Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KOMORA 1 0. a 1 1. června 2009 PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚPADKOVÉHO PRÁVA V ČR Mgr. Jan Kozák Krajský soud v Brně.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KOMORA 1 0. a 1 1. června 2009 PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚPADKOVÉHO PRÁVA V ČR Mgr. Jan Kozák Krajský soud v Brně."— Transkript prezentace:

1 ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KOMORA 1 0. a 1 1. června 2009 PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚPADKOVÉHO PRÁVA V ČR Mgr. Jan Kozák Krajský soud v Brně

2 Vztah IZ k předchozí právní úpravě úpadkového práva (ZKV) § 432 Přechodné ustanovení (1)Pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy. § 434 (ve znění z.č. 108/2007 Sb.) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna OMEZENÍ ÚČINNÁ PRO ROK 2008: (2) Jestliže v době do 31.prosince 2008 dojde insolvenční návrh insolvenčnímu soudu mimo rozvrženou pracovní dobu insolvenčního soudu, nebo ve dnech pracovního klidu, pak se povinnost insolvenčního soudu zveřejnit vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku do dvou hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh (§101 odst.1), pokládá za splněnou i tehdy, učiní-li tak insolvenční soud do 2 hodin po zahájení rozvržené pracovní doby. (3) Do 31.prosince 2008 obsahuje insolvenční rejstřík seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a veřejně přístupné písemnosti a informace z insolvenčního spisu. (4) V případě postupu podle § 422 odst. 1 a 2 se do 31. prosince 2008 nepřipojují informace o charakteru osobního údaje, který není zveřejňován.

3 Předmět úpravy § 1 IZ 1.řešení a)úpadku b)hrozícího úpadku dlužníka některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, 2. oddlužení dlužníka

4 Právní normy na úrovni zákona Zákon č. 182/2006 Sb., Insolvenční zákon (dále jen „IZ“) novely: 108/2007 Sb. (posun účinnosti IZ a z.č. 312/2006 Sb.) 312/2006 Sb. (§ 21 odst. 2. ČNB za zrušenou Komisy pro cenné papíry) 296/2007 Sb. (doprovodný zákon) 362/2007 Sb. (§ 59, 295, 330) 458/2008 Sb. (§ 101 odst. 1 ) 7/2009 Sb. (§ 77 a 79) - doručování Zákon č. 312/2006 Sb., O insolvenčních správcích (dále jen „IS“) Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon a některé další zákony v souvisosti s insolvenčním zákonem

5 Právní normy podzákonné Prováděcí právní předpisy (částka 100 Sbírky 2007): -vyhl. č. 311, o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona -vyhl. č. 312, o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců -vyhl. č. 313, o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů -vyhl. č. 314, o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců -vyhl. č. 315, kterou se mění vyhláška č. 37/1992 sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

6 Některé základní pojmy I. § 2 písm. b, f IZ písm. b) insolvenční soud: soud, před nímž probíhá insolvenční řízení písm. f) osoba s dispozičním oprávněním: osoba, které v průběhu insolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá pozn.: §§ 229 odst. 3 a 4, 313 odst. 1, 332 odst. 3, 354 odst. 4, 408 odst. 1, 409 odst. 1 a 2 IZ

7 § 229 osoba s dispozičními oprávněními (1) Zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich. (2) Je-li majetek náležející do majetkové podstaty ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, lze právo této osoby s takovým majetkem nakládat omezit jen zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku, b) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu, c) dlužník v době od povolení reorganizace a d) dlužník v době od povolení oddlužení. (4) Má-li dispoziční oprávnění jiná osoba než dlužník, nejsou tím dotčeny povinnosti uložené dlužníku tímto zákonem.

8 Výkladové stanovisko č. 1 ze zasedání expertní pracovní skupiny pro insolvenční právo ze dne K otázce dispozičních oprávnění k majetkové podstatě v mezidobí od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku: Nestanoví-li insolvenční soud jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě dlužník osobou s dispozičními oprávněními i v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

9 Některé základní pojmy II. § 2 písm. g, IZ písm. g) zajištěný věřitel: jeho pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy pozn.: §§ 41 odst. 2, 57 odst. 1, 157, , 230 odst. 2 a 3, 298 –299, 337 odst. 2, 398 odst. 3, 402 odst. 1,

10 §§ přihláška k pohledávce, přihláška zajištěného věřitele, uspokojení pohledávky zajištěného věřitele § 165 (1) Věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení, nestanoví-li zákon jinak. (2) Zákon může stanovit, že podle odstavce 1 se uspokojují i někteří věřitelé, kteří nepodávají přihlášku pohledávky, splňují-li zákonem stanovené podmínky. § 166 Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění. § 167 (1) Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění. (2) Je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou.

11 § 230 správa majetkové podstaty (1) Správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží, b) majetek náležející do majetkové podstaty byl využíván v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost rozumně očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty a obvyklým obchodním příležitostem, d) byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů. (2) Jde-li o správu věci, práva, pohledávky nebo jiné majetková hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími k řádné správě; je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že nesměřují k řádné správě; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. (3) Náklady spojené s provedením jeho pokynu podle odstavce 2 nese zajištěný věřitel ze svého.

12 §§ uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů, pořadí uspokojení pohledávek § 298 (1) Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. (2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. (3) Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu. (4) Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti. (5) Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3. § 299 (1) Zajištění věřitelé se uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně připadá, nedohodnou-li se písemně jinak. Neuspokojená část jejich pohledávky se považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. (2) Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. (3) Je-li zajišťovací právo, které zaniklo zpeněžením podle odstavce 2, zapsáno ve veřejném či neveřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčoval vlastnictví nebo jiná věcná práva ke zpeněžené věci, pohledávce, právu nebo jiné majetkové hodnotě, oznámí insolvenční správce zánik zajištění orgánu nebo osobě, která tento seznam vede; § 139 odst. 1 písm. i) platí přiměřeně.

13 § 337 rozdělení věřitelů dlužníka do skupin (v reorganizačním plánu) (2) Samostatnou skupinou jsou zejména a) každý zajištěný věřitel, b) věřitelé uvedení v § 335, c) věřitelé, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny. (3) Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je pohledávka, jejíž výši, splatnost ani další její vlastnosti a práva s ní spojená reorganizační plán nemění, nebo pohledávka, o které věřitel písemně uznal, že není reorganizačním plánem dotčena. (4) Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je i pohledávka, u které v důsledku prodlení dlužníka došlo ke ztrátě sjednané výhody splátek, jestliže reorganizační plán a) stanoví splatnost jistiny včetně úroků stejně jako před prodlením dlužníka, b) nemění žádná další práva spojená s pohledávkou, s výjimkou práv věřitele spojených s účinky zahájení insolvenčního řízení nebo s již nastalým prodlením dlužníka, c) stanoví, že všechny splátky jistiny a úroku, které měl dlužník zaplatit před svým prodlením do dne účinnosti reorganizačního plánu, budou uhrazeny neprodleně po účinnosti reorganizačního plánu. (5) Odůvodněnost a vhodnost rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin posoudí insolvenční soud při schvalování reorganizačního plánu. (6) Na základě návrhu dotčeného věřitele nebo předkladatele reorganizačního plánu může insolvenční soud rozhodnout o zařazení věřitele do jiné skupiny; učiní tak před schválením reorganizačního plánu. Proti jeho rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

14 § 398 oddlužení plněním splátkového kalendáře § 398 (3) Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky 29). Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

15 § 402 hlasování o způsobu oddlužení § 402 (1) Právo hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění věřitelé nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky. Právo hlasovat nemají osoby dlužníkovi blízké a osoby, které tvoří s dlužníkem koncern.

16 Některé základní pojmy III. § 2 písm. j IZ písm. k) společný zájmem věřitelů : zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů pozn.: § 58 odst. 1 IZ

17 § 58 činnost věřitelského výboru (1) Věřitelský výbor chrání společný zájem věřitelů a v součinnosti s insolvenčním správcem přispívá k naplnění účelu insolvenčního řízení. (2) Věřitelský výbor zejména a) dohlíží na činnost insolvenčního správce, b) poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti, c) uděluje insolvenčnímu správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování, d) schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty, e) může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu 13), f) může rozhodnout o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem, g) může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce, h) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem, i) je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení, včetně návrhů na uložení procesních sankcí.

18 Některé základní pojmy IV. § 2 písm. k IZ písm. k) finanční instituce: banka, spořitelní a úvěrní družstvo, instituce elektronických peněz, pojišťovna a zajišťovna, a za dále stanovených podmínek tohoto zákona i některé další osoby Pozn.: §§ 43 odst. 1 IZ, Díl IV (§§ 367 až 388 IZ)

19 Některé základní pojmy V. § 2 písm. i IZ písm. i) insolvenční rejstřík (ISIR): §§ 419 –425 IZ informační systém, který obsahuje údaje podle tohoto zákona pozn.: zák. č. 312/2006 Sb., O insolvenčních správcích ISIR: Další informace: § 432 odst. 3 a 4 IZ: (3) Do 31.prosince 2008 obsahuje insolvenční rejstřík seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a veřejně přístupné písemnosti a informace z insolvenčního spisu. (4) V případě postupu podle § 422 odst. 1 a 2 se do 31. prosince 2008 nepřipojují informace o charakteru osobního údaje, který není zveřejňován.

20 Funkce ISIRu § 419 odst. 2 IZ: 1.Vedení insolvenčního spisu. Pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis. 2. Vedení seznamů: 2.1. seznam insolvenčních správců, 2.2. seznam dlužníků Doručování soudních písemností (§ 71 odst. 1 a 2 IZ): (1) Soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze vyvěšením písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu a jejím současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku (dále jen "doručení vyhláškou"), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení. (2) Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku; okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění.

21 SPISOVÉ ZNAČKY INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ I. jsou tvořeny poněkud odlišně než běžné spisové značky u jiných typů řízení. Úprava spisové značky insolvenčního řízení vychází z § 215d VKŘ (účinnost od ): § 215d Spisová značka, číslování dokumentů a jednací číslo Spisová značka insolvenčního spisu se skládá z pevné a proměnlivé části. Pevnou část tvoří zkratka INS a běžné číslo rejstříku lomené letopočtem (INS 23/2008). Proměnlivou část tvoří písmenná zkratka označující soud a číselné označení oddělení soudu prvního stupně, které danou věc vyřizuje (KSHK 14). Proměnlivá část předchází části pevné (KSHK 14 INS 23/2008). Pevná část spisové značky se nikdy nemění; proměnlivá se změní, kdykoliv dojde ke změně soudu nebo oddělení soudu prvního stupně, které věc vyřizuje. V každém oddíle se dokumenty číslují v samostatné číselné řadě počínající jedničkou. Jednací číslo vytvořeného dokumentu soudem prvního stupně nebo dokumentu do spisu došlého nebo vloženého je tvořeno spisovou značkou, označením oddílu a číslem dokumentu. Oddíl se v čísle jednacím odděluje vpředu i vzadu pomlčkami (KSHK 14 INS 23/2008–B–14). Seznam zkratek označující soud je uveden v příloze č. 14.

22 SPISOVÉ ZNAČKY INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ II. Oddíl A tvoří dokumenty týkající se projednávání insolvenčního návrhu do vydání rozhodnutí o úpadku (§ 136 insolvenčního zákona) nebo do vydání jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu (§ 142 insolvenčního zákona), a to včetně případného rozhodování o opravných prostředcích a opakovaného rozhodování o insolvenčním návrhu. Obsahuje-li rozhodnutí o úpadku i další výroky rozhodnutí (např. o způsobu řešení úpadku), zařazují se dokumenty týkající se projednávání opravných prostředků do oddílu A, i když výrok o úpadku opravným prostředkem napaden nebyl. Oddíl B tvoří dokumenty vkládané do spisu po rozhodnutí o úpadku, není-li dále stanoveno, že patří do jiného oddílu.

23 SPISOVÉ ZNAČKY INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ III. Oddíly C se vytvářejí pro informaci o každém jednotlivém incidenčním sporu a označují se vzestupně arabskými číslicemi za písmenem C (C1, C2, …). Do oddílů C se z příslušných spisů Cm zakládají kopie žalob a rozhodnutí ve věci samé. Oddíl D se vytváří, je-li to technicky možné a rozhodl-li tak předseda senátu opatřením. Tvoří jej dokumenty pomocné procesní povahy bez přímé souvislosti s rozhodovací činností, např. záznamy o nahlížení do spisu, dotazy na stav řízení, žádosti o vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí apod. V pochybnostech se dokument zařadí do oddílu B. pozn.: tento oddíl zatím není v insolvenčním rejstříku zřízen Oddíly P se vytvářejí pro každou jednotlivou přihlášku a označují se vzestupně arabskými číslicemi za písmenem P (P1, P2, …). Do oddílu P se zakládá přihláška pohledávky včetně příloh a další podání a rozhodnutí týkající se dané přihlášky.

24 SPISOVÉ ZNAČKY INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ IV. Příloha č. 14 VKŘ Seznam zkratek pro označení soudů MSPHMěstský soud v Praze KSPHKrajský soud v Praze KSCBKrajský soud v Českých Budějovicích KSTBKrajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře* KSPLKrajský soud v Plzni KSKVKrajský soud v Plzni – pobočka v Karlových Varech* KSULKrajský soud v Ústí nad Labem KSLBKrajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci* KSHKKrajský soud v Hradci Králové KSPAKrajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích KSBRKrajský soud v Brně KSJIKrajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě* KSZLKrajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně* KSOSKrajský soud v Ostravě KSOLKrajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci* VSPHVrchní soud v Praze VSOLVrchní soud v Olomouci NSCRNejvyšší soud Pozn.: Pobočky krajských soudů označené symbolem * se použijí, pokud podle rozvrhu práce budou vést insolvenční řízení.“.

25 SPISOVÉ ZNAČKY INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ V. Příklad čtení spisové značky insolvenčního řízení : sp. zn. KSBR 39 INS 4/2008-A-1 KSBR …označení soudu, který ve věci rozhoduje 39 …číslo soudního oddělení, které věc rozhoduje (dle rozvrhu práce konkrétního krajského soudu) INS … označení druhu řízení 4 … pořadové číslo řízení (pozn.: číselná řada insolvenčních řízení je jednotná pro celou ČR, tzn. že u našeho soudu např. nenajdete věc sp. zn. INS 1/2008 (ta je pouze u KS Ostrava) 2008 … ročník řízení A … označení oddílu spisu; insolvenční spis se člení na oddíly podle pravidel daných v § 215c VK 1 … číslo dokumentu

26 Úpadek – insolvence I. § 3 odst. 1 IZ PRVNÍ ÚROVEŇ – celková definice: 1. VÍCE VĚŘITELŮ 2. PENĚŽITÉ ZÁVAZKY PO DOBU DELŠÍ NEŽ 30 DNŮ PO SPLATNOSTI 3. NESCHOPNOST TYTO ZÁVAZKY PLNIT (PLATEBNÍ NESCHOPNOST)

27 Úpadek – insolvence II. § 3 odst. 2 IZ DRUHÁ ÚROVEŇ – definice platební neschopnosti: 1.zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo 2. je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo 3.není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo 4.nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud § 104 odst. 1 IZ: Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

28 § 143 zamítnutí návrhu (1) Insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. (2) Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. (3) Není-li dlužník v úpadku pro předlužení, zamítne insolvenční soud insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, osvědčí-li dlužník jednající v dobré víře, že jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby a že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji odvrátí v době do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků. (4) Je-li dlužníkem právnická osoba, insolvenční soud zamítne insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek po zahájení insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil.

29 § 129 zpětvzetí návrhu § 129 (1) Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. (2) Věřitel, který vzal zpět insolvenční návrh, jej může pro tutéž pohledávku znovu podat až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí. Totéž platí pro osobu, která pohledávku od věřitele nabyla.

30 Úpadek – předlužení § 3 odst. 3 IZ Jen pro dlužníka: právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatele více věřitelů (viz § 143 odst. 2 IZ) a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

31 Hrozící úpadek § 3 odst. 4 IZ lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků § 316 odst. 2 IZ: Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku. § 389 odst. 2 IZ: Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením.

32 LHŮTY V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ

33 Lhůty v insolvenčním řízení Lhůty hodinové § 101 Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu, zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu

34 Lhůty dvoudenní § 18 (1) Nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou nebo listinou, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly (2) O návrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; nestane-li se tak, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl.

35 §117 Rozhodnutí o návrhu na moratorium O návrhu na moratorium rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. § 89 (2)Ukládá-li zákon insolvenčnímu soudu vyvěsit rozhodnutí podle odstavce 2 na úřední desce insolvenčního soudu, zveřejnit je v insolvenčním rejstříku nebo je vyvěsit na úřední desce insolvenčního soudu a současně zveřejnit v insolvenčním rejstříku, učiní tak nejpozději do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jednání, při kterém bylo rozhodnutí vyhlášeno.

36 Lhůty třídenní § 32 Odvolání insolvenčního správce (2) Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 29 odst. 1 až 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil. § 189 Seznam přihlášených pohledávek (3) Seznam přihlášených pohledávek zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání, a má-li se přezkumné jednání konat do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, nejpozději 3 dny přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání. Insolvenční soud dále bez zbytečného odkladu zveřejní v insolvenčním rejstříku každou změnu seznamu přihlášených pohledávek.

37 § 403 1) Má-li insolvenční správce za to, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, upozorní na ně před rozhodnutím schůze věřitelů o způsobu oddlužení a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 3 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. Lhůty sedmidenní § 115 Dlužník, který je podnikatelem, může do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem, navrhnout insolvenčnímu soudu vyhlášení moratoria; toto právo nemá právnická osoba v likvidaci.

38 § 128 (1) Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (2) Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude- li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

39 § 137 (2) Termín přezkumného jednání určí insolvenční soud tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, ne však dříve než po 7 dnech od uplynutí této lhůty; § 281 (2) Zprávu o hospodářské situaci dlužníka předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu nejméně 7 dní přede dnem konání první schůze věřitelů svolané po prohlášení konkursu. Věřitelé mají právo do této zprávy u insolvenčního soudu nahlížet. § 320 (1) Neobsahuje-li návrh na povolení reorganizace všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů.

40 § 420 (4) Údaje podle odstavců 1 až 3 zapíše insolvenční soud do seznamu dlužníků, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku; není-li mu některý z těchto údajů v uvedené době znám, zapíše jej insolvenční soud do seznamu dlužníků, jakmile v insolvenčním řízení vyjde najevo. Lhůty desetidenní § 73 (2) Je-li pro zveřejnění nebo doručení písemnosti rozhodný den nebo okamžik jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku, vyznačí se to na písemnosti při jejím vyvěšení. Jakmile je insolvenčnímu soudu znám údaj o tom, kdy byla písemnost zveřejněna v insolvenčním rejstříku, opatří se vyvěšená písemnost i tímto údajem, se současným vyznačením data, kdy byl údaj na písemnost připojen; písemnost nelze z úřední desky sejmout dříve než po 10 dnech od vyznačení uvedeného údaje.

41 § 134 Insolvenční soud je povinen učinit do 10 dnů od podání insolvenčního návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci. O insolvenčním návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu, v případě uvedeném v § 132 odst. 1 nejpozději do 15 dnů od jeho podání; je-li vyhlášeno moratorium, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od zániku moratoria. § 214 (1) Insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku. Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích odmítnutí prohlášení nebo uvedení nepravdivých, neúplných nebo hrubě zkreslujících údajů. Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou, a to nejméně 10 dnů před výslechem.

42 § 258 Nebyl-li v době prohlášení konkursu ještě předán předmět nájmu, podnájmu nebo výpůjčky, může insolvenční správce i druhý účastník smlouvy od smlouvy odstoupit; učiní-li tak insolvenční správce, může se druhý účastník smlouvy domáhat náhrady škody způsobené předčasným ukončením smlouvy přihláškou pohledávky. Každá ze smluvních stran je povinna druhému účastníku smlouvy do 10 dnů poté, co k tomu byla vyzvána, sdělit, zda od smlouvy odstupuje; jestliže tak neučiní, právo odstoupit od smlouvy podle tohoto ustanovení jí zaniká. § 318 (1) Dlužník, který podal insolvenční návrh pro hrozící úpadek, může podat návrh na povolení reorganizace nejpozději do rozhodnutí o úpadku. V ostatních případech lze návrh na povolení reorganizace podat nejpozději do 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku.

43 § 403 (2) Věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Lhůty patnáctidenní § 72 (3) Předvolání účastníků k insolvenčnímu soudu učiněné vyhláškou musí být zveřejněno nejméně 15 dnů přede dnem, kdy se má jednání nebo jiný úkon insolvenčního soudu konat.

44 § 115 Dlužník, který je podnikatelem, může do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem, navrhnout insolvenčnímu soudu vyhlášení moratoria; toto právo nemá právnická osoba v likvidaci. § 134 Insolvenční soud je povinen učinit do 10 dnů od podání insolvenčního návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci. O insolvenčním návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu, v případě uvedeném v § 132 odst. 1 nejpozději do 15 dnů od jeho podání; je-li vyhlášeno moratorium, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od zániku moratoria. § 137 (2) (Věta 2.) Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, určí insolvenční soud termín prvního přezkumného jednání tak, aby se konalo nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek.

45 § 154 (2) Výši odměny znalce podle odstavce 1 schvaluje věřitelský výbor; nedojde-li ke schválení odměny do 15 dnů po ustanovení znalce, schvaluje jeho odměnu insolvenční soud. § 155 (2) Znalecký posudek podle odstavce 1 předkládá znalec insolvenčnímu soudu, který neprodleně poté svolá za účelem jeho projednání a schválení schůzi věřitelů, ke které předvolá i znalce; znalecký posudek musí být zveřejněn v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se má schůze věřitelů konat. § 188 (2) Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší.

46 § 189 (3) Seznam přihlášených pohledávek zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání, a má-li se přezkumné jednání konat do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, nejpozději 3 dny přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání. Insolvenční soud dále bez zbytečného odkladu zveřejní v insolvenčním rejstříku každou změnu seznamu přihlášených pohledávek. § 198 (1) Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2.

47 § 253 (2) Jestliže se insolvenční správce do 15 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že od smlouvy odstupuje; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak. § 256 (2) Jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi.

48 § 304 (2) O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; § 316 (5) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, omezení podle odstavce 4 se nepoužije. § 322 (4) Osobu, která podala další návrh na povolení reorganizace, vyzve insolvenční soud, aby mu do 15 dnů sdělila, zda trvá na jeho projednání; nestane-li se tak, v projednání reorganizace insolvenční soud nepokračuje.

49 § 343 (3) Zpráva o reorganizačním plánu se předkládá věřitelům v dostatečném předstihu před schůzí věřitelů, která má rozhodnout o jeho přijetí, nejpozději 15 dnů před termínem jejího konání. Tuto zprávu lze zveřejnit až poté, co ji schválil insolvenční soud. § 346 (2) Hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.

50 § 401 (2) Hlasují-li věřitelé o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. § 402 (4) Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle odstavce 3, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud; učiní tak do skončení schůze věřitelů a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 15 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku.

51 Lhůty třicetidenní § 3 (1) Dlužník je v úpadku, jestliže má b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti § 47 1) Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolá ji z vlastní iniciativy, nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru anebo alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek. Insolvenční soud svolá schůzi věřitelů tak, aby se konala do 30 dnů poté, co byl o její svolání požádán, není-li navržen pozdější termín konání.

52 § 119 (2) Insolvenční soud může na návrh dlužníka prodloužit moratorium nejdéle o 30 dnů, jestliže dlužník k takovému návrhu připojí ke dni podání návrhu aktualizovaný seznam závazků a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s prodloužením moratoria souhlasí; podpisy věřitelů na tomto prohlášení musí být úředně ověřeny. § 136 (3) Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. (4) Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů. § 149 (2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 30 dnů po rozhodnutí o úpadku.

53 § 186 (2) Přihlášený věřitel, který tvrdí, že jeho pohledávka nebyla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena ani nezanikla jiným způsobem, se může žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat určení, že jeho pohledávka nadále trvá. Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy přihlášenému věřiteli bylo doručeno rozhodnutí podle odstavce 1. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Nebyla-li žaloba včas podána, platí, že pohledávka přihlášeného věřitele zanikla způsobem uvedeným v rozhodnutí podle odstavce 1. Totéž platí, jestliže insolvenční soud žalobu zamítne, odmítne ji nebo řízení o ní zastaví. Právní mocí rozhodnutí, kterým insolvenční soud žalobě vyhoví, se účast přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení obnovuje. Žaloba se projednává jako incidenční spor. § 198 (1) Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

54 § 199 (1) Insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. § 225 (2) Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. § 233 (2) Odmítne-li insolvenční správce vydat majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu nebo nevyřídí-li žádost o jeho vydání v přiměřené lhůtě, lze se jeho vydání domáhat vylučovací žalobou podle tohoto zákona, která musí být podána nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy insolvenční správce osobě, která o vydání majetkového prospěchu žádá, doručil písemné vyrozumění o odmítnutí její žádosti; právo na náhradu škody tím není dotčeno.

55 § 307 (3) Částky určené pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení jim insolvenční správce proplatí na jejich náklad zpravidla ve svém sídle. Částky nepřesahující 500 Kč může složit do úschovy u soudu a věřitele o tom písemně vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek určených pro jednotlivé věřitele do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně. O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce insolvenčnímu soudu zprávu. § 321 (2) Insolvenční soud vyzve osoby podle odstavce 1, aby ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů, odstranily odlišnosti svých návrhů a vyrozuměly jej o společném stanovisku. Nestane-li se tak, vychází insolvenční soud z návrhu, který podal dlužník, a není-li jej, pak z návrhu věřitele, který mu došel dříve. § 332 (2) Je-li návrhů podle odstavce 1 více, insolvenční soud o nich rozhodne jedním rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Zamítne-li je, lze další návrhy podle odstavce 1 podat až po uplynutí 30 dnů.

56 § 333 (3) Zanikne-li funkce statutárního orgánu dlužníka nebo dozorčí rady anebo funkce všech členů těchto orgánů a není-li postupem podle zvláštního právního předpisu jmenován nebo zvolen do 30 dnů poté nový statutární orgán nebo dozorčí rada nebo jejich členové, zvolí je věřitelský výbor. § 361 (2) Návrh změny reorganizačního plánu zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku a na náklady navrhovatele jej doručí zvlášť původním i novým věřitelům. Současně stanoví věřitelům lhůtu, ve které mohou změněný plán odmítnout. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dnů ode dne doručení návrhu změn. § 390 (1) Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

57 § 418 (1)Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti Lhůty šedesátidenní § 370 (2) Výtah obsahuje d) v případě úpadku banky nebo spořitelního a úvěrního družstva informaci o tom, že pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka se považují za přihlášené, o čemž budou věřitelé jednotlivě informováni do 60 dnů od prohlášení konkursu, a informaci o možnosti postupu podle §374 odst. 4 a 5 včetně uvedení lhůt a dne, kterým lhůty uplynou,

58 § 373 2) Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede…… § 374 1) Je-li dlužníkem instituce elektronických peněz nebo osoba se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky nebo mimo území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu, zašle insolvenční správce každému ze známých věřitelů bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů od rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, oznámení, ve kterém uvede……… § 385 2) Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede………

59 Lhůty stodvacetidenní § 329 (1) Rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje c) výzvu, aby dlužník ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá, § 339 (1) Přednostní právo sestavit reorganizační plán má dlužník, i když návrh na povolení reorganizace podal některý přihlášený věřitel. Může jej předložit současně s návrhem na povolení reorganizace anebo ve lhůtě 120 dnů od rozhodnutí o povolení reorganizace. Tuto lhůtu může insolvenční soud na návrh dlužníka přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 120 dnů.

60 Lhůty dvouměsíční § 93 (2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 odvolací soud projedná a rozhodne o něm nejpozději do 2 měsíců poté, co mu bylo předloženo soudem prvního stupně; ustanovení § 92 tím není dotčeno. § 136 (3) Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí (o úpadku) nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. § 137 (1) Schůzi věřitelů svolá insolvenční soud tak, aby se konala nejpozději do 2 měsíců od rozhodnutí o úpadku. (2) Termín přezkumného jednání určí insolvenční soud tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, ne však dříve než po 7 dnech od uplynutí této lhůty; z důvodů hodných zvláštního zřetele může insolvenční soud tuto lhůtu prodloužit.

61 § 307 (2) V rozvrhovém usnesení určí insolvenční soud insolvenčnímu správci lhůtu k jeho splnění; lhůta nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení. Lhůty tříměsíční § 3 (2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo…… § 36 (2) Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání a nejméně jednou za 3 měsíce předkládá věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení.

62 § 147 4) Žalobu podle odstavců 1 až 3 (na náhradu škody) musí dlužník podat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, a jiný dlužníkův věřitel nejpozději do 3 měsíců od zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku; o žalobě však nelze rozhodnout před právní mocí tohoto rozhodnutí. Nejde o incidenční spor. Lhůty jednoleté § 239 (3) Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

63 Lhůty dvouleté § 37 (4) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy proti insolvenčnímu správci se promlčí do 2 let poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, za který byl insolvenční správce pravomocně odsouzen, nejpozději do 10 let od skončení insolvenčního řízení. Lhůty tříleté § 37 (4) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy proti insolvenčnímu správci se promlčí do 2 let poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, za který byl insolvenční správce pravomocně odsouzen, nejpozději do 10 let od skončení insolvenčního řízení.

64 § 240 (3) Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. § 241 (4) Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. § 391 (1) Návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat c) údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky.

65 § 417 (2) Přiznané osvobození (od placení pohledávek) zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele. Lhůty pětileté § 242 (3) Úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení. § 391 (1) Návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat b) údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, ……

66 § 406 (3) V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud a) uloží dlužníku, aby po dobu 5 let od platil nezajištěným věřitelům vždy ke každému 1. dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení,…. § 425 1) Po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní.

67 Lhůty desetileté § 37 (4) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy proti insolvenčnímu správci se promlčí do 2 let poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, za který byl insolvenční správce pravomocně odsouzen, nejpozději do 10 let od skončení insolvenčního řízení. § 312 (4) Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu. To neplatí, jde-li o neuspokojenou pohledávku nebo její část, která zaniká podle § 311.

68 ÚČASTENSTVÍ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ A INCIDENČNÍCH SPORECH

69 Účastenství v insolvenčním řízení I. §§ 14 až 18 IZ INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ: a)dlužník, b)věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku, c)nejde-li o přihlášené věřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje. vedlejší účastenství není v insolvenčním řízení přípustné INCIDENČNÍ SPORY: a)žalobce a b)žalovaný, není-li dále stanoveno jinak. žalobcem nebo žalovaným v incidenčním sporu je insolvenční správce. není-li dále stanoveno jinak vedlejší účastenství v incidenčních sporech je přípustné. Vstup do řízení (§ 92 odst. 1 o.s.ř. ) a záměna účastníka řízení (§ 92 odst. 2 o.s.ř.) nejsou v insolvenčním řízení přípustné.

70 Účastenství v insolvenčním řízení I I. ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY VZNIKU ÚČASTENSTVÍ V INSOL. ŘÍZENÍ § 183 odst. 3 IZ: Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou, pokud ji nepřihlásí věřitel. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy. § 203 odst. 2 IZ: zaměstnanec - pracovněprávní pohledávk a ( § 169 odst. 1 písm. a) IZ) pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštního právního předpisu (není-li uplatněna zaměstnancem v jiné výši)

71 Účastenství v insolvenčním řízení I II. ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY VZNIKU ÚČASTENSTVÍ V INSOL. ŘÍZENÍ § 237 odst. 4 IZ: vzájemné plnění z neúčinného právního úkonu Není-li plnění poskytnuté dlužníku těmito osobami v majetkové podstatě rozpoznatelné nebo se v ní nenachází, považuje se pohledávka, která těmto osobám poskytnutím plnění dlužníku vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. § 275 IZ: Pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů se považuje za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.

72 Účastenství v insolvenčním řízení I V. § 373 IZ: Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka, je-li jím banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 367 odst. 1 písm. f), se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona. Okamžikem přihlášení pohledávky je prohlášení konkursu. Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede a) že na majetek osoby uvedené v odstavci 1 byl prohlášen konkurs, b) výši pohledávky věřitele za dlužníkem, ve které je považována za přihlášenou, a případně charakter jeho pohledávky, především, zda jde o věřitele s pohledávkou za majetkovou podstatou (§ 168), věřitele s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), věřitele s pohledávkou s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. g)], věřitele s pohledávkou jinak zajištěnou, věřitele s podřízenou pohledávkou (§ 172 odst. 2) nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu…

73 Účastenství v insolvenčním řízení V. § 18 IZ (1)Nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou 9) nebo listinou, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly. (2) O návrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; nestane-li se tak, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá insolvenční soud také tehdy, učiní-li věřitel a nabyvatel jeho pohledávky do protokolu u tohoto soudu společné prohlášení o tom, že nastala skutečnost uvedená v odstavci 1; odstavec 2 platí obdobně. (4) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 se doručuje věřiteli, nabyvateli jeho pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci; těmto osobám se doručuje zvlášť. Odvolání proti němu není přípustné, insolvenční soud však tímto rozhodnutím není vázán.

74 INSOLVENČNÍ SPRÁVCE

75 75 INSOLVENČNÍ SPRÁVCE § 21 a násl. IZ Je procesním subjektem, NE účastníkem řízení (§§ 9 a 14 až 18 IZ) Ustanovuje se -insolvenčním soudem (§§ 22 až 25 IZ) - předsedou soudu OPATŘENÍM (nejde o správní rozhodnutí) Kritéria pro v ýběr ins. správce ze seznamu: osob a dlužníka + jeho majet e k + odbornost správce + vytížení správce Česká FO nebo v.o.s. - podmínky výkonu f-ce IS: bezúhonná § 7 IZ právně způsobilá vysokoškolák magistr odbornost – zkouška základní, rozdílová, zvláštní uhrazen správní poplatek za zápis – 5tis. Kč pojištěná na svůj náklad za škodu z výkonu funkce nepodjatá Hostující správce : dočasný a příležitostný výkon funkce: osvědčení vydané orgánem členského státu EU ( FO i PO )

76 POTVRZENÍ SPRÁVCE VĚŘITELI - § 29 IZ schůze věřitelů nejblíže p o p ř e z k u m u (1/2 v š e c h věřitelů přihlášených den před SV o d v o l a j í správce – u s t a n o v í – platí i pro změnu rozhodnutí p o t v r z u j e soud - schůze n e z v o l í n o v é h o správce určí jej soud změna v osobách věřitelů n o v á SV o setrvání správce PŘEDBĚŽNÝ SPRÁVCE - § 27 IZ ZÁSTUPCE SPRÁVCE - § 33 IZ ODDĚLENÝ SPRÁVCE - § 34 IZ - ustaven PŘED rozhodnutím o úpadku ( moratorium, předběžné opatření) - práva vymezena soudem – ne širší než IS – obvykle se stává IS přechodné důvody vyloučení správce z nepočetných úkonů pro vztah k věřiteli, věci; objektivní vedení kauzy ZVLÁŠTNÍ SPRÁVCE - § 35 IZ odborná specializace

77 UKONČENÍ ČINNOSTI SPRÁVCE ODMÍTNUTÍM správce - § 22 IZ - důležité důvody VYLOUČENÍM správce - § 24 IZ - podjatost k osobám či k věci samé ODVOLÁNÍ správce - § 31 IZ - důležité důvody nesankční ZPROŠTĚNÍ správce - § 32 IZ - sankční, porušení povinností odborné péče, p okynu so udce POVINNOSTI SPRÁVCE - §§ 36, 37, 40, 81 IZ - jedná svým jménem – na účet dlužníka -svědomitost, odbornost, veškeré spravedlivě požadované úsilí -maximální uspokojení věřitelů -součinnost s věřitelským orgánem -zprávy každé 3 měsíce - pořádková pokuta i opakovaně do max Kč (§ 81 odst. 2 IZ)

78 78 ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU - § 37 IZ -dlužníkovi, věřitelům, třetím osobám -věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí -zproštění vynaložené spravedlivé úsilí -také škoda způsobená osobami, které správce použil -zapodstatová pohledávka - § 168 odst. 2 písm. j) IZ odst. 3 zvláštní škoda nebo jinou újma - věřiteli s pohledávkou za majetkovou podstatou vznikla tím, že nemohla být uspokojena jeho pohledávka vzniklá na základě právního úkonu insolvenčního správce, - odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že v době, kdy tento právní úkon činil, nemohl poznat, že majetková podstata nebude stačit k úhradě jím vzniklé pohledávky za majetkovou podstatou. promlčecí doba pro uplatnění škody vůči ins. správci 2 roky 3 roky 10 let (subjektivní lhůta) (objektivní lhůta) (úmyslně způsobená škoda)

79 ODMĚNA : - výpočet vyhl. MSpr č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů - navýšení o DPH - přiměřené zvýšení či snížení soudem - § 38 odst. 3 věta druhá IZ - zdroje náhrady : 1. majetková podstata, 2. kauce, 3. stát - § 38 odst. 4 IZ – možnost požádat soud o zálohu NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ : -zdroje náhrady : 1. majetková podstata, 2. kauce, 3. stát -vyúčtování v konečné zprávě -výpočet vyhl. MSpr č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů -výlohy povinných činností (§ 39 odst. 2 IZ): 1.správce ze svého 2.na účet maj. podstaty - s předchozím souhlasem VV PRÁVA SPRÁVCE I. - § 38 IZ

80 PRÁVA SPRÁVCE II. - § 39, 40, 43, 108, 168 IZ § 39 odst. 1 IZ: se souhlasem insolvenčního soudu rozhodnutí věřitelského výboru Věřitelé mohou poskytnout insolvenčnímu správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně. Při poskytnutí zálohy se určí podmínky jejího vyúčtování; určit lze též účel, na který má být záloha vynaložena § 40, § 229 odst. 3 IZ: jedná svým jménem na účet dlužníka (pokud na něj přejde oprávnění nakládat s maj. podstatou) § 43, § 168 odst. 2 písm. i) IZ právo požadovat součinnost od org. veřejné správy a jiných subjektů ostatní subjekty právo na náhradu nákladů na součinnost § 39 odst. 2 a § 108 IZ: na žádost ins. správce na základě rozhodnutí isn. soudu lze ins. správci vydat zálohu složenou navrhovatelem (-i), max. 50 tis. Kč

81 81 Zkoušky insolvenčních správců vyhl. MSpr č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců Zkouška ins. správců: a) rozdílová zkouška b) zvláštní zkouška Písemná část: znalosti a aplikace insolvenčního práva, testová forma, max. 4 hodiny, neveřejná část, k použití: Sbírka, odborná literatura, kalkulátor, 80 % úspěšnost, výsledek sdělí MSpr dálkově Ústní část: občan, obchod, pracovní právo, civil proces, insolvenční právo, správní právo a řízení, finanční právo a daňové řízení, řízení podniku, účetnictví po úspěšné písemné části, do 3 týdnů od testu, max. 2 h veřejná, výsledek - neveřejná porada - ihned po skončení.

82 82 Zkušební komise 3 členná: MSpr + další osoby - členové – VŠ vzdělání Žádost o vykonání zkoušky Zpoplatněna. PŘÍLOHY: doklad o vzdělání - doklad o advokacii nebo daňovém poradci, auditorovi či notáři. Nelze vzít zpět v průběhu zkoušky, pozvánka - 3 týdny předem. NEÚČAST NA ZKOUŠCE - písemná omluva do 10 dnů od termínu - jinak n e u s p ě l. Náhradní termín. Neúčast u náhradního termínu ústní zkoušky – nutnost opakovat i test. Zkouška v češtině. Kdo odstoupí - n e u s p ě l. Nesamostatná práce, rušení – vyloučení – neuspěl. Hodnocení: uspěl – neuspěl, při obou částech. Při neúspěchu nutnost opakovat vždy i test. O zkoušce p r o t o k o l s přílohou ( t e s t ). Úspěšnému uchazeči zašle MSpr o s v ě d č e n í. Minimální limit pojistného plnění –vyhl. MSpr 314/2007 Sb. FO - 1 mil. Kč. VOS a zahraniční společnosti - 1 mil.násobený počtem ohlášených společníků.

83 83 Součet odměny z: a) výtěžku zpeněžení pro zajištěnce b) odměny z výtěžku pro nezajištěnce, tj. výtěžek zahrnutý do rozvrhu a výtěžek určený pro pohledávky postavené naroveň zapodstatovým pohledávkám - § 169 IZ Odměna z prodeje předmětu zajištění 2% z částky k vydání. Odměna z prodeje nezajištěného majetku: od 0 do 10 mil. Kč 15% od 10 mil. do 50 mil. Kč Kč + 10% z částky přesahující 10 mil. Kč od 50 mil. do 100 mil. Kč Kč + 5 % z částky přesahující 50 mil. Kč od 100 mil. do 250 mil. Kč Kč + 1% z částky přesahující 100 mil. Kč od 250 mil. Kč Kč + 0,5% z částky přesahující 250 mil. Kč. Minimální odměna správce v konkurzu Kč Odměny správců I. konkurs

84 84 REORGANIZACE: Za každý měsíc - dle dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu při obratu do 250 mil. Kč Kč od 250 mil. do 500 mil. Kč Kč od 500 mil. do 750 mil. Kč Kč od 750 mil. do 1 mld. Kč Kč nad 1 mld. Kč Kč ODDLUŽENÍ: z p e n ě ž e n í m s p l á t k o v á n í m jako při konkursu 750 Kč měsíčně Odměny správců II. reorganizace a oddlužení

85 ODMĚNA - DALŠÍ PRAVIDLA: nelze-li jinak = odměnu určí soud dle délky, doby, rozsahu a náročnosti činnosti správce. v řízení působilo více správců = každému náleží podíl odměny dle doby, rozsahu a náročnosti činnosti HOTOVÉ VÝDAJE: cestovní výdaje - dle zvl. předspisů (Zák. práce) poštovné, telekomunikační poplatky, kolky - do 5% odměny, ostatní hotové výdaje = dle prokázané výše. oddlužení splátkovým kalendářem = 150 Kč měsíčně. VV může povolit paušál na hotové výdaje také u konkursu a reorganizace § 38 odst. 2 IZ - nelze-li jinak = odměnu a hotové výdaje hradí stát : odměna max. 50 tis. náhrada hotových výdajů max. 50 tis. Odměny správců III. další pravidla a náhrada hotových výdajů ins. spr.

86 PRŮBĚH INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ

87 vyvěšením na ÚD do vlastních rukou zveřejněním v ISIRu D, IS, VV, SZ, dnem, hodinou, minutou publikace v ISIRu nebo zákon to ukládá § 71 odst. 2 IZ § 75 IZ Hromadné sdělovací prostředky (§ 72 odst. 1, § 136 odst. 2 ísm. i / IZ) Elektronická síť (§ 102, § 139 IZ) - certifikovaný podpis soudu ještě neexistuje Doručování : - správcem (§ 76 IZ), - správci (§ 77 IZ), - věřitelskému výboru (§ 79 IZ) Opětovné doručení při neúspěšném zvláštním doručení vyhláška (§ 80 IZ) Předvolání – min.15 dnů předem (§ 72 odst. 3 IZ) Zveřejnění rozhodnutí v ISIRu = účinnost rozhodnutí (§ 89 odst. 1 IZ) DORUČOVÁNÍ (§ 71 IZ) Zvláštní způsob doručení § 75 IZ Doručení vyhláškou § 71 IZ

88 Doručování v insolvenčním řízení Usnesení bylo dlužníkovi doručováno do vlastních rukou a uloženo na poště bylo dne Doručeno dlužníkovi bylo náhradním způsobem dne , kdy uplynula od uložení zásilky na poště lhůta 10 dnů (§ 50c odst. 4 o.s.ř.) Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 2 VSOL 69/2008 ve věci KSBR 40 INS 1261/2008

89 Zahájení insolvenčního řízení §§ 97 a 101 IZ § 97 (1) Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. (2) Insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží. (3) Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. pozn.: nedodržení § 97 odst. 2 IZ = k návrhu s nepřihlíží § 101 (1) Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Vyhláška obsahuje a) označení insolvenčního soudu, který ji vydal, b) označení insolvenčního navrhovatele, c) označení dlužníka, d) údaj o okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku, e) jméno a příjmení osoby, která ji vydala, f) den vydání. (2) Vyhláška podle odstavce 1 se doručuje účastníkům insolvenčního řízení; odvolání proti ní není přípustné.

90 Místní příslušnost Obsah pojmu „bydliště“ není totožný s obsahem pojmu „trvalý pobyt“, kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, resp. městský obvod, v němž tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat. Bydlištěm je zejména místo, kde má fyzická osoba svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam také bydlí. Místo, kde se fyzická osoba (pouze) zdržuje je, na rozdíl od místa bydliště, místem, kde se tato osoba zdržuje bez úmyslu zdržovat se tam trvale. Fyzická osoba se může zdržovat nebo mít bydliště na více místech. Usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 444/2004

91 91 PODPIS NÁVRHU § 97 odst. 2 IZ Fyzická osoba Právnická osoba Zastoupený objekt není úřední ověření - Nc rejstřík k podání se nepřihlíží - řádná procesní plná moc a návrh podepsán jen zmocnitelem - jen advokátem - advokátem i zmocnitelem podpis statutárním orgánem se zkoumá dle § 21 OSŘ

92 92 Zastoupený subjekt řádná procesní plná moc a návrh podepsán jen zmocnitelem: úřední ověření se zkoumá jen u zmocnitele na návrhu, úřední ověření může provést i zastupující advokát řádná procesní plná moc a návrh podepsán jen advokátem: úřední ověření se zkoumá u advokáta na návrhu i u zmocnitele na procesní plné moci Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Odo 894/006 (webové stránky NS ČR) řádná procesní plná moc a návrh podepsán i advokátem i zmocnitelem: úřední ověření se zkoumá pouze u zmocnitele na návrhu není řádná procesní plná moc a návrh je podepsán jen zmocnitelem úřední ověření se zkoumá pouze u zmocnitele, vada v plné moci se odstraňuje dle 104 o.s.ř.

93 93 Nedostatek úředně ověřeného podpisu nelze zhojit dodatečným úředním ověřením = k návrhu se nepřihlíží. Konvalidace vady podpisu = nový insolvenční návrh. Procesní plná moc udělená 2 advokátům je n e p l a t n á. Úředně ověřený není podpis – fotokopií originálu, kde byl podpis úředně ověřen. Úředně ověřit lze podpis také mimo ČR – dle dvoustranných mezinárodních smluv a haagské úmluvy. U oddlužení je nutný úředně ověřený podpis: - spoludlužníka nebo ručitelů za oddlužení - §392 odst. 3 IZ - dlužníkova manžela - §392 odst. 3 IZ - věřitel souhlasící s nižším než 30% plněním - § 392 odst. 1 písm. c/ a odst. 2 IZ

94 USNESENÍ PŘEDSTAVENSTVA ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY č. 4/2006 Věstníku ze dne 11. dubna 2006 (usnesení o prohlášení advokáta o pravosti podpisu) Čl. 3, odst. 2, písm. c): Prohlášení nelze učinit ohledně podpisů osob advokátovi blízkých (§116 občanského zákoníku) Čl. 5: Advokát je povinen vyhotovit prohlášení podle vzoru stanoveného v příloze č. 1 k tomuto usnesení, jedná-li se o prohlášení činěné na vlastní listině, nebo podle vzoru stanoveného v příloze 2 k tomuto usnesení, jedná-li se o prohlášení činěné na cizí listině. Činit jakékoliv změny nebo úpravy oproti vzoru příslušného prohlášení je nepřípustné bez ohledu na způsob, jakým je prohlášení podle odstavce 3 vyhotoveno. Prohlášení podle odstavce 1 činí advokát v jazyce českém. Prohlášení podle odstavce 1 lze vyhotovit na listině pouze některým z následujících způsobů: tiskem, otiskem razítka a ručním vyplněním údajů uvedených v § 25a odst. 2 zákona, štítkem zhotoveným pomocí výpočetní techniky, který obsahuje údaje uvedené v § 25a odst. 2 zákona. Štítek se nalepí na listinu a opatří se podpisem advokáta a otiskem razítka advokáta tak, že část podpisu nebo otisku razítka je na listině, na které je prohlášení o pravosti podpisu, a část podpisu nebo otisku razítka je na tomto štítku. Prohlášení musí být umístěno bezprostředně za textem listiny a podpisem (podpisy), jehož (jejichž) pravosti se prohlášení týká. Není-li postup podle odstavce 3 možný, vyhotoví se prohlášení na samostatném listu papíru a pevně se spojí s listinou způsobem uvedeným v čl. 6 odst. 1. Razítko advokáta podle odstavce 3 musí obsahovat alespoň jeho jméno a příjmení, akademické případně jiné tituly, označení advokát a evidenční číslo, pod kterým je zapsán v seznamu advokátů nebo v seznamu usazených evropských advokátů. V případě, že advokát vykonává advokacii ve sdružení nebo jako společník obchodní společnosti anebo zahraniční společnosti, obsahuje razítko též označení sdružení nebo obchodní firmu společnosti anebo zahraniční společnosti. U zaměstnaného advokáta razítko obsahuje též jméno nebo obchodní firmu jeho zaměstnavatele.

95 Petit návrhu Druhá, ze soudem vytčených vad návrhu, jež spočívá ve vadě petitu insolvenčního návrhu, není vadou, která by byla sama o sobě důvodem pro odmítnutí návrhu. Domáhá-li se věřitel prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vyplývá přímo z insolvenčního zákona, že tomuto rozhodnutí musí předcházet rozhodnutí o dlužníkově úpadku. Tato vada návrhu proto nebrání dalšímu pokračování v řízení. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 67/2008-A-9 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008

96 Zahájení insolvenčního řízení I. Zahájení řízení - §§ 97 a 101 IZ: 2 hodiny od doručení návrhu věcně (nikoli místně !) příslušnému soudu vyhláška o zahájení řízení (rozeslání vyhlášky - § 102 IZ) § 432 odst. 2 IZ (účinnost do ): Jestliže v době do 31.prosince 2008 dojde insolvenční návrh insolvenčnímu soudu mimo rozvrženou pracovní dobu insolvenčního soudu, nebo ve dnech pracovního klidu, pak se povinnost insolvenčního soudu zveřejnit vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku do dvou hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh (§101 odst.1), pokládá za splněnou i tehdy, učiní-li tak insolvenční soud do 2 hodin po zahájení rozvržené pracovní doby z.č. 458/2008 Sb. – novela § 101 odst. 1 IZ (účinnost od ): Jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu, zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu

97 Zahájení insolvenčního řízení II. NÁVRH NA POVOLENÍ REORGANIZACE - § 320 odst. 1 a 2 IZ: 1) Neobsahuje-li návrh na povolení reorganizace všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. 2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení reorganizace připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti NÁVRHNA POVOLENÍ ODDLUŽENÍ - § 393 IZ: 1) Neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. 2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti.

98 Zahájení insolvenčního řízení III. VĚŘITELSKÝ NÁVRH- § 134 IZ: úkony soudu směřující k rozhodnutí ve věci 10 dnů od zahájení řízení DLUŽNICKÝ NÁVRH - §§ 132 a 134 IZ: meritorní rozhodnutí o řádném návrhu 15 dnů od podání řádného návrhu 15 dnů od doplnění návrhu na řádný

99 Účinky zahájení insolvenčního řízení I. § 109 IZ: 1. pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, 2. právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, l ze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení, 3. výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. 4. lhůty k uplatnění práv, která lze podle odstavce 1 uplatnit pouze přihláškou, po zahájení insolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží.

100 Účinky zahájení insolvenčního řízení II. § 110 IZ: Věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek. Insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky. Tuto výzvu lze spojit s oznámením o zahájení insolvenčního řízení; je-li výzva učiněna samostatně až v průběhu insolvenčního řízení, oznamuje se stejným způsobem, jakým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení. Přihlášky pohledávek na základě výzvy podle odstavce 2 mohou věřitelé podávat až do rozhodnutí o úpadku. Kratší lhůtu není insolvenční soud oprávněn stanovit. Náležitosti této výzvy stanoví prováděcí právní předpis.

101 Účinky zahájení insolvenčního řízení III. § 111 IZ: Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy 22), k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné.

102 Účinky zahájení insolvenčního řízení IV. § 112 IZ: Insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111. Insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody. Povinností předběžného správce je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu.

103 Účinky zahájení insolvenčního řízení IV. § 113 odst. 1 a 5 IZ: (1) Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve. (5) Předběžné opatření zanikne a) uplynutím doby, po kterou mělo trvat, b) vydáním rozhodnutí podle § 142, neurčí-li insolvenční soud v takovém rozhodnutí, že předběžné opatření zanikne až právní mocí rozhodnutí, c) účinností moratoria, ledaže insolvenční soud určil v rozhodnutí o vyhlášení moratoria jinak, d) vydáním rozhodnutí, kterým se předběžné opatření zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo nařízeno.

104 NÁVRH NA ZAHÁJENÍ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ - § 128 odst. 1 IZ: Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý insolvenční soud odmítne nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije PŘÍLOHY K NÁVRHU NA ZAHÁJENÍ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ - § 128 odst. 2 IZ: Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Odstranění vad návrhu I.

105 NÁVRH NA POVOLENÍ REORGANIZACE - § 320 odst. 1 a 2 IZ: 1) Neobsahuje-li návrh na povolení reorganizace všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. 2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení reorganizace připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti NÁVRHNA POVOLENÍ ODDLUŽENÍ - § 393 IZ: 1) Neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. 2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Odstranění vad návrhu II.

106 Petit návrhu Druhá, ze soudem vytčených vad návrhu, jež spočívá ve vadě petitu insolvenčního návrhu, není vadou, která by byla sama o sobě důvodem pro odmítnutí návrhu. Domáhá-li se věřitel prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vyplývá přímo z insolvenčního zákona, že tomuto rozhodnutí musí předcházet rozhodnutí o dlužníkově úpadku. Tato vada návrhu proto nebrání dalšímu pokračování v řízení. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 67/2008-A-9 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008

107 Přihláška jako příloha návrhu „Nezbytnou přílohou insolvenčního návrhu podaného věřitelem dlužníka je dle § 105 IZ i přihláška jeho pohledávky vůči dlužníku, již lze dle § 176 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti a přílohy stanoví § 21 a 22 vyhlášky č.311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a jež je bezplatně přístupný na adrese zřízené Ministerstvem spravedlnosti. Jestliže navrhovatel svůj insolvenční zákon ani přes výzvu insolvenčního soudu o řádnou přihlášku pohledávky nedoplní, musí jej insolvenční soud dle § 128 odst.2 IZ odmítnout.“ Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 1 VSPH 7/2008-A-18 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSUL 43 INS 384/2008

108 OBECNĚ - § 129 IZ: 1) Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. (2) Věřitel, který vzal zpět insolvenční návrh, jej může pro tutéž pohledávku znovu podat až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí. Totéž platí pro osobu, která pohledávku od věřitele nabyla Další pravidla při zpětvzetí návrhu - § 130 IZ: (1) Je-li insolvenční návrh vzat zpět, insolvenční soud řízení zastaví. Je-li insolvenční návrh vzat zpět až poté, co o něm insolvenční soud rozhodl jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, insolvenční soud rozhodne též o zrušení rozhodnutí. (2) Je-li insolvenčních navrhovatelů více a insolvenční návrh vezme zpět jen některý z nich, insolvenční soud řízení zastaví jen ve vztahu k navrhovateli, který vzal návrh zpět. (3) Byl-li insolvenční návrh vzat zpět až po vydání rozhodnutí o úpadku nebo poté, co jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu již nabylo právní moci, insolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí insolvenčního návrhu není účinné. (4) Rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 doručí insolvenční soud zvlášť insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku; osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze insolvenční navrhovatel. Zpětvzetí návrhu na zahájení ins. řízení

109 § 394 odst. 1 IZ: Návrh na povolení oddlužení může dlužník vzít zpět, dokud insolvenční soud nerozhodne o schválení oddlužení § 396 odst. 1 IZ: Jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu ře šení dlužníkova úpadku konkursem. Zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení spojené se zpětvzetím návrhu na zahájení insolvenčního řízení nezakládá překážku pro opakovaný návrh (§ 395 odst. 2 písm. a/ IZ) Zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení

110 § 322 odst. 1 IZ: Osoba, která podala návrh na povolení reorganizace, jej může vzít zpět do doby, než insolvenční soud reorganizaci povolí nebo o podaném návrhu jinak rozhodne. § 322 odst. 4 IZ: Osobu, která podala další návrh na povolení reorganizace, vyzve insolvenční soud, aby mu do 15 dnů sdělila, zda trvá na jeho projednání; nestane-li se tak, v projednání reorganizace insolvenční soud nepokračuje. Zpětvzetí návrhu na povolení reorganizace

111 Záloha na náklady insol. řízení § 108 IZ (1) Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. (2) Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně. (3) Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. (4) Nejde-li o dlužníka, může osoba, která zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, uplatnit její náhradu v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou.

112 Při stanovení výše zálohy na náklady insolvenčního řízení, zahájeného návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, insolvenční soud vždy přihlíží k tomu, zda dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení a zda jeho majetkové a výdělečné poměry svědčí pro možnost přijetí způsobu oddlužení formou plnění splátkového kalendáře, kdy se odměna a hotové výdaje správce rovněž hradí cestou pravidelných měsíčních splátek. Záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši Kč se v těchto případech jeví být zpravidla nepřiměřeně vysokou. (Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne , sp. zn. 2 VSOL 119/2008)

113 Okolnosti řízení: Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice podala dne insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, a to formou plnění splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má deset věřitelů s pohledávkami ve výši Kč, které „nestíhá“ splácet více než tři měsíce. Smluvní úroky, penále a smluvní pokuty jsou aktuálně vyšší, než dlužnicí hrazená měsíční splátka, čímž se dluhy každý měsíc zvyšují. Z návrhu, jeho doplnění a příloh dále vyplývá, že čistý měsíční příjem dlužnice (starobní a vdovský důchod) činí Kč a že dlužnice vlastní pouze movité věci nepatrné hodnoty (starší vybavení domácnosti). Usnesením ze dne byla dlužnice vyzvána k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy.

114 V přezkoumávané věci však v odůvodnění napadeného usnesení zcela absentuje závěr soudu prvního stupně o tom, zda dlužnice splňuje podmínky pro povolení oddlužení či nikoliv, tedy zda je schopna splácet všem nezajištěným věřitelům v průběhu následujících pěti let minimálně 30 % jejich pohledávek (§ 395 IZ), příp. zda tu je jiný důvod, pro který je třeba návrh dlužnice na povolení oddlužení zamítnout. Rovněž není zřejmé (zejména s přihlédnutím k charakteru příjmu dlužnice – starobního a vdovského důvodu), z čeho pramení obava soudu prvního stupně, že v případě oddlužení dlužnice formou splátkového kalendáře by se mohly její majetkové poměry v průběhu pěti let změnit takovým způsobem, že by splátkový kalendář nebyl plněn a úpadek by byl řešen konkursem. Doložila li dlužnice svou majetkovou situaci, výši příjmů a výši svých závazků, pak bylo namístě zkoumat, zda dlužnice splňuje podmínky pro povolení oddlužení či nikoliv. Pokud by dlužnice tyto podmínky splňovala a nebylo by nutno její úpadek řešit konkursem, pak by se jevil požadavek na zaplacení zálohy ve výši Kč zcela nepřiměřeným.

115 § 86 V insolvenčním řízení je insolvenční soud povinen provést i jiné důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku, než b yly účastníky navrhovány = vždy jednání (§ 133 odst. 2 IZ) OSVĚDČENÍ SKUTEČNOSTÍ OBECNĚ: § 131 IZ: Skutečnosti, na jejichž základě insolvenční soud rozhoduje, musí být v rámci projednání insolvenčního návrhu osvědčeny. OSVĚDČENÍ SKUTEČNOSTÍ U DLUŽNICKÉHO NÁVRHU - § 132 odst. 1 IZ: U insolvenčního návrhu dlužníka postačí, jsou-li rozhodné skutečnosti osvědčeny údaji insolvenčního návrhu a jeho přílohami. Dlužník s více statutárními org. = souhlas všech (§ 132 odst. 2 IZ) Projednání insolvenčního návrhu I.

116 VĚŘITELSKÝ NÁVRH = vždy jednání závisí-li rozhodnutí na zjištění sporných skutečností o tom, zda dlužník je v úpadku. Vyjímky - § 133 odst,. 1 IZ: 1. soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů 2.2. účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali nebo popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (na výzvu soudu danou např. ve výzvě k doplnění návrhu nebo ve výzvě na reakci na návrh) Jiný účastníci než navrhovatel a dlužník (přihlášení věřitelé) - § 135 IZ Projednání insolvenčního návrhu II.

117 Lhůty pro rozhodnutí - § 134 IZ NÁLEŽITOSTI ROZHODNUTÍ O ÚPADKU - § 136 IZ: a) Výrok - zjišťuje se úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, b) ustanove ní insolvenčního správce, c) údaj o okamžiku účink ů rozhodnutí o úpadku, d) výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, s poučením o následcích jejího zmeškání, e) výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci (ODDLUŽENÍ ?! ) f) výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, s poučením o následcích nesplnění této povinnosti, g) výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného j ednání, h) výrok, jímž se uloží dlužníku, který tak dosud neučinil, aby ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů, i)označení hromadných sdělovacích prostředků, ve kterých bude insolvenční soud zveřejňovat svá rozhodnutí. Rozhodnutí o insolvenčním návrhu

118 § 140 IZ: a) PŘEDBĚŽNÉ OPATŘENÍ: trvají účinky; insolvenční soud může i bez návrhu změnit své rozhodnutí o předběžném opatření. V rozsahu, ve kterém není oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník, přechází toto právo rozhodnutím o úpadku na insolvenčního správce. b) ZÁPOČET: Započtení je přípustné, jestliže: a) zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak. b) věřitel započitatelnou pohledávku přihlásí, c) věřitel nezískal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, d) věřitel v době nabytí započitatelné pohledávky nevěděl o dlužníkově úpadku, e) věřitel uhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele Zůstávají zachovány účinky spojené se zahájením ins. řízení (§§ 109 – 111 IZ) Účinky rozhodnutí o insolvenčním návrhu I.

119 Způsoby řešení úpadku § 4 odst. 1 IZ: konkurs (§§ 244 – 313 IZ) 1.2. nepatrný konkurs (§§ IZ) 2. reorganizace (§§ 316 – 366 IZ) 3. oddlužení (§§ 389 – 418 IZ) 4. zvláštní způsoby řešení úpadku - pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů (§§ 367 – 388 IZ) 4. zvláštní způsoby řešení úpadku - pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů (§§ 367 – 388 IZ) moratorium (§§ 115 až 128 IZ)

120 S pojení rozhodnutí o úpadku s jiným rozhodnutím, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku § 148 (1) Insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. (1) Insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. (2) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý všemi skupinami věřitelů (§ 337 IZ), spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. (2) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý všemi skupinami věřitelů (§ 337 IZ), spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. (3) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. (3) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. § 149 (1) Nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; ne však dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku. (1) Nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; ne však dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku. (2) jestliže dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby = rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 30 dnů po rozhodnutí o úpadku. (2) jestliže dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby = rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 30 dnů po rozhodnutí o úpadku. (3) Má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle odstavce 1, je předmětem jednání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku vždy zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a jeho vyjádření o vhodnosti navrženého způsobu řešení úpadku; je-li takových návrhů více, vyjádří se insolvenční správce k tomu, který z nich považuje za nejvhodnější a proč. (3) Má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle odstavce 1, je předmětem jednání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku vždy zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a jeho vyjádření o vhodnosti navrženého způsobu řešení úpadku; je-li takových návrhů více, vyjádří se insolvenční správce k tomu, který z nich považuje za nejvhodnější a proč.

121 Usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení úpadku dlužníka § 150 Má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle § 149 odst. 1, schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku může též přijmout usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku. Má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle § 149 odst. 1, schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku může též přijmout usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku. § 151 (1) Usnesení schůze věřitelů podle § 150 je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů a) pro ně hlasovala nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek a nejméně polovina všech přítomných nezajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek, nebo a) pro ně hlasovala nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek a nejméně polovina všech přítomných nezajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek, nebo b) pro ně hlasovalo nejméně 90 % přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek. b) pro ně hlasovalo nejméně 90 % přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek. NENÍ MOŽNÉ O ZPŮSOBU ŘEŠENÍ ÚPADKU DLUŽNÍKA HLASOVAT KORESPONDEČNĚ: (2) Za přítomného podle odstavce 1 se nepovažuje věřitel, který hlasoval písemně

122 Rozhodnutí soudu podle usnesení schůze věřitelů, spojení rozhodnutí o reorganizaci s jiným rozhodnutím § 152 Přijme-li schůze věřitelů usnesení podle § 150, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku podle tohoto usnesení. To neplatí, je-li v době přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníkem osoba, u které zákon tento způsob řešení úpadku vylučuje, nebo je-li přijaté usnesení v rozporu s reorganizačním plánem přijatým všemi skupinami věřitelů, který dlužník předložil insolvenčnímu soudu po rozhodnutí o úpadku; § 54 odst. 1 se nepoužije. Přijme-li schůze věřitelů usnesení podle § 150, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku podle tohoto usnesení. To neplatí, je-li v době přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníkem osoba, u které zákon tento způsob řešení úpadku vylučuje, nebo je-li přijaté usnesení v rozporu s reorganizačním plánem přijatým všemi skupinami věřitelů, který dlužník předložil insolvenčnímu soudu po rozhodnutí o úpadku; § 54 odst. 1 se nepoužije. § 153 § 153 (1) Jestliže insolvenční soud rozhodne, že způsobem řešení úpadku je reorganizace, spojí s tímto rozhodnutím i rozhodnutí o ustanovení znalce za účelem ocenění majetkové podstaty; současně znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně. Obdobně insolvenční soud postupuje, jestliže schůze věřitelů vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle § 290. (1) Jestliže insolvenční soud rozhodne, že způsobem řešení úpadku je reorganizace, spojí s tímto rozhodnutím i rozhodnutí o ustanovení znalce za účelem ocenění majetkové podstaty; současně znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně. Obdobně insolvenční soud postupuje, jestliže schůze věřitelů vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle § 290. (2) Schůze věřitelů, která přijme usnesení o způsobu řešení úpadku reorganizací, nebo schůze věřitelů, která vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle § 290, může též přijmout usnesení, kterým určí osobu znalce podle odstavce 1; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o ustanovení znalce podle tohoto usnesení. (2) Schůze věřitelů, která přijme usnesení o způsobu řešení úpadku reorganizací, nebo schůze věřitelů, která vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle § 290, může též přijmout usnesení, kterým určí osobu znalce podle odstavce 1; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o ustanovení znalce podle tohoto usnesení. (3) Usnesení schůze věřitelů o určení osoby znalce je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny všech přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek. (3) Usnesení schůze věřitelů o určení osoby znalce je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny všech přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek.

123 Jiná rozhodnutí o úpadku § odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady - § 127 IZ 2. zastavení řízení 2.1. pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit - § 7 IZ, §§ 103 a 104 o.s.ř pro zpětvzetí insolvenčního návrhu - §§ 129 a 130 IZ 2.3. pro nezaplacení zálohy - § 108 IZ 3. zamítnutí insolvenčního návrhu 3.1. pro neosvědčení úpadku dlužníka nebo pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatele - §§ 131 až 135 IZ 3.2. zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dlužníka - § 144 IZ: a) dlužník je obchodní společností, která byla zrušena rozhodnutím soudu, b) jménem dlužníka podal návrh likvidátor, který byl jmenován soudem ze seznamu insolvenčních správců, c) likvidátor dlužníka předloží insolvenčnímu soudu zprávu o tom, že prověřil možnost uplatnit v insolvenčním řízení neplatnost nebo neúčinnost právních úkonů dlužníka, d) ze seznamu majetku dlužníka a šetření insolvenčního soudu vyplývá, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a e) věřitelé dlužníka byli vyhláškou vyzváni ke sdělení údajů o majetku dlužníka a údajů o právních úkonech dlužníka, u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost, a žádný majetek ani úkony dlužníka nebyly zjištěny. Nepoužije se, pokud navrhovatel v souladu se zákonem zaplatil požadovanou zálohu na náklady insolvenčního řízení.

124 PŘIHLÁŠENÍ POHLEDÁVKY PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ INCIDENČNÍ SPORY

125 Přihláška pohledávky LHŮTA PRO PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY - §§ 110, 136 odst. 3 a 4 a 173 odst. 1 IZ LHŮTA PRO PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY - §§ 110, 136 odst. 3 a 4 a 173 odst. 1 IZ FORMA PŘIHLÁŠKY - § 176 odst. 1 IZ FORMA PŘIHLÁŠKY - § 176 odst. 1 IZ PŘÍLOHY K PŘIHLÁŠCE - § 177 IZ PŘÍLOHY K PŘIHLÁŠCE - § 177 IZ OBSAH PŘIHLÁŠKY – § 174 IZ OBSAH PŘIHLÁŠKY – § 174 IZ VYČÍSLENÍ PŘIHLÁŠKY - § 175 IZ VYČÍSLENÍ PŘIHLÁŠKY - § 175 IZ ZVÝŠENÍ POHLEDÁVKY O ÚROKY - § 171 IZ ZVÝŠENÍ POHLEDÁVKY O ÚROKY - § 171 IZ ZAJIŠTĚNÉ POHLEDÁVKY - § 166 IZ ZAJIŠTĚNÉ POHLEDÁVKY - § 166 IZ PODŘÍZENÉ POHLEDÁVKY - § 172 IZ PODŘÍZENÉ POHLEDÁVKY - § 172 IZ PODMÍNĚNÉ POHLEDÁVKY - § 173 odst. 3, § 183 IZ PODMÍNĚNÉ POHLEDÁVKY - § 173 odst. 3, § 183 IZ ZPĚTVZETÍ PŘIHLÁŠKY - § 184 IZ ZPĚTVZETÍ PŘIHLÁŠKY - § 184 IZ VADY PŘIHLÁŠKY - § 188, § 185 IZ (odmítnutí přihlášky) VADY PŘIHLÁŠKY - § 188, § 185 IZ (odmítnutí přihlášky) UKONČENÍ ÚČASTI V INSOL. ŘÍZENÍ - § 186 IZ UKONČENÍ ÚČASTI V INSOL. ŘÍZENÍ - § 186 IZ

126 Lhůta pro podání přihlášky I. §§ 110, 136 odst. 2, 3 a 4 a 173 odst. 1 IZ § 110 přihlášky pohledávek do rozhodnutí o úpadku (1) Věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek. (2) Insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky. Tuto výzvu lze spojit s oznámením o zahájení insolvenčního řízení; je-li výzva učiněna samostatně až v průběhu insolvenčního řízení, oznamuje se stejným způsobem, jakým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení. (3) Přihlášky pohledávek na základě výzvy podle odstavce 2 mohou věřitelé podávat až do rozhodnutí o úpadku. Kratší lhůtu není insolvenční soud oprávněn stanovit. Náležitosti této výzvy stanoví prováděcí právní předpis.

127 Lhůta pro podání přihlášky II. §§ 110, 136 odst. 2, 3 a 4 a 173 odst. 1 IZ § 136 náležitosti rozhodnutí o úpadku (2) Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat d) výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, s poučením o následcích jejího zmeškání, f) výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, s poučením o následcích nesplnění této povinnosti, g) výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání, (3) Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. (4) Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů.

128 Lhůta pro podání přihlášky III. §§ 110, 136 odst. 2, 3 a 4 a 173 odst. 1 IZ § 173 odst. 1 IZ: (1) Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. (2) Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. (3) Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. (4) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

129 KSBR 27 INS 3234/ VSOL 15/2009–P6–7 K zachování lhůty k podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku postačí, je-li přihláška posledního dnelhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.) (srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. KSHK 41 INS 128/2008, 1 VSPH 8/2008-P, jež bylo schváleno Nejvyšším soudem ČR k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a shodně též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NS ČR 4/2008-P11, jež je přístupné v insolvenčním rejstříku). Není-li konečná lhůta k podání přihlášek stanovena insolvenčním zákonem výslovně jako hmotněprávní, je nutno ji interpretovat „ve prospěch“ dlužníkových věřitelů jako lhůtu procesněprávní. Z hlediska toho nemá žádného významu skutečnost, že účinky stavení promlčecí doby (popřípadě prekluze) nastávají v případě uplatnění pohledávkypřihláškou (stejně jako v případě jejího uplatnění žalobou) až dnem,kdy dojde soudu, a že tento důsledek je pro případ přihlášky do insolvenčního řízení speciálně spojen až s jejím doručením (příslušnému) insolvenčnímu soudu (§ 173 odst. 4 IZ) (srovnej znovuusnesení Vrchního soudu v Praze ze dne ,sp. zn. KSHK 41 INS 128/2008, 1 VSPH 8/2008-P).

130 Forma přihlášky, přílohy k přihlášce § 176 odst. 1, 177 IZ § 176 Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. § 177 K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

131 O O bsah přihlášky – § 174 IZ Vyčíslení přihlášky - § 175 IZ § 174 (1) Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci. (2) Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání 20) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. (3) Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. (4) Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá. § 175 Pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti. Pro přepočet pohledávek v cizích měnách, pro něž Česká národní banka nevyhlašuje kurz devizového trhu, se použije střední kurz centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru. Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo pohledávku neurčité výše, musí být vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty.

132 Zvýšení pohledávky o úroky - § 171 IZ (1) Byl-li sjednán úrok, zajištěná pohledávka se úročí v rozsahu zajištění ode dne následujícího po dni rozhodnutí o způsobu řešení úpadku úrokovou sazbou dohodnutou před tím, než se dlužník dostal do prodlení; to neplatí, jde-li o úrok z prodlení. (2) Je-li způsobem řešení úpadku konkurs a majetková podstata je zpeněžena podle § 290, zvyšuje se přihlášená pohledávka zajištěného věřitele o úroky přirostlé podle odstavce 1. (3) Je-li způsobem řešení úpadku konkurs a majetková podstata je zpeněžena jinak než podle § 290, odstavec 1 se nepoužije. (4) Je-li způsobem řešení úpadku reorganizace, přirůstají úroky podle odstavce 1 věta před středníkem k pohledávce zajištěného věřitele ode dne následujícího po dni rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a splatné jsou měsíčně, jakmile znalec ocení hodnotu zajištění.

133 Přihlášený věřitel může až do přezkoumání jím přihlášené pohledávky, dokud jeho pohledávka není zjištěna nebo účinně popřena, disponovat s výší přihlášené pohledávky spočívající v jejím snížení či zvýšení. (Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne , sp. zn. 3 VSOL 125/2008)

134 § 185 Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

135 (1) Dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit. (2) Věřitel může až do přezkoumání jím přihlášené pohledávky, dokud jeho pohledávka není zjištěna nebo účinně popřena, měnit důvod vzniku přihlašované pohledávky, její výši nebo pořadí. Jestliže v důsledku této změny není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí insolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na zvláštním přezkumném jednání.

136 K r a j s k ý s o u d v Ostravě rozhodl usnesením tak, že k nově vyčíslené přihlášce pohledávky č. 28 ve výši Kč věřitele č. 13 Finančního úřadu Ostrava III. se nepřihlíží a tato přihláška se odmítá. Toto své rozhodnutí odůvodnil především tím, že toto vyčíslení odhadnuté pohledávky bylo podáno po 30denní lhůtě k přihlášení pohledávek určené rozhodnutím insolvenčního soudu o úpadku ze dne Poslední den lhůty připadl na , a proto insolvenční soud podle ustanovení § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) rozhodl, že se k přihlášce nepřihlíží a tato se odmítá. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání věřitel Finanční úřad Ostrava III.. Odůvodnil je především tím, že odmítnuté podání není přihláškou pohledávky ve smyslu insolvenčního zákona, ale jedná se o vyčíslení již včas podané přihlášky, která původně zněla na Kč a poté, co insolvenční správce obdržel podklady, byla upřesněna na částku Kč. Protiprávnost usnesení soudu prvního stupně spatřuje odvolatel v tom, že mu byla krácena jeho práva vyplývající z ustanovení § 192 odst. 2 IZ.

137 Odvolací soud se neztotožnil s názorem insolvenční správkyně, že je vyloučena změna výše přihlášené pohledávky směrem nahoru. Paragraf 192 odst. 2 IZ vymezuje pouze nejzazší okamžik, ke kterému může přihlášený věřitel měnit důvod vzniku, výši a pořadí přihlášené pohledávky, ale žádným způsobem neurčuje, jak je možno měnit výši takové pohledávky. Zákon tak dispoziční právo věřitele v tomto směru nijak neomezuje a je pouze na jeho vůli (při splnění ostatních zákonných podmínek), jak s přihlášenou pohledávkou disponuje a zda její výši mění směrem nahoru či dolu. Z výše uvedeného je proto nutno učinit závěr, že odvolatel v tomto případě postupoval v souladu s ustanovením § 192 odst. 2 IZ, neboť zcela evidentně nepodal novou přihlášku pohledávky, ale pouze, u již přihlášené pohledávky, změnil její výši. Soud prvního stupně tak pochybil, pokud tuto změnu výše přihlášené pohledávky považoval za pohledávku novou a tuto jako opožděnou odmítl.

138 Z ajištěné pohledávky - § 166 IZ § 166 Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.

139 Podřízené pohledávky - § 172 IZ (1) Po úplném uhrazení všech pohledávek, kterých se týká insolvenční řízení, s výjimkou pohledávek uvedených v § 170, lze v insolvenčním řízení uhradit rovněž podřízené pohledávky a pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu. (2) Podřízenou pohledávkou je pohledávka, která má být podle smlouvy uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky případně ostatních pohledávek dlužníka, zejména je-li vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka; za podřízenou pohledávku se považuje také pohledávka z podřízeného dluhopisu podle zvláštního právního předpisu 26). (3) Podřízené pohledávky se postupem podle odstavce 1 uspokojují v závislosti na dohodnuté nebo stanovené míře jejich podřízenosti; jinak se uspokojují poměrně. Jako poslední se vždy uspokojují pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu, a to poměrně. (4) Pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu se v insolvenčním řízení neuplatňují, ale pouze se oznamují insolvenčnímu správci, který vede jejich evidenci.

140 Podmíněné pohledávky - § 173 odst. 3, § 183 IZ § 173 odst.. 3 Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. § 183 (1) Přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění. (2) Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení 27), to platí obdobně. (3) Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou, pokud ji nepřihlásí věřitel. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy.

141 Zpětvzetí přihlášky - § 184 IZ § 184 Věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, může kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět. Insolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí rozhodnutím, které se zvlášť doručuje věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen věřitel. Právní mocí tohoto rozhodnutí věřitelova účast v řízení končí.

142 V V ady přihlášky § 188, § 185 IZ (odmítnutí přihlášky) § 185 Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. § 188 (1) Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13). Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout. (2) Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.

143 - § 186 IZ U končení účasti v insol. řízení - § 186 IZ § 186 (1) Jestliže pohledávka přihlášeného věřitele byla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena nebo zanikla jiným způsobem a přihlášený věřitel nevzal přihlášku bez zbytečného odkladu zpět, insolvenční soud jeho účast v insolvenčním řízení ukončí rozhodnutím, které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci. Proti tomuto rozhodnutí, které musí být odůvodněno, nejsou opravné prostředky přípustné; v odůvodnění však insolvenční soud vždy uvede důvod zániku pohledávky. (2) Přihlášený věřitel, který tvrdí, že jeho pohledávka nebyla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena ani nezanikla jiným způsobem, se může žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat určení, že jeho pohledávka nadále trvá. Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy přihlášenému věřiteli bylo doručeno rozhodnutí podle odstavce 1. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Nebyla-li žaloba včas podána, platí, že pohledávka přihlášeného věřitele zanikla způsobem uvedeným v rozhodnutí podle odstavce 1. Totéž platí, jestliže insolvenční soud žalobu zamítne, odmítne ji nebo řízení o ní zastaví. Právní mocí rozhodnutí, kterým insolvenční soud žalobě vyhoví, se účast přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení obnovuje. Žaloba se projednává jako incidenční spor.

144 Odpovědnost za vadnou přihlášku – podmínky užití NEZAJIŠTĚNÁ POHLEDÁVKA - § 178 IZ: Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, insolvenční soud uloží, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna. ZAJIŠTĚNÁ POHLEDÁVKA - § 179 IZ: Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že věřitel má právo na právo na uspokojení ze zajištění přihlášené pohledávky v rozsahu menším než 50 % hodnoty zajištění uvedené v přihlášce nebo že má právo na uspokojení ze zajištění v pořadí horším, než uvedl v přihlášce pohledávky, k jeho právu na uspokojení této pohledávky ze zajištění se v insolvenčním řízení nepřihlíží; ustanovení § 299 odst. 2 tím není dotčeno. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, insolvenční soud uloží, aby ve prospěch zajištěných věřitelů, kteří přihlásili pohledávku se zajištěním ke stejnému majetku, zaplatil částku, o kterou hodnota zajištění uvedená v přihlášce převýšila hodnotu zjištěného zajištění.

145 Odpovědnost za vadnou přihlášku - vyvinění OSOBNÍ ODPOVĚDNOST PRACOVNÍKŮ VĚŘITELE - § 181 IZ Osoby, které přihlášku pohledávky podepsaly, ručí za splnění povinnosti zaplatit částku podle § 178 nebo 179 společně a nerozdílně s přihlášeným věřitelem; v případě, že jde o zástupce na základě plné moci, však za splnění této povinnosti ručí osoby, které zástupce k takovému úkonu zmocnily. § 180 Povinnost zaplatit částku podle § 178 nebo 179 nelze uložit věřiteli, který práva spojená s nezjištěnou pohledávkou v průběhu řízení nevykonával. § 182 Jestliže na základě přihlášky pohledávky zjištěné v rozsahu uvedeném v § 178 nebo 179 učinil věřitel v insolvenčním řízení úkon, který zhoršil nebo mohl zhoršit postavení jiného věřitele nebo vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že tento věřitel nepřihlásil pohledávku v dobré víře, nemá skutečnost, že věřitel vzal přihlášku pohledávky zpět, žádný vliv na rozhodnutí insolvenčního soudu o uložení povinnosti zaplatit částku podle § 178 nebo 179

146 Přezkumné jednání AKTIVNÍ LEGITIMACE K POPŘENÍ POHLEDÁVKY - § 192 IZ AKTIVNÍ LEGITIMACE K POPŘENÍ POHLEDÁVKY - § 192 IZ VYJÍMKY PRO DLUŽNÍKA - § 336 IZ (reorganizace – po povolení) - § 410 IZ (oddlužení řešené splátkovým - § 410 IZ (oddlužení řešené splátkovým kalendářem – po schválení oddlužení) kalendářem – po schválení oddlužení) DEFINICE POPĚRNÝCH ÚKONŮ - §§ 193 až 195 IZ DEFINICE POPĚRNÝCH ÚKONŮ - §§ 193 až 195 IZ SEZNAM PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK - § 197 IZ SEZNAM PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK - § 197 IZ ÚČINKY POPŘENÍ POHLEDÁVKY - § 196 IZ ÚČINKY POPŘENÍ POHLEDÁVKY - § 196 IZ ZJIŠTĚNÍ POHLEDÁVKY – DEFINICE - § 201 ZJIŠTĚNÍ POHLEDÁVKY – DEFINICE - § 201 ŽALOBA NA URČENÍ PRAVOSTI POPŘENÉ POHLEDÁVKY - § 198, § 199 IZ ŽALOBA NA URČENÍ PRAVOSTI POPŘENÉ POHLEDÁVKY - § 198, § 199 IZ NÁKLADY INCIDENČNÍHO SPORU NA PRAVOST POHLEDÁVKY - § 202 IZ NÁKLADY INCIDENČNÍHO SPORU NA PRAVOST POHLEDÁVKY - § 202 IZ

147 Aktivní legitimace k popření pohledávky - § 192 IZ (1) Dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit. (2) Věřitel může až do přezkoumání jím přihlášené pohledávky, dokud jeho pohledávka není zjištěna nebo účinně popřena, měnit důvod vzniku přihlašované pohledávky, její výši nebo pořadí. Jestliže v důsledku této změny není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí insolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na zvláštním přezkumném jednání.

148 Vyjímky pro dlužníka pro popěrný úkon I. § 336 IZ (reorganizace – po povolení) (1) Není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek v reorganizaci obdobně § 190 až 202. (2) Popření pohledávky dlužníkem má v reorganizaci tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo dříve, než nastaly účinky povolení reorganizace, nastávají účinky tohoto popření v reorganizaci dnem, kdy nastaly účinky povolení reorganizace; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. (3) Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše v reorganizaci uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená.

149 Vyjímky pro dlužníka pro popěrný úkon II. § 410 IZ (oddlužení řešené splátkovým kalendářem – po schválení oddlužení) (1) Není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti plánu oddlužení obdobně § 190 až 202. (2) Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení plněním splátkového kalendáře; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. (3) Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená.

150 Definice popěrných úkonů - §§ 193 až 195 IZ § 193 Popření pravosti pohledávky O popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. § 194 Popření výše pohledávky O popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky. § 195 Popření pořadí pohledávky O popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění. Ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena.

151 Seznam přihlášených pohledávek - § 197 IZ (1) Výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis. (2) Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

152 Účinky popření pohledávky - § 196 IZ (1) Popření výše pohledávky nemá vliv na její pořadí. Popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky. (2) Popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má však u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, tytéž účinky jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, tytéž účinky jako popření výše pohledávky.

153 Zjištění pohledávky – definice - § 201 (1) Nevykonatelná pohledávka je zjištěna a) jestliže ji nepopřel insolvenční správce, b) jestliže insolvenční správce, který ji popřel, vezme své popření zpět, nebo c) rozhodnutím insolvenčního soudu ve sporu o určení její pravosti, výše nebo pořadí. (2) Vykonatelná pohledávka je zjištěna, nebyla-li včas podána žaloba podle § 198 nebo byla-li taková žaloba zamítnuta anebo řízení o ní skončilo jinak než rozhodnutím ve věci samé. (3) Výsledek sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky poznamená insolvenční soud v upraveném seznamu pohledávek; učiní tak i bez návrhu. (4) Rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům.

154 Žaloba na určení pravosti popřené pohledávky I. § 198 IZ (1) Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. (2) V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. (3) Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199.

155 Žaloba na určení pravosti popřené pohledávky II. § 199 IZ (1) Insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. (2) Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. (3) V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

156 Náklady incidenčního sporu na pravost pohledávky § 202 IZ (1) Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci. (2) Náklady řízení, které vznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je povinen je nahradit.

157 Další druhy incidenčních sporů (§ 159 odst. 1 písm. f/ IZ) § 186 IZ - spor o žalobě, kdy přihlášený věřitel tvrdí, že jeho pohledávka nebyla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena ani nezanikla jiným způsobem (reakce na rozhodnutí insolvenčního soudu dle ustanovení § 186 odst. 1 IZ o ukončení účasti věřitele v řízení. § 231 IZ - spor o neplatnosti právního úkonu o platnosti smluv dle § 233 IZ - o platnosti smluv, kterými došlo ke zpeněžení mimo dražbu dle ustanovení § 289, § 373 odst. 6 IZ - na základě nesouhlasu věřitele s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení insolvenčního správce. § 385 IZ - o určení práva věřitele, který uplatnil námitku nesouhlasu s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeném v oznámení insolvenčního správce dle ustanovení §385.

158 VĚŘITELSKÉ ORGÁNY

159 Schůze věřitelů – lhůty pro svolání PRVNÍ SCHŮZE VĚŘITELŮ PO ROZHODNUTÍ O ÚPADKU : – je svolána v rozhodnutí o úpadku - § 136 odst. 2 písm. g) IZ DALŠÍ SCHŮZE VĚŘITELŮ: § 137 odst. 3 IZ: 1. schůze před 1. přezkumem další schůze v den konání prvního přezkumu § 47 odst. 1 IZ: 1. na návrh ins. správce nebo věř. výboru nebo 2 věřitelé s min. 10% z přihlášených do 30 dnů po podání návrhu 2. bez návrhu, z iniciativy ins. soudu § 65 IZ: Doplňující volba členů (náhradníků) věř. Výboru - neprodleně § 155 IZ: Projednání znaleckého posudku (reorganizace nebo prodej dle § 290 IZ) – po zveřejnění znal. posudku

160 1. SCHŮZE PŘED ROZHODNUTÍM O ÚPADKU: - volba věřitelského orgánu vč. náhradníků (hlasování o prozatímním věř. výboru, byl-li soudem jmenován dle § 61 IZ) - zpráva prozatímního výboru o jeho činnosti (byl-li soudem jmenován dle § 61 IZ) 1. SCHŮZE PO ROZHODNUTÍ O ÚPADKU PŘED 1. PŘEZKUMEM : - volba věřitelského orgánu vč. náhradníků (hlasování o prozatímním věř. výboru, byl-li soudem jmenován dle § 61 IZ) - zpráva insolvenčního správce o činnosti - zpráva prozatímního výboru o jeho činnosti (byl-li soudem jmenován dle § 61 IZ) 1. SCHŮZE PO ROZHODNUTÍ O ÚPADKU PO 1. PŘEZKUMU : - zpráva insolvenčního správce o činnosti - hlasování o osobě insolvenčního správce (§ 29 odst.. 1 IZ) - volba věřitelského orgánu vč. náhradníků (hlasování o prozatímním věř. výboru, byl-li soudem jmenován dle § 61 IZ) - zpráva prozatímního výboru o jeho činnosti (byl-li soudem jmenován dle § 61 IZ) § 29 odst. 1 hlasování o osobě insolvenčního správce (koná-li se schůze po přezkumném jednání) § 48 odst. 2 – program schůze věřitelů daný soudem je neměnný Schůze věřitelů – program 1. schůze věřitelů

161 Hlasování na schůzi věřitelů Způsob hlasování při osobní účasti (zástupce)hlasovacím lístkem (§ 50 IZ) ZÁKAZ HLASOVÁNÍ - § 53 IZ: žádný z věřitelů hlasovat ve vlastní věci nebo ve věci osoby věřiteli blízké anebo osoby, která tvoří s věřitelem koncern VYJÍMKA : volba věřitelského výboru HLASOVACÍ PRÁVA - §§ 51, 52 IZ: 1.pohledávka byla popřena nebo je vázaná na odkládací podmínku usnese-li se na tom schůze věřitelů. V rozsahu, v němž takové usnesení není přijato, rozhodne o hlasovacím právu insolvenční soud. 2.pohledávka nebyla ještě zjištěna nebo je sporná ROZHODNE insolvenční soud. ( JEN na návrh dlužníka, insolvenčního správce nebo některého z věřitelů. Návrh lze podat i přede dnem konání schůze věřitelů. ) u každého z věřitelů jednotlivě. proti rozhodnutí o hlasovacím právu věřitelů není přípustný opravný prostředek. rozhodnutím není insolvenční soud pro další schůzi věřitelů vázán.

162 Hlasovací kvóra na schůzi věřitelů I. § 49 odst. 1 IZ - obecné kvórum (neříka-li IZ jinak) – ½ z přítomných věřitelů + hlasy korespondenční (§ 50 IZ + §§ a 401 IZ) -1 Kč = 1 hlas HLASOVÁNÍ VYUŽÍVAJÍCÍ OBECNÉ KVÓRUM: -§ 295 odst. 2 písm. f) IZ – možnost členů věř. výb. nabývat majetek z majetkové podstaty -§ 315 IZ – vyjímky pro nepatrný konkurs -§ 323 IZ – návrh věřitele na reorganizaci

163 Hlasovací kvóra na schůzi věřitelů II. VYJÍMKY Z UŽITÍ OBECNÉHO KVÓRA: 1. § 29 IZ – hlasování o ins. správci – ½ ze všech přihlášených věřitelů 2. § 57 IZ – volba věř. výb. – obecné kvórum – samostatně zajištění věřitelé a samostatně nezajištění věřitelé 3. § 151 IZ – o způsobu řešení úpadku (vyloučeno písemné hlasování) a) ½ přítomných zajištěných a ½ přítomných nezajištěných nebo b) 90% přítomných věřitelů 4. § 153 odst odst. 3 IZ – osoba znalce a znalecký posudek - 2/3 ze všech přítomných věřitelů 5. § 347 (+§§ 345,346 IZ) – o reorganizačním plánu – po skupinách (§ 337 IZ) 6. § 402 IZ (+ § 401 IZ) – o způsobu řešení oddlužení – obecné kvórum – jen nezajištění věřitelé

164 Zrušení rozhodnutí schůze věřitelů ins. soudem §§ 54 a 55 IZ: Podmínky pro vydání zrušujícího rozhodnutí : -jen do skončení schůze věřitelů, která usnesení přijala, -jen na návrh insolvenčního správce nebo věřitele, který hlasoval proti přijetí usnesení schůze věřitelů, Právo odvolání proti rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitel: -jen věřitel é hlasující pro přijetí zrušeného usnesení schůze věřitelů -Odvolání podáno do konce konkrétní schůze věřitelů Vyjímky: a)§ 29 odst. 1 IZ (hlasování o ins. správci), b)§ 51 odst. 1 (hlasování o hlasovacích právech) c)§ 149 IZ (usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku), d)§ 345 IZ (hlasování o reorganizačním plánu ) e)§ 402 IZ (hlasování o způsobu oddlužení).

165 Věřitelský výbor (zástupce věřitelů) VĚŘITELSKÝ VÝBOR -může být jmenován jako prozatímní (§ 61 IZ) -volen na 1. schůzi věřitelů v ins. řízení (potvrzen prozatímní - § 62 odst. 2 a 3 IZ) -věřitel musí souhlasit se jmenováním za člena (§ 59 odst. 1 IZ) -3 až 7 členů (§ 56 IZ) -náhradníci: 3 a více (§ 58 odst. 3 věta čtvrtá IZ) -nutná převaha členů navržených nezajištěnými věřiteli (§ 57 odst. 1 IZ) -možný přechod f-ce s CELOU pohledávkou (§ 63 odst. 2 IZ) ZÁSTUPCE VĚŘITELŮ -nemůže být jmenován jako prozatímní (§ 61 IZ) -volen na 1. schůzi věřitelů v ins. řízení -věřitel musí souhlasit se jmenováním za zástupce (§ 59 odst. 1 IZ) - 1 člen (§ 56 IZ) -náhradníci: 1 a více (§ 58 odst. 3 věta čtvrtá IZ) -nemožný přechod f-ce s CELOU pohledávkou (§ 63 odst. 2 a 68 odst. 2 IZ)

166 Činnost věřitelského výboru I. § 58 odst. 1 a 2 IZ: (1) Věřitelský výbor chrání společný zájem věřitelů a v součinnosti s insolvenčním správcem přispívá k naplnění účelu insolvenčního řízení. (2) Věřitelský výbor zejména a) dohlíží na činnost insolvenčního správce, b) poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti, c) uděluje insolvenčnímu správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování, d) schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty, e) může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu 13), f) může rozhodnout o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem, g) může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce, h) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem, i) je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení, včetně návrhů na uložení procesních sankcí.

167 Činnost věřitelského výboru II. § 58 odts. 3 a 4 IZ: (3) Věřitelský výbor vykonává svou činnost jako sbor; ze svého středu volí předsedu, který svolává a řídí jeho schůze. Jestliže věřitelský výbor nezvolí předsedu ani při opakované volbě, určí ho z řad členů věřitelského výboru insolvenční soud. Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy nebo jej svolá insolvenční soud anebo insolvenční správce. Rozhoduje většinou hlasů svých členů s tím, že nepřítomné členy zastupují jejich náhradníci; má-li člen věřitelského výboru více náhradníků (§ 56 odst. 2), zastupují jej v pořadí určeném schůzí věřitelů při jejich volbě. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Usnášet se věřitelský výbor může jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů nebo jejich náhradníků. Připouští-li to povaha některé z činností, může věřitelský výbor jejím provedením nebo prováděním pověřit některého ze svých členů nebo jeho náhradníka. (4) Členové a náhradníci věřitelského výboru se mohou ve věřitelském výboru dát na své nebezpečí zastoupit kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu; nejde-li o advokáta, může tento zástupce jednat jedině osobně. Náklady, které jim tím vzniknou, platí ze svého.

168 Prozatímní věřitelský výbor - §§ 61 a 62 IZ: JE JMENOVÁN: -od zahájení ins. řízení do zvolení řádného věřitelského výboru (u dlužnického návrhu jmenován, je-li to nutné a možné) -není-li řádný věř. výbor zvolen na 1. schůzi věřitelů -věřitel musí souhlasit se jmenováním za člena (§ 59 odst. 1 IZ) -složení prozatímního výboru - § 62 odst. 1 IZ – jako řádný výbor -§ 62 IZ odst. 2 a 3 IZ: -na 1. schůzi přednese výbor zprávu o činnosti (§ 48 odst. 1 IZ) -Schůze věřitelů může: a) potvrdit prozatímní výbor ve f-ci b) odvolat celý prozatímní výbor (= volí se nový výbor) c) odvolat některého člena prozatímního výboru (=volí se nový člen)

169 MAJETKOVÁ PODSTATA

170 Definice a rozsah majetkové podstaty § 2 písm. e) IZ – DEFINICE: majetkovou podstatou majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů, § 205 IZ – POJEM a ROZSAH MAJ. PODSTATY: insolvenční návrh podal dlužník : majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení. insolvenční návrh věřitel = majetek, který dlužníkovi patřil v době : a)kdy insolvenční soud n ařídil předběžné opatření, kterým zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem, b)majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka, a c)majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení po vydání těchto rozhodnutí. Je-li dlužník spoluvlastníkem majetku podle odstavců 1 a 2 = podíl dlužníka na tomto majetku. Majetek i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela. Majetek jiných osob než = stanoví-li to zákon, zejména jde-li o plnění z neúčinných právních úkonů. Pro účely zpeněžení se na takový majetek pohlíží jako na majetek dlužníka.

171 Obsah majetkové podstaty § 206 odst. 1 IZ – OBSAH MAJETKOVÉ PODSTATY: majetkovou podstatu podle § 205 IZ tvoří zejména : a) peněžní prostředky, b) věci movité a nemovité, c) podnik, d) soubor věcí a věci hromadné, e) vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, f) akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva, g) obchodní podíl, h) dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné, i) dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, j) další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu. § 206 odst. 2 IZ - PLODY A UŽITKY Z MAJETKOVÉ PODSTATY: Majetkovou podstatu tvoří dále i příslušenství, přírůstky, plody a užitky majetku uvedeného v odstavci 1.

172 Co do majetkové podstaty nepatří ? §§ 207 a 208 IZ: - majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, - věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou. - p říjmy dlužníka ve stejném rozsahu, v jakém z nich ne mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 276 odst. 2 o.s.ř. ), -majetek, se kterým lze podle zvláštního právního předpisu naložit pouze způsobem, k němuž byl určen, zejména účelové dotace a návratné výpomoci ze státního rozpočtu, z Národního fondu, z rozpočtu územního samosprávního celku nebo státního fondu, finanční rezervy vytvářené podle zvláštních právních předpisů, -majetek České národní banky, který byl na základě zvláštních dohod svěřen do správy jiné osobě, -zboží propuštěné celním úřadem k dočasnému použití a majetek státu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem (zák. 219/2000 Sb., o majetku ČR ).

173 Dispozice s majetkem v majetkové podstatě § 229 ODST. 3 IZ – DISPOZIČNÍ OPRÁVNĚNÍ K MAJEKTU V MAJ. PODS. : je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku, b) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu, c) dlužník v době od povolení reorganizace a d) dlužník v době od povolení oddlužení § 228 IZ – NAKLÁDÁNÍ S MAJETKOVOU PODSTATOU: Zejména : a) právní úkony, které se týkají majetku náležejícího do majetkové podstaty, b) výkon práv a povinností akcionáře ohledně akcií zahrnutých do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě akciové společnosti, c) výkon práv a povinností společníka jiné obchodní společnosti spojených s obchodním podílem dlužníka zahrnutým do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě obchodní společnosti 34), d) výkon členských práv a povinností člena družstva, e) rozhodování o výrobních, provozních a obchodních záležitostech podniku v majetkové podstatě, včetně úvěrového financování a jiných úkonů potřebných k zajištění financování podniku, f) výkon práv a povinností zaměstnavatele ohledně zaměstnanců dlužníka, g) výkon průmyslových práv, h) rozhodování o obchodním tajemství a jiné povinnosti mlčenlivosti, i) plnění povinností podle předpisů o daních, poplatcích a clech, jakož i podle předpisů o sociálním zabezpečení a veřejném zdravotním pojištění, j) vedení účetnictví, k) plnění evidenčních povinností, l) výkon dalších práv a povinností, jestliže se týkají majetkové podstaty.

174 Správa majetkové podstaty § 230 IZ: zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby : a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží, b) majetek náležející do majetkové podstaty byl využíván v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost rozumně očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty a obvyklým obchodním příležitostem, d) byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů. S PRÁV A VĚCI, PRÁVA, POHLEDÁVKY NEBO JINÉ MAJETKOVÁ HODNOTY, KTERÁ SLOUŽÍ K ZAJIŠTĚNÍ POHLEDÁVKY : je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími k řádné správě; je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že nesměřují k řádné správě; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. Náklady spojené s provedením pokynu = nese zajištěný věřitel ze svého.

175 Zjišťování majetkové podstaty I. § 209 IZ – ČINNOST INS. SOUDU: insolvenční správce nebo předběžný správce je povinen řídit se pokyny insolvenčního soudu. d okud insolvenční správce nebo předběžný správce není ustanoven = může insolvenční soud rozhodnout o opatřeních potřebných ke zjištění podstaty a o způsobu jejich provedení §§ 214 až 216 IZ: Výslech a prohlášení dlužníka o majetku – na návrh správce nebo věř. výboru (§ 214 odst. 1 IZ) Obligatorní osobní účast předvolaného – jinak předvedení ((§ 214 odst. 2 IZ) Obsah prohlášení o majetku (§ 215 IZ) Protokol prohlášení o majetku (§ 216 IZ) § 222 IZ: - zveřejnění soupisu maj. podstaty neprodleně po jeho sestavení

176 Zjišťování majetkové podstaty II. §§ 210, 211, 221 IZ – SOUČINNOST DLUŽNÍKA: povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát jejich p okynů. Seznam majetku sestavený dlužníkem dlužnický návrh - § 104 IZ věřitelský návrh - § 128 odst. 3 IZ (na pokyn ins. soudu) = východisko pro seznam majetkové podstaty Prohlášení o správnosti soupisu maj. podstaty (§ 221 IZ): -na žádost ins. správce -dlužník odmítá, jen když uvede relevantní důvod Týká se také statutárních orgánů dlužníka (§ 210 odst. 2 až 4 IZ) Povinná součinnost se týká také věřitelských orgánů (§ 211 odst. 2 poslední věta IZ) § 212 IZ – prohlídka bytu a jiných prostor dlužníka -povinnost umožnit ins. správci -navrhuje ins. správce -povoluje ins. soud -přibrání nezúčastněné osoby

177 Zjišťování majetkové podstaty III. ČINNOST INS. SPRÁVCE: § 209 IZ - obecná povinnost sestavit soupis § 210 IZ – vyžadovat spolupráci dlužníka § 211 IZ – vycházet ze soupisu majetku provedeného dlužníkem § 212 IZ – navrhnout v případě potřeby prohlídku a bytu a jiných prostor dlužníka § 214 IZ – navrhnout v případě potřeby výslech dlužníka spojený s jeho prohlášením o majetku § 217 IZ – soupis soustavně doplňovat a aktualizovat § 218 IZ – označit řádně majetek zahrnutý do soupisu majetkové podstaty § 219 IZ – ocenit majetek zahrnutý do soupisu majetkové podstaty (zajištění, § 290 a 292 IZ – ocenění vždy znalcem) § 220 IZ – uvést vždy důvod soupisu majetku § 221 IZ – vyžadovat po dlužníkovi v případě potřeby prohlášení o úplnosti a správnosti soupisu § 222 IZ – vyhotovený soupis předložit ins. soudu ke zveřejnění § 224 odst. 1 IZ – vyrozumět jiné osoby o sepsání majetku + vydat na jejich žádost potvrzení o soupisu

178 Zjišťování majetkové podstaty IV. ČINNOST INS. SPRÁVCE - pokračování: § 224 odst. 2 IZ – sepsání nemovitostí oznámit na přísl. kat. úřad nebo Notářské komoře (zastavené movitosti) nebo Min. kultury ČR (sepsání památky) § 225 odst. 1 a 2 IZ – vyrozumět osoby uplatňující právo k majetku v soupisu o jeho sepsání (a poučit je o možnosti podat vylučovací žalobu do 30 dnů od doručení tohoto vyrozumění) = vyrozumění bude písemné a řádně doručeno LHŮTA PRO PODÁNÍ VYLUČOVACÍ ŽALOBY – hmotněprávní (§ 225 odst. 2 poslední věta IZ) § 225 odst. 3 až 5 IZ – nezpeněžovat majetek pod vylučovací žalobou, ledaže: a) odvrací újmu bezprostředně hrozící majetku nebo b) S prodejem souhlasí žalobce (pak se soudí o výtěžek z prodeje) § 225 odst. 6 IZ – vydat vlastníkovi věci výtěžek z prodeje věci ze soupisu, byla-li věc prodána před uplatněním nároku vlastníkem

179 Zjišťování majetkové podstaty V. ČINNOST INS. SPRÁVCE - pokračování: § 226 IZ – řešit dlužníkův návrh na vyloučení věci z majetkové podstaty tím, že: a)posoudí dlužníkův návrh z pohledu jeho včasnosti (bez zbytečného odkladu poté, co se dlužník dozvěděl o sepsání věci do maj. podstaty) b)vyzve dlužníka k odstranění vad podaného návrhu (určí mu lhůtu a počí jak doplnit a poučí o možnosti odmítnutí návrhu ins. soudem) c)předloží neúplný nebo opožděný návrh po výzvách ins. soudu se zprávou (ins. soud může výzvu k doplnění návrhu opakovat) d)úplný návrh dlužníka předloží věřitelskému orgánu k vyjádření a s jeho stanoviskem předloží vše ins. soudu, který rozhodne v rámci dohledové činnosti (ale s právem dlužníka se proti rozhodnutí ins. soudu odvolat) e)do skončení procesu správce nesmí předmět žádosti zpeněžit, ledaže: - odvrací újmu bezprostředně hrozící majetku nebo - s prodejem souhlasí dlužník (pak se příp. vydává výtěžek z prodeje)

180 NEPLATNÉ A NEÚČINNÉ PRÁVNÍ ÚKONY

181 Vztah neplanosti a neúčinnosti § 234 IZ: Byla-li zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, který lze současně považovat za neúčinný, postupuje se podle § 233 IZ. NEPLATNOST MÁ PŘEDNOST PŘED NEÚČINNOSTÍ

182 KSUL 70 INS 2162/ VSPH 170/2008 Protože z obsahu spisu plyne, že ohledně bezúplatného převodu nemovitého majetku dlužnice na její dceru podal insolvenční správce dne incidenční odpůrčí žalobu dle § 235 odst. 2 IZ, jíž se domáhá vyslovení neúčinnosti tohoto právního úkonu, považoval odvolací soud za potřebné poznamenat, že tento převod majetku dlužnice byl uskutečněn po zahájení insolvenčního řízení, a proto je nutno ho posoudit z hlediska omezení dlužníkových dispozic s majetkem náležejícím do majetkové podstaty zakotvených v § 111 IZ s tím, že neúčinnost dlužníkových právních úkonů učiněných v rozporu s těmito omezeními (a s ní spojený důvod k soupisu předmětu dlužníkova plnění do podstaty) není založena teprve úspěšným odporem insolvenčního správce, ale nastává ze zákona (viz § 111 odst. 3 IZ).

183 Neplanost právních úkonů I. §§ 231, 232 IZ - ROZHODNUTÍ O NEPLATNOSTI PRÁVNÍHO ÚKONU: Insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění. V průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soud, a to buď jako otázku předběžnou nebo v incidenčním sporu, jehož předmětem je tato otázka. Byla-li neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka zjištěna rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízení, považuje se právní úkon, jehož se rozhodnutí týká, za neplatný i v insolvenčním řízení.

184 Neplanost právních úkonů II. AKTIVNÍ LEGITIMACE K PODÁNÍ ŽALOBY NA NEPLATNOST PR. ÚKONU: a) účastníci insolvenčního řízení s výjimkou dlužníka, nejde-li o dlužníka s dispozičními oprávněními, b) insolvenční správce (je-li k neplatnosti právního úkonu nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce.) c) státní zastupitelství. Žalobcem nebo žalovaným musí být vždy insolvenční správce.

185 Neplanost právních úkonů III. § 233 IZ – VYDÁNÍ PLNĚNÍ NA ZÁKLADĚ NEPLATNÉHO PR. ÚKONU Je-li pravomocným rozhodnutím zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, musí být vydán majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu. Insolvenční správce může odmítnout plnění vydat, - jestliže nedošlo k obohacení majetkové podstaty nebo je-li požadováno více, než činí toto obohacení. -odmítne-li insolvenční správce vydat majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu nebo nevyřídí-li žádost o jeho vydání v přiměřené lhůtě, vylučovací žaloba nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy insolvenční správce osobě, doručil žadateli písemné vyrozumění o odmítnutí její žádosti; právo na náhradu škody tím není dotčeno. PLATNOST SMLUV, KTERÝMI DOŠLO KE ZPENĚŽENÍ PLNĚNÍ, JEHOŽ SE TÝKÁ NEPLATNÝ PRÁVNÍ ÚKON: lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do skončení insolvenčního řízení; jde o incidenční spor (§ 159 odst. 1 písm. f/ IZ)

186 Neúčinnost právních úkonů I. § 235 IZ – DEFINICE NEÚČINNOSTI: 1. právní úkony nebo též dlužníkovo opomenutí, kterými dlužník : a)zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo b)zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. 2. úkon naplňuje některou ze „skutkových podstat“ vymezených v §§ 240 až 242 IZ § 235 ODST. 2 IZ - DEFINICE ODPŮRČÍ ŽALOBY: Odpůrčí žaloba = žaloba, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům § 239 odst. 1 IZ - AKTIVNÍ LEGITIMACE K ODPŮRČÍ ŽALOBĚ: - pouze insolvenční správce - proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty (nebo přiměřenou náhradu – viz § 236 odst. 2 IZ) ; - jde o incidenční spor (§ 159 odst. 1 písm. d) IZ) řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby - nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat.

187 Neúčinnost právních úkonů II. SKUTKOVÁ PODSTATA PRÁVNÍ ÚKON BEZ PŘIMĚŘENÉHO PROTIPLNĚNÍ § 240 IZ Definice – odst. 1 a 2: právní úkon, jímž se dlužník zavázal, v době kdy byl v úpadku nebo pokud úkon vedl k dlužníkovu úpadku, poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník. Negativní vymezení (definice) – odst. 4 Časové vymezení pro napadnutelné úkony – odst. 3: 3 roky před zahájením ins. řízení – osoby blízké (nebo subj. z koncernu) 1 rok před zahájením ins. řízení – ostatní

188 Neúčinnost právních úkonů III. SKUTKOVÁ PODSTATA PRÁVNÍ ÚKON ZVÝHODŇUJÍCÍ § 241 IZ Definice – odst. 1,2 a 3: právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli, v době kdy byl dlužník v úpadku nebo pokud úkon vedl k dlužníkovu úpadku, dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. odst. 3 – demostrativní výčet Negativní vymezení (definice) – odst. 5 Časové vymezení pro napadnutelné úkony – odst. 3: 3 roky před zahájením ins. řízení – osoby blízké (nebo subj. z koncernu) 1 rok před zahájením ins. řízení – ostatní

189 Neúčinnost právních úkonů IV. SKUTKOVÁ PODSTATA PRÁVNÍ ÚKON ÚMYSLNĚ ZKRACUJÍCÍ § 242 IZ Definice – odst. 1 a 2: právní úkon, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. u úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern = presumpce znalosti dlužník ova úmysl u u této osoby. Negativní vymezení (definice) – chybí Časové vymezení pro napadnutelné úkony – odst. 3: 5 let před zahájením ins. řízení – bez rozdílu

190 Neúčinnost právních úkonů V. VYDÁNÍ PLNĚNÍ Z NEÚČINNÉHO PRÁVNÍHO ÚKONU - § 237 IZ: -osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch, -d ědici nebo právní nástupci : a) jestliže jim v době, kdy toto plnění nabyli, musely být známy okolnosti, které odůvodňují právo dovolávat se neúčinnosti nebo b) jde -li o osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, anebo o osoby dlužníku blízké. VRÁCENÍ POSKYTNUTÉHO PLNĚNÍ DO MAJ. PODSTATY – odst. 3 a 4: a)po skončení insolvenčního řízení domáhat jeho vrácení, jen nebylo-li použito k uspokojení věřitelů nebo nebylo-li s ním nakládáno jiným zákonem povoleným způsobem, b)při vzájemném plnění - n ení-li plnění poskytnuté dlužníku těmito osobami v majetkové podstatě rozpoznatelné nebo se v ní nenachází, považuje se pohledávka, která těmto osobám poskytnutím plnění dlužníku vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.

191 KONKURS

192 Kdy je úpadek řešen konkursem ? § 148 IZ: Insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je- li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. (2) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý všemi skupinami věřitelů, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. (3) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku § 149 odst. 1 a 2 IZ: (1) Nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku. (2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 30 dnů po rozhodnutí o úpadku Reorganizace - § 316 IZ Oddlužení - §§ 389 a 390 odst. 1 IZ

193 § 316 pojem reorganizace § 316 (1) Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. (2) Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku. (3) Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu. (4) Reorganizace je přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu46) za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100, Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru; ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno. (5) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, odstavec 4 se nepoužije.

194 §§ návrh na oddlužení, podání návrhu na povolení oddlužení § 389 (1) Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. (2) Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat. § 390 (1) Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen. (2) Podáním návrhu na povolení oddlužení nejsou dotčeny účinky spojené s nařízením předběžného opatření insolvenčním soudem. (3) Návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

195 Účinky spojené s konkursem Okamžik účinků - § 245 odst. 1 IZ (+ § 89 odst. 1 IZ) -okamžikem zveřejnění rozh. O konkursu v ISIRu -úkony dlužníka po konkursu = neúčinné úkony -§ 246 odst. 3 IZ – v pochybnostech byl úkon dlužníka po okamžiku vyvěšení Uplatnění práv věřitelů - §§248, 250 A 251 IZ: -Nesplatné pohledávky jsou dále splatné -Pohledávka spojená s rozvazovací podmínkou = DÁLE NEPODMÍNĚNÁ -Pohledávka spojená s odkládací podmínkou = KONKURS JI NEOVLIVNÍ -Dále jen proti správci; žaloby proti dlužníkovi = zamítnutí žaloby -Věcná břemena za nápadně nevýhodných podmínek = NEÚČINNÁ -Právo na zajištění = NELZE -výtěžek z práva NA ZAJIŠTĚNÍ vzniklého po konkursu = DO MAJ. PODSTATY Nároky (pohledávky) dlužníka - § 249 IZ -Vymáhá pouze správce; žaloba jiné osoby = ZAMÍTÁ SE -Plnění dlužníkovi, ne k rukám správce = ZÁVAZEK NEZANIKL

196 Vzájemné smlouvy § 253 IZ (1) Nebyla-li smlouva o vzájemném plnění včetně smlouvy o smlouvě budoucí v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy, insolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka smlouvy nebo může od smlouvy odstoupit. (2) Jestliže se insolvenční správce do 15 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že od smlouvy odstupuje; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak. (3) Je-li druhý účastník smlouvy povinen plnit ze smlouvy jako první, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné; to neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou druhým účastníkem po zveřejnění rozhodnutí o úpadku. (4) Odstoupí-li insolvenční správce od smlouvy, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu tím způsobené škody přihláškou pohledávky. Pohledávky druhého účastníka z pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou pohledávkami za majetkovou podstatou. (5) Druhý účastník smlouvy se nemůže domáhat vrácení částečného plnění, k němuž došlo před rozhodnutím o úpadku, proto, že za toto plnění neobdržel od dlužníka vzájemné plnění.

197 Nájemní smlouva - dlužník promajímatel § 256 IZ (1) Insolvenční správce je po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Ustanovení občanského zákoníku o tom, v kterých případech a za jakých podmínek může pronajímatel vypovědět nájem bytu, tím nejsou dotčena.. (2) Jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Jestliže bude zajištěno, že nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu obvyklou, vyhoví insolvenční soud takovému návrhu vždy. (3) Právo na nájemné nebo jinou úhradu za dobu před prohlášením konkursu může druhý účastník smlouvy uplatnit pouze přihláškou pohledávky. Totéž platí, jde-li o nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem; tuto pohledávku je nutné přihlásit jako pohledávku podmíněnou.

198 Nájemní smlouva – dlužník nájemce (podnájemce) § 257 Nájemní nebo podnájemní smlouvu, kterou dlužník uzavřel jako nájemce nebo podnájemce, nemůže druhý účastník smlouvy po rozhodnutí o úpadku vypovědět nebo od ní odstoupit pro prodlení dlužníka s placením nájemného nebo jiné úhrady, ke kterému došlo před rozhodnutím o úpadku, anebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka § 259 IZ: Leasingová smlouva a smlouva o koupi najaté věci = jako nájemní smlouva

199 Řízení nepřerušená prohlášením konkursu - § 266 odst. 1 a 2 IZ (1) Prohlášením konkursu se nepřerušují a) trestní řízení, b) řízení o přestupcích a jiných správních deliktech, c) daňové řízení, d) dědické řízení, e) řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, f) řízení o výživném nezletilých dětí bez zřetele k tomu, zda v něm dlužník vystupuje jako osoba oprávněná nebo jako osoba povinná, g) řízení ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění, h) řízení ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění, i) řízení ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek, v těchto řízeních však nelze po prohlášení konkursu vydat rozhodnutí o změně obchodní firmy nebo názvu dlužníka, j) řízení ve věcech kapitálového trhu, k) řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce, l) řízení, ve kterých je dlužník jediným účastníkem, m) řízení ve věcech vkladu práva k nemovitostem; vklady do katastru nemovitostí však mohou být po prohlášení konkursu povoleny a zapsány, jen řídí-li se pořadí zápisu dnem, který předchází prohlášení konkursu, nebo jde-li o zajištění poskytnuté podle § 41, n) řízení u úřadu práce o dlužných mzdových nárocích zaměstnanců dlužníka podle zvláštního právního předpisu 39), o) řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 40). (2) není-li dále stanoveno jinak, účastníkem řízení uvedených v odstavci 1 je i nadále dlužník.

200 Řízení přerušená prohlášením konkursu - § 266 odst. 1 a 2 IZ Jde o řízení neuvedená v § 266 IZ §§ 263 a 264 IZ -prohlášením konkursu se přerušují soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník, - nekonají se jednání a neběží stanovené lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu, -jakmile se soud, správní orgán nebo jiný orgán dozví o přerušení řízení,vyrozumí o tom účastníky řízení; současně je poučí, za jakých podmínek lze v řízení pokračovat Dlužník = žalobce: 1.Návrh na pokračování - správce ve lhůtě určené soudem = správce dále žalobcem 2.Nepodá-li návrh správce = může dlužník = dlužník je dále žalobcem Dlužník = žalovaný: lze pokračovat, jde-li o spory o rozsah majetkové podstaty, s výjimkou sporů o vyloučení majetku z ní, nebo jde-li o řízení o nárocích s právem na uspokojení ze zajištění anebo o řízení o pohledávkách za majetkovou podstatou nebo o pohledávkách postavených jim na roveň. lze pokračovat v řízeních o nárocích, které je nutné přihlásit, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, jen rozhodl-li o tom na návrh oprávněné osoby insolvenční soud. (jen může-li pokračování v řízení vést k vyjasnění sporných otázek vyvolaných insolvenčním řízením nebo k ukončení dlužníkových sporů způsobem, který nezatěžuje majetkovou podstatu) Proti rozhodnutí o tomto návrhu není odvolání přípustné.

201 Výkon rozhodnutí a exekuce § 109 odst. 1 písm. c) IZ: Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést § 267 IZ: Exekuce proti majetku v maj. podstatě – vždy proti povinnému (např. dlužníkovi), NIKDY proti správci ledaže Proti správci = exekuce pohledávek dle § 168 a 169 IZ dle § 203 odst. 5 IZ NIKDY na majetek správce ledaže -pořádková opatření proti správci -náklady řízení uložené správci

202 Společné jmění dlužníka a jeho manžela I. §§ 268 až 276 IZ: Prohlášení konkursu = zánik SJM V konkursu se vypořádá SJM, které: a) zaniklo podle odstavce 1, b) do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádáno, nebo c) bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno. V případech pod písm. b) a c) se prohlášením konkursu staví lhůta stanovená § 150 odst. 4 OZ k vypořádání společného jmění manželů, jestliže má skončit nejpozději do 6 měsíců od prohlášení konkursu § 150 odst. 4 OZ: Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

203 Společné jmění dlužníka a jeho manžela II. § 269 odst. 2 IZ: Jestliže v době prohlášení konkursu již uplynula lhůta k vypořádání společného jmění manželů, aniž byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů, nastanou účinky dle § 150 odst. 4 OZ s uplynutím lhůty k vypořádání společného jmění manželů až po 6 měsících od prohlášení konkursu, do té doby lze uzavřít novou dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo podat návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu; práva třetích osob nabytá v dobré víře tím však nejsou dotčena § 269 odst. 1 IZ – dohody mezi dlužníkem a manželem uzavřené po účincích ins. řízení NEPLATNÉ jde-li: a) smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů, b) smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění manželů, jestliže se na jejich základě stal součástí společného jmění manželů majetek do té doby náležející jen dlužníku, c) smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění manželů, jestliže se na jejich základě staly součástí společného jmění manželů závazky náležející do té doby jen manželu dlužníka,

204 Společné jmění dlužníka a jeho manžela III. VYPOŘÁDÁNÍ SJM po konkursu: -Za dlužníka = správce (jedná-li dlužník = neplatnost úkonu - § 270 odst. 1 IZ Forma vypořádání: -Dohoda se souhlasem věř. org + ins. soudu (§§ 271 a 272 IZ) -Soudním rozhodnutím - správce nemůže uzavřít soudní smír !!! (§ 273 IZ) Způsob vypořádání: -Majetek sloužící dlužníkovi k podnikání – vždy do maj. podstaty (§ 270 odst. 2 IZ), -Nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty - § 274 IZ Pohledávka manžel dlužníka: vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů se považuje za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky - § 275 IZ

205 Zpeněžení majetkové podstaty ZPŮSOBY - § 286 IZ: a)veřejnou dražbou podle zák. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, když smlouvu s dražebníkem musí pro její účinnost schválit věř. orgán (§ 287 odst. 2 IZ) b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, pokud správce má souhlas věř. orgánu se způsobem prodeje a soudem potvrzený soupis maj. podstaty (§ 288 IZ) c) prodejem majetku mimo dražbu se souhlasem věř. orgánu + ins. soudu (§ 289 IZ); Smlouva o prodeji je účinná až schválením ins. soudem Platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do skončení insolvenčního řízení; jde o incidenční spor dle § 159 odst. 1 písm. f/ IZ. KDY LZE ZPENĚŽIT - § 283 odst. 2 IZ: 1.Po právní moci rozhodnutí o konkursu 2.Po 1. schůzi věřitelů (nejde-li o ohroženou věc)

206 Prodej podniku dlužníka (jeho části) jedinou smlouvou § 290 (1) Dlužníkův podnik může insolvenční správce zpeněžit jedinou smlouvou. (2) Smlouvu podle odstavce 1 může insolvenční správce uzavřít jen se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva účinnosti. (3) Výtěžek zpeněžení dlužníkova podniku jedinou smlouvou je součástí celkového výtěžku zpeněžení majetkové podstaty a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným podnikem. § 291 (1) Zpeněžením dlužníkova podniku jedinou smlouvou přecházejí na nabyvatele práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům dlužníkova podniku, s výjimkou pracovněprávních pohledávek dlužníkových zaměstnanců vzniklých do účinnosti smlouvy. Jiné závazky na nabyvatele nepřecházejí. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na smlouvu podle § 290 obdobně příslušná ustanovení obchodního zákoníku o prodeji podniku; za splnění závazků, které přešly na nabyvatele, prodávající neručí Může doporučit schůze věřitelů - § 153 IZ Nutné ocenění znalcem = postup dle §§ 154 až 157 IZ

207 § 153 IZ spojení rozhodnutí o reorganizaci s jiným rozhodnutím § 153 (1) Jestliže insolvenční soud rozhodne, že způsobem řešení úpadku je reorganizace, spojí s tímto rozhodnutím i rozhodnutí o ustanovení znalce za účelem ocenění majetkové podstaty; současně znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně. Obdobně insolvenční soud postupuje, jestliže schůze věřitelů vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle § 290. (2) Schůze věřitelů, která přijme usnesení o způsobu řešení úpadku reorganizací, nebo schůze věřitelů, která vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle § 290, může též přijmout usnesení, kterým určí osobu znalce podle odstavce 1; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o ustanovení znalce podle tohoto usnesení. (3) Usnesení schůze věřitelů o určení osoby znalce je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny všech přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek.

208 §§ odměna znalce, znalecký posudek § 154 (1) Odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem podle § 153 se řídí předpisy, které obecně upravují odměňování znalce při úkonech mimo soudní řízení 23). (2) Výši odměny znalce podle odstavce 1 schvaluje věřitelský výbor; nedojde-li ke schválení odměny do 15 dnů po ustanovení znalce, schvaluje jeho odměnu insolvenční soud. § 155 (1) Pro účely ocenění majetkové podstaty na základě rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 153 platí, že provoz dlužníkova podniku skončil ke dni podání znaleckého posudku; části majetkové podstaty, ke kterým je uplatněno právo na uspokojení ze zajištění, se ve znaleckém posudku ocení i odděleně. (2) Znalecký posudek podle odstavce 1 předkládá znalec insolvenčnímu soudu, který neprodleně poté svolá za účelem jeho projednání a schválení schůzi věřitelů, ke které předvolá i znalce; znalecký posudek musí být zveřejněn v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se má schůze věřitelů konat. (3) Po projednání znaleckého posudku rozhodne schůze věřitelů o tom, zda jej schvaluje; usnesení schůze věřitelů o schválení znaleckého posudku je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny všech přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek. (4) Podle usnesení schůze věřitelů o schválení znaleckého posudku vydá insolvenční soud rozhodnutí o ceně majetkové podstaty; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

209 §§ určení nového znalce, úhrada odměny znalce zajištěnými věřiteli § 156 Jestliže schůze věřitelů znalecký posudek neschválí, může přijmout usnesení, kterým určí osobu nového znalce; ustanovení § 153 až 155 platí obdobně. § 157 (1) Zajištění věřitelé uhradí do majetkové podstaty bez zbytečného odkladu společně a nerozdílně polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci; mezi sebou se vypořádají podle poměru hodnot jejich zajištění určených znaleckým posudkem. (2) Po dobu, po kterou je zajištěný věřitel v prodlení se splněním povinnosti podle odstavce 1, se jeho zajištěná pohledávka neúročí.

210 Zákaz nabývat majetek z maj. podstaty § 295 IZ: Dlužník, osoby mu blízké osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou; tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné. Platí také pro a)vedoucí zaměstnance dlužníka, jejichž pracovní poměr se zakládá volbou nebo jmenováním a osoby jim blízké, b) osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost, c) společníky dlužníka, je-li jím jiná obchodní společnost než akciová, d) akcionáře dlužníka, kterým je akciová společnost, pokud jim patří akcie odpovídající více než desetině základního kapitálu, e) prokuristy dlužníka, f) členy a náhradníky věřitelského výboru, kterým schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty. na návrh těchto osob po vyjádření věřitelského výboru může insolvenční soud povolit výjimku po skončení konkursu, rozhodne insolvenční soud samostatně a to členům věř. org.

211 Nároky zajištěných věřitelů – rozsah a způsob uspokojení §§ 298 a 299 IZ: Výtěžek zpeněžení po odečtení 1. nákladů spojených se 1.1. správou (nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení ) a 1.2. zpeněžením (nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení ) a Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu. 2. částky připadající na odměnu insolvenčního správce (2% výtěžku určeného zaj. věř.) vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. Zajištění věřitelé se uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění nedohodnou-li se písemně jinak. Neuspokojená část jejich pohledávky se považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. § 305 odst. 2 IZ: Výtěžku zpeněžení z předmětu zajištění lze však použít k uspokojení jiných pohledávek až po uspokojení pohledávky zajištěného věřitele.

212 Nároky zajištěných věřitelů – práva o povinnosti zaj. věřitelů PRODEJ PODNIKU (JEHO ČÁSTI) JEDINOU SMLOUVOU: § 157 (1) Zajištění věřitelé uhradí do majetkové podstaty bez zbytečného odkladu společně a nerozdílně polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci; mezi sebou se vypořádají podle poměru hodnot jejich zajištění určených znaleckým posudkem. (2) Po dobu, po kterou je zajištěný věřitel v prodlení se splněním povinnosti podle odstavce 1, se jeho zajištěná pohledávka neúročí. SPRÁVA MAJETKOVÉ PODSTATY : § 230 IZ (2) Jde-li o správu věci, práva, pohledávky nebo jiné majetková hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími k řádné správě; je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že nesměřují k řádné správě; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. (3) Náklady spojené s provedením jeho pokynu podle odstavce 2 nese zajištěný věřitel ze svého.

213 Obsah konečné zprávy § 302 IZ: 1. celková charakteristika činnosti správce s vyčíslením jejích finančních výsledků. 2. Dále musí obsahovat zejména: a) přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá, b) přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé, c) přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo, d) uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo, e) výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo, f) přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu, g) přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení. 3. vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce.

214 Odměna a hotové výdaje ins. správce § 39 odst. 2 a 3 IZ: Náklady na činnosti, ke kterým je insolvenční správce povinen podle zákona nebo podle rozhodnutí insolvenčního soudu, jsou zahrnuty v jeho odměně a nese je ze svého. Výjimečně může splnění těchto činností zadat jiným osobám na účet majetkové podstaty se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru; tím nejsou dotčeny jeho povinnosti ani odpovědnost podle tohoto zákona. Náklady insolvenčního správce spojené s využitím právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků lze hradit z majetkové podstaty, jen je-li jejich využití účelné vzhledem k rozsahu a náročnosti insolvenčního řízení a jsou-li předem schváleny věřitelským výborem.

215 215 Součet odměny z: a) výtěžku zpeněžení pro zajištěnce b) odměny z výtěžku pro nezajištěnce, tj. výtěžek zahrnutý do rozvrhu a výtěžek určený pro pohledávky postavené naroveň zapodstatovým pohledávkám - § 169 IZ Odměna z prodeje předmětu zajištění 2% z částky k vydání. Odměna z prodeje nezajištěného majetku: od 0 do 10 mil. Kč 15% od 10 mil. do 50 mil. Kč Kč + 10% z částky přesahující 10 mil. Kč od 50 mil. do 100 mil. Kč Kč + 5 % z částky přesahující 50 mil. Kč od 100 mil. do 250 mil. Kč Kč + 1% z částky přesahující 100 mil. Kč od 250 mil. Kč Kč + 0,5% z částky přesahující 250 mil. Kč. Minimální odměna správce v konkurzu Kč Odměna správců

216 ODMĚNA - DALŠÍ PRAVIDLA: nelze-li jinak = odměnu určí soud dle délky, doby, rozsahu a náročnosti činnosti správce. v řízení působilo více správců = každému náleží podíl odměny dle doby, rozsahu a náročnosti činnosti HOTOVÉ VÝDAJE: cestovní výdaje - dle zvl. předspisů (Zák. práce) poštovné, telekomunikační poplatky, kolky - do 5% odměny, ostatní hotové výdaje = dle prokázané výše. VV může povolit paušál na hotové výdaje také u konkursu (a reorganizace ) § 38 odst. 2 IZ - nelze-li jinak = odměnu a hotové výdaje hradí stát : odměna max. 50 tis. náhrada hotových výdajů max. 50 tis. D alší pravidla pro odměnu a náhrada hotových výdajů ins. spr.

217 Pořadí uspokojování pohledávek § 305 IZ: Před rozvrhem se uspokojí dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoli v průběhu konkursního řízení: -pohledávky za majetkovou podstatou, -pohledávky jím postavené na roveň a -zajištěné pohledávky (§ 298 a § 299 odst. 1 IZ) Z výtěžku zpeněžení vyčlení insolvenční správce před rozvrhem částku na předpokládané výlohy, spojené s ukončením řízení. (§ 305 odst. 3 IZ) Nestačí-li dosažený výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty k uspokojení všech Pohledávek, uspokojí se nejdříve: 1. odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, 2. pohledávky věřitelů podle § 168 odst. 1 písm. e) - pohledávky vzniklé v průběhu moratoria dle § 122 odst. 2 IZ a § 169 odst. 1 písm. g) - pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení ze smluv podle § 122 odst. 2, bylo-li insolvenční řízení zahájeno ve lhůtě 1 roku od zániku moratoria, 3. pohledávky věřitelů z úvěrového financování, 4. náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty, 5.pohledávky věřitelů na výživném ze zákona; 6.ostatní pohledávky - poměrně.

218 Projednání konečné zprávy § 304 IZ: 1. Zpracuje správce 2. Předloží soudu 3. Projedná se soudem (opraví dle pokynu soudu) 4. Vyvěšení na 15 dnů (námitky = doba vyvěšení) 5. Jednání o KZ (nařídí soud) 6. Rozhodnutí o KZ - § 304 odst. 4 IZ: a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí.

219 Rozvrhové usnesení – podmínky pro vydání ČÁSTEČNÝ ROZVRH - § 301 IZ: 1. Umožňuje-li to stav zpeněžení majetkové podstaty, 2. insolvenční správce navrhne kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení 3. Nutný souhlas věřitelského výboru. 4. Nesmí být dotčena: -práva zajištěných věřitelů, -nesmí být ohrožen rozvrh po konečné zprávě -jistota navrhovaného uspokojení pohledávek, zahrnutých do částečného rozvrhu. KONEČNÝ ROZVRH - § 306 IZ: 1.Poměrné uspokojení věřitelů, 2.Jeho vydání nebrání: 2.1. jestliže ohledně některé z pohledávek z upraveného seznamu přihlášených pohledávek nejsou dosud splněny podmínky pro její výplatu nebo 2.2. jde-li dosud o pohledávku spornou; jde zejména o pohledávky: kterých se týká odvolání proti konečné zprávě, ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor. 3. Pro zařazení do rozvrhu je u pohledávek vázaných na podmínku rozhodný stav ke dni vydání rozvrhového usnesení.

220 Rozvrhové usnesení - plnění LHŮTA PRO SPLNĚNÍ ROZVRHU SPRÁVCEM - § 307 odst. 2IZ: ne delší než 2 měsíce ZPŮSOB PLNĚNÍ ROZVHRU - § 307 odst. 3 a 4 IZ: 3) Částky určené pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení jim insolvenční správce proplatí na jejich náklad zpravidla ve svém sídle. Částky nepřesahující 500 Kč může složit do úschovy u soudu (obecného) a věřitele o tom písemně vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek určených pro jednotlivé věřitele do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně. O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce insolvenčnímu soudu zprávu. (4) Částky, které by mohly připadnout na pohledávky uvedené v § 306 odst. 4 (sporné pohledávky z KZ a z incidentů), složí insolvenční správce do úschovy u insolvenčního soudu. Jakmile odpadnou překážky k jejich výplatě, vydá o nich insolvenční soud další rozvrhové usnesení; ustanovení o rozvrhovém usnesení platí obdobně i pro další rozvrhové usnesení. Pokud se ukáže, že ohledně některé z těchto částek nejsou splněny předpoklady pro její zařazení do rozvrhu, vyloučí ji insolvenční soud z rozvrhu; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Obdobně se postupuje ohledně částek vyčleněných na výlohy spojené s ukončením řízení, pokud nebyly použity.

221 Zrušení konkursu - důvody § 308 odst. 1 a 2 IZ: 1.zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty, 2. zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny, 3. po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení - (vyvolává účinky dané § 311 IZ) 4. zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty. - (vyvolává účinky dané § 311 IZ) 5. na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas a na které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly § 309 odst. 3 IZ: Rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, je vykonatelné a jeho účinky nastávají dnem, kdy nabude právní moci § 311 IZ - Dojde-li ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou, bez právního nástupce, neuspokojené pohledávky nebo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění.

222 Zrušení konkursu - účinky § 312 IZ: 1.Zanikají účinky prohlášení konkursu s výjimkou účinků, u kterých je možné jejich navrácení do stavu před prohlášením konkursu., 2.Platnost a účinnost právních úkonů, které byly provedeny během konkursu, tím není dotčena, 3.Za dlužníka, který je právnickou osobou, jednají opět jeho statutární orgány nebo likvidátor, jde-li o právnickou osobu v likvidaci; přerušení likvidace právnické osoby končí, 4.Zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. d) (nedostatek majetku) je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem, 5. Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu. To neplatí, jde-li o neuspokojenou pohledávku nebo její část, která zaniká podle § 311.

223 Nepatrný konkurs – podmínky pro užití § 314 odst. 1 IZ: a) dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo b) celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu 46) za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. Rozhodnutí o nepatrném konkursu lze vydat : -i bez návrhu, -spojit je s prohlášením konkursu nebo -vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu. Vyjde-li dodatečně najevo, že konkurs neměl být považován za nepatrný, insolvenční soud přijaté rozhodnutí bez zbytečného odkladu zruší. Proti rozhodnutí o nepatrném konkursu není odvolání přípustné, musí však být vždy odůvodněno.

224 Nepatrný konkurs – průběh § 315 IZ: Odchylky pro nepatrný konkurs dané IZ: a) místo věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů, b) k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění manželů není potřeba schválení insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu, c) k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského orgánu, d) o včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez nařízení jednání, e) při přezkumném jednání lze současně projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů, a je-li to účelné, lze přednést také konečnou zprávu a vyúčtování a projednat námitky proti nim. Insolvenční soud může pro nepatrný konkurs stanovit i další odchylky od zákona, pokud: -povedou k rychlému a hospodárnému průběhu insolvenčního řízení, -nebude dotčeno postavení zajištěných věřitelů a -nebudou dotčeny zásady insolvenčního řízení. Toto rozhodnutí může insolvenční soud spojit s rozhodnutím o nepatrném konkursu nebo je může vydat kdykoli později. Nerozhodne-li první schůze věřitelů jinak

225 REORGANIZACE

226 Definice reorganizace (§ 316 – 364) § 316 (1) Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. (2) Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku. (3) Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu. (4) Reorganizace je přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu46) za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100, Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru; ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno. (5) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, odstavec 4 se nepoužije.

227 SCHÉMA STANDARDNÍ REORGANIZACE Insolvenční návrh a návrh na povolení reorganizace Rozhodnutí o úpadku a povolení reorganizace Vyjednání a schválení reorganizačního plánu Schválení reorganizačního plánu soudem

228 STANDARDNÍ REORGANIZACE I. Návrh na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na povolení reorganizace (bez zpracovaného reorganizačního plánu) věřitelský dlužnický rozh. o úpadku (§ 136,148) rozh. o úpadku + povolení reorg. výzva k předložení reor. plánu (§ 136, 329) schůze věřitelů (§ 323) rozh. o povolení reorg. (§ 329) výzva k předložení reor. plánu předložení reorg. plánu (§ 329/1 písm. c/, § ) zpráva o reor. plánu (§ § 25 a příloha vyhl. č. 311/2007 Sb.)

229 STANDARDNÍ REORGANIZACE II. hlasování o reorg. plánu (§ 344 – 347) schválení reorg. plánu ins. soudem (§ 348 – 351) plnění reor. plánu (§ 352 – 361) splnění reor. plánu (§ 364)zrušení reorg. plánu + přeměna reor. v konkurs (§ 362,363)

230 Schéma „zkrácené reorganizace“ Vyjednání a schválení reorganizačního plánu Insolvenční návrh a návrh na povolení reorganizace Rozhodnutí o úpadku a rozhodnutí o povolení reorganizace Schválení reorganizačního plánu soudem

231 ZKRÁCENÁ REORGANIZACE varianta I. Návrh věřitele na zahájení insolvenčního řízení rozhodnutí ins. soudu o úpadku dlužníka § 316 odst. 5 IZ Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, odstavec 4 se nepoužije. schůze věřitelů hlasuje o způsobu řešení úpadku

232 ZKRÁCENÁ REORGANIZACE varianta II. Návrh věřitele na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na povolení reorganizace rozhodnutí ins. soudu o úpadku dlužníka § 316 odst. 5 IZ Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, odstavec 4 se nepoužije. Schůze věřitelů bude hlasovat o návrhu věřitele (§ 323) a dále o reorganizačním plánu dlužníka

233 ZKRÁCENÁ REORGANIZACE varianta III. Návrh věřitele na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na povolení reorganizace rozhodnutí ins. soudu o úpadku dlužníka dlužník NEPŘEDLOŽÍ reorganizační plán schůze věřitelů bude hlasovat o návrhu věřitele (§ 323) (nebude-li dlužník splňovat podmínky § 316 odst. 4 IZ ???)

234 ZKRÁCENÁ REORGANIZACE varianta IV A. Dlužník předloží návrh na zahájení insol. řízení spolu s návrhem na povolení reorganizace a spolu s reorganizačním plánem, který bude schválen všemi skupinami věřitelů (§ 147, § 337) Rozhodnutí ins. soudu: a)o úpadku dlužníka (§ 136) b)o povolení reorganizace (§ 329) c)o schválení reorganizačního plánu (§ 348) nemusí proběhnout schůze věřitelů k odhlasování reorganizačního plánu (§ 344)

235 ZKRÁCENÁ REORGANIZACE varianta IV B. Dlužník předloží návrh na zahájení insol. řízení spolu s návrhem na povolení reorganizace a spolu s reorganizačním plánem, který: (§ 147, § 337) nebude schválen nebude schválen ins. soud postupuje všemi skupinami všemi skupinami dle § 337 odst. 5 a 6 věřitelů, přestoževěřitelů, protože všechny skupiny některé skupiny Hlasovalynehlasovaly § 348schůze věřitelůschůze věřitelů § 349 hlasují doposudhlasují nehlasujícívšichni (možnost změny znova stanoviska)

236 Oddlužení

237 Fáze oddlužení FÁZE I. PODÁNÍ NÁVRHU NA ZAHÁJENÍ INS. ŘÍZENÍ A NA POVOLENÍ ODDLUŽENÍ FÁZE II. POVOLENÍ ODDLUŽENÍ FÁZE III. URČENÍ ZPŮSOBU PLNĚNÍ ODDLUŽENÍ SCHVÁLENÍ ODDLUŽENÍ FÁZE IV. PLNĚNÍ ODDLUŽENÍ UKONČENÍ ODDLUŽENÍ

238 FÁZE I. PODÁNÍ NÁVRHU NA ZAHÁJENÍ INS. ŘÍZENÍ A NA POVOLENÍ ODDLUŽENÍ

239 Aktivně legitimován k podání návrhu je POUZE dlužník Výkladové stanovisko č. 2 ze zasedání expertní pracovní skupiny pro insolvenční právo ze dne 3. června 2008 : K otázce přípustnosti oddlužení: „Dlužníkem, který není podnikatelem“ se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění pozdějších předpisů rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a zároveň nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. Návrh podaný podnikatelem nebo věřitelem dlužníka Odmítnutí návrhu (§ 390 odst. 3 IZ) Aktivní legitimace k podání návrhu na povolení oddlužení

240 Osoba, která není podnikatelem S ohledem na výše uvedené úvahy je odvolací soud shodně jako soud prvního stupně toho názoru, že jakkoli obsah podmínky přípustnosti oddlužení definovaný v § 389 odst. 1 IZ slovním spojením „dlužník, který není podnikatelem“ není v insolvenčním zákoně dále vyložen, účelu sledovanému touto úpravou (záměru zákonodárce) odpovídá výklad, podle nějž se může oddlužení úspěšně domáhat jen taková fyzická či právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele, a která zároveň nemá závazky (dluhy) vzešlé z podnikání. Z toho plyne, že řešení úpadku či hrozícího úpadku oddlužením je zapovězeno jak dlužníku, na nějž se podle norem hmotného práva stále pohlíží jako na podnikatele (srovnej např. § 2 odst. 3 obchodního zákoníku), a to i kdyby v době podání návrhu na povolení oddlužení již fakticky nepodnikal a ani neměl žádné dluhy z podnikání, tak je zapovězeno i dlužníku, který již svou podnikatelskou činnost formálně ukončil (např. tím, že živnostenský úřad na jeho žádost zrušil živnostenské oprávnění postupem dle § 58 odst. 1 živnostenského zákona, nebo že jeho živnostenské oprávnění zaniklo), má však dluhy z podnikání. Odvolací soud má přitom za to, že takovými dluhy je třeba rozumět i závazky z podnikání, jež dlužník nenabyl vlastní podnikatelskou činností. Proto dovozuje, že nepřípustným je oddlužení i v případě dlužníka, který podnikatelem není ani jím nikdy nebyl, leč má dluhy z podnikání jiné osoby, jež nabyl na základě svého dispozitivního právního úkonu (např. jím uzavřené smlouvy o prodeji podniku), jímž se dobrovolně ocitl v postavení osoby, jež má dluhy z podnikání, a nese tak všechna rizika z toho plynoucí, včetně nepřípustnosti oddlužení. Takové důsledky by zřejmě nebylo možno dovodit jen ve vztahu k závazkům z podnikání, jež dlužník nabyl děděním. Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn VSPH 39/2008-A- ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSPL 27 INS 573/2008

241 Úhrada pohledávky z podnikání v průběhu řízení V daném případě je pro rozhodnutí o odvolání podstatné, že po vydání napadeného usnesení došlo – dříve, než o odvolání rozhodl odvolací soud – k zásadní změně skutkového stavu, když dlužník doložil a věřitel Komerční banka, a.s. následně potvrdil, že dlužník již žádný závazek vzešlý z podnikání nemá, neboť jediný závazek tohoto druhu zanikl plněním třetí osoby z titulu ručení. Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 2 VSPH 73/2008 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSPH 55 INS 316/2008

242 Oddlužení manželů Insolvenční zákon neupravuje institut společného oddlužení manželů. Pokud tedy hodlá podat insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení i manželka dlužníka, musí tak učinit samostatnými návrhy. (Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 2 VSOL 2/2008 ve věci KSOS 13 INS 198/2008)

243 Lhůty pro podání návrhu § 390 IZ insolvenční návrh dlužníka návrh na povolení oddlužení současně s insolvenčním návrhem insolvenční návrh věřitele návrh na povolení oddlužení dlužníka do 30 dnů od okamžiku kdy mu byl insolvenční návrh věřitele insolvenčním soudem doručen (musí být poučen)

244 Návrh na povolení oddlužení §§ 391 IZ pouze na formuláři náležitosti formuláře (§ 23 vyhl. MSpr č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona § 391 odst. 1 IZ: Označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat Údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech Údaj o příjmech dlužníka za poslední 3 roky podrobně popsat okolnosti, z nichž lze usuzovat výši hodnoty plnění, kterou nezajištění věřitelé obdrží § 395 odst. 1 písm b) IZ

245 Nezaškrtnutí kolonky 21 ve formuláři návrhu na povolení oddlužení V posuzované věci dlužník nepodal insolvenční návrh samostatným podáním. Ve formuláři návrhu na povolení oddlužení nevyplnil kolonku 21, která je určena pro současné podání insolvenčního návrhu. Dlužník tedy neuvedl, zda současně s návrhem na povolení oddlužení podává i insolvenční návrh, zda jej podává z důvodu úpadku či hrozícího úpadku a neoznačil ani rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Tyto skutečností nevyplývají ani z obsahu celého návrhu na povolení oddlužení. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 25/2008-A-8 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 24 INS 763/2008

246 Petit návrhu Druhá, ze soudem vytčených vad návrhu, jež spočívá ve vadě petitu insolvenčního návrhu, není vadou, která by byla sama o sobě důvodem pro odmítnutí návrhu. Domáhá-li se věřitel prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vyplývá přímo z insolvenčního zákona, že tomuto rozhodnutí musí předcházet rozhodnutí o dlužníkově úpadku. Tato vada návrhu proto nebrání dalšímu pokračování v řízení. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 67/2008-A-9 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008

247 Osvědčení úpadku v návrhu na povolení oddlužení Dlužnice v návrhu na povolení oddlužení (kolonka 21) navrhla, aby soud rozhodl o hrozícím úpadku a zároveň rozhodl o povolení oddlužení. Rozhodující skutečnosti osvědčující hrozící úpadek popsala tak, že „příjmy manželů nepostačují ke krytí závazků, které narůstají o úroky. Závazky lze vypořádat v poměrné výši za podmínek daných zákonem č. 182/2006 Sb.“. Z tohoto obecného konstatování nevyplývají žádné konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly hrozícímu úpadku dlužnice. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 8/2008-A-8 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 37 INS 294/2008

248 Osvědčení úpadku Jak vysvětleno výše, i v případě podání insolvenčního návrhu prostřednictvím kolonky č. 21 uvedeného formuláře musí zde dlužník (v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ) vyplnit nejen údaj o tom, čeho se domáhá, ale též uvést důvody tohoto návrhu, tj. vylíčit rozhodující skutečnosti, které jeho úpadek či hrozící úpadek osvědčují. Dlužnice však v této kolonce formuláře co do odůvodnění návrhu na rozhodnutí o jejím úpadku uvedla pouze to, že spolu s manželem žijí již zhruba 3 roky na hranici životního minima, živí a šatí 3 nezletilé děti (vnoučata), dle svých možností postupně umořují své závazky a v nemovitosti, na níž vázne zástavní právo, bydlí spolu s nimi jejich 3 děti s rodinami. Taková tvrzení však neposkytují dostatečný podklad pro závěr, že se dlužnice nachází v úpadku dle § 3 odst. 1 IZ (ve formě platební neschopnosti) nebo dle § 3 odst. 3 IZ (ve formě předlužení), neboť z nich není patrné, jaký majetek dlužnice vlastní, jaké jsou její příjmy a zda ona sama má více věřitelů se splatnými pohledávkami a jaká je jejich výše. Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 1 VSPH 111/2008-A ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSPL 54 INS 1211/2008

249 Dlužníkem, „který není podnikatelem“, se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. To, zda existuje rozumný důvod nepokládat při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu oddlužení neuhrazený dluh z dlužníkova dřívějšího podnikání, insolvenční soud uváží vždy především s přihlédnutím k: 1) době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání, 2) době ukončení dlužníkova podnikání, 3) četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání, 4) výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků, 5) tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení. (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. KSOS 34 INS 625/2008, 29 NSČR 3/2009-A)

250 § 389 (1) Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. (2) Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat. § 390 (1) Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen. (2) Podáním návrhu na povolení oddlužení nejsou dotčeny účinky spojené s nařízením předběžného opatření insolvenčním soudem. (3) Návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

251 Soud vyšel ze zjištění, podle kterých: 1) Dlužnice podnikala (spolu s manželem) od roku 1993 na základě živnostenského oprávnění v oboru hostinská činnost, nákup a prodej zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Postupem let čerpali půjčky od více věřitelů, které se jim nedařilo řádně splácet. 2) V roce 1998 dlužnice přerušila podnikání; u živnostenského úřadu je stále evidována jako fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona. 3) Dlužnice má u svých věřitelů (1/ Finančního úřadu v Opavě, 2/ Heleny Trojkové, 3/ Emilie a Milana Holých, 4/ Miloše Berana) závazky, které jí vznikly v souvislosti s výkonem podnikání. Na tomto základě pak zdůvodnil odmítnutí návrhu na povolení oddlužení

252 Nejvyšší soud je si rovněž vědom toho, že striktní uplatňování zákonného požadavku, aby do oddlužení nevstupovali ti, kdož mají dluhy ze svého podnikání, může vést v krajních případech k nepřiměřeně tvrdému dopadu do poměrů toho či onoho dlužníka. Je nicméně přesvědčen, že v takových (a jen v takových) případech je na uvážení insolvenčního soudu (založeném na konkrétních skutkových okolnostech případu) zhodnotit, zda automatickou aplikací zásady, podle které osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení není dlužník, který - ač již nepodniká - má stále dluhy ze svého podnikání, by Nebyl popřen duch zákona a zda tím ve skutečnosti není upírána možnost pokusit se o oddlužení způsobem předjímaným insolvenčním zákonem osobě, se kterou institut oddlužení v souladu s účelem, pro který byl zákonodárcem zformulován, typově počítá. Takové užití insolvenčního zákona však musí být vždy řádně zdůvodněno a nesmí vykazovat znaky svévole.

253 To, zda existuje rozumný důvod nepokládat při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu oddlužení neuhrazený dluh z dlužníkova dřívějšího podnikání, insolvenční soud uváží vždy především s přihlédnutím k: 1) době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání, 2) době ukončení dlužníkova podnikání, 3) četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání, 4) výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků, 5) tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení (to může vyplynout např. z toho, že věřitel nejpozději při projednání způsobu oddlužení neuplatní výhradu proti schválení oddlužení založenou na argumentu, že jeho pohledávka je dlužníkovým dluhem z podnikání).

254 Přílohy návrhu na povolení oddlužení § 392 IZ: seznam majetku a seznam závazků dlužníka (§ 104 odst. 2 IZ ) § 104 odst. 2 IZ: V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se nakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. dále: - údaj o době pořízení majetku, -údaj o jeho pořizovací ceně a -odhad obvyklé ceny majetku (nemovitosti a majetek sloužící k zajištění musí být oceněny znalcem) - listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky

255 Doplnění návrhu v odvolacím řízen í „ Jestliže insolvenční návrh neobsahuje náležitosti stanovené v § 103 odst.1 a 2 IZ a pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat, insolvenční soud, aniž by určil navrhovateli lhůtu k jeho doplnění či opravě, dle § 128 odst.1 IZ jej bez dalšího odmítne. Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnu návrhu podle § 128 odst. 1 IZ, a proto nemají z hlediska posouzení věcné správnosti tohoto usnesení žádného významu ta doplnění insolvenčního návrhu, jež navrhovatel učinil k odstranění jeho nedostatků až v rámci odvolacího řízení.“ Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 1 VSPH 5/2008-A-10 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSPL 20 INS 437/2008

256 Nedoložení příloh „ Náležitosti návrhu na povolení oddlužení a jeho povinné přílohy, včetně jejich náležitostí, jsou v § IZ vymezeny tak, aby soudu poskytly dostatečný podklad pro rozhodnutí o tom, zda jsou dány podmínky pro povolení (a schválení) oddlužení, a aby umožnily věřitelům (popř. soudu) kvalifikovaně posoudit, kterým ze způsobů stanovených v § 398 IZ má být oddlužení provedeno. Proto insolvenční soud ve smyslu § 393 odst. 2 IZ musí po dlužníku požadovat i předložení všech předepsaných příloh návrhu obsahujících stanovené náležitosti, a pokud dlužník tomuto požadavku ani přes jeho výzvu nevyhoví, návrh na povolení oddlužení dle § 393 odst. 3 IZ odmítne.“ Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 9/2008-A-8 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSUL 46 INS 346/2008

257 Přílohy v reorganizaci (stejně i u oddlužení) Z ust. § 320 odst. 3 IZ totiž zcela jednoznačně vyplývá, že insolvenční soud odmítne návrh na povolení reorganizace jak tehdy, kdy návrh přes výzvu není doplněn a v řízení o něm pro tento nedostatek nelze pokračovat, tak i v případě, pokud k němu přes výzvu nejsou připojeny požadované přílohy, anebo pokud tyto přílohy přes výzvu soudu stanovené náležitosti neobsahují. Z této zákonné úpravy je zřejmé, že v případě, že se jedná o absenci příloh, nebo absenci náležitostí jednotlivých příloh, není podmínkou odmítnutí návrhu hodnocení toho, zda tyto nedostatky neumožňují v řízení pokračovat. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 3 VSOL 188/2008 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 27 INS 1207/2008

258 Příloha součást návrhu Dále v návrhu dlužník tvrdí, že má věřitele „a jejich soupis je přílohou návrhu“. Tímto odkazem na přílohu návrhu učinil dlužník součástí návrhu obsah přílohy, v níž jsou přesně označeni jeho věřitelé, výše závazků, jejich důvod a splatnost. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 1 VSOL 29/2008-A-9 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSOS 981/2008

259 Náležitosti seznamu závazků Pokud dlužník v seznamu závazků neuvedl nic o popření v seznamu uvedených pohledávek a neuvedl nic o jejich zajištění, vyplývá z něj, že tyto pohledávky nepopírá a že zajištěny nejsou Údaj o popření a o zajištění, případně o popření zajištění, musí dlužník v seznamu výslovně uvést jen pokud tyto skutečnosti nastaly a není třeba uvádět, že nenastaly, jak vyplývá z dikce ustanovení § 104 odst. 3 insolvenčního zákona. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 1 VSOL 72/2008-A-22 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSBR 39 INS 1564/2008

260 Prohlášení o správnosti a úplnosti příloh Součástí formuláře návrhu n povolení oddlužení je prohlášení, podle něhož „údaje v návrhu na povolení oddlužení a jeho přílohách jsou pravdivé“. Pokud je takovéto prohlášení součástí formuláře návrhu na oddlužení spojeného s insolvenčním návrhem, jehož podobu zveřejnilo ministerstvo, dlužník této služby využil a nemůže návrh na oddlužení podat jinak než na předepsaném formuláři, je potřeba vztáhnout potvrzení „pravdivosti“ obsahu příloh, které je součástí formulářové podoby spojených návrhů, na všechny přílohy k podanému návrhu bez rozlišení, zda se formálně jedná o přílohu k insolvenčnímu návrhu či o přílohu k návrhu na oddlužení. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 1 VSOL 72/2008 ve věci KSBR 39 INS 1564/2008

261 Podepsání návrhu § 392 odst. 3 IZ Dlužník Dlužníkův manžel – musí výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí Osoba, která se zavazuje jako spoludlužník nebo ručitel Všechny podpisy musí být úředně ověřeny návrh nelze podat elektronicky ?

262 Odstranění vad návrhů I. § 128, 393 IZ !!! Insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení = dvě podání !!! § 128 vady insolvenčního návrhu se neodstraňují soud návrh automaticky odmítá nejprve insolvenční návrh odmítnutí insolvenčního návrhu k návrhu na povolení oddlužení se nepřihlíží nejde o překážku podle § 395 odst. 2 písm. a) IZ

263 Odstranění vad návrhů II. odstranění vad návrhu na povolení oddlužení nebo jeho příloh výzva dle § 393 IZ Lhůta max. 7 dnů Poučení jak má být oprava nebo doplnění provedeno Nesplněná výzva insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne rozhodnutí o řešení úpadku dlužníka konkursem, resp. prohlášení konkursu (§ 396 odst. 1 IZ) odvolání proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem je přípustné

264 Doplnění insolvenčního návrhu Námitka odvolatelky, že byla připravena návrh okamžitě doplnit, není případná, protože podle § 128 odst. 1 IZ, se insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti bez dalšího odmítne, aniž by navrhovatel byl postupem podle § 43 o.s.ř. vyzýván k jeho opravě nebo doplnění. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 3 VSOL 77/2008 ve věci KSOS 14 INS 2415/2008

265 Doplnění návrhu v odvolacím řízení „ Jestliže insolvenční návrh neobsahuje náležitosti stanovené v § 103 odst.1 a 2 IZ a pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat, insolvenční soud, aniž by určil navrhovateli lhůtu k jeho doplnění či opravě, dle § 128 odst.1 IZ jej bez dalšího odmítne. Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnu návrhu podle § 128 odst. 1 IZ, a proto nemají z hlediska posouzení věcné správnosti tohoto usnesení žádného významu ta doplnění insolvenčního návrhu, jež navrhovatel učinil k odstranění jeho nedostatků až v rámci odvolacího řízení.“ Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 1 VSPH 5/2008-A-10 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSPL 20 INS 437/2008

266 Vady insolvenčního návrhu Vady insolvenčního návrhu může totiž dlužník odstraňovat jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu, tedy ve lhůtě podle § 128 odst. 1 IZ. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 2 VSOL 25/2008 ve věci KSBR 24 INS 763/2008

267 Předběžné opatření Až na výjimky uvedené v § 113 IZ se i pro insolvenční řízení použijí ustanovení § 74 a násl. o.s.ř. včetně ustanovení § 75b o.s.ř.. Podle odstavců 1 a 2 tohoto ustanovení k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením je povinen navrhovatel složit nejpozději ve stejný den, kdy podal soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve vši ,- a v obchodních věcech ve výši ,- Kč. (Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 3 VSOL 27/2008 ve věci KSOS 34 INS 499/2008)

268 Zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení § 394 IZ je možné: a) současné zpěvztetí návrhu na zahájení ins. řízení + návrhu na povolení oddlužení b) jen návrhu na povolení oddlužení lze do okamžiku kdy soud rozhodne o schválení oddlužení (§ 406 IZ) (povolení oddlužení, schůze věřitelů, schválení oddlužení) zastavení řízení pouze o návrhu na povolení oddlužení + rozhodnutí o řešení úpadku dlužníka konkursem, resp. prohlášení konkursu (§ 396 odst. 1 IZ) odvolání proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem je přípustné Není možné následně podat návrh na povolení oddlužení znovu (překážka podle § 395 odst. 2 písm. a) IZ)

269 Zpětvzetí insolvenčního návrhu V přezkoumávané věci vzala dlužnice svůj insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení zpět před vydáním rozhodnutí o úpadku nebo jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu (§ 129 odst. 1 IZ). Soud prvního stupně proto zcela správně postupoval podle § 130 odst. 1 věty první IZ a insolvenční řízení zastavil. I v insolvenčním řízení platí obecná procesní zásada, že odvolání zpětvzetí návrhu na zahájení řízení není přípustné, s výjimkou případů dle ust. § 41a odst. 4 o.s.ř.. Jakmile byl účinně návrh vzat zpět, nelze následným úkonem účinky tohoto zpětvzetí odvolat a řízení tak navrátit do původního stavu. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 2 VSOL 34/2008 ve věci KSOS 31 INS 600/2008

270 FÁZE II. POVOLENÍ ODDLUŽENÍ

271 Zamítnutí návrhu na povolení oddlužení I. § 395 odst. 1 písm. a) + odst. 3 IZ jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat: návrhem sledován nepoctivý záměr to je zejména: - řešení závazků z předchozí podnikatelské činnosti - jestliže ohledně dlužníka probíhalo v posledních 5 letech insolvenční nebo jiné obdobné řízení - v posledních 5 letech byl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy rozhodnutí o řešení úpadku dlužníka konkursem, resp. prohlášení konkursu (§ 396 odst. 1 IZ) odvolání proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem je přípustné

272 Zamítnutí návrhu na povolení oddlužení II. § 395 odts. 1 písm. b) IZ hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé bude nižší než 30% jejich pohledávek (ledaže s tím tito věřitelé souhlasí) dlužník musí v návrhu na povolení oddlužení podrobně popsat okolnosti, z nichž lze usuzovat výši hodnoty plnění, kterou nezajištění věřitelé obdrží rozhodnutí o řešení úpadku dlužníka konkursem, resp. prohlášení konkursu (§ 396 odst. 1 IZ) odvolání proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem je přípustné

273 Úhrada 30% + zajištění Z uvedeného je zřejmé, že skutková zjištění, z nichž soud prvního stupně při posouzení návrhu na povolení oddlužení vycházel, byla správná a úplná, a zcela správná byla i jeho úvaha, že pro povolení oddlužení postačí, pokud je podmínka přípustnosti oddlužení stanovená § 395 odst. 1 písm. b) IZ (předpoklad dosažení minimálního třicetiprocentního uspokojení nezajištěných věřitelů, kteří nesouhlasili s nižším plněním) splněna alespoň v případě jednoho z možných způsobů, jímž lze oddlužení dle § 398 IZ provést, přičemž v této fázi by zřejmě měla být splněna v rámci daného způsobu oddlužení, když dlužníkem uvažovaná kombinace obou způsobů oddlužení není vzhledem k odlišnému právnímu režimu těchto způsobů zákonem předpokládána. Žádného pochybení se soud nedopustil ani v úsudku, že má-li zajištěný věřitel (§ 2 písm. g) IZ) ve smyslu § 398 IZ (ve spojení s § 167 a § 298 a násl IZ) při obou formách oddlužení právo na uspokojení své pohledávky ze zpeněžení majetku sloužícího k jejímu zajištění, z hlediska zkoumání podmínky přípustnosti oddlužení dle § 395 odst. 1 písm. b) IZ při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení má existence zajištěné pohledávky významu toliko při zkoumání předpokladů pro oddlužení provedeného zpeněžením majetkové podstaty, při němž pak lze pro uspokojení nezajištěných věřitelů uvažovat hodnotu předmětu zajištění jen v rozsahu, v němž převyšuje výši zajištěné pohledávky. Stejně tak soud správně dovodil, že pohledávky odměny a hotových výdajů insolvenčního správce (§ 168 odst. 2 písm. a) IZ) či pohledávky na výživném ze zákona (§ 169 odst. 1 písm. e) IZ) mají ve smyslu § 168 odst. 2 a § 169 odst. 2 IZ právo na úplné přednostní uspokojení před ostatními nezajištěnými pohledávkami, jež jsou do oddlužení pojaty. Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 1 VSPH 169/2008 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSHK 42 INS 2002/2008

274 Zamítnutí návrhu na povolení oddlužení III. § 395 odst. 2 IZ znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto ( zamítnut) nevztahuje se na řízení vedené podle ZKV dosavadní výsledky insolvenčního řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení týká se to pouze insolvenčního řízení – nikoliv osobního života rozhodnutí o řešení úpadku dlužníka konkursem, resp. prohlášení konkursu (§ 396 odst. 1 IZ) odvolání proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem je přípustné

275 Nepoctivý záměr Výčet případů nepoctivého záměru je sice demonstrativní, avšak to nic nemění na skutečnosti, že nelze s ohledem na slova uvozující věty „lze usuzovat zejména tehdy“ dospět k jinému závěru než že případy pod § 395 odst. 3 písm. a) a b) jsou „zejména“ případy takového nepoctivého záměru bez dalšího. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 5/2008-A-16 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSOS 34 INS 110/2008

276 Vyvrácení domněnky o nepoctivém záměru Ani pravomocné odsouzení v rozhodné době před podáním návrhu na povolení oddlužení pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy dlužníka zcela nezbavuje možnosti úspěšně se domáhat povolení oddlužení. Musí však tvrdit a prokazovat takové specifické okolnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na to, že i přes existenci odsouzení se u něho o nepoctivý záměr nejedná. Obecně lze říct, že takové okolnosti by mohly spočívat např. v tom, že dlužník uhradil škodu způsobenou trestným činem, zcela výjimečnými okolnostmi případu, jež mohou vyplývat zejména z povahy trestného jednání dlužníka, míry jeho účasti na spáchání činu, následku jeho jednání, výši a druhu uloženého trestu apod., či v chování dlužníka po vynesení odsuzujícího rozsudku. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 2 VSOL 181/2008 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 40 INS 3720/2008.

277 Rozhodnutí o povolení oddlužení rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka § 148 odst. 3 IZ insolvenční návrh podán dlužníkem současně s rozhodnutím o úpadku dlužníka § 149 odst. 2 IZ insolvenční návrh podán věřitelem samostatné rozhodnutí do 30 dnů od rozhodnutí o úpadku dlužníka – nemusí předcházet schůze věřitelů Odvolání proti rozhodnutí soudu není přípustné

278 Insolvenční správce v oddlužení POVINNOSTI: Provedení soupisu majetkové podstaty dlužníka (§ 205 – 230 IZ) Sestavení seznamu přihlášených pohledávek (§ 189 IZ) OPRÁVNĚNÍ: Insolvenční správce a dispoziční oprávnění: základní úprava - § 229 odst. 3 písm. a) + d) IZ Po schválení oddlužení (§ 406 IZ): NEZAJIŠTĚNÝ MAJETEK ZAJIŠTĚNÝ MAJETEK Oddlužení prodejem majetku - § 408 IZ Oddlužení prodejem majetku - § IZ Oddlužení ve splátkách - § 409 odst. 1 a 2 IZ Oddlužení ve splátkách - § 409 odst. 3 IZ

279 §§ 408 a 409 IZ § 408 (1) O účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležejícího do majetkového podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu. Dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá po schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. (2) Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, se v insolvenčním řízení dále postupuje podle ustanovení tohoto zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkursu. § 409 (1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkového podstaty v době schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. (3) Majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

280 Přihlášky pohledávek a přezkum Věřitelský návrh (§ 149 odst. 2 IZ): lhůta pro podávání přihlášek (136 odst. 3 a 4 IZ) 30 dnů – 2 měsíce Přezkumné jednání ( § 137 odst. 2 věta první IZ) nejpozději 2 měsíce po uplynutí lhůty k podávání přihlášek Seznam přihlášených pohledávek (§ 189 odst. 3 IZ) max. 15 dnů před 1. PJ max. 45 dnů kontrola přihlášek, odstranění jejich vad od uplynutí lhůty pro podávání přihlášek Dlužnický návrh (§ 148 odst. 3 IZ): lhůta pro podávání přihlášek (136 odst.4 IZ) 30 dnů Přezkumné jednání ( § 137 odst. 2 věta druhá IZ) max. 15 dnů po uplynutí lhůty k podávání přihlášek Seznam přihlášených pohledávek (§ 189 odst. 3 IZ) max. 3 dny před 1. PJ max. 12 dnů kontrola přihlášek, odstranění jejich vad od uplynutí lhůty pro podávání přihlášek

281 Účinky popření pohledávky dlužníkem při přezkumném jednání § 410 IZ pouze při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře popření pohledávky dlužníkem stejné účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem popření pravosti nebo výše zajištěné pohledávky dlužníkem (§ 410 odst. 3 IZ) jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená lhůta pro podání incidenční žaloby (§ 410 odst. 2 IZ) od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku

282 Úhrada popřené pohledávky § 411 odst. 2 IZ Částky připadající na popřené pohledávky hradí dlužník k rukám insolvenčního správce Poté kdy bude zjištěna skutečná výše pohledávky insolvenční správce: - vyplatí příslušnou částku věřiteli jehož pohledávka byla popřena a následně zjištěna nebo - rozdělí tuto částku poměrně mezi ostatní nezajištěné věřitele – mimořádná splátka

283 FÁZE III. URČENÍ ZPŮSOBU PLNĚNÍ ODDLUŽENÍ SCHVÁLENÍ ODDLUŽENÍ

284 Způsoby oddlužení § 398 odts. 2 IZ Prodejem majetku jako při zpeněžení majetkové podstaty v konkursu zpeněžení - insolvenční správce Nevztahuje se na majetek, který dlužník nabyl po schválení oddlužení prodejem majetku (příjmy) zajištění věřitelé: uspokojují pouze z majetku sloužícího k zajištění jejich pohledávek přihlášených a zjištěných jako zajištěné zpeněžení - §§ IZ § 398 odst. 3 IZ Splátkový kalendář dlužník po dobu 5 let měsíčně splácí nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky částka se rozvrhne mezi nezajištěné věřitele poměrně podle výše jejich pohledávek zajištění věřitelé (§ 398 odst. 3 poslední věta IZ): uspokojují pouze z majetku sloužícího k zajištění jejich pohledávek přihlášených a zjištěných jako zajištěné zpeněžení - §§ IZ

285 Rozhodování o způsobu oddlužení I. § 399 – 401 IZ rozhodují pouze nezajištění věřitelé !!! – zajištění věřitelé nikdy nehlasují!!! hlasování: 1.na schůzi věřitelů 2. prostřednictvím hlasovacího lístku 2.1. po zahájení řízení (hlasovací lístek doručují insolvenčnímu soudu) 2.2. před zahájením insolvenčního řízení – k hlasování se přihlédne jen přihlásí-li věřitel svoji pohledávku (hlasovací lístek doručují dlužníkovi) Dlužník se nedostaví na schůzi věřitelů, která má hlasovat o způsobu oddlužení má se za to, že vzal svůj návrh zpět (§ 399 odst. 2 IZ) zastavení řízení o návrhu na povolení oddlužení + rozhodnutí o řešení úpadku dlužníka konkursem, resp. prohlášení konkursu (§ 396 odst. 1 IZ) odvolání proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem je přípustné

286 Rozhodování o způsobu oddlužení II. § 402 IZ Rozhodnutí o způsobu oddlužení je přijato hlasovala-li pro něj prostá většina přihlášených nezajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek. soud nemá možnost zrušit usnesení schůze věřitelů o způsobu oddlužení´(§ 54 odst. 1 IZ) O způsobu oddlužení rozhodne insolvenční soud: 1. Jestliže rozhodnutí není přijato schůzí věřitelů 2. nejsou-li přihlášeni žádní nezajištění věřitelé Insolvenční soud rozhodne o způsobu oddlužení do konce schůze věřitelů, která byla za účelem zvolení způsobu oddlužení svolána.

287 Skutečnosti odůvodňující zamítnutí návrhu na povolení oddlužení § 403 IZ skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí insolvenčního návrhu, ale nebyly soudu v době rozhodování o povolení oddlužení známy a současně : insolvenční správce na ně věřitele upozorní před rozhodováním schůze věřitelů o způsobu oddlužení věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení podají námitku k insolvenčnímu soudu do konce schůze věřitelů, na které bylo hlasováno o způsobu oddlužení – soud pro jejich projednání nařídí zvláštní jednání námitky důvodné rozhodnutí o neschválení oddlužení + rozhodnutí o řešení úpadku dlužníka konkursem (prohlášení konkursu ) odvolání je přípustné námitky nedůvodné, nebo nejsou-li vzneseny = rozhodnutí o schválení oddlužení

288 Nové skutečnosti pro neschválení oddlužení V daném případě však žádné nové skutečnosti oproti těm, jež byly soudu známy v době, kdy rozhodoval o povolení oddlužení, najevo nevyšly: zjištění o majetkové situaci dlužnice popsané v insolvenčním návrhu, v návrhu na oddlužení a v listinách k nim připojených nedoznalo žádných změn, skutečnost, že její majetek (tvořený v podstatě toliko dvěma těžko dobytnými pohledávkami) nepostačuje na uspokojení 30% pohledávek věřitelů, byla od počátku řízení zjevná a způsob, jakým v minulosti použila vypůjčené finanční prostředky, je pro posouzení existence důvodů vedoucích k neschválení oddlužení irelevantní. Jinými slovy, závěr o nepoctivém záměru dlužnice postrádá oporu ve skutkových zjištěních. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 2 VSPH 7/2008 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. MSPH 59 INS 167/2008

289 Námitky proti povolení oddlužení Právo namítat skutečnosti bránící schválení oddlužení dle § 403 odst. 2 IZ a hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze přihlášení nezajištění věřitelé, když zajištění věřitelé mají i v případě řešení úpadku oddlužením (v obou jeho formách) právo na stejné uspokojení jejich pohledávek ze zpeněžení předmětu zajištění, jaké jim náleží v konkursu. V daném případě se však žádný ze čtyř přihlášených nezajištěných věřitelů nezúčastnil schůze věřitelů konané dne , již soud v řádně zveřejněném rozhodnutí o úpadku a o povolení oddlužení ze dne svolal, ani nehlasoval o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů. Tímto svým postojem ovšem nezajištění věřitelé nejenže rezignovali na své právo zúčastnit se prostřednictvím hlasování rozhodnutí o způsobu, jímž má být oddlužení provedeno, ale dali tak rovněž najevo, že žádné námitky stran nepřípustnosti oddlužení nehodlají uplatnit, a že ani nereflektují na možnost s případnými novými zjištěními v tom směru se seznámit. Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 1 VSPH 170/2008 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn KSUL 70 INS 2162/2008

290 Rozhodnutí o neschválení oddlužení Ustanovení § 405 IZ umožňuje insolvenčnímu soudu, aby i ve fázi insolvenčního řízení po rozhodnutí o způsobu oddlužení schůzí věřitelů schválené oddlužení neschválil a rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka v případech, kdy zejména dodatečně vyjdou najevo stejné skutečnosti, pro něž by bylo lze zamítnout návrh na povolení oddlužení z důvodů uvedených v § 395. Stane-li se tak v situaci, kdy ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů a kdy by měl o způsobu oddlužení rozhodnout na místo schůze věřitelů insolvenční soud, takové rozhodnutí soud již nevydává a rovnou rozhodne o neschválení oddlužení. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 2 VSOL 70/2008 ve věci KSBR 31 INS 156/2008

291 Rozhodnutí o schválení oddlužení – zpeněžením majetku § 406 odst. 2 informace o tom, kdo je insolvenční správce, označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30% jejich pohledávky a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se věřitelé s dlužníkem dohodli

292 Příjem dlužníka Do splátkového kalendáře dlužníka, který je nutno hodnotit ve smyslu splnění podmínky oddlužení plněním splátkového kalendáře dle § 398 odst. 3 IZ, je možno zahrnout pouze příjem dlužníka samotného. Nelze do něho totiž zahrnout příjmy jeho manželky, neboť ta, jak vyplývá z obsahu spisu, se nezavázala poskytovat dlužníkovi pravidelný finanční obnos právně závazným způsobem a soudně vynutitelným právním úkonem a její příjem proto může být postižen výkonem rozhodnutí na základě návrhu společných věřitelů dlužníka i jeho manželky. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 68/2008-A-24 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 27 INS 323/2008

293 Příjem druhého manžela Účinky zahájení insolvenčního řízení ohledně majetku dlužnice nechrání příjem jejího manžela před postižením výkonem rozhodnutí ze strany věřitelů, vůči nimž jsou dlužnice a její manžel zavázáni ze společných závazků společně a nerozdílně ( § 145 odst. 3 občanského zákoníku). Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 3 VSOL 21/2008 ve věci KSOS 34 INS 26/2008)

294 Výpočet částky pro splátky Při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením je insolvenční soud vázán ustanovením § 398 odst.3 věty první, insolvenčního zákona a při úvaze, zda je dlužník schopen splnit požadavek stanovený v § 395 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, musí vycházet z výše splátek odpovídajícím těm částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek podle ustanovení § 278 a § 279 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s nařízením vlády č. 595/2006 Sb., a ustanovením § 279 odst. 2 o.s.ř., ve spojení s ustanovením § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a ustanovením § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 1 VSOL 64/2008 ve věci KSBR 39 INS 703/2008

295 Rozhodnutí o schválení oddlužení splátkový kalendář I. § 406 odst. 3 písm. a) IZ uloží dlužníkovi, aby po dobu 5 let (od okamžiku zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku) platil nezajištěným věřitelům vždy ke každému 1. dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení,

296 Rozhodnutí o schválení oddlužení splátkový kalendář II. § 406 odst. 3 písm. b) + c) IZ označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku dlužníka, a uvede způsob výpočtu částky, která z těchto příjmů zůstane dlužníkovi, označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli.

297 Způsob výpočtu částky, která dlužníkovi zůstane I. § 406 odst. 3 písm. b) IZ A) Stanoví si základní částku tj. částku, která nesmí být dlužníkovi sražena z čisté měsíční mzdy. Základní částka je rovna úhrnu dvou třetin součtu 1)částky životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č.110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu ) a 2)částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od – obyvatel (§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ) dále jen nezabavitelná částka 3)a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné (Nařízení vlády č.595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto usnesení).

298 Způsob výpočtu částky, která dlužníkovi zůstane II. B)od čisté mzdy odečte základní částku, výsledek zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Tento výsledek vydělí třemi. C)Výsledek výpočtu podle písm. B) připočte k základní částce stanovené podle písm. A).