Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Český jazyk 2 morfologie, syntax Mgr. Václav Víška, Ph.D. Katedra českého jazyka a literatury Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové Tel.: 493 331.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Český jazyk 2 morfologie, syntax Mgr. Václav Víška, Ph.D. Katedra českého jazyka a literatury Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové Tel.: 493 331."— Transkript prezentace:

1 Český jazyk 2 morfologie, syntax Mgr. Václav Víška, Ph.D. Katedra českého jazyka a literatury Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové Tel.:

2 Sylabus – CEJMSK2 Akademický rok: 2009/2010 Ročník: 1 Aprobace: MŠ Vyučující: Mgr. Václav Víška, Ph.D. Zakončení: zápočet (souborná zkouška po CEJMSK3 – zkouší dr. Víška) Podmínky k zápočtu: seminární práce Okruhy

3 Osnova Morfolologie Syntax

4 Morfologie Úzus, norma, kodifikace Slovní druhy Podstatná jména Přídavná jména Zájmena Číslovky Slovesa Neohebné slovní druhy

5 Syntax Syntax – závislostní Syntax – valenční Spojovací výrazy Větné členy Základní syntaktické vztahy Větné typy Typologie souvětí

6 Úzus, norma, kodifikace Úzus – zvyk po určité období užívat určitý výraz. Norma – ustálení frekventovaného výrazu odborníky. Kodifikace – zapsání normy do kodifikačních příruček. Pravidla českého pravopisu Výslovnost spisovné češtiny

7 Slovní druhy Významové hledisko – slova plnovýznamová (mají sama o sobě význam) Podstatná jména Přídavná jména Zájmena Číslovky Slovesa Příslovce Citoslovce

8 Slovní druhy Významové hledisko – neplnovýznamová slova – mají význam pouze gramatický, pomocný, nikoliv sama o sobě. Předložky Spojky Částice Morfologické a syntaktické hledisko.

9 Podstatná jména Gramatické kategorie Podstatná jména jsou názvy osob (žena), zvířat (pes), věcí (židle) a samostatné názvy dějů (běhání), vlastností (ochota) a vztahů (láska). Podstatná jména jsou slova ohebná (skloňují se).

10 Druhy podstatných jmen konkrétní (názvy osob, zvířat, věcí: dívka, kočka, strom) abstraktní (názvy dějů, vlastností, vztahů: skákání, závist, láska) obecná – (člověk, rostlina, maso, mouka) vlastní – (píší se s velkým písmenem: Pavel, Čech, Praha, Národní divadlo) Některá podstatná jména mají pouze tvary množného čísla, ale mohou označovat i jednu věc – jsou to podstatná jména POMNOŽNÁ (kamna, dveře). Některá podstatná jména mají zase naopak jen tvary čísla jednotného, ale označují více věcí téhož druhu – jsou to podst. jména HROMADNÁ (dříví, kamení). Podstatná jména LÁTKOVÁ (mléko, voda) označují látku bez zřetele na množství.

11 Přídavná jména Vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem anebo jejich význam jinak omezují (hezký chlapec, cizí člověk, bílý kůň, rychlý běh, otcův dům, jsem velmi šťasten). S podstatnými jmény, k nimž patří, se shodují v rodě, v čísle a v pádě. Jsou to slova ohebná, skloňují se.

12 Přídavná jména tvrdá přídavná jména - ve tvaru složenémmladý, mladá, mladé -ve tvaru jmennémmlád, mláda, mládo měkká přídavná jménajarní, jarní, jarní přivlastňovací přídavná jménaotcův, otcova, otcovo, matčin, matčina, matčino

13 Stupňování přídavných jmen 1.stupeň-veselý 2.stupeň-veselejší (přípony –í, -ejší, -ější) 3.stupeň-nejveselejší (2.stupeň + předpona nej)

14 Zájmena Zastupují podstatná jména nebo na ně ukazují. Neoznačují osoby, zvířata, věci a jejich vlastnosti přímo. Jsou to slova ohebná, skloňují se.

15 Skloňování zájmen Pád, číslo, rod Vzor bezrodá (já, ty, my, vy, se) – mají zvláštní skloňování rodová - zájmenné skloňování tvrdý vzorten měkký vzornáš - složené skloňování mladý, jarní Skloňování vybraných zájmenSkloňování vybraných zájmen

16 Číslovky Jsou slova významu číselného. Označují počet, pořadí, druh, násobenost nebo podíl. Jsou to slova ohebná, skloňují se. Číslovky určité – označují určitý počet, pořadí (lze je vyjádřit číslicemi – tři, třetí, trojí, třikrát). Číslovky neurčité – nevyjadřují určitý, přesný počet (nelze je vyjádřit číslicemi – několik, mnoho, málo, několikátý, několikerý, několikrát). Skloňování číslovek.Skloňování číslovek.

17 Slovesa Vyjadřují činnost (pracovat), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat). Jsou to slova ohebná, časují se. Slovesné kategorie – osoba, číslo, způsob, čas, rod, vid. Třída, vzor.

18 Slovesné tvary Určité vyjadřují všechny mluvnické tvary slovesné: OSOBA, ČÍSLO, ZPŮSOB, ČAS, ROD, VID. Neurčité určitou osobu nevyjadřují a z ostatních významů pouze některé.

19 Neurčité slovesné tvary Infinitiv činný – plakat – pouze rod, vid Příčestí činné – plakal – číslo, rod, vid Příčestí trpné – volán – číslo, rod Přechodník činný přítomný – vid, rod, čas Přechodník činný minulý – vid, rod, čas Přechodník trpný – byv nesen – vid, rod, čas Infinitiv trpný – být volán, voláno, volána – rod, vid

20

21 Věta – výpověď Věta Abstraktní, v komunikaci nezakotvená jazyková jednotka, jejímž nejdůležitějším prvkem je přísudek. Má stránku mluvnickou (gramatickou) - je uspořádána jako určitá struktura, vnitřně organizovaná, mezi jejími členy existuje soustava vztahů. Výpověď Jednotka komunikace zakotvená (pronesená nebo napsaná) v konkrétní komunikační situaci. Nejčastěji bývá vyjádřena ve formě věty.

22 Závislostní syntax V centru věty – podmět a přísudek jako základní skladební dvojice. Ostatní větné členy významově na základní skladební dvojici závisí. Předmět, přívlastek, příslovečné určení, doplněk.

23 Valenční syntax V centru věty stojí určité sloveso = VERBUM FINITUM (VF), ostatní členy jsou přítomny na základě slovesné valence (z hlediska významu – intence). Valence – schopnost slovesa vázat na sebe větné členy s určitým významem a v určitém tvaru. Sloveso můžeme doplňovat z obou stran. peče Matka vánočku.

24 Valence Do základní větné struktury se zapisují pouze větné členy, které jsou nutným doplněním slovesa, která sloveso k doplnění významu potřebuje. Nazývají se základovými (konstitutivními) větnými členy. Patří k nim podmět, předmět a příslovečná určení. Ostatní větné členy (nejsou nezbytné k vytvoření smysluplné věty) jsou nezákladové (fakultativní). Je to zejména přívlastek a většina příslovečných určení.

25 Intence slovesa Intence – významová valence. Prázdné místo za slovesem, před slovesem je doplňováno vhodnými výrazy, které vyplývají ze slovesa. Př. Psát – chybí co, takže doplníme např. dopis. Některá slovesa mohou být tzv. bezvalenční, jsou to slovesa, která sama o sobě jsou větou, nepotřebují doplnit význam. Většinou si k nim můžeme doplnit zájmeno ONO: prší, sněží.

26

27 Větné členy Větné členy. Podmět Přísudek Předmět Přívlastek Příslovečné určení (m/č/z) Doplněk (Otec se vrátil z nemocnice zdráv.)

28 Problematika přísudku Není závislý na jiném větném členu. Tvrdí se jím něco o podmětu. Tvoří základ věty. Věta nemusí mít podmět, ale vždy musí mít přísudek. Ptáme se otázkou – Co dělá podmět? Co se děje s podmětem? Více.

29 Základní syntaktické vztahy Hypotaxe (podřadné souvětí) Parataxe (souřadné souvětí) Způsoby vyjádření: · KONGRUENCE (shoda) · REKCE (řízenost) - vychází ze slovesa (píše dopis) a příd. Jména (určený čtenářům) · PŘIMYKÁNÍ (adjunkce) - Pracuje spolehlivě, jízda autem · JUXTAPOZICE, ASYNDETON (spojení bezespojkové) Jdi do zámku sám, to budou strážci spát. · DETERMINACE (určování) · PREDIKACE (přisuzování)

30 Větné typy Podle obsahu. Podle členitosti.

31

32 Literatura HUBÁČEK, J. a kol. Čeština pro učitele. Opava: Optys, Kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. PASTYŘÍK, S.; VÍŠKA, V. Základní jazykovědné pojmy. Hradec Králové: Gaudeamus, VÍŠKA, V.; NOVÁKOVÁ, L. Čeština nás baví. Praha: Triton, 2005.

33 Odkazy

34


Stáhnout ppt "Český jazyk 2 morfologie, syntax Mgr. Václav Víška, Ph.D. Katedra českého jazyka a literatury Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové Tel.: 493 331."

Podobné prezentace


Reklamy Google