Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko prezentace hlavních výstupů studie.

Prezentace na téma: "Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko prezentace hlavních výstupů studie."— Transkript prezentace:

1 Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko prezentace hlavních výstupů studie

2 Možné dopady skiareálu Smrk  vycházíme ze:  zkušeností z jiných lyžařských areálů (Lipno, Příčná)  specifik lyžařských areálů, které mohou vůči Smrku představovat konkurenci  dopadů existence skiareálů na rozpočty dotčených obcí

3 Možné dopady skiareálu Smrk  postoje obcí:  relativně málo investičních plánů v oblasti CR  v CR přesto obce vidí výrazný potenciál, preferovanými formami CR jsou pěší turistika, cykloturistika, hippoturistika, agroturistika, sportovní cestovní ruch, rekreační pobyty, rodinná turistika, turistika pro seniory, v případě Nového Města pod Smrkem též zimní cestovní ruch  budoucnost rozvoje ve výstavbě lyžařských areálů vidí 1 z 8 obcí, které odpověděly (Nové Město), zbytek má opačný názor, část z nich však uvádí, že skiareál by na ně měl pozitivní, ne však zásadní vliv  většina obcí nepředpokládá výraznější vliv skiareálu na místní prostředí a ekonomiku, nejčastěji uvádějí růst zatížení silniční infrastruktury, případně i technické infrastruktury, růst cen, posílení regionální spolupráce, zlepšení občanské vybavenosti obce či města, využitelnost areálu místními obyvateli a změny v krajinném rázu  zástupce Nového Města uvádí řadu výrazných přínosů v posílení regionální a přeshraniční spolupráce, využitelnosti areálu místními obyvateli, rozšíření rekreační hodnoty území, posílení občanské vybavenosti obce, zlepšení image a urbanistického rázu města a populačním růstu obce

4 Možné dopady skiareálu Smrk  postoje podnikatelů:  řada podnikatelských záměrů: zvýšení kapacity ubytovacích služeb, rozvoj navazujících volnočasových aktivit (výstavba dětských hřišť, nabídka přepravy jízdních kol, hippoturistiky…), cenová zvýhodnění a balíčky, marketingové aktivity  výrazný rozvojový potenciál vidí v CR (dáno logicky tím, že osloveni byli podnikatelé převážně v CR)  většinou opět preference „měkčích“ forem CR, zimní CR a další masové formy buď vůbec ne, nebo jako doplněk, aby neodradily stávající cílové skupiny; menšina prosazuje především zimní a sportovní CR  8 ze 13 podnikatelů zastává názor, že rozvoj lyžařských areálů může být podstatným nebo zásadním rozvojovým impulzem (názor panuje především u podnikatelů působících na J a JV území)

5 Možné dopady skiareálu Smrk Dopady na kapacitu infrastruktury:  Areál přinese jednoznačný růst počtu návštěvníků, který bude znatelný i v součtu za celý rok.  Dojde ke zvýšení zatížení silniční sítě (pravděpodobně i k nutnosti technických úprav, výstavby chodníků apod.) a k nutnosti růstu počtu parkovacích kapacit.  U hlavních silničních tahů napojující Frýdlantsko na české území lze zkapacitnění provést jen za cenu velmi vysokých investic (silnice vedou kopcovitým reliéfem).  Areál pravděpodobně přispěje k sezónnímu zlepšení obslužnosti regionu veřejnou dopravou.  Růst nároků na kapacitu technické infrastruktury (vodovodů, kanalizace apod.) bude pravděpodobně slabý.  Nová infrastruktura cestovního ruchu by se mohla zčásti navázat na stávající aktivity.

6 Možné dopady skiareálu Smrk Dopady na obecní a městské rozpočty:  Většina příjmů přichází do obecních rozpočtů zprostředkovaně (dle systému alokace daní). Nárůst příjmů (zejména daňových) rozpočtů měst a obcí se tedy projeví minimálně, a to:  vysokým růstem relativně málo významných příjmů z parkování a ubytovacích či lázeňských poplatků,  minimálním růstem relativně vyšších, ale převážně do státního rozpočtu plynoucích DPFOZČ (1,5 % celostátního výnosu je přerozdělováno obcím podle počtu evidovaných zaměstnanců) a DPFOP (30 % jde přímo obci, ale dle sídla podnikatele),  v případě komerčních aktivit provozovaných obcemi.  Obce se budou výraznou měrou podílet na nákladech zajišťujících zprostředkovaně nebo přímo služby, které v převážné míře slouží turistům, tzn. že dopad na obecní rozpočty bude spíše negativní.  Výrazně pozitivní dopad na příjmy obcí by se koncentroval do 3 obcí (Lázně Libverda, Bílý Potok, Hejnice), i zde by však byl zčásti nebo zcela kompenzován zvýšenými výdaji obecních rozpočtů.

7 Možné dopady skiareálu Smrk výnosy DPFOP na 1 obyv. (2004) – nejvyšší v zázemí velkých měst, centra CR jen částečně a jen některá (Rokytnice, Harrachov), ostatní naopak vůbec ne (Benecko, Bedřichov, Doksy)

8 Možné dopady skiareálu Smrk Dopady na ekonomický rozvoj a občanskou vybavenost:  Plánovaný skiareál se nachází v lokalitě, která nemá ani v rámci Jizerských hor nejvýhodné klimatické podmínky. Přesto existuje významné riziko zkracování sezóny v důsledku klimatických změn, a to i v případě instalace systému umělého zasněžování.  Plánovaný skiareál leží z geografického a dopravního hlediska v odlehlém, relativně izolovaném území (bariéra Jizerských hor). Vzdálenost od významných zdrojových oblastí návštěvníků (větších městských aglomerací) je relativně velká. Řada konkurenčních areálů tak má oproti potenciálnímu skiareálu Smrk významné konkurenční výhody:  jsou zavedené a mezi lyžaři dlouhodobě známé  jsou dostupné snáze a v kratší době (nevýhoda Smrku zejména v případě jednodenní návštěvnosti)  leží blíže centrům (Praha, Liberec)  V lokalitě se pravděpodobně v případě stavby areálu projeví tendence k pozvolnému růstu cen pozemků a nemovitostí.  Koncentrace nových aktivit cestovního ruchu může napomoci udržovat v obci vyšší rozsah i standard místních služeb, lze očekávat také mírný nárůst tržeb místních provozoven drobných služeb.

9 Možné dopady skiareálu Smrk Sociální a rekreační dopady z pohledu místních obyvatel:  Růst cestovního ruchu přinese pro místní občany zátěž spojenou se ztrátou klidu a soukromí, narušováním tradičního životního stylu, zvýšeným dopravním zatížením, vyššími cenami služeb, zvýšeným rizikem krádeží apod.  Rekreační hodnota území pro místní obyvatele vzroste i poklesne (vzroste z pohledu vybavenosti infrastrukturou, poklesne z důvodu změny krajinného a urbanistického rázu lokality).  Využitelnost areálu pro místní bude přinejmenším zpočátku spíše slabá, mj. z důvodu nízké životní úrovně a relativně vysokých cen lyžování. Dopady na trh práce:  Lze očekávat vznik několika nových pracovních míst (v řádu jednotek nebo několika málo desítek), téměř výhradně však sezónních (pro letní sezónu nebude v cestovním ruchu těchto pracovních sil třeba).  Může, ale nemusí dojít k sezónnímu mírnému snížení míry nezaměstnanosti (celoročně však míra nezaměstnanosti zůstane stejná), vyššímu poklesu nezaměstnanosti bude kromě sezónnosti bránit i nesoulad mezi poptávanými a nabízenými profesemi a nevyhovující vzdělanostní struktura.  V regionu se nezvýší mzdová úroveň, protože nově vzniklé profese nebudou patřit ke mzdově nadprůměrným.

10 Možné dopady skiareálu Smrk vývoj nezaměstnanosti v obcí Lipno nad Vltavou a městě Zlaté Hory

11 Možné dopady skiareálu Smrk Dopady na krajinný a urbanistický ráz:  Změna image a urbanistického rázu obcí a měst nastane postupně, ale bude zjevná a nezvratná (ať ji již budeme chápat jako pozitivní, nebo negativní).  Dopady na životní prostředí se projeví především ve změně krajinného rázu a estetického vzhledu, lokálních změnách v biosféře, lokálním, ale výrazném vlivu na kvalitu ovzduší a hladinu hluku (zde však jen ve vztahu k části obyvatel, protože areál je plánován mimo intravilány měst a obcí). Institucionální dopady:  Dle běžné praxe je možné očekávat, že bude-li realizace takovéto investice spolufinancována z dotačních zdrojů, bude komplikovat pozici potenciálních dalších žadatelů na jiné projekty („Frýdlantsku už bylo pomoženo“).  Lze očekávat zřetelné posílení spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, které stimuluje vznik širší, formální i neformální regionální spolupráce.

12 Možné dopady skiareálu Smrk Regionální dopady:  Dopady na Nové Město, Lázně Libverda a pravděpodobně i Bílý Potok jsou nejvíce závislé na podobě, rozsahu a úspěšnosti této investice. Potenciální pozitivní i negativní dopady se právě v těchto místech projeví nejvíce. Existují zde ale také největší rizika, že se nenaplní očekávání, přínosy budou vzhledem k populační velikosti nízké a nevyváží náklady.  Dopady na Frýdlant jako přirozené centrum regionu s rozvinutým sektorem služeb a jako centrum letní turistiky mohou být rovněž spíše pozitivní, nicméně z hlediska velikosti města nebudou mít zásadnější význam.  Pro ostatní obce Frýdlantska jsou přínosy ze skiareálu buď velmi nepravděpodobné nebo neprůkazné (víceméně jen ve sféře rozšíření nabídky sezónních pracovních míst).