Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Osevní postupy v ekologickém zemědělství. Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Osevní postupy v ekologickém zemědělství. Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska."— Transkript prezentace:

1 Osevní postupy v ekologickém zemědělství

2 Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních postupů, fytosanitární problémy při pěstování jednotlivých plodin v OP Plánování a příklady osevních postupů

3 Význam osevních postupů Klíčové opatřením k dosažení a podpoře půdní úrodnosti a uspokojivých výnosů Podíl předplodiny na výnos je v EZ vyšší Zvýšení výnosů o 5-20%

4 Vliv struktury osevního postupu na produkční schopnost polních plodin

5 Přirozené půdní úrodnost Stabilizaci procesů humifikace a mineralizace Zvýšení využitelnosti vody a živin Podpoře mikrobiální aktivity půdy Příjmu dusíku Potlačení chorob a škůdců Snížení konkurenceschopnosti plevelů Regulace účinku růstových látek z posklizňových zbytků Zvýšení biodiverzity a stability agroekosystému Zefektivnění produkce Aby byly tyto funkce naplněny, musí být v osevním postupu zařazeny leguminózy jako hlavní plodiny, meziplodiny nebo alespoň součást směsek. Osevní postup má být utvořený tak mnohostranně a vyváženě, aby přispíval k:

6 Pozitivní účinky OP Pozitivní účinkyPříčiny pozitivního působení Trvalé zajištění existence zemědělských závodů údržbou půdní úrodnosti Přísun organických látek ve formě kořenových nebo posklizňových zbytků, resp. celé zásoby rostlin(zelené hnojení) Zlepšení ekologické rovnováhy, přínos zemědělství k ohraně živ.prostředí a ochraně přírody Redukce hnojení dusíkem, pěstování luskovin, osevní postup bohatý na plodiny, redukce spotřeby ochranných prostředků Tvorba rozmanitých nabídek zemědělských produktů a odlehčení trhů od agrárních přebytků Pěstování světlosemenných luskovin a olejnin jako i rostlin k výrobě průmyslových surovin, větší využití provozních prostředků

7 Ohodnocení druhů plodin se zřetelem k erozi druh plodinyfaktor kukuřice0,6 cukrová řepa0,6 brambory0,6 jarní obiloviny0,3 řepka ozimá0,3 ozimé obiloviny0,2 jetel0,02 vojtěška0,02 jetelotravní směs0,01 louky0,002

8 Obecné zásady střídání plodin Zohlednění stanovištních podmínek Střídání plodin obohacujících půdu o organickou hmotu (zdroje uhlíku) a o ni ochuzujícími (odběratelé uhlíku) Střídání plodin zhoršujících a zlepšujících fyzikálně chemické vlastnosti půdy Střídání plodin se specifickými nároky na živiny (odčerpávající-dodávající) Vliv plodin odčerpávajících vláhu na vodní režim Slabší-mohutný kořenový systém Mělce-hluboce kořenící rostliny Nedostatek organické hmoty nahradit meziplodinami

9 Vyšší druhová pestrost Málo a značně konkurenceschopné plodiny vůči plevelům Výběr rezistentních a tolerantních druhů k významným škodlivým činitelům Dodržení dostatečného odstupu mezi plodinami napadanými stejnými chorobami a škůdci Organizace OP musí zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými rostlinami během Organizace OP musí zajistit dlouhé období na přípravu půdy k následné plodině Omezení pěstování stejných skupin plodin po sobě

10

11 Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních postupů

12 Kulturní plodiny lze seskupit podle typických vlastností ve vztahu k půdní úrodnosti resp. dalším plodinám v osevním postupu do dvou základních skupin a to na zlepšující a zhoršující. Detailněji lze rozčlenit plodiny do skupin: jeteloviny (víceleté či vytrvalé leguminózy v monokultuře či směsi s travami) luskoviny (převážně jednoleté leguminózy na orné půdě schopné fixovat dusík) okopaniny (plodiny obvykle hnojené hnojem a pěstované jako širokořádkové kultury) obilniny tržní plodiny (převážně jednoleté plodiny pro produkci semen, vlákna,...) meziplodiny

13 Jeteloviny Rozhodující zdroj humusu Zdroj dusíku Fytosanitární účinky (choroby pat stébel, fusariózy lnu, apod.) Příznivé účinky kořenové soustavy Podíl jetelovin ovlivňuje podíl TTP Odplevelující účinek První hon při postupném přechodu Jetel je možno použít jako podsevovou meziplodinu

14

15 Luskoviny Optimální zastoupení 30-40% (min 25%) Komponenty LOS nebo na zrno Odplevelující účinek Hnojivý účinek Částečná náhrada jetelovin (podniky bez živočišné produkce)

16 Plodina Z celkového dusíku na fixovaný připadá Vojtěška75 Jetel75 Ostatní jeteloviny60 Bob60 Hrách50 Cizrna50 Fazole50 Sója50 Čočka50 Luskovinoobilná směska asi 30 Louky% závisí na floristickém složení (na zastoupení bobovitých rostlin) Podíl symbioticky vázaného dusíku na obsahu celkového dusíku v biomase některých bobovitých rostlin v %

17 Okopaniny Dlouhá vegetační doba Pomalý příjem živin a vyšší spotřeba draslíku Vyšší dávky statkových hnojiv Širokořádkové kultury s možností mechanické kultivace Výskyt chorob a škůdců (mandelinka bramborová, háďátko bramborové, plíseň bramborová) Kukuřice při použití mechanické kultivace zvyšuje nebezpečí eroze

18

19 Vhodné předplodiny Obvykle se pěstují po zhoršujících předplodinách Obilniny Tržní plodiny Jeteloviny nebo jetelotráva (nevyžaduje hnojení hnojem, zvyšuje antifytopatogenní potenciál OP)

20 Obilniny Mělce kořenící plodiny Vyžadují pohotové, lehce přístupné živiny Zanechávají průměrné množství posklizňových zbytků (C:N) Spíše nízká konkurenceschopnost vůči plevelům (žito-ozimý ječmen-oves-tritikale-pšenice-jarní ječmen) Limitující jsou choroby pat stébel

21

22 Vhodné předplodiny Okopaniny Jeteloviny Luskoviny Luskovinoobilní směsky Olejniny Jednoleté pícniny Řazení obilnin po sobě je nevhodné (střídání ozimých a jarních, náročné-méně náročné) Výnos zrna ozimé pšenice po různých předplodinách Předplodina Průměr za roky 1949/50 – 1955/56 brambory122,4% cukrová řepa118,9% hrách117,6% slunečnice113,9% oves99,6% kukuřice98,3% ozimá pšenice82,4%

23 Základní úrodnost půdy udává možný výnos zrna v t.ha -1 Základní úrodnost půdy (t sušiny.ha -1 za rok) Obilniny celkem (%) maximum zastoupení obilních druhů (obilniny celkem = 100%) pšenice ozimá žito ječmen ozimý + jarní oves do 3 t t t t

24 Tržní plodiny (olejniny, přadné rostliny, apod.) Převážně jednoleté plodiny na produkci semen a vlákna Řepka je velmi náročná na množství pohotových živin, optimální předplodiny jsou: oz. aj. směsky, jetel, hrách, obilniny, předplodinová hodnota dobrá Přadné rostliny se v EZ prakticky nepěstují

25 Meziplodiny Lepší využití vegetačního období Imobilizace živin (následné lepší využití, snížení vymývání živin, zlepšená bilance živin) Zakrytí povrchu půdy (snížení výparu, vodní a větrné eroze) Zvýšení biodiverzity Omezení chorob a škůdců Vyšší oživení půdy Lze je využít na zelené hnojení i krmení (rezerva krmivové bilance) Zařazení do OP ovlivňuje délka vegetačního období

26 Členění meziplodin: Ozimé směsky Letní a strniskové meziplodiny Podsevy

27 Ozimé směsky (LOS, ozimá řepka na zelenou hmotu) Zajištění zelené píce co nejdříve na jaře Plní nejvíce výše uvedené ekologické funkce Důležité je časné setí, dostatek vláhy, živin Po ozimých meziplodinách se pěstují teplomilné jařiny

28 ( kg.ha -1 ) Ozimé meziplodiny ( kg.ha -1 ) 1. jílek mnohokvětý (20), vikev huňatá (50), inkarnát (20) 2. jílek mnohokvětý (20), vikev panonská (100) nebo huňatá (75) 3. peluška (120), vikev panonská (100) 4. peluška (50), vikev huňatá (50), žito ozimé (80-100) 5. řepka ozimá (5), žito (120) 6. žito (110), vikev huňatá (50) či panonská (80)

29 Letní a strniskové meziplodiny Řadí se po sklizni ranných předplodin (ranné brambory, řepka) Jako strniskové meziplodiny po obilninách Úspěšnost pěstování ovlivňuje letní vláha a příchod podzimních mrazíků Vhodné jsou druhy s rychlým počátečním růstem a tvorbou fytomasy

30 Letní a strniskové meziplodiny ( kg.ha -1 ) 1. slunečnice roční (10-15), bob koňský (70-100) 2. slunečnice roční (8-10), peluška (60-70) 3. řepka ozimá (5), hořčice bílá (5), svazenka (2) 4. řepice (6), pohanka (60) 5. řepka (5), jetel inkarnát (30) 6. jílek jednoletý (10), řepka (10) 7. vikev setá (80), svazenka (6) 8. peluška (80), vikev setá (50-60), hořčice bílá (5)

31 Podsevy Tvoří s hlavní plodinou směs Zakládají se současně s výsevem hlavní plodiny (jařiny), nebo ve fázi 3-4 listu Podsev přispívá k využití prostoru, snížení evaporace i eroze, redukci plevelů i ostatních škodlivých činitelů Po sklizni hlavní plodiny již zapojený podsev rychle roste Vyloučení podmítky sníží ztráty vláhy Vhodné jsou z počátku pomalu rostoucí plodiny

32

33 Podsevy ( kg.ha -1 ) 1. jílek mnohokvětý (15), jetel plazivý nebo jetel zvrhlý (10) 2. jílek mnohokvětý (10-12), jetel zvrhlý či plazivý (3-5), řepka či řepice (4-6) 3. jílek mnohokvětý 10, jetel inkarnát (15) – teplejší polohy 4. tolice dětelová (3-4), úročník bolhoj (20) 5. štírovník (8), jílek mnohokvětý (20 nebo úročník (12)

34 Růstové charakteristiky leguminózních druhů využívaných jako meziplodiny DruhVědecký název Adaptace na prostředí Produkce sušiny (t.ha - 1 ) Množství fixovaného dusíku (kg.ha -1 ) VojtěškaMedicago sativa mírná10,0170 Jetel nachovýT. incarnatumstředně - mírná7,9179 VikevVicia villosastředně - mírná10,2376 Jetel lučníT. pratensestředně - mírná5,2146 Jetel bílýT. repensstředně - mírná5,2182 Štírovník růžkatý Melilotus officinalis mírná2,376

35 Vlastnosti jednotlivých složek u jednoduchého osevního postupu

36 Fytosanitární problémy při pěstování jednotlivých plodin v OP

37 Stébelnaté rostliny Gaeumannomyces graminis, Pseudocercosporella herpotrichoides ozimá pšenice-ozimý ječmen-jarní ječmen-žito-oves Přerušení obilního sledu 2-3 roky Příznivě působí pěstování jetele nebo vojtěžky na 2-3 užitkové roky Použití přerušovačů směska-řepka, kukuřice-oves, brambory-oves, brambory-luskoviny Jednoleté přerušení sníží výskyt (přerušovače = luskoviny, kukuřice, brambory, cukrovka, řepka, len, oves Likvidace plevelů (hostitelská rostlina – chundelka metlice)

38 Tiletia controversa (sněť zakrslá) Chlamydospory hlouběji uložené v půdě si dlouhodobě zachovávají klíčivost (6-7 let odstup při pěstování pšenice), Ustilago maydis (sněť kukuřičná) Prevence – odstup 3 roky (silné napadení 6-8 let) Erysiphe graminis (padlí travní) Neřadit ozimý nebo jarní ječmen po sobě Hrbáč osenní Larvy poškozují listy osenní, brouci v létě květy obilnin a obilky v mléčné zralosti Prevencí je střídání obilnin s luskovinami Drátovci (larvy kovaříku) Potlačuje je intenzivní obdělávání půdy (okopaniny, luskoviny, řepka)

39 Listnaté rostliny Háďátko řepné Odstup 4 roky, vhodná následná plodina je jarní ječmen (háďátku neutrální rostlina) Problematickou předplodinou je vojtěška (háďátku nepřátelská plodina) Problematické je namnožení plevelů přátelským háďátkům (hořčice rolní, penízek rolní, merlík bílý, laskavec ohnutý) Plasmodiophora brassicea (nádorovitost košťálovin) 4-6 let odstup při pěstování brukvovitých Likvidace brukvovitých plevelů (hořčice rolní, ohnice, kokoška pastuší tobolka) Synchytrium endobioticum (rakovina brambor) Původce je přenosný z lilkovitých plevelů (lilek černý, blín černý, durman obecný)

40 Sclerotinia trifoliorum (rakovina jetele) Dostatečný odstup v OP (až 6 let) Phoma lingam (fomové černání stonků) Houba přežívá na posklizńových zbytcích až 4 roky (odstup od brukvovitých 3 roky) Peronospora arborescenc (plíseň maková) Oospory přežívají řadu let (odstup 6-8 let) Fusarium lini (fuzarióza lnu) Přetrvává v posklizňových zbytcích (6-7 let odstup)

41 Plánování a příklady osevních postupů

42 Postup při sestavování OP 1.Sestavení honů z pozemků 2.Zajištění potřebné plochy krmných plodin 3.Z dosavadního postupu vyjmout plodiny, které jsou jako produkt EZ prakticky neprodejné 4.Kombinace vybraných plodin: Leguminózy (25%, lépe 33% včetně jetelotrav) Obiloviny (max. 50%, lépe méně) Okopaniny (urychlení rozkladu org. hmoty a potlačení plevelů) Meziplodiny (co nejvyšší využití meziplodin – stále zelené pole)

43 5.Okamžitý (jednoletý) přechod na ekologické hospodaření zjednoduší a zkrátí dobu konverze 6.Přechodný osevní postup zavádíme, chceme-li co nejdříve projít konverzí (1-2 roky), krátkodobě řadíme až 50 leguminóz 7.Bude-li v cílovém osevním postupu 25% (33%) leguminóz, je vhodné rozložit konveruźi na čtyřleté (tříleté období) Povolená doba návratu plodin na původní stanoviště

44 Zohlednění hospodářských aspektů Potřeba objemných a jadrných krmiv z vlastní produkce Potřeba vlastních osiv a sadby Uzavřené nebo předpokládané smlouvy o prodeji tržních plodin Smluvní pěstování plodin Ekonomické, politické a produkční aspekty Technické a technologické možnosti podniku Pracovní a odborná kapacita podniku

45 Zastoupení hlavních plodin na orné půdě (podíl v %) podle typu podniku Typ podniku LeguminózyObilninyOkopaninyMeziplodiny 1 Produkce mléka ) Tržní plodiny + smíš. chov zvířat ) Tržní plodiny + chov prasat ) Tržní plodiny bez chovu skotu ) Poznámky: 1)převážně pícniny 2)pícniny a luskoviny na zrno 3), 4) luskoviny na zrno (prodej nebo zelené hnojení) nebo pícniny, jeteloviny na semeno

46 Osevní postup (podnik zaměřený na produkci mléka) 1. Jetelotráva 2. Jetelotráva 3. Ozimá pšenice (podsev jetel plazivý) 4. Oves (luskoviny na zrno- meziplodina: směska) 5. Brambory (krmná řepa) 6. Žito (podsev jetelotráva) 1. Vojtěška (vojtěškotráva) 2. Vojtěška (vojtěškotráva) 3. Brambory/silážní kukuřice 4. Jarní pšenice (podsev: jetel plazivý + jílek) 5. Luskoviny na zrno (směska na zelené krmení- meziplodina ředkev olejná, hořčice, svazenka, jarní vikev) 6. Oves/ sladovnický ječmen (možný podsev vojtěšky)

47 5 honný osevní postup (s chovem prasat na žír) 1. Jetelotráva, zelený úhor 2. Ozimá pšenice (podsev jetel plazivý) 3. Směska oves + hrách 4. Luskoviny na zrno (bob, hrách, lupina), podsev jílek 5. Ozimý ječmen/ tritikale

48 Osevní postup (podnik s chovem prasat a skotu) 1. Jetelotravní směska 2. Jetelotravní směska 3. Ozimá pšenice nebo žito 4. Okopanina 5. Luskoviny na zrno 6. Pšenice špalda 7. Oves (podsev, JTS)

49 Osevní postup (podnik bez chovu hospodářských zvířat) 1. Luskoviny na zrno nebo rotující úhor 2. Brambory 3. Ozimá pšenice nebo žito (meziplodina; hořčice, svazenka) 4. Oves (meziplodina; svazenka, hořčice) 5. Hrách 6. Ozimá pšenice (podsev; jetelotravní směska – rotující úhor)

50


Stáhnout ppt "Osevní postupy v ekologickém zemědělství. Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska."

Podobné prezentace


Reklamy Google