Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rozloha: 13 176 730 km2 Plocha zaledněného území: 14 108 000 km2 Střední výška: 2 280 m n. m. Nejvyšší vrchol: Vinson Massif, Ellsworthovo pohoří, 4 897.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rozloha: 13 176 730 km2 Plocha zaledněného území: 14 108 000 km2 Střední výška: 2 280 m n. m. Nejvyšší vrchol: Vinson Massif, Ellsworthovo pohoří, 4 897."— Transkript prezentace:

1

2 Rozloha: km2 Plocha zaledněného území: km2 Střední výška: m n. m. Nejvyšší vrchol: Vinson Massif, Ellsworthovo pohoří, m n. m. Nejvyšší činná sopka: Mount Erebus, Rossův ostrov, m n. m. Největší ostrov: ostrov Alexandra I., km2 Největší poloostrov: Antarktický poloostrov km2 Nejvyšší naměřená teplota: argentinská polární stanice Esperanza, +14 °C Nejnižší naměřená teplota: ruská polární stanice Vostok −89,4 °C

3 Vinson Massif (také Mount Vinson) je s výškou metrů (údaj z roku 2004) nejvyšším vrcholem Antarktidy. Nachází se přibližně kilometrů od Jižního pólu. Masiv je přibližně 21 kilometrů dlouhý a 13 km široký. Pojmenován je podle amerického kongresmana za stát Georgie Carla Vinsona, který významně podporoval průzkum Antarktidy. Objeven byl náhodou v roce 1957, kdy jej spatřila posádka letadla US Navy, startujícího z letadlové lodi USS Carl Vinson. Údaje o výšce se liší, často bývá uváděna i nebo metrů.

4 Rossův ostrov (anglicky Ross Island) je ostrov tvořený třemi sopkami u pobřeží Viktoriiny země v Rossově moři u Rossovy ledové bariéry v Antarktidě. Díky sopce Mt. Erebus s nadmořskou výškou metrů je šestým nejvyšším ostrovem na světě. Oblast je součástí závislého území Nového Zélandu, což ale není mezinárodně uznáváno. Rozloha ostrova je km2, z toho jen malá část není pokryta ledem a sněhem. Sir James Clark Ross objevil ostrov v roce 1841, později byl pojmenován na jeho počest Robertem F. Scottem. Ostrov tvoří „spící“ sopka Mount Terror (3 230 m, poslední erupce 1959), nejjižněji ležící činná sopka světa Erebus (3 794 m) a menší Mount Bird. Vyšší dva vrcholy nesou jméno lodí Rossovy výpravy HMS Erebus a HMS Terror. Rossův ostrov sloužil mnohokrát jako základna pro expedice do Antarktidy. Byl a je totiž nejjižněji položeným ostrovem dosažitelným po moři. Budovy postavené Scottovou a Shackletonovou výpravou jsou dodnes chráněny jako historická sídla. V současnosti je na jihu Rossova ostrova novozélandská Scottova základna, a největší americká základna v Antarktidě, McMurdo Station. Greenpeace tu mělo svou základnu World Park Base v období let 1987 až 1992.

5 Severní zúžená část, Grahamova země, jižní širší je Palmerova země. Nejdále na sever vybíhající poloostrov v západní Antarktidě mezi Weddellovým mořem na východ a Bellingshausenovým mořem na západ, částečně zaledněný. Antarktický poloostrov tvoří tzv. magmatický oblouk. Vzniká zasouváním litosférických desek, tím vzniká hlubokomořský příkop (trench), za ním jsou tlakem vysunovány modré břidlice. Rozloha asi km2. Délka přibližně 1300 km, šířka na jihu 200 km, na severu km. Poloostrov je hornatý, prostupují jej Antarktandy vysoké až 4191 m n.m., Mt. Jackson. Na pobřeží vyčnívá skalní podklad. Východní okraj lemuje Larsenův šelfový ledovec (86000 km2). Na severním konci několik ostrovů, největší Joinvillův. Při západním pobřeží spousta ostrovů, největší Alexandra I. (oddělen od Antarktického poloostrova zamrzlým průlivem krále Jiřího VI.), dále Trinity, Brabantský, Antverpský, Biscoeovy ostrovy, Adelaidin, Chorcotův. Několik výzkumných stanic.

6 Antarktida je nejchladnější kontinent na Zemi. Teploty ve vnitrozemí se v zimě (červenec) pohybují průměrně od −40 °C do -70°C, extrémy dosahují i −90 °C, v létě (leden) kolísají mezi −10 °C a −40 °C. Východní Antarktida je obecně chladnější. Antarktida se vyznačuje extrémně nízkými srážkami s ročním úhrnem 166 mm (na Antarktickém poloostrovu však až několik metrů). Srážky jsou téměř výhradně sněhové, ukládají se a postupně vytvářejí nové vrstvy pevninského ledovce. Pouze na několika málo místech v létě sníh taje a vytváří ledovcové řeky. Při pobřeží vanou silné katabatické větry. Směrem do vnitrozemí se rychlost větru snižuje. Vzhledem k přírodním podmínkám je obývaná pouze vědeckými pracovníky výzkumných polárních stanic mnoha států

7 Ozonová díra má nyní rozlohu zhruba 28 milionů kilometrů čtverečných, je tedy menší než v roce 2000, ale zato je hlubší. Během posledního desetiletí se množství ozonu globálně snižovalo o 0,3 procenta ročně. Kvůli tomu se zvyšuje riziko rakoviny kůže, vzniku šedého zákalu, a také je ohrožen život v oceánech. S notnou dávkou nadsázky lze říci, že život na Zemi před škodlivým zářením Slunce chrání jen několik milimetrů silná vrstva, složená z molekul ozonu (O3). Úbytek ozonu, ať už k němu dochází z jakýchkoliv příčin, je tedy opravdovou otázkou života a smrti.

8 Ozonová díra nad Antarktidou se podle zprávy australských vědců zmenšuje a do roku 2050 by se měla úplně zacelit. Obrat k lepšímu je prý způsoben poklesem hladiny tvrdých freonů ve spodních vrstvách atmosféry. Již v roce 1974 experti varovali před unikáním průmyslových chemikálií do stratosféry, kde by mohly negativně působit na ozonovou vrstvu. Freony, hojně užívané od 30. let zejména v chladírenském průmyslu, se však používaly i nadále. Jejich používání omezilo až přijetí Montrealského protokolu v roce V polovině 90. let tak byly freony ve vyspělých zemích zakázány, rozvojové země se zavázaly jejich využití omezit do roku 2007 o 85 procent.V současné době je atmosféra schopna vypořádat se i s větším množstvím tvrdých freonů, než kolik ho přibývá. Chlor však v atmosféře přetrvává až desítky let, proto vědci očekávají úplné zmizení ozonové díry až za téměř 50 let.Dopady existence ozonové díry trpí především obyvatelé Austrálie. Ozonová vrstva pohlcuje nebezpečné ultrafialové záření, které ve větším množství může poškodit imunitní systém člověka a způsobit rakovinu kůže. Proto by zacelování ozonové díry mělo vést i ke snižování výskytu těchto onemocnění v australské oblasti.

9 Největší druh tučňáka. V zimě samice klade jediné vejce, překulí jej po horní ploše nohou samci, aby nezmrzlo, a odchází do moře, odkud se nevrací dříve než na jaře. Samec po tu dobu nosí vejce na nohou, shora překryté opeřeným kožním záhybem. Postí se až do návratu své partnerky, předá ji vyklubané mládě a odchází do moře. Později se vrací zpět, aby pomáhal pečovat o mládě. Tučňák císařský se potapí do hloubky až 530 m a na dobu 20 minut a při cestách mořem, kdy loví potravu, cestuje do vzdálenosti až km.

10 Samec medvěda ledního může vážit 2x více než samice.Jeho robustní tlapy mu umožňují ve vodě vyvinout rychlost až 10 km/h. Jsou to velmi dobří plavci.Obývá oblasti ledových ker a otevřeného moře, kde se vyskytují tuleni. Někteří jedinci v létě cestují až 100 km dovnitř pevniny a požírají ptačí vejce, lumíky, zdechliny sobů,...Jeho hlavní kořistí jsou však tuleni, případně mroži.Díky jeho bílému kožichu, je dokonale maskován a kořist ho nespozoruje. Při lovu překonává medvěd ledni posledních m rychlostí až 55 km/h. Páří se v období května, samice vyhrabávají ve sněhu brloh, kde se rodí dvě mlaďata.

11


Stáhnout ppt "Rozloha: 13 176 730 km2 Plocha zaledněného území: 14 108 000 km2 Střední výška: 2 280 m n. m. Nejvyšší vrchol: Vinson Massif, Ellsworthovo pohoří, 4 897."

Podobné prezentace


Reklamy Google