Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“

Prezentace na téma: "Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“"— Transkript prezentace:

1 Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_ČjL.2.03 Vytvořeno: Ověřeno: DD Třída: 2. OA, 2. VE

2 Národní obrození Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace. Předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 2. Autor: Mgr. Martina Sedlářová Časový rozsah: 1 vyučovací hodina Pomůcky: žádné Klíčová slova: jazyková kultura, puristé, novotvary, novočeská poezie, drama, próza, věda, křísitelé Anotace: Obecná charakteristika poslední třetiny 18. stol. Žák se z prezentace dozví o stavu jazyka v tomto období, kdo byli puristé, o zrodu českého dramatu, prózy, poezie a vědy pěstované v češtině. V závěru prezentace se nachází krátký test pro zopakování látky formou otevřených otázek a přiřazování.

3 1. Fáze – obecná charakteristika počátku NO
Národní Obrození 1. Fáze – obecná charakteristika počátku NO

4 Obecná charakteristika
v druhé pol. 18. století byla situace česky psané literatury velmi neutěšená náročnější tvorba se česky nepěstovala ubývalo i českých knih určených širšímu publiku klesala jazyková kultura - čeština už nestačila na vyjadřování pojmů a představ v tzv. vyšší oblasti jazyka = věda, státní správa, vojenství, ...

5 mnohá slova z náročnější starší literatury vyšla z užívání a pro nové pojmy se nedostávalo nových slov čeština se stala doménou tzv. brusičů neboli puristů často amatéři neznající dostatečně český jazyk chtěli ho „očistit“ od cizích slov - vytvářeli novotvary - nesmyslně a neorganicky

6 Ukázka brusičského jazyka
úryvek z usnesení moravských stavů r. 1769: Potahovali se tí věrnoposlušní Moravští Stavové předně na jejich zde nahoře v předběžicích již odevzdané nejpoddanější Představování, v kterémžto z jedné Strany toho od posledně přestálý težke Vojny od Roku k Roku vždy hlouběji vpadlého, ano až do nejvyššího Zemdlení vstoupeného Zámožnosti Stavu společných Moravských Daní-Vybyvatelův, a obzvláště toho ubohýho poddanýho Země Obyvatele: z druhé Strany ale spolu té Moravský Zemi v posledně odběhlým 1769. Pokračování na další straně

7 Roce z nova připadlé velmi citedlné Krůpobyti- Zrustu- a Vodních Škod Případy jejich Císařské Královské Apoštolské Milosti s přesvědčenou toho Pravdou tak živobytně jakož jistotně nejpoddaněji předložený jsou byli, že čim více Lét ještě projde, tim méně ti věrnovroucní zdejší Daně- Vybyvatelové a Poddaní bez Obdržení nejakýho k jejich Sebrání nejvejš zapotřebnýho nejmilostivějšího Ulehčení na vše obecných Odváděčích více schopni býti můžou, ani víc ty dlé Recessu nově vložený obyčejný Danní Povinnosti, neméně tedy ty jim ještě více ukládající vyvýšené Komorní Válečný-Dluhův- a ostatní nedobyčejný Ouklady mimo jejich ho docela vyvrácení na hotově vymahati. 

8 od pol. 70. let 18. stol. však nastává obrat
knižní produkce v českém jazyce zase přibývá a čeština se postupně znova zmocňuje pozic, které ztratila v pobělohorské době vzniká novočeská poezie, drama i próza - během dvou tří generací vzniká i česká věda

9 vědecká tvorba opouští:
latinu, která se rozrostla v pobělohorské době (Balbín) němčinu, kterou se psalo pro české kulturní potřeby v začátcích obrození (Dobrovský) rodí se věda pěstovaná česky (Jungmann, Palacký, Šafařík, Purkyně) Tato doba nového vzestupu se nazývá národní obrození. pro českou vědu národního obrození je důležitý vznik Královské české společnosti nauk

10 Teorie o vzniku národního obrození
Tzv. křísitelská   NO je v 19. stol. pokládáno za jakýsi zázrak      pobělohorské temno je považováno za národní smrt      ústní lidová slovesnost není brána jako součást budoucího vývoje      obrození bylo proto charakterizováno jako „národní vzkříšení“      obrozeneckým pracovníkům se říkalo křisitelé      literárně historický spis - Antonín Rybička - Přední křisitelé národa českého (1883)

11 Opakování

12 Otázky: O co se snažili puristé a co tvořili?
chtěli český jazyk "očistit" od cizích slov vytvářeli novotvary - nesmyslně a neorganicky Jmenujte tzv. vyšší oblasti jazyka: věda, státní správa, vojenství, … od pol. 70. let 18. stol. nastává obrat v českém jazyce. Popište, v čem obrat nastává. Jak se nazývá teorie o vzniku národního obrození? Popište ji.

13 Poznejte význam novotvarů:
„ředlnosta“ „jezlín“ „letodník“, „rokodník“ „čistonosoplena“ „bručka“ „spěšnovod“ „sestromuž“ „zelenochrupka“ „myslivíř“ „klapkobřinkostruna“ Generál Talíř Kalendář Kapesník Basa Pošťák Švagr Salát Student klavír

14 KONEC Navazující prezentace: VY_32_INOVACE_ ČjL Národní obrození fáze – péče o jazyk Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.