BOBATH KONCEPT- NDT V DĚTSKÉ REHABILITACI

Prezentace na téma: "BOBATH KONCEPT- NDT V DĚTSKÉ REHABILITACI"— Transkript prezentace:

1 BOBATH KONCEPT- NDT V DĚTSKÉ REHABILITACI
Mgr. Lenka Drlíková ÚSP pro TPM Kociánka, Brno

2 OSNOVA Historie a charakteristika konceptu
Principy, na jejichž základě pracujeme Techniky, které využíváme Význam senzoriky 24 hodinová terapie Problémy a možná intervence u klientů s sma I-III

3 Historie Začátky ve 40. létech 20. stol. Berta a Karel Bobathovi
Ovlivněni jinými koncepty založenými na neurofyziologických principech (Kabat, Roodová, Petö) Baby Bobath rozvinuly Elizabeth Quinton a Dr. Mary Köng V začátcích vycházela z reflexní teorie řízení motoriky Charlese Sherringtona Reflexní teorie řízení motoriky- všechny pohyby se uskutečňují prostřednictvím reflexů, jejich řetězením, kombinacemi a sumací

4 CHARAKTERISTIKA KONCEPTU
Koncept terapeutický, ne diagnostický, ne metoda Není určen pouze pro specifickou diagnózu Terapie= hledání (problem solving approach) Zaměřen na funkci s důrazem na kvalitu Holistický pohled na pacienta- snaží se řešit všechny problémy pacienta Metoda- systematicky popsaný postup, logicky spojený

5 Důraz na týmovou práci Individuální vyšetření v rámci funkcí Individuální plánování terapie na 24 hodin Individuální aplikace terapie Každý může působit terapeuticky Koncept dynamický

6 SENZOMOTORICKÉ UČENÍ Předpokladem je plasticita mozku a soutěžení vzorů Při učení dochází k funkčním i strukturálním změnám CNS Tyto změny jsou krátkodobé i dlouhodobé a dochází k nim v oblasti synapsí Učení je proces získávání informací o okolním světě Motorické učení- proces získávání nebo modifikace pohybu Plasticita- schopnost prokázat změnu Synaptogeneze řízena geneticky, podléhá vlivu prostředí, kritická období

7 Rozvoj pohybu je potom učením
Na základě genetického plánu Pod kontrolou dozrávání CNS Pod vlivem podnětů

8 PLASTICITA CNS Až do let byla CNS považována za neměnnou strukturu Nyní víme, že jde o strukturu s dynamickými změnami a možností reorganizace Tiché synapse Mapy somatosenzorického kortexu jsou individuální (Penfield, Rasmussen- motorický a senzorický homunkulus) Konstatně se mění

9 PŘEDPOKLADY PRO SPRÁVNÉ MOTORICKÉ UČENÍ
Neporušená CNS Správná percepce Přiměřený vliv prostředí Opakování a získávání zkušeností Percepce- vnímání, zpracování a porovnání

10 HANDLING Technika práce s dítětem
Zahrnuje všechny činnosti během dne, které se týkají dítěte

11 BĚŽNÉ DENNÍ ČINNOSTI Manipulace s dítětem- zvedání, přenášení, pokládání, změny poloh Oblékání a svlékání Hygiena Příjem potravy Hra Učení

12 Nejdůležitější zásady, kterými se řídíme při handlingu:
Poskytneme jen nezbytně nutnou oporu Vyžadujeme místní odpověď, ale sledujeme celé tělo Dáme dítěti vždy dostatek času na přizpůsobení Zařazujeme množství podobných situací

13 TECHNIKY PRÁCE PŘI HANDLINGU
1. inhibiční T.I.P.y Poloha terapeuta Klíčové body kontroly

14 T.I.P.y Tonus ovlivňující vzory, které se co nejvíc podobají normě
Fungují na non-neurální i neurální úrovni Jsou celkové nebo částečné

15 KLÍČOVÉ BODY KONTROLY Místa na těle, ze kterých lze efektivně ovlivňovat pohyb Jsou proximální a distální

16 2. stimulační- techniky proprioceptivní a taktilní stimulace
poloha terapeuta klíčové body kontroly nesení váhy, tlak, odpor placing, holding tapping

17 TAPPING Hlavní stimulační technika
Slouží ke zvýšení posturálního tonu, regulaci aktivity agonisty, antagonisty a synergisty Stimulace rovnovážných reakcí

18 PLÁNOVÁNÍ TERAPIE vychází z:
Obecných poznatků o ontogenezi člověka Obecných poznatků o učení Individuálních dovedností Individuální motivace a potřeb Individuálních nedostatků

19 Interaction of Concepts
ICF 2001 Health Condition (disorder/disease) Body function&structure (Impairment) Activities (Limitation) Participation (Restriction) Environmental Factors Personal Factors

20 HANDLING U DĚTÍ V RÁMCI 24 HODINOVÉHO MANAGEMENTU
Mgr. Lenka Drlíková ÚSP pro TPM Kociánka, Brno

21 Braní dítěte a jeho pokládání
Klademe důraz na symetrii Zařazujeme rotace a přenášení váhy

22 Přenášení Naše poloha Symetrie či asymetrie
Postavení pánve má vliv na posturální tonus Přiměřená opora

23 Polohování Ve středních polohách
Zajištění centrální stability pro distální mobilitu Zvýšení celkové čilosti

24 Pracovní poloha v sedu Neutrální poloha hlavy v symetrii
Prodloužení šíje Stabilní rameno mírně stažené dolů Stabilita trupu Stabilní a symetrická pánev v neutrální pozici Kyčle ohnuté do 90°, mírně abdukované a zevně rotované Nohy v neutrální pozici, ne špičky dolů

25 Změny poloh Co největší aktivita dítěte
Podpoření toho, co jsme dosud dosáhli Různorodost pohybových vzorů Soutěžení vzorů

26 Hygiena Stabilní poloha pro co největší samostatnost Vertikalizace
Přenášení váhy Rotace Práce ve střední čáře a přes střední čáru Multisenzorická stimulace

27 Oblékání a svlékání Zapojení obou horních končetin
Práce ve střední čáře a přes střední čáru Využití rotací Využití přenášení váhy

28 Hra Poloha dítěte Centrální stabilita pro dobrou funkci ruky
Hračky adekvátní motorickým,kognitivním i percepčním schopnostem Multisenzorická stimulace Způsob hry

29 Problémy u klientů s sma
Nízký posturální tonus Asymetrie- rozvoj skoliózy Problémy s rovnováhou a koordinací pohybu Rozvoj kontraktur Snižování svalové síly Únavnost Problémy s příjmem potravy a dechovými funkcemi

30 Intervence u klientů s sma
Nižší posturální tonus- nabízíme činnosti ve vyšších polohách, využíváme vibrace, hluboký dotek, stimulace hlavně na trupu, postavení pánve ovlivňuje napětí celého těla, vestibulární systém Asymetrie- terapii směřujeme ke střední čáře těla, pracujeme na obou stranách

31 Problémy s rovnováhou a koordinací pohybu-
zařazujeme aktivity na balančních plochách, provádíme je nejprve velmi pomalu, pracujeme na vnímání tělesného schéma Rozvoj kontraktur- pravidelné protahování, střídání poloh, vertikalizační stojany

32 Snižování svalové síly- svalovou sílu cvičíme na úrovni nízké intenzity, ne odporová cvičení
Únavnost- prevence únavy, krátké sekvence cvičení, mechanické a elektrické vozíky, pozor na teplou vodu

33 Příjem potravy Zkontrolovat držení trupu a hlavy
Dbát na prodloužení šíje a postavení brady Zkontrolovat postavení nohou Dbát na symetrii postury Dbát na pohodlí dítěte Dbát na stabilitu dítěte Zkontrolovat umístění jídla Dbát na bezpečnost Umožnit mít volné ruce Zkontrolovat svoji posturu

34 SMA I Stimulace tonu, zejména na trupu- vibrace, přenášení váhy
Polohy k omezení kontraktur- individuální Polohy k omezení asymetrie Polohy vyšší vzhledek ke gravitaci- leh na klínu, sed stabilizovaný Příjem potravy

35 SMAII Polohy vyšší- vertikalizační stojan Rovnovážné reakce v sedu
Silový trénink- proti gravitaci

36 SMA III Prevence únavy při chůzi
Vertikalizační stojan k prevenci kontraktur Silový trénink v rámci přesunů a funkcí