Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Politika v organizaci Přednáška 8. Obsah  1. Typy politických aktivit  2. Podmínky, v kterých se rozvíjí organizační politika  3. Osobnostní charakteristiky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Politika v organizaci Přednáška 8. Obsah  1. Typy politických aktivit  2. Podmínky, v kterých se rozvíjí organizační politika  3. Osobnostní charakteristiky."— Transkript prezentace:

1 Politika v organizaci Přednáška 8

2 Obsah  1. Typy politických aktivit  2. Podmínky, v kterých se rozvíjí organizační politika  3. Osobnostní charakteristiky politikařících jedinců  4. Jak omezit politické chování v organizaci ?

3 Definice  Politika v organizaci: Pokus ovlivňovat ostatní pomocí určitých způsobů chování a jednání se záměrem prosadit své osobní cíle.  Jedná se o cíle, s kterými by ostatní zpravidla nesouhlasili.  Politické chování není organizaci formálně doporučováno, ani zakazováno. Politické cíle: - Získat moc - Rozšířit stávající moc - Použít moc k prosazení svých osobních cílů

4 1. Typy politických aktivit  Útočení a obviňování  Kontrola informací Selektivní šíření informací Kontrola směru šíření informací  Kontrola informačních kanálů a jejich obsahu  Kontrola programu schůze  Vytváření koalic  Rozvíjení sítí  Vytváření závazků  Vytváření dojmu

5 1.1 Útočení a obviňování  Nejpřímější a nejhorší forma politiky v organizaci je útočení na jiné nebo jejich obviňování.  Vytváření špatné image svých rivalů před nadřízenými.  Pokud probíhá otevřenou formou, značně hrubá metoda.  Ne každé obviňování probíhá otevřenou formou. Nejrůznější jemné taktiky. Pomluvy.

6 1.2 Kontrola informací Selektivní šíření informací  Informace je prostředek moci.  Znalostní společnost: Znalosti = moc  Jedinci promyšleně šíří informace tak, aby byl utvářen určitý obraz skutečnosti aby zhoršili možnosti svých konkurentů aby dále zvětšili svůj základ moci  Informační politika rovněž zahrnuje akumulaci informací.  Znalosti informačních zdrojů, kontaktu na zákazníky atd.

7 1.2.2 Kontrola směru šíření informací  Spojena s ovládnutí prostoru.  Změna lokalizace prostorové vzdálení určitých jedinců oddělení centru, kde se něco děje nebo jsou snadno přístupné informace.  Kontrola přístupu k informacím např. sekretářky - lidé v těchto pozicích často užívají politické techniky.

8 1.3 Kontrola informačních kanálů a jejich obsahu  Jedinci, kteří mají legitimní moc, mohou kontrolovat kontakty mezi zaměstnanci nebo témata toho, o čem se bude hovořit. Příklady: Nadřízený může znemožňovat členům různých pracovních skupin, aby spolu komunikovali (může se obávat, že tím bude jeho moc ohrožena) Kontrola obsahu ů, písemností Předsedající schůze může téma, o kterém nechce, aby se projednalo, přeložit až na konec schůze.

9 Jak svrhnout předsedu strany - kontrola programu schůze  Aktualne.cz  Na kongresech jsou to vždy kuloáry, ve kterých se vlastně odehrává to hlavní dění. Tady se uzavírají dohody a piluje taktika.  Objevily spekulace, že se vzbouřenci pokusí vyvolat hlasování o únorovém kongresu ve chvíli, kdy už budou mimopražští delegáti odjíždět. Jedině tak by se "pučistům" podařilo získat potřebnou většinu.  Krajští šéfové však mimo mikrofon Aktuálně.cz potvrdili, že si "své"delegáty pohlídají.

10 1.4 Kontrola programu schůze  Příklad: Vedoucí chce zabránit tomu, aby schůze přijala určitý návrh. Může se snažit, aby se o návrhu vůbec nejednalo. Návrh umístí jako poslední boj jednání. Protahovat diskusi tak dlouho, aby na projednávání daného návrhu již nezbyl čas. Může se snažit projednávat velké množství technických detailů daného návrhu, takže se členové shromáždění usnesou, že rozhodnutí se musí oddálit.  Obrana: tzv. parlamentní procedury

11 Kontrola programu schůze – manipulace s termínem konání schůze  Posunutí termínu schůze  Změna termínu schůze na poslední chvíli.  „Zapomenout“ pozvat některé účastníky jednání.  Dát dispozici seznam termínu porad. Nebude ve zcela chronologickém pořadí.

12 Kontrola programu schůze – manipulace se zápisem  Zápis by měl být schválen: tím, kdo řídil schůzi všemi účastníky  Zápis má být všem účastníkům k dispozic

13 Kontrola programu schůze – zmanipulované hlasování  Hlasování se koná, když nejsou všichni přítomni.  Práce s rozptylem hlasů jednotlivých kandidátů.

14 1.5 Vytváření koalic  Koalice je neformální skupina, která se snaží ovlivnit osoby stojící mimo tuto skupinu. Koalice se obvykle vytvoří tak, že dva nebo více lidí se dohodne na společných cílech, které by nemohli dosáhnout jako jednotlivci.  Tím, že se věcí zabývá více členů koalice, budí se dojem, že problém má širší podporu a důležitost.  Koalice se může utvořit i pro prosazení správných záměrů.

15 1.6 Rozvíjení sítí  „Není důležité, co znáš, ale to, s kým se znáš!„  Rozvíjení sítí - vytváření společenských vztahů s jinými lidmi, které slouží k dosažení určitých cílů. Síť se může vytvářet se značným předstihem, dokonce ještě v době, kdy jedinec žádný cíl, který chce prosadit politickými prostředky, nemá.  Vytváření sítí je přirozená číst neformálního organizování. Vytváří však bariéru proti těm, kteří nejsou do sítě zapojeni.

16 1.7 Vytváření závazků  Ten, komu jsme jednou pomohli, cítí odpovědnost nám to oplatit - norma reciprocity.  Norma reciprocity je respektována ve všech kulturách.  V praxi: Děláme určité dobrodiní nikoli s altruistickým cílem, ale s cílem mít osoby nám zavázané na důležitých místech.

17 1.8 Vytváření dojmu  Vytváření dojmu - aktivní vytváření naší veřejné image.  Přetvářet svůj zjev a chování tak, aby člověk vytvářel dojem, kterým chce na ostatní působit. Mnoho aktivit směřujících k vytváření dojmu je prováděno rutinně a nepřekračuje běžné akceptované normy společenského chování. Jiné aktivity jsou však politickými taktikami, protože jsou používány záměrně s přesným cílem.  Některé již popsané politické taktiky – útočení na druhé, filtrování informací – jsou rovněž formy vytváření dojmu.

18 Politika v organizaci : Pomáhá nebo škodí?  Pozitivní doporučení: „Management bez zastrašování, egoismu a politikaření.“ „Týmová práce založená na důvěře.“  Organizační politika je často spíše problémem, než ziskem organizace. Politikaření vyžaduje mnoho času a často rozvrací veškeré pracovní aktivity. Mnoho politických taktik snižuje důvěru v nadřízené a motivaci spolupracovat.  Z toho vyplývá, že organizace by se měla bránit politickému chování, které je z hlediska cílů a organizace nefunkční.  Politika v organizaci však zahrnuje i některé užitečné aktivity. Některé politické taktiky za určitých okolností pomáhají organizaci dosáhnout svých cílů. Předpokladem kariéry v organizaci je rovněž být dobrým „politikem“.

19 2. Podmínky, v kterých se rozvíjí organizační politika  Politické chování v organizaci se rozvíjí za určitých podmínek: Nedostatečné zdroje. Lidé používají politické prostředky, aby si uhájili své postavení. Organizace má neúspěchy. Jedinec se snaží od sebe odvrátit pozornost. Rozvíjí se rovněž v těch organizacích, kde je tolerována, či přímo podporována.  Organizace někdy povyšují jedince, kteří jsou dobří „politici“, nemusí však mít největší talent pro vedení organizace.  Když se politické chování nekontroluje, politikaření může organizaci zcela paralyzovat.

20 3. Osobnostní charakteristiky politikařících jedinců  Určité osobnostní charakteristiky ovlivňují jedincovu motivaci zabývat se organizační politikou. Potřeba osobní moci (ve srovnání s její socializovanou formou) – moc sama pro sebe. Lidé s vnitřním místem kontroly jsou spíše náchylní k politickému jednání. Někteří lidé věří, že klamání je přirozená a akceptovatelná forma ovlivňování druhých. Machiavellianismus.  Niccolo Machiavelli, italský filozof žijící v 16. století. Autor knihy Vladař, která pojednává o politickém chování.

21 4. Jak omezit politické chování v organizaci ?  Zajistit, aby byl dostatek rozhodujících zdrojů.  Když zdroje jsou omezené, je potřeba vytvořit přesná pravidla určující, jak budou tyto zdroje využívány.  V organizaci by měl být volný a otevřený tok informací. Tím budou členové organizace méně závislí na těch, kteří by jinak měli přednostní přístup k informacím.  V případě organizačních změn otevřeně informovat, aby se odstranila možná nejasnost během procesu změny.

22 Jak omezit politické chování v organizaci ?  Vybírat osoby, které mají touhu po moci přiměřeně socializovanou a kteří nevyznávají machiavelliánské hodnoty.  Vytvářet příležitosti pro otevřený dialog umožňujíc řešení konfliktů v organizaci.  Nechat zaměstnance, aby monitorovali situaci na pracovišti a mohli zakročit proti spolupracovníkům, kteří používají politické taktiky.

23 Etika používání politických metod v organizaci  Politické chování je etické pouze tehdy, když naplňuje tři následující morální principy:  1. Pravidlo užitku  Přináší politická taktika prospěch většině lidí?  Když má prospěch jen jednotlivec a většina je postižena, pak je politické chování nevhodné

24  2. Pravidlo osobních práv  Poškozuje politická taktika něčí práva?  Když politické chování poškozuje soukromí jiné osoby, možnost svobodného projevu či jiná práva, pak by toto chování nemělo být použito, i když by většina z něj měla prospěch.

25  3. Zachází politické chování se všemi stranami stejně?  Když z politického chování mají prospěch ti, kteří jsou v lepší pozici na úkor těch, kdo jsou v horší pozici, pak je toto chování neetické.


Stáhnout ppt "Politika v organizaci Přednáška 8. Obsah  1. Typy politických aktivit  2. Podmínky, v kterých se rozvíjí organizační politika  3. Osobnostní charakteristiky."

Podobné prezentace


Reklamy Google