Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teoretická příprava Výzkum je nutné zakotvit v takové teorii, která se bezprostředně popisuje a vysvětluje zkoumanou oblast jevů. (Např. se jedná o teorii.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teoretická příprava Výzkum je nutné zakotvit v takové teorii, která se bezprostředně popisuje a vysvětluje zkoumanou oblast jevů. (Např. se jedná o teorii."— Transkript prezentace:

1 Teoretická příprava Výzkum je nutné zakotvit v takové teorii, která se bezprostředně popisuje a vysvětluje zkoumanou oblast jevů. (Např. se jedná o teorii motivace, teorie malých sociálních skupin, teorie organizace, teorie masového působení, psychologie trhu, apod.) Nutnost teoretického zakotvení výzkumu vyplývá: z potřeby vymanit se z nahodilosti běžného poznávání a ze snahy vést poznávání úplné (komplexní) a účelné. z nutnosti využití pojmů (symbolického vyjádření skutečnosti). Teorie umožňuje co nejpřesnější vyjádření skutečnosti v ustálených a stejně používaných pojmech a podporuje efektivní racionální komunikaci. z nutnosti poznání celku sociálního jevu. I když ve výzkumu nikdy není jev jako celek předmětem zkoumání, musí být vždy zřejmé, jakou částí se ve výzkumu zabýváme a v jakém poměru je tato část k jiným částem. z toho, že teorie umožňuje přiřazovat sledovaným skutečnostem významy (důležité, hlavní x nedůležité, vedlejší). To je dáno tím, že teorie je logickou konstrukcí celku podle těchto významů. z toho, že teorie naznačuje další směry rozvoje poznání, neboť v souladu s teorií se formulují hypotézy.

2 Teoretická příprava Ve výzkumu nelze nikdy zkoumat veškerý celek, kde vše souvisí se vším, vždy bude naše poznání dílčí. Při určování zkoumané části je nutné formulovat tzv. „přirozenou soustavu“. Přirozená soustava je celek na nižší úrovni obecnosti, který reaguje na vnější podněty a tyto reakce jsou pozorovatelné. Množství vazeb v rámci přirozené soustavy je vyšší, než množství vazeb k jiným soustavám. (Např. podnik a jeho okolí nebo podmínky výkonu pracovního týmu.) Teoretická příprava obsahuje studium pramenů a literatury, konzultace, předběžné terénní sondáže.

3 Hypotézy Když máme vysvětlit (zdůvodnit, dokázat) nějaký fakt a nemáme mezi uznanými tezemi teorie potvrzený soud o něm, vyslovíme nějakou novou tezi, o které ovšem nevíme, jestli je pravdivá nebo falešná. Tuto novou tezi – hypotézu – podrobíme procesu ověřování – verifikaci. Z toho plyne: Hypotézy se tvoří v souladu s teorií, musí se jednat o soud v souladu s určitou teorií. Hypotézy se nevyslovují v případě, kdy není co vysvětlovat (V případě, že nelze hypotézy formulovat, užívá se místo hypotéz výroků, ve kterých je předmět výzkumu strukturován.)

4 Hypotézy Hypotéza se formuluje tak, že zahrnuje poznatky ověřené i neověřené a tyto jsou spojeny bez logických rozporů. Způsoby formulace hypotéz: Hypotéza jako nová konstrukce vysvětlující stávající poznatky novým způsobem. Hypotéza, jako rozšíření nebo dotažení existující teorie na nebo do další třídy jevů. (Neformální skupina v organizacích – neformální skupiny ve společnosti.) Hypotéza jako analogie – existující vysvětlující teorie se přenese do zcela jiné oblasti. (Biologické chápání organismu se stalo vzorem pro organické pojetí organizace.) Hypotéza jako začlenění nového empirického poznatku do teoretického systému. (Hawthornský experiment.)

5 Hypotézy Úroveň hypotéz odpovídá úrovni výzkumů. 1.Hypotézy empirické homogenity a heterogenity – výzkumy identifikující problémy, jednoduché výzkumy. 2.Hypotézy experimentální – ve složitých aplikovaných výzkumech, kde se jimi řídí postup poznávání. 3.Hypotézy vztahu kvalitativně a kvantitativně se měnících struktur – výzkum základní.

6 Hypotézy Požadavky na formulaci hypotéz:  Hypotéza musí být vyjádřena přesně určenými pojmy.  Musí mít empirickou referenci (empiricky průkazná) – ne přání a příkazy.  Hypotéza musí být specifická, musí být přesně zformulována a musí být verifikovatelná (ověřitelná).  Musí vycházet vstříc metodám výzkumu.  Musí být ve vztahu k určité teorii.

7 Operacionalizace Operacionalizace se týká kvantitativního výzkumu, který pracuje s hromadnými jevy. Operacionalizace se používá při zachycení sociálního a sociálně psychického jevu (jako nadindividuálního) za pomoci vlastností a chování jedinců (individuální jevy). Operacionalizace navazuje na hypotézy, které vycházejí z teorie a vyjadřují výzkumný problém a předmět v nejdůležitějších pojmech. Operacionalizace převádí obecné pojmy ke skutečnostem smyslově vnímatelným a obsaženým ve zkušenosti (empirii) jedince. Tzn., že teoretické pojmy jsou převedeny na adekvátní zobrazovací jednotky v realitě.

8 Operacionalizace Operacionalizace probíhá ve dvou krocích: jako rozklad a potom redukce. Rozklad – vychází z klasifikace, pojem je popsán v jednotlivých složkách, které jsou vyhodnoceny a roztříděny. Rozklad je přenesením se na úroveň obecnosti o jeden stupeň nižší. (Není proto jen empirickým výčtem.) Redukce – výběr relevantních složek z rozkladu.

9 Škálování Škálování je relativně jednoduché zachycení jevů kvalitativní povahy prostřednictvím kvantitativního vyjádření Škálování znamená přenesení reálného rozprostranění jevu (kontinua) na číselnou řadu – stupnici. Škály slouží k měření relativně stabilními měřidly v oblasti sociálních a sociálně psychických jevů.

10 Funkce škál Kontinuum představuje úroveň stanovených vlastností sledovaného jevu. Škála je popisem kontinua prostřednictvím číselné řady. Tzn. Kvalitativní jev byl kvantifikován. Ve škále musí mít každá úroveň smysl, každý bod škály musí být interpretovatelný, musí něco představovat. Číselné stupnice v otázkách jsou škálami. Pokud platí výše uvedené.

11 Škálování Členění škál Statistické: Kardinální, ordinální, nominální Podle formy vyjádření: jednodimenzionální a vícedimenzionální Psychologické: posuzovací, párové srovnávání, Likertova, skalogram, sémantický diferenciál.

12 Statistické členění Kardinální představují reálnou číselnou řadu. V sociálně psychických jevech je obtížně určitelný počátek. Ordinální (pořadové) ukazuje na skutečnost, že něčeho je více než nečeho jiného. Nedává reálnou číselnou řadu, protože není možné určit vzdálenosti. Nominální nejsou posloupností. Je využitelná při podmínce, že varianty se vzájemně vylučují (nejsnáze dosažitelné u dichotomické stupnice).

13 Tvorba škál I. Škála má být standardní měřící technikou K popsání kontinua a ke stabilizaci škály se použije soudců (malý soubor) Soudci určí: Hodnotu, úroveň jevu (objektivní stav) Vztah mezi škálou a měřeným kontinuem Postoje a názory

14 Tvorba škál II. Použití soudců přináší některé problémy Je možné přenést hodnocení soudců na celou populaci, tj. je možné předpokládat, že škála bude univerzální? Je hodnocení všech soudců rovnocenné? Jestliže ne, jak určit váhy jednotlivých soudců?


Stáhnout ppt "Teoretická příprava Výzkum je nutné zakotvit v takové teorii, která se bezprostředně popisuje a vysvětluje zkoumanou oblast jevů. (Např. se jedná o teorii."

Podobné prezentace


Reklamy Google