Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

7. Paměť Plháková, kap. 7 Sternberg, kap. 5 a 6 Schachter, Daniel L. (2001). Sedm hříchů paměti. Praha: Paseka Slaterová, L. (2008). Pandořina skříňka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "7. Paměť Plháková, kap. 7 Sternberg, kap. 5 a 6 Schachter, Daniel L. (2001). Sedm hříchů paměti. Praha: Paseka Slaterová, L. (2008). Pandořina skříňka."— Transkript prezentace:

1 7. Paměť Plháková, kap. 7 Sternberg, kap. 5 a 6 Schachter, Daniel L. (2001). Sedm hříchů paměti. Praha: Paseka Slaterová, L. (2008). Pandořina skříňka. Praha: Argo

2 Povaha paměti Paměť: vnitřní záznam nebo reprezentace nějaké předchozí události nebo zkušenosti Paměť je také konstruktivní proces v němž aktivně organizujeme a dotváříme informace, které zpracováváme, uchováváme a vybavujeme si

3 Povaha paměti — 4 modely paměti zpracování informací paralelní distribuované sítě (modely neurálních sítí) (McClelland, Rumelhart) model postupných úrovní zpracování (Craik, Lockhart) tradiční třístupňový model paměti (Atkinson, Shiffrin)

4 Povaha paměti – popis 4 modelů paměti 1. model zpracovávání informací: paměť je proces analogický počítači, který vkládá/kóduje, uchovává a vybavuje informace

5 2. Paralelní distribuované sítě : paměť je tvořena sítí vzájemně propojených jednotek, které pracují simultánně (paralelně) na zpracování informací Povaha paměti – popis 4 modelů paměti

6 3. Model postupných úrovní zpracování : paměť souvisí se stupněm nebo hloubkou mentálního zpracování materiálu při setkání se s ním 4. Tradiční třístupňový model paměti: paměť potřebuje tři různé sklady k udržení a zpracování informace po různě dlouhou dobu Povaha paměti – popis 4 modelů paměti

7 Diagram třístupňového paměťového modelu senzorický registr – krátkodobá paměť – dlouhodobá paměť

8 Třístupňový model paměti Krátkodobá paměť: Millerovo číslo 7+ 2, cca 30 sekun kapacita krátkodobé paměti málo ovlivnitelná nácvikem, vyšší rozsah souvisí s lepším porozuměním textu stěpení

9 Sperlingův experiment se senzorickým registrem 12 písmen blikne na 1/20 s většina lidí si dovede vybavit jen 4-5 písmen pokud ale dostali signal (vysoký, střední a nízký tón) kterou řádku si mají vybavit (horní, střední, dolní), dokazali si ji vybavit přesně v registru je všech 12 písmen, ale nesihneme se k nim při vybavování si dostat dost rychle

10 krátkodobá paměť bývá v jiných přístupech označována jako pracovní paměť (Cantor, Engle; 90.léta) tři části pracovní paměti: vizuálně prostorová představa (náčrtník) centrální exekutivní funkce fonologická smyčka

11 Třístupňový model paměti Dlouhodobá paměť: relativně stálý sklad s téměř neomezenou kapacitou

12 Typy dlouhodobé paměti

13 Zlepšování dlouhodobé paměti zlepšení může pomoci:  organizace materiálu  opakování s prohlubováním  pomocná návěští rozpoznávání vybavování

14 Příklad opakování s prohlubováním Porozumění a zapamatování může pomoci prohlubování zapamatovávaného na základě předchozích znalostí (např. využití znalostí zeměpisu pro lepší zapamatování si historie)

15 Příklad: rozpoznání versus vybavování si lidé lépe rozpoznají fotografie bývalých spolužáků než si vybavují jejich jména

16 Biologické základy paměti Biologické změny v neuronech usnadňují paměť prostřednictvím dlouhodobé potenciace (souvislost s učením), což se děje alespoň dvěma způsoby: 1.opakovaná stimulace na synapsi vede k zesílení synapse 2.schopnost neuronu uvolňovat neurotransmitery je zvýšena nebo snížena

17 Biologické základy paměti Role hormonů zejména adrenergních (např. tzv. zábleskové vzpomínky –živé a přetrvávající představy spojené s překvapivými nebo emočně silnými událostmi)

18 Kde jsou vzpomínky lokalizovány? Paměť je distribuována a lokalizována v celém mozku nikoli pouze v kůře  amygdala – emoční paměť (strach)  bazální ganglia a mozeček – základní paměťové stopy a implicitní paměť  hipokampální formace – rozpoznávání, implicitní, explicitní, prostorová paměť, epizodická paměť, deklarativní dlouhodobá, sekvence událostí  talamus – utváření nových vzpomínek, prostorová a pracovní paměť  kůra – explicitní vzpomínky, epizo dický a sémantický sklad, učení dovednostem, pracovní paměť

19 Biologie a ztráty paměti Amnézie: narušení paměti (ztráta vzpomínek) po úrazu či traumatu Retrográdní: ztráta starých vzpomínek Anterográdní: nové vzpomínky chybí

20 Biologie a ztráty paměti Alzheimerova choroba: progresivní zhoršování ztrát paměti (kortex), priming je narušen (učení motor. dovednostem zůstává) Huntingtonova choroba: priming zůstává, učení motorickým dovednostem ne)

21 Zapomínání: jak rychle zapomínáme Ebbinghaus (1885):  učení se bezesmyslnému materiálu (memorováním)  zapomínání probíhá nejrychleji bezprostředně po naučení  znovunaučení probíhá rychleji než první učení

22 Proč zapomínáme? Pět hlavních teorií rozklad paměťové stopy interference motivované zapomínání špatné vštípení (zakódování) selhání ve vybavování si Taky vás tak štve, když přijdete do místnosti a zapomenete co jste chtěli?

23 Pět teorií zapomínání 1. Rozklad paměťové stopy: vzpomínky se s časem rozpadají 2. Interferenční teorie: jedna vzpomínka interferuje s jinou  Retroaktivní útlum (nová tlumí přístup ke starší)  Proaktivní útlum e Interference (stará narušuje konsolidaci nové)

24 Retroaktivní a proaktivní útlum

25 3. Motivované zapomínání: motivace zapomenout nepříjemné, bolestivé nebo zahanbující vzpomínky 4. Špatné vštípení (zakódování) : informace z krátkodobé pamět není úspěšně přenesena do dlouhodobé 5. selhání ve vybavování si: vzpomínku si nelze vybavit (mám to na jazyku…) Pět teorií zapomínání

26 Emoční faktory v zapomínání efekty kongruence s náladou (Gordon H. Bower)  zapamatovávání emočně kongruentního materiálu  podpora vybavování emočním přeladěním

27 Překonávání problémů se zapomínáním umístění položky v zapamatovávaném materiálu: začátek a konec si pamatujeme lépe amnézie na zdroj informace: zapomínáme původní zdroj – konstruktivně doplníme tak aby bylo věrohodné rozvržení opakování, procvičování: rozdělené opakování je lepší než opakování najednou

28 Zkreslení paměti Proč zkreslujeme vzpomínky?  Potřeba udržet logiku a soudržnost.  Potřeba utvářet a konstruovat vzpomínky protože je to efektivní.  úsudky, stereotypy, schémata

29 Kontext a paměť Je to dobré řešení, které překoná to, že většina budov je dnes dobře izolována. Lidský hlas není dost silný.Celá operace závisí na stálém přívodu proudu.Kdyby balónky praskly, úspěch je ohrožen.

30 Priming - podnícení Petr: „ vypadáš nějak unaveně…“ Honza: „Hm. No, to víš, trávil jsem celé …….. v práci.!

31 Spolehlivost paměti - otázky právní věrohodnosti dva problémy s věrohodností vzpomínek s právními důsledky (Elisabeth Loftus): očité svědectví- může být zkresleno (nehoda na křižovatce) potlačené vzpomínky vs. konstruované vzpomínky věrohodnost tzv. „obnovených“ vzpomínekm (např. na zneužívání)


Stáhnout ppt "7. Paměť Plháková, kap. 7 Sternberg, kap. 5 a 6 Schachter, Daniel L. (2001). Sedm hříchů paměti. Praha: Paseka Slaterová, L. (2008). Pandořina skříňka."

Podobné prezentace


Reklamy Google