Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Škody působené zvěří na lesních porostech a zemědělských plodinách Autor: Ing. Petr Spurný 7.6.2012 Škody působené zvěří na lesních porostech a zemědělských.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Škody působené zvěří na lesních porostech a zemědělských plodinách Autor: Ing. Petr Spurný 7.6.2012 Škody působené zvěří na lesních porostech a zemědělských."— Transkript prezentace:

1 Škody působené zvěří na lesních porostech a zemědělských plodinách Autor: Ing. Petr Spurný Škody působené zvěří na lesních porostech a zemědělských plodinách Autor: Ing. Petr Spurný

2  Ochrana lesních porostů proti škodám způsobovaných zvěří představuje pro vlastníka lesa nemalou položku v jeho rozpočtu.  Dochází ke konfliktu zájmů mezi vlastníkem lesa, jehož cílem je vypěstovat kvalitní sortimenty dříví a nájemcem honitby, který má zájem na chovu a lovu zvěře.  Tyto dva zájmy nemusí být vždy v souladu a mohou způsobovat nemalé problémy. Škody na lesních porostech

3 Výpočet škod zvěří na lesních porostech upravuje vyhláška Ministerstva zemědělství č.55/1999 Sb. ze dne

4 Rozeznáváme následující druhy škod zvěří:  škoda ze zničení lesního porostu dle §8 vyhlášky – označená jako S6  škoda snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří nebo hospodářskými zvířaty dle § 9 odst.4 vyhlášky – S 7.2

5  škoda ze snížení produkce lesního porostu v důsledku záměny dřevin dle § 10 odst. 1 S8 S8  škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem dle §11 odst. 1a 2 vyhlášky – S 9.1  škoda z předčasného smýcení lesního porostu dle § 7 – S5  škoda z mimořádných opatření § 14 odst.1 – S 11.1

6 Příklady škod způsobených na lesních porostech zvěří dle vyhlášky č.55/1999 Sb. Příklady škod způsobených na lesních porostech zvěří dle vyhlášky č.55/1999 Sb.

7 Škoda ze zničení lesního porostu – jednorázová škoda  Škoda S6 může být i škodou prvotní, kdy např. byl porost poškozen okusem zvěří natolik, že sazenice odumírají nebo může dojít k vyrývání černou zvěří (vytažení sazenic vysokou zvěří).

8 Škoda ze zničení lesního porostu se jednorázově vypočte podle vzorce :  S6 = Hlpa - Aa  kde  S6 = škoda ze zničení lesního porostu  Hlpa = hodnota lesního porostu před zničením (Hlpa = Thlpa. zakmenění)  Aa = hodnota mýtní výtěže, která se rovná rozdílu mezi výnosem z prodeje dříví a úplnými vlastními náklady na těžbu a soustřeďování dříví ze zničeného lesního a úplnými vlastními náklady na těžbu a soustřeďování dříví ze zničeného lesního porostu vypočtená podle vzorce

9  Aa = Hm. (Cs – Tn)  kde  Hm = objem dřevní hmoty podle jednotlivých dřevin a sortimentů v m 3  Cs = cena surového dříví na odvozním místě v Kč/m 3, zjištěná podle zvláštního předpisu  ( zákon č.151/1997 Sb). Doporučuji vycházet z cen uveřejňovaných v časopisu Lesnická práce.  Tn = hospodárně vynaložené úplné vlastní náklady na těžbu a soustřeďování dříví po odvozní místo  Škoda S6 se uplatňuje zejména na kulturách, kde došlo ke zničení sazenic (nepředpokládá se jejich další růst). Uplatňuje se na redukované ploše odvozené z počtu poškozených sazenic, samostatně dle dřevin.  Při výpočtu škody S6 se škoda z předčasného smýcení lesního porostu podle §7 samostatně nevypočítává.

10 Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří - roční škoda.  se uplatňuje jednou ročně – tj. 1x za období od 1.7. do Nelze na stejné sazenici uplatňovat tuto škodu 2x za rok.

11 Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří se vypočte dle vzorce:  S 7.2 = Z. K2. Np/N  kde  S 7.2 = roční škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří (nebo hospodářskými zvířaty). tato škoda se uplatňuje jednou ročně – tj. 1x za období od 1.7. do Nelze na stejné sazenici uplatňovat tuto škodu 2x za rok.  Z = hodnota ročního přírůstu podle skupin dřevin uvedená v příloze 6 vyhl.55/1999 Sb.  K2 = koeficient vyjadřující míru poškození podle stupňů poškození,jehož hodnota se určí podle přílohy č.8  Np = počet poškozených sazenic, maximálně však 1,3 násobek minimálního počtu stanovených vyhláškou 82/1996 Sb. nahrazena vyhl.č.139/2004 Sb.  N = skutečný počet jedinců, maximálně však do výše 1,3 násobku minimálního počtu stanoveného vyhláškou

12  Metodika zjišťování:  v terénu zjistíme počet poškozených jedinců Np a N skutečný počet ( dle dřevin):  pokud jsou poškození jedinci rovnoměrně rozmístěni po ploše porostu (skupiny) vztahujeme škodu na celou plochu,  v případě, že poškození je koncentrováno do určité části porostu, vztahujeme škodu pouze na tuto konkrétní část.  podle stupně poškození zjistíme koeficient K2 dle přílohy 8. Poškození může být slabé, střední, silné a velmi silné. Stupeň poškození 1 (slabé) a poškození 1% jedinců  (musí být rovnoměrně po celé ploše) se nehradí. Rovněž tak škody v oplocenkách se nehradí. Nehrazení některých škod vyplývá z ustanovení § 54 odst. 2 zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. v platném znění.  zjistíme z přílohy č.6 hodnotu Z  vypočítáme výši škody v Kč/m 2 x plocha = S7.2

13 Škoda ze snížení produkce porostu v důsledku záměny dřevin  Tato škoda může vzniknout jako následná škoda, kdy porost je poškozován pravidelně zvěří např.okusem a původní dřevina byla nahrazena jinou (nálet břízy…)  S8 = Hlpu1/ u1-Hlpu2/u2  kde  S8= roční škoda ze snížení produkce lesního porostu v důsledku záměny dřevin,  Hlpu1/u1 = hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního porostu s cílovou skladbou dřevin (bez uplatnění srážek),  Hlpu2/u2 =hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního porostu se současnou (zaměněnou nebo náhradní) skladbou dřevin ( bez uplatnění srážek).  srážku je možno uplatnit pouze v případě lesa nízkého.

14 Škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem nebo přibližováním dříví : Škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem nebo přibližováním dříví :  počítá se za předpokladu, že souvislá plocha mechanického poškození je větší než 25 cm 2 nebo přesahuje 10% obvodu kmene  uplatňuje pouze jednou na každém jednotlivém stromě a vypočte se podle vzorce:  S 9.1 = Hlpu. K3. 1 / 1,02n. Np/N

15  kde  S 9.1 = škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod.  Hlpu = hodnota lesního porostu ve věku u zjištěná podle přílohy.1 redukovaná předpokládaným zakmeněním ve věku u  K3 = koeficient uvedený v příloze č.9  n = obmýtí u mínus věk porostu a v době vzniku škody  Np = počet poškozených stromů  N = počet stromů celkem  U škody způsobené mechanickým poškozením stromů s výjimkou škod zvěří se v případě prokázaného účinného ošetření odpovídajícím přípravkem sníží škoda až o 30%.

16 Škoda z předčasného smýcení lesního porostu  Jedná se o škodu, která může vzniknout jako důsledek pravidelného poškozování porostu např.ohryzem-loupáním.  S5 = Hlpa. Mn/100,  S5 = škoda z předčasného smýcení lesního porostu,  Hlpa = hodnota lesního porostu v roce předčasného smýcení lesního porostu,  Mn = procento mýtní nezralosti, jehož hodnota se zjistí podle  přílohy č.5.

17  V §2 odst. 3 je uvedeno – Tabulkové hodnoty lesního porostu ve věku a (dále jen Thlpa ) pro účely této vyhlášky se pro zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin, bonit a věku porostu zjistí podle přílohy č.1. Hodnoty lesního porostu ve věku a (dále jen Hlpa) v jednotlivých vzorcích se vypočtou vynásobením Thlpa hodnotou aktuálního zakmenění lesního porostu, případně se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č.2 se zdůvodnění a vynásobí se plochou skupiny dřevin v m2, na které k poškození došlo.

18  Příloha 1:  Thlpa pro věk 1 až 5let je uveden v tabulce č.1  Thlpa pro věk nad 5 let včetně až do maximálního obmýtí se zjistí podle vzorce  Thlpa = P0 + P1 * a + P2 * a2 + P3 * a3  Thlpa = tabulková hodnota lesního porostu ve věku a vypočtená na 4 desetinná místa  a = věk porostu  P0-P3 = koeficienty polynomu dle skupin lesních dřevin a bonit uvedené v tabulkách č

19  Příloha 5:  Procento mýtní nezralosti pro věk porostu 1 až 20 let je rovno 100.  Procento mýtní nezralosti pro věk porostu nad 20 let až do maximálního obmýtí pro danou skupinu lesních dřevin se zjistí pomocí vzorce:  Mna = M0 + M1 * a + M2 * a2 + M3 * a3  M0-M3 v tabulkách 1 – 13, definiční obor je od 21 let do max.obmýtí.  Z vypočtené hodnoty se použije pouze celočíselná část, vyjde-li hodnota vyšší než 100, je hodnota rovna 100, naopak vyjde-li hodnota menší než nula (záporné číslo), je hodnota rovna 0.

20 Škoda z mimořádných opatření  Škoda z mimořádných opatření se vypočte jednorázově podle vzorce:  S 11.1 = Km  S 11.1 = škoda z mimořádných opatření  Km = ekonomicky oprávněné úplné vlastní náklady  Mezi mimořádné opatření patří mimo jiné činnosti v prodlouženém období do zajištění kultury způsobeném např.okusem. Uvádí se zde skutečné náklady. Nejlépe uplatňovat tuto škodu v posledním roce, kdy by měla být kultura zajištěna.

21 Škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech

22 V současné době neexistuje žádný obecně závazný právní předpis, dle kterého by bylo možno takovou škodu vyčíslit. V tomto případě se rozumí škodou to o co se majetek poškozeného v důsledku události zmenšil. Například výše vynaložených nákladů na: -Přípravu půdy – osivo – sadbu -Ošetřování zemědělské kultury -Hnojivo -Pohonné hmoty -Sklizeň -Mzdu apod. -K vyčíslení škody na zemědělských plodinách lze využít některých již zpracovaných podkladů.

23  Zákon 449/2001 Sb. v § 52 stanoví odpovědnost uživatele honitby  1) Uživatel honitby je povinen hradit  škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech  škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených,vinné révě,ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř  2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně.  3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se sprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.

24 Příklady škod  Na polních plodinách, zemědělských pozemcích a porostech

25

26 Opatření k zabránění škod zvěří §53  Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována.  Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby.  Ustanovení zvláštních právních předpisů ( 289/1995 Sb. §32) ukládají vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

27 Neuhrazované škody zvěří § 54  Odst.2)  Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jednicích poškozených je na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1% jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.  Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.

28 Uplatnění nároků § 55  Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit:  U škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1.7. předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.  Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody.  Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.  Nárok na náhradu škody zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn v uvedených lhůtách.

29 Postupy při oceňování výše náhrady škody, která byla způsobena v honitbě na honebních pozemcích, polních plodinách zvěří  Je třeba zjistit:  skutečný rozsah a plochu, na které byla škoda způsobena  kdo škodu způsobil – na jakém pozemku, plodině nebo porostu  předpokládanou dobu – časové období vzniklé škody  provést předběžný odhad škody zvěří v Kč  pořídit fotodokumentaci – rozsah škod, druh zvěře  v případě škody většího rozsahu je vhodné přizvat soudního znalce nebo odborného pracovníka  pokud je škoda takového rozsahu, že ji nelze objektivně vyčíslit, poškozený ji vyčíslí do 15-ti dnů po provedení sklizně

30 Společné jednání uživatele honebního pozemku a uživatele honitby:  Je třeba dosáhnout při společném jednání objektivního hodnocení.  Je možno vycházet ze zjištění – poznatků soudních znalců.  Nejvhodnější cesta řešení náhrady škody – cesta vzájemné dohody.  Způsob řešení vzájemnou dohodou – nestanovuje právní předpis  Způsob plnění:  Finanční částka, naturální – zvěřina, brigádnická výpomoc – sběr kamenů aj.

31 Škody na polních plodinách  Pravidla a postupy – JUDr.Antonín Charvát, Ing.Jan Mikulka  Uvedeny doporučené postupy.  Sazby Kč/m 2 zničené plochy – orientační ceny.  Výše škody se určí dle skutečných výnosů a aktuálních cen.

32 Obsah zápisu z jednání:  Účastníci jednání.  Místo jednání.  Datum – čas jednání.  Průběh jednání.  Závěry z jednání.  Podpisy účastníků.

33  Děkuji za pozornost.  Ing.Petr Spurný, soudní znalec


Stáhnout ppt "Škody působené zvěří na lesních porostech a zemědělských plodinách Autor: Ing. Petr Spurný 7.6.2012 Škody působené zvěří na lesních porostech a zemědělských."

Podobné prezentace


Reklamy Google