Přednáška – Výstupy z výzkumů

Prezentace na téma: "Přednáška – Výstupy z výzkumů"— Transkript prezentace:

1 Přednáška – Výstupy z výzkumů
1, Data, tabulky a technická zpráva 2, Závěrečná zpráva 3, SIMAR standardy 4, ochrana osobních údajů

2 1, Data, tabulky a technická zpráva
Výstupy z výzkumů 1, Data, tabulky a technická zpráva Datový soubor – a popisky nebo Tabulky – formát (excel), A k tomu Technická zpráva

3 Technická zpráva: Technická zpráva Cílová skupina
Velikost výběrového souboru Dotazník – průměrná délka rozhovoru Metodika dotazování Popis výběrové procedury - Náhodný či kvótní a jak Organizace terénního sběru dat Kontrola práce tazatelů a pořizování dat Analýza návratnosti

4 Technická zpráva Analýza návratnosti – příklad náhodný výběr

5 Závěrečná zpráva Závěrem sociologického šetření a tedy konečným výstupem je obvykle závěrečná zpráva. Základní vlastností dobré závěrečné zprávy je „její schopnost nejen odlišit les od stromů“, ale i odolat pokušení popsat „každý lísteček na stromě“. I ten nejlépe zpracovaný projekt, realizovaný s nejvyšší erudicí má cenu, když jsou výsledky klientovi sděleny efektivně. Před psaním této zprávy je nutno vzít v potaz několik skutečností, především to, pro koho je určena. Budoucími čtenáři této zprávy mohou být: vědci podnikatelé úředníci státní správy sponzoři výzkumu veřejnost ostatní skupiny. Forma sdělení závěrečné zprávy může být též různá. Rozlišujeme: kniha - odborná nebo populární stať v časopise - odborném nebo populárním výzkumná zprávy učebnice novinová zpráva apod.

6 Závěrečná zpráva - struktura
Není na to jednotný recept, existuje poměrně velká benevolence daná typem výzkumu a potřebami klientů. Přesto můžeme v každé dobré závěrečné zprávě vysledovat tyto části: Úvodní část – stručně vysvětluje důvody pro uskutečnění výzkumu, jeho charakteristiku a požadavky na řešení Metodologickou část – ve stručné podobě uvádí cíle výzkumu, formulaci výzkumného problému a jeho konceptuální rozpracování, vytyčení hlavních a pracovních hypotéz, zhodnocení metod a technik sběru dat, popis vzorku a způsob statistického zpracování dat. Výsledkovou (analytickou) část – obsahuje podrobně rozebírané výsledky výzkumu, které jsou ilustrovány tabulkami, grafy a schématy. Odpovídá na otázky, zda se potvrdily či nepotvrdily hypotézy, skladba textu odpovídá logice srozumitelného vyřešení daných otázek. Celou řadu informací, které příliš zatěžují text, je možno dát do příloh. Závěrečná část – zahrnuje shrnutí stěžejních poznatků a vypracované návrhy a doporučení. V praxi se nyní kromě „klasické“ výzkumné zprávy často setkáváme s: manažerskou zprávou (management report) – jedná se stručné shrnutí výsledků výzkumu s návrhem na řešení zkoumaného problému odbornou výzkumnou zprávou – tento druh zprávy zasazuje výsledky výzkumu do širších teoretických souvislostí a ukazuje, čím byl fond sociologických poznatků dále obohacen 

7 Závěrečná zpráva - zpracování
Sociologové se při zpracování závěrečných zpráv nejčastěji dopouštějí následujících chyb: píší závěrečnou zprávu z hlediska své profese, svého odborného jazyka, svých zvyklostí podávají zprávu o výsledcích zkoumání a ne o řešení zadaných problémů pokládají všechny své vývody a závěry za nesmírně důležité zatěžují text zprávy velkým množstvím údajů, tabulek a grafů a nechápou, že je třeba provést účelnou redukci zapomínají na to, že všechny zajímavé poznatky a překvapivé výsledky nemusejí být důležité pro praktické užití zapomínají na to, že sociologický výzkum je jedním ze zdrojů poznání a jedním z podkladů pro řešení praktických problémů. Pro závěry ze sociologických výzkumů (interpretaci sociologických dat) je velice důležitá grafická prezentace a forma tabulek.  Výhody grafů a tabulek ve výzkumné zprávě: komentáře by byly příliš dlouhé a nepřehledné, v grafu je informace zhuštěná na malém prostoru přehledné závěry, jednoduchá orientace ve velkém množství dat přehledná prezentace časových řad.

8 Závěrečná zpráva - prezentace
Kromě závěrečné zprávy z výzkumu je dnes prakticky běžnou záležitostí, že se prezentují výsledky výzkumu zadavateli. Formu prezentace je zapotřebí spolu s ostatními typy výstupů domluvit se zadavatelem výzkumu, nicméně je třeba počítat s tím, že si její příprava vyžádá několik dní práce výzkumníka. Je totiž běžné, že nekopíruje zprávu o výsledcích výzkumu, ale výzkumník musí vybrat hlavní výsledky, kvalifikovaně je okomentovat, musí vzít v úvahu specifické požadavky zadavatele, složení auditoria a počítat s tím, že bude odpovídat na četné otázky. Při osobní prezentaci výsledků zkoumání se hojně využívají grafy, doplněné tabulkami a případně stručným textem. Doporučuje se účelnost, srozumitelnost, pestrost a přehlednost při grafickém ztvárnění. Pokud jde o logickou skladbu, prezentace by měla být koncipována tak, aby kdokoli, kdo si ji prohlédne po nějakém čase a přitom se prezentace neúčastnil, mohl porozumět, o co šlo. To znamená, že prezentace obdobně jako závěrečná zpráva vyžaduje úvodní část (základní údaje o výzkumu, cíl a stručný popis výzkumných metod), a dále strukturu výsledků výzkumu, takovou, kterou zvolil výzkumník pro prezentaci a která koresponduje s výsledky výzkumu uvedenými v závěrečné zprávě. Závěry a doporučení se zpravidla v tomto případě nacházejí na konci prezentace.

9 Závěrečná zpráva – prezentace 2
Slovní komentáře prezentujícího by měly být připravené, promyšlené a týkat se zjištěných výsledků. Prezentující nemusí sdělovat slovo od slova, co je na prezentačních grafech a tabulkách, řadu informací si auditorium samo přečte, určitě by ale měl zdůraznit hlavní zjištění a upozornit na důležité informace. Zdatnost a obratnost přednesu prezentace je velmi osobní záležitost, každý výzkumný pracovník má svůj vlastní styl a způsob vedení prezentace. Řadu schopností a dovedností lze nyní získat prostřednictvím tréninku či speciálních seminářů. Čeho se výzkumníci při prezentacích nejčastěji obávají? Jsou to otázky z pléna, na které se nelze předem připravit. K tomu lze poznamenat, že na otázky týkající se použitých výzkumných metod a zjištěných výsledků, by měl být výzkumník schopen odpovědět. V tomto směru lze jen doporučit pečlivou přípravu na prezentaci. Podle zkušeností výzkumníků je třeba počítat na jednu hodinu prezentace 5 – 6 hodin pečlivé přípravy.

10 Závěrečná zpráva – prezentace 3
Při prezentaci je však třeba počítat i s tím, že se mohou objevit otázky nejrůznějšího charakteru, které přesahující rámec zjištěných výsledků. Nejčastěji se jedná o tyto typy otázek: Porovnání aktuálních výsledků výzkumu s výsledky jiných výzkumů (které výzkumník zná či nezná) nebo se zveřejněnými statistickými údaji Další možnosti řešení sledovaného problému, které nebyly předmětem zkoumání Jak by si výzkumník počínal, jak by dále postupoval, kdyby byl v roli zadavatele a nesl finální odpovědnost za vyřešení zkoumaného problému A nakonec, obvykle při nepříznivých výsledcích pro zadavatele výzkumu, otázky zpochybňující výzkum jako takový, použité metody a zjištěné údaje

11 Etické a profesionální zásady v sociologickém výzkumu
Mravní odpovědnost výzkumníka je založena především na: odpovědnosti ke zkoumané osobě odpovědnosti k vědě, k profesi odpovědnosti ke sponzorovi nebo zadavateli výzkumu. SIMAR je výběrové neziskové sdružení předních agentur výzkumu trhu a veřejného mínění působících v České republice. SIMAR věnuje hlavní pozornost zvyšování kvality služeb poskytovaných členskými agenturami. Dbá na důsledné dodržování vlastních etických a metodických standardů výzkumu trhu a veřejného mínění, které vycházejí z pravidel ESOMAR. Kontroluje dodržování těchto standardů a výsledky pravidelně zveřejňuje. SIMAR poskytuje klientům členů sdružení a uživatelům výzkumu trhu GARANCE za kvalitu výzkumů provedených členy SIMAR.

12 SIMAR – minimální standardy
Minimální standardy SIMARu (vztahují se k): tazatelská síť sběr a kontrola pořizovaných dat kvalitativní výzkum mystery shopping minimum pro prezentaci výsledků marketingového výzkumu trhu a výzkumu veřejného mínění v médiích Viz níže – úryvek z minimálních standardů SIMAR – týkající se tazatelské sítě: 1. Získávání a školení tazatelů 1.1. Tazatelem členské agentury SIMAR  se může stát pouze osoba starší 18 let právně způsobilá a morálně bezúhonná po úspěšném absolvování vstupního školení po úspěšném provedení testovací práce která se zavázala svým podpisem dodržovat etické zásady, s nimiž byla seznámena na školení

13 SIMAR – minimální standardy
1.2.  Obecné zásady pro přípravu tazatelů Členské agentury jsou povinny zajistit vstupní školení pro každého zájemce o tazatelství. Členské agentury zajistí, aby veškeré dotazování bylo prováděno výhradně tazateli, vyškolenými odpovídajícím způsobem pro úkoly, kterými budou pověřeni. Bez absolvování školení nesmí žádné osoba  provádět dotazování v terénu. Minimem přípravy je vstupní školení. Členské agentury jsou  povinny  vypracovat  „Protokol o vstupním školení“, který bude obsahovat tyto náležitosti: datum a místo školení osoba zodpovědná za průběh školení seznam přednášejících seznam účastníků, obsahující jméno a příjmení zájemce o tazatelství adresa  zájemce Dále tato část zmíněného materiálu zahrnuje tyto části: Vstupní školení pro nové tazatele 1.3 Obsah vstupního školení 1.4 Testovací práce 1.5 Evidence tazatelů 1.6 Tazatelský průkaz 1.7 Tazatelské příručky

14 SIMAR – prezentace výsledků
B. Způsob uvádění nezbytných údajů : 1. při publikování kompletní, nebo podstatné části závěrů provedeného výzkumu : Součástí každé zprávy budou jednoznačné odpovědi na otázky : KDO     CO     KDY     KDE     JAK    a    PROČ 2. při publikování pouze některých vybraných údajů nebo jen grafů, tabulek Publikování dílčích informací musí být doprovázeno údaji, které obsahují odpovědi na otázky : KDO     CO     KDY     KDE  s doplněním velikosti výběrového vzorku  Umístěno je nutné volit tak, aby jednoznačně dokládalo spojitost s publikovanými údaji.

15 Etický kodex Základní body etického kodexu Americké sociologické asociace: zachovávat vědeckou objektivitu výzkumu nepřekračovat své schopnosti a kompetence respektovat práva zkoumaných osob na soukromí a důstojnost chránit zkoumané před osobním poškozením zaručit důvěrné zacházení s výzkumnými daty zajistit nezkreslenou prezentaci výzkumných výsledků nezneužívat role výzkumníka k neprofesním účelům poděkovat všem spolupracovníkům netajit žádné zdroje finanční podpory výzkumu a možná zkreslení zveřejnit každé ovlivnění výsledků sponzorem nebo zadavatelem či uživatelem nepřijmout finanční podporu výzkumu, která by odporovala těmto principům a ukončit spolupráci na výzkumu, který těmto principům odporuje. 

16 Ochrana osobních údajů
Přísné dodržování účast respondentů na výzkumu trhu je zcela dobrovolná, zachováváme jejich anonymitu vstupní údaje od jednotlivých respondentů statisticky zpracováváme do souhrnných výsledků, z nichž nelze zjistit původ jednotlivých vstupních údajů veškeré údaje od respondentů slouží výhradně k výzkumným účelům, neprodáváme je, ani je jiným způsobem nepředáváme jiným osobám výzkum trhu zásadně nekombinujeme s nevýzkumnými činnostmi (např. propagací nebo prodejem zboží a služeb) Přísně dodržujeme právní předpisy a profesní etické zásady týkající se ochrany osobních dat: Hlavní zásady Tyto zásady jsou v souladu s etickým kodexem ESOMAR a profesními standardy SIMAR.