Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Grafy v obecné ekonomii Postupně se rozrůstající příručka k obecné ekonomii, psaná tak aby jí rozuměl i Pepa Tezner Zatímco normální lidé se musí rozhodovat.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Grafy v obecné ekonomii Postupně se rozrůstající příručka k obecné ekonomii, psaná tak aby jí rozuměl i Pepa Tezner Zatímco normální lidé se musí rozhodovat."— Transkript prezentace:

1 Grafy v obecné ekonomii Postupně se rozrůstající příručka k obecné ekonomii, psaná tak aby jí rozuměl i Pepa Tezner Zatímco normální lidé se musí rozhodovat rychle uprostřed spousty faktorů a měnících se podmínek, tak národohospodáři a ekonomové si to nejdříve zobecní ( zjednoduší), aby to pak pro potřebu svých modelů a prognóz opět činili složitým. Výsledek pak už ale nemusí být pochopitelný těm, kdo se obejdou bez zobecňování ekonomických faktů a prostředí. Josef Tezner Zatímco scripta jsou psaná co nejstručnějším obsahem, tak tato učebnice je obsáhlejší proto, abych už nad zhuštěným obsahem script nemusel tolik přemýšlet, a zároveň dokázal odvodit i odpovědi na otázky související s daným tématem. 1. aktualizace

2 Úvod do ekonomie Co je ekonomie? Pozn.: Jednotlivé definice vycházejí z různých pohledů na ekonomii.  E. je věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků  E. zkoumá změny v ekonomice jako celku – trendy cen, výroby a nezaměstnanosti. Na základě pochopení těchto jevů pomáhá ekonomie vypracovávat hospodářskou politiku, jejíž prostřednictvím může vláda zlepšit výkonnost ekonomiky.  E. je vědou o volbě. Studuje, jak lidé volí mezi různými možnostmi využití vzácných nebo omezených výrobních zdrojů, jak volí mezi možnostmi vyrábět různé komodity a mezi různými způsoby, jak tyto statky rozdělit členům společnosti k jejich spotřebě.  E. studuje obchod mezi národy. Pomáhá objasnit, proč národy některé statky vyvážejí a jiné dovážejí, a analyzuje účinky vytváření ekonomických bariér na hranicích států.  E. je věda o penězích, bankovnictví, kapitálu a bohatství Léčky v ekonomickém uvažování - Nedodržování principu „za jinak stejných podmínek“ Při posuzování jednoho vlivu na ekonomii, musíme zafixovat vlivy ostatní. - Omyl „poté, tedy proto“ Skutečnost, že událost A je pozorována před událostí B, nedokazuje, že událost A je příčinou události B. - Celek není vždy sumou částí K omylu usuzování z části na celek dochází, když se domníváme, že to co platí pro část, musí tudíž platit i pro celek. - Subjektivnost Ekonomické zákony platí pouze v průměru, nikoli jako přesné vztahy. Průměrné chování skupin lze předvídat mnohem lépe, než chování jednotlivců – Zákon průměrných čísel Ekonomické zákony platí pouze v průměru, nikoli jako přesné vztahy. Průměrné chování skupin lze předvídat mnohem lépe, než chování jednotlivců – Zákon průměrných čísel

3 Jak číst a rozumět grafům Jak vzniká graf? Porozumění samotného grafu je východiskem pro schopnost zanesení změn (vlivů) do křivky. Nastat totiž může jak pohyb po křivce, tak pohyb celé křivky. 1)Na začátku je otázka, co chceme grafem zobrazit. Zpravidla nám půjde o vyjádření vztahů v ekonomice. 2)Graf má svůj zdroj v tabulce s daty vztahující se k přímce x a přímce y. Pro správné porozumění grafu je třeba vědět v jakých jednotkách budeme jednotlivé proměnné uvádět. Bez správného a výkladu názvu proměnné též může dojít k určitému nepochopení. 3)Po zanesení jednotlivých hodnot se spojí jednotlivé body plynulou křivkou. Co bychom ještě měli z grafu umět odvodit? - vlastnosti a tvar křivky (stoupající – klesající; konvexní – konkávní …) - sklon křivky (je vyjádřen číslem, které udává o kolik se změní Y, změní-li se X o 1 jednotku. Jde- li o přímku je sklon konstantní. Neplést si se strmostí) Příklad posunu celé křivky Porovnáváme-li např. náklady firmy s čistým ziskem firmy v dlouhém období, jsou tyto náklady omezeny rozpočtem (rozpočtovou linií). Změníme-li rozpočet posune se celá křivka. Změní-li pouze hodnotu nákladů, pak se změní i hodnota čistého výnosu, ale už to bude pohyb po křivce. Co bychom ještě měli při čtení grafu vědět? Za jakých okolností odpovídají data na grafu realitě a jsou tudíž použitelná. Pozn.: Pokud budeme např. vztah mezi nabízeným množstvím a jeho cenou, musíme definovat, že společnost (firma) má obecně dostatečnou výrobní kapacitu a předpokládat že výše ostatních vlivů je konstantní, tedy se nemění. Jinak se dopouštíme omylu ´ Nedodržování principu „za jinak stejných podmínek“´ Použité jednotky jednotlivých proměnných Např.: Pokud srovnáváme vývoj prodeje aut za 10 let v Česku, tak je třeba si uvědomit, že hodnota koruny se za těch 10 let změnila. Abychom dokázali vyjádřit skutečnou hodnotu, je třeba nominální čísla převést např. na Kč z roku 2005.

4 Technologické možnosti společnosti Hranice produkčních možností Co chceme grafem zobrazit? Chceme graficky zobrazit hranici produkčních možností dvou statků – což bude křivka Chceme s pomocí grafu odvozovat změny produkčních možností jednoho statku, při současné změně druhého. Chceme graficky zobrazit oblast nevyužitých zdrojů Jako příklad použiji takové statky, které nejsou vzájemně nahraditelné, nebo obdobně dostupné. Kvůli vzájemnému porovnání tedy použiji „děla“ a „máslo“ z příkladu uveřejněném na Y = Statek A děla X = Statek B máslo Za máslo si můžeme dosadit, i nějaký jiný produkt, který považujeme za nezbytný pro život, a za děla jakékoliv zboží luxusní, které k životu nepotřebujeme Jako jednotky na osách jsou zde blíže nespecifikované jednotky množství. Může se ale jednat o jednotky množství už vyjádřené v nějaké měně. Křivka zobrazuje hranici produkčních možností země či jiné jednotky.

5 Technologické možnosti společnosti Hranice produkčních možností Y = Statek A Máslo X = Statek B děla Hranice produkčních možností nastane, když zvolená jednotka (stát, firma) vrhne všechnu svou energii (finanční, „fyzickou“ i jinou) na výrobu určitého statku popř. statků. Jestliže ekonomika operuje na této hranici, pak vyrábí efektivně. Pokud je část energie nevyužita (výroba neefektivní), pak mluvíme o plýtvání zdroji. Pozn.: Pokud mám na svém pozemku x jednotek množství ropy a já ji nevytěžím, tak se ještě nemusí jednat o plýtvání zdroji. To nastane, až když nevyužiji všechny své kapacity k tomu, abych jí vytěžil množství přímo úměrné těmto mým kapacitám. A ještě jinými slovy : Výrobní efektivnosti je dosaženo, jestliže společnost nemůže zvýšit výstup jednoho statku, aniž sníží výstup jiného. Co můžeme z grafu odvodit? 1) Co se stane, když se společnost rozhodne vyrábět o 2 jednotky množství děl víc? B A Při zachování hranice produkčních možností zjistíme, že budeme schopni vyrobit o 1,3 jednotky másla méně. Ta 1,3 jednotky má nějakou hodnotu o kterou přijdeme. Tato hodnota se nazývá nákladem příležitosti. Pozn.: Samuelson o tom nehovoří, ale z grafu je jasné, že náklad příležitosti nám kompenzuje zisk ze zvýšené výroby děl. Pozn.: Hodnota nebo zisk nemusí být vyjádřen jen v nějaké měně.

6 Technologické možnosti společnosti Hranice produkčních možností Y = Statek A děla X = Statek B máslo ) Co se stane, když se zvedne hranice produkčních možností? Posune se celá křivka. 2) Proč se křivka neposunula proporcionálně (proč menší přírůstek na máslu a větší na dělech) Protože máslo jsme zařadili do kategorie nezbytných životních potřeb, a když jsme byli „chudí“, tak jsme spíše oželili děla, šperky než vlastní pusu. Jakmile jsme zbohatli namazali jsme si krajíc jen o málo silnější vrstvou másla a co nám zbylo (a zbylo toho víc) jsme dali do luxusu. 3) Proč má vlastně křivka tenhle tvar? Proč to není přímka? Všimněme si, že nejlepších hodnot (největší vzdálenosti od počátku souřadnic) dosahujeme zhruba okolo hodnot průměrných (mezi hranicí PP a nulou). Tyto větší hodnoty mají svůj zdroj ve zdrojové tabulce pro tento graf. Zdrojová data někdo spočítal a mají svůj reálný základ. A i „logika věci“ nám potvrzuje, že s optimálně namazaným chlebem (máslem) vyrobíme největší počet děl. Přímka by to teoreticky mohla být, kdyby produkce másla (životně důležitých potřeb) neměla žádný vliv na to kolik si budeme kupovat a tudíž i vyrábět šperků a děl. J.T.

7 Technologické možnosti společnosti Zákon klesajících výnosů říká, že když přidáváme postupně další dávky vstupů, a přitom udržujeme další vstupy nezměněné, budeme dostávat stále menší přírůstky výstupu. Tento zákon platí při zachování stejné hranice produkčních možností. Jako příklad si třeba uvedeme třeba obyčejné pole s bramborami. Hranice produkčních možností je tady dána výměrou, která tedy zůstává stejná. Pokud budeme přidávat další jednotky s prací, tak se nám sice po určitou dobu bude celkový výnos zvyšovat, ale za cenu menších výnosů za jednotku práce (= menší přírůstky). Když za kombajnem pošleme paběrkovat 3 brigádníky s traktorem a valníkem, tak se může ještě něco sklidit. Ale za delší čas a s větším mzdovým nákladem. Pokud bychom tam poslali ještě někoho, tak by určitě něco našel, ale náklady by převyšovaly výnos. A z toho vyplývá i graf výnosů, jehož křivka půjde nejprve strmě nahoru a pak strmě dolů. Tento zákon platí za předpokladu, že výstup roste vlivem objemu jediného výrobního faktoru a objem dalších používaných výrobních faktorů se nemění. Výrobní faktor je zde práce Příklad s grafem sestrojím, sestrojím tak, jako když zemědělec který po 6 let sklízí (pěstuje) stále stejnou plodinu „ X“ ze svých ploch o výměře třeba 40ha, prodává ji. Po 6 letech si sedne si k číslům a přijde na princip zákona klesajících výnosů. Tento příklad si každý může předělat jak jemu vyhovuje, a na základě kterého lepší pochopí zákonitosti vyplývající ze zmíněného zákona. Zemědělec během těchto 6 let investoval do technologie, přijímal a propouštěl lidi, zlepšoval kvalitu výsledného produktu a třeba i investoval do reklamy. Po 6 letech tu máme nějaká sumární čísla s reálným základem. !!! Budeme dělat jako že jsme produkovali za těch 6 let za stále stejných podmínek a že dolar ze 6 roku už máme převedený na dolar z roku 1 (potlačení vlivu inflace v modelu) V kolonce náklady vidíme, že zemědělec během těchto 6 let zosminásobil objem svých investic do výroby. Cenu za jednotku práce tady zjistím tak, že sumu nákladů z léta posledního vydělím sumou z roku prvního (pokud budu chtít, abych první rok měl vykázanou spotřebu 1 jednotku práce).

8 Technologické možnosti společnosti Zákon klesajících výnosů - příklad Práce je objem energie vložený do „v našem případě výrobního procesu“. Důležité je když vidím zjednodušený graf ve scriptech (či jinde), mít konkrétní povědomost o jednotlivých proměnných na osách X a Y. V tabulce vidíme 2* sloupec s výnosem. Je to logické, protože za výnos můžeme označit jak 5 tun brambor, tak třeba 600 peněz za 1 investovanou jednotku práce. Na přednášce jsem špatně zareagoval na otázku vyučujícího, protože jsem počítal s množstvím produktu, které nám to vynese. Teď už vím, že se jednalo o výnos za 1 jednotku práce. Co se týká jednotek, tak jsem nadpisy v seznamu použil tak, aby bylo zřejmé kdy se jedná o jednotky množství produktu a kdy o peníze. Ze základních zjištěných dat se odvodí data, která chceme zjistit. Pozn.: Nezaměňovat hodnotu čistého výnosu z výnosem výrobního faktoru. Ten se podle učebnice počítá jako podíl výstupu a vstupu z výroby. Výnosy z výrobního faktoru = Výstup Vstup V tabulce jsme odečetli náklady (vložené jednotky práce) od příjmu (obratu), abychom dostali celkový čistý výnos. Ten pak ještě můžeme vydělit počtem jedn. práce a dostaneme výnos z jednotky práce.

9 Technologické možnosti společnosti Zákon klesajících výnosů - příklad Pozn.:Tato tabulka je objekt Microsoft Excel, a proto v ní můžete měnit data. Tato data nejsou propojena na žádný z grafů v tomto souboru. Ty jsou vytvořeny z objektů aplikace Microsoft Powerpoint. Jiné tabulky už mohou být obrázky (.gif). Teď už přišel ten čas, kdy necháme ustoupit do pozadí povědomost o tom, jak jsme přišli v reálu k informacím o celkovém výnosu a výnosu ze vložené jednotky práce a přistoupíme k sestrojení grafu jehož souřadnice X ponese počty vložených jednotek práce a osa Y Výnos z jednotky práce. Peněz Klesající výnosy z jednotky přidané práce se promítají do celkových čistých výnosů takto: Jednotek práce Odvodit se tedy dá i takovýto vztah: Pokud zvyšujeme výši vstupu dochází k tomu, že se objem produkce zvyšuje stále pomalejším tempem, čistý výnos z jednotky vloženého vstupu klesá a čistý výnos z celé výroby nejprve roste, růst se snižuje až se obrací v pokles.


Stáhnout ppt "Grafy v obecné ekonomii Postupně se rozrůstající příručka k obecné ekonomii, psaná tak aby jí rozuměl i Pepa Tezner Zatímco normální lidé se musí rozhodovat."

Podobné prezentace


Reklamy Google