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz."— Transkript prezentace:

1 Stratifikační výzkum 1. Úvod: Klasické teoretické koncepty jako východiska empirického výzkumu sociální stratifikace Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz poslední aktualizace 25/2/2014 Historická sociologie, FHS UK

2 Stratifikační výzkum2 Obsah 1.Stratifikační systém, základní pojmy 2.Co jsou sociální nerovnosti? 3.Třídní analýza – východiska 4.Dvě základní pojetí sociálních tříd 5.Marxova koncepce tříd 6.Weberova koncepce: třída vs. status 7.Srovnaní marxistického a weberiánského pojetí třídy 8.(Veblenovo pojetí sociálních tříd) 9.Východiska pro empirické přístupy ke studiu sociální stratifikace (úvod)

3 Stratifikační výzkum3 Základní pojmy Sociální stratifikace = společenské rozvrstvení Sociální struktura = souhrn statusů a s nimi spojených rolí (ale viz dále alternativní koncepce) Status = pozice v sociální struktuře Role = vymezuje vztah této pozice k ostatním pozicím (práva povinnosti, očekávání chování vázané k určitému statusu) → mezi lidmi existuje řada nenáhodných vztahů = systém → ten ovšem není složen z jedinců ale statusových pozic „Lidé se mění, struktura ale zůstává stejná“.

4 Stratifikační systém Východiska, koncepty, pojmy [podle Grusky 1994: kap. 1]

5 Stratifikační výzkum5 V moderních industriálních společnostech Ačkoliv podmínky lidské existence jsou daleko tomu být fundamentálně nerovné, přesto platí, že … všechny společnosti lze charakterizovat určitými nerovnostmi (nejprivilegovanější jedinci/ rodiny mají k dispozici nepřiměřený podíl na bohatství, moci a prestiži) Cílem soudobého stratifikačního výzkumu je popsat obrysy a distribuci těchto nerovností a vysvětlit jejich přetrvávání v podmínkách moderních egalitárních hodnot a forem welfare státu.

6 Stratifikační výzkum6 Stratifikační systém Stratifikační systém je komplex sociálních institucí, které generují nerovnosti. Klíčovou složkou tvoří: 1. institucionální procesy, které definují určité druhy statků jako cenné a žádoucí 2. pravidla alokace, které určují distribuci těchto statků vzhledem k různým pozicím nebo profesím na pracovním trhu 3. mechanismus mobility, který spojuje jedince s profesemi a tím generuje nerovnou dostupnost zdrojů.

7 Stratifikační výzkum7 Stratifikační systém Nerovnost je produkována dvěma typy procesů přiřazování (matching processes) : 1. Pracovní pozice, povolání a sociální role jsou nejprve přiřazeny k „souboru odměn“, které mají nestejnou hodnotu. 2. A jedinci jsou poté alokováni do takto definovaných a oceňovaných pozic.* *V některých společnostech (např. kmenových) mohou jedinci dostávat odměny přímo, nikoliv skrze pozici, kterou obsadili.

8 Stratifikační výzkum8 Stratifikační systém Ve všech společnostech probíhá neustálá výměna držitelů profesních pozic: s tím jak noví mladí lidé přichází na trh práce a obsazují opuštěné pracovní pozice (důchod, úmrtí, emigrace), u nichž většinou soubor odměn zůstává víceméně stejný. Profesní strukturu lze považovat za „hotel …, který je vždy obsazen, ale pokaždé jinými lidmi“. [Schumpeter 1953: 171]

9 Stratifikační výzkum9 Stratifikační systém Obsah souborů odměn se v moderních společnostech sice může lišit, ale v zásadě je podobný. Zde jsou ty, co mají investiční funkci: Zdroj: [Grusky 1994: 4]

10 Třídní analýza

11 Stratifikační výzkum11 Sociální nerovnosti 1. v životních podmínkách –Lidé se liší dle zdrojů (ekonomické, kulturní, symbolické) → výzkum: třídní nerovnosti: trh práce → skupiny → odlišnosti (jak a proč) třídní analýza 2. v životních šancích –Lide se liší příležitostmi, aby získali zdroje a privilegia a změnili své postavení (dostupnost vzdělání, práci, prestiž,…) → výzkum: sociální mobilita/ reprodukce: propustnost/ otevřenost systému, velikost bariér mezi třídami → kdo a jak tyto bariéry (ne)překonává analýza sociální mobility Tyto dva typy nerovností jsou v praxi provázány.

12 Stratifikační výzkum12 Třídní analýza - východiska Rozdíly mezi lidmi na trhu práce Hranice sociálních skupin Mezigenerační přetrvávání třídní struktury Životní podmínky: „třídní výsledky“ (ideové postoje, identita, třídní vědomí, oplitické jednání, životní způsob,…)

13 Stratifikační výzkum13 Dvě základní pojetí sociálních tříd 1.„Silné“ → komunita usilující o změnu společenského uspořádání (Marx) 2.„Slabé“ → mapování sociální rozdílů (Weber)

14 Marxistická třídní analýza

15 Stratifikační výzkum15 Vybrané pojmy marxistické analýzy (1) Produkce/výroba Produkční (výrobní) prostředky: –Pracovní předměty (půda, suroviny) –Pracovní prostředky – všechny matriální podmínky potřebné k zajištění produkčního procesu Ekonomické systémy se liší podle toho, jakými pracovními prostředky se produkuje, nikoliv co se produkuje. Ideologie: dominantní myšlenkový a normativní systém vyjadřující způsob materiální reprodukce společnosti. Je spjat s vládnoucí třídou v daném systému. Hlavní funkcí je legitimovat produkční způsob, tak aby utlačované skupiny považovaly systém za přirozený. Společenská třída Zdroj: [Hauser 2007]

16 Stratifikační výzkum16 Hodnota = množství společensky nutné práce k vytvoření určitého zboží. Osciluje kolem ní cena zboží. Má ji jak zboží tak i produkční prostředky i pracovní síla. Nadhodnota: rozdíl mezi mzdou zaměstnance a skutečnou hodnotou práce, kterou odvedl. Buržoazie si tak přisvojuje hodnotu, která jí nepatří → vykořisťování. Vykořisťování: nezaplacená nadpráce → nad směnnou hodnotou pracovní síly a užitnou hodnotou je směnná hodnota (za kolik se prodává), rozdíl mezi tím je nadpráce. Konstitutivní prvek kapitalistického výrobního způsobu. Kapitál = pracovní síla + produkční(výrobní) prostředky + peníze = vlastnictví produkčních prostředků a pracovní síly. Jejich spojením vzniká nadhodnota. Akumulace kapitálu: přeměna nadhodnoty v peníze, které budou z většiny použity na nákup nového zboží určeného k produkci. Kapitál předpokládá a současně generuje třídní vztahy Vybrané pojmy marxistické analýzy (2)

17 Stratifikační výzkum17 Společenská třída Společný vztah k produkčním (výrobním) prostředkům Zahrnuje jedince se stejným vztahem k produkčním prostředkům Jedinci si existenci třídy nemusí uvědomovat. ALE Jakmile mají problém s reprodukcí života / snaží se prosadit produkční způsob na úkor jiných – společně bojují proti jiné třídě

18 Stratifikační výzkum18 Třídy o „sobě“/ „pro sebe“ a třídní vědomí „Třídy o sobě“: Pouze suma individuí ve stejném objektivním vztahu k produkčním prostředkům. Třídní vědomí → Izolovaní jedinci si začnou být vědomi, že mají společný zájem → „Třídy pro sebe“ uvědomují si, že mají společně zápasit za určitou věc. V předkapitalistických formách společenského uspořádání, kdy výrobní prostředky nebyl zcela odděleny od samotné práce, třídy nemohly dostatečně vykrystalizovat.

19 Stratifikační výzkum19 Marxova koncepce tříd (1) Předpoklad Marxovy analýzy: ekonomické podmínky života formují způsob jednaní a uvažování člověka. Velikost materielních zdrojů a z nich odvozené šance determinuji způsob života, myšlení a přistup k okolnímu světu. způsob obživy → způsob života a myšlení. Výrobní vztahy (výroba statků a zajištění služeb) = ekonomická základna společnosti → determinuje společenské vztahy

20 Stratifikační výzkum20 Marxova koncepce tříd (2) Vztah k výrobním prostředkům determinuje třídní postavení - vytváří třídní nerovnosti. (změna třídních nerovností → změna vztahu lidí k výrobním prostředkům.) Podstatou výrobních vztahů je vykořisťování: vlastníci výrobních prostředků si přivlastňují nadhodnotu (= rozdíl mezi cenou práce dělníků a prodejní cenou) → dvě hlavní třídy: buržoazie a proletariát → protikladné zájmy (konflikt) Vykořisťování není jen ekonomické, jde o princip který diferencuje jednání a chování „co příslušníci tříd dělají, a jak nakládají s tím co vlastní“ → vztah ovládaných a ovládajících → ideologická nadvláda: v každé době převažuje mínění vládnoucí třídy, ta má zájem na zachování stávajícího stavu produkující ideologii, která ospravedlňuje jejich postavení ve společnosti (prostředky duchovní produkce).

21 Stratifikační výzkum21 Marxova koncepce tříd (3) Dvě koncepce třídy u Marxe: 1.Analytický: strukturální základy třídních vztahů → strukturalistické vymezení třídních nerovností (třídy jsou zde prázdné prostory vymezené hranicemi - relačně: vzájemně k sobě odkazují) [Manifest komunistické strany, 1848] → dvě protilehlé (antagonistické) třídy: otrokáři vs. otroci, feudálové vs. nevolníci, buržoazie vs. proletariát 2.Deskriptivní: slouží k mapování třídních nerovností v různých společnostech a historických epochách organizování do kolektivit → třídní boj → více tříd: frakce a konkrétní sociální skupiny (kapitalisté, statkáři, zemědělci, rolníci, střední třída, lumpenproletariát,…) Marx zde nezdůvodňuje kritéria hranic. [18. brumaire Ludvíka Bonaparta, 1852; Kapitál III. díl, 1894] Tyto dvě pojetí ovšem nikdy vzájemně nepropojil.

22 Stratifikační výzkum22 Marxova koncepce tříd (4) Analytický přístup V dějinách lidstva vždy proti sobě stály dvě třídy – historický vývoj společnosti. Každá (komplexní) třídní struktura se vždy polarizuje na dvě třídy a konflikt mezi nimi vede ke společenské změně (nové vazby, řád). – dějiny lidstva jsou dějinami třídních bojů Třídní konflikt je motorem lidských dějin. Třídy existují samy o sobě, ale mohou se transformovat do tříd pro sebe – kdy je vymezují sami aktéři (masa se stmeluje) → kolektivní jednání k prosazení vlastních třídních zájmů. → historický materialismus (zákon lidských dějin), → vývoj směřuje k beztřídní společnosti (neexistenci vlastnictví výrobních prostředků)

23 Stratifikační výzkum23 Marxova koncepce tříd (5) Deskriptivní přístup (in Kapitál) Tři velké třídy moderní společnosti: 1.Dělníci → mzda, zhodnocování pracovní síly 2.Kapitalisté → zhodnocování kapitálu - zisk 3.Vlastníci pozemků → pozemková renta V kapitalismu zanikly rozmanité statusové skupiny, vrstvy a třídy. Ale i sám Marx říká (3.díl Kapitálu), že neexistuje třídní rozčlenění v čisté podobě.

24 Stratifikační výzkum24 Třída se může rozpadnout na mezitřídy, např. maloburžoazie Primární třída: vztah k dominantním produkčním prostředkům Sekundární třídy (residuální): vznikly v předchozí formaci a přetrvávají, např. drobní rolníci, aristokracie. Marginální třídy: vznikají vedle tříd primárních, např. maloburžoazie. Marxova koncepce tříd (6)

25 Stratifikační výzkum25 Marxova třídní analýza 1. povaha dominantního způsobu produkce – objektivní situace tříd → třídy o sobě 2. formování třídního vědomí – reflexe objektivní situace → utváření třídy pro sebe (krystalizace společného zájmu), Kapitál vymezuje pozice na trhu a směnné vztahy. Konkrétní lidé ale sž po vstupu do nich poznávají a hodnotí své postavení. To může být io kontradiktorní (komplikovaný, diferencovaný), např. manažer jako zaměstnanec/vlastník. → E. O. Wright

26 Stratifikační výzkum26 Weberova koncepce stratifikace 1.Sociální třída a třídní postavení (situace) 2.Status (statusové skupiny) 3.Politické strany

27 Stratifikační výzkum27 Weberův multidimenzionální model stratifikace Zdroj: [Bottero 2005: 40]

28 Stratifikační výzkum28 Max Weber: status vs. třída Sociální třídy vymezeny ekonomicky na základě zdroje příjmu a vysokou mírou sociální uzavřenosti. → majetek, moc a prestiž Určeny jsou buď majetkem, původem a nebo povoláním. O třídách lze hovořit, je-li „určité skupině lidí společná příčinná komponenta jejich životních šancí“

29 Stratifikační výzkum29 Třídní postavení = materiální nerovnosti stav, kdy zdroje podmiňující životní šance jsou pro určitý počet lidí ve společnosti podobné. materiální nerovnosti podmiňující životní šance na trhu práce a zboží Podobné třídní postavení: lidé se stejným majetkem → mají stejné příležitosti získat ekonomický příjem Velikost majetku určuje, co si mohou na trhu zboží: a) dovolit, b) co mohou na trhu práce získat. → základní kategorie třídního postavení je majetek a nemajetnost. K zisku vede majetek nebo činnost - typ pracovních služeb, které mohou nabídnout na trhu práce → determinují sociální osud Stejné třídní postavení → pouze pravděpodobné, nikoliv nezbytně(!) podobné ekonomické (tržní) zájmy (třída vlastníků-kapitalistů a střední třída odborníků, nekvalifikovaná dělnická třída) Záleží na míře koheze, artikulovanosti zájmu (odbory, zaměstnanecké svazy) Pravděpodobnost ekonomického zájmu spjatého s třídním postavením je cílem analýzy

30 Stratifikační výzkum30 Skupiny v podobném třídním postavení Identifikujeme je skrze podobné jednání Třída je když: 1.U určitého počtu lidí společné kauzální komponenty podmiňují jejich životní šance 2.Jejich ekonomické zájmy ohledně materiálních statků a příležitosti pro výdělek jsou odrazem těchto komponent 3.Když k tomu dochází na trhu práce a zboží v třídním postavení Sociální třídy = sociální skupiny

31 Stratifikační výzkum31 Weber: Sociální třídy (2) Člověk může kalkulovat v tržním prostředí zisky (dle svých zdrojů, možností jejich využití) Podoba této kalkulace vymezuje hranice jednotlivých tříd. Nejde komunity, pospolitost, jen základy pro soc. jednání Weberovi jde o obsah – normativní řád spjatý s kognitivními praktikami a racionální reakci na dostupnost zdrojů. Třída je popisem způsobu, jak lidé přistupují k materiálním podmínkám v situaci kdy jsou jejich ekonom. interakce regulovány pravidly racionalizace užitku. Podobné jednání není dáno příslušností ke stejné třídě, nýbrž z reakcí na stejné postavení na trhu práce. Jednání určuje trh ne třída.

32 Stratifikační výzkum32 Statusy (Stände), statusové skupiny oproti třídám reálné sociální skupiny vymezené interakcí pozice vymezené ne objektivně na základě ekonomického postavení na pracovním trhu (= sociální třída) ale subjektivně v hodnocení druhých na základě prestiže. produkt interakce svázaný s různými životními styly. hodnocení dle: životního způsobu, vzdělání, prestiž daná původem nebo povoláním.“ Weberův koncept statusové kultury klade důraz na roli interakce mezi členy a vlastnictví kulturních zdrojů při utváření vnitřní solidarity určité statusové skupiny a její schopnosti udržovat si odstup od ostatních skupin.

33 Stratifikační výzkum33 Srovnaní marxistického a weberiánského pojetí třídy Shoda: Základ třídní analýzy: co lidé dělají na trhu práce ovlivňuje jejich životní šance Třídní pozici nejsou zdrojem sociálních nerovností (odlišné životní výsledky, jednání postoje) Třídní pozice nejsou výsledkem nerovné distirbude příjmu ani nejde o konzumní kategorie (ale u Webera viz Status). Třídní rozdíly předchází rozdílům v příjmech i spotřebě (mohou ale třídní rozdíly odrážet) Rozdíly: 1.Pro Marxe jsou třídy zdrojem sociálního konfliktu a antagonistických zájmů, pro Webera nikoliv 2.U Webera nevyplývá nutně z třídní pozice jednotné kolektivní jednání, u Marxe ano 3.U Webera jsou třídy výsledkem postavení na trhu práce, u Marxe jsou třídní nerovnosti jsou důsledkem nerovného přístupu k výrobním prostředkům 4.Pro Marxe je klíčový koncept vykořisťování (hra s nulovým součtem) u Webera nikoliv – výhody jedněch neexistují pouze na úkor druhých (na trhu práce: hra s nenulovým součtem) 5.Marxistická třídní analýza je normativně zatížená (vykořisťování a třídní dominance) → politický program změny, weberovská je založena na principu hodnotové neutrality (mapování třídních pozic) [Katrňák 2005: kap 1.5]

34 Empirické přístupy ke studiu sociální stratifikace

35 Stratifikační výzkum35 Přístupy ke studiu sociální stratifikace 1. Konvenční vs. 2. kulturalistický (sociálně distanční) přístup k třídní analýze Definice sociální třídy (vymezení stejnorodosti třídních kategorií): 1. pomocí tržní situace (v neo/marxistické perspektivě na základě vykořisťování) pozice na trhu práce/ postavení v zaměstnání přístupy založené na ekonomickém zájmu → „kdo dostává kolik a jak ?“ 2. třída jako o „životních podmínky“ přístupy odvozené ze společné/ sdílené žité zkušenosti. → „kdo dělá co a proč ?“ Konvenční stratifikační paradigma sleduje pozice v profesní struktuře (mobilita, riziko nezaměstnanosti, třídní vědomí, …)

36 Stratifikační výzkum36 Literatura Bottero W Stratification: social division and inequality. London/New York: Routledge. Grusky D. B „The Contours of Social Stratification.“ Pp in Grusky D. B. (ed.). Social Stratification: Class, Race, and Gender in Sociological Perspective. Boulder, Colo: Westview Press. Katrňák, T Třídní analýza a sociální mobilita. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Šanderová, J Sociální stratifikace: problém, vybrané teorie, výzkum. Praha: Karolinum. Marx, K. (1963/1967/1969/1970). „Alienation and Social Classes; Classes in Capitalism and Pre-Capitalism; Ideology and Class; Value and Surplus Value.“ in Grusky D. B. (ed.) Weber, M. (1946/1947/1967). „Class, Status, Party; Status Groups and Classes; Open and Closed Relationships; The Rationalization of Education and Training.“ in Grusky D. B. (ed.)


Stáhnout ppt "Stratifikační výzkum 1. Úvod: Klasické teoretické koncepty jako východiska empirického výzkumu sociální stratifikace Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz."

Podobné prezentace


Reklamy Google