Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zjišťování porostních zásob Postupy, doporučení a jiná omáčka psaná pro zatím nelesnické vzdělané spoluškoláky Při vzniku tohoto materiálu existovala snaha.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zjišťování porostních zásob Postupy, doporučení a jiná omáčka psaná pro zatím nelesnické vzdělané spoluškoláky Při vzniku tohoto materiálu existovala snaha."— Transkript prezentace:

1 Zjišťování porostních zásob Postupy, doporučení a jiná omáčka psaná pro zatím nelesnické vzdělané spoluškoláky Při vzniku tohoto materiálu existovala snaha šetřit barvu kvůli žroutům v podobě našich tiskáren, při současném zachování určitého stupně přehlednosti oddělit omáčku od samotných postupů, pokud možno tak aby se obojí nevyskytovalo na jedné stránce pohromadě Created by Josef Tezner

2 2 Úvod do zjišťování porostních zásob Pokud jste vlastník lesa hajný, polesný odborný lesní hospodář a zrovna neprodáváte les, a chcete znát zásobu určité porostní skupiny, tak použijete údaj odvozený z LHP (lesnického hospodářského plánu) a připočtete k němu přírůst za roky, které uplynuly od vydání LHP. Přírůst zjistíte buď  tzv. kvalifikovaným odhadem  z úplných růstových (taxačních) tabulek, které obsahují kromě dat o celkové produkci i data o běžném přírůstu. Z LHP už čerpáte data o objemu hroubí bez kůry, a ani vás nemusí trápit, že údaje z LHP jsou mnohdy podhodnocené, stejně přijdete o nějaké dřevo v podobě nadměrků, či jiných ztrát. Pozn. Při sčítání údaje z LHP a přírůstu nezapomenout na to že objem hroubí se v LHP udává bez kůry (b.k.), zatímco ve všech tabulkách pro zjišťování por. zásob je udáván Objem hroubí s kůrou (s.k.) Pokud jste organizace zajišťující tvorbu LHP vlastník lesa, který les prodává nebo pronajímá subjekt pověřený inventarizací lesa tak si budete vybírat z metod, které vám zajistí relativní přesnost měření, ale také vás budou stát něco času.

3 Výběr metody zjištění porostní zásoby Kritéria Potřeba přesnosti zjištění výše porostních zásob roste s věkem, a u vlastníka lesa vrcholí v době pře začátkem obnovy. Na přesnosti výše porostních zásob není třeba bazírovat v době, kdy jejich smýcení by přineslo malý nebo žádný zisk. Jinými slovy: „V předmýtním věku jsou pro nás zajímavé spíše přírůsty, které ukazují na bonitu porostu, s tím souvisejícím jeho cenu. Věk porostu Hustota porostu Pozn.: S věkem porostu se snižuje i počet jedinců na plochu, a s tím souvisí druhé kritérium: Taxátoři v našem případě tým vyslaný Ústavem pro Hospodářskou úpravu lesů (UHUL) vyslaný na Lesní hospodářský celek (LHC) za účelem vypracování Lesního hospodářského plánu (LHP) většinou použijí ke stanovení zásob porostů do cca 40 let metodu stanovení porostní zásoby pomocí Taxačních (dříve růstových) tabulek. V porostech do 40 let převládá hmota nehroubí společně ze sortimentem zvaným tyčovina u kterého náklady na produkci převyšují jeho prodejní cenu. Po 40. roku už tvoří většinu porostu tzv. Surové kmeny (SK) jež umožňují podstatně lepší zpeněžení. Podíl kulatiny (cennějších sortimentů) začíná pomalu růst. V takových porostech se dá už i většinou normálně chodit, a tedy i změřit jeho zásobu. Pro porosty ve věku přibližně let se běžně využívá metoda zjišťování porostních zásob pomocí zkusmých ploch. O porostech do 40 r se dá s jistotou říci, že díky hustotě porostu změřit výšku stromu klasickým výškoměrem je téměř nemožné. Obtížný je někdy i samotný pohyb v těchto porostech mimo jiné i díky hlubokému zavětvení stromů. Stejnověkost porostu Většina metod pro zjišťování porostních zásob byla konstruována tak, aby šetřila čas. Využívají faktu, že některé vlastnosti jsou obdobné u určité dřeviny určitého věku. A tak se pro počítání nestejnověkých porostů používají metody s větší přesností (pokud je vyžadována). Ale také větší časovou náročností.

4 4 Při měření pomocí zkusných ploch se s pomocí zjištěných dat nejdříve spočte zásoba na zkusmých plochách, ty se pak převedou na hektar, zprůměrují a vztáhnou k celé ploše. Při zjišťování por. zásoby ve věku let je nejčastěji využíváno relaskopování, jehož podstatou je zjištění plochy kruhové zásoby (G), která se pak násobí tzv. výtvarnicovou výškou (HF). Porosty ve věku nad 80 let se při tvorbě LHP už průměrkují tzv. naplno, tj. všechny. Kubírování pak probíhá 2 základními metodami. Výběr metody zjištění porostní zásoby - pokračování Zjišťování por. zásob  pomocí objemových tabulek  s využitím JHK (jednotné hmotové křivky) Za ten základní rozdíl můžeme považovat to, že u objemových tabulek odvozujeme objem stromu z průměru (d 1,3 ) a výšky, kdežto pokud počítáme s JHK tak odvozujeme objem stromu z průměru (d 1,3 ) a čísla JHK. Metoda zjišťování por. zásob pomocí objemových tabulek je přesnější (± 1%), ale náročnější na čas. Metoda zjišťování por. zásob s využitím JHK (JOK) je sice méně přesná (± 5%), ale méně náročná na čas. Zjišťování porostních zásob pomocí JHK není vhodné do nestejnověkých porostů (Nestejnověké porosty můžete potkat např. tam kde se hospodaří Výběrným hosp. způsobem, nebo tam, kde je více etáží)

5 5 Relaskopování Při zjišťování por. zásoby ve věku let je nejčastěji využíváno relaskopování, jehož podstatou je zjištění plochy kruhové zásoby (G), která se pak násobí tzv. výtvarnicovou výškou (HF). Všechno okolo relaskopování je popsáno ve skriptech Dendrometrie na str.93 – 103, a tak už jen zopakuji postup pro zjištění zásoby pomocí relaskopování. 1)Podle výměry porostu a stupně rozrůzněnosti si určíte počet a hustotu měřících stanovisek. Hrubé pravidlo udávané v literatuře je 2 až 4 2)Jeden měřič se postaví na střed měřícího stanoviska a s pomocí  relaskopu  zaměrné hole či relaskopického klínku nejčastěji se záměrnou úsečkou ZU = 1) zaměřuje ze svého stanoviska jednotlivé stromy okolo něj Druhý měřič zpravidla zapisuje buď hodnoty 1 nebo ½ (většinou čárkami). Slabší stromy nezapisuje. 3)Po zaměření všech stromů na stanovisku se zapsané hodnoty sečtou Pokud jsme měřili s pomocí záměrné hole nebo relaskopického sklíčka ve svahu je potřeba ještě tento součet upravit korekčním faktorem 4)Součty ze všech stanovisek se zprůměrují a vynásobí záměrnou úsečkou (jinak také nazývanou sčítacím faktorem nebo násobným koeficientem. 5)Plochu kruhové základny na hektar vynásobíme výtvarnicovou výškou 6)Výsledek, který nám udává objem hroubí na hektar s.k. vynásobíme plochou porostu.

6 6 Zjišťování porostních zásob pomocí zkusných ploch Při zjišťování por. zásoby od 30. (40.) roku věku porostu se využívá místo celoplošného průměrkování i výpočet porostní zásoby pomocí zkusných ploch. Všechno okolo je popsáno ve skriptech Dendrometrie na str.84 – 92, a tak už jen zopakuji postup pro zjištění zásoby pomocí zkusných ploch. Princip je podobný jak u kruhových, tak i pásových zkusných ploch. 1)Podle výměry porostu, stupně rozrůzněnosti si určíte počet a velikost zkusných ploch. Využít přitom můžete buď nomogramu, nebo si to spočítat podle vzorečků, ale vždy platí zásada, že rozmístění zk. ploch mají být rozmístěny po porostu rovnoměrně. 2) Vyznačení hranic zkusných plocha a jejich vyprůměrkování naplno 3) Výpočet objemu hroubí na hektar u každé zkusné plochy 4) Stanovení průměrné zásoby na hektar porostu 5) Přepočet na zásobu celého porostu

7 7 Zjištění porostní zásoby pomocí JHK (jednotné objemové křivky) 1) Taxátoři (nebo jiní sčítači) vyprůměrkují porost. V našem případě třeba porostní skupinu, které je 100 let a má výměru 110 arů. 2) Zjištění středního kmene V dobách kdy ještě nebyl MS EXCEL, tak se pro zjištění středního kmene používalo tzv. Waiseho procento. Toto procento se liší podle tvaru křivky četností, které se dá slušně odhadnout z prům. zápisníku. Pozn.: Při písemce to takhle neuvidíte a tak je lepší si to nakreslit. Takže SM máme levostranný, a Waiseho procento je tudíž 66% podle Halaje. BK je spíše symetrický, a Waiseho procento je tudíž 61% podle Halaje

8 8 Zjištění středního kmene Pořadí středního kmene porostu zjistíme vynásobíme-li počet všech změřených stromů Waiseho procentem. SM d 1,3 četnost * 0,66 = 399,96 Náš střední strom je tedy čtyřstý. Načítáme tedy četnosti v jednotlivých tloušťkových stupních až nalezneme tl. st. Ve kterém se čtyřstý strom nalézá = = 455 Čtyřstý strom se tedy nalézá v tl. st. 30, a tzn. že jeho průměr je někde mezi 28 a 32 cm. Protože 400 – 376 = 24, tak víme že náš střední strom je 24. v pořadí v rámci tloušťkového stupně. Interpolací zjistíme kolik máme připočíst, abychom dostali průměr stř. kmene x = počet cm tl. st. / počet stromů v tl. st. * pořadí v rámci tl. st. x = 4 / 79 * 24 = 1,2  ds = ,2 = 29 cm Průměry středních stromů zjistíme i k ostatním dřevinám v porostní skupině. Pokud bude povolen počítač, tak je skutečně mnohem rychlejší zjistit střední kmen jako průměr kruhových základen.

9 9 Zjištění středního kmene Pořadí středního kmene porostu zjistíme vynásobíme-li počet všech změřených stromů Waiseho procentem. Tvar četností se jeví přibližně jako symetrický. 73 * 0,61 = 44,53 Náš střední strom je tedy čtyřicátý pátý. Načítáme tedy četnosti v jednotlivých tloušťkových stupních až nalezneme tl. st. ve kterém se čtyřstý strom nalézá = = 55 Čtyřicátý padesátý strom se tedy nalézá v tl. st. 38, a tzn. že jeho průměr je někde mezi 36 a 40 cm. Protože 45 – 43 = 2, tak víme že náš střední strom je druhý v pořadí v rámci tloušťkového stupně. Interpolací zjistíme kolik máme připočíst, abychom dostali průměr stř. kmene x = počet cm tl. st. / počet stromů v tl. st. * pořadí v rámci tl. st. x = 4 / 12 * 2 = 1,2  ds = ,67 = 37 cm BK d 1,3 četnost Sa 73 Následuje návrat do porostu, kde naměříme nějaké výšky u stromů okolo středního průměru, které zprůměrujeme.

10 10 Zjištění středního kmene SMBK d 1,3 h ⌐četnosth ⌐četnost 1011, ,36813, ,59317, ,89620, ,79423, ,37925, ,85328, ,63930, ,22832, ,51534, ,6935, ,4435, ,03 0 Pokud u zkoušky už dostaneme tabulku s vyrovnanými výškami, tak si výšky k průměrům v rámci tloušťkového stupně odvodíme takto: 28. cm neboli 30. tl. st. začíná na výšce (25,7 + 28,3) / 2 = 27m a končí na (28,3 + 30,8) / 2 = 29,55m 4 cm / (29,55 – 27) = 1,57m výšky na cm průměru Střední SM s průměrem 29 cm má výšku ,57 = 28,57,zaokr. 29 m h s SM = 29m. U buku si výšky k průměrům v rámci tloušťkového stupně odvodíme stejným způsobem: 36. cm neboli 38. tl. st. začíná na výšce ( ,1) / 2 = 29,05m a končí na (30,1 + 32,3) / 2 = 31,2m 4 cm / (31,2 – 29,05) = 1,86 m na cm Střední BK s průměrem 37 cm má výšku 29,05 + 1,86 = 30,91, zaokr. 31 metrů. dsds hshs SM29 BK3731

11 11 a) Z tabulek pro zjištění hmot porostů podle JHK zjistíme číslo JHK. Pozn.: Protože nemám jiné, tak grafikon pro BO použiji i na SM a BK. Zjištění čísla JHK (JOK) dsds hshs SM29 BK3731 Obecně platí, že použijete tu JHK, která je střednímu kmenu nejbližší, a to platí i pro případ, že jste nad grafikonem. V tomto případě je to tím, že je použit grafikon pro BO, která má úplně jiné proporce než BK a SM. Číslo JHK použité v tomto příkladě tedy bude Poté co jsme v grafikonu pro stanovení JHK zjistili číslo jednotné hmotové křivky, použijeme pro zjištění objemu jednoho stromu tabulku pro příslušnou dřevinu. V našem případě to bude opět tabulka pro BO, protože jinou nemáme.

12 12 Objem jednoho stromu je v tabulkách průsečíkem čísla JHK a tloušťkového stupně. Do tabulky zapíšeme do jednoho sloupce objem 1 stromu, a do druhého sloupce hmotu celého tl. stupně (V) objem 1 stromu * četnost stromů v tl. stupni. Sečteme a máme porostní zásobu pro danou dřevinu. Zjištění porostní zásoby pomocí JHK SM d 1,3 četnostv 1V 10250,041, ,128, ,2422, ,4139, ,6258, ,8869, ,1762, ,5058, ,9053, ,3134, ,7524, ,2513, ,7711, ,06 Obdobným způsobem zjistíme hmotu všech dřevin v počítaném porostě BK d 1,3 četnostv 1V 1420,120, ,240, ,412, ,625, ,889, ,1714, ,5018, ,9019, ,3111, ,755, , ,02

13 13 Zakmenění porostu a zastoupení dřevin v porostu dsds hshs V skut SM29 456,06 BK373190,02 Sa546,08 Hodnota zakmenění ( Z )se udává v celých číslech a vyjadřuje poměr mezi hmotou skutečnou na hektar a hmotou tabulkovou na hektar. Počítá se pro každou dřevinu zvlášť, a celkové zakmenění porostu je pak rovno součtu zakmenění pro každou dřevinu. Z = V skut /ha V tab /ha * 10 (zaokrouhlené na celé číslo) Průměrkovaný porost 31A5 má výměru 1,1 ha, a je mu 100 let. Při výpočtu použijeme postup, který byl použit při blokovém cvičení. 1) Zanesení skutečných objemů do tabulky 2) Protnutím průměru a výšky středního kmene zjistíme tabulkové objemy (na hektar) pro jednotlivé dřeviny a zapíšeme je do tabulky TAXAČNÍ TABULKY V skutV tab/ha SM456,06540,00 BK90,02580,00 Sa546,08 Pro výpočet tabulkové zásoby se může použít i ukazatel POČET STROMŮ, ale to tak do první probírky, pak už je přesnější PLOCHA KRUHOVÉ ZÁKLADNY nebo HMOTA HROUBÍ.

14 14 3) v dalším sloupci vydělíme hmotu skutečnou hmotou tabulkovou, a sloupec opatříme součtem. 4) Zastoupení jednotlivých dřevin zjistíme podělíme-li podíl z odst. č. 3 a součet sloupce z odst. č. 3. (zast. SM = hodnota ze sloupce d pro smrk / součet sloupce d, tj. 0,84 / 1,00 = 84%) 5) Zakmenění porostu je vyjádřeno podílem součtu sloupce z odst. č. 3 a plochy porostu (1,00 / 1,1 = 0,91) Zakmenění porostu a zastoupení dřevin v porostu V skutV tab/ha ZastoupeníZakmenění abcdef SM456,06540,000,8484% BK90,02580,000,1616% Sa546,08 1,00100% 0,91  9

15 15 Zjišťování objemu porostu pomocí objemových tabulek Poté co taxátoři vyprůměrkovali porost, je potřeba se vrátit do porostu a změřit výšky ke každému tloušťkovému stupni každé dřeviny. Při pohledu na zápisník je zřejmé, že to může trvat docela dlouho. Proto se častěji zjišťuje porostní zásoba metodou jednotné hmotové křivky (JHK). Tam pak stačí změřit výšky ve věkových stupních okolo středního kmene. Pokud tedy počítáme zásobu pomocí objemových tabulek, máme zapsané výšky, tak pokračujeme jejich vyrovnáním.

16 16 Vyrovnání výšek 1)Do grafu (nejlépe na milimetrovém papíře) se zanesou průměry z výšek jednotlivých tloušťkových stupňů 2)Průměry se spojí křivkou (ne klikatou) 3) Z křivky se k jednotlivým tloušťkovým stupňům načtou výšky d 1,3 h ⌐ 1011,0 1415,3 1819,5 2222,8 2625,7 3028,3 3430,8 3832,6 4234,2 4635,5 5036,6 5437,4 5838,0 Pozn.: Výškový grafikon zpravidla obsahuje zanesené všechny výšky (křížky). To ale jen pro celkový obraz. Nyní se běžně využívá excelu, který dokáže funkci vypočítat a zakreslit.

17 17 výpočtu zásoby porostu pomocí objemových tabulek SM d 1,3 h ⌐četnost 1011, , , , , , , , , , , , ,03 Již máme vyprůměrkováno, zapsáno v průměrkovacím zápisníku, ke každému tloušťkovému stupni změřeny výšky, s pomocí výškového grafikonu výšky vyrovnány a můžeme přejít k samotnému V objemových tabulkách jsou zjistíme k výškám a průměrům hmotu jednoho kmene, který pak násobíme četností stromů v tloušťkovém stupni. d 1,3 h ⌐četnostv stromuV 1011,0250,041, ,3680,128, ,5930,2624, ,8960,4442, ,7940,6863, ,3790,9978, ,8531,3370, ,6391,7367, ,2282,1259, ,5152,6239,3 5036,693,0927, ,443,5214, ,034,0512,15 Sa ,37 V této metodě zaokrouhlujeme vyrovnané výšky na celé metry, protože tak jsou zapsány i v objemových tabulkách. Přesnost se u této metody udává ± 1%. Přesnost se dá zvýšit pokud použijeme tloušťkové stupně o 2 centimetrech, protože hmotové tabulky s tím pracují. Buď ty 4 centimetrové rozdělíme, nebo si už můžeme průměrkovací zápisník připravit tak aby obsahoval 2 cm intervaly. Stejným způsobem se ještě dopočítají zásoby ostatních dřevin.


Stáhnout ppt "Zjišťování porostních zásob Postupy, doporučení a jiná omáčka psaná pro zatím nelesnické vzdělané spoluškoláky Při vzniku tohoto materiálu existovala snaha."

Podobné prezentace


Reklamy Google