Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zdravotní TV starších osob Mgr. Vendula Baboučkova.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zdravotní TV starších osob Mgr. Vendula Baboučkova."— Transkript prezentace:

1 Zdravotní TV starších osob Mgr. Vendula Baboučkova

2 Stáří  Pozdní fáze ontogeneze, důsledek involučních změn - funkčních i morfologických  Orientační členění stáří let: mladí senioři – problematika penzionování, volného času, aktivit, seberealizace let: staří senioři ( pravé stáří) - problematika adaptace, tolerance zátěže, specifické stonání, osamělost - 85 a více : velmi starí seniori – problematika soběstačnosti a zabezpečenosti

3 Anatomické a fyziologické zvláštnosti senia  Kolem dvacátého pátého roku života dosahuje svého vrcholu vývoj a výkon svalové soustavy, ale již před třicátým rokem života se začíná projevovat stárnutí.  Svalové buňky začínají stárnout tím, že atrofují, t.j. snižuje se jejich schopnost napětí, výkonu i jejich regeneračních schopností.  Redukce síly a rychlosti však nepostihuje všechny svalové skupiny stejnou měrou, kupříkladu na zápěstí může být nepatrná.  Typickým jevem pro stáří je měřitelný pokles tělesné hmotnosti a výšky, který se neprojevuje najednou, ale provází člověka zpravidla po celé období stáří.

4  Úbytek tělesné výšky je způsobován jednak celkovou atrofií svalů a kostí v těle, ale zejména úbytkem a sesedáním meziobratlových plotének v páteři, které ztrácejí hmotnost, pružnost a vitalitu.  Hladké svalstvo řízené autonomním nervovým systémem může fungovat téměř normálně až do vysokého věku.  Změny mozečku a bazálních ganglií mají vliv na pohybovou koordinaci. Jednoduché reflexy nebo naučené stále opakované pohyby se mění nepatrně.

5  Osobní tempo se však snižuje u sedmdesátiletých asi o třetinu ve srovnání se střední generací. Snižuje se rychlost i objem dýchání, dochází ke změnám základního metabolismu, který má vliv na udržování tělesné teploty ( „zimomřivost“ starších jedinců ).  Pronikavý vliv mají postupné změny žláz s vnitřní sekrecí.

6  Průměrně ve věku let procházejí ženy obdobím klimakteria, které se projevuje především postupným zastavením menstruačního cyklu, dále pak řadou sekundárních změn, které vyvolávají značnou odezvu v psychice některých žen ( oběhová labilita, návaly horka, zvýšená potivost, ukládání tuku ).  U muže je pohlavní činnost zachována poměrně déle, snižování potence kolem padesátého roku může vést u některých k nepřiměřeným formám překompenzace.

7  Ze změn senzorických je v popředí snížení zraku. Čočka je méně elastická, konvergence je obtížnejší. Postupně se také oslabuje schopnost rozlišování barevných odstínů.  V oblasti sluchu lze prokázat ztrátu citlivosti vysokých tónů, čéž se promítá i do rozumění řeči, která je směsí vysokých, středních a nízkých tónů.  Menší význam má mírné oslabení v oblasti čichových a chuťových počitků, zejména se snižuje senzitivita na sladké a slané.

8 Psychické zvláštnosti senia  Vývoj v období stáří plynule navazuje na dřívější fáze životního cyklu. Klesá výkonnost, ale ne stejně ve všech složkách. Je prokázáno, že některé dílčí schopnosti se za příznivých podmínek dále rozvíjejí až do vyššího věku. Zhoršuje se vnímání, čili ubývá schopnosti vyhodnocovat oklí.  Za specifickou změnu, která je zároveň nejtěsněji spjata s biologickým procesem stárnutí se pokládá zpomalení duševních pochodů, a to již ve fázi zpracování podnětů, avšak individuální rozdíly jsou tak velké, že nelze zevšeobecňovat.

9 Výkonnost  Výkonnost závisí na řadě činitelů: na charakteru činnosti a na objektivních podmínkách k jejímu provádění, na vůli člověka a na stupni vynaloženého úsilí, na aktuální úrovni požadovaných schopností a dovedností, na funkčním stavu organismu, především na stavu receptorů, ústředního nervstva a efektorů.  na poklesu výkonnosti se u většiny činností podílejí změny v ústředním nervovém systému, především snížení kapacity centrálních procesů, jež zajišťují kontrolu činnosti v nepřetržitém sledu podnětů a reagování. Omezení kapacity lze částečně kompenzovat prodloužením doby, čili zpomalením činnosti. Není-li k dispozici delší doba, trpí přesnost výkonu. Přesnost a rychlost se tedy navzájem kompenzují.

10  Úbytek tělesných a duševních funkcí se projevuje nejzřetelněji na maximálním výkonu. Pro kompenzaci dílčích ztrát je důležité ponechat staršímu člověku určitou volnost v tom, jak si činnost zorganizuje, jaké postupy zvolí a podobně.  Obecně projevují starší osoby sklon přesunout důraz, pokud je to možné, z rychlosti na přesnost. Zajímavé je zjištění, že v rychlosti některých výkonů předčí starší ženy stejně staré muže, zatímco v mladším věku dospělosti jsou muži v průměru rychlejší než ženy.  Také schopnost mechanického učení si pravděpodobně déle zachovávají ženy než muži.

11 Pozitivní rysy stáří  Pro optimistický pohled na stáří svědčí některé skutečnosti založené na současném poznání : 1. Stárnutí neznamená degradaci, protiváhu k biologickému úpadku tvoří narůstající zkušenosti, mnohé změny lze kompenzovat, dobrou duševní kondici lze do vysokého věku udržet trvalou činností. 2. Člověk jako jediný z živých tvorů ví, že stárne a může se na stáří připravovat, očekávání mohou být i radostná, více času na záliby a koníčky. 3. Společnost má velké rezervy v tom, jak vylepšit podmínky ke spokojenému stáří, i v takzvaném poprodukčním věku lze seniory zaměstnávat společensky užitečnou činností, pokroková společnost odstraňuje nejzávažnější hrozbu stáří, existenční nejistotu.

12 Cíle a charakter pohybových aktivit ve vyšším věku  Udržení zdatnosti kardiorespiračního systému – vytrvalostní cyklická činnost (pěší turistika, cykloturistika, vodní a lyžařská turistika, plavání)  Udržení výkonnosti hybného aparátu (cvičení kloubní pohyblivosti, protahovací a vyrovnávací cviky, nácvik relaxace a dechová cvičení, přiměřená rytmická cvičení)

13 Pohybové aktivity nesmí obsahovat:  náhlé změny poloh (hlavně hlavy)  tvrdé doskoky  při nadváze zatěžování nosných kloubů  razantní švihová cvičení  koordinačně náročná cvičení  nedoporučuje se běh (přetěžování pohybového systému)

14 KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ  Zdravotně orientovaná zdatnost - Zdravotně orientovaná zdatnost ovlivňuje zdrav. stav a působí preventivně na problémy spojené s hypokinézií.(nedostatek tělesného pohybu)  Držení těla - První diskuse o správnosti držení těla proběhla již na konci 19. století a tento palčivý problém přetrvává dodnes. Příčiny nesprávného držení nalezneme v nedostatku pohybu a nízké fyz. zdatnosti.

15  Vzhledem k faktu, že držení těla se vyvíjí s vývojem člověka a hlavně dle jeho aktivit, dnes ve velké míře, sedavého charakteru skloubeného s nedostatkem pohybu bychom měli dodržovat tyto zásady: dlouhotrvající stoj přetěžuje, při sedu používat vzpřímeny sed a vhodnou sedací plochu, váhu rozložit do středu oporné báze, kompenzovat sezení chůzí, zamezit zkracování svalů protahováním, podvědomě udržovat správné zakřivení páteře, atd.

16  Posouzení pohyb aparátu, posturálních a fázických svalů K posouzení fyz. stavu jedince se uvádí několik metod, testů a cviků včetně: Mathiasova testu, Thomayerovy zkoušky – hluboký ohnutý předklon  Základy správného cvičení: rozcvičení Při rozcvičení dochází k přípravě hybného sytému na intenzivnější zatížení. Mělo by obsahovat kombinaci cvičení: na zahřání, protažení, mobilizaci kloubních struktur a dynamického rozcvičení.  Cvičení kloubně mobilizační Cílem je rozhýbat a obnovit funkčnost kloubů. Pravidelné provádění zlepšuje prokrvení a prohřátí kloubů, tvorbu synoviální tekutiny, upravuje sval. tonus a pomáhá při prevenci a nápravě sval. disbalancích. Necvičíme švihově a rychle.

17  Cvičení protahovací-strečin k - Strečink snižuje sval. napětí, udržuje pohybový rozsah, funguje jako prevence úrazům, sval. dysbalancím atd. Mezi všeobecné zásady se řadí: strečink má být před a po cvičení, protahujeme zahřáté a relaxované svaly, nehmitáme, výdrž s., min. 2 opakování, neprotahujeme přes bolest, nezadržujeme dech.  Cvičení posilovací - Jejich cílem je zvýšit funkční zdatnost svalů, vliv na držení těla, zvýšení: síly, klidového tonu, sval. vytrvalosti, pevnosti kostí a kloubů, koordinace atd. V zdravotním přístupu nejde o max. výkon, nýbrž o dokonalou sval. koordinaci. Mezi zásady posilování patří: respektování biol. věku, pestrost cvičení, kombinace obecné a spec. sil. přípravy, posilovat s přiměřenou váhou, nepřetěžovat páteř, postupovat od velkých svalů po malé, preferovat dyn. a vedená cvičení před statickými

18 . Při sestavování tréninku přihlížíme k těmto bodům:pohyb v celém rozsahu, 1-2 série později přidat i třetí, počet opakování s přibývající zátěží: (sval. vytrvalost) (mírné zvýšení síly) - 1-6(zvýšení síly) - při posil.: HK 8-12 opakování - DK redukce tuku opakování - břiš. sv. nad 20 opak.

19  Cvičení dolních končetin, včetně klenby nožní Kromě zásobníku cviků na rozvoj sval. vytrvalosti DK se seznamujeme s příčinami poklesu nožní klenby a její nápravou. Příčiny spatřujeme jako: gen. vlivy, nedostatek poh. podnětů, obuv, přetěžování hmotností těla, zkrácení trojhlavého svalu lýtkového,chůze po tvrdém atd.  Cvičení horních končetin a pletence ramenního Vzhledem ke slabému spojení paží a trupu je nutné při posilování nejprve připravit svaly fixující lopatku a kliční kost k hrudníku. Tím zajistíme oporu dalším svalům účastnícím se akcí paží.

20  Cvičení břišního svalstva Mezi hlavní funkce břiš. svalů se řadí: zabránění nadměrnému vyklenutí přední břiš. stěny, pohybová funkce, spoluúčast na statice pánve (při fixovaném hrudníku přímé břiš. svaly táhnou pánev do podsazení a tím zmenšují bederní lordózu) a správném dýchání. Zásady při posilování: posilovat ve zkrácení, prohloubený výdech, podsadit pánev a přitlačit bedra k podložce, kombinovat cviky různých skupin břiš. sv., pomalý pohyb provádět min x v sérii.

21  Cvičení svalstva mezilopatkového a fixátorů lopatek Oslabení svalstva v oblasti hrudní páteře se projevuje zvětšením kyfotického držení páteře, protrakcí ramen a odstávání lopatek. Při posilování kombinujeme cviky na procvičení systému vzpřimovačů páteře s cviky na oblast mezilopatkovou a fixátorů lopatek. Úkolem je prevence disbalance svalů přední a zadní strany hrudníku jež vede k nesprávnému držení těla.  Cvičení hýžďového svalstva Oslabení hýžďového svalstva má za následek porušení statiky pánve( zvětšení sklonu), což vede k zvětšení lordózy. Projevuje se houpavou chůzí. Při posilování vybíráme cviky umožňující podsadit pánev( zabraňuje lordotickému postavení).


Stáhnout ppt "Zdravotní TV starších osob Mgr. Vendula Baboučkova."

Podobné prezentace


Reklamy Google