Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Optické přístroje Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Optické přístroje Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025."— Transkript prezentace:

1 Optické přístroje Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. FY_092_ Světelné jevy_ Optické přístroje

2 Anotace:  Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva  Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyziky  Je určen pro předmět Fyzika a ročník 9.

3 Optické přístroje Mezi základní jednoduché optické přístroje, které se vyskytují v běžném životě a využívají lomu světla na čočkách patří : Lupa Triedr - dalekohled Mikroskop

4 LUPA Lupa, někdy také zvětšovací sklo, je optický systém používaný na optické zvětšení pozorovaného předmětu, který je dostatečně malý a nachází se v blízkosti pozorovatele. Skládá se ze spojné čočky, vyrobené typicky ze skla nebo průhledného plastu a držátka, které může mít mnoho různých podob, od prosté tyčky, za kterou lze lupu držet, přes různé stojany, až po pouzdra, do kterých lze lupu zároveň uschovat. Propiska pozorovaná lupou

5 Princip lupy Umístěním předmětu mezi čočku a její předmětové ohnisko získáme neskutečný, zvětšený a přímý obraz.

6 Použití lupy Nejběžnější užití lupy je k optickému zvětšení sledovaného předmětu. Lupu však lze použít i k založení ohně. Natočením lupy ke slunci a umístěním do vhodné vzdálenosti od předmětu dojde ke koncentraci paprsků dopadajících ze slunce do čočky na malé místo na povrchu předmětu a jeho silnému ohřátí. Pokud je předmět ze snadno zápalné látky (papír, dřevo), je zahřátí povrchu vyšší, než zápalná teplota, což může vést ke vzniku ohně.

7 Triedr - dalekohled Triedr (binokulár) je přenosný dalekohled, tvořený soustavou čoček a hranolů. V principu se jedná o dalekohled se dvěma spojnými čočkami. Mezi ně je navíc vložena soustava dvou optických hranolů, které obraz čtyřikrát odrazí (nastává zde totální odraz). Hranoly jsou vzájemně pootočeny o 90°. Tím je původně převrácený obraz narovnán a navíc se tak zkrátí konstrukční dálka dalekohledu, takže lze použít objektiv s delší ohniskovou vzdáleností a tím i zvětšením triedru. Triedr obvykle charakterizuje dvojice čísel, jež udávají zvětšení a průměr objektivu. Triedr 8×50 má osminásobné zvětšení a objektiv o průměru 50 mm. Používá se v turistice, myslivosti, námořnictví, vojenství aj.

8 Konstrukce triedru Okulár Optické hranoly Objektiv

9 Mikroskop Mikroskop, česky též drobnohled, je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení. Pod označením mikroskop je obvykle myšlen optický mikroskop, který pro zobrazení využívá světelných paprsků, existují však i jiné mikroskopy, např. elektronový mikroskop.

10 Princip zobrazení mikroskopem Jednoduchý mikroskop je složen ze dvou spojných soustav čoček, které mají společnou optickou osu. Část mikroskopu, která je nazývána objektiv, má malou ohniskovou vzdálenost (řádově v milimetrech). Pozorovaný předmět se umisťuje blízko před předmětové ohnisko, takže vzniká skutečný, zvětšený a převrácený obraz. Tento obraz vzniká mezi druhou částí mikroskopu, tzv. okulárem, a jeho předmětovým ohniskem.

11 Elektronový mikroskop Elektronový mikroskop je stejně jako světelný mikroskop optický přístroj, ve kterém jsou ale fotony nahrazeny elektrony a skleněné čočky elektromagnetickými čočkami. Elektromagnetická čočka je v podstatě cívka, která vytváří vhodně tvarované magnetické pole. Jedním ze základních parametrů všech mikroskopů je jejich mezní rozlišovací schopnost. Elektronový mikroskop má mnohem vyšší rozlišovací schopnost a může tak dosáhnout mnohem vyššího efektivního zvětšení (až ×) než světelný mikroskop. elektronové mikroskopy patří mezi nejvšestrannější přístroje pro pohled do mikrosvěta. Využívají se v mnoha oblastech jako např. v materiálovém výzkumu nebo v biologických aplikacích. Hlava mravence pozorovaná elektronovým mikroskopem

12 Použité zdroje:   Soubor:Mag glass request.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z:  Soubor:Opticke zobrazeni lupa.svg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z:  Soubor:Prague bambiriada JPG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit ]. Dostupné z:  Soubor:Porro binocular.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit ]. Dostupné z:  Soubor:Optical microscope nikon alphaphot +.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z:  Soubor:Opticke zobrazeni mikroskop.svg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit ]. Dostupné z:  Soubor:Ant SEM.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z:


Stáhnout ppt "Optické přístroje Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025."

Podobné prezentace


Reklamy Google