Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

F INANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. P OTŘEBA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Z finančního resp. ekonomického hlediska se objevuje otázka potřeby sociálních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "F INANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. P OTŘEBA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Z finančního resp. ekonomického hlediska se objevuje otázka potřeby sociálních."— Transkript prezentace:

1 F INANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

2 P OTŘEBA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Z finančního resp. ekonomického hlediska se objevuje otázka potřeby sociálních služeb. Jak konstatuje Mertl (2008) v souvislosti s demografickými změnami a poklesem neformálních sociálních služeb, existuje stále více osob, které by tuto potřebu mohli potencionálně nárokovat. Na druhou stranu je řada lidí, kteří nepoptávají sociální služby, i přesto, že jejich spotřeba by jim mohla přinést zlepšení jejich standardu kvality života.

3 P OSKYTOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V případě použití určitého způsobu poskytování a financování sociálních služeb v praxi, je žádoucí, aby jeho principy a ekonomické charakteristiky byly pro daný segment sociálních služeb závazné a respektovány z hlediska efektivnosti.

4 V ZTAHY MEZI FINANCOVÁNÍM A POSKYTOVÁNÍM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Způsob financování/ poskytovatel veřejný dobrovolník soukromý neformální Daně - veřejné zdroje hierarchické struktury, interní kvazitrh Nákup služeb státem – externí kvazitrh Dotace/podpora pečovatelům Dobrovolná solidarita Nadační podpora dobrovolníkům Úhrada péče klientům Zaměstnavatelé Podpora organizacím dobrovolníků Podpora lidem pečujícím o blízké Soukromé Platby za veřejné služby Platby za služby dobrovolníků Tržní směna Individuální nepeněžní pomoc Dobrovolná práce ve veřejném sektoru Dobrovolníci podílející se na péči Pomoc rodiny, přátel, sousedů.

5 Z DROJE FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Hlavním principem, který je při financování sociálních služeb uplatňován, je princip vícezdrojového financování. Hlavními zdroji financování sociálních služeb jsou :  dotace z veřejných rozpočtů,  příspěvek na péči,  úhrada klientů za poskytované služby,  úhrada ošetřovatelské a rehabilitační peče ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění

6 Z DROJE FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Jde tedy o: výdaje soukromé (na základě rozhodnutí jednotlivce) a výdaje veřejné (na základě veřejné volby).

7 S OUKROMÉ VÝDAJE NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY Soukromé výdaje jsou závislé na:  odpovědnosti a přístupu jednotlivce ke své sociální situaci.  na disponibilních zdrojích jednotlivce, tedy na jeho rozpočtovém omezení.

8 V EŘEJNÉ VÝDAJE NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY Veřejné zdroje  jsou diferencovány podle konkrétního systému financování a  jsou svázány objemem veřejných rozpočtů, který je sledován v poměru k hrubému domácímu produktu. V tomto rozpočtovém omezení je možné spatřovat limit, který je nutné na celospolečenské úrovni respektovat, neboť objem společných zdrojů není neomezený.

9 S OUKROMÉ A VEŘEJNÉ VÝDAJE - ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Soukromé i veřejné výdaje a z nich vycházející způsoby financování mají své výhody a nevýhody. Příklon k jednomu nebo druhému typu financování je otázkou politických a ideologických preferencí.

10 S OUKROMÉ A VEŘEJNÉ VÝDAJE - ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Přístupy ekonomické analýzy objektivizují jednotlivé mechanismy financování v závislosti na způsobu a mechanismu vynakládání prostředků. Rozdílem mezi soukromými a veřejnými výdaji je mechanismus stanovení kvality financované služby. Charakter a kvalita služby je určena průnikem nabídky a poptávky.

11 ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Způsoby financování sociálních služeb se v praxi liší podle typu a právní formy poskytovatelů. Poskytovatelé sociálních služeb soukromí ziskoví, tak i veřejní mohou trpět nevýhodami v souvislosti s nepokrytím všech potřeb v oblasti sociálních služeb. To je jeden z důvodů pro vznik a existenci tzv. třetího (občanského, neziskového) sektoru, který svým charakterem naplňuje cíle tzv. sociální ekonomiky.

12 S OCIÁLNÍ EKONOMIKA A JEJÍ CÍLE Sociální ekonomika vzniká a rozvíjí se na konceptu trojí zodpovědnosti a prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního. Nejčastěji je definována na základě subjektů, které spadají do jejího rámce.

13 S OCIÁLNÍ EKONOMIKA  Společnou charakteristikou subjektů sociální ekonomiky je: akcentování sociálních cílů, důraz na prvky podnikání, avšak nikoli potřeba maximálního obratu a zisku. kombinace podnikatelského zaujetí a ohledů k veřejnému zájmu a jejich základními hodnotami jsou solidarita, sociální soudružnost, sociální zodpovědnost, demokratické řízení, participace občanů a autonomie (Dohnalová, 2006; Dohnalová, Průša, 2011).

14 V ÝDAJE NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY Výdaje na sociální služby se od počátku 90. let 20. století dlouhodobě zvyšují, jejich podíl na hrubém domácím produktu po zavedení příspěvku na péči výrazně vzrostl.

15

16 VÝVOJ VÝDAJŮ NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY Z předchozího grafu je patrné, že hlavním zdrojem financování sociálních služeb, v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, se stal od roku 2007 příspěvek na péči.

17 CHARAKTERISTIKA STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Na stávající systém financování a poskytování sociálních služeb mají vliv: kritéria pro stanovení míry závislosti na pomoci jiné fyzické osoby, struktura uživatelů jednotlivých typů sociálních služeb z hlediska míry jejich závislosti, kritéria pro přiznávání dotací ze strany státu (MPSV) a zřizovatele, přístup zdravotních pojišťoven k financování poskytované ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče v pobytových zařízeních, kritéria pro stanovení výše úhrad uživatele služby za pobyt a stravu v pobytových zařízeních sociálních služeb, za jednotlivé úkony ambulantních a terénních služeb a za poskytované sociální a zdravotní služby v lůžkových zdravotnických zařízeních.

18 H LAVNÍ FINANČNÍ ZDROJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

19 FINANČNÍ ZDROJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR 1. Dotace z veřejných rozpočtů, 2. Příspěvek na péči, 3. Úhrada klientů za poskytované služby, 4. Úhrada ošetřovatelské a rehabilitační peče ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění

20 1) DOTACE ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU Poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru poskytovatelů, jsou poskytovány Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím rozpočtů jednotlivých krajů v jejich přenesené působnosti dotace ze státního rozpočtu. Dotace ze státního rozpočtu se poskytují (podle § 101 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) na zajištění poskytování sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb. Tato dotace se poskytuje k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb.

21 PRINCIPY DOTAČNÍ POLITIKY Od konce 90. let minulého století lze považovat za hlavní principy dotační politiky principy v souvislosti s dotačním řízením Ministerstva práce a sociálních věcí ČR směrem k nestátním neziskovým organizacím při poskytování sociálních služeb :  princip rovných podmínek pro všechny poskytovatele veřejných služeb,  princip rovných podmínek pro všechny příjemce veřejných služeb,  princip efektivního (účelného) vynakládání veřejných prostředků,  princip primárního důrazu na kvalitu poskytovaných služeb,  princip transparentního systému financování,  princip stabilního systému financování.

22 D OTACE ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU průměrná výše dotace přiznaná organizacím, jejichž zřizovateli jsou kraje, je v relaci na 1 místo o 7,6 % vyšší, než činí průměrná výše dotace, která byla přiznaná organizacím, které jsou zřizovány městy, mezi výší přiznané dotace jsou u organizací obou typů v jednotlivých krajích výrazné diferenciace, které se vzhledem k systému financování sociálních služeb musí promítnout v kvalitě poskytovaných služeb.

23 2) P ŘÍSPĚVEK NA PÉČI Příspěvek na péči se podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, poskytuje: osobám, které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Stát se jim podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci při zvládání základních životních potřeb osob, přičemž náklady na tento příspěvek jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Příspěvek na péči je definován ve čtyřech stupních závislosti na pomoci jiné osoby z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tzv. míra závislosti, a to od lehké až po úplnou.

24 VÝŠE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI Stupeň závislosti Výše příspěvku na péči (měsíčně) pro osobu mladší 18 letpro osobu starší 18let I. – lehká závislost Kč800 Kč II. – středně těžká závislost 6000 Kč4000 Kč III. – těžká závislost Kč8000 Kč IV. – úplná závislost Kč

25 P ŘÍSPĚVEK NA PÉČI jedná se pouze o "příspěvek" určený ke krytí části nákladů na zabezpečení potřebné péče, k úplné úhradě vzniklých nákladů jsou využity i jiné zdroje klienta (např. starobní důchod, vlastní úspory), jeho rodinných příslušníků i další veřejné zdroje (např. úhrada nákladů zdravotní a ošetřovatelské péče ze systému veřejného zdravotního pojištění), poskytnutí příspěvku významně zvyšuje možnost samostatného rozhodnutí klienta o způsobu zabezpečení vlastních potřeb, poskytnutí příspěvku osobě, která péči potřebuje, umožňuje přesnější alokaci veřejných prostředků tam, kde je potřeba péče a nikoliv tam, kde byly v minulosti vytvořeny kapacity služeb.

26 3) ÚHRADA KLIENTŮ ZA POSKYTOVANÉ SLUŽBY Významnou složkou ve financování nákladů služeb sociální péče je podíl občana a jeho rodiny na krytí nákladů poskytovaných služeb. Maximální výše úhrady za ubytování a stravu je limitována vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, v platném znění. Konkrétní výše úhrady jednotlivých klientů je přitom stanovena ve smlouvě mezi klientem a poskytovatelem služby.

27 S OCIÁLNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZA ÚHRADU Za pobytové služby poskytované v :  týdenních stacionářích,  domovech pro osoby se zdravotním postižením,  domovech pro seniory,  domovech se zvláštním režimem,  zdravotnických zařízeních ústavní péče,  hradí osoba úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu.

28 Ú HRADA KLIENTŮ ZA POSKYTOVANÉ SLUŽBY Podle zákona č. 108/2006 sb., o sociálních službách musí zůstat klientovi pobytových služeb: v týdenních stacionářích alespoň 25 % jeho příjmu a v ostatních zařízeních pobytových služeb alespoň 15 % jeho příjmu. úhrada za péči se klientovi v pobytových službách stanoví ve výši přiznaného příspěvku, u týdenních stacionářů, je stanovena maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku.

29 Ú HRADA KLIENTŮ ZA POSKYTOVANÉ SLUŽBY V pobytových zařízeních služeb sociální péče je na úhradu za poskytované služby určený příspěvek na péči, případně si klienti hradí služby ze svého starobního důchodu. Ceny v domovech zřizovaných krajem nebo obcí a nevládních neziskových organizací se odvíjí od sociální situace klienta. Maximální cena za měsíční pobyt v domově pro seniory a domově se zvláštním režimem je Kč. U soukromých zařízení nejsou ceny regulovány a mohou být vyšší.

30 4) P ODÍL ÚHRAD ZE SYSTÉMU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Poskytovatel sociálních služeb je povinen zajistit zdravotní péči osobám, kterým poskytuje pobytové služby:  v týdenních stacionářích,  v domovech pro osoby se zdravotním postižením,  v domovech pro seniory a  v domovech se zvláštním režimem. Tato péče je poskytována formou zvláštní ambulantní péče podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění prostřednictvím zdravotnického zařízení, v případě ošetřovatelské a rehabilitační péče především prostřednictvím zaměstnanců těchto zařízení, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.

31 P ODÍL ÚHRAD ZE SYSTÉMU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Výše nákladů na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče je diferencována  podle typu zařízení, kde jsou služby poskytovány a  podle stupně přiznaného příspěvku na péči.

32 P ODÍL ÚHRAD ZE SYSTÉMU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Ošetřovatelskou péči hradí zdravotní pojišťovny. Dle MPSV (2013) ceny služeb závisí na rozsahu domluvených úkonů a mohou být nejvýše 120 Kč na hodinu. V případě služeb soukromé agentury mohou být ceny i vyšší.

33 STANDARDIZACE FINANČNÍCH ZDROJŮ Menší důraz byl zatím kladen na hodnocení efektivnosti a zavádění standardizace podle hlavních finančních zdrojů, které tvoří příspěvek na péči, dotace ze státního rozpočtu, úhrady klientů za poskytované služby a úhrady ze systému veřejného zdravotního pojištění. V souvislosti s úvahami o možnostech standardizace dvou hlavních finančních zdrojů služeb sociální péče ( dotací ze státního rozpočtu a příspěvku na péči ) je navrhováno jejich vzájemné propojení a případná standardizace.

34 STANDARDIZACE FINANČNÍCH ZDROJŮ Jedna z variant standardizace finančních zdrojů vychází z návrhu transformovat dotaci ze státního rozpočtu do nového příspěvku na péči tak, aby se z nenárokové složky stala standardně definovanou složkou příjmu pro všechny registrované poskytovatele sociálních služeb. Při koncipování tohoto návrhu nového příspěvku na péči lze vyjít z varianty uvedené v Tab.

35 N AVRHOVANÁ VÝŠE NOVÉHO PŘÍSPĚVKU NA PÉČI V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ POSKYTOVANÉ PÉČE ( V K Č ) Příspěvek na péči forma péče Žádný regist. poskytovatel pobytová zařízení ambulantní zařízení terénní zařízení I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň

36 F INANČNÍ PROSTŘEDKY Z E VROPSKÉHO S OCIÁLNÍHO F ONDU

37 F INANČNÍ PROSTŘEDKY Z ESF V LETECH NA OBLAST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Jeden ze způsobů financování sociálních služeb představují i finanční zdroje z fondů EU, konkrétně ze zdrojů Evropského sociálního fondu. V letech pro financování sociálních služeb byly využívány finanční prostředky z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ).

38 O BLASTI PODPORY OP L IDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST V LETECH prioritní osa /oblast podpory Název prioritní osy / oblasti podpory Podíl na celkové alokaci (v %) 1 Adaptabilita26,0 2 Aktivní politika trhu práce33,4 3 Sociální integrace a rovné příležitosti25,7 4 Veřejná správa a veřejné služby9,1 5 Mezinárodní spolupráce1,9 6 Technická pomoc3,9

39 PODPORA OP L IDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST V LETECH NA OBLAST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OP Lidské zdroje a zaměstnanost přispíval k naplňování cílů priority „ Posilování sociální soudržnosti“ na základě prioritní osy 3 „Sociální integrace a rovné příležitosti. Osa 3 byla zaměřena na pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením nebo osobám sociálně vyloučeným, a to formou jednak přímé podpory těchto osob a jednak formou zvyšování kvality a dostupnosti sociálních služeb pro tyto osoby včetně posilování místních partnerství a procesů komunitního plánování ( prioritní osa 3.1 podpora sociální integrace a sociálních služeb ).

40 PODPORA OP L IDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST V LETECH NA OBLAST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zvláštní pozornost je věnována příslušníkům romských komunit a migrantům a dalším skupinám z odlišného sociokulturního prostředí ( prioritní osa 3.2 podpora sociální integrace romských lokalit ). Sociální začleňování znevýhodněných skupin obyvatelstva v tomto období je podpořeno zejména prostřednictvím podpory subjektů poskytujících sociální služby vedoucí k integraci do trhu práce a do společnosti. Důraz je kladen na rozvoj systému sociálních služeb zejména cestou dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků působících v sociálních službách.

41 E VROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V LETECH Cílem Evropského sociálního fondu v letech je: podpořit vysokou úroveň zaměstnanosti a kvalitních zaměstnání, mobilitu pracovních sil, povzbudit k vyšší úrovni vzdělávání a výcviku, podporovat rovnost pohlaví, rovné příležitosti a nediskriminaci a podpořit sociální začleňování a boj s chudobou.

42 F INANČNÍ PROSTŘEDKY Z ESF V LETECH NA OBLAST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Operační program Zaměstnanost: cílem je zlepšení lidského kapitálu obyvatel ČR a veřejné správy v ČR. OP Zaměstnanost je zaměřený na:  podporu zaměstnanosti,  rovných příležitostí žen a mužů,  adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů,  dalšího vzdělávání,  sociálního začleňování a boje s chudobou,  zdravotních služeb,  modernizaci veřejné správy a veřejných služeb a  podporu mezinárodní spolupráce a sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy.

43 OP ZAMĚSTNANOST (OPZ) NA LÉTA OPZ obsahuje 5 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, které jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. investičních priorit a jejich specifických cílů. Ty vymezují, jaké aktivity a cílové skupiny, resp. typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny.

44 O BLASTI PODPORY OP ZAMĚSTNANOST NA LÉTA Prioritní osy a jejich zaměření:  Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly  Sociální začleňování a boj s chudobou  Sociální inovace a mezinárodní spolupráce  Efektivní veřejná správa  Technická pomoc

45 O BLASTI PODPORY OP ZAMĚSTNANOST NA LÉTA Prioritní osa OP Zaměstnanost Obsah prioritní osy 1. Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly Posílení aktivních politik zaměstnanosti Modernizace služeb zaměstnanosti Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života 2. Sociální začleňování a boj s chudobou Podpora sociální integrace a boj s chudobou 3. Sociální inovace a mezinárodní spolupráce Sociální inovace a mezinárodní spolupráce 4. Efektivní veřejná správa Podpora reformy veřejné správy (měkké investice)

46 OP ZAMĚSTNANOST (OPZ) NA LÉTA Celková alokace OP Zaměstnanost je téměř 70 mld. Kč Více než polovina této alokace bude věnována na podporu zaměstnanosti a téměř 1/3 celkové alokace bude věnována na aktivity věnované sociálnímu začleňování a financování sociálních služeb.


Stáhnout ppt "F INANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. P OTŘEBA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Z finančního resp. ekonomického hlediska se objevuje otázka potřeby sociálních."

Podobné prezentace


Reklamy Google