REGIONÁLNÍ POLITIKA.

Prezentace na téma: "REGIONÁLNÍ POLITIKA."— Transkript prezentace:

1 REGIONÁLNÍ POLITIKA

2 Regionální politika EU
= politika hospodářské a sociální soudržnosti EU - politika solidarity podpora regionů, jejichž úroveň nedosahuje v daných kritériích evopského standardu

3 Pro ČR 688 mld Kč (tzn. 98 mld Kč ročně!!)
HSS - finanční alokace více než třetina rozpočtu EU mld EUR 2007 –2013 – 308,1 mld EUR staré členské státy: 51,7% nové členské státy (včetně RU a BG): 48,3% Pro ČR 688 mld Kč (tzn. 98 mld Kč ročně!!)

4 Cíle politiky soudržnosti EU
ochrana životního prostředí zlepšení infrastruktury snížení nezaměstnanosti restrukturalizace průmyslu rozvoj lidských zdrojů

5 Cíle politiky HSS Cíl 1- Podpora rozvoje zaostávajících regionů Regiony s HDP pod hranicí 75% průměru EU (podpora udržitelného rozvoje zejména prostřednictvím investic do výroby). Podpora z ERDF, ESF, EAGGF a FIFG Cíl 2 – Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací Všechny oblasti, které nespadají pod Cíl 1, a které dlouhodobě vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství nebo životního prostředí. Podpora z ERDF, ESF, FIFG. Cíl 3 – Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání Snížení nezaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikace, vzdělávání a školení. Pouze ESF.

6 Principy politiky HSS K základním principům politiky HSS patří doplňkovost, shoda s dalšími aktivitami a politikami, partnerství, subsidiarita a proporcionalita Prostředky ze strukturálních fondů by neměly nahrazovat veřejné národní zdroje, pouze je doplňují (princip adicionality) – neplatí pro FS Strategický přístup k politice HSS: Evropský strategický dokument  Národní strategický referenční rámec  tématické a regionální operační programy (financovány vždy z jediného fondu - monofondovost, výjimku tvoří možnost financování z ERDF a FS v OP Doprava a OP Životní prostředí)

7 Obecné nařízení Evropská komise může požadovat vrácení prostředků, které nebyly využity na zálohové nebo průběžné platby, nebo pro které neobdržela žádost o platbu do 31. prosince druhého roku následujícího po roce závazku (pravidlo N+2) – podařilo se vyjednat N+3 pro první 4 roky čerpání Hlavní instituce podílející se na realizaci politiky HSS jsou řídicí orgán, certifikační orgán a auditní orgán Navržená míra spolufinancování v rámci jednotlivých fondů je 85% pro nové členské státy

8 Hlavní změny v pravidlech podpory ze SF
2004 – 2006 2007 – 2013 Možno čerpat z více fondů v rámci jednoho operačního programu Monofondovost - princip 1 OP = 1 fond (povoleno max. 10% křížové čerpání v rámci priority) Alokace finančních prostředků na úrovni priority a opatření Alokace finančních prostředků pouze na úrovni priority Spolufinancování z evropských fondů v max. výši 75% Spolufinancování z evropských fondů v max. výši 85% Technická pomoc v max. výši 5% prostředků ze SF Technická pomoc v max. výši 4% prostředků ze SF

9 Politika soudržnosti EU 2007 -2013
Konvergence (81,9%): podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (15,7%): podpora regionálních programů pro regiony a orgány regionálním správy podporující ekonomické změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech Evropská územní spolupráce (2,4%): podpora harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie.

10 Konvergence Podpora regionů s HDP nižším než 75% průměru EU
ERDF modernizace a diverzifikace ekonomické struktury členských států a regionů rozšíření a zlepšení základní infrastruktury;ochrana ŽP ESF zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů a sociálních a ošetřovatelských služeb; zvýšení investic do lidského kapitálu adaptace veřejné správy, posílení administrativní kapacity národních a regionálních správ

11 Konkurenceschopnost a zaměstnanost Podpora regionů nespadající pod Cíl "Konvergence" tj. HDP nad 75% průměru EU inovace a ekonomika založená na znalostech životní prostředí a předcházení rizikům dostupnost a služby základního ekonomického významu (komunikační sítě) tj. posilování prvků Lisabonské a Göteborgské strategie

12 Evropská územní spolupráce
Vychází ze současné Iniciativy Interreg - podpora další integrace EU spoluprací na přeshraniční, mezinárodní a meziregionální úrovni. podpora rozvoje VaV a informační společnosti životní prostředí a předcházení rizikům řízení vodních zdrojů

13 Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (ERDF)
Stejně jako ostatní fondy bude výrazně přispívat k naplňování cílů Lisabonské a Göteborgské strategie Ze zdrojů fondu jsou financovány projekty v regionech spadající do cílů Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce

14 Nařízení o ERDF Pod cílem Konvergence se podporují intervence odrážející hlavní potřeby jednotlivých regionů jako: 1. mobilizace a modernizace zdrojů v regionu 2. zahájení procesu integrace a udržitelného regionálního rozvoje 3. výzkum, inovace a předcházení rizikům (nově oproti předcházejícímu nařízení o ERDF) K hlavním tématům podporovaných pod cílem Konkurenceschopnost patří: 1. inovace a vzdělanostní ekonomika 2. životní prostředí a předcházení rizikům 3. dostupnost dopravních služeb, informací a komunikačních technologií Poslední cíl je určen k územní spolupráci organizované na přeshraniční a nadnárodní úrovni

15 Nařízení o Evropském sociálním fondu (ESF)
K naplnění cílů HSS přispívá podporou politik a priorit, které se snaží o zvýšení zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a zajištění sociální integrace a soudržnosti Návrh nařízení zároveň nabádá ke snaze o větší soulad mezi ESF, Evropskou strategií zaměstnanosti a Lisabonskou strategií

16 Nařízení o ESF Intervence se v rámci obou cílů Konvergence a Konkurenceschopnost budou zaměřovat na následující čtyři oblasti: zvýšení adaptability pracovníků a podniků zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti zesílení sociálního začleňování prosazování partnerství v reformách týkajících se zaměstnanosti a začleňování Pod cílem Konvergence také dochází k podpoře: akcí, které rozšiřují a zlepšují investice do lidského kapitálu, zvláště zlepšením vzdělávání a školících systémů akcí pomáhajících k posilování institucionální kapacity a efektivity veřejné správy na národní, regionální a místní úrovni

17 Nařízení o Fondu soudržnosti (CF)
Podle reformy systému provádění politiky HSS se činnost Fondu soudržnosti začleňuje do víceletého programování strukturálních fondů, včetně akcí ve formě velkých projektů Pomoc se bude vztahovat na členské státy s hrubým národním příjmem pod 90% průměru HDP Společenství (měřeno v PPP a vypočítáno na základě čísel Společenství za poslední 3 roky)

18 Nařízení o Fondu soudržnosti (CF)
S přihlédnutím k zvláštním potřebám každého členského státu v oblasti investic a infrastruktury Fond soudržnosti zasahuje v oblastech: transevropských dopravních sítí a zejména v prioritních projektech evropského zájmu; ochrany životního prostředí v rámci priorit přiznaných politice ochrany životního prostředí; v oblastech, které podporují udržitelný rozvoj a mají jasný vztah k životnímu prostředí, a v oblasti dopravy mimo transevropských sítí

19 Nařízení zřizující Evropské seskupení pro územní spolupráci (EGTC)
Návrh na založení nového institutu EGTC je reakcí jednak na nevyhovující současné instrumenty a také na rozšíření EU mající za následek zvýšení počtu hranic EGTC může být složeno z členských států a regionálních a místních orgánů nebo jiných místních veřejných subjektů. Členové se mohou rozhodnout zřídit EGTC jako samostatný právní subjekt nebo svěřit jeho úkoly jednomu z členů

20 Alokace ČR 2007-2013 (EUR) Konvergence 25 883 511 035
Regionální konvergence Fond soudržnosti Konkurenceschopnost (Praha) z toho: konkurenceschopnost dodatečná alokace* Přeshraniční a transnac. spolupráce z toho: přeshraniční dodatečná přeshraniční transnacionální Celkem soudržnost

21 Územní statistické jednotky
Zákon č Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků 14 krajů, 77 okresů 8 regionů soudržnosti NUTS II kraj = NUTS III NUTS II Jihovýchod (kraj Vysočina + Jihomoravský kraj)

22 NUTS II – regiony soudržnosti
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   NUTS II – regiony soudržnosti

23 Míra veřejné podpory v souladu s Regionální mapou intenzity veřejné podpory (schválená vládou, přijata EK) maximální míra veřejné podpory pro NUTS II Jihovýchod je 40% ( %),

24 Strukturální fondy Evropský fond regionálního rozvoje ERDF
Evropský sociální fond ESF Zemědělská politika – mimo SF Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EAFRD Evropský zemědělský záruční fond EZZF Evropský rybářský fond EFF

25 Evropský fond regionálního rozvoje
založen 1975 objemem finančních prostředků největší fond (65% pomoci ze SF regionům Cíle 1 v ČR) investice do výroby, infrastruktury, vzdělání a zdraví, rozvoj MSP, podpora VaV, investice do ŽP, CR, rovnost mužů a žen v oblasti zaměstnanosti, přeshraniční a mezinárodní spolupráce

26 Evropský sociální fond
založen 1960 hlavní nástroj sociální politiky a politiky zaměstnanosti EU pomoc zaměřena na nezaměstnanou mládež, dlouhodobě nezaměstnané, sociálně znevýhodněné skupiny a ženy, adaptace pracovníků na průmyslové změny, zkvalitnění vzdělání a kvalifikace, boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce podpora v rámci všech 3 cílů regionální politiky EU

27 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
navazuje na Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (založen 1962) nově založen - nařízení č.1698/2005 rozvoj venkovských oblastí Program rozvoje venkova České republiky na období

28 Evropský rybářský fond
navazuje na finanční nástroj pro podporu rybolovu (1994) financování rozvoje přímořských regionů a rybářských oblastí návrh OP Rybářství – dále v jednání

29 Fond soudržnosti pomoc nejméně rozvinutým členským státům EU
návaznost na předvstupní ISPA podmínka HDP státu < 90% průměru EU (ČR 61%) spolufinancování velkých projektů v oblasti ŽP a transevropských dopravních sítí (velké projekty – ŽP > 25milEUR, doprava > 50milEUR)

30 Fond soudržnosti nepatří mezi strukturální fondy EU
1/3 finančního objemu celé pomoci EU individuální projekty i seskupení více projektů se společnou linií míra spolufinancování EU 80 – 85% veřejných nebo ekvivalentních výdajů MMR – řídící orgán, zprostředkující orgány MŽP a MD

31 Přehled čerpání prostředků ISPA/FS a převod na PJ k 31.5.2006 (EUR)
Projekty Alokace Obdrženo z EK Převedeno PJ Životní prostředí Doprava Technická asistence Povodně ISPA Celkem

32 Fond soudržnosti OP Doprava OP Životní prostředí

33 Finanční předpoklady vyplývající z NSRR
Operační program % Fond mil. EUR OP ŽP 20 ERDF + FS 5 175,5 14,82 ERDF 85,18 FS OP Doprava 21,50 ERDF+FS 5 564,7 20,76 79,24 Cíl konvergence celkem: ,3 mil. EUR Z toho na OP Životní prostředí + Doprava: mil. EUR

34 Fond solidarity pomoc regionům v členských i kandidátských státech postižených velkou přírodní, technickou či ekologickou katastrofou založen v srpnu 2002 po povodních 1 mld EUR

35 Fond solidarity - priority
obnova provozuschopnosti infrastruktury a závodů v oblasti energetiky, vodohospodářství a zpracování odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdraví a vzdělávání; zajištění ubytování a financování záchranných služeb tak, aby byly uspokojeny potřeby postiženého obyvatelstva; zabezpečení preventivní infrastruktury a opatření k bezprostřední ochraně kulturního dědictví; vyčištění oblastí postižených katastrofou, včetně přírodních zón.

36 Regionální politika ČR
Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje Strategie regionálního rozvoje – střednědobý programový dokument (přístup státu k podpoře reg.rozvoje) – 7/2000 (aktualizována k 1.čtvrtletí 2006) Národní rozvojový plán

37 Národní rozvojový plán ČR
základní strategický dokument pro získání podpory ze SF a FS stanovení priorit rozvoje ČR Globální cíl: přeměna socioekonomického prostředí ČR v souladu s principy udržitelného rozvoje, trvalé posilování konkurenceschopnosti, růst zaměstnanosti, vyvážený a harmonický rozvoj území

38 NRP – Strategické cíle 1) Konkurenceschopná česká ekonomika
2) Otevřená, flexibilní a soudržná společnosti 3) Atraktivní prostředí 4) Vyvážený rozvoj území návaznost na odpovídající prioritní osy návaznost NSRR

39 Strategie hospodářského růstu
= základní dokument pro koordinaci činností ovlivňujících hospodářský růst a zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky Vytvořit co nejlepší podmínky pro ekonomické aktivity a efektivní využití veřejných prostředků v podporovaných oblastech nastavení priorit pro koordinaci hospodářské politiky a nasměrování prostředků ze SF a FS představení těchto priorit veřejnosti a podnikatelům schválena v červenci 2005

40 Strategie regionálního rozvoje
= střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje problémové okruhy, rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje rozvojové aktivity navržené Strategií jsou realizovány na všech úrovních a financovány z národních programů i operačních programů EU je východiskem pro přípravu regionálních programů rozvoje prosinec 2005

41 Strategie udržitelného rozvoje
= dlouhodobý rámec pro udržení základních civilizačních hodnot a kvality života společnosti upozornit na existující a potenciální problémy, jež by mohly ohrozit přechod ČR k udržitelnému rozvoji a iniciovat opetření, jak těmto hrozbám předejít nebo alespoň zmírnit jejich dopad - dokončena v listopadu 2004

42 Národní strategický referenční rámec
= charakter smlouvy mezi vládou ČR a EK (dříve RpS) podklad pro vyjednávání NSRR je NRP vymezuje prioritní cíle a oblasti, do kterých směřují prostředky ze SF EU do ČR definuje základní institucionální uspořádání pro čerpání pomoci ze SF a finanční rámec naplňován operačními programy

43 Cíle regionální politiky ČR
Prorůstový - aktivizace nedostatečně využívaného potenciálu a podpora hospodářského rozvoje regionů Vyrovnávací - snižování meziregionálních rozdílů a pomoc ekonomicky slabším oblastem, jež by nebyly schopny zvládnout změny v ekonomické a sociální struktuře vlastními silami

44 Státní programy regionálního rozvoje
= nástroj realizace cílů vnitřní regionální politiky Podpora strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů Podpora venkovských regionů Podpora obnovy venkova 3) Podpora ostatních regionů Program podpory rozvoje území výrazně postižených redukcí nebo zánikem vojenských posádek

45 Kraj Vysočina rozloha: 6 795,7 km²
počet obyvatel: (k ) krajské město: Jihlava 704 obcí kraj Vysočina tvoří spolu s Jihomoravským krajem územní jednotku NUTS II, která je partnerem EU při financování ze strukturálních fondů

46

47 Znak kraje Vysočina Symbolika: 1. pole - moravská orlice - symbol historické moravské zemské příslušnosti východní části kraje 2. pole - ježek - symbol sídelního města kraje (tzv. klíčový derivát městského znaku hlavního města kraje - Jihlavy) 3. pole - symbol dílčí identity kraje - jeřáb jako typický strom Vysočiny, vyjadřující nezdolnost a prostou krásu regionu 4. pole - český lev - symbol historické české zemské příslušnosti západní části kraje Znak kraje byl schválen dne 20. listopadu 2001 Zastupitelstvem kraje Vysočina.

48 PROGRAM ROZVOJE KRAJE VYSOČINA

49 Program rozvoje kraje představuje základní dokument regionálního rozvoje na úrovni vyššího územně samosprávného celku. Kraj jej zpracovává v samostatné působnosti na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje

50 Další rozvoj kraje CÍL 1: EKONOMICKÝ ROZVOJ Vytváření lepších podmínek pro investice Podpora malých a středních podniků Péče o venkov Podpora cestovního ruchu CÍL 2: LIDÉ JSOU NEJVĚTŠÍ BOHATSTVÍ Rozvoj systému vzdělávání v kraji Podpora bytové výstavby Zlepšování zdravotních a sociálních služeb Podpora aktivit volného času a mezinárodních kulturních podniků

51 Další rozvoj kraje CÍL 3: CESTOVAT A KOMUNIKOVAT NA ÚROVNI Péče o dopravní síť v kraji, podpora hromadné dopravy Rozvoj telekomunikačních sítí a informatiky Rozvoj energetických a vodohospodářských sítí CÍL 4: MYSLÍME NA BUDOUCNOST Ochrana přírodního bohatství Vysočiny Promyšlené nakládání s odpady Podpora čistých zdrojů energie Ekologická výchova a podpora zdravého životního stylu

52 SWOT analýza kraje Vysočina
Program rozvoje kraje Vysočina je tvořen třemi do jisté míry autonomními dokumenty: Profil kraje Vysočina je analytickou částí využívající údaje regionální statistiky z různých zdrojů SWOT analýza kraje Vysočina popisuje silné a slabé stránky kraje, definuje možná ohrožení a příležitosti rozvoje Program rozvoje kraje stanovuje prioritní oblasti rozvoje kraje

53 Profil kraje Vysočina Poskytuje informace podložené statistickými údaji o: Území Obyvatelstvo Bydlení a domácnosti Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Hospodářství Trh práce a zaměstnanost Sociální a kulturní infrastruktura Životní prostředí Cestovní ruch

54 SWOT analýza kraje Vysočina
Hodnotí silné a slabé stránky, možná příležitosti či ohrožení v těchto oblastech: Obyvatelstvo, sídla, bydlení Dopravní infrastruktura Zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod Informační a komunikační technologie Územně plánovací dokumentace Průmysl, služby, rozvoj podnikání Zemědělství a venkovský prostor, lesnictví Trh práce a zaměstnanost Školství Zdravotnictví Sociální péče, protidrogová prevence Volnočasové aktivity, sport Kultura, památková péče Životní prostředí Cestovní ruch

55 Programová část PRK CÍL 1: Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky
má celkem tři úrovně: 4 cíle, 18 dílčích cílů a 43 opatření. Nejvyšší úroveň tvoří cíle: CÍL 1: Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky CÍL 2: Zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů CÍL 3: Zvýšení kvality technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury CÍL 4: Zavádění principů trvale udržitelného rozvoje

56 PRK CÍL DÍLČÍ CÍL OPATŘENÍ GRANTOVÝ PROGRAM PROJEKT
Podpora regionálního rozvoje v kraji Vysočina – od obecného cíle ke konkrétnímu projektu grantového programu Fondu Vysočiny CÍL DÍLČÍ CÍL OPATŘENÍ GRANTOVÝ PROGRAM PROJEKT PRK

57 2002 2003 2004 2005 2006 CELKEM Alokace FV – mil. Kč 81,4 159,9 93,9 84,1 65,3 - Objem vyhlášených GP - mil. Kč 49,0 72,5 90,5 74,9 51,7* 338,6 Počet GP 25 32 40 36 20* 153

58 NUTS II Jihovýchod rozloha km plošně největší NUTS II v ČR – (1.Jihozápad) nejlidnatější v ČR ( obyv.) – 16%ČR HDP na 1 obyvatele 91,6% (3.místo v ČR – 1.Praha–2-násobek průměru ČR, 2.Střední Čechy) příprava Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod