Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

II.B skupina Zinek, Kadmium, Rtuť. Zinek Výskyt  ZnS sfalerit  ZnCO 3 smithsonit  dospělý člověk má obsaženy 2 g Zn v enzymech sfalerit smithsonit.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "II.B skupina Zinek, Kadmium, Rtuť. Zinek Výskyt  ZnS sfalerit  ZnCO 3 smithsonit  dospělý člověk má obsaženy 2 g Zn v enzymech sfalerit smithsonit."— Transkript prezentace:

1 II.B skupina Zinek, Kadmium, Rtuť

2 Zinek

3 Výskyt  ZnS sfalerit  ZnCO 3 smithsonit  dospělý člověk má obsaženy 2 g Zn v enzymech sfalerit smithsonit

4 Výroba  rudy uhličitanové se žíháním zbaví CO 2, rudy sfaleritové se praží, tak se převedou na oxid: ZnCO 3  ZnO + CO 2 2 ZnS + 3 O 2  2 ZnO + 2 SO 2  takto upravené rudy se redukují koksem (1000°C) ZnO + C  Zn + CO  vyredukovaný zinek se oddestiluje a přetavením se čistí

5 Výroba  Elektrolyticky  ze ZnSO 4  anoda = hliník  katoda = olovo

6 Fyzikální vlastnosti  lesklý šedobílý kov, křehký

7 Chemické vlastnosti  na vlhkém vzduchu se pokrývá vrstvou oxidu, hydroxidu nebo uhličitanu  slučuje se s kyslíkem na ZnO  v neoxidujících kyselinách se rozpouští za vývoje H 2 Zn + 2 HCl  ZnCl 2 + H 2  rozpouští se ve vodných roztocích alkalických hydroxidů za vzniku iontu [Zn(OH) 4 ] 2- Zn + 2 NaOH + 2 H 2 O  Na 2 [Zn(OH) 4 ] + H 2

8 Využití  slitiny (mosaz)  zinkový plech - střechy  výroba článků  v laboratoři k přípravě vodíku  redukční činidlo (granulovaný nebo práškový)

9 Sloučeniny zinku

10 Halogenidy  ZnCl 2  nejdůležitější  impregnace dřeva  úprava textilií  čištění povrchu kovů před pájením  ZnBr 2, ZnI 2 - bílé rozpustné látky

11 Další sloučeniny  ZnS  směs ZnS + BaSO 4 - bílá barva  ZnO  spalováním Zn na vzduchu: 2 Zn + O 2  2 ZnO  bílý, nerozpustný v H2O  rozpustný v kyselinách i zásadách - typicky amfoterní oxid: ZnO + 2HCl  ZnCl 2 + H 2 O ZnO + NaOH + H 2 O  Na[Zn(OH) 3 ] ZnO + 2 NaOH + H 2 O  Na 2 [Zn(OH) 4 ]

12 Využití ZnO  výroba pryže - zkracuje dobu vulkanizace  pigment ve výrobě barev, má výhodu nad tradiční olovnatou bělobou v tom, že je netoxický, nevýhodou je, že má menší krycí schopnost (zinková běloba)  lékařství - zinkové masti a zásypy

13 Další sloučeniny  Zn(OH) 2  bílá sraženina  nepatrně rozpustný v H 2 O  amfoterní charakter: Zn(OH) 2 + H 2 SO 4  ZnSO H 2 O Zn(OH) 2 + NaOH  Na[Zn(OH) 3 ]  ZnSO 4  krystaluje z roztoku jako heptahydrát ZnSO 4 · 7 H 2 O = bílá skalice  konzervační činidlo na dřevo  mořidlo v textilním průmyslu  velmi čistý v očním lékařství

14 Kadmium

15 Výskyt a výroba Výskyt:  CdS greenockit  zinkové rudy s obsahem 0,2 - 0,4% Cd Výroba:  při výrobě zinku, oddestiluje se dříve než Zn (Cd je těkavější)  destilace v přítomnosti C (brání oxidaci na CdO)  rafinace elektrolýzou

16 Vlastnosti Fyzikální vlastnosti:  stříbrný, tažný kov s namodralým leskem  měkký (dá se krájet nožem) Chemické vlastnosti:  méně reaktivní než zinek (nereaguje s alkalickými hydroxidy)

17 Využití  výroba článků  slitiny  atomové reaktory - bezpečnostní a regulační tyče

18 Sloučeniny kadmia

19  CdO  využití: Ni-Cd akumulátory katalyzátor hydrogenačních a dehydrogenačních reakcí  CdS  žlutá barva ( kadmiová žluť )  přidáním CdSe, ZnS, HgS k CdS - tepelně stálé pigmenty zářivých barev od světle žluté do tmavě červené, koloidní disperze těchto látek se používají k barvení transparentních skel

20  CdSO 4 krystalický - CdSO 4 · 8 H 2 O nejběžnější sloučenina kadmia

21 Kadmium a vliv na organismus  mimořádně toxické  v lidském těle se hromadí v ledvinách a v játrech  dlouhodobý příjem i velmi malých množství Cd vede k selhání funkce ledvin  může inhibovat působení enzymů obsahujících Zn tím, že nahrazuje atomy zinku

22 Rtuť

23 Výskyt a výroba Výskyt:  HgS cinnabarit ( rumělka )

24 Výroba A. ruda se praží, uvolňuje se rtuť a oxid siřičitý, páry rtuti se ochlazením zkondenzují HgS + O 2 (600 °C)  Hg + SO 2 B. pražení rudy se železným odpadem nebo páleným vápnem HgS + Fe  Hg + FeS 4HgS + 4CaO  4Hg + 3CaS + CaSO 4

25 Fyzikální vlastnosti  kapalná (t.t. -39 °C)  stříbrobílý, lesklý kov  vysoký měrný elektrický odpor, vysoká hustota  páry jsou jedovaté! (zasypání prachem  amalám)

26 Chemické vlastnosti  na vzduchu stálý (neoxiduje se)  při zahřátí k teplotě varu se pokrývá vrstvičkou HgO  rozpouští se v konc. HNO 3 a horké konc. H 2 SO 4 za vzniku rtuťnatých solí a oxidů dusíku nebo síry: Hg + 4 HNO 3  Hg(NO 3 ) NO H 2 O Hg + 2 H 2 SO 4  HgSO 4 + SO 2 + 2H 2 O  slitiny s kovy - amalgámy - roztoky kovů (Zn, Cd)  nejsnadněji tvoří amalgámy těžké kovy, zatímco lehčí kovy první přechodné řady (s výjimkou Mn, Cu) jsou ve rtuti nerozpustné

27 Využití  elektroda při amalgámovém způsobu elektrolýzy roztoku NaCl  fyzikální přístroje (teploměry, tlakoměry)  amalgámy - zubní lékařství (plombování)

28 Sloučeniny rtuti

29 Hg I - rtuťné s dimérním iontem Hg 2 2+ Halogenidy  Hg 2 Cl 2 - kalomel - dříve hodně používán v lékařství  bílý, ve vodě nerozpustný  HgSO 4  málo rozpustný  katalyzátor v organické chemii

30 Hg II - rtuťnaté s iontem Hg 2+ Halogenidy  nejběžnější HgCl 2  tzv. sublimát - rozpustný v H 2 O  prudký jed  dezinfekční prostředek  ochrana dřeva před hnitím

31  HgI 2  ohnivě červená sraženina  rozpustný v alkalickém jodidu: 2 KI + HgI 2  K 2 [HgI 4 ]  součást Nesslerova činidla, k důkazu NH 3  HgO  v červené a žluté modifikaci - rozdíl v barvě je způsoben velikostí částic  červená - tepelným rozkladem Hg(NO 3 ) 2 nebo zahříváním Hg v kyslíku (350 °C)  žlutá - za studena - srážením roztoků rtuťnatých solí alkalickými hydroxidy

32  HgS  2 modifikace - přímou syntézou prvků za chladu nebo srážením sirovodíkem dostaneme modifikaci černou, která sublimací přejde v modifikaci červenou  nerozpustný v H 2 O, rozpouští se pouze v lučavce královské  barva a líčidlo


Stáhnout ppt "II.B skupina Zinek, Kadmium, Rtuť. Zinek Výskyt  ZnS sfalerit  ZnCO 3 smithsonit  dospělý člověk má obsaženy 2 g Zn v enzymech sfalerit smithsonit."

Podobné prezentace


Reklamy Google