Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Měnová teorie a politika. Peníze Peníze – teoretická definice Jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Měnová teorie a politika. Peníze Peníze – teoretická definice Jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při."— Transkript prezentace:

1 Měnová teorie a politika

2 Peníze

3 Peníze – teoretická definice Jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu Různé komodity Kovy, mince, bankovky Bezhotovostní peníze

4 Funkce peněz Prostředek směny – peníze umožňují placení za zboží a služby a úhradu dluhu. Používání jednotného platidla snížilo transakční náklady. Zlato a stříbro se samy vyvinuly jako vhodné prostředky vzhledem k jejich vlastnostem: kujné, pevné, ale hlavně vzácné Účetní jednotka – v penězích se vyjadřují ceny zboží, služeb, kapitálu, zahraničních měn, práce…. (jednotící prvek) Uchovatel hodnoty – peníze představují zásobu kupní síly v čase a vystupují jako jedna ze složek bohatství každého subjektu

5 Empirická definice peněz Kvantifikace množství peněz v ekonomice, neboli sledování (kvantity) jednotlivých složek peněz Vznikly „měnové agregáty“. Souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity k určení množství peněz v ekonomice M1 = hotovostní oběživo + vklady na běžných účtech + cestovní šeky (Neboli peníze v rukou nebankovních subjektů) M2= M1 + úsporné a termínované vklady v bankách M3= M2 + vklady v zahraničních měnách u domácích bank M4 = M3 + vklady u nebankovních institucích v domácí měně + krátkodobé cenné papíry v domácí měně M5 = M4 + ostatní cenné papíry (splatnost > 1 rok) v domácí měně V ČR se sleduje M1 a M2 (M3 se řadí do M2) Peněžní zásoba se bere jako M2, tedy ten měnový agregát, který nejlépe reprezentuje množství peněz v ekonomice

6 Měnová báze Obsahuje peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity, jejichž vývoj může CB bezprostředně ovlivňovat Operativní kritérium měnové politiky MB = hotovostní oběživo + souhrnné rezervy bank (povinné minimální rezervy + volné/dobrovolné rezervy a hotovostní rezervy v pokladnách bank) CB má zúčtovací centrum = clearingové centrum, kde jsou účty bank a zde musí držet PMR, které jsou úročeny

7 Měnová báze Nevypůjčená část: je pod kontrolou CB – provádí se přes operace na volném trhu Vypůjčená část: pod méně dokonalou kontrolou CB, která probíhá přes diskontní operace na trhu

8 Měna Národní forma peněz Má název, základní hotovostní druhy (bankovky a mince), nominální strukturu, výlučnost zákonného platidla, pravidla emise a ochrany Způsob stanovení měnového kurzu: CZK při svém vzniku vázána na měnový koš (USD, DEM, ATS, CHF,FRF), pak pouze na USD a DM s oscilačním pásmem (banka musel provádět intervence) nejdříve +/- 0,5%, pak 7,5 % a pak přechod na volný kurz Vztah ke zlatu – dnes už se nevyužívá, peníze nemají žádnou vnitřní hodnotu, a tak se může rychle měnit jejich kupní síla

9 Vývoj emise peněz a peněžního oběhu I. Emise a oběh mincí z drahých kovů = komoditní peníze vedoucí ke značnému stupni cenové stability. S rozvojem výroby těžba drahých kovů nedokázala pokrýt potřeby  deflační nerovnováha, docházelo ke zlehčování mincí a vzniku papírových peněz Emise a oběh papírových státovek –Výhodou je zbavení těžkopádnosti (lehčí než mince) –Ale o emisi rozhodoval dlužní (panovník si doplňoval pokladnu emisemi státovek – papíry za zboží) –Nucený kurz – nebyli dobrovolně přijímány –nerovnováha – znehodnocení měny –Dnes už se nepoužívají

10 Vývoj emise peněz a peněžního oběhu II. Bankovky –Obchodní směnky – písemné potvrzení o závazku, uvedena hodnota dluhu a čas splatnosti, začaly plnit funkci peněz –Banky vydávaly bankovky v nominální struktuře –Majitelé směnky nemuseli čekat na dobu splatnosti směnky a mohly je vyměnit za bankovky, které byly plně kryté zlatem, zboží… –Mohlo se s nimi obchodovat –Pak začaly banky poskytovat nekryté (fiduciální) peníze nad rámec krytí, což vedlo k poklesu kupní síly. –Co banka, to bankovky, ty se daly padělat, tak došlo k centralizaci, kde jen některé banky měly monopol na emisi, časem pak úplná centralizace Bankovky dnes –Pouze CB může emitovat hotovostní peníze Nehotovostní peníze: CB + banky + nebankovní instituce formou úvěru –Nebankovní subjekty mohou provádět bankovní operace, ale nejsou regulovány tolik jako banky

11 Emise hotovostních vs. Bezhotovostních peněz Poskytne-li komerční banka hotovostní úvěr, sníží se jí na straně aktiv stav pokladní hotovosti (tu získala od CB) a zároveň se jí zvýší na straně aktiv poskytnuté úvěry o stejnou částku Poskytne-li ale bezhotovostní úvěr, pak její pokladní hotovost zůstane nezměněna. Na straně aktiv se změní položka poskytnuté úvěry. Banka tak emituje bezhotovostní peníze, a tak se musí zvýšit i strana pasiv, kdy si uměle zvýšila stav vkladů (emisí bezhotovostních peněz)

12 Finanční trh

13 V ekonomice existují dva druhy subjektů: přebytkový a deficitní subjekt A právě systém finančních trhů umožňuje přemístění finančních prostředků cestou vytváření a obchodování finančních instrumentů

14 Modely alokace prostředků Trh Cenných papírů (privátní trh), hl. USA, Japonsko, Chile –Zde dochází k alokaci finančních prostředků pomocí nějakého druhu CP, tedy emisí CP. Deficitní subjekt emituje primární instrumenty a tím získá peníze od přebytkového subjektu, který je kupuje Zprostředkovatelský finanční trh (ČR, Německo, Rakousko, Polsko) –Tři subjekty – 3. je zprostředkovatel, nejčastěji banka, ale i spořitelna, investiční trhy… –Zprostředkovatel nakupuje primárně emitované instrumenty od deficitního subjektu, pak emituje vlastní sekundární instrumenty, který následně kupuje přebytkový trh. Pozn. Přebytkový trh tvoří zejména domácnosti: % úspor pochází z domácností

15 Struktura a institucionální uspořádání finančního trhu Národní finanční trh: ohraničen hranicemi dané země, platí na něm zákony dané země, ale vlivem globalizace se stírají hranice a rozdíly Finanční trh = systém institucí a instrumentů, který zabezpečuje pohyb peněz a kapitálu ve všech formách mezi různými ekonomickými subjekty na základě nabídky a poptávky

16 Členění finančního trhu Dle subjektů, které na něm obchodují, dle doby splatnosti obchodů, dle typických instrumentů na: –Peněžní –Kapitálový –Úvěrový Dle toho, zda jde o prvotní prodej právě emitovaného instrumentu, nebo jde-li o obchod s již dříve emitovanými instrumenty –Primární – primární emise, prvotní prodej dluhopisů, akcií, úvěru. Deficitní subjekt je emitentem, získává finanční prostředky, ale zároveň se zavazuje plnit určité závazky: vyplácet úroky nebo dividendy: přebytkový subjekt, neboli investor, kupuje emitované instrumenty a získává daná práva –Sekundární – Investoři svá práva prodávají dalším subjektům bez vlivu na emitenta. Jejich význam spočívá: zvyšují likviditu, kdy investor získává peníze před splatností instrumentů. Jejich cena se určuje na primárním trhu na základě poptávky a nabídky.

17 Peněžní trh Systém institucí a instrumentů, který zabezpečuje pohyb různých forem krátkodobých peněz (se splatností do jednoho roku) na úvěrovém principu. Mezi bankami navzájem, bankami a CB, mezi finančními institucemi nebo významnými nefinančními institucemi Významným subjektem je stát, který emituje krátkodobé pokladniční poukázky, aby vyrovnal SR, nemůže emitovat peníze, a tak emituje CP, které nabízí bankám, pojišťovnám a velkým firmám, stát je spolehlivý Pokud CB nakupuje státní cenné papíry, platí za to peníze = monetizace dluhu, zvyšuje nabídku peněz a způsobuje inflaci. Čím více banky nakupují státní CP, pak méně investují do soukromého trhu

18 Peněžní trh Na peněžní trh mají přístup pouze prvotřídní subjekty a vysokým ratingem. V bance v oddělení dealingu určeno s kým obchodovat: které firmy a jaké maximální objemy peněz lze. Hodnocení dle finanční síly. Nejkratší peníze: O/N Instrumenty: státní pokladniční poukázky, poukázky ČNB, výpůjčky na mezibankovním trhu, repodohody, depozitní certifikáty, komerční papíry (krátkodobé směnky velkých korporací)

19 Kapitálový trh Systém institucí a instrumentů, který zabezpečuje pohyb středně a dlouhodobého kapitálu pomocí různých forem CP mezi ekonomickým subjekty Ve srovnání s peněžním: členitější, různorodější – jak co se týče subjektů, tak instrumentů

20 Kapitálový trh Primární – nejvýznamnější subjekty: stát, celý veřejný sektor (př.magistrát), banky, finanční instituce, nějaké nefinanční instituce –Potřebují získat peníze delší než jeden rok –Investoři: investiční fondy, banky, pojišťovny, domácnosti, nějaké nefinanční instituce Očekávají vyšší zhodnocení – s délkou splatnosti instrumenty vzroste výnos Kapitálový trh sekundární – obchody prostřednictvím buď burzy CP nebo mimoburzovního trhu –Burza CP: nejorganizovanější forma obchodování. Obchody mohou provádět pouze burzou schválení obchodníci, obchody podléhají přísným regulačním pravidlům –Mimoburzovní - Je méně regulovaný snazší přístup, volnější podmínky obchodování. Pouze prostřednictvím subjektu, který obchod organizuje

21 Úvěrový trh Systém institucí a instrumentů, který zabezpečuje pohyb kapitálu na úvěrovém principu mezi bankami a nebankovním sektorem Patří sem i vztahy mezi bankami navzájem, pokud se jedná o obchodování s penězi delší než jeden rok Většinou podloženo dlouhodobou smlouvou Komerční (obchodní) bank --- Nebankovní subjekt Vztah velmi individuální (dle obchodního zákoníku) Likvidita pohledávek mnohem nižší než na kapitálovém trhu

22 Mezinárodní finanční trhy Díky globalizaci nejsou národní trhy úplně ohraničené Podmínkou pro fungování mezinárodního finančního trhu je trh devizový Zahraniční finanční trh –Část finančního trhu, na kterém dochází na základě S a D k pohybu peněz a kapitálu mezi subjekty z navzájem různých zemí.Obchody uzavírány v měně, která je pro jednoho z těch dvou partnerů domácí. –Fungují na základě pravidel země, na jejíž území uzavírány –Největší význam mají trhy zahraničních dluhopisů. Dluhopisy emituje zahraniční subjekt, ale emitovány v měně toho trhu, na kterém dochází k prodeji. Emitentem většinou banky nadnárodního charakteru. –Centra: USA, JAP, ŠVY, NĚM Eurotrhy: Výsledkem politických aktů 50tých let – vztahy SSSR-USA, kdy SSSR převedl své vztahy z USA do Londýna, Američané do Evropy –Dnes se obchoduje stále s USD, Yen, SCHF, € –Na Eurotrhu se obchoduje z 90 % mezi bankami. Tyto obchody eviduje Mezinárodní banka Basileji.

23 Devizový trh Specifická součást mezinárodního trhu V jeho rámci existuje –trh s valutami = hotovostní zahraniční měna –Trh s devizami = bezhotovostní zahraniční měna Není zde úvěrový vztah, ale vztahy směnné (1 měna za druhou) Devizový (měnový) kurz = vzájemný poměr, ve kterém se směna provádí, neboli cena jedné měny vyjádřena druhou –Na ostatních trzích se vykazuje vztah k určitému datu, zde ne –Nejvýznamnějšími subjekty jsou banky – obchodují na svůj účet nebo v roli zprostředkovatelů –Zvláštní postavení mají CB – provádějí intervenční obchody – nákupy/prodeje s cílem ovlivňovat vývoj kurzu –Pokud CB pracují v systému fixních kurzů jsou povinny provádět intervence, ve floatingu nemusí, ale mají na to právo –Rozhodující část na devizovém trhu mezi bankami navzájem, původně s cílem zajištění mezinárodního platebního styku, dnes většina obchodů spekulačních s cílem zisku (zajišťovací operace - arbitráže)

24 Finanční trh Promptní (spotový) Termínovaný –Dle kritéria: doba, která uplyne mezi uzavřením obchodu a jeho vlastní realizací Promptní: uzavře se a ihned se realizuje Termínovaný: uzavře se a realizuje se v budoucím dohodnutém termínu nebo v průběhu určitého časového intervalu (opční) –Obchoduje se zde s tzv. finančními deriváty (opce, futures, forward, swap)

25 Finanční zprostředkovatelé Banka: Výnosy-z poskytnutých úvěrů vs. Náklady z přijatých vkladů  V>N Fce finančního zprostředkovatele: –Transformace peněz a kapitálu –Redukce transakčních nákladů –Monitorování bonity dlužníků –Racionalizace platebního styku

26 Transformace peněz a kapitálu Peníze od věřitelů dlužníkům v různých formách: –Kvantitativní transformace: poskytuje velké úvěry a přijímá mnoho malých vkladů (či naopak) –Časová: z hlediska doby splatnosti : obecně tendence kratší vklady a delší úvěry –Teritoriální: na určitém teritoriu se vybírají peníze a alokují jinam –Měnová transformace – získávání zdrojů v cizí měně a alokace do domácích aktiv

27 Druhy finančních zprostředkovatelů Banky nejvíce regulované subjekty Spořitelny Obchodníci s CP – Také regulovány

28 Trendy na finančních trzích Restrukturalizace bank a finančních institucí – snaha o snižování nákladů s cílem zisku Finanční inovace – snaha stále nabízet nové věci Internacionalizace – růstání jednotlivých národních trhů Institucionalizace – dnes převažují institucionální investoři (penzijní a investiční fondy, pojišťovny..) ….

29 Úroková míra Existuje přebytkový subjekt (věřitel) a ten poskytne částku (jistinu) deficitnímu (dlužník) Věřitel po uplynutí určité doby očekává návrat jistiny + úrok Úroková míra = úrok/jistina

30 Neoklasická teorie úrokové míry I. Fisher Uvažuje pouze S x I. Chápe IR jako vyrovnávací činitel mezi úsporami S a Investicemi I. V této teorii nevystupuje emise nových peněz, které by mohly být zdroji financování investic. Úspory = peněžní tok těch příjmů,které nebyly vynaloženy na spotřebu. Úspory vytváří výlučně domácnosti = nespotřebovaná část za dané období Úspory rostou s rostoucí úrokovou mírou, dokonce při velmi vysoké IR mohou i klesat S IR

31 Neoklasická teorie Vliv na S: důchod a očekávaná míra inflace Důchod=příjem ekonomických subjektů. Vzroste-li důchod, pak vzrostou úspory při libovolné IR (a naopak)-  posun křivky úspor nahoru (dolu) Očekávaná míra inflace: Infl.expect=(P t+1 – P t )/(P t )… P… t+1 očekávaná/ t současná agregátní cenová hladina Očekává-li se vyšší míra inflace, budu chtít za své úspory vyšší úrok  posun křivky úspor doprava

32 Neoklasická teorie Úspory vytváří i firmy a stát Domácnosti jsou nejvíce citlivý subjekt na tvorbu úspor co se týče IR. U firem je ve formě úspor nerozdělený zisk. U státu je to přebytek státního rozpočtu

33 Neoklasická teorie Investice –Toková veličina, přírůstek kapitálu –Sledování výnosnosti investiční akce: poměr budoucího výnosu a ceny investice (mezní produktivita kapitálu) –Z toho vyplývá množství investic, které lze uskutečnit: Výnosnost investiční akce vs. úroková míra jako náklad (explicitní či implicitní) –Objem uskutečněných investic klesá s úrokovou mírou Křivka se bude posouvat vlivem inflace –Očekává-li se vyšší míra inflace, více se investuje (posun křivky I doprava) I IR

34 Teorie zápůjčních fondů Předpoklady: –všechny investice jsou na úvěr –Mezi těmi, kdo spoří, a tím, kdo investuje, není žádný zprostředkovatel Nabídka zápůjčních fondů: CB a KB mají schopnost vygenerovat peníze do ekonomiky. Bankovní soustava tak vytváří peněžní soustavu. Ta peněžní soustava, kterou je schopna bankovní soustava vytvořit za předpokladu neomezeného přijímání úvěru dlužníky = nabídka peněz (MS). Předpokládejme, že MS je nezávislá na IR. Nabídka zápůjčních fondů = úspory(závislé na IR) + přírůstek nabídky peněz  zdroj pro poskytování úvěrů

35 Teorie zápůjčních fondů Nabídka zápůjčních fondů Křivka LFS je ovlivňována důchody a inflací (faktory ovlivňující S) LFS – křivka nabídka zapůjčitelných fondů dMS IR S LF

36 Teorie zápůjčních fondů Poptávka po zápůjčních fondech (LFD) Je poptávkou po investicích = úvěrech a poptávkou po penězích Při dané úrokové míře drží ekonomické subjekty určité množství peněz. S růstem IR poptávka po penězích klesá S růstem důchodu poptávka po penězích roste LFD = I + MD (obě složky závisí na IR ) I MD LFD LF IR

37 Teorie zápůjčních fondů Rovnováha na trhu zápůjčních fondů MD(IR) + I(IR) = S (IR) + dMS Rovnováha se bude měnit se změnou Nabídky peněz v ekonomice Rovnováha na trhu zápůjčních fondů neznamená rovnováhu na dílčích trzích (MD a MS; I a S). Množství nabídky nových peněz důležitou úlohu při vytváření IRe LFD=LFS Při zvýšení nabídky peněz IRe klesá

38 Teorie preference likvidity Úroková míra je vyrovnávací činitel mezi stavem nabídky peněz a stavem poptávky po penězích Ekonomické subjekty preferují držbu peněz před ostatními méně likvidními aktivy Poptávka po penězích: Při dostatečně nízké IR veškeré bohatství ekonomických subjektů je uloženo v penězích. Alternativní aktivum tak musí být výnosné. Poptávka po penězích e omezena tím více, čím větší je IR na vklady Podle Keynese má poptávka po penězích složku nezávislou na IR, ale závislou na důchodu: transakční poptávka po penězích Nabídka peněz: nezávislá ani na IR ani na důchodu, ovlivňuje ji bankovní soustava MS=MD… rovnovážná peněžní zásoba  IR (rovnovážná) MD MS Transakční MD závislá na důchodu a ne na IR IR L

39 Úroková míra IRr=IRn+Očekávaná inflace „Fisherův vztah“ Nominální = procentní přírůstek vložené peněžní částky Reálná – o kolik % zboží můžete koupit, jestliže jej na počátku období prodáte, peníze uložíte,na konci období vyzvednete peníze s úrokem a zboží opět koupíte

40 Úrokové sazby Ovlivňují rozhodování ekonomických subjektů (zda spořit či ne) Jsou-li vysoké stimulují tvorbu úspor a stimulují půjčování peněz Liší se dle faktorů: riziko a čas Faktor rizika –Nejednoznačný vývoj ekonomických jevů, nejednoznačné výsledky –Úroková sazba = bezriziková sazba + riziková prémie (spolehlivost, bonita) Faktor času –Doba splatnosti jednotlivých instrumentů – různá finanční alokace s různou dobou splatnosti –Časová struktura úrokových sazeb – jejich grafickým znázorněním je výnosová křivka Doba splatnosti IR

41 Teorie očekávání Čistá teorie očekávání –Subjekt se zajímá o výnos, tvar výnosové křivky ovlivněn očekáváním budoucích úrokových sazeb –Trhy jsou dokonale konkurenční, jednotné –Uložit peníze na dlouhé období je dle této teorie stejné jako je uložit na řadu krátkých –Investiční instrumenty jsou dokonalými substituty bez ohledu na dobu splatnosti –Pokud očekává vyšší krátkodobé sazby, tak musí být současné dlouhodobé vyšší než krátkodobé –Pokud očekává pokles úrokových sazeb do budoucna, dlouhodobé budou nižší než krátkodobé

42 Teorie očekávání Teorie likvidity –Obsahuje prémii za likviditu  křivka tendence k růstu –Není jen výsledkem očekávání, ale bere v úvahu také likviditu daných instrumentů –Čím delší je lhůta splatnosti, tím větší je prémie za likviditu  pozitivní sklon výnosové křivky –Připouští tak růst výnosové křivky i pokud nerostou očekávané krátkodobé sazby

43 Teorie očekávání Teorie preferovaných umístění –Nejrealističtější –Subjekt očekává výnos a dle něj se orientuje, očekává také riziko –Předpokládá existenci relativně izolovaných trhů – instrumenty s různou dobou splatnosti tvoří izolovaný trh –Úroková míra je výsledkem S x D na dílčích trzích –Instrumenty tak nejsou dokonalými substituty –Investoři na začátku preferují určitou splatnost –Hedging = zajištění proti riziku –Investoři: Bilancují svou strukturu A a P z hlediska doby splatnosti daných instrumentů Preferují ve své bilanci dlouhodobá finanční aktiva – penzijní fondy Banky mají nestabilní inflaci – preferují krátkodobá aktiva

44 Teorie oddělených trhů Nejsou substituty finančních trhů a nic nás nepřesvědčí jít na jiný trh Trhy vkladů a úvěrů jsou oddělené Výnos dle doby splatnosti Budoucí hodnota = jistina (současná hodnota)*(1+IR) T Lze zjistit současnou hodnotu a porovnávat peněžní částky, kapitál v čase, srovnávat investiční varianty

45 Kupónový dluhopis N-nominální hodnota, c-kuponová míra: kolik procent bude každoročně vypláceno z N až do splatnosti, při poslední kuponové platbě je nám splacena ještě nominální hodnota dluhopisu

46 Obchodní bankovnictví Banka – nejvýznamnější finanční zprostředkovatel –Forma: a.s. (Cíl: maximalizace tržní ceny svých akcií) –Má sídlo v ČR –Přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry, musí disponovat licencí –Podmínky udělení licence: zpracovaný obchodní plán na tři roky dopředu,informační technologie, organizační schéma a personální vybavení, kontrolní systém (vnitřní audit), údaje o zakladatelích, vklad minimálně 500 milionů Kč v hotovosti, pohovory s manažery (bezúhonnost)

47 Univerzální bankovní systém Funguje u nás, 1 banka může zároveň vykonávat činnosti komerčních bank (zajištění platebního styku-přijímat vklady, poskytovat úvěry) a zároveň investiční bankovnictví (emisní obchody, obchody s CP, majetková správa aktiv) Ti, kteří pracují v oblasti investičního bankovnictví by neměli využívat údaje z komerčního („čínská zeď)– aby nebyli znevýhodněni obchodníci s CP

48 Bilance komerční banky Rozvaha = informace o struktuře majetku banky a z jakých zdrojů je financován. Na straně aktiv se jedná o pohledávky, banka je věřitelem  očekává výnosy. Na straně pasiv je banka dlužníkem (musí vyplácet úroky z vkladů) SumaA=SumaP Banky v pasivech převážně cizí zdroje

49 Aktiva Pokladní hotovost –Hotovostní peníze (bankovky a mince) v domácí a cizí měně –Vysoce likvidní, ale nevýnosové aktivum  banky snaha o optimalizaci Vklady u CB – vysoce likvidní aktivum –Patří sem hlavně povinné minimální rezervy+ další rezervy –PMR jsou úročeny 2TRepo sazbou, ostatní rezervy nejsou úročeny Státní pokladniční poukázky –Rychle likvidní aktivum –Bývají uváděny odděleně od ostatních CP –Banky s nimi obchodují ve vztahu k CB Pohledávky za bankami –Veškeré nesekurizované pohledávky, tj. nemají podobu CP –Vyplývají z obchodů mezi bankami, i pohledávky k zajištění platebního styku

50 Aktiva Pohledávky za klienty –Klient = nebankovní subjekt –Poskytnuté úvěry (krátko – do 1, středně – do 4, dlouhodobé – nad 4 roky) –Člení se na standardizované (klasické). K nestandardizovaným pohledávkám je banka povinna odepisovat opravné položky CP k obchodování = CP „v obchodním portfoliu“ ty banka drží za účelem dalšího obchodování,nedrží je do splatnosti CP v bankovním portfoliu – drženy do splatnosti Pohledávky za akcionáři = uspané, ale dosud nesplacené akcie Hmotný a nehmotný majetek Ostatní aktiva

51 Pasiva Zdroje ke krytí aktivních obchodů. Převažují cizí zdroje: Zdroje od CB – diskontní úvěry (velmi malý význam) Vklady a úvěry od bank Přijaté vklady od nebankovních subjektů –„primární vklady“ – z nich musí držet 2 % na účtu CB ve formě PMR Emise dluhopisů

52 Pasiva Vlastní zdroje: Rezervy – plynou z hospodaření banky pro případ, že se něco stane Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Kapitálové fondy – hlavně ažiový fond (když emisní kurz nad nominální hodnotou) Základní kapitál – souhrn nominálních hodnot akcií Nerozdělený zisk

53 Podrozvaha Mimobilanční položky Banky provádějí celou řadu operací, které se neobjeví v rozvaze.Jsou to budoucí pevné nebo potencionální pohledávky nebo závazky. Objevují se zde také položky, které představují vysoké riziko (bankovní záruky)

54 Bankovní kapitál Zdroj k financování aktivních obchodů Rozdíl mezi pohledávkami a závazky Lze tvořit : –Externě – kapitál od investorů –Interně – tvorba zisku

55 Kapitál banky Banky se řídí pravidly vydávanými CB, která má funkci regulace bankovního sektoru: stanovuje pravidla a kontroluje dodržování. Existuje výbor pro bankovní dohled při Basilejské bance pro mezinárodní platby, který vydává určitá doporučení Jedno z doporučení: O minimální kapitálové přiměřenosti = Basilejská dohoda –Minimální objem kapitálu ve vztahu k neziskovým aktivům –Minimálně 8 % –= kapitál banky/rizikově vážená aktiva včetně podrozvahových ekvivalentů –Rizikově vážená aktiva – existují určité rizikové váhy, které se přiřazují jednotlivým typům aktiv (Bezrizikové: Státní pokladniční poukázky až 100% rizikové úvěry)

56 Pravidlo úvěrové angažovanosti Objem poskytnutých úvěrů (angažovanost ke klientovi – lze od něho koupit CP) Celkové zadlužení klienta vůči bance Mohou existovat limity pro určité skupiny nebo subjekty Další opatření: Pravidla likvidity Informační povinnosti Opatření proti praní špinavých peněz

57 Opatření upravující klasifikaci opravných položek Neklasifikované – standardní pohledávky, nemusí se vytvářet opravné položky Klasifikované – sledované pohledávky – nutné vytvářet 5% opravnou položku Ohrožené pohledávky –nestandardní pohledávky (20% opravné položky) –Pochybné (50%) –Ztrátové (100%)

58 Bankovní rizika Jakékoliv podnikatelské subjekty, tj. i banky postupují riziko. Musí identifikovat riziko, dokázat ho změřit a nějak ho řídit. Banka vědomě rizikům podstupuje, ale důležité je, zda jsou pro ni přijatelná –Úvěrové (kreditní) –Tržní Úrokové Měnové (kurzové) Akciové Komoditní –Likviditní –Operační (provozní)

59 Kreditní riziko Nejstarší známé riziko a stále nejvýznamnější Souvisí s operacemi na straně aktiv, i podrozvahových, není to jen poskytnutí úvěru Obchodní partner nedostojí závazkům tak, jak byly dohodnuty ve smlouvě – neochota či neschopnost klienta Vyplývá ze špatných rozhodnutí banky nebo z hospodářského cyklu Risk management Úvěrové riziko má dvě složky –Riziko nesplnění závazků druhou stranou. Vyplývá z pravděpodobnosti vzniku ztráty a obsahuje dílčí rizika: Riziko klienta (zákazníka); riziko země (z jaké země klient pochází); riziko transferů (souvisí s možným nedostatkem devizových prostředků); riziko nedostatečné diverzifikace (musíme uspokojovat širokou škálu klientů) –Inherentní riziko produktu – dáno výší ztráty,která nastane v důsledku nesplnění závazků Obsahuje: riziko náhradního obchodu, riziko jistiny a úroků (nebudou placeny v řádné době; riziko zajištění (banka nemusí získat takovou částku ze zajištění, kterou původně čekala

60 Tržní riziko Rizika změn cen (úrokových sazeb, kurzů,…) na finančních trzích Rizika spojená s pohybem cen, které na bance nezávisí (Vliv trhu, který banka nemůže značně ovlivnit, ale on ji ovlivňuje) Ke ztrátě dochází, pokud vzroste hodnota jejich pasiv více než aktiv A) úrokové – vyplývá ze změn tržních úrokových sazeb a jejich dopadu na zisk –Část aktiv a pasiv pevně úročena – pevná neměnná sazba –Část A a P vázána na pohyblivou sazbu, mění se v závislosti na tržní sazbě (referenční sazba), zde banka vystavena úrokovému riziku: Aktiva citlivá > Pasiva citlivá = pozitivní GAP a pokles IR  pokles čistého úrokového příjmu Pasiva citlivá> Aktiva citlivá = negativní GAP a růst IR  pokles čistého úrokového příjmu

61 Tržní riziko B) měnové (devizové=kurzové) –Je-li množství aktiv a pasiv v jednotlivých měnách různé (banka opět vystavena tržnímu riziku) –Aktiva a Pasiva citlivá: cizoměnová C) akciové = změny kurzu akcií D) Komoditní – př. Drahé kovy

62 Likviditní riziko Likvidita = schopnost banky dostát v každém okamžiku svým splatným závazkům (Měla by být schopna kdykoli vyplatit splatné vklady klientů, ale také provést platbu z účtu dle příkazu klienta) Na straně aktiv musí mít určitý poměr mezi rychle likvidními aktivy a celkovými aktivy. Měla by mít cenné papíry pro zajištění, nebo schopna část aktiv prodat

63 Operační riziko Provozní riziko Souvisí se selháním lidského faktoru nebo se selháním informačních technologií Přítomno ve všech procesech, které v bance probíhají a identifikace je velmi obtížná

64 Kapitálové riziko Riziko nesolventnosti Závazky v tržním vyjádření jsou větší než tržní hodnota veškerých aktiv V této situaci banka nesolventní

65 Centrální bankovnictví Dříve se CB nazývaly emisní = cedulové banky = nejstarší funkce těchto bank. Právo emitovat bankovky a mince = emisní monopol. V dobách, kdy pouze hotovostní peníze, ovlivňovala množství peněz v ekonomice Další funkce: Fce vrcholného subjektu MP – prostřednictvím regulace nabídky peněz bankám do jisté míry reguluje nabídku peněz v ekonomice. Regulace množství peněz v oběhu pomocí úrokových sazeb, měnové báze a měnových agregátů a měnového kurzu. Hlavním cílem je stabilita domácí cenové hladiny. Podmínkou je nezávislost CB, transparentnost opatření a informovat ekonomické subjekty

66 Centrální bankovnictví FCE banky bank – CB výlučné postavení,vede účty ostatním bankám, poskytuje úvěry bankám (diskontní úvěr či nouzový úvěr;poskytováno minimálně nebo vůbec) FCE regulace a bankovního dohledu (stanovení a pravidel a kontrola jejich dodržování) FCE banka státu (vlády)- vede účty a provádí některé operace pro vládu nebo orgány místní správy (Spravuje státní dluh pro vládu, organizuje výdej státních CP) FCE správce devizových rezerv – shromažďuje devizové rezervy státu a operuje s nimi na devizových trzích – zabezpečuje devizovou likviditu země, udržuje hodnotu devizových rezerv a ovlivňuje úroveň měnového kurzu domácí měny FCE reprezentanta státu v měnové oblasti (Na jednání bankovní rady zván Ministr financí)

67 Bilance CB Aktiva – hlavní způsoby emise peněz Pasiva – některé vybrané druhy peněz; pod kontrolou CB Suma A = Suma P Převaha operací je bezhotovostní a bilance se vykazuje v domácí měně (CZK)

68 Aktiva CB Pokladní hotovost – provozní zásoby hotových peněz (bankovky a mince) v trezorech a na pokladnách CBanky a pobočkách Úvěry poskytnuté domácím bankám – diskontní a nouzový úvěr – tato položka dnes není významná Úvěry poskytnuté státu – v současnosti se neposkytují. Stát se nemůže úvěrovat bez vydání dluhopisů Úvěry poskytnuté domácím subjektům – opět výjimečné Nakoupené CP – vždy prvotřídní dluhové CP (dluhopisy). Pokud CB nakupuje CP pak buď za účelem zvýšení nabídky peněz nebo snížení úrokové míry –Cizí – státní cenné papíry – nejčastěji krátkodobé – pokladniční poukázky) –Vlastní – vydá (EMITUJE) vlastní CP a obchoduje s nimi –Pokud by CB nakoupila CP v cizí měně – nejsou součástí této položky, ale devizových rezerv

69 Aktiva CB Úvěry do zahraničí – dlužníky vlády cizích zemí, CBanky. Poskytnuty v zahraniční měně či domácí, pokud je volně směnitelná Devizové rezervy – poskytnutý úvěr v cizí měně ( o to se sníží) Zlaté rezervy – zlato ve správě CB a které lze používat pro měnové účely (problém jak ocenit, zda fixně či tržně) Ostatní

70 PASIVA CB Měnová báze –Emise oběživa (protiváha pokladní hotovosti) –Rezervy bank –Povinné minimální rezervy –Prostředky ukládané u CB za účelem provádění platebního styku –Volné dobrovolné rezervy –Zvyšují-li se úvěry poskytnuté bankám či nákupy CP  zvyšují se rezervy bank  zvyšuje se MB a množství peněz v ekonomice

71 Pasiva CB Vklady státu Vklady nebankovních subjektů – výjimečné, prostředky státních fondů Vklady zahraničních subjektů Rezervy na pokrytí ztrát Emise vlastních CP

72 Nástroje MP Dle četnosti používání –Permanentně používané (OperaceNaVolnémTrhu) –Výjimečně používané nástroje (dohody) Dle rychlosti použití nástroje –Operativní nástroje (lze aplikovat okamžitě), př. OVT = obchodování s CP –Neoperativní (musí se dát čas na adaptaci bankám,př. PMR)

73 Nástroje MP Dle dopadu na bankovní sektor Nepřímé – neadresné, tržní, působí na celý bankovní sektor, určitá pravidla Přímé – netržní, adresné, administrativní. Mohou působit jak plošně, tak selektivně

74 Operace na volném trhu Nepřímý, vysoce účinný nástroj Má vliv na měnovou bázi a na krátkodobou IR =nákupy nebo prodeje CP ve vztahu CB k obchodním a domácím bankám v domácí měně (popř. některým nebankovním subjektům) Nástroj permanentní, operativní, nepřímý CB obchoduje výhradně s dematerializovanými CP,většinou krátkodobé dluhopisy, NE AKCIE Všechny operace jsou bezhotovostní, nejčastěji státní CP nebo vlastní CP Nákup CP vede k růstu Měnové báze (její nevypůjčené části)  zvýšení množství peněz v ekonomice CB může ovlivňovat MB v minimálním rozsahu a vysoce operativně, i několikrát za den –Aktivní – cílem je změna MB –Vynucené – CB potřebuje eliminovat určitý faktor, který ovlivnil MB, ale jinak než si CB přála –CB může tyto operace používat k ovlivňování úrokové míry. Předem stanoví cenu CP (úrok v podobě 14DENNÍ REPOSAZBY) –Repooperace Prosté: Prodej CP  zpětný nákup  dočasné snížení MB Reverzní: Nákup CP  Prodej CP  dočasné zvýšení MB –Switching – operace – nemá vliv na změnu MB, výměna CP za stejné, ale s různou lhůtou splatnosti Omezení OVT: – změna IR: Nákupem CP  zvyšujeme jejich cenu  pokles IR. Tím může dojít k většímu růstu nabídky peněz, než CB zamýšlela –Objem vhodných CP

75 Diskontní nástroje Historicky nejstarší, nevyužívají se Určité typy, limity, sazby diskontních úvěrů Zaměřeny na ovlivnění MB a krátkodobé IR. Ovlivňuje vypůjčenou část MB, pod nedokonalou kontrolou Poskytnutí úvěry domácí bance – zvyšují se rezervy bank – zvyšuje se nabídka peněz v ekonomice Typy diskontních úvěrů: –Diskontní –Reeskontní –Lombardní

76 Diskontní úvěry Diskontní – při běžných problémech bank: –Běžné diskontní úvěry za platnou diskontní sazbu; sezonní – za diskontní sazby –Nouzové – ve velmi vážných problémech, za vyšší sazbu Reeskontní – na komerční banku se obrátí klient se směnkou k odkoupení. Pokud banka odkoupí = eskont směnky. Má právo se s tou směnkou obrátit na CB s reeskontem – zdroje na krytí směnky poskytuje CB Lombardní – poskytuje se proti zástavě CP, CP nemusí být nejkvalitnější  objem úvěru nižší než hodnota CP, protože může docházet ke změně hodnoty. Za lombardní sazbu – nevyšší v ekonomice

77 Devizové intervence Cílem není ovlivňování MB,i když to na ni může mít dopad, ale ovlivňovat kurz zahraniční měny vůči domácí Nástroj operativní, permanentní Přímý – nákup nebo prodej cizí měny za domácí na devizových rzích Nepřímý – změna úrokových sazeb v ekonomice (zvýšení IR  příliv zahraničního kapitálu  zhodnocení měny) Využívání devizových intervencí závislé na měnovém kurzu (pevný – povinnost intervence X pohyblivý – možnost, ne povinnost) CB nakupuje cizí měnu  zvyšuje poptávku po cizí měně a zvyšuje nabídku domácí měny a tím ji znehodnocuje. Když nakupuje cizí měnu, zvyšuje rezervy bank  zvyšuje MB. ×× CB provádí vynucenou operaci na volném trhu – sterilizuje měnovou bázi – prodává CP v domácí měně


Stáhnout ppt "Měnová teorie a politika. Peníze Peníze – teoretická definice Jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při."

Podobné prezentace


Reklamy Google