Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců CZ.1.07/1.2.00/08.0104.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců CZ.1.07/1.2.00/08.0104."— Transkript prezentace:

1 Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců CZ.1.07/1.2.00/

2 Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení CZ.1.07/1.2.00/

3 Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců český národní jazyk představuje výrazově velmi bohatý jazyk psaná a mluvená podoba češtiny je v současnosti natolik odlišná, že i jazykovědci si kladou otázku, zda jazyk psaný a mluvený představuje jeden jazyk, dva mody téhož jazyka, nebo dvě různé jazykové varianty

4 Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců V českém prostředí však k tomuto rozdílu přistupuje i odlišnost mezi spisovným jazykem a různými obměnami nespisovnými (existence variant není však nic neobvyklého v žádném jazyce).

5 Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinc Obecná čeština je hodnocena jako nejvýznamnější interdialekt, který v českém prostředí funguje v úloze „třetího standardu“ (Chloupek, in: Čechová, 1997, s. 43), a užívá ji většina domorodých českých mluvčích při běžně mluvené komunikaci na celém území Čech a značné části Moravy.

6 Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců Obecná čeština aspiruje tedy na celonárodní nespisovný útvar, čímž se vzdaluje své původní interdialektické podstatě.  Konkurence spisovné a obecné češtiny, někdy posuzovaná jako specifický případ jazykové diglosie, vzbuzuje v českém jazykovém prostředí v současné době stále větší pozornost.

7 Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců Rozdílné jsou názory jazykovědců na její místo, rozsah užití a komunikační roli v naší jazykové kultuře. Příslušné výzkumy i praktické využití získaných poznatků přinášejí na počátku nového tisíciletí určité posuny např. ve výuce cizinců v tom, že spisovný jazyk je zdůrazňován s podstatně menší intenzitou než dříve a obecná čeština proniká i do učebnic češtiny pro cizince (viz např. Hádková, M.: Čeština pro azylanty A, Brno 2007; Holá, L. Czech Step by Step, Praha 2001 a další) i do různých publikací určených cizincům.

8 Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců Začlenění běžně mluveného jazyka, výstižněji běžné mluvy (termíny označujeme soubor jazykových prostředků užívaný při běžně mluvené komunikaci, jež nejsou v analytické praxi jazykovědy termínu obecná čeština zřejmě příliš vzdáleny, viz Chloupek, in: Čechová, 1997, s. 44), do výuky českého jazyka i češtiny jako cizího jazyka je problémem, se kterým se setkávají nejen učitelé češtináři, ale i učitelé češtiny pro cizince.

9 Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců Velmi nepřehledná situace v české lingvistické praxi, jež se v minulých letech běžně mluvenému jazyku systematicky a v dostatečné míře nevěnovala, nese i svůj podíl na nedostatečné připravenosti pedagogů, absenci metodických zásad užití a prezentace toho typu jazyka ve výuce.

10 Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců Vzhledem ke stále většímu důrazu na komunikační zřetel při osvojování si cizího jazyka se zamýšlíme nad tím, zda předkládat cizincům české frazémy  v podobě spisovné, se kterou se však dnes setkáme většinou jen již v starších literárních textech,  či v obecněčeském nebo běžně mluveném jazyce, jenž v současnosti v jazyce převládá.

11 SERR – A1 Úroveň A1 (Breakthrough) je podle SERR (česky, Olomouc 2002) charakterizována jako nejnižší úroveň užívání jazyka. Základním prostředkem je spisovný jazyk, slohově nepříznakový a bez expresivity. Frazeologické jednotky jako rčení, pořekadla, přísloví jsou však většinou příznakové, často expresivní a omezené na určité slohové sféry, a proto netvoří podle Rámce součást počáteční úrovně ovládání jazyka.

12 SERR – A1 Avšak úroveň A1 uvádí uživatele do situací každodenního praktického života, a to i za pomoci frazeologických spojení a jednoduchých frazémů prezentovaných bez gramatiky (např. otázkou: Kdo je na řadě?, odpověďmi na úvodní dotaz: Jak se máš/máte? – Nestojí to za nic. Ujde to.), což je důkazem toho, že jednoduché frazémy jsou v českém jazyce součástí již počáteční úrovně A1.

13 SERR – A2 Cílem druhé úrovně jazykové způsobilosti uživatele základů jazyka (A2 – Waystage)  je schopnost dorozumět se v daném cizím jazyce s rodilými mluvčími nejen v běžných komunikačních situacích každodenního života, ale též při výměně názorů i zkušeností, přičemž se výrazně zvyšuje schopnost monologického projevu.

14 SERR – A2 Ačkoliv potřeba využívat frazémů pro živější vyjadřování, pro odstiňování projevů z hlediska stylového a z hlediska expresivity i s ohledem na národní tradici aj. není na této úrovni ovládání jazyka prezentována, nacházíme v české verzi popisu A2 odkazy na frazémy:  dobrou chuť; dobrý den; dobrou noc; být o hladu; být v nesnázích, být v rozpacích; brát (vzít) v úvahu, mít za zlé.. Tyto frazémy, jakož i vše, co v tradičním dělení nespadá pod přísudek slovesný, jsou v kodifikačních pracích posledních desetiletí označovány za predikátové výrazy neboli predikátor….“ (viz A2, s. 146)  3 frazémy jako příklady vedlejších vět podmětných: Kdo se bojí, nesmí do lesa. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí (A2, s. 215).

15 SERR – B1 Na úrovni B1 by měl její uživatel podle SERR udržet dialog nebo diskusi v chodu a vytvářet srozumitelný souvislý projev. Součástí této úrovně jsou jednoduché frazémy užívané v běžné komunikaci, např.: Mít tichou domácnost. Dát si něco na zub. Bez ladu a skladu apod.

16 SERR – B2 Úroveň B2 (Vantage) pak představuje novou mez v ovládání jazyka. Uživatelé si začínají osvojovat schopnost vypořádat se s různou variabilitou řeči, ovládat funkční styly a ustálená spojení, frazémy i idiomy. Žáci na této úrovni mohou sami zvážit, které lexikální jednotky (ustálené výrazy a jednoslovná pojmenování) budou při komunikaci potřebovat.

17 SERR – C1 Úroveň C1 nese podle SERR název „Účinná operační způsobilost“ (Effective Operational Proficiency) a předpokládá plynulou a spontánní komunikaci v cizím jazyce. Žáci jsou schopni vybrat vhodné fráze v konkrétní situaci, ovládnout slohové útvary, rozpoznat hovorové výrazy včetně idiomatických a postřehnout stylové posuny v řeči. Jedná se např. o výrazy jako: Vlízt někomu na hrb. Připadat si jako kreten, nebo o ustálená spojení cizího původu, jež se stala součástí běžného nebo dokonce administrativního styku: nota bene, summa summarum, post scriptum, a priori, de facto apod.

18 SERR – C2 Úroveň C2 (Mastery), tedy „Zvládnutí“, předpokládá přesnost, vhodnost a jazykovou lehkost ve vyjadřování jejích uživatelů. Žáci velmi dobře ovládájí hovorové výrazy včetně frazeologických, přesně vyjádřují i jemnější významové odstíny. „Dostat bajli. Kout pikle. Hrát z voleje.“ Na základě našich zkušeností je důležité dbát na to, aby cizinci v jednom frazému nekombinovali prvky spisovné a obecněčeské : Být nabalenej jako pumpa. Být v rejži. Být taženej.).

19 SERR – C1 a C2 I když české verze referenčních úrovní C1 a C2 nebyly dosud publikovány, lze podle SERR usuzovat, že uživatel C1 by měl porozumět různým typům frazémů (přirovnáním, rčením, pořekadlům, příslovím, event. i některým pranostikám). Dosažení nejvyšší úrovně C2 pak předpokládá nejen určitý rozsah znalosti a chápání frazémů, ale i schopnost využívat frazémů v projevech psaných i mluvených. Frazeologie by pak měla sloužit i jako prostředek úsporného vyjadřování, jazykové ekonomie u komunikačně vyspělého cizince.

20 Výzkum Výzkum o stavu znalostí a chápání tradiční/lidové frazeologie u cizinců nejrůznějších národností výzkum u dětí na 2. stupni ZŠ (8.-9. ročník) u středoškolské mládeže (1–4. ročník SŠ) u dospělých (vysokoškoláci, azylanti, imigranti) v nejrůznějších regionech na území České republiky

21 Výsledky výzkumu Ve frazeologii se projevuje pod vlivem obecné češtiny tendence k unifikaci zejména složených tvarů adjektiv. Souvisí to také s tím, že adjektivní deklinační systém je v obecné češtině oproti spisovnému jazyku jednodušší.

22 Výzkum Morfologickou odlišnost způsobují silné vlivy hláskoslovné. Ve spisovné češtině nedošlo k úžení é > í, a to zejména v konc. složených adjektiv na úplném konci slova a před souhláskou, a tak nekodifikované tvary vzniklé touto změnou se v současném českém jazyce projevují i ve frazémech v daleko větší míře než tvary spisovné.

23 Výzkum Další nespisovné tvary vzniklé změnou (diftongizací) ý > ej (jde o morfologizované jevy hláskoslovné) se ve frazémech vyskytují zejména u adjektiv tvrdých v sg. maskulin (v nom. u životných; v nom.a akuz. u neživotných).

24 Výzkum Na rozdíl od jazyka spisovného má plurál pro všechny rody adjektiv v obecné češtině stejnou koncovku -ý v nom. i akuz. a tyto nekodifikované tvary také v současné frazeologii převládají.

25 Výzkum Srov. koncovky složených adjektiv na úplném konci slova v češtině některých ruských frazémů: např.: ИСТУКАН  СТОЯТЬ (СИДЕТЬ) КАК ИСТУКАН (ИСТУКАНОМ). Неодобр. – v češtině: sedět jako zařezanej (místo zařezaný), zůstat jako omráčenej (místo omráčený), stát jako přikovanej (místo přikovaný), stát jako solnej (místo solný) sloup

26 Výzkum ОЛУХ ОЛУХ ЦАРЯ НЕБЕСНОГО. Прост. неодобр. Глупый человек, болван, простофиля korunovanej (místo spis. korunovaný) vůl, osel; prázdnej (místo prázdný) pytel; učiněnej (místo učiněný) hlupák

27 Výzkum ЖИТЬ НА ШИРОКУЮ (БОЛЬШУЮ) НОГУ (НА БОЛЬ­ШОЙ НОГЕ). Жить богато, широко, не считаясь с затратами. žít na vysoký (místo spis. vysoké) noze

28 Výzkum Odlišnosti lze sledovat i v kořenech slov viz např. frazém КРОВЬ С МОЛОКОМ. Разг. – v obecné češtině je krev a mlíko, na rozdíl od spisovného mléko (porovnej se slov. frazémem: je krv a mlieko)

29 Výzkum НЕВЕСТЬ ГОВОРИТЬ НЕВЕСТЬ ЧТО. Разг. неодобр. Говорить глупости, болтать чепуху plíst (místo spis. plést) pátý přes devátý (páté přes deváté)

30 Výzkum U substantiv proniká zakončení -ma (od původu duálové) v instr. pl. všech rodů z obecněčeské oblasti do spisovné a stává se rodově unifikovanou (přestože nekodifikovanou) koncovkou i ve frazeologii. U substantiv s tvrdým zakončením je typické obecně české zakončení v plurálu na -ama, u substantiv s měkkým zakončením je -ema. (Při spojení se shodným atributem je nespisovnost ještě zřetelnější (koncovka -ma se pak opakuje).

31 Výzkum Tyto tvary slov jsou důkazem toho, že obecná čeština stírá rodové rozdíly, což vede ke zjednodušení morfologického procesu a cizím příslušníkům vyhovuje. Porovnej např. český překlad frazému НЕТИ В НЕТЯХ (НЕТЕХ) БЫТЬ. Устар. Отсутствовать, находиться неизвестно где být za horama, za sedmi (sedmero) horama a sedm i (sedmero) vodama (oproti spis. horami a vodami);

32 Výzkum Obecněčeské odsouvání koncového -l v příčestí minulém sloves: ОБРИ ПОГИБОША АКИ ОБРИ (ОБРЫ, ОБРЕ). Устар. книжн. o ком-л., чем-л. погибшем, исчезнувшем без следа do jisté míry odpovídá český ekvivalent zmizel, jako by se do země propad (místo spis. tvaru propadl).

33 Výzkum Pronikání obecné češtiny (vedle tzv.poloútvarů národního jazyka jako je profesní mluva, slang a argot) do spisovného jazyka se projevuje zvláště v oblasti morfologie a morfonologie, ovšem ovlivňuje i lexikologii. dělat co pro srandu (švandu) králíkům dělat si / udělat si z koho, čeho legraci (srandu, šprťouchlata) dostat bajli nemá ani halíř (ani vindru)

34 F. ČERMÁK Frazeografia słowiańska (sborník příspěvků k výročí prof. H. A. Lilicze. Opole, 2001 F. ČERMÁK: Propoziční frazémy a idiomy v češtině Zlatý voči! Kdyby blbost kvetla, budeš samý poupě; Já mám hlad. – Tak ho hlaď a říkej mu malej!( s. 96) To mi může být ukradený! (s. 97) Hlava nebo vorel? To je vod tebe sice hezký, ale …. A je po ftákách; To dá fušku. (s. 99) X Vzduch je čistý; zatmělo se mu před očima; (s. 98)

35 Závěr Otázkou je, zda cizinec učící se česky vystačí pouze s jednou variantou a zda se bez druhé obejde. Za optimální lze podle našeho názoru samozřejmě považovat znalost obou variant. Někteří učitelé i jazykovědci považují za zcela „kacířské“ učit cizince běžně mluvenému jazyku a podporují pouze výuku spisovné češtině. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že většina cizinců má zájem ovládnout především jazyk neoficiální komunikace, tedy běžnou mluvu. Dle našeho názoru je zapotřebí pečlivě zvážit, kdy, jak a zda vůbec u cizince s výukou obou variant začít, aby např. již tak komplikovaná česká morfologie neuvedla žáka či studenta do „jazykového zmatku“, jenž by ho přivedl k nesystémovému míšení obou variant, jak dokazují mnohé výzkumy.

36 CZ.1.07/1.2.00/ Trojjazyčný frazeokulturologický slovník


Stáhnout ppt "Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců CZ.1.07/1.2.00/08.0104."

Podobné prezentace


Reklamy Google