současnost a budoucnost Jak dál v sociální politice

Prezentace na téma: "současnost a budoucnost Jak dál v sociální politice"— Transkript prezentace:

1 současnost a budoucnost Jak dál v sociální politice
Sociální systém: současnost a budoucnost aneb Jak dál v sociální politice Seminář organizovaný Spojenectvím Práce a Solidarity dne 26. dubna 2012 * Miroslav Opálka, poslanec PS PČR

2 Sociální systém - struktura
Každá sociální skupina ve společnosti má jiné potřeby, a tím i jiné představy o obsahu a poslání sociální politiky Zájmy jednotlivých sociálních skupin jsou zastupovány a realizovány prostřednictvím politických stran vycházejících z různých teorií Změny ve složení sociálního systému či sociální struktury společnosti přinášejí zákonitě i změny politického systému a politiky vládnutí. To má přirozeně dopady na jednotlivé segmenty politiky. Rozpočtovou, zahraniční, hospodářskou, sociální aj. Přitom se všechny promítají do sociálního postavení občanů. 2 2 2 2

3 Sociální oblast a sociální politika
Pojetí sociální oblasti zahrnuje Pojetí sociální politiky zahrnuje (Ilustrační grafy) 3 3 3 3

4 Aktivní, či pasivní sociální politika?
se vyznačuje snahou o předcházení vzniků sociálních problémů - událostí a přijímá proto preventivní opatření. Jde nejen o nezbytné intervence, ale zejména o potřebné systémové změny. Momentálně je nejdůležitější zvyšování zaměstnanosti, dostatečná mzda, plat či odměna za práci a zavedení kategorie minimální důchod ve výši nad hranicí životního minima. se zaměřuje až na řešení již vzniklých sociálních problémů. Jde především o intervenční povahu pomoci. Toto řešení je náročnější na finanční zabezpečení podpor z veřejných rozpočtů, na vyšší počty úředníků a institucí a na rozšiřování různých sociálních služeb. Přenáší se tak mj. náklady práce – zaměstnavatelů na stát, kraje, obce, rodiny a jednotlivce. 4 4 4 4

5 Princip sociální spravedlnosti
Přístup k pojetí tohoto principu názorově polarizuje protichůdné ideové proudy. Taktéž jednotlivé sociální skupiny pojímají obsah tohoto principu různě, a to v souladu se svými individuálními či skupinovými zájmy (převážně sobecky). Jde tedy o historickou kategorii, jejíž obsah - definice není absolutní, ale v čase se mění. O její výklad, dílčí hlediska a přístupy je soustavně sváděn teoretický i politický střet. Definice jsou různé, např.: Největší štěstí největšího počtu občanů. Vládnutí pro blaho všech a každého. Nespravedlnost není komu vytknout, je to jako prohra, nebo výhra ve hře. Prostředek k zajištění stability společnosti jako celku. Každý podle svých schopností, každému podle jeho práce. Člověk člověku člověkem. Láska k bližnímu. 5 5 5 5

6 Aktuální je diskuse o sociální spravedlnosti ve smyslu její oprávněnosti a jejího obsahu
1. Z pohledu lidských práv Právo na svobodu a občanská práva jsou efektivní jen tehdy, když lidé mají faktické možnosti a šance uskutečnit svou svobodu v rozumných životních podmínkách. (Je možné vycházet ze Všeobecné deklarace lidských práv a dokumentů OSN, z Evropské sociální charty a dalších dokumentů EU, ze Závěrečného aktu Helsinské konference a řady mezinárodních smluv.) 2. Z hlediska teorie smlouvy Vychází z toho, že zásady spravedlnosti formulují občané zakládající společenství, ale předem nevědí, jakou pozici budou z pohledu práva, svobody, šancí, příjmů, majetku, intelektu, zdraví atd. sami zastávat. V takovéto situaci je uzavřen konsenzus optimální pro všechny skupiny. 3. Z apelu spravedlnosti jako společného dobra Vychází z humanismu a emancipačních procesů, jakož i z různých filozofických a náboženských směrů. (Etické a humanistické apely.) 4. Z argumentů teorie o vykořisťování Vychází z teorie tvorby nadhodnoty a bezúplatného přivlastňování si větší části produkce zaměstnance vlastníkem VP. (Přerozdělovací procesy.) 6 6 6 6

7 Aktuální je diskuse o sociální spravedlnosti také z hlediska způsobu její realizace
1. Z roviny realizace Zajištění sociálněkulturního minima všem jako podmínku důstojného života podle aktuálních standardů dané země, vytvoření podmínek k uplatnění rovnosti šancí (ve vzdělání, v postavení mužů a žen apod.) a spravedlnosti při uznání výkonu – přerozdělování nově vytvořené hodnoty (tržní hodnota výkonu vyjádřená v příjmech neodpovídá vždy etickým kritériím, zodpovědnosti a nasazení pracovníka, jeho objekt. ceně). 2. Z principu subsidiarity Sociální zodpovědnost chápat ve smyslu „tolik vlastní odpovědnosti jednotlivce, kolik je možné, tolik sociální pomoci (rodiny, přátel, sdružení, institucí, obce, kraje, státu), kolik je nutné“. V prvé řadě jde o podporu k svépomoci. Prosazování tohoto principu bývá i střetem kompetencí. 3. Z principu demokracie Nestačí, aby pojem sociální spravedlnosti byl teorií sociální etiky. Musí být předmětem participace a demokratického rozhodování a musí úspěšně řešit napětí mezi formální svobodou a materiální rovností (včetně práva na sociální nároky). Proto politické strany formulují a prosazují své představy o sociální politice rozdílně, a to včetně návrhů systémových změn. 7 7 7 7

8 Funkce sociální politiky
Ochranná k řešení již vzniklých nepříznivých sociálních situací či odstranění jejich negativních důsledků (nemoc, nezaměstnanost, stáří, osiření…) Preventivní k včasnému předcházení rizikových situací (integrace do společnosti, různá poradenství) Stimulační k podněcování žádoucího sociálního jednání sociálních skupin či jednotlivců, vzdělávání… Přerozdělovací k výběru daní, odvodů a k výplatě dávek, důchodů vyrovnávání nežádoucích rozdílů Homogenizační ke snižování společenské nerovnosti (stejné životní šance) vyrovnáváním příjmů, zmírňování neodůvodnitelných rozdílů… 8 8 8 8

9 Nástroje sociální politiky
Významným politickým nástrojem je dlouhodobá vize - sociální doktrína a sociální program - nástroj sloužící k prosazování doktríny a k hledání cest, prostředků a kroků k dosažení dlouhodobých cílů. Krátkodobými nástroji sociální politiky jsou zejména jednání o konkrétních skutečnostech se sociálními partnery a hledání konsenzu (např. kolektivní vyjednávání, smlouvy, dohody). Dalšími nástroji jsou především: Právní řád – sociálně právní legislativa, systém daní a transferových plateb, regulace, nadace, nestátní neziskové organizace, charity, diakonie, státní či veřejné instituce a instituty sociální politiky (příjmy, pojištění, opatrovnictví, azyly, sociální služby, bydlení, nepojistné dávky, věcné dávky, účelové půjčky, cenotvorba, úlevy a výhody…). Ale také sdělovací prostředky (formování názorů), vzdělávací aktivity (příprava na povolání, rekvalifikace), poradenství (jak jednat na úřadech, odstranění neg. návyků), nátlakové akce (petice, demonstrace, stávky). 9 9 9 9

10 Objekty sociální politiky
Chudí - Jde o liberální pojetí sociální politiky, kdy státní pomoc je určena jen těm, kteří nemohou uspět na trhu práce. Vychází z testování příjmů a majetku a podle toho realizuje adresné dávky sociální pomoci. Pracující – Jde o systém sociálního pojištění. Hlavním cílem je náhrada příjmu v případě jeho ztráty. Vychází z požadavku společné účasti na pojištění zaměstnance i jeho zaměstnavatelem. Občané – Jde o koncepci sociálního občanství, kde lidská práva zahrnují i práva sociální. Občané jsou univerzálně zabezpečováni celým sociálním systémem (např. přístupnost ke vzdělání, zdravotní péči, bydlení, ale i přídavky rodinám s dětmi apod.). 10 10 10 10

11 Typy sociální politiky
Redistribuční – Vychází z toho, že potřeby občanů jsou i jejich sociálními právy. Hlavním garantem je role státu a značný rozsah přerozdělování. Sociální politika je zaměřena na celou populaci a role nestátních subjektů je doplňková. Pracovně výkonný – Sociální potřeby mají být uspokojovány na základě příjmů a zásluh. Jeho základem je systém sociálního pojištění a stát garantuje pouze sociální minima. Stát se dělí o své funkce s nestátními organizacemi. Reziduální – Důraz je kladen na individuální odpovědnost a práci jednotlivce. Stěžejní je aktivita nestátních subjektů a minimální role státu. 11 11 11 11

12 Subjekty sociální politiky
Stát určuje prostor pro působení vlastních organizací i ostatních subjektů zákony. Funkce, objekty a typy sociální politiky vycházejí z ideového základu vládnoucích politických stran, mezinárodní situace, ekonomické úrovně, tradic, demografické situace, aktivity občanů, priorit... Kraje realizují státní i krajskou politiku, zřizují své organizace, dbají na rovnoměrný rozvoj oblastí a dostatek služeb (sociálních, zdravotních, vzdělávacích…) a pomocí komunitního plánu koordinují činnosti... Obce zabezpečují sociální služby pomocí vlastních organizací i neziskového sektoru, koordinují činnost na svém území a spolupracují i v rámci svazku obcí (mikroregionů) na společné sociální politice... Zaměstnavatelé zabezpečují zaměstnance příjmem, řídí se zákony (zákoník práce, bezpečnost práce). Přispívají do daňového, sociálního a zdravotního systému… Odbory, profesní svazy jsou účastníky kolektivního vyjednávání, chrání a zlepšují pracovní podmínky zaměstnanců, spravují vlastní fondy... Neziskové nevládní organizace pracují dle vlastního zaměření, potřeb území a svých finančních možností (dotace, granty, dary, poplatky klientů)… Rodina a občanská výpomoc jsou v prvé linii sociální pomoci… Mezinárodní organizace přijímají společná rozhodnutí, cíle, dohody… 12 12 12 12

13 Sociální stát Nemá pevnou definici a jeho obsah je odvislý od politického vedení a ekonomické úrovně státu. Vymezuje se vůči čistě tržnímu kapitalismu a liberálnímu pojetí státu na jedné straně, i vůči socialismu a centrálně plánovanému hospodářství na straně druhé. 13 13 13 13

14 Vymezení sociálního státu
Sociální stát primárně usiluje o ekonomické a sociální zabezpečení občanů, omezení příjmových nerovností a udržitelný ekonomický růst a rozvoj. Mezi základní cíle, které má sociální stát plnit, patří: zajišťování prosperity, omezování chudoby, zajišťování sociální rovnosti, zajišťování sociální integrace a zamezování sociální exkluzi, zajišťování sociální stability, zajišťování nezávislosti jednotlivců. 14 14 14 14

15 Kritika konceptu sociálního státu
Koncept sociálního státu byl a je kritizován od počátku svého vzniku, a to jak zprava, tak zleva. Kritika zprava přichází z řad liberálů a volného trhu. Naopak marxistická kritika zleva považuje sociální stát jen za nástroj vládnoucí třídy k umlčení třídy námezdně pracujících, který podporuje stávající sociální uspořádání. Nově či staronově se však objevuje teze o postupném přerůstání sociálního státu ve stát socialistický. Od 60. let minulého století se hovoří o krizích sociálního státu, které souvisejí s obecnějším politickým, ekonomickým a demografickým vývojem společností. Útoky na principy sociálního státu však v posledním desetiletí značně zesílily! Typy krizí sociálního státu se např. uvádějí tyto: krize nákladů - sociální stát je příliš drahý krize efektivity - aparát sociálního státu je těžkopádný, pracuje neefektivně a netransparentně krize legitimity - sociální stát je nespravedlivý, zvýhodňuje jen určité vrstvy společnosti, vede společnost do zadluženosti a rozpočtové krize Ale i zastánci sociálního státu se shodují na tom, že sociální stát je třeba transformovat - modernizovat, aby odpovídal současnému uspořádání společnosti a chránil ji před novými riziky. Představy jsou však různé. 15 15 15 15

16 Sociální politika v EU EU15 řešila před integračními procesy především zajištění práv souvisejících se zaměstnáním. V podmínkách EU27 se zvyšuje důraz na mobilitu, integraci a sociální ochranu, zejména u skupin ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Základy sociální politiky EU vymezují tyto dokumenty: Evropská sociální charta Charta základních sociálních práv pracujících Maastrichtská a Amsterodamská smlouva Zelená a Bílá kniha Lisabonská strategie Obnovená sociální agenda Řada dalších dokumentů k důchodovému aj. zajištění, právům zdravotně postižených a seniorů, právům dětí, sociálnímu vyloučení, rovným příležitostem apod. 16 16 16 16

17 Změny, se kterými se musí sociální politika v EU vyrovnávat
Evropané žijí déle, obyvatelstvo stárne, mění se rodinné i pracovní struktury, hodnoty, vztahy mezi generacemi, rozšiřuje se výběr a zlepšují životní podmínky. Za negativní projevy lze označit velký počet nečinných lidí a nezaměstnaných, vysoký počet mladých lidí s nízkým stupněm vzdělání, růst chudoby a sociálního vyloučení, civilizační nemoci, zvyšující se potřeba péče o přestárlé a zdravotně hendikepované, obavy z dopadů krize na životní úroveň, zejména na mladší generace. 17 17 17 17

18 Koordinace sociální politiky v EU
Hlavní zodpovědnost za oblast sociální politiky v rámci EU mají členské státy, jejichž národní politiky vycházejí z představ vládnoucích stran a jsou koordinovány prostřednictvím Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Skládá se z ministrů odpovědných za zaměstnanost, sociální politiku, ochranu spotřebitele, ochranu zdraví a rovné příležitosti. Jako poradní orgán byly ustaveny Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC), Výbor pro zaměstnanost (EMCO) a Výbor pro sociální ochranu (SPC). Klíčovým nástrojem pak je Evropský sociální fond (ESF). V sociální oblasti zatím nedošlo k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci. Sílí však hlasy volající po vytvoření jednotné sociální a daňové politiky podpořené legislativními normami na vyšší než národní úrovni. Zásadní otázkou se stává míra sociální nerovnosti ve vztahu k ekonomické prosperitě. 18 18 18 18

19 Výkonnost ekonomiky ovlivňuje kvalita řídicích procesů, moderní technika, kvalifikace a praxe pracujících…

20 Zvyšování míry vykořisťování v EU
20

21 Srovnání minimální a průměrné mzdy v EU
21

22 Srovnání výše důchodových dávek v EU
22

23 Naděje dožití a délka života ve zdraví u narozených v letech 2005-2007

24 Porovnání délky pracovní zátěže za rok v jednotlivých státech
Průměrný počet odpracovaných hodin za rok 2005 na jednoho zaměstnance (OECD)

25 Podíl celkových výdajů na sociální ochranu k HDP
Země Rok 2000 2008 Francie 29,5 30,8 Švédsko 29,9 29,4 Belgie 26,2 28,3 Německo 29,3 27,8 Itálie 24,7 Maďarsko 19,5 22,7 Česko 18,7 Polsko 19,7 18,6 Kypr 14,8 18,4 Estonsko 13,9 15,1 Rumunsko 13,0 14,3 EU27 26,4 Vybrané údaje z dat ESSPROS (některé jsou předběžné) 25 25 25

26 Rozdílnost členění dle segmentů sociálních výdajů
Členění sociální ochrany dle ESSPROS Podpora bydlení Úhrada zdravotní péče Nemocenské dávky Výdaje na invaliditu Výdaje na stáří Pomoc pozůstalým Pomoc rodinám Pomoc dětem Pomoc nezaměstnaným Podpora sociálně vyloučeným Předem nespecifikované výdaje Členění dle kompetencí MPSV Důchodové dávky Nemocenské dávky Dávky státní sociální podpory Dávky pomoci v hmotné nouzi Příspěvky na péči Dávky pro osoby se zdrav. postižením Podpora zaměstnávání zdravotně postižených Sociální služby Státní politika zaměstnanosti Předem nespecifikované výdaje Podpora rodinám s dětmi Pracovní právo Příjmy domácností – životní úroveň 26 26 26

27 Výdaje MPSV z DP a NP 27 27 27

28 Výdaje MPSV na podporu v nezaměstnanosti a APZ
28 28 28

29 Výdaje MPSV na SSP a podporu zaměstnávání občanů se ZP
29 29 29

30 Výdaje MPSV na insolvenci a platy
30 30 30

31 Výdaje MPSV na jednotlivé dávky SSP
31 31 31

32 Výdaje MPSV na insolvenci
Rok 32 32 32

33 Transfery MPSV na příspěvky na péči
33 33 33

34 Další časové srovnání vybraných výdajů MPSV
Výdaje na pomoc v hmotné nouzi a na dávky zdravotně postiženým Výdaje na rekvalifikace (z prostředků APZ v r pro občanů) 34 34 34

35 Členění výdajů ÚP ČR na sociální dávky k 31. 3. 2012
35 35 35

36 Tímto tempem průměrné výdaje EU nedoženeme!
Struktura a vládou předpokládaný vývoj výdajů vládního sektoru ve funkčním členění Tímto tempem průměrné výdaje EU nedoženeme!

37 Vývoj nezaměstnanosti
(Od r je změněna metodika, což snižuje nezaměstnanost cca o 1 p. b.) 37 37

38 Průměrná hrubá měsíční mzda
Období Period ČR celkem CR total nominální mzda v Kč Nominal wage in CZK index nominální mzdy SOPR=100 Nominal wage index, corresponding period of previous year=100 index reálné mzdy SOPR=100 Real wage index, corresponding period of previous year=100 2000 13 219 . 2001 14 378 108,8 103,9 2002 15 524 108,0 106,1 2003 16 430 105,8 105,7 2004 17 466 106,3 103,4 2005 18 344 105,0 103,0 2006 19 546 106,6 104,0 2007 20 957 107,2 104,3 2008 22 592 107,8 101,4 2009 23 344 103,3 102,3 2010 23 797 101,9 100,4 2011 24 319 102,2 100,3 Kupní síla stagnuje! 38 38 38

39 Relace důchodu ke mzdě (%)
Průměrný důchod1) Průměrná mzda Relace důchodu ke mzdě (%) hrubá2) čistá3) hrubé čisté 1988 1 496 3 095 2 451 48,3 61,0 1989 1 598 3 170 2 504 50,4 63,8 1990 1 731 3 286 2 586 52,7 66,9 1991 2 176 3 792 2 952 57,4 73,7 1992 2 413 4 644 3 563 52,0 67,7 1993 2 734 5 817 4 551 47,0 60,1 1994 3 059 6 896 5 351 44,4 57,2 1995 3 578 8 172 6 318 43,8 56,6 1996 4 213 9 676 7 520 43,5 56,0 1997 4 840 10 696 8 308 45,3 58,3 1998 5 367 11 693 9 090 45,9 59,0 1999 5 724 12 655 9 842 45,2 58,2 2000 5 962 13 490 10 447 44,2 57,1 2001 6 352 14 640 11 324 43,4 56,1 2002 6 830 15 711 12 082 56,5 2003 7 071 16 769 12 807 42,2 55,2 2004 7 256 17 882 13 601 40,6 53,3 2005 7 728 18 809 14 252 41,1 54,2 2006 8 173 20 050 15 506 40,8 2007 8 736 21 527 16 509 52,9 2008 9 347 23 280 17 714 40,2 52,8 2009 10 027 24 091 18 665 41,6 53,7 2010 10 093 24 526 18 962 41,2 53,2 Relace důchod mzda 39 39

40 Změna valorizačního vzorce důchodů
Předložená vládní novela (zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) ke změně valorizačního vzorce důchodů sníží poměr mzda/důchod pod hranici 40 %. Sníží i reálnou výši důchodů. Vláda předpokládá, že během tří let takto uspoří výdaje ze státního rozpočtu o 46,5 mld. Kč. To bude úspora na úkor životní úrovně důchodců! Jak konkrétně se toto opatření projeví u průměrného starodůchodce? 2013 snížení o 272 Kč (celkem o 3264 korun za první rok) 2014 snížení o 188 Kč (celkem o = 5520 za druhý rok) 2015 snížení o 166 Kč (celkem o = 7512 za třetí rok) Ztráta za tři roky Kč + ztráty z valorizovaného nižšího základu! Od r a dále bude každoročně tímto zásahem natrvalo snížen důchod - základ pro další valorizace - o 626 Kč + následné kumulované ztráty z valorizací nižších základů!

41 V Evropě se předpokládá pokles populace o 14 procent!
Demografické limity V Evropě se předpokládá pokles populace o 14 procent!

42 Věková struktura obyvatelstva ČR k 31. 12. 2010
42 42

43 Stárnutí populace ČR 43

44 Naděje dožití obyvatelstva
Věk 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Muži 71,6 72,1 72,0 72,5 72,9 73,4 73,7 74,0 74,2 74,4 1 71,0 71,4 71,3 71,8 72,2 72,7 73,2 73,6 5 67,1 67,5 67,4 67,9 68,2 68,8 69,0 69,3 69,5 69,6 10 62,1 62,5 62,6 63,0 63,3 63,9 64,0 64,3 64,5 64,7 15 57,2 57,6 57,5 58,0 58,3 58,9 59,1 59,3 59,6 59,7 20 52,4 52,8 52,7 53,2 53,5 54,1 54,3 54,5 54,7 54,9 25 47,6 48,0 47,9 48,4 48,7 49,3 49,5 49,7 49,9 50,1 30 42,9 43,3 43,2 43,7 43,9 44,5 44,7 44,9 45,1 45,3 35 38,1 38,5 38,4 38,9 39,2 39,7 40,0 40,1 40,3 40,5 40 33,4 33,8 34,2 34,5 35,0 35,3 35,4 35,6 35,7 45 28,9 29,3 29,2 29,6 29,9 30,4 30,6 30,8 31,0 31,1 50 24,7 25,0 24,9 25,3 25,6 26,0 26,2 26,4 26,5 26,7 55 20,7 21,0 20,9 21,3 21,5 22,0 22,1 22,3 22,4 22,5 60 17,0 17,3 17,2 17,6 17,8 18,2 18,4 18,5 18,6 18,7 65 13,7 13,9 13,8 14,2 14,4 14,8 15,0 15,1 15,2 15,3 70 10,8 10,9 11,2 11,3 11,7 11,8 12,0 12,1 75 8,2 8,3 8,1 8,4 8,5 8,8 9,0 9,1 9,2 80 6,1 6,2 6,0 5,9 6,4 6,6 6,7 85 4,4 4,5 4,2 4,1 4,3 4,6 4,7 90 3,1 2,9 2,8 3,0 95 2,1 1,9 1,8 2,0 100 1,3 1,2 44 44

45 Naděje dožití obyvatelstva
Věk 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Ženy 78,3 78,4 78,5 79,0 79,1 79,7 79,9 80,1 80,6 1 77,6 77,7 77,8 78,9 79,3 79,8 5 73,7 73,9 73,8 74,4 74,9 75,2 75,4 75,8 10 68,8 68,9 69,4 70,0 70,2 70,4 70,9 15 63,8 64,0 63,9 64,4 64,5 65,0 65,2 65,4 65,5 65,9 20 58,9 59,1 59,0 59,5 59,6 60,1 60,3 60,5 61,0 25 54,0 54,2 54,1 54,6 55,1 55,4 55,6 56,1 30 49,1 49,3 49,2 49,7 50,2 50,4 50,7 51,1 35 44,2 44,4 44,3 44,8 45,3 45,5 45,8 46,2 40 39,3 39,4 39,5 39,9 40,0 40,4 40,7 40,9 41,3 45 34,6 34,8 34,7 35,2 35,7 35,9 36,1 36,6 50 30,0 30,1 30,5 30,6 31,0 31,2 31,4 31,5 31,9 55 25,5 25,6 26,0 26,5 26,7 26,9 27,3 60 21,2 21,3 21,6 21,7 22,1 22,3 22,6 22,5 22,9 65 17,1 17,2 17,5 17,6 18,0 18,2 18,4 18,3 18,7 70 13,3 13,6 13,7 14,1 14,2 14,4 14,8 75 9,9 9,8 10,1 10,5 10,6 10,8 10,7 11,1 80 7,1 7,0 6,9 7,4 7,5 7,6 7,9 85 4,8 4,7 4,6 4,5 4,9 5,0 5,3 90 3,1 3,0 2,9 2,8 3,4 95 1,9 1,8 1,6 1,7 2,0 100 1,1 1,0 1,2 45 45

46 Struktura příjmů a chudoba
46 46

47 Struktura výdajů domácností dle příjmů
47 47

48 Ekonomická aktivita občanů
48 48

49 Struktura výše mezd 49 49

50 Rozložení důchodů podle výše
50 50

51 Členění starobních důchodů
51 51

52 Sociální politika po volbách v r. 2006
Od konce r prosadily čtyři pravicové vlády řadu asociálních zákonů v oblasti důchodového a nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a pomoci zdravotně postiženým, sociálních služeb, pracovního práva či státní správy na úseku MPSV. Mezi nimi však dominantní místo mají tyto „balíčkové“ zákony: Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (M. Topolánek) Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010 (J. Fischer) Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV, který byl po rozhodnutí ÚS ČR v dalším roce nahrazen totožným zákonem č. 364/2011 Sb. (P. Nečas) 52

53 Nominální a reálné čisté měsíční příjmy v r
Nominální a reálné čisté měsíční příjmy v r dle vybraných typů domácností Domácnosti Čistý měsíční příjem na osobu v Kč Index reálných příjmů meziročně Index reálných příjmů k roku 1989 Zaměstnanci celkem 13.047 100,5 132,2 Zaměstnanci bez dětí 18.118 100,4 126,9 Zaměstnanci s dětmi 10.796 101,7 129,6 Důchodci 10.919 102,8 120,0 S dětmi a s minim. příjmy 3.962 98,4 91,9

54 Struktura nominálních čistých peněžních příjmů
Domácnosti Příjmy z pracovní činnosti Sociální příjmy Ostatní příjmy Zaměstnanci celkem 81,7 10,3 8,0 Zaměstnanci bez dětí 82,2 11,8 6,0 Zaměstnanci s dětmi 81,3 9,2 9,5 Důchodci 2,0 95,1 2,9 S dětmi a s minim. příjmy 48,5 43,1 8,4

55 Progresivně degresivní daň v ČR
Daň snižují odpočty z daňového základu a stropy na odvody, které snižují superhrubou mzdu pro vysokopříjmové skupiny. Nízkopříjmový příjemce s dětmi získává benefity.

56 56

57 Počet důchodců a poplatníků pojistného (stav k 31. 3.)
Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet důchodců celkem 2 688 078 2 727 240 2 759 803 2 797 939 2 823 583 2 871 453 Počet starobních důchodců 1 997 503 2 034 881 2 071 269 2 225 908*) 2 266 348 2 340 218 Počet poplatníků pojistného 4 958 581 5 006 895 4 909 120 4 829 554 4 923 898 4 933 997 Počet poplatníků na jednoho důchodce 1,84 1,78 1,73 1,74 1,72 Počet poplatníků na 1 starobního důchodce 2,48 2,46 2,37 2,17*) 2,17 2,11

58 Co oslabuje na příjmové stránce 1. pilíř?
Neplacení státu za náhradní doby pojištění Propojení důchodového účtu (ČSSZ, MF, MO, MV) Zavedení stropu na odvody pro vysokopříjmové skupiny Řešení nezaměstnanosti předčasnými důchody Různé slevy z výše důchodového pojistného Zálohy poště na výplatu důchodů v lednu Nevýběr pojistného (nedobytné pohledávky) Náklady administrace státu hrazené z pojistného Nekolidující zaměstnání (dohody) Nelegální zaměstnávání (bez evidence) Švarcsystém (falešné vykazování práce na živnostenský list) Nezaměstnanost z důvodu špatné hospodářské politiky Dopady cyklické krize, vlastní kapitalistické společnosti

59 Stav kapitálového spoření ve světě v r. 1985

60 Stav kapitálového spoření ve světě po 15 letech v r. 2000

61 Stav kapitálového spoření ve světě, který byl předpokládán v r. 2010

62 MMF a SB přicházejí s koncepcí diverzifikace – vytváření kapitálových pilířů důchodových systémů – individuálního spoření – připomínající středověký prodej odpustků. Dnes za možnost dožití vyššího věku! V ČR to připomíná květen 1412, kdy přišli do Prahy pověřenci papeže Jana XXIII., aby v zemích Koruny české prodávali odpustky, kterými se křesťané mohli vykoupit ze svých hříchů. Výnos z jejich prodeje chtěla hlava katolické církve využít na křížovou výpravu proti neapolskému králi. Proti odpustkům se vzedmul obrovský odpor učenců i lidu. (Úryvek z kázání Mistra Jana Husa) „Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude Ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny kožichy drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil. Však poznejte se, vy zloději chudého lidu, neboť Bůh i lidé vás vidí.“

63 Zapojení obyvatelstva v 3. pilíři - PF
K bylo v PF zapojeno 70 % ekonomicky aktivního obyvatelstva ČR. To představovalo osob!

64 Investiční neúspěch důchodového spoření nese pouze klient – viz výnosy PF v roce 2008

65 65

66 Příklad, jak vyřešil návrh KSČM v tzv. 1
Příklad, jak vyřešil návrh KSČM v tzv. 1. Bezděkově komisi udržitelnost státního pilíře DS až do r. 2100 Od r zahájit realizaci Celonárodního programu zaměstnanosti Od r přijmout účinná propopulační opatření a opatření řízené migrace Od r vytvořit zvláštní účet státního důchodového systému (ZÚSDS) ke zhodnocování přebytků a dalších zdrojů (z privatizace, ze spotřebních či ekologických daní, z divident aj.) Od r přesunout platbu státu ze zrušených státních příspěvků na penzijní připojištění (soukromý-individuální pilíř) do ZÚSDS (státní-kolektivní pilíř) Od r přesunout příspěvky na státní politiku zaměstnanost (1,6 %) z příjmů státního rozpočtu do ZÚSDS (což bude už po snížení velké nezaměstnanosti) Od r zavést pro OSVČ plnou platbu na důchodové pojištění - minimálně ve výši průměrné mzdy v podnikatelské sféře (zrušení stropů, odvod ve výši 29,6 %) Od r se na ZÚSDS převádí 10 % celostátního inkasa spotřebních daní (vícezdrojové financování – možno rozšířit i o ekologické daně) Od r se posunuje po 4 měsících ročně hranice odchodu do důchodu do 65 let v případě naplnění 3 kritérií (nezaměstnanost, demografie, dožití v kvalitě) Od r se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 32,6 % (z 29,6) Od r se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 33,5 % (z 32,6)

67 Cíle reformy vlády P. Nečase pro rok 2011
Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo návrhy změn, které počátkem roku 2011 zahájily legislativní proces sociální reformy a přes značný odpor veřejnosti z velké většiny nabyly účinnosti od 1. ledna 2012. Vládou deklarované cíle reformy: lepší zacílení a adresnost sociálních dávek; dosažení maximální možné účelnosti dávek; zefektivnění práce orgánů státní správy; snížení administrativní zátěže pro uživatele služeb; úspory prostředků ze státního rozpočtu; zkvalitnění systému péče o ohrožené děti; podpora sladění rodinného a pracovního života u rodin s dětmi. Obecně je ministerstvem deklarovaným cílem prosazení legislativních změn v oblasti dávek, nashromáždit (díky zvýšení efektivity) dostatek prostředků pro výplatu dávek osobám, které je potřebují, a přitom snížit celkový objem prostředků vynakládaných na oblast poskytování dávek ze státního rozpočtu. V tomto pojetí jsou připravovány další fáze reforem. 67 67

68 Nabízející se řešení Nezpochybňovat úlohu sociálního státu a principy jako sociální spravedlnost a solidarita Zvolit takovou politickou reprezentaci, která má příznivý program k hospodářskému i sociálnímu rozvoji země Připravit a konzensuálně schválit celonárodní sociální doktrínu a z ní vycházející program zaměřený na společnost jako celek Přijmout meziresortní dokument Celonárodní program zaměstnanosti Připravit novely zákonů tak, aby právní prostředí odpovídalo vytýčeným cílům a podporovalo nezastupitelné postavení rodiny Větší důraz dávat na aktivní sociální politiku a její motivační prvky Koordinovaně zapojit do plnění programu a jeho funkcí všechny subjekty sociální politiky (od ministerstva přes obec po rodinu) Náklady na živobytí domácností musí zajistit prioritně práce Rozpočtová politika má z podstaty státu ochraňovat veřejné zdroje, efektivně řešit příjmy a zodpovědně přistupovat k výdajům

69 Děkuji za pozornost 69