Úvod do studia jazyka – 4. Gramatika Morfologie.

Prezentace na téma: "Úvod do studia jazyka – 4. Gramatika Morfologie."— Transkript prezentace:

1 Úvod do studia jazyka – 4. Gramatika Morfologie

2 Gramatika Soubor pravidel, kterými se řídí výstavba jednotlivých tvarů nebo celých vět nějakého konkrétního jazyka NEJEN pravopis dělení: morfologie syntax

3 Morfologie Zabývá se jednotlivými výrazy a jejich členěním do morfémů
Zájem především o morfémy gramatické – koncovky, pomocná slovesa U ohebných slovních druhů - popis paradigmat

4 Morfém Nejmenší jednotka nesoucí věcný nebo gramatický význam
Slova x části slov Morfémy: Kořen Sufixy: přípona, koncovka Afixy: předpona, vpona

5 Vznik gramatické kategorie
Nárůst slovní zásoby → nárůst počtu opakujících se vztahů Vyjádření lexikální → gramatické prostředky Přidání formálního příznaku Vydělení části ze skupiny Vznik kategorie s asymetrickým charakterem

6 Gramatické kategorie v Čj
Substantiva rod, číslo, pád Slovesa osoba, číslo, čas, vid dříve i kategorie aspektu

7 Kategorie pádu Syntaktická fce Sémantická fce
Vztah substantiva ke slovesnému přísudku nebo jinému substantivu Sémantická fce Místní vztahy V jednotlivých jazycích se velmi liší Pokud má jazyk jen jeden pád – nejedná se o kategorii pádu (např. : francouzština, angličtina)

8 Kategorie čísla Budována na protikladu kvantitativního charakteru
Jazyky analytického typu – omezenější rozsah Jména hromadná Jména látková Duál Kategorie počítatelnosti

9 Další kategorie Kategorie určenosti: Kategorie slovesného způsobu:
člen určitý člen neurčitý Kategorie slovesného způsobu: indikativ kondicionál imperativ Kategorie diateze: činný rod pasivní rod zvratný rod

10 Gramatické opozice Privativní opozice Synchronní pohled
příznakový člen x neutrální člen dělení kategorie na binární opozice neutrální člen – vyšší počet výskytu Synchronní pohled

11 Funkce bezpříznakového členu
Všichni studenti se dostaví do sborovny. V roce 1348 zakládá Karel IV. v Praze univerzitu. Dělám a budu dělat, jak uznám za vhodné.

12 Japonština Problematika slovních druhů Dělení slovních druhů
Sémantické kritérium Morfologické kritérium Syntaktické kritérium Dělení slovních druhů jógen – ohebné slovní druhy kacujó – ohýbání taigen – neohebné slovní druhy samostatné nesamostatné

13 Slovesa Dělení: syntaktické kritérium: džidóši x tadóši
morfologické kritérium: U-slovesa x Ru-slovesa x nepravidelná slovesa sémantické kritérium: dějová, stavová, pomocná, …

14 Slovesa Nemají infinitiv Časování – aglutinační sufixy Tvary Způsob:
přací, střídavého děje, možnosti, schopnosti, působení na činitele Způsob: pravděpodobnostní zdvořilostní

15 Pomocná slovesa Usměrňují prostorové a časové vztahy
Vytváří formální jádro přívlastku Určuje čas, způsob, příčinu Označuje nutnost, pravděpodobnost

16 Přídavná jména Dělení: Tvary: I-adjektiva Na-adjektiva
přívlastkový, predikátový, minulý i neminulý, příslovečný

17 Podstatná jména Dělení: Druhy: japonská, sinojaponská, převzatá
Obecná jména Vlastní jména Zástupná jména Časová, dějová Druhy: japonská, sinojaponská, převzatá Těsná vazba – spona desu Nerozlišují rod, číslo Množné číslo: tači, demo, ra + sufix

18 Partikule Kontextové Pádové Koncové wa, mo, koso
ga, no, ni, o, to, de, kara, made, jori Koncové ka, jo, wa, ne, na

19 Ostatní slovní druhy Zájmena Číslovky Citoslovce
Druhy: ukazovací, osobní, neurčitá Číslovky 2 soustavy číslovek – japonská, sinojaponská Jednoduché číslovky ve větě – numerativ Citoslovce

20 Kategorie času Minulý Neminulý (Obecný) Přítomný průběhový
Bezpříznakový Přítomnost, budoucnost, současný stav Přítomný průběhový

21 Děkuji za pozornost.