Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PAMĚŤ. Zapamatujte si následující slova máte na to 10 vteřin tabule, mrak, kniha, strom, sukně, kočka, končetina, křídla, police, rýže.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PAMĚŤ. Zapamatujte si následující slova máte na to 10 vteřin tabule, mrak, kniha, strom, sukně, kočka, končetina, křídla, police, rýže."— Transkript prezentace:

1 PAMĚŤ

2 Zapamatujte si následující slova máte na to 10 vteřin tabule, mrak, kniha, strom, sukně, kočka, končetina, křídla, police, rýže

3 Podařilo se vám to? tabule, mrak, kniha, strom, sukně, kočka, končetina, křídla, police, rýže  Jestli ne, nezoufejte, něco se dozvíte o krátkodobé paměti a o způsobech, jak si paměť vylepšit.  Pojďme se na to povídat …

4 Jaký je rozsah krátkodobé paměti?  G. Miller Kapacita krátkodobé paměti je „magické číslo 7 plus mínus 2“. Kolik slov jste si měli zapamatovat a zapamatovali?

5 Principy krátkodobé paměti  Efekt novosti – zapamatujeme a snadněji si vybavíme informace na konci. Důvod: Ještě nebyly z krátkodobé paměti vytlačeny dalšími položkami.  Efekt primárnosti – zapamatujeme si a snadněji vybavujeme slova na začátku. Důvod: Byl čas na jejich zopakování (a popř. mohli přejít do dlouhodobé paměti).  Efekt délky slov – kratší slova si zapamatujeme snadněji a tudíž si je i lépe vybavíme Co z toho vyplývá pro učení?

6 POZOR: Tento efekt však mizí, pokud k vybavení nedojde bezprostředně po prezentaci seznamu slov. Obecně:  a) Následuje-li reprodukce slov ihned po prezentaci: nejlépe = z konce seznamu hůře = ze začátku seznamu nejhůře = ze střední části seznamu  b) Následuje-li reprodukce slov s časovým odstupem po prezentaci: nejlépe = z počátku a konce seznamu hůře = z prostřední části seznamu

7 Co z toho vyplývá pro učení? Rozdělte učivo do menších celků (nezapomeňte, že si pamatuje první a poslední snadněji než prostřední informace) Vytvořte si tzv. chunking (chunk = odštěpky, odřezky) – vytváření smysluplných jednotek VE –DR-ON-IK-DO-NE – MÁ -R-Á - D VEDRO NIKDO NEMÁ RÁD A přidejte k tomu princip zvláštnosti – lépe si uchováváme v paměti informace, které upoutají naši pozornost. tabule, mrak, kniha, strom, sukně, kočka, končetina, křídla, police, rýže

8 Jak zlepšit paměť v těchto fázích? 3 fáze paměti: 1) Vštípení (kódování) – přetvoření informace do podoby, která je pro lidskou psychiku srozumitelná a následně rozluštitelná. 2) Uchování (retence) – proces podržení zakódované informace v paměti po různě dlouhé časové období. 3) Vybavení (reprodukce) – vyhledání informace v dlouhodobé paměti a její vyvolání zpět do vědomí.

9 Vštípení (kódování) Pro kódování informací můžeme využít představivost:  Metoda loci  Heslová metoda  Řetězení

10 Představivost a paměť  METODA UMÍSTĚNÍ neboli METODA LOCI (dle lat. locus – místo)  Zvolte si místo, které znáte a které si dobře pamatujete.  Představte si, že tímto místem procházíte a vyberte si konkrétní umístění – dveře, pohovku, lednici, poličku, atd.  Představte si, že na vybraná místa si dáváte postupně předměty, které si potřebujete zapamatovat.  K usnadnění zapamatování je třeba si představit jasně definovaná umístění a představit si, jak procházíte místností po standardní cestě.  Pokud si například chcete zapamatovat Františka Palackého, Václava Havla a Jana Amose Komenského, představte si, jak jdete ke dveřím a na nich je přilepená tisícovka; otevřete dveře a Václav Havel leží na pohovce a čte knihu J. A. Komenského.

11 Představivost a paměť  Heslová metoda (pro slovíčka v cizím jazyce) Nejprve si vyberte české slovo, které zní podobně jako cizojazyčné a chcete si ho zapamatovat. Potom si představte obraz, který obě slova zahrnuje. Např. německé slovo “kostbar” znamená “cenný.” Pro vyvolání českého slova si můžete představit “kost” a “bar.” Poté si představte psy, jak hrají karty a jeden položí cennou kost na bar. Když uvidíte slovo “kostbar” na testu, měli byste být schopni si znovu vyvolat představu cenné kosti na baru.  Řetězení (pro uspořádané a neuspořádané seznamy) Vytvořte si příběh, ve kterém každé slovo nebo nápad, které si potřebujete zapamatovat, jsou pomůckou pro další myšlenku, kterou si potřebujete vyvolat. Pokud si máte zapamatovat slova Napoleon, ucho, dveře a Německo, můžete si vymyslet příběh o Napoleonovi s uchem na dveřích, jak poslouchá lidi, kteří mluví německy. Bob Nelson (některé příklady vytvořila Marta Kotonová) z knihy R. Hayese, 1989.

12 Další využití představ v učení Dr. P. Leone a jeho výzkumy  První skupina účastníků výzkumu se učila hrát na klavír 2 hodiny denně po dobu 5 dnů.  Druhá skupina se učila stejnou melodii hrát v duchu, účastníci výzkumu si představovali, jak melodii hrají (bez klavíru). Viděli, jak se melodie na klavír hraje, ale cvičili ji v duchu 2 hodiny denně po dobu 5 dnů.  Jak hráli účastníci výzkumu na klavír po 5 dnech? Která skupina byla lepší?  Obě skupiny dokázaly bezpečně zahrát melodii. Účastníci výzkumu, kteří melodii cvičili na klavír byli o něco přesnější v tempu. Ale druhé skupině stačily další dvě hodiny tréninku na klavír a výsledky se rovnaly.  Při sledování jejich mozkové aktivity se oběma skupinám vyvinula stejná mapa.

13 Na co si dát při využívání představivosti v učení pozor?  Neobvyklost pomáhá při zapamatování, ale nepřispívá ke vštípení vzájemných vztahů a souvislostí.  Proto by asociace, které se vytváříme měly být přirozené a logické (viz cesta do domu, umístění věcí v pokoji atd.) a dány do logických souvislostí. Výzkum Winograda a Solowaye: „mléko je v ledničce“, „lístky na koncert jsou v mrazáku“ Nepravděpodobná místa si lidé pamatují hůř než pravděpodobná. (více v Plhákové, 2004, s ) Co z toho vyplývá?  Hodnotné věci, dárky a vzácné předměty neukrývejte na neobvyklá místa, protože potom je velmi marně hledáme…

14 Organizace je důležitá – použijte kognitivní mapy pro vštípení informací

15 Uchování (retence) Ebbinghaus – křivka zapomínání Zapomínání je zpočátku velmi rychlé, postupně se pomaluje. Dobrou zprávou je, že znovunaučení probíhá rychleji než první učení.

16 Nácvik vybavování (reprodukce)  Kladení otázek namísto opakovaného čtení.  Bezprostřední vybavování je lepší než po 4 hodinách.

17 Kontext a vybavování  Kontext je účinným vodítkem k vybavení. Pokud si vybavíme kontext, můžeme si vybavit i učení.  Snadněji si vybavíte učivo ve třídě, kde probíhala výuka. Když ale budete zkoušeni jinde?  Zkusit si vybavit hodinu, ve které látka byla probíraná.  Stejně tak důležitý jako vnější kontext je i kontext vnitřní !  Vybavování je snadnější, pokud naše momentální psychické ladění přibližně koresponduje se stavem, v němž jsme se nacházeli při ukládání informací do paměti.

18 Metoda PQRST nebo-li POČOZ  Preview (přehled) projít si materiál tak, abychom získali základní orientaci o hlavních tématech a oddílech (prolistování, věnování se nadpisům, souhrnům aj.)  Question (otázky) převést nadpisy do otázek  Read (čtení) hledání odpovědi na otázky  Self-recitation (opakování) nahlas, potichu aj.  Test (zkouška) vzpomenout si na hlavní údaje, porozumět vztahům mezi nimi

19  Craik a Lockhart  „Čím větší úsilí vynaložíme na zpracování informace, tím snadnější je její pozdější vybavení.“ (Plháková, 2004, s. 203) Použít různé způsoby kódování – čtení, podtrhávání, výpisky, náčrty. Opakované čtení není tak efektivní jako například hlasité opakování, odpovídání sám sobě na otázky, diskuze se spolužáky aj.

20 Dělení paměti – z časového hlediska  Senzorická (ultrakrátká) paměť – uchovává informace přicházející ze smyslů (všechny podněty, které vnímáme), - informace jsou podrženy po dobu nezbytně nutnou ke zpracování a rozhodnutí, zda jsou informace důležité, tedy vhodné k dalšímu zpracování či nikoliv. - Pokud ano, postupují dále do krátkodobé či dlouhodobé paměti.  Krátkodobá – je omezena na 5 – 9 prvků (tzv. magické číslo 7±2, Miller), které při zamezení opakování, uchová na cca 15 – 30 sekund. - Kapacitu lze zvýšit spojováním prvků do logických celků (např. mnemotechnické pomůcky – některé jsme si uvedli). - Pro zachování informace v krátkodobé paměti je třeba si informaci opakovat (tzv. fonologická smyčka), jinak je paměťová stopa nenávratně ztracena.  Dlouhodobá – na tu se nyní podíváme …

21 Dlouhodobá paměť EXPLICITNÍ IMPLICITNÍ (deklarativní) (procedurální) údaje musí projít vědomím uložení údajů může probíhat bez účasti vědomí nebo se v ní nacházejí postupy, které dříve byly explicitní EPIZODICKÁ SÉMANTICKÁ PROCEDURÁLNÍ „PRIMING“ KLASICKÉ PODMIŇOVANÍ

22 EXPLICITNÍ (deklarativní) – údaje musí projít vědomím EPIZODICKÁ SÉMANTICKÁ AUTOBIOGRAFICKÁ PAMĚŤ FAKTICKÉ ZNALOSTI Významné životní události Jak daleko je z Budějovic do Plzně? Jak dlouho se vaří vajíčko naměkko? Víte, který film jste viděli včera Co jste měli k obědu včera? Co je to sémantická paměť? Opírá se o verbální kód, ale též používáme i vizuální představy (viz Paiviova teorie dvojího kódování) Důležitý je čas a místo osvojení, Nevíme, kde jsme si osvojili cizí slovíčka, ale subjektivní prožívání. máme je uložené v paměti.

23

24 IMPLICITNÍ (procedurální) – uložení údajů může probíhat bez účasti vědomí nebo se v ní nacházejí postupy, které dříve byly explicitní PROCEDURÁLNÍ „PRIMING“ KLASICKÉ PODMIŇOVÁNÍ nám dovoluje pamatovat si, - zcitlivění vůči relativně novým viz pp učení jak se co dělá. podnětům, Dovednosti, návyky. Př. čištění zubů, jízda na kole aj. - zvýšená citlivost podvědomí na určité informace, když je vnímáme opakovaně během určité doby. S Př. schopnost poznat slova nebo předměty poté, co jsme se s nimi již v minulosti setkali. Př: Jméno spolupracovníka si zapamatujeme snáze, když ho slyšíme popáté, než poprvé.

25 Proč zapomínáme? I. teorie rozpadu pamětních stop - příčinou zapomínání je blednutí nebo rozpad pamětních stop, ty pak můžou být využity pro další příjem informací. O této teorii existuje ale mnoho pochybností. II. účelné zapomínání - odstranění nepřesných, nepotřebných nebo chybných informací z paměti, - mnoho informací ale účelně zapomenout nejde, např. pohlaví, věk, atraktivitu, etnikum druhých.

26 Proč zapomínáme? III. teorie interference (rušení) - podobné duševní obsahy uložené v paměti na sebe působí rušivě a tím způsobují potíže při vybavování. Např. studium dvou cizích jazyků, které dobře neovládáme.  Proaktivní - materiál jako první naučený interferuje s materiálem naučeným později. Záporný vliv starého učení na nové. Příklad: Italská slovíčka se nám budou stále lépe vybavovat než nově naučená a ne tak dobře osvojená slovíčka španělská, která jsou mnohdy velmi podobná.  Retroaktivní - vybavování dříve osvojených informací narušují nové poznatky. Záporný vliv nového učení na staré. Příklad: Nově naučené letopočty z dějepisu způsobují, že na ty staré si již nemůžeme vzpomenout.  ekforický útlum – učení se podobné látce krátce před reprodukcí. Studenti tedy dělají chybu když při čekání na zkoušku studují nebo opakují učivo podobné tomu, které si budou krátce nato vybavovat z paměti.

27 Proč zapomínáme? IV. represe - vytěsnění, tento pojem zavedl S. Freud. Funkcí represe je udržovat nepřijatelné psychické obsahy mimo vědomí. V. teorie ztráty vodítek - informace jsou v paměti utříděny do kategorií a vzájemně propojeny do sémantických (nověji konekcionistických) sítí. - Příčinou zapomínání je to, že se hledanou informaci nepodaří v dlouhodobé paměti najít. (Nemůžeme si vzpomenout na pojem, o kterém víme, že ho známe: „Mám to na jazyku.“)

28 Co je tedy paměť?  Bez paměti by se náš život skládal z momentálních epizod, které by k sobě neměly žádný vztah.  Nemohli bychom reflektovat svou existenci. Jak vypadá život člověka s Alzheimerovou chorobou?  V širším slova smyslu lze paměť definovat jako schopnost zaznamenávat životní zkušenosti. (Plháková, 2004, s. 193) Co mám uloženo v paměti o sobě?

29 Prožívající versus vzpomínající si JÁ (Kahneman, 2011) Když se celkově zamyslíte, jak jste poslední dobou spokojeni se svým životem? VZPOMÍNAJÍCÍ SI JÁ: [No tento a minulý týden to nestálo za nic. Ale předtím to bylo fajn... takže vlastně průměrně. Možná i líp.] Celkem dobře. PROŽÍVAJÍCÍ JÁ: [Jak se teď cítím? Špatně.] Nic moc.


Stáhnout ppt "PAMĚŤ. Zapamatujte si následující slova máte na to 10 vteřin tabule, mrak, kniha, strom, sukně, kočka, končetina, křídla, police, rýže."

Podobné prezentace


Reklamy Google