Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EKONOMIE Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D. U44-209

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EKONOMIE Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D. U44-209"— Transkript prezentace:

1 EKONOMIE Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D. U

2 1. Úvod do ekonomie, ekonomie jako věda 2. Ekonomické názory starověkých a středověkých myslitelů Trh a tržní mechanismus 3. Merkantilismus (Thomas Mun, William Petty) Platební a obchodní bilance 4. Filozofové přirozených zákonů a fyziokraté (John Locke, David Hume) Inflace a její měření 5. Klasická politická ekonomie (Adam Smith, David Ricardo, J. S. Mill) Směna a bohatství 6. Francouzský socialismus (Henry de Saint-Simon) 7. Karl Marx Klasifikace ekonomických systémů 8. Marginalistická revoluce - Lausanská, Cambridgeská a Rakouská škola Teorie mezního užitku, Teorie zaměstnanosti, Teorie peněz, Hospodářský cyklus 9. Keynesiánství (John Maynard Keynes) Nezaměstnanost, Domácí produkt 10. Chicagská škola (Milton Friedman) Bankovní soustava, tvorba peněz, monetární politika Náplň přednášek

3 Ekonomie jako věda

4 Faktem je, že ekonomie je ve své podstatě pavěda (podobně jako třeba jazykověda). Stejně jako mluvená řeč, reálná ekonomika se vyvíjí interakcí obrovského množství lidí a střetem jejich různorodých zájmů do nichž zasahuje nezanedbatelným vlivem i příroda, které nejdou popsat jednoduchou formulkou, podle níž by se dal jednoznačně určit budoucí vývoj (natožpak ten vývoj dokonce řídit). Samotný fakt, že v ekonomické "vědě" existují spousty, někdy se i navzájem zcela popírajících teorií, je jednoznačným důkazem, že ekonomie je astronomicky vzdálená nějaké exaktní vědě. Na rozdíl od jazykovědců, kteří jsou celkem neškodní, ale ekonomové svou sebevědomou a zpupnou snahou řídit ekonomiku velmi často hodně škodí mnoha lidem. DrNo, diskuze na idnes.cz Co je ekonomie?

5 Ekonomie jako věda ekonomikaekonomie - hospodářství - systém ekonomických prvků a vazeb mezi nimi - směna výrobních faktorů a finální produkce - věda studující tyto prvky a vazby (hospodářský koloběh) - věda o hospodářské činnosti - věda o tom, jak se člověk rozhoduje v ekonomických situacích (homo economicus) Xenofon, žák Sokratův ( př. n. l.): Oikonomikos

6 Hospodářství firmy domácnosti produktyvýrobní faktory veřejný sektor domácností komerční sektor neziskový sektor

7 Ekonomická věda Klasifikace věd: Vědy přírodní humanitní živá příroda neživá příroda společenskovědné duchovědné biologie, botanika, zoologie fyzika, chemie teologie, estetika sociologie, ekonomie Vědy nomotetické (zkoumající zákonitosti) a idiografické (popisující jedinečné skutečnosti - historicky zaměřené) Vědy empiricko-popisné, teoreticko-syntetizující a matematizující

8 Ekonomie není věda exaktní - k ověření hypotéz nelze v hospodářství provádět experimenty - ekonomické situace jsou jedinečné, neopakují se - v každé ekonomické situaci působí spousta okolních faktorů, mnohé jsou neuvědomované nebo přesně nepopsatelné - ekonomické teorie popisují abstraktní situace (např. vztah dvou faktorů - ceteris paribus) - ekonomické teorie mohou popsat určitou situaci, nemohou ji samy o sobě vyřešit Ekonomie je věda politická - ekonomie se zabývá jevy, které mají velký dopad na životy lidí (jejich blahobyt - inflace, nezaměstnanost) - ovlivňování těchto jevů je otázkou politickou (a jejich stav je otázkou kariéry politiků a jejich zvolení či nezvolení)

9 Laické a odborné ekonomické myšlení Ekonomická vědaHomo economicus - maximalizuje výnosy a minimalizuje náklady - hledá ekonomicky optimální varianty - porovnává nabídku a poptávku - zkoumá ekonomické procesy a formuluje teorie - ekonomické myšlení není jednotné - pluralita paradigmat (např. neoklasická a keynesiánská ekonomie) - každý ekonomický model (myšlenkový systém je pouze abstrakcí) - v ekonomické realitě neexistuje jediné správné řešení - používá „selský rozum“

10 Definice ekonomické vědy 1. Ekonomie jako věda o bohatství - v čem spočívá bohatství národa? (merkantilisté: zásoba drahých kovů, aktivní bilance zahraničního obchodu; Adam Smith: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů) 2. Ekonomie jako věda o základech společenských vztahů - Karl Marx - povaha základních společenských vztahů je ekonomická - jak lidé vyrábějí, spotřebovávají, směňují a organizují rozdělování 3. Ekonomie jako věda o směně a volbě - zdroje jsou omezené, zatímco potřeby a přání jsou neomezené - zdroje je třeba alokovat tak, aby docházelo k maximalizaci užitku

11 Definice ekonomické vědy „Ekonomie zkoumá, jak společnosti rozhodují o využití výrobních zdrojů, které mají alternativní užití, k výrobě různých komodit a jak rozhodují o jejich rozdělení mezi různé skupiny“ P. Samuelson, W. Nordhaus: Ekonomie, Praha: Svoboda, 1991, str. 13

12 Charakteristiky ekonomické vědy Pozitivní ekonomie - zkoumá a popisuje reálné hospodářské jevy, vytváří ekonomické teorie Normativní ekonomie- na základně pozitivních teorií dává doporučení jednotlivcům a skupinám, jak se chovat - realizace názorů ekonoma není výsledkem vědecké analýzy

13 Charakteristiky ekonomické vědy Čistá ekonomie - zkoumá obecné jevy a její závěry mají univerzální platnost (např. vztah inflace a nezaměstnanosti) Aplikovaná ekonomie- řeší konkrétní problémy ekonomické praxe - např. vliv investičních pobídek pro zahraniční investory, vliv konkrétních opatření politiky zaměstnanosti, specifika řízení ekonomického rozvoje třetího světa atd.

14 Charakteristiky ekonomické vědy Mikroekonomie - zkoumá ekonomické jevy z pohledu prvků hospodářství - domácností a jednotlivců; zkoumá svět abstrahovaných, ideálních jevů Makroekonomie- zkoumá ekonomické jevy z hlediska hospodářství jako celku, používá agregované veličiny; zkoumá svět skutečných jevů Hospodářství jako celek je možno plně pochopit pouze syntézou obou pohledů

15 Základní problémy ekonomické vědy v dějinách ekonomického myšlení Hodnota a cena - čím je určena hodnota statků a jaký to má vztah k ceně Uspokojování potřeb a růst bohatství - výrobní faktory a jejich využívání - co, jak a pro koho vyrábět Peníze (jejich povaha) a úrok - co vyjadřují peníze a jak je možné s nimi obchodovat Svoboda volby vs. regulace ekonomiky - přerozdělování, zajištění veřejných statků Zlo, dobro, sobeckost, altruismus - existuje ekonomie dobra a zla? Vyplácí se dobro, nebo je dobro mimo ekonomický kalkul? Je lidstvu vrozena sobeckost? A lze ji ospravedlnit, má-li za následek obecné dobro?

16 ekonomické myšlenky starých filozofů jsou součástí jejich filozofie nebo etiky - hledání lidských a společenských hodnot hodnotící soudy o tom, jak by ekonomické uspořádání mělo vypadat - souvislost s politikou, morálkou, společenským uspořádáním - nejde o analýzu, ale ideje hédonistický princip (Epikuros - člověk maximalizuje individuální blaho - maximalizuje slasti a minimalizuje strasti - na pozadí koncepce člověka ekonomického) x princip obecného blaha (lidé jsou ve svých potřebách stejní a je třeba autority, která pro ně zajistí obecné blaho - stát - např. Platón) Starořečtí filozofové a scholastikové

17 Spor: Vyplácí se dobro? Přináší nám dobré skutky nějakou protihodnotu? Vyrovnává se vysílané a přijímané dobro? Stoikové: dobro (=dodržení pravidel) a příjemnost (=subjektivní užitek) spolu nesouvisejí. Člověk má konat dobro (čili posuzuje se jen to, zda dodrží pravidla) a neohlížet se na to, zda mu to přinese užitek - výsledek je věcí Osudu. Pokud by se člověk zachoval nemorálně a přineslo by mu to užitek, nemohl by z toho mít uspokojení. Hédonisté (zejména Epikuros): dobro a pravidla nejsou exogenně dány. Dobrota spočívá v důsledku skutku - tedy v užitku (subjektivního - zdrojem je tedy sobeckost a prostředkem vypočítavost - což platí obecně snad mimo přátelství). Dobré (tedy morální) je to, co zvýší užitek - tělesný i intelektuální Střet filozofie stoiků a hédonistů

18 Analýzu této polarity v antické filozofii podává Adam Smith ve svém díle Theory of Moral Sentiments Vidí v tom klíčový rozpor antické filozofie i soudobých ekonomických přístupů - na jedné straně omezenost pravidly (např. rozpočtem) a na druhé egoismus jako hnací motor člověka ekonomického Smith sám se ve svém díle považoval za stoika a obdivoval, jak se tento směr dokázal osvobodit od „užitku“ Dnes je naopak Smith považován za zakladatele klasické ekonomie, která za své ústřední téma bere maximalizaci subjektivního užitku, která povede i k maximalizaci obecného blaha (neviditelná ruka trhu) Maximalizace užitku - utilitarismus - J.S.Mill - matematizace hédonismu do teorie nabídky a poptávky Střet filozofie stoiků a hédonistů

19 Platón ( př. n. l.) Názory na podobu společnosti ve spisu Republika (370 př. n. l) Utopická představa ideálního státu Ideální stát = 3 společenské vrstvy - vládci (politici), vojáci, pracující lidé (rolníci a řemeslníci); dvě horní třídy nemají mít soukromé vlastnictví - bohatství korumpuje Proti demokracii - ta vede k narůstání majetkových rozdílů a ústí v tyranii - vládu populárního jedince, který si koupí nebo získá oblibu lidí Oligarchická vláda „přirozených“ kast měla být zárukou stability a pořádku; tyto třídy jsou dány především dědičně (lepší rodiny)

20 Platón ( př. n. l.) Přirozená dělba práce - mezi lidmi jsou přirozené rozdíly, každý má nadání k jiným činnostem a také k jinému postavení Kartalistické pojetí peněz - peníze nejsou zboží, ale pouhý symbol stvořený a garantovaný státem - je jedno, z čeho jsou vyrobeny jeho představa ideálního systému je v podstatě komunistická: vládci a vojáci se nemají ženit a vychovávat děti (ty jsou svěřeny instituci), nemají majetek, který má pouze nejnižší vrstva (podobně Orwell: 1984), žijí komunitárně, jsou si rovni

21 Aristotelés ( př.n.l) Ekonomické názory v dílech Politika a Etika Nikomachova - témata ekonomických úvah: stát a vlastnictví, směna a ceny, peníze a úrok Platónovu utopii vrací k reálnějším tématům, neodmítal princip obecného blaha, byl ale příznivce demokracie a soukromého vlastnictví soukromé vlastnictví může nabývat přirozených i nepřirozených forem - přirozené slouží hospodáři, aby sobě a své rodině zajistil živobytí (zemědělci); nepřirozené vede k hromadění peněžního bohatství (obchodníci) rozlišuje ekonomiku (cílem je výroba zboží, především zemědělství) a chrematistiku (peněžní zisky, obchodníci)

22 Jako první formuloval princip ekvivalence směny - to, co se směňuje, musí být v nějakém ohledu stejné - nemůže to ale být užitečnost (pak by směna neměla smysl), ale objektivně-nákladově chápaná hodnota „Spravedlivá cena“ - směna má být spravedlivá, určená na trhu bez jakéhokoliv nátlaku, nicméně je spravedlivá v rovině morální, vyhovující etickým normám společnosti - předpokládá tedy, že zboží má jakousi „vnitřní hodnotu“ Aristotelés ( př.n.l)

23 Peníze usnadňují směnu, ale neuchovávají hodnotu - proto nemá smysl požadovat úrok za jejich půjčení Přirozené a nepřirozené používání peněz - půjčování peněz na úrok (=lichva) je morálně odsouzeníhodné, protože směna má být ekvivalentní (peníze jsou sterilní - nemůžou se zvětšovat) - zákon by měl lichvu zakázat Nerozlišuje peníze a kapitál (není sterilní, ale produktivní) - tehdejší společnost nebyla kapitalistická, ale agrární - převažovali drobní rolníci a řemeslníci, kteří si půjčovali v době neúrody, aby mohli přežít, když to nemohli splatit, byli prodání do otroctví

24 Středověcí scholastikové Jediní filosofové své doby, jejichž morální filozofie (zájem o etické hodnoty) obsahovala ekonomické úvahy Cítili se být spíše členy církve, než národa Ekonomické myšlení směsí aristotelovské filosofie a křesťanské etiky

25 Tomáš Akvinský ( ) Největší středověký katolický filosof, ovlivněný Aristotelem Summa Theologica (okolo 1270) - liberální názory na stát Moc vládce pochází od lidu a je určena pro lid (myšlenka kontrastuje s pozdějšími názory merkantilistů a připomíná liberály 18. století). Nejvyšším cílem státu je obecní blaho - zejména ochrana spravedlnosti a vlastnictví Soukromé vlastnictví podporuje dobrou péči o majetek a udržuje společenský řád a stabilitu

26 Tomáš Akvinský ( ) Cena z morálního hlediska - je nemorální prodávat zboží za vyšší cenu, než je jeho hodnota (určená vyšší autoritou) - nikdo by neměl prodávat nic dráž, aby si pak žil nad poměry běžné v jeho společenské třídě Bible: obchod je hříšná touha po obohacení (Ježíš: Snáze projde velbloud uchem jehly, nežli boháč vstoupí do království nebeského). Akvinský: obchod je užitečný, ale zisk nesmí tvořit víc než na běžné potřeby obchodníka. Úrok je stále špatný, ale lze připustit odměnu za půjčování něčeho, co přináší užitek - např. pronájem hospodářství - hospodářství je plodné, peníze nikoliv, ty jsou sterilní - nevidí tedy analogii mezi statkem a penězi, za které se ten statek dá pořídit

27 Pojetí úroku - srovnání Starý zákon: pro Židy platí zákaz pobírání úroku od jejich bratrů - Židů. „Svému bratru nebudeš půjčovat na úrok, na žádný úrok ani za stříbro ani za pokrm ani za cokoli, co se půjčuje na úrok. Cizinci můžeš půjčovat na úrok, ale svému bratru na úrok půjčovat nesmíš, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal ve všem, k čemu přiloží svou ruku na zemi, kterou jdeš obsadit.“ (Deuteronomium 23,20-21) Šlo především o sociální nástroj - kdo je v obtížích a musí si půjčit, nemá být zatížen úrokem; půjčování k investičním účelům bylo neznámé Křesťané tento zákaz přebrali, dlouho bylo půjčování na úrok zakázáno a veřejně trestáno; bez něj to ovšem nejde, a tak křesťanské autority povolily (či přiřknuly) půjčování na úrok právě Židům (které považovaly za nečistý národ) - jedno z mála povolání, které mohli Židé ve středověku provozovat

28 Pojetí práce - srovnání Platón: manuální práce je vhodná jen pro otroky. Práce je sice nezbytná pro přežití, ale mají se jí věnovat jen nižší třídy - elita se má věnovat záležitostem duchovním - umění, filozofii, politice (ctěnou vlastností je zahálka, schólé, „prázdnění“). Podle Aristotela je práce dokonce „zkorumpovaná ztráta času, která lidem pouze ztěžuje cestu k pravé ctnosti“. Jde vlastně o pojetí blízké dnešku - těžká práce přenechána strojům (starověcí otroci), lidé stále více vykonávají intelektuální činnosti. Starý zákon považuje práci za poslání člověka, požehnání. „Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní, kdežto pilné jejich ruka obohatí (...) Sladký je spánek toho, kdo pracuje, ať jí málo nebo mnoho, ale boháčovi nedopřeje spánku sytost (...) Kdo sází a kdo zalévá, patří k sobě, ale každý podle vlastní práce obdrží svou odměnu (...) Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci.

29 Trh - místo střetávání nabídky a poptávky Tržní mechanismus- proces střetávání se a vyrovnávání se prvků trhu - obsah trhu Prvky tržního mechanismu- tržní subjekty - nabídka - poptávka - tržní cena - tržní konkurence Trh a tržní mechanismus

30 Nabídka a poptávka - rovnovážná cena množství zboží - počet obchodovaných jednotek cena zboží p q Tržní poptávka P N Tržní nabídka Tržní rovnováha

31 Zákon klesající poptávky počet cena A - vyšší cena, menší poptávané množství B - nižší cena, vyšší poptávané množství - poptávka individuální, tržní, agregátní p1 p2 q1q2 - poptávka a poptávané množství

32 Nabídka počet cena A - vyšší cena, vyšší nabízené množství B - nižší cena, nižší nabízené množství - nabídka individuální, tržní, agregátní p1 p2 q1q2 - nabídka a nabízené množství

33 první „buržoazní“ ekonomická teorie - jde spíše o soubor doktrín, ne o ucelený systém Evropa v období počátku rozpadu feudalismu (16. století), hlavně v 17. a 18. století doba vzniku centralizovaných národnostních států, kolonialismu, budování impérií - největší ohlas merkantilismu a Anglii a Francii ekonomický nacionalismus - sledování národních zájmů - zvětšení národního bohatství - merkantilisté byli většinou státníci nebo obchodníci se zkušenostmi z obchodu Mercator (lat.) = obchodník, Mercurius - římský bůh obchodu Merkantilisté a merkantilismus

34 Doktrína obchodní bilance obecné blaho není dáno štěstím lidí, ale silou monarchie (státní poklad musí růst rychleji než státní poklad ostatních) peníze zvětšují národní bohatství - hlavním zdrojem růstu bohatství národa je zahraniční obchod - nejde ovšem o mezinárodní dělbu práce, ale o aktivní bilanci (vyveze se víc zboží, přijde víc peněz = drahých kovů) mezinárodní obchod je „hra s nulovým součtem“ - celkové bohatství národů je dané a jen se přesouvá od jednoho k druhému - jeden vždy musí vydělat a druhý prodělat metalistické chápání peněz - peníze uchovávají hodnotu Merkantilismus

35 Obchodní ochranářství a exportní monopoly je potřeba dovážet levné suroviny (a potraviny) a vyvážet zboží s vysokou přidanou hodnotou - vývoz domácí práce, dovoz levných základních životních potřeb (>>> likvidace domácích zemědělců, podpora řemesel - vyšší přidaná hodnota) zákaz vývozu surovin a peněz vysoká dovozní cla, subvence na vývoz, exportní monopoly (britsko-holandská Východoindická společnost - koloniální obchod s Indií), navigační akta (Britská navigační akta - zákaz dopravy zboží na ostrovy na jiných než anglických lodích) Merkantilismus

36 Mzdy, populace a spotřeba státní podpora a zakládání manufaktur - podpora výroby vysoké mzdy překážkou exportu - zdražují tuzemské zboží a vyvolávají domácí spotřebu (co se spotřebuje, nevyveze se) dětská práce jako levný zdroj pracovní síly i příprava budoucích výkonných a levných dělníků podpora populačního růstu (vč. imigrace) - více výrobní síly (která ovšem pracuje za minimální mzdu pokrývající základní životní potřeby) Merkantilismus

37 na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV francouzské kolonie: Louisiana, Kanada, Indie, Indonésie Jean-Baptiste Colbert ( ) - ekonom, právník a ministr financí - autor mnoha občanských, trestních, obchodních a jiných nařízení, která přispěla k sjednocení zákonodárství ve Francii - podpora vzniku obchodních společností pro styk se zámořím a kolonizaci Kanady a Lousiany založil Akademii věd - francouzská varianta merkantilismu - colbertismus = zvýšení státních příjmů pomocí zakládání královských manufaktur, výroby a obchodování Merkantilismus ve Francii

38 Thomas Mun ( ) - ředitel Východoindické společnosti - Pojednání o obchodu Anglie s východní Indií (1601) - Bohatství Anglie ze zahraničního obchodu. Merkantilismus v Anglii - další ekonomické školy vesměs názory merkantilistů odmítly, ale např. John M. Keynes prohlásil, že merkantilismus působil blahodárně na ekonomický rozvoj, protože přísun peněz do hospodářství oživoval poptávku a stimuloval výrobu

39 Platební bilance a obchodní bilance - platební bilance: platební transakce ekonomiky se zahraničím v daném období - platby do zahraničí a platby ze zahraničí - součásti platební bilance: běžný účet (jeho součástí je obchodní bilance), kapitálový účet, finanční účet a změna devizových rezerv - jeden z nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů - prostřednictvím obchodní bilance vstupuje také do HDP

40 Struktura platební bilance Vychází z Příručky k sestavování platební bilance MMF Běžný účet zachycuje toky zboží (vývoz a dovoz) a služeb (příjmy a výdaje z dopravních služeb, cestovního ruchu a ostatních obchodních a neobchodních služeb), výnosy z kapitálu, investic a práce (úroky, dividendy, reinvestované zisky, pracovní příjmy) ad. Kapitálový účet tvoří převody kapitálového charakteru související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů, vlastnickými právy k fixním aktivům (např. investiční granty) a převody nevyrobených, nefinančních hmotných aktiv (např. půda - pozemky pro zastupitelské úřady) a nehmotných práv (patenty, licence, autorská práva) Finanční účet zahrnuje transakce spojené se vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády a soukromé sféry ve vztahu k zahraničí. Člení se na přímé investice (základní kapitál a ostatní kapitál), portfoliové investice majetkového a dluhového charakteru, finanční deriváty a ostatní investice. Devizové rezervy představují zahraniční aktiva ČNB (vklady v zahraničních bankách, poskytnuté úvěry, zásoba zahraničních cenných papírů, zlata a valut, SDR, rezervní pozice u MMF), snadno mobilizovatelná především jako zdroj přímého financování platební nerovnováhy i nepřímé regulace prostřednictvím intervencí na devizovém trhu. Chyby a opomenutí jsou dopočtovou položkou mezi výsledným saldem běžného, kapitálového a finančního účtu na jedné straně a změnou devizových rezerv na straně druhé, představují saldo neidentifikovaných toků v běžném, kapitálovém a finančním účtu.

41 Struktura platební bilance Běžný účetObchodní bilance zboží(+) Vývoz zboží (-) Dovoz zboží Bilance služeb(+) Příjmy ze služeb (doprava, cestovní ruch, ostatní) (-) Výdaje za služby (doprava, cestovní ruch, ostatní) Bilance důchodů a převodů (+) Důchody ze zahraničí (mzdy, úroky, dividendy) (-) Důchody do zahraničí (+) Jednostranné převody ze zahraničí (bez protihod. - dary, výživné, penze, zahr. pomoc) (-) Jednostranné převody do zahraničí Ostatní Finanční účet(+) Investice ze zahraničí (přímé investice=zajišťující vlastnickou kontrolu nad podnikem, portfolio investice=nákupy cenných papírů, ostatní=půjčky, vklady do bank) (-) Investice do zahraničí Změna devizových rezerv - součet A+B+C s opačným znaménkem - platební bilance je účetně vyrovnaná Chyby a opomenutí

42 A. Běžný účet Obchodní bilance vývoz dovoz Bilance služeb příjmy výdaje Bilance výnosů výnosy náklady Běžné převody příjmy výdaje B. Kapitálový účet příjmy výdaje C. Finanční účet Přímé investice v zahraničí zahraniční v tuzemsku Portfoliové investice aktiva pasíva Finanční deriváty aktiva pasíva Ostatní investice aktiva pasíva D. Saldo chyb a opomenutí, kursové rozdíly Celkem A, B, C a D E. Změna devizových rezerv (-nárůst) Celkem A, B, C, D a E0 Platební bilance ČR 2008 (mil. Kč)

43 Rovnováha platební bilance - je-li měnový kurz volně pohyblivý, ekonomika samovolně směřuje k rovnováze platební bilance - vyrovnání běžného a finančního účtu (≠ účetní vyrovnání platební bilance) 1. Importéři dovezou (prodají) zboží za 1 bil. Kč, exportéři ovšem vyvezou zboží jen za 900 mld. Kč. Běžný účet má saldo 100 mld. Na měnových trzích chtějí dovozci prodat nadbytečných 100 mld. Kč (= nakoupit cizí měnu v této hodnotě) 2. Pokud tuto nerovnováhu nevyrovná např. finanční účet (tzn. pokud zahraniční investoři nechtějí nakoupit tuzemská aktiva za oněch 100 mld. Kč), nabídka korun bude převyšovat poptávku a její cena vzhledem k jiným měnám klesne - koruna depreciuje (znehodocuje se - např. za 1 EUR bylo 25 Kč, teď bude 30). 3. To zároveň zlevňuje tuzemské zboží na zahraničních trzích (zboží za 25 Kč, které se v Německu prodávalo za 1 EUR, se nyní může prodávat za 0,83 EUR) - zvyšují se vývozy a obchodní bilance (běžný účet) se dostává do rovnováhy... to funguje za předpokladu volného kurzu měny - v opačném případě musí být nerovnováha platební bilance vyrovnávána změnou devizových rezerv (centrální bankou)

44 Finanční účet platební bilance - finanční účet platební bilance závisí především na úrokovém diferenciálu - pokud je úroková míra z bankovních vkladů v Česku 6 % a v Německu 10 %, investoři ze Česka budou své vklady ukládat v Německu - dojde k přílivu českého kapitálu do Německa - roste přebytek na finančním účtu Německa - podstatný vliv má hospodářská politika (měnové kurzy vyhlašované centrální bankou, úročení vládních dluhopisů) - to dále souvisí s ratingem země (loni Standard&Poor´s zvýšila rating ČR z A na AA-, což mimo jiné vedlo k posílení koruny; např. rating Řecka je CCC)

45 ObdobíVývozDovozBilance ,6426,1-4, ,8498,4-39, ,2665,7-99, ,7754,7-153, ,3859,7-150, ,2914,5-80, ,8973,2-64, ,11 241,9-120, ,11 385,6-117, ,91 325,7-70, ,91 440,7-69, ,71 749,1-26, ,61 830,038, ,62 104,839, ,22 391,387,9 Vývoj zahraničního obchodu ČR (mld. Kč) ObdobíVývozDovozBilance ,72 406,567, ,61 989,0149, ,82 411,6121, ,82 573,2197, ,3%+4,2%

46 Zahraniční dluh a státní dluh - zadluženost země vůči zahraničí ≠ státní dluh - dluh domácích osob vůči zahraničním osobám - nejde zpravidla o dluh státu, ale tuzemských firem - zahraniční dluh: zahraniční investoři ukládají do českých bank (ty je půjčují českým podnikům) nebo nakupují dluhopisy českých firem (ty za ně investují do svého rozvoje) - česká ekonomika splácí tento dluh a jeho úroky - státní dluh (vnitřní): státní rozpočet má schodek (stát na svých výdajích zaplatí více, než vybere na daních), stát vydá dluhopisy a ty si nakoupí české banky a podniky (nejjistější forma vkladu - je garantována návratnost) - český stát dluží českým osobám - jen málokdy si stát půjčuje na pokrytí schodku rozpočtu v zahraničí (MMF, Světová banka, EU - povodně, bankrot) - zahraniční investoři však mohou kupovat státní dluhopisy

47 Předchůdci klasické ekonomie navazují na merkantilisty William Petty ( ) a Richard Cantillon ( ) Posun ekonomického myšlení - změny v chápání vztahů mezi národy a mezi jednotlivcem a státem Nahrazení státní regulace (merkantilismus) volným trhem Kameralisté - akademická větev tohoto myšlenkového proudu (poprvé ekonomická pre-věda na akademické půdě) Předchůdci klasické ekonomie a fyziokraté

48 Námořník, vojenský lékař, vynálezce, profesor hudby Politická aritmetika - předchůdce moderní statistiky Pracovní teorie hodnoty: Přirozená cena zboží - vnitřní hodnota = délka času výroby a doprava na trh - se projeví jako cena zboží na trhu; později doplnil, že druhým zdrojem je půda Teorie úroku - úrok je odvozen od pozemkové renty (z dlouhodobého hlediska - vzniká jen díky jejímu působení) - jinak by vlastníci peněz nenakupovali půdu, ale půjčovali by na úrok (narozdíl od předchůdců už neřeší morální stránku věci) William Petty ( )

49 Angličan žijící ve Francii, bankéř, ekonomický teoretik Některé názory blízké merkantilismu - státní regulace zahraničního obchodu, drahé kovy jako nejlepší rezerva - přesto považován za předchůdce klasické ekonomie Teorie ceny - cena normální (přirozená - práce + půda) a tržní (mění se působením nabídky a poptávky) Teorie peněz: Cantillonův efekt - účinek peněz závisí na tom, komu přijdou do rukou - pokud pocházejí z dolů, které jsou v soukromých rukou (Španělsko 16. století - zlato a stříbro z amerických dolů), jdou na spotřebu dělníků a majitelů a zvyšují inflaci, pokud pocházejí z aktivní obchodní bilance (vývoz zboží, dovoz drahých kovů), jdou na investice a přispívají k růstu obchodu Richard Cantillon ( )

50 Francie poloviny 18. století První skutečná ekonomická škola - počátek vydělení ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny Odmítnutí merkantilismu - Aristotelova ekvivalence směny - obchod nezvýší bohatství země, protože se pouze směňuje jedna hodnota za druhou, stejně velkou „Laissez faire, laissez passer!“ (Nechte být, nechte plynout) Ekonomický systém je samoobnovující a samoregulující se koloběh (podobný přírodě) – ekonomická rovnováha Společenské třídy jsou navzájem ekonomicky spojené a závislé jedna na druhé - v harmonii Pouze spojení práce s půdou (zemědělství) dokáže vytvořit čistý produkt - větší hodnotu, než byla vložena Fyziokraté

51 Předchůdce statistiků a ekonometrů Dílo: Ekonomická tabulka - nová metoda v ekonomii, popisující a analyzující meziodvětvové vztahy Adam Smith odmítl ekonomickou tabulku a přirozené zákony - její význam objevil až Karel Marx (pol.19.stol.) - inspirace reprodukčních schémat Francois Quesnay ( ) Ministr financí Ludvíka XVI. Sdílel ideál přirozeného řádu, liberalismus Produktivní je nejen zemědělství, ale i obchod a průmysl kapitál = produktivní výrobní faktor, úrok = důsledek produktivnosti Anne Robert Turgot ( )

52 John Locke, David Hume - člověk disponuje „přirozenými právy“, která jsou výše než stát nebo vrchnost - právo na život, právo na svobodu a právo na vlastnictví (myšlenka do té doby kacířská, neboť to znamená, že člověk tu není pro stát, ale stát pro člověka) Přirozené = normální, nikoliv spravedlivé (jako např. u scholastiků - nejde tedy o eticko-normativní přístup) Lidská společnost jako organismus, přirozený řád (přirozené zákony) - ahistorický přístup: „Společnost je navždy a všude řízena a ovládána stejnými zákony – zákony, které jsou zakořeněny v povaze člověka“ Souvislost s myšlenkami osvícenství a liberalismu x Thomas Hobbes: Leviathan (1651) - pro člověka je přirozený egoismus vedoucí k anarchii, proto je nutný silný stát, vůdce, který dá společnosti řád (viz Platón) Filozofové přirozených zákonů

53 John Locke (1632 – 1704) Soukromé vlastnictví jako přirozené právo 1690 eseje O občanské vládě: „všichni lidé jsou si rovni a že tudíž půdu a jiné panenské zdroje přírody mají všichni sdílet rovným dílem“ „zároveň však má člověk výlučné právo na plody své práce“ „přirozené je i dědictví - přecházení majetku z otce na syna“ formuloval základy kvantitativní teorie peněz, kterou později dopracoval David Hume

54 Politické rozpravy (1752) – soubor esejí: O penězích, O žárlivosti obchodu Považován za hlavního autora Kvantitativní teorie peněz David Hume ( ) Teorém: Neutralita peněz: Zvýšení peněz v oběhu se nakonec vždy promítne do zvýšení cen (bez ohledu na to, do čích rukou peníze přicházejí)... za předpokladu, že výrobní zdroje jsou plně využívány… (popření Cantillonova efektu) Kdyby každý člověk najednou získal dvakrát víc peněz, nezvýšilo by se ničí bohatství - ceny všeho (jakož i mzdy) by se zdvojnásobily

55 odhalení klamnosti merkantilistické doktríny - Mechanismus toku drahých kovů (specie flow machanism) - když do země přicházejí drahé kovy, zvýší to cenu domácího zboží, které přestává být konkurenceschopné, a naopak. Proto: Humův zákon - Žádná země nemůže zvýšit svůj relativní podíl drahých kovů, aniž by se zvýšil také relativní podíl její produkce (musela by tedy zvýšit efektivitu své produkce; platí přirozená rovnováha) Humovy teorie později (např. Keynesem) kritizovány za předpoklad plné zaměstnanosti (plné využívání výrobních faktorů), jsou nicméně stále jedním z východisek moderní makroekonomie David Hume ( )

56 Inflace = růst cen = zmenšování kupní síly peněz = zmenšování objemu zboží, které se dá koupit za peněžní jednotku ≠ zmenšování kupní síly lidí ≠ zmenšování objemu zboží, které si můžeme koupit za svůj důchod = růst cen a důchodů - desinflace = snižování míry inflace - deflace = snižování cen - biflace = inflace u základních komodit s vysokou poptávkou (díky expanzivní politice CB), deflace u dluhových aktiv (velké stavby, drahé automobily) - spojeno s nezaměstnaností - stagflace = vysoká inflace a malý ekonomický růst

57 Deflace - historický pohled

58 Inflace - mírná (jednotky procent) - běžný stav všech tržních ekonomik - současný stav v ČR - pádivá (desítky procent) - signalizuje závažnější problémy ekonomiky - česká ekonomika na počátku 90. let - hyperinflace (stovky, tisíce i více procent) - značí značné ekonomické potíže země, vede k rozpadu měnové soustavy, měna ztrácí schopnost vypovídat o hodnotě zboží, lidé odmítají přijímat peníze, narůstá šedá ekonomika - Německo v meziválečném období, rekord Maďarsko 1946 (zdvojnásobení cen každých 15,6 hodiny), Argentina v 90. letech, Zimbabwe 2008 : roční inflace dosáhla 516 kvintilionů ( ) %

59 Měření inflace deflátor HDP index spotřebitelských cen (CPI) cenové indexy index cen výrobců (PPI)

60 Měření inflace deflátor HDP index spotřebitelských cen - nominální a reálný domácí produkt chleby židle ks cena Kč 100 Kč ks cena Kč 110 Kč - deflátor HDP: DP 2010 v cenách 2010 DP 2010 v cenách 2009 = = 1,12 > 12 % - nejkomplexnější ukazatel vývoje cen - inflace - nevyjadřuje přesně vývoj cen spotřebního zboží - jsou zde zahrnuty též průmyslové produkty (lokomotivy, traktory...) - vývoj spotřebitelských cen vyjadřuje index spotřebitelských cen (CPI)

61 Měření inflace deflátor HDP index spotřebitelských cen - CPI využívá tzv. spotřební koš (váha produktů dle objemu a četnosti nákupů + meziroční index cen) statky chleba nájemné jízdenka MHD tričko CD váha 0,2 0,3 0,2 0,1 0,2 1,0 index 10/09 1,10 1,20 1,25 0,90 1,10 index * váha. 0,2*1,10 = 0,22 0,36 0,25 0,09 0,22 1,14

62 Měření inflace deflátor HDP index spotřebitelských cen - spotřební koš Oddíly COICOP Počet reprezentantů Váha v promile 1. Potraviny a nealkoholické nápoje ,6 2. Alkoholické nápoje, tabák 20 40,2 3. Odívání a obuv 71 52,4 4. Bydlení, voda, energie, paliva ,3 5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 82 58,1 6. Zdraví 47 17,9 7. Doprava ,1 8. Pošty a telekomunikace 39 38,7 9. Rekreace a kultura ,7 10. Vzdělávání 12 6,2 11. Stravování a ubytování 43 58,4 12. Ostatní zboží a služby 50 63,0 Celkem ,00

63 Rok% , , , , , , , , , , , , , , , ,9 Vývoj inflace (CPI) Rok% 20062, , , , , ,9

64 Škodlivost inflace - omezuje informační funkci cen - jsou změny cen důsledkem vývoje nabídky a poptávky, nebo inflace? - znejišťuje dlouhodobé finanční vztahy - např. dohodnutý úrok nebo pravidelné zvyšování mezd nemusí pracovat se správným odhadem inflace - snahy zapracovat inflaci do smluv - z krátkodobého hlediska snižuje kupní sílu lidí - z dlouhodobého hlediska by růst cen a mezd z důvodu inflace měl být stejný - ohrožuje úspory - pokud nejsou dostatečně úročeny

65 Poptávkový inflační impuls - poptávková inflace (tažená poptávkou) a nákladová inflace (nabídková, tlačená náklady) - příčiny inflace - inflační impuls a akomodování inflačního impulsu - impuls sám inflaci nezpůsobí - poptávkový inflační impuls - zvýšení některé složky agregátních výdajů (viz měření HDP) - zvýšení spotřeby (větší ochota nakupovat při nedostatku zboží tlačí ceny vzhůru) - zvýšení investic (ochota firem investovat naráží na nedostatečnou peněžní zásobu, rostou úrokové sazby) - zvýšení státních výdajů (např. platy úředníků - tlak na centrální banku, aby zvýšila peněžní zásobu („tisk peněz“) - zvýšení čistého exportu (zvyšuje se ochota ke spotřebě)

66 Akomodování inflačního impulsu - akomodování inflačního impulsu - zvýšení peněžní zásoby centrální bankou Na zvýšenou poptávku firem po kapitálu (ochotu investovat) může centrální banka zareagovat dvojím způsobem: buď ji považuje za krátkodobou bublinu vyvolanou např. riskantními podnikatelskými záměry a peněžní zásobu nezvýší, nebo za dlouhodobý růstový trend, který má šanci posílit ekonomiku, v tom případě peněžní zásobu zvýší. Toto rozhodování je ovšem spíše intuitivní a vyžaduje opatrnost centrální banky, která má takto v ruce „klíč k inflaci“ Největší problém bývá v akomodaci vládních výdajů, která může přerůst až v hyperinflaci (inflaci v řádu tisíců a desetitisíců procent)

67 Nákladový inflační impuls - inflace tlačená náklady - inflační impuls - zvýšení nákladů (mzdy - odbory, cena ropy - ropné šoky...) - akomodování inflačního impulsu - zvýšení peněžní zásoby Železniční odbory si vymohly zvýšení mezd. Pokud jde ruku v ruce s růstem produktivity, je vše v pořádku. Pokud je však růst mezd vyšší než růst produktivity, vynutí si to zvýšení cen za přepravu, nebo propouštění. Pokud porostou ceny za přepravu, zdraží to také produkty přepravované po železnici (uhlí, průmyslové polotovary...). Také odbory ostatních firem tlačí na růst mezd, což vede k dalšímu zdražování nebo propouštění.

68 Inflační spirála reálný HDP cenová hladina P HDP P ADAS L AS 1. Požadavky odborů vyvolají růst mezd, což přinutí firmy snižovat počty zaměstnanců. Křivka krátkodobé agregátní nabídky se posune nahoru (doleva), sníží se hrubý domácí produkt a zvýší se cenová hladina AS 1 HDP 1 P1P1 2. Centrální banka zvýší peněžní zásoby, aby vyřešila problém nezaměstnanosti (firmy mohou investovat a tudíž i zaměstnat více pracovníků). Zvýší se cenová úroveň, s ní i mzdy, zvýší se HDP na úroveň potenciálního produktu P2P2 3. Odbory si uvědomí, že zvýšení mezd nezvýšilo životní úroveň pracovníků (spotřební zboží se zdražilo o stejné procento). To vyvolá další požadavky na zvýšení mezd. Firmy musí snižovat počet pracovníků, sníží se HDP a zvýší se cenová hladina P3P3 AS 2 AD 2 4. Centrální banka zvýší peněžní zásobu... AD 3 P4P4 AD - agregátní poptávka - vyjadřuje, jaký reálný HDP jsou lidé ochotni při určité cenové hladině nakupovat AS - agregátní nabídka krátkodobá - vyjadřuje, kolik jsou schopny firmy při dané cenové hladině vyrábět AS L - agregátní nabídka dlouhodobá = potenciální produkt (HDP P )

69 Poptávková a nákladová inflace - k poptávkové i nákladové inflaci dojde pouze tehdy, když jsou inflační impulsy akomodovány. Inflace tedy závisí na zvyšování míry peněžních zásob v ekonomice - inflace je peněžním jevem (monetaristická koncepce).

70 Inflační očekávání a setrvačná inflace - setrvačná inflace je udržována inflačními očekáváními Výrobci očekávají, že inflace bude v podobné výši jako loni, a podle toho určují své budoucí ceny. Podobně určují ceny všichni jejich dodavatelé, stejný růst cen nepřekvapí ani spotřebitele - „inflační očekávání naplňují sama sebe“

71 Klasická politická ekonomie (Smithovo Pojednání o bohatství národů) (díla prvních marginalistů) - základ moderní ekonomické teorie - v jejich díle je „dořešena“ velká část základních ekonomických otázek, jejich pohled je ovšem spíše spekulativní protože neměli nástroje ekonomického modelování, které dokázaly upřesnit aplikaci teorií na praxi - 1. generace - Adam Smith ( ), Thomas R. Malthus ( ), David Ricardo ( ), Jean B. Say ( ) - 2. generace - John Stuart Mill ( ) - (3. generace) - Karl Marx

72 Adam Smith ( ) - Bohatství národů (Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, An Inquiry int the Nature and Causes of the Wealth of Nations, 1776) - v rovině ideové inspirováno Lockem a Humem, liberální názory spojeny do uceleného systému politické ekonomie - v podstatě neodráží myšlení doby - to bylo merkantilistické - bohatství národa nespočívá na straně poptávky, ale nabídky - je souhrnem individuálního bohatství všech egoistickými zájmy vedených jednotlivců = maximalizace individuálního bohatství > maximalizace bohatství společnosti - „To, že dostaneme svůj oběd, není dobrotou řezníka, sládka nebo pekaře, ale pramení to z jejich vlastního zájmu... Každý z nich má na zřeteli jen svůj vlastní zisk, a je přitom... veden neviditelnou rukou trhu, aby napomohl dosažení cíle, jejž ani nezamýšlel.“

73 Adam Smith ( ) - 3 zdroje bohatství: - individuální touha po zbohatnutí a možnost jejího svobodného uplatňování - dělba práce (ta nasměruje každého do oblasti, pro niž má nejlepší předpoklady) - mezinárodní dělba práce - totéž na mezinárodní úrovni, s tím, že bohaté jsou jen ty národy, které překonaly rozdrobenost (spolupráce) a odstranily ochranářskou politiku (cla, subvence na dovoz atd.) - viz teorie absolutních výhod - s jeho dílem se vyrovnávali takřka všichni pozdější ekonomové, byť je někteří odmítali; ovlivnil též např. Karla Marxe, Johna M. Keynese nebo Miltona Friedmana

74 Thomas R. Malthus ( ) Populační teorie (Esej o populaci, 1798) - protiklad ke Smithovu „optimismu“ - lidstvo je odsouzeno k věčné chudobě, protože lidé reagují na každé zvýšení bohatství zvýšením populace - bohatství se rozplyne mezi větší počet hlav - příčinou není ekonomický, politický a sociální systém, ale biologický populační zákon David Ricardo ( ) Železný zákon mzdový - dělníkova mzda nemůže dlouhodobě přesáhnout existenční minimum, protože pak by zahltila trh práce dodatečná dělnická pracovní síla a mzda by opět klesla na minimum - minimum není hranice živoření, ale „normální úroveň“ - mnozí ekonomové i dnes soudí, že tyto zákony jsou platné pro nižší vývojová stádia kapitalismu

75 David Ricardo ( ) Syn židovského holandského obchodníka (“brokera“) žijícího v Londýně Ve 14 letech poslíčkem na burze, později obchodníkem s cennými papíry - úspěch na poli finančním - výnosné a geniální spekulace - již v 25 letech milionářem. Bojoval za zrušení anglických "obilných zákonů" (Corn Laws), které podle něj představovaly hlavní brzdu hospodářského rozvoje staré Anglie "Esej o vlivu nízké ceny obilí na nízké zisky z kapitálu„ - obhajoba svobodného dovozu obilí do Anglie Ke konci života zvolen do anglického parlamentu

76 Pracovní teorie hodnoty u klasiků - cena zboží přes pohyby na trhu tíhne k nějakému trvalému základu - co je tímto základem? - nemůže to být užitečnost - Smithův paradox: voda je o moc užitečnější než diamant, ale ten má na trhu větší hodnotu >>> je třeba odlišit užitnou hodnotu a směnnou hodnotu - může to být práce, resp. pracovní čas - A. Smith: k ulovení bobra je třeba obvykle dvakrát víc času, než k ulovení jelena, pak se budou směňovat dva jeleni za jednoho bobra >>> podle Smithe však toto nemůže platit tam, kde existuje kapitál a soukromé vlastnictví půdy (kromě práce) - D. Ricardo: PTH jako univerzální teorie ceny a hodnoty - zlato není desetkrát dražší než stříbro kvůli poptávce na trhu, ale kvůli desetkrát větší náročnosti jeho vytěžení - J.B. Say: faktorem výroby je práce, kapitál a půda (objektivně existují odvětví se stejnou ziskovostí, ale rozdílnou pracovní náročností)

77 Jean-Baptiste Say ( ) Sayův zákon trhů - každá nabídka statku vytváří příjmy, od nichž se odvozuje poptávka po ostatních statcích >>> agregátní nabídka vždy vytvoří stejně velkou agregátní poptávku >>> díky cenovému mechanismu nemůže existovat problém nedostatečné agregátní poptávky = dlouhodobě nemůže být nadprodukce v celé ekonomice - agregátní poptávka má dvě složky - spotřebu a investice (úspory), které se při změnách vzájemně kompenzují >>> stabilita tržního mechanismu - přes pochybnosti o pravdivosti (Marx - kupní síla dělníků zaostává za výrobou a není kompenzována spotřebou kapitalistů, kteří zisky spíše akumulují) se jej podařilo popřít až Keynesovi ve 30. letech 20. století (úspory nezávisí tolik na úrokové míře, ale na důchodech - když se sníží důchody, klesá spotřeba i úspory - mechanismus ekonom. recesí), je známa také Keynesova dezinterpretace Sayova zákona - „Nabídka si vytváří svou vlastní poptávku“

78 John Stuart Mill ( ) - Zásady politické ekonomie - až do konce 19. století nejpoužívanější učebnice ekonomie - nákladová teorie (hodnoty) - nákladem výroby jsou kromě práce také zisky - hodnotu určuje a práce a kapitál - ovlivněn utilitarismem - jak maximalizovat uspokojení? ??? neviditelná ruka trhu sice efektivně alokuje zdroje ve výrobě, ale je efektivní i při rozdělování plodů výroby mezi lidi? >>> utilitarismus: pokud dá boháč část svého příjmu chudákovi, úbytek štěstí boháče je menší než přírůstek štěstí chudáka >>> Mill: zákony výroby jsou přirozené a neměnné, ale zákony přerozdělování jsou věcí společenské smlouvy - obhajoba role státu v ekonomice

79 Specializace a směna na základě absolutních výhod Česko a Slovensko vyrábějí víno a rum. V Česku je na výrobu hektolitru vína potřeba 100 normohodin práce a na výrobu stejného množství rumu 80 normohodin, na Slovensku na hektolitr vína i rumu shodně 90 normohodin. ČR SR hl vínahl rumu 100 nh 80 nh 90 nh ČR SR 180 nh - 2,25 hl rumu 180 nh - 2 hl vína celkem nh - 1 hl vína, 1 hl rumu... předpoklad: stejné mzdy - v případě specializace

80 Specializace a směna na základě komparativních výhod Česko a Slovensko vyrábějí víno a rum. V Česku je na výrobu hektolitru vína potřeba 100 normohodin práce a na výrobu stejného množství rumu 120 normohodin, na Slovensku na hektolitr vína 90 normohodin a na hektolitr rumu 80 normohodin ČR SR hl vínahl rumu 100 nh120 nh 90 nh 80 nh celkem nh - 1 hl vína, 1 hl rumu 170 nh - 1 hl vína, 1 hl rumu... SR má v obou komoditách absolutní výhodu

81 ČR SR hl vínahl rumu 100 nh120 nh 90 nh 80 nh celkem nh - 1 hl vína, 1 hl rumu 170 nh - 1 hl vína, 1 hl rumu směnný poměr v ČR: 1,2 hl vína za 1 hl rumu (oboje za 120 nh) směnný poměr v SR: 0,89 hl vína za 1 hl rumu (oboje za 80 nh) - slovenský obchodník dostane doma za hl rumu 0,89 hl vína, ale v ČR 1,2 hl vína. bude tedy vyvážet do ČR - v SR poroste poptávka po rumu (vyvezl se do ČR) a bude klesat poptávka po slovenském vínu (je k dispozici levnější české) - kapitál se v SR přesouvá z výroby vína do rumu - v ČR je výhodnější vyrábět víno než rum (kterého je dostatek ze SR) protože je o něj zájem v zahraničí - kapitál se přesouvá z výroby rumu do výroby vína - obě země se specializují. V ČR je věnováno 220 nh výrobě vína (2,2 hl), ve SR 170 nh na výrobu rumu (2,125 hl) - každá země může těžit v mezinárodním obchodě z komparativních výhod, pokud neexistují umělé překážky (cla, dovozní přirážky apod.)

82 Směna a bohatství - čím je možné zvýšit bohatství národa?... merkantilisté: aktivní bilancí zahraničního obchodu... Adam Smith: specializací (dělbou práce) a směnou může směna zvýšit bohatství člověka? Maminka koupila Petrovi u stánku dva kopečky čokoládové zmrzliny a Lucii za stejnou cenu (á 10 Kč) dva kopečky vanilkové. Oba rychle spořádají první kopeček (jeho mezní užitečnost pro oba je 12 Kč). Pak po sobě začnou pokukovat. Mezní užitečnost druhého kopečku oba vnímají jako 10 Kč, ale mezní užitečnost kopečku druhé zmrzliny než mají vnímají opět jako 12 Kč. Zmrzliny si vymění. Kdyby si oba nechali dva kopečky stejné zmrzliny, jejich celková užitečnost by byla 22 Kč. Takto je jejich celková užitečnost 24 Kč. Jejich bohatství dané celkovou užitečností se vzájemnou směnou zvýšilo. Předpoklad: dobrovolná směna (směňuji jen tehdy, když chci)

83 - termín marxistů - jejich myšlenky nelze plně realizovat - počátek 19. století - snahy o lepší, svobodnější, humánnější a spravedlivější společnost - kolektivismus místo soukromého vlastnictví (které je příčinou hospodářských krizí a morálního úpadku/honba za ziskem) společný život lidí v rovnosti a společné práci - Robert Owen ( ) - ve 20. letech jeden z nejbohatších továrníků v Anglii - snažil se ve své továrně o vytvoření příznivého prostředí pro dělníky, stavěl jim školy, domy, knihovny, pracovní den omezil na 10 hodin, zrušil dětskou práci - pak odešel do USA, vybudoval kolonii New Harmony - snaha o nový způsob bezpeněžního hospodaření, což se nezdařilo - vrátil se do Anglie, kde se věnoval organizování dělníků Utopický / vědecký socialismus

84 - jádrem systému dobrovolné hospodářské komunity mající společné vlastnictví, se kterým společně hospodaří - nahrazení individuálního vlastnictví družstevním - hospodářské komunity se nemusí prosazovat revolucí, ale uspějí v hospodářské soutěži samy - proudy francouzského socialismu: - Asociacionismus - Charles Fourier, Luis Blanc - Anarchismus - Pierre J. Proudhon - Saint-simonimus - Henri de Saint-Simon ( ) Francouzský socialismus - nejradikálnější - odmítal soukromé vlastnictví, konkurenci a svobodu názorů - ideálem autoritářská vláda a centrální plánování na vědeckých principech - sociální inženýrství - ekonomika a celá společnost je řízena shora, inteligencí vzdělané a osvícené elity

85 - filozof a sociolog - ideový tvůrce myšlenky komunismu - jeho dílo je směsicí ricardiánské ekonomie a hegeliánské / komunistické filozofie - převzal a rozvinul / interpretoval Ricardovy teorie, ale byla mu cizí myšlenka přirozeného řádu - místo ní prosazoval ideu historického materialismu - společenský a ekonomický řád a ekonomické zákony jsou poplatné historicky dosaženému stupni vývoje společnosti - dějiny jsou založené na ekonomických pravidlech - marxismus - marxismus leninismus - Frankfurtská škola (Max Horkheimer, Theodor W. Adorno, Jürgen Habermas, Erich Fromm, Walter Benjamin, Herbert Marcuse) Karl Heinrich Marx ( )

86 Teorie neustálého konfliktu ve společnosti - hegelovská dialektika - vývoj jako stálý konflikt tezí a antitezí, který ústí v syntezi - Marx: základní vlastnost společenského řádu je konflikt různých společenských tříd -Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů. Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd. -konflikt se neustále opakuje, až dojde k poslednímu stádiu konfliktu - proletariátu a buržoazie - a k revoluci -řešením je společnost bez sociálních tříd odstraňující příčinu třídního boje - soukromé vlastnictví - a to i za cenu násilí Marxovo pojetí společnosti

87 Teorie nadhodnoty (teorie vykořisťování) - aplikace Ricardovy teorie pracovní hodnoty na „zboží“ pracovní sílu - její hodnota je dána hodnotou zboží tvořícího dělníkovo existenční minimum (potřebné k reprodukci jeho pracovní síly) - kapitalista zaplatí dělníkovi pouze mzdu odpovídající této hodnotě pracovní síly, ten ovšem svou prací vytváří hodnotu větší - rozdíl je nadhodnota, kterou si ponechává kapitalista, a tím dělníka vykořisťuje (totéž má i Ricardo, jen se namísto o „hodnotě pracovní síly“ mluví o „existenčním minimu“ a místo o „nadhodnotě“ o „nadvýrobku“) - třebaže sám Ricardo svou teorii nakonec zpochybnil, Marx ji používá spíše v ideologickém smyslu jako argument pro revoluci - v „ekonomickém slova smyslu“ uznával, že dělníci ani v komunismu nedostanou všechny plody své práce - v kapitalismu slouží k akumulaci kapitálu, tedy k investicím a tím růstu národního bohatství Marxova ekonomie

88 Materialistický determinismus - Základna a nadstavba - nadstavba = duchovní kultura, instituce (umění, náboženství, státnost, myšlení), je zcela určována ekonomickými faktory - ve vývoji myšlení, vědy, umění, filozofie a politiky lze odhalit pouze zrcadlo ekonomického vývoje - nejprve jsou ekonomikou nastaveny podmínky, které následně vytvářejí nové společenské vědomí Marxova životní filozofie

89 - Manifest Komunistické strany (Komunistický manifest - Manifest der Kommunistischen Partei). Napsáno s Friedrichem Engelsem, vydáno anonymně v Londýně Ke kritice politické ekonomie (Zur Kritik der politischen Ökonomie). Berlín Kapitál. Kritika politické ekonomie. (Das Kapital. Kritik der politischen Oekonomie.) - Výrobní proces kapitálu, Hamburk Proces oběhu kapitálu, vydal Friedrich Engels, Meissner, Hamburk Celkový proces kapitalistické výroby, Vydal Friedrich Engels, Hamburk 1894 Karl Marx a jeho dílo

90 Organizace hospodářského života a klasifikace ekonomických systémů 1. Zvyky (tradice) - hospodářský život každé společnosti je určen na základě kombinace tří principů: 3. Cenový systém 2. Příkazy (centrální koordinace)

91 Organizace hospodářského života 1. Zvyky (tradice) - určující v ekonomicky primitivních společnostech - hospodářský život každé společnosti je určen na základě kombinace tří principů: - neuvědomělý, intuitivní způsob koordinace - charakteristika: tradiční a neměnný způsob výroby (dědičný princip), efektivnost a inovace produkce není tématem; do nástupu kapitalismu

92 Organizace hospodářského života 2. Příkazy (centrální koordinace) - uplatňují se ve všech ekonomických systémech - hospodářský život každé společnosti je určen na základě kombinace tří principů: - stěžejní místo v příkazových ekonomikách - v demokratických ekonomikách v podobě cenových regulací, dotací a subvencí, sociálních dávek 1. Zvyky (tradice)

93 Organizace hospodářského života 3. Cenový systém - předpokladem trh, svoboda podnikání, volný obchod - hospodářský život každé společnosti je určen na základě kombinace tří principů: - cena je výsledek existující nabídky a poptávky 1. Zvyky (tradice) 2. Příkazy (centrální koordinace)

94 Svoboda trhu x zásahy do ekonomiky - subjekty trhu jsou koordinovány pomocí tržního mechanismu - konkurence, soukromý a společenský zájem - na trhu se mohou vyskytovat nedokonalosti, které je třeba regulovat (nezaměstnanost, omezení konkurence...) Klasifikace ekonomických systémů - regulace trhu může ohrožovat svobodu podnikání Převažující charakter vlastnictví - soukromé - veřejné (voda, vzduch, státní podnik) - družstevní, církevní

95 Příkazová ekonomika Klasifikace ekonomických systémů Tržní ekonomika

96 Příkazová ekonomika - centrálně plánované ekonomiky - plán určuje nabídku i poptávku; převažující vlastnictví je veřejné, s jeho pomocí je naplňován plán Klasifikace ekonomických systémů - potlačení svobody volby - tržní směny a konkurence - poprvé v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech - ekonomiku lze ovládat centrálně - je podřízena politice - potlačení svobody >>> potlačení motivace = pokles výkonu hospodářství (mezi válkami byla československá ekonomika na světové úrovni, na konci osmdesátých let byla na chvostu Evropy)

97 Tržní ekonomika - o tom, CO, JAK a PRO KOHO vyrábět, rozhoduje trh, tržní mechanismus a „neviditelná ruka trhu“ (působení konkurence = svobodné volby a motivace lidí Příkazová ekonomika Klasifikace ekonomických systémů - ekonomické chování - maximalizace vlastních výnosů při minimalizaci nákladů, společenská a mezinárodní dělba práce)

98 Proč tržní ekonomika funguje a centrálně řízená nikoliv? - motivace lidí - ekonomické chování - regulace - nemožnost sledování efektivity - přirozeně vzniklé a uměle vytvořené systémy - ekonomika je natolik složitý systém, že se nemůže kvalitně vyvíjet jinak než svobodně (souvislost se základními přírodními principy?)

99 Hrozí konflikt vlastního a společenského zájmu? - homo economicus - maximalizace vlastních zisků = sobectví? - sledují-li lidé pouze vlastní (sobecké) zájmy, je možno naplnit též zájmy společné (společenské)? - mají-li být naplněny společenské zájmy, musejí lidé rezignovat na své vlastní zájmy (solidarita)? - co zajišťuje vzájemný soulad? - společenská dělba práce - specializace a směna - konkurence a svoboda volby - solidarita funguje pouze u velmi blízkých lidí

100 Je trh „hrou bez pravidel“? - základní pravidla tržního systému: - ochrana soukromého vlastnictví - volný vstup na trhy - dodržování smluv - nacionalizace ve veřejném zájmu, justiční ochrana soukromého vlastnictví - státem ustavené monopoly, zákonná omezení pro vstup do některých odvětví, kartelové dohody, nepsaná pravidla, šedá ekonomika - výpalné, nedostatečná ochrana investic - psané a nepsané dohody, éra „divokého kapitalismu“, interkulturní rozdíly

101 Sankce tržní konkurence - ve společnostech jsou tradičně uplatňovány sankce zákonné a morální - v tržní ekonomice k tomu přistupuje sankce tržní - nespokojený zákazník příště půjde jinam - nutnost svobodné volby a tržní konkurence - tam kde funguje tržní sankce, nevzniká taková potřeba sankcí zákonných (má nespokojený zákazník volat obchodní inspekci, nebo prostě jít jinam?)

102 Marginalistická revoluce vydány dvě knihy: William S. Jevons ( ): Teorie politické ekonomie, Carl Menger ( ): Zásady národohospodářské nauky - mikroekonomie - v centru zájmu je nově spotřebitel, homo oeconomicus - nová teorie hodnoty - teorie mezní užitečnosti - hodnota je subjektivní úsudek spotřebitele o daném statku - objasnění Smithova paradoxu vody a diamantu - hodnota je dána užitečností mezní, nikoliv celkovou - přírůstkem uspokojení při spotřebě poslední, dodatečné jednotky zboží - marginální analýza - zcela nová metoda, která se stala základem mikroekonomické teorie - popis rozhodování člověka na základě srovnání mezních ekonomických veličin

103 Chování spotřebitele - celkový a mezní užitek Jdete městem, máte žízeň a potřebujete si koupit jízdenky na MHD. 0,25l PET vody stojí 12 Kč, jízdenka 10 Kč. Máte k dispozici 100 Kč, které chcete utratit. Svou potřebu láhve vody (= její užitek) dokážete vyjádřit v penězích Kč20 Kč 12 Kč Kč 36 Kč 24 Kč Kč48 Kč 36 Kč 4. 8 Kč56 Kč 48 Kč Kč53 Kč 72 Kč 5. 2 Kč58 Kč 60 Kč užitek 1ks PET zaplacená cena celkový užitek mezní užitek počet užitek cena celkový užitek užitek jízdenky zaplacená cena

104 Celkový a mezní užitek Teorie mezního užitku pomáhá určit: - jaké množství daného produktu spotřebitel zakoupí - jak rozdělí svůj důchod mezi různé komodity - jakou cenu může výrobce (prodejce) na své zboží nasadit a zda bude při daném objemu rentabilní MU1 P1 MU2 P2 = MU3 P3 = MUn P = = mezní užitek celkový důchod objem prostředků vynaložený na jednotlivé komodity

105 Celkový a mezní užitek Spotřebitelův přebytek Kč 20 Kč 12 Kč Kč 36 Kč 24 Kč Kč 48 Kč 36 Kč 4. 8 Kč Kč 5. 2 Kč počet cena užitek PET zaplacená cena spotřebitel potenciálně ochoten zaplatit

106 Poptávka - objem poptávaného zboží v závislosti na ceně 20 Kč 1 ks 16 Kč 2 ks 12 Kč 3 ks 8 Kč4 ks 2 Kč5 ks Mezní užitek >>> hypotetická cena PET Poptávané množství počet cena

107 Zákon klesající poptávky počet cena A - vyšší cena, menší poptávané množství B - nižší cena, vyšší poptávané množství - poptávka individuální, tržní, agregátní p1 p2 q1q2 - poptávka a poptávané množství

108 Tržní poptávka a poptávka jednotlivce Tržní poptávka (po určité komoditě) je sumou poptávek jednotlivců. poptávka pana X poptávka pana Y poptávka pana Z tržní poptávka

109 Vysvětlení zákona klesající poptávky - důchodový efekt - při vyšší ceně spotřebitel nakupuje méně statku, protože mu původní částka nestačí na nákup původního množství - substituční efekt - při vyšší ceně spotřebitel nakupuje méně statku, protože jej substituuje (nahrazuje) jinými statky

110 Elasticita poptávky 1. Silní kuřáci a zvýšení spotřební daně z cigaret 2. Studenti a zvýšení spotřební daně z nafty Kuřáci: Krabička cigaret stojí 60 Kč, po zvýšení spotřební daně bude stát 75 Kč. Kuřákům se to sice líbit nebude, ale kouřit kvůli tomu nepřestanou. Poptávka je neelastická. Studenti mohou cestovat do školy vlakem nebo autobusem. Cesta trvá zhruba stejně dlouhou dobu, autobus je o něco levnější. Pokud kvůli zvýšení spotřební daně podraží (z 60 na 75 Kč) a bude dražší než vlak, studenti začnou jezdit vlakem. Poptávka je elastická. počet cena p1 p2 q1q2 q3

111 Elasticita poptávky počet cena p1 p2 q1 q2 Poptávka elastická ∆P P ∆Q Q < počet cena p1 p2 q1 q2 Poptávka jednotková ∆P P ∆Q Q = počet cena p1 p2 q1 q2 Poptávka neelastická ∆P P ∆Q Q >

112 Změny poptávky - posun poptávkové křivky Jdete městem, máte žízeň. 0,25 PET vody stojí 12 Kč, 0,2 l vína v restauraci stojí 50 Kč. Vaše užitečnost první PET je jen 12 Kč a druhé 8 - koupíte tedy jen jednu, protože máte možnost jít do restaurace, kde si to lépe užijete. počet cena p1 q1 q2... dozvěděli jste se, že PET je plněna pramenitou vodou z hor; vaše ochota kupovat více lahví se zvýšila. počet cena p1 q1 q2

113 Posun po křivce a posun poptávkové křivky - cena zboží (vlivem posunu nabídkové křivky) - posun po poptávkové křivce - změna disponibilního důchodu - počet domácností na trhu - ceny a dostupnost substitučního zboží - ceny a dostupnost komplementárního zboží - módní trendy - jiné vlivy a trendy - kampaň proti kouření omezí kouření, domácnosti mají větší disponibilní důchod a můžou si koupit třeba auto počet cena... jedná se o posun poptávkové křivky - dochází ke změně poměru poptávaného množství a ceny počet cena Poptávané množství ovlivňuje:

114 Marginalistická revoluce - Teorie mezní produktivity John B. Clark ( ): Rozdělování bohatství - rozdělení produktu mezi mzdy a zisky je dáno technikou výroby: velikost mzdy dána mezní produktivitou práce (přírůstkem produktu, který dostaneme, zaměstnáme-li posledního, dodatečného dělníka), velikost zisku je dána mezní produktivitou kapitálu - klasikové: mzda je existenčním minimem dělníka, daným historicky, tradicí a sociálními poměry v zemi - konkurence mezi dělníky sráží mzdy na toto minimum - Clark: konkurence mezi firmami (na trhu práce) žene mzdy vzhůru k hranici, dané mezní produktivitou práce; v zemi, kde připadá na dělníka hodně kapitálu, bude vysoká mezní produktivita práce a tím i mzdy, a naopak

115 Marginalistická revoluce - Clark: zákon rozdělování je zákonem přírodním - nejde o sociální poměry, třídní boj ani vykořisťování práce kapitálem - kdyby si dělníci vynutili zvýšení mezd nad úroveň mezní produktivity práce, firmy by začaly preferovat techniky výroby s menším podílem práce - první marginalisté zcela odmítali klasiky, kteří podle nich stavěli na nesprávných teoreticko-analytických základech - pravda je spíše taková, že klasikové se zabývali makroekonomickou úrovní, marginalisté mikroekonomickou - marginalistická revoluce zplodila dvě významné ekonomické školy - neoklasickou (laussanskou, cambridgeskou) a rakouskou

116 Chování výrobce - mezní náklady a nabídková funkce Vyrábíme denně 1000 chlebů (výrobní várka je 100 ks). Náklady jsou Kč, průměrné náklady 10 Kč. Prodejní cena je 12 Kč. Můžeme zvýšit produkci na 1100 chlebů, mezní náklady budou 9 Kč. Při zvýšení na 1200 budeme muset koupit dražší mouku, mezní náklady se zvýší na 11 Kč, při 1300 kusech budeme muset přijmout pomocnou sílu a mezní náklady se zvýší na 12 Kč, při 1400 kusech budeme muset zapnout další pec a mezní náklady se zvýší na 14 Kč. ObjemCelNáklCena Výnosy Zisk MezNákl objem cena průměrné náklady Současná cena (12 Kč): vyplatí se vyrábět max ks Pokles ceny na 11 Kč: 1200 kusů Pokles ceny na 9 Kč: 1100 kusů - mezní příjmy jsou pod průměrnými náklady - krátkodobě je možné udržet výrobu při průměrných příjmech vyšších než průměrné variabilní náklady Růst ceny na 14 Kč: 1400 kusů Nabídková křivka jednoho výrobce v krátkém období - odpovídá křivce mezních nákladů, končí v bodě ve kterém se mezní příjmy dostávají pod mezní variabilní náklady

117 Nabídka počet cena A - vyšší cena, vyšší nabízené množství B - nižší cena, nižší nabízené množství - nabídka individuální, tržní, agregátní p1 p2 q1q2 - nabídka a nabízené množství

118 Tržní nabídka a nabídka firmy Tržní nabídka (určité komodity) je sumou nabídek jednotlivých firem nabídka firmy X nabídka firmy Y nabídka firmy Z tržní nabídka

119 Změny nabídky Prodáváte chleba za 12 Kč. Vaši dodavatelé zlevnili pšenici. Tentýž chleba jste nyní schopni prodávat za 11 Kč. počet cena p1 q1 p2... Nová ministerská vyhláška zpřísnila hygienické podmínky při výrobě potravin, kterým může dostát jen pokud přijmete dalšího člověka. Kalkulační cena vašeho chleba se zvýšila na 13 Kč. počet cena p1 q1 p2

120 Posun po křivce a posun nabídkové křivky - změna ceny na trhu - vlivem posunu poptávkové křivky - výrobní náklady - např. zdražení vstupních surovin - změny cen alternativních produktů - když výrobce produkuje chleby a rohlíky, sníží se poptávka po rohlících, přesune výrobní faktory na chleby (posune se nabídková křivka obou), pak se zase může snížit poptávka po chlebu - jiné faktory - např. počasí u zemědělské produkce počet cena... jedná se o posun nabídkové křivky - dochází ke změně poměru nabízeného množství a ceny počet cena Nabízené množství ovlivňuje:

121 Neoklasická škola - nejvlivnější ze škol vzešlých z marginalistické revoluce, výlučné postavení do 30. let 20. století - velká hospodářská krize, keynesiánství - Cambridgeská škola: Alfred Marshall ( ) Arthur C. Pigou ( ) - Laussanská škola: Leon Walras ( ) Vilfredo Pareto ( )

122 Neoklasická škola - definice neoklasického přístupu - A. Marshall: není možné odmítat klasiky, je třeba přístup klasiků a marginalistů propojit - Zásady ekonomie (1890) - syntéza neoklasické ekonomie, nejvýznamnější učebnice až do 30. let 20. století (do té doby Millovy Základy politické ekonomie) - klasická ekonomie byla ekonomií dynamiky (e. = věda o růstu národního hospodářství) x neoklasická ekonomie byla ekonomií tržní rovnováhy (e. = věda o optimální alokaci zdrojů - „vzácnostní definice“ ekonomie) - dva hlavní přínosy neoklasické ekonomie - teorie ekonomické rovnováhy, teorie ekonomického blahobytu

123 Teorie ekonomické rovnováhy - Walras: všeobecná rovnováha trhů - národní hospodářství je soustava trhů, které směřují k všeobecné rovnováze trhů - pokud rovnováhu něco naruší (státní zásahy), vnitřní síly (= cenový princip) ji zase vedou k obnovení rovnováhy - vytvořil matematický model ekonomické rovnováhy - ukázal, že za předpokladu konkurence je všeobecná rovnováha dosažitelná a dosahovaná - „pokud existuje x trhů a pokud je v rovnováze x-1 trhů, potom je nutně v rovnováze i poslední x-tý trh“ (Walrasův zákon) - dosahování rovnováhy = proces tápání - neukazuje, jak máme směřovat k rovnováze, ale že všeobecná rovnováha může existovat a dokonce neustále vzniká

124 - Marshall: Dílčí rovnováha trhu (zabývá se rovnováhou jednoho trhu, ostatní „ceteris paribus“) - hodnota je otázkou spolupůsobení nabídky a poptávky >>> syntéza názorů marginalistů, kteří uvažovali o hodnotě jako o užitku, a klasiků, kteří ji viděli v nákladech >>> pojem hodnoty je třeba nahradit pojmem tržní rovnováhy a rovnovážné ceny, která je subjektivní (mezní užitečnost) i objektivní (mezní náklady) - Marshallovy nůžky - graf tržní rovnováhy jako prolnutí nabídky a poptávky - Marshallova teorie poptávky: elasticita poptávky, spotřebitelův přebytek Teorie ekonomické rovnováhy

125 Nabídka a poptávka - rovnovážná cena počet cena p qq np Tržní poptávka je určena mezní užitečností - užitečností poslední jednotky, kterou je poptávající ochoten nakoupit pnpn P N q nn nedostatek q vn q vp nadbytek pvpv Tržní nabídka je určena mezními náklady - náklady poslední jednotky, kterou by měl nabízející vyprodukovat Tržní rovnováha - soulad mezní užitečnosti a mezních nákladů

126 Změna rovnováhy - tvorba ceny počet cena p q P N 1. Trh brambor. Panuje zde rovnováha charakterizovaná cenou p a množstvím q prodaných brambor 2. Podraží rýže a těstoviny. Lidé budou chtít nakupovat více brambor (substitut) i za vyšší ceny. Poptávková křivka se posouvá doprava (nahoru). Nabídková křivka se nemění, prodává se více brambor za novou cenu (q1,p1). p1 q1q1´ Kdyby na trhu zůstala cena p, kupovalo by na trhu množství q1´ 3. Přijde období sucha, zemědělcům se sníží produktivita, za danou cenu bude schopno prodávat méně zemědělců, respektive zemědělci budou chtít zvýšit ceny, aby pokryli náklady. Nabídková křivka se posouvá doleva (nahoru), utváří se nová cena (p2), množství se vrací přibližně na původní úroveň (q2) q2 p2 q2´ Kdyby zůstala do té doby platná cena (p1), zemědělci by byli schopni dodávat pouze množství q2´ 4. Zlevní rýže a těstoviny a spotřebitelé budou ochotni nakupovat méně brambor. Křivka poptávky se posune doleva (dolů). Utvoří se nová cena blížící se ceně původní (p, p3), prodává se však menší množství brambor než dříve (q3). p3 q3 5. Zemědělci dostanou dotaci z EU, která pokryje část jejich nákladů. Díky tomu jsou schopni prodávat levněji, respektive za danou cenu je schopno produkovat více zemědělců. Nabídková křivka se posune doprava (dolů), utvoří se nová rovnovážná cena (dosud nejnižší - p4), přičemž spotřebitelé nakupují takřka stejné množství brambor jako původně (q4) p4 q4 Teorém pavučiny - kolísání ceny a prodávaného množství kolem rovnovážného stavu

127 Úloha cen v tržním mechanismu - tři funkce: - informační - motivační - alokační - informace o cenách (vzácnosti) výr. faktorů >>> efektivita a rentabilita produkce - informace o stavu konkurenčního prostředí - informace o koupěschopnosti poptávky - informaci o ceně je možné využít k zisku >>> změnit své chování na trhu <<< jakákoliv cenová regulace, dotace, investiční pobídky... - výrobní faktory se přesouvají dle vývoje cen >>> vysoké ceny výrobních nákladů, nezájem zákazníků o produkci >>> malé zisky, malé mzdy >>> přesun pracovních sil do jiných odvětví

128 - V. Pareto: statky nejsou navzájem nezávislé, ale jsou si navzájem substituty nebo komplementy - spotřebitel proto není schopen posoudit užitečnost nějakého statku jako takového, ale vždy jen v relaci k ostatním statkům - porovnává kombinaci statků - spotřebitel dokáže pouze seřadit různé kombinace statků do škály preferencí - dokáže jim přiřadit ordinální čísla („pořadí“), ale ne kardinální čísla („absolutní hodnoty“) - ordinalistická teorie chování spotřebitele - indiferenční křivky Teorie hodnoty chléb (kg) víno (l)

129 - John Hicks ( ) - na Paretových indiferenčních křivkách demonstroval rozhodování spotřebitele mezi různými kombinacemi 2 statků s využitím přímky spotřebních možností Teorie hodnoty - teorie chování spotřebitele - nahradil pojem mezní užitečnost pojmem mezní míra substituce = jak velký přírůstek jednoho statku kompenzuje spotřebiteli ztrátu jednotky druhého statku, aby jeho uspokojení zůstalo nezměněno - odlišil substituční efekt cenové změny od důchodového efektu chléb (kg) víno (l)

130 Teorie ekonomického blahobytu - Arthur C. Pigou: tržní systém (za předpokladu volné konkurence) dokáže optimálně alokovat zdroje, ale to nemusí znamenat maximalizaci blahobytu (tedy systém jako takový je v tomto ohledu neefektivní) - maximální blahobyt = suma všech individuálních uspokojení - pokud platí princip klesající mezní užitečnosti, znamená to, že mezní užitek přírůstku důchodu bohatého člověka je menší než mezní užitek důchodu chudého člověka >>> kdyby dal bohatý část svého důchodu chudému, jeho úbytek uspokojení by byl menší, než přírůstek uspokojení chudého (podobně dříve J.S. Mill, ale bez znalosti marginalistické analýzy) >>> pokud se domácí produkt přerozdělí ve prospěch rovnosti důchodů, zvýší se celkový blahobyt společnosti <<< popření principu optimální alokace cenovým systémem

131 - proti Keynesově teorii, že nezaměstnanost je důsledek nízké agregátní poptávky - dosažení plné zaměstnanosti (neboli vyčištění trhu práce) je blokováno strnulými nominálními mzdami, které neklesají dost rychle ani při vysoké nezaměstnanosti Teorie zaměstnanosti - Pigouův efekt počet pracujících mzdy W L W1 DS nezaměstnanost nedostatek PS W2 L1L2

132 Veřejná ekonomie - externality - externality - „vedlejší produkt“ činnosti pro někoho, kdo se jí nezabývá - situace, kdy někdo nenese plně náklady své činnosti nebo nedostane plně výnosy své činnosti - snižují celkový blahobyt, protože působí proti efektivní alokaci zdrojů - negativní externality - společenské náklady > soukromé náklady - stát by je měl danit - pozitivní externality - společenský užitek > soukromý užitek - stát by je měl podporovat

133 Negativní externality - podnik, který znečišťuje životní prostředí a nenese náklady znečištění - pak náklady na jeho produkt nese společnost nebo konkrétní majitel poškozené přírody (např. lesa, pole) - v oblasti mezilidských vztahů - „svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda někoho druhého“ - pokud se např. někdo chová hlučně a někdo jiný kvůli tomu nemůže spát - část nákladů platí někdo jiný - podnik, který bere k chlazení vodu z řeky, ovšem musí ji čistit, protože ji někdo jiný znečistil

134 Pozitivní externality - majitel lesa, který dovoluje lidem sbírat v něm houby - včelař, jehož včely opylovávají sousedovi - sadaři stromy - firma, která si nepatentuje svůj objev nebo dovolí, aby jej jiní využívali zdarma - část výnosů spotřebovává někdo jiný

135 Externalita - porušení práva - externalita vzniká teprve tehdy, když je část nákladů přenesena bez souhlasu stiženého nebo když je někomu bráněno v plném užívání výnosů vlastní činnosti - externalita neexistuje absolutně, ale pouze tehdy, když je porušeno něčí právo a on s tím nesouhlasí - externalita nevzniká, když... včelař rád nechá své včely opylovat sousedovy stromy, firma se vzdá svého patentu v zájmu společenského blahobytu, lidé ochotně snášejí hluk, aby si jejich sousedé užili života...

136 Volný zdroj - zdroj, který je využíván bezplatně - bezplatné parkování ve městě, táboření pod širákem - zpravidla zdroj, který nevyžaduje náklady na udržování vlastnictví soukromé - volnými nebývají ani zdroje nevyžadující náklady - záleží, zda jsou vzácné (existuje konkurence mezi vlastníky - např. parkování poblíž ZOO na soukromém pozemku x sbírání malin v soukromém lese) veřejné Volné zdroje, volné statky a veřejné statky

137 Nabídka a poptávka po volných zdrojích Na náměstí je možné bezplatně parkovat. Lidé, kteří tam pracují, parkují celý den, třebaže by mohli parkovat v okolních ulicích a kdyby se platilo, byli by ochotni za hodinu parkování dát maximálně 5 Kč. Naopak lidé, kteří přijedou vyřizovat úřední záležitosti už nenajdou volné místo, kdyby se platilo, dali by až 30 Kč za hodinu. počet míst cena P Q D S 1. Poptávka je dána individuálními zájmy parkujících. Bude chtít parkovat Q řidičů 2. Nabídka je konstantní - nesouvisí s cenou. Umožňuje parkování Qm řidičů Vzniká nedostatek parkovacích míst. Rovnovážný stav by nastal při ceně P Qm

138 Nadměrné využívání volných zdrojů - tragédie společného vlastnictví Na náměstí je možné levně parkovat a zpravidla nebývá plno. Výnosy z parkování nepokryjí náklady na udržování automatů, proto radnice parkovné zruší. počet míst cena Q D S 1. Maximální poptávané množství je nižší než kapacita parkoviště 2. Informace o zrušení parkování přiláká majitele dodávkových automobilů, kteří by jinak na náměstí nejeli, aby zde parkovali. Vzniká nedostatek parkovacích míst. Na náměstí se zvýší provoz a exhalace z vozidel, není zde možné zaparkovat a náměstí i okolní ulice jsou ucpané dodávkami hledajícími parkovací místo. QmQd p

139 Volné statky - statky, které jsou bezplatné, ačkoliv vyžadují náklady - náklady hrazeny z veřejných rozpočtů - nesoulad mezi množstvím těch, kteří je platí a těch, kteří je užívají (veřejné vysoké školství, silnice, městský park...) - u statku, který „nemá konkrétního vlastníka“, hrozí nebezpečí jeho zanedbávání (např. některé městské parky, sady, dětská hřiště atd.) - volné statky hrazené z pojištění - např. zdravotní péče - pojistné je utopeným nákladem - nehraje rozhodnutí, zda jít či nejít k lékaři - problém zneužívání (nadměrného využívání a nedostatku) - v tomto smyslu je volným statkem též např. topení v činžovních bytech, ve kterých nejsou měřiče spotřeby (kolektivní spotřeba)

140 Veřejné statky - statky, které z různých důvodů nemohou být zpoplatněny a musí být poskytovány bezplatně - selhání trhu - ty, kteří nezaplatí nelze vyloučit ze spotřeby (nevylučitelnost ze spotřeby) Odkoupíte od města pouliční lampy v jedné ulice, na každý konec umístíte stolek, kde budete vybírat poplatek. Většina procházejících řekne, že oni osvětlení až tak nepotřebují a nebudou chtít zaplatit. Vůči těm, kteří zaplatili, to není spravedlivé, proto napíšete na veřejnou vývěsku, že pokud všichni nezaplatí, osvětlení vypnete. Většina lidí by i zaplatila, ale protože si řeknou, že ostatní určitě nezaplatí, tak nezaplatí také. Ve chvíli, kdy osvětlení vypnete, raději zasáhne město a dá vám na provoz dotaci (kterou financuje z daní všech). - není možné určit poptávkovou křivku - kdo o jaké množství statku a za jakou cenu má zájem - nedělitelnost

141 Veřejné, soukromé a smíšené statky Co je a co není veřejný statek (nevylučitelnost ze spotřeby a nedělitelenost)? - pouliční osvětlení - vzdělání - dálnice x okresní silnice - televizní vysílání (soukromé x veřejnoprávní) - úklid sněhu ze silnic - městská policie

142 Veřejná volba Má vláda preferovat poskytování veřejných statků (např. dálnice, městská zeleň, městský informační systém) nebo soukromých (výstavbu rodinných domů, nakupování automobilů apod.)? soukromé statky veřejné statky 1. V národním hospodářství existuje vyvážený poměr veřejných a soukromých statků. 2. Bude-li vláda chtít stavět další dálnice, bude muset vybrat víc peněz na daních. To ovšem znamená, že lidé budou mít menší platy a budou si moci dovolit méně investovat a nakupovat spotřební statky. Také firmy budou místo na soukromých statcích (výstavba rodinných domů) pracovat na statcích veřejných (výstavba dálnic).

143 Hranice produkčních možností Na zahrádce jsou místa vhodná pro pěstování jahod (slunce) a okurek (stín). Pěstujeme zde jahody a okurky v určitém poměru. Pěstovat některé plodiny více by znamenalo ubírat prostor pro plodinu druhou. okurky jahody 1. Hranice produkčních možností - vyjadřuje všechny možné kombinace obou 2. Stávající stav vyjadřuje určitý poměr jahod a okurek (např. 15 kg každého) Zvýšení produkce jahod o jednotku (16, 17, 18 kg) by znamenalo snížení produkce okurek o více než jednotku (rozdíl se stále zvyšuje) - důvod: výrobní faktory by již nebyly optimálně alokovány A - nedosažitelná kombinace - není dostatek výrobních faktorů B - neefektivní využití disponibilních výrobních faktorů A B

144 Racionální neznalost Co ovlivňuje volbu mezi soukromými a veřejnými statky? Sociální demokracie před volbami nabízí zvýšení rodičovských dávek, lepší možnosti rekvalifikace a sociální síť pro nezaměstnané ad. Občanští demokraté nabízejí rovnou daň, která zlepší možnosti podnikání. Jak se rozhoduje volič? Mohl by si přesně zjistit, co by stálo zvýšení rodičovských příspěvků a jak se projeví lepší možnosti pro nezaměstnané stejně jako rovná daň na ekonomice státu. Náklady na zjištění by byly neadekvátně vysoké vzhledem k možnosti volbu ovlivnit (náš volič představuje 1/ voličstva). Rozhodne se intuitivně - dá přednost racionální neznalosti. Veřejná volba je ovlivněna především racionální neznalostí voličů a osobními preferencemi politiků.

145 Racionální neznalost - homo economicus volí racionální neznalost tehdy, když jsou mezní náklady znalosti vyšší než mezní výnosy této znalosti Zdravotní pojišťovna vám pošle vyrozumění, že máte za loňský rok nedoplatek 200 Kč. Podle svých záznamů byste měli mít vše v pořádku uhrazeno. Máte možnost zjistit si, kdy jsou v pojišťovně úřední hodiny, jet do města, vystát řadu a pak se dohadovat s úředníkem, který se vás bude chtít co nejrychleji zbavit. Možná byste i uspěli, ale mezní výnosy z této akce jsou pro vás nižší, než mezní náklady (200 Kč převodem z domu přes internet). Pokud vám nejde o princip, dáte přednost racionální neznalosti a nedoplatek uhradíte.

146 Rakouská škola rysy: marginalistická metoda, důraz na mikroekonomii - jako neoklasikové, narozdíl od nich subjektivismus (všechny ekonomické jevy lze vysvětlit pomocí subjektivních pocitů a preferencí individua), důraz na ekonomický vývoj (neoklasicismus = statika, klasikové = dynamika) starší generace: Carl Menger ( ) - teorie mezní užitečnosti, Eugen von Böhm-Bawerk ( ) - teorie kapitálu a úroku, Friedrich von Wieser ( ) - teorie hodnoty (teorie imputace) mladší generace: Ludwig von Mises ( ) - praxeologie, teorie hospodářských cyklů, Friedrich August von Hayek ( ) - kritika socialismu, metoda falzifikace (Karl Popper)

147 Eugen Böhm von Bawerk ( ) rakousko-uherský ministr financí teorie kapitálu a úroku: kapitál znamená používání oklikových metod (Robinson lovící ryby: může je lovit rukama, což je málo produktivní, nebo pomocí člunu a sítí; to ovšem znamená čekání na spotřebu - musí si vyrobit ten člun a sítě; čekání = subjektivní oběť = spoření na investici >>> odměnou je úrok) jako první dokázal vysvětlit kapitál jako odloženou spotřebu a tím odůvodnit úrok jako zdánlivě „neospravedlnitelný“ příjem (kontrast s Marxem, který viděl kapitál staticky jako nástroj a úrok jako plod vykořisťování - zde jde o dynamické pojetí kapitálu)

148 Friedrich August von Hayek ( ) Kritika ekonomické racionality socialismu Ludwig von Mises: Ekonomická kalkulace v socialistickém státě (1920): Socialistické hospodářství není schopno provádět žádnou ekonomickou kalkulaci, proto nemůže fungovat efektivně (nemůže efektivně alokovat zdroje) F.A. Hayek: Cesta do otroctví (1944): - socialismus vychází ze stejných principů jako fašismus - potíráním individuální svobody a tržní konkurence vede k celkovému politickému, právnímu, hospodářskému i morálnímu úpadku Monetární teorie hospodářského cyklu - peníze (bankovní úvěr) = zdroj ekonomické nerovnováhy Kritika keynesiánství - boj s nezaměstnaností není slučitelný s individuální svobodou

149 Hospodářský cyklus - ekonomika neroste lineárně, ale v cyklech - měříme-li růst ekonomiky růstem reálného HDP (%): roky růst HDP (%) fáze hospodářského cyklu: expanzevrcholrecese (deprese) dno

150 Hospodářský cyklus - měřeno růstem reálného HDP (%): roky Ekonomický růst - měřeno celkovým HDP (mld. Kč): roky reálný produkt potenciální produkt

151 Jaký je smysl ekonomického růstu? „Po šest dní budeš konat svou práci, ale sedmého dne přestaneš, aby odpočinul tvůj býk i osel a aby si mohl oddechnout syn tvé otrokyně i host“ (Exodus, 23,12) - údajně nejčastěji porušované přikázání - Bůh odpočíval sedmý den ne proto, že by byl unaven (tedy aby zvýšil efektivitu), ale že dokonal a nyní si užíval nabytého - smyslem stvoření nebylo tvoření jako píle pro píli; bylo stvořeno, abychom v něm nalezli spočinutí, dokonání, radost - smyslem užitku není jej neustále zvyšovat, ale spočinout v užitku stávajícím - tato dimenze se v dnešní ekonomice dle T. Sedláčka (str.63) vytratila - pokud se dnes hospodářství daří, není to bráno jako důvod k odpočinku, ale k dalšímu výkonu - ještě nedávno byla za slušný růst považována 2 %, v době před krizí byl růst pod 6 % považován za neúspěch

152 Starozákonní opatření proti kumulaci bohatství - každý 7. rok byla půda ponechána ladem; pokud na ní něco vzrostlo, mělo být ponecháno chudým a zvěři (Leviticus, 25,4) - každých 49 let přichází léto milosti (Exodus, 23,11): -- nemovitý majetek se vrací původním vlastníkům dle toho, jak byla zem rozdělena jednotlivým kmenům -- odpouští se dluhy a Izraelci, kteří se kvůli dluhům dostali do otroctví, měli být propuštěni na svobodu; neplatily se daně - jde vlastně o antimonopolní (proti koncentraci moci) a sociální (nedědí se neúspěchy otců) opatření - svobody a dědictví nesmí být žádný Izraelita zbaven trvale (může se z otroctví vykoupit, pokud ne, je ve 49.roce propuštěn) - veškerá půda vlastní Hospodinovi, lidé si ji jenom pronajímají; první desetina jde Hospodinu (chrámu) - církev funguje mj. jako sociální síť

153 3. Kondratěvovy dlouhé vlny - 50 let - spojovány se zásadními změnami výrobních technologií, s monetárními jevy a významnými politickými událostmi Hospodářské cykly dle délky trvání 1. Kitchinovy měsíců - spojovány se změnami cyklu výrob a rozpracovaností výroby 2. Juglarovy cykly let - spojené se změnami investičního cyklu - spojovány s pojmem hospodářského cyklu - tyto cykly jsou v dnešní době většinou celosvětové, přelévají se z USA do Evropy a způsobují světovou (nebo aspoň evropskou) recesi. v extrémním případě se mohou projevit hlubokou hospodářskou krizí ( )

154 Zdroj: internet ČSÚ

155 Příčiny hospodářských cyklů - hospodářské cykly úzce souvisejí s tím, jak firmy investují do svého rozšiřování - tedy jak se vyvíjí trh kapitálu (úvěry, úroky) 1. Firmám se daří a vyplácejí svým pracovníkům vysoké mzdy. Ti své úspory ukládají do bank 2. Bankám se zvýší peněžní zásoba, vzroste konkurence na nabídkové straně trhu kapitálu a dojde ke snížení úrokové míry 3. Firmy mají větší zájem investovat do rozvojových projektů, protože při nižší úrokové míře se jako rentabilní jeví i projekty, které by se dříve nevyplatily 4. Výrobní firmy staví nové haly a nakupují nové stroje (B2B), také jejich výrobci investují do vlastního rozvoje - podléhají investičnímu optimismu

156 Příčiny hospodářských cyklů 4. Výrobní firmy staví nové haly a nakupují nové stroje (B2B), také jejich výrobci investují do vlastního rozvoje - podléhají investičnímu optimismu 5. Roste výroba, díky tomu rostou i mzdy pracovníků. Někteří producenti spotřebitelských statků ovšem ještě nemají dobudované nové kapacity, poptávka (díky mzdám) tudíž převyšuje nabídku (B2C), což vyvolá tlak na zvýšení spotřebitelských cen (agregátní tržní rovnováha) 6. Lidé mají nedostatek peněz a vybírají své úspory z bank. Peněžní zásoba bank se sníží, což zvedne úrokové míry 7. Firmy, které investovaly do svého rozvoje, potřebují další prostředky na dokončení investic, ovšem při vyšší úrokové míře už se dříve slibné projekty jeví jako nerentabilní. Dojde k utlumení investic (= B2B), klesá HDP, snižují se mzdy, vzniká nezaměstnanost

157 Příčiny hospodářských cyklů 7. Firmy, které investovaly do svého rozvoje, potřebují další prostředky na dokončení investic, ovšem při vyšší úrokové míře už se dříve slibné projekty jeví jako nerentabilní. Dojde k utlumení investic (= B2B), klesá HDP, snižují se mzdy, vzniká nezaměstnanost 8. Lidé jsou ochotnější pracovat za nižší mzdy. Snižují se výrobní náklady firem, což způsobí pokles spotřebitelských cen. Díky tomu se znovu rozšiřuje výroba, firmy zaměstnávají více lidí, kteří mají více disponibilních prostředků a mohou opět začít spořit - zvyšuje se peněžní zásoba bank... výkyvy hospodářského cyklu může snižovat centrální banka tím, že reguluje peněžní zásobu bank - zvyšuje či snižuje jejich povinné rezervy, nakupuje nebo prodává) na volném trhu (tedy od bank) vládní dluhopisy (čímž zvýší zásobu peněz) a mění diskontní sazbu (diskontní půjčky)

158 Ekonomický růst a přírodní zdroje - trvale udržitelný rozvoj - schopnost daného státu přírodních zdrojů využít - práce - vyčerpání přírodních zdrojů - vzácnost - růst ceny - substituce přírodních zdrojů levnějšími a kapitálem (nahrazení přírodních materiálů syntetickými - přírodní ledek > chemická hnojiva, přírodní a umělý kaučuk...) Je ekonomický růst nepřátelský vůči přírodním zdrojů > lidstvu? - ekonomický růst = růst potenciálního produktu - krátkodobé ekonomické výkyvy x dlouhodobý růstový trend - růst potenciálního produktu je ovlivněn především růstem výrobních faktorů (práce, půda, kapitál) a jejich lepším využíváním - specializací a zvyšováním produktivity VF

159 Akumulace kapitálu - zdrojem ekonomického růstu je především kapitál - kapitál: - finanční prostředky určené k investici - budovy, stroje, zařízení - technologická vybavenost - vzdělání lidí... investice do kapitálu jej zmnožují a produkují další kapitál (narozdíl od spotřeby) - technický pokrok je výsledkem akumulace kapitálu - mění se poměr výrobních faktorů - přírodní zdroje jsou omezené, práce se zvyšuje pomalu, kapitál roste velmi rychle (viz kapitálová vybavenost = úroveň technologie a vzdělání v jednotlivých obdobích)

160 - „kapitál plodí kapitál“ - země, které jsou vybaveny kapitálem, rostou rychleji (zvětšování rozdílu mezi severem a jihem) - „bludný kruh chudoby“ - zaostalé země mají nízkou produkci, nemůžou uspořit a akumulovat kapitál - jsou odkázány na hospodářskou pomoc „Bludný kruh chudoby“ - záleží na tom, zda pomoc směřuje vládě (zbrojení) nebo podnikatelům - záleží na společenských institucích (např. soukromém vlastnictví, volném trhu) >>> neviditelná ruka trhu - bohatství národa nezávisí na vnější pomoci, ale na ochotě lidí podnikat a zmnožovat své vlastní bohatství - bohatství národa může souviset i s kulturou a historickou tradicí (Japonsko), to je však až druhořadý faktor (viz východní/západní Německo, severní/jižní Korea)

161 Domácí produkt - tok zboží a služeb, vyprodukovaných v určité ekonomice (zpravidla státu) za určité období (zpravidla rok) - zahrnuje veškeré zboží a služby krátkodobé i dlouhodobé spotřeby - zahrnuje pouze nově vyprodukované statky (např. prodá-li autobazar auto, do domácího produktu se zahrnou pouze služby autobazaru, nikoliv cena starého auta) - domácí produkt a národní produkt - NP zahrnuje též příjem z majetku v zahraničí, DP sleduje teritoriální princip - NP se používá v USA, DP v Evropě

162 Hrubý a čistý domácí produkt Pokud by životnost určitého zboží (např. mobilu) byla jeden rok, výrobce mobilů by každý rok vyrobil stejné množství mobilů a celý „mobilový park“ by se obměnil (lidé by každý rok své staré mobily vyhodili a koupili nové), pak by produkce mobilů znamenala zvýšení hrubého domácího produktu, výši čistého domácího produktu by však neovlivnila. - čistý domácí produkt = hrubý domácí produkt - obnovovací investice - rozdíl mezi hrubým a čistým domácím produktem přestavuje opotřebení. V praxi je ovšem velmi obtížné je měřit - i kdyby předchozí případ existoval v praxi, výrobce vždy dodá na trh technologicky vylepšené zboží, byť za stejnou nebo i nižší cenu (zvyšuje se užitek pro spotřebitele). Proto se používá spíše ukazatel hrubého domácího produktu (HDP).

163 Nominální a reálný domácí produkt - nominální DP - vyjádřený v běžných cenách - reálný DP - vyjádřený ve stálých cenách (předchozího období) Ekonomika vyrábějící chleby a židle chleby židle ks cena Kč 100 Kč nominální DP 2005: Kč ks cena Kč 110 Kč nominální DP 2006: Kč reálný DP 2006 (v cenách 2005): Kč > reálný růst DP 2006: = 10 %

164 Výpočet domácího produktu - domácí produkt jako přidaná hodnota Jakým způsobem se dá spočítat hrubý domácí produkt? Ekonomika vyrábějící chleby a židle chleba výroba židle pšenice mouka chleba kulatina desky židle příjmy 100 mil. 200 mil. 300 mil. 40 mil. 60 mil. 100 mil. HDP800 mil. nákup surovin 0 mil. 100 mil. 0 mil. 40 mil. 60 mil. přidaná hodnota 100 mil. 40 mil. 20 mil. 40 mil. 400 mil. - domácí produkt - součet přidaných hodnot firem

165 Výpočet domácího produktu jako výše agregátních výdajů co se v ekonomice vyprodukuje (HDP) to se také nakoupí (agregátní výdaje) HDP = agregátní výdaje (domácností a firem) - předpoklad - ekonomika sestávající pouze z domácností a firem (dalšími součástmi jsou veřejný sektor a zahraniční obchod)

166 Výpočet domácího produktu jako výše agregátních výdajů firmy domácnosti mzdy, nájemné, úroky, dividendy HDP (mld. Kč): 1600 nájemné: 40 mzdy: 1000 úroky: 160 odpisy: 130 dividendy: 100 nerozděl. zisk: 170 spotř. statky 1100 invest. statky 500 spotř. výdaje 1100 invest. výdaje 70 (byty...) Výdaje: 1600 spotřeba dom.: 1100 invest. domácn.: 70 investice firem (kapitál, zásoby) investice firem: 430 (kapitálové do zásob 50) úspory domácností zapůjčené firmám odpisy, nerozd. zisky HDP = C + I C = spotřeba, I = investice (firem do fixního kapitálu a zásob, domácností do bytové výstavby - tedy úspory) - bez veřejného sektoru

167 Výpočet domácího produktu jako výše agregátních výdajů HDP (mld. Kč): 1600 nájemné: 40 mzdy: 1000 úroky: 160 odpisy: 130 dividendy: 100 nerozděl. zisk: 170 Výdaje: 1600 spotřeba dom.: 1100 invest. domácn.: 70 investice firem: 430 firmy a domácnosti+ veřejný sektor HDP (mld. Kč): 1600 nepřímé daně (DPH, spotř.) 230 daně ze zisků firem 80 daně osobních důchodů 90 transfery domácnostem disponibilní důchody dom odpisy 100 nerozdělené zisky firem 130 Výdaje: 1600 spotřeba 900 investice 450 veř. výdaje na zboží a služ. 250 HDP = C + I + G C = spotřeba, I = investice, G = veřejné výdaje na zboží a služby

168 Výpočet domácího produktu jako výše agregátních výdajů Výdaje: 1600 spotřeba 900 investice 450 veř. výdaje 250 HDP = C + I + G C = spotřeba, I = investice, G = veřejné výdaje na zboží a služby + (Ex - Im) + zahraniční obchod: (Ex - Im) = čistý vývoz - zahraničně obchodní bilance Proč? - když česká automobilka prodá auta v Německu, německá poptávka se přesouvá na český trh (podobně jako když německý turista přijede do Česka) - příliv finančních prostředků se projeví jako dodatečné výdaje zvyšující HDP - když Češi nakoupí dovezené japonské televizory, česká poptávka se přesouvá na japonský trh (podobně jako když Čech vyjede do Japonska) - české výdaje jdou na něco, co se zde nevyprodukovalo - je třeba o ně očistit (snížit) HDP

169 Hrubý domácí produkt jako součet příjmů (národní důchod, NI, national income) NI = w + s + r + z + i w - hrubé příjmy ze závislé činnosti s - hrubé příjmy z individuálního podnikání a ze samostatné výdělečné činnosti r - renty z vlastnictví majetku z - hrubé zisky firem i - čisté úroky (získané mínus zaplacené)

170 RokHDP (mld. Kč)Přírůstek (%)HDP na obyv. (Kč) , ,6+4, ,9-0, ,6-0, ,0+1, ,7+4, ,6+3, ,5+2, ,1+3, ,2+4, ,1+6, ,6+7, ,6+5, ,4+3, ,2-4, ,2+2, ,2??? Vývoj HDP ČR (www.czso.cz)

171 americký směr kritika neoklasiků - příliš abstraktní, individualističtí spíše než chování člověka ekonomického je třeba zkoumat chování institucí (což jsou nejen společenské, politické, právní a ekonomické struktury, ale normy skupinového chování - rozhodování člověka tedy není dáno jen individuálním hédonismem, ale vlivem „instituce“ Thornstein Veblen ( ) - Teorie nečinné třídy (1899) - americký kapitalismus jako svár dvou protikladných institucí - industrie a businessu industrie - lidé spojení s výrobou - dělníci i technici - inovují, zlepšují, zvyšují produktivitu; business - bankéři, makléři, spekulanti - mají za cíl jen „dělání peněz“ - parazitují na industrii a také ji ovládají Institucionalismus

172 do 20. let 20. století se ekonomie jevila jako monoparadigmatická věda - alternativní názory jako marxismus nebo institucionalismus neměly (zvláště na akademické půdě) velkou odezvu 20./30. léta Velká hospodářská krize (1929 černý pátek, 1929 – 1933 Velká deprese) došlo k jevům, se kterými neoklasická ekonomie nepočítala bankroty firem > nezaměstnanost > nekoupěschopná poptávka - jako projevy ekonomické nerovnováhy snaha najít alternativu k liberálním modelům řízení hospodářství Keynesiánství

173 John Maynard Keynes ( ) Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) - nový pohled na spořivost a úspory klasikové - spořivost je základní ekonomická ctnost - znamená prostor pro investice a pokrok Keynes - paradox spořivosti - pokud se všichni lidé rozhodnou spořit, znamená to, že bude celkově nižší poptávka (po spotřebním zboží) >>> bankroty >>> nezaměstnanost >>> snížení celkových příjmů (všech) >>> snížení úspor = budete-li spořivější, zvýší se vaše úspory jen v tom případě, že ostatní spořivější nebudou to znamená, že může vzniknout problém nedostatečné agregátní poptávky - Sayův zákon trhů neplatí - což vede k dlouhodobé hospodářské depresi >>> spořivost je ekonomická neřest, která může vyvolat nezaměstnanost

174 John Maynard Keynes ( ) Zákon klesajícího sklonu ke spotřebě rostoucí důchody lidí snižují sklon ke spotřebě a zvyšují sklon k úsporám čím je země bohatší (jsou vysoké důchody), tím jsou síly vytvářející poptávku slabší, což oslabuje podněty firem k investicím >>> tím je země blíže k ekonomické depresi vznikající nezaměstnanost je zdrojem nespokojenosti, vzpour a politických otřesů k dosažení plné zaměstnanosti je třeba určité úrovně agregátní poptávky (tvořené spotřebou a investicemi) - pokud ji nezajistí soukromý sektor, musí to udělat stát neoklasická ekonomie je pouze speciálním případem ekonomie obecné (tedy jeho) platícím v situaci plné zaměstnanosti

175 John Maynard Keynes ( ) řešením jsou vyšší výdaje státního rozpočtu - není až tak důležité na co, hlavně aby se vydávaly Joan Robinsonová - podobenství o stavbě Babylonské věže - není důležité, k čemu (a jestli vůbec k něčemu) bude - dokud se staví, vyplácejí se mzdy, spotřeba, podněty k investicím a roste i zaměstnanost v jiných odvětvích teorie peněz - odmítá kvantitativní teorii peněz, která vidí peníze jen jako oběživo - peníze plní funkci likvidity >>> proto mají lidé peníze raději v hotovosti, než by např. koupili cenné papíry úrok tedy není odměnou za odříkání spotřeby (Böhm- Bawerk), ale za zřeknutí se likvidity

176 John Maynard Keynes ( ) je nutné, aby peněz byl dostatek - pokud není, vyvolává to „hlad po likviditě“, což zvyšuje úrokovou míru a potlačuje investování úkolem centrální banky je proto zajišťovat dostatečný příliv peněz („levné peníze“) do ekonomiky je potřeba zrušit zlaté krytí měny, které brzdí ek. aktivitu „vlády by učinily lépe, kdyby plnily staré lahve bankovkami a organizovaly jejich zakopávání a opětné vyhrabávání ze země - to by podněcovalo hospodářskou aktivitu více než starosti o udržení zdravé měny“ plná zaměstnanost je důležitější než vyrovnaný rozpočet (do 20. let neoddiskutovatelná samozřejmost) - deficit vedoucí k plné zaměstnanosti je užitečný dnes i pro další generace (pokud budou peníze vydány na „dobré účely“)

177 za 2. světové války se zdálo, že keynesiánství slaví úspěchy - investice do zbrojení byly zdrojem ekonomické prosperity v 60. letech Kennedyho vláda aplikovala keynesiánskou politiku - v jejich průběhu zažila velkou konjunkturu, na konci se už začaly objevovat problémy s velkou inflací, nízkým růstem a stabilními schodky v 70. letech veliká kritika z pocit monetaristů celá věc je jistě otázkou názoru, ale důsledky deficitního financování jsou v dnešní době dobře viditelné Keynesiánství

178 Nabídka práce a trh práce - práci nabízí vlastník výrobního faktoru - rozhodování mezi „prací“ a „neprací“ - preference odměny nebo volného času Trh práce, zaměstnanost a nezaměstnanost

179 Nabídka práce Člověk spí 8 hodin denně, zbylý čas může buď pracovat, nebo mít volno. Chce mít oboje, proto hledá vhodnou kombinaci. Čas věnovaný práci, mzda a volný čas je v tabulce. Práce(h)mzda/hVolno mezní užitek hodiny volného času (v Kč) - aby člověk pracoval musí být mzda alespoň stejná - nabídka práce je odvozena od mezního užitku volného času - mzda představuje substitut volného času

180 volný čas (h) mzda Poptávka po volném čase substituční efekt (peníze za volný čas) a důchodový efekt (čím vyšší důchod, tím větší zájem o volný čas) působí u poptávky po volném čase proti sobě

181 čas (h) mzda Nabídka práce 8 hodin4 h12 h substituční efekt důchodový efekt - týká se reálného růstu mzdy

182 Nezaměstnanost - míra nezaměstnanosti - procentuální podíl nezaměstnaných ze schopných a ochotných pracovat u = U. L + U míra nezaměstnanosti počet nezaměstnaných počet zaměstnaných

183 Kdo je nezaměstnaný? nezaměstnaný ekonomicky neaktivní- student, žena v domácnosti, člověk, který odešel do předčasného důchodu x - ten kdo si aktivně hledá práci - ten, kdo je registrovaný na úřadu práce (podmínka pro vyplacení podpory v nezaměstnanosti)

184 Nezaměstnanost dle příčin frikční strukturální cyklická - lidé, kteří opustí své zaměstnání a než najdou jiné adekvátní, nevezmou horší nabídku, ale jsou nezaměstnaní - lidé, kteří pracovali v neperspektivních oborech, o které již není zájem - jsou nezaměstnaní, dokud se nerekvalifikují - zpravidla trvá déle, pro nezaměstnaného psychicky náročnější - souvisí s hospodářskými cykly - přeinvestovanost vyvolá nižší příjmy domácností >>> nižší poptávku po výrobcích a službách = hospodářský pokles >>> nižší možnosti prodávat = menší poptávka firem po práci >>> nezaměstnanost sezónní - týká se oborů se sezónní produkcí

185 Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná dobrovolná - pokles poptávky po určité komoditě vyvolá tlak na snížení mezd v oboru - část bude raději nezaměstnaná >>> hledání práce za vyšší mzdu, než nabízí trh (dočasné = strukturální nezaměstnanost, trvalé - život ze sociálních dávek (náklady příležitosti)) mzdy W L D S počet L1 W1 dobrovolná nezaměstnanost L´

186 Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná nedobrovolná - pokud pokles poptávky po určité komoditě není možné kompenzovat snížením mezd (např. kvůli odborům), podnik musí propustit více zaměstnanců >>> ti by vzali i práci za nižší mzdu, ale nemohou ji najít (dočasně = rekvalifikace, trvale - např. před penzí = lidé, kteří nemají alternativní příležitosti) mzdy W L D S počet L1 W1 nedobrovolná nezaměstnanost L´ dobrovolná

187 Vliv minimální mzdy na nedobrovolnou nezaměstnanost - profese, kde by tržní mzda byla nižší než minimální mzda mzdy W L D S počet L2 Wmin L1 nedobrovolná nezaměstnanost

188 Vývoj nezaměstnanosti v ČR Rok% 19890, , , , , , , , , , , , , , , , ,9 Rok% 20067, , , , , ,9

189 vliv keynesiánství byl po WWII silný, ale řada ekonomů stále ctila neoklasickou tradici - dva protichůdné systémy přesto snahy o vytvoření jednotné teorie John Hicks: Keynes a klasikové (1937) - IS/LM model Neoklasická syntéza zvýšení rozpočtového deficitu má stejný vliv jako např. zvýšení soukromých investic - zvyšuje se poptávka po HDP - HDP roste; roste také úroková míra, což vytěsňuje soukromé investice a vede zpětně k poklesu HDP - HDP i rate

190 Franco Modigliani (40. léta) - Keynesova teorie je speciální případ v ekonomice se strnulými mzdami Paul A. Samuelson (60. léta) - Velká neoklasická syntéza - Keynesova teorie je speciální případ pro krátké období (což může být i několik let), neoklasická je obecná pro dlouhé období (Keynes: „V dlouhém období jsme všichni mrtví“) Neoklasická syntéza

191 vychází z Phillipsovy křivky - vztah mezi inflací a nezaměstnaností má povahu nepřímé úměry tato myšlenka nahrazuje Keynesův model plné zaměstnanosti Neoklasická syntéza pomocí nástrojů hospodářské politiky lze zvolit a dosáhnout optimální kombinace inflace a nezaměstnanosti v 60. letech u=3-4%, i=2- 3% - v dnešní době jsou takové kombinace prakticky nedosažitelné

192 dlouhodobá Phillipsova křivka - přirozená míra nezaměstnanosti je dlouhodobě stabilní (= neovlivnitelná nástroji hospodářské politiky), mění se míra inflace Neoklasická syntéza

193 50. léta, USA - pozornost zaměřili na trh peněz nový proud v ekonomii - monetarismus keynesiánská hospodářská politika je škodlivá - keynesiánská revoluce x monetaristická kontrarevoluce keynesiánci: měnová politika centrální banky je málo účinná, je třeba ovlivňovat hospodářství fiskální politikou - výdaji veřejných rozpočtů monetaristé: fiskální politika je sama o sobě neúčinná, hlavní je tok peněz řízený centrální bankou (monetární politika) Chicagská škola

194 keynesiánci: kapitalismus je vnitřně nestabilní systém, který nedokáže bez pomoci státu zajistit plnou zaměstnanost, jeho labilita vyplývá z lability investic monetaristé: kapitalismus je systém vnitřně stabilní, který samočinně obnovuje svou rovnováhu včetně plné zaměstnanosti; poruchy (krize, inflace) jsou důsledkem vnějších zásahů - monetárních šoků, které působí centrální banka náhlými změnami množství peněz v oběhu cestou ke stabilizaci ekonomiky je stabilizace emisí peněz (monetární politiky) Chicagská škola

195 zlaté pravidlo měnového růstu - centrální banka má zveřejnit a důsledně dodržovat určité (ne příliš vysoké) tempo růstu peněžní zásoby (které odpovídá potenciálu ekonomického růstu) velký peněžní růst ekonomiku sám o sobě nenastartuje (jen krátkodobě, pak se vrátí do původního stavu a dlouhodobě pouze vyvolá inflaci), malý ji může zbrzdit recese 30. let nebyla důsledkem zhroucení investičního optimismu, ale kolapsem peněžně úvěrového systému, bankroty bank, neochotou centrální banky uvést včas do oběhu dostatečné množství peněz Nobelova cena za ekonomii analýza spotřeby, historie a teorie peněz, předvedení složitosti stabilizační politiky Milton Friedman ( )

196 v šedesátých letech kritika keynesiánské hospodářské politiky (byla uplatňována v USA), předpověděl inflační vývoj v 70. letech 1979 Margaret Thatcher, 1980 Ronald Reagan - opuštění keynesiánské politiky, uplatnění zlatého pravidla měnového růstu - během dvou let se podařilo inflační vývoj zastavit Milton Friedman ( )

197 Zisk vzniká i ve stavu rovnováhy. Jeho příčinou je nejistota. Podnikatelská nejistota je neznalost budoucí ceny. Podnikatel tedy vytvoří nějaký odhad, avšak ten se nemusí vyplnit. Na základě odhadu budoucí ceny pak podnikatel nakupuje výrobní faktory za ceny odpovídající hodnotě mezních produktů těchto faktorů. Kdyby se podnikatelovo očekávání budoucí ceny přesně vyplnilo, neměl by žádný zisk, neboť cena by přesně pokrývala jeho náklady. Ale když skutečná cena přesahuje tu očekávanou, docílí zisk. Tento zisk nemá charakter nákladu (není odměnou žádného výrobního faktoru). Má charakter „zisku spadlého z nebe“ (windfall profit). Stejně tak může mít podnikatel i nečekanou ztrátu. Teorie podnikatelského zisku

198 nejznámější díla: - Za vším hledej peníze (Money Mischief) Kapitalismus a svoboda (Capitalism and Freedom) , kniha on-line v češtině - Svoboda volby (Free to Choose) (napsal ji společně se svou ženou Rosou Friedmanovou), kniha on- line v češtině - Metodologie pozitivní ekonomie, kniha on-line v češtině Milton Friedman

199 1982 Nobelova cena za ekonomii Stiglerův ekonomický výzkum je soustředěn do oblasti mikroekonomie, v níž je považován za nejvýraznějšího reprezentanta chicagské školy. Soustřeďuje se především na teorii cen, již považuje za „hlavní kořen ekonomické vědy“. Další oblast, k jejímuž rozvoji významně přispěl, je kvantitativní analýza. George Joseph Stigler ( )

200 Bankovní soustava, tvorba peněz a trh peněz Banky s částečnými rezervami a tvorba peněz - historicky: zlatnické banky (Anglie) - banky přijaly do úschovy zlato a vydaly za ně své bankovky - zlato dále nikomu neposkytovaly - banky se stoprocentními rezervami - banky s částečnými rezervami - majitelé vkladů si nevybírají vklady najednou - udržování stoprocentních rezerv je nevýnosné - půjčování

201 Tvorba peněz Banka přijme vklady ve výši a vydá za ně cenné papíry (dluhopis) ve stejné hodnotě. 10 % (10 000) drží jako rezervy a půjčí dalším věřitelům ve formě bankovek. Vytvořila tím nové peníze - v oběhu jsou cenné papíry a bankovky v hodnotě banky tvoří peníze díky tomu, že nedrží stoprocentní rezervy - proces může pokračovat - dlužník dá peníze do jiné banky, ta drží opět 10 % jako rezervy a vytvoří další peníze - zároveň se zvyšuje celkový objem držených rezerv

202 Peněžní zásoba a její změny - tvorbu peněz určuje bankovní soustava - komerční banky a centrální banka - správce rezerv, banka bank - věřitel v poslední instanci - peněžní zásoba - suma peněz, kterou vytvoří bankovní soustava a kterou podniky a domácnosti drží jako peněžní zůstatky - změny peněžní zásoby ovlivňuje centrální banka - 3 nástroje: - operace na volném trhu - nákup (zvýšení zásoby peněz) a prodej (snížení) vládních dluhopisů - diskontní půjčky - půjčky komerčním bankám - diskontní sazba - její výše ovlivňuje ochotu komerčních bank si půjčovat - povinná míra bankovních rezerv - procentní část vkladů, která musí být deponována v centrální bance

203 Teorie parity kupní síly - absolutní verze - zákon jediné ceny - pokud se stejné zboží prodává na dvou trzích za různé ceny, obchodníci budou chtít nakupovat na levnějším trhu (růst poptávky) a prodávat na dražším (růst nabídky) - cena se vyrovná na obou trzích - zákon jediné ceny funguje na trzích používajících stejnou i různou měnu - je to mechanismus, který utváří kurz obou měn chleba ČR (Kč) 15 USA ($) 0,5 >>> 1$ = 30 Kč - problémy:- náklady dovozu a vývozu, cla a daně - neobchodovatelné statky (jízdenky MHD) - rozdílná kvalita zboží v obou zemích - parita kupní síly nevypovídá o kupní síle obyvatel obou zemí

204 Teorie parity kupní síly - relativní verze - protože kurzy měn se od absolutní verze parity kupní síly zásadně odchylují, ekonomové pracují spíše s relativní verzí, která vysvětluje pouze změny kurzů chleba ČR (Kč) 15 USA ($) 0,5 >>> 1$ = 30 Kč 16,50 (+ 10 %) 0,5>>> 1$ = 33 Kč (depreciace Kč o 10 %) - změna cenových kurzů je způsobena změnou cenových hladin

205 Intervence státu do měnového kurzu - devizové rezervy centrální banky - nákup korun při snahách investorů zbavovat se korunových vkladů - snaha zabránit depreciaci koruny (vrátit investorům důvěru v korunu) - pokud intervence nejsou úspěšné, je lepší nechat měnu depreciovat

206 Režimy stabilního kurzu - volně pohyblivý (plovoucí) x stabilní (fixní) měnový kurz - možnost svázat kurz měny s kurzem jiné měny (několika měn) - centrální banka stanoví kurzové pásmo, uvnitř které se může měna volně pohybovat (Kč do roku 1996 ± 2,5% k dolaru a marce, do r ± 7,5%), pokud jej přesáhne, začne intervenovat - důvody - důvěra zahraničních investorů ve stabilitu ekonomiky - útoky měnových spekulantů - centrální banka jim není schopna čelit (1997: zrušení kurzového pásma) - měnová krize - pád měny, způsobený hromadnou snahou investorů zbavovat se koruny (mají pocit, že měna bude depreciovat, čímž tuto depreciaci vyvolají) - devalvace a revalvace x depreciace a apreciace

207 Měnová politika a nezávislost centrální banky - centrální banka určuje množství (agregátní nabídku) peněz v ekonomice - nástroj řízení inflace - měnová (monetární) politika - dříve: - zlatý standard - množství peněz bylo určováno množstvím zlata - komerční banky měly právo emitovat své vlastní bankovky - nezávislost centrální banky (na vládě, parlamentu) - nezávislost na politických tlacích (snahy vlády krýt rozpočtové výdaje půjčkou od centrální banky = emisí nových peněz)

208 Česká národní banka - guvernér a členové bankovní rady jmenování prezidentem na 6 let - složení bankovní rady: guvernér ČNB: Miroslav Singer víceguvernér ČNB: Mojmír Hampl víceguvernér ČNB: Vladimír Tomšík člen bankovní rady ČNB: Lubomír Lízal člen bankovní rady ČNB: Kamil Janáček člen bankovní rady ČNB: Pavel Řežábek členka bankovní rady ČNB: Eva Zamrazilová

209 Cíle a nástroje měnové politiky Konečné cíle měnové politiky: nízká inflace, nízká nezaměstnanost, vyrovnaná obchodní bilance Zprostředkující cíle měnové politiky: peněžní zásoba, úroková míra, měnový kurz Nástroje měnové politiky: diskontní půjčky (diskontní sazba), operace na volném trhu, povinná míra bankovních rezerv, devizové rezervy

210 Slučitelnost cílů měnové politiky Je možné zároveň snížit inflaci, nezaměstnanost a schodek obchodní bilance? - nezaměstnanost: expanzivní měnová politika (zvýšení peněžní zásoby) - snížení diskontní sazby, nákup státních dluhopisů - pro firmy bude snazší vzít si úvěr = investovat - zvýší se zaměstnanost - větší množství peněz v ekonomice vyvolá růst spotřebitelských cen - snížení úrokových měr vyvolá depreciaci měny (investoři nebudou chtít koruny), což zvýší čistý vývoz (zmenší schodek obchodní bilance) - inflace: restriktivní měnová politika (snížení peněžní zásoby) - zvýšení diskontní sazby, prodej vládních dluhopisů - snížení peněžní zásoby - menší tlak na zvyšování spotřebitelských cen - menší poptávka firem po úvěrech, menší kupní síla spotřebitelů = nezaměstnanost - apreciace měny - snížení čistých vývozů (zvětší schodek obchodní bil.)

211 Slučitelnost cílů měnové politiky měnová politika - krátkodobě: - expanzivní: - snížení nezaměstnanosti - zvýšení inflace - zlepšení obch. bilance - restriktivní: - zvýšení nezaměstnanosti - snížení inflace - zhoršení obch. bilance dlouhodobě: - HDP se vrací na svou úroveň potenciálního produktu - nezaměstnanost se vrací ke své přirozené míře - expanzivní: - zůstává inflace (vyšší mzdy, inflační očekávání) - obch. bilance se vrací na dřívější úroveň (inflace > reál. apreciace > pokles vývozů) - restriktivní: - obch. bilance se vrací na dřívější úroveň (nižší infl. depreciuje měnu > vyšší vývoz - inflace je dlouhodobě nízká

212 Slučitelnost cílů měnové politiky - dlouhodobě měnová politika dokáže ovlivnit jen inflaci; nezaměstnanost a obchodní bilanci ovlivňuje jen krátkodobě - pozitivní vliv na snížení inflace má restriktivní měnová politika - která ovšem není politicky populární - v případě ekonomické recese či deprese ovšem může pro nastartování ekonomiky mít velký význam i expanzivní měnová politika - naopak lpění na restriktivní politice by mohlo samo o sobě ekonomiku do deprese dostat (doba „vyrovnání“ HDP a nezaměstnanosti na přirozenou úroveň může být 1-3 roky - pokud se přidají další vlivy, může to způsobit značné hospodářské potíže)

213 Aktivistická měnová politika - snahy vyrovnávat výkyvy hospodářského cyklu - v době hospodářského růstu uplatňována restriktivní měnová politika, v době recese expanzivní měnová politika - problém: časové zpoždění - než se centrální banka od statistického úřadu dozví o poklesu tempa hospodářského růstu - 6 měsíců (vyhodnocení po čtvrtletích, zpracování dat 2-3 měsíce) - než se banka rozhodne, jak zareagovat - 1 měsíc - než se změna diskontní sazby a nákupy vládních dluhopisů promítnou do peněžní zásoby a než firmy signál zaznamenají a začnou investovat - 6 měsíců až 1 rok - vlivy expanzivní měnové politiky ekonomiku mohou zasáhnout až v období jejího opětovného přirozeného růstu; o to dramatičtější pak může být její opětovný pokles

214 Aktivistická měnová politika čas tempo růstu HDP počátek recese centrální banka se dozví o recesi centrální banka začne reagovat opatření začnou působit centrální banka reaguje na přehřátí ekonomiky restriktivní měnovou politikou

215 Aktivistická měnová politika - zkušenosti ukazují, že aktivistická měnová politika výkyvy hospodářského cyklu ještě spíše prohlubuje - centrální banka není schopna dopředu odhadnout, kdy recese přijde, případná reakce pak má více než roční zpoždění - aktivistická měnová politika byla používána většinou zemí do 70. let, postupně od ní většina centrálních bank upustila

216 Pravidlo stálého měnového cílování (měnové cílování) - měnová politika by měla mít dlouhodobě stálá a neměnná pravidla a nikoliv reagovat na momentální změny léta - monetaristé - Milton Friedman - udržování stálého měnového růstu (růstu peněžní zásoby) - centrální banka stanoví, že každý rok nechá vzrůst peněžní zásobu o určité procento (např. dlouhodobě průměrný růst HDP je 3 % ročně, počítá se s rozumnou mírou inflace 1 %, proto centrální banka stanoví přírůstek peněžní zásoby na 4 %) >>> neutrální měnová politika - ekonomické subjekty přizpůsobí své očekávání tomu, co vyhlásí centrální banka a hospodářský růst i inflace se stabilizuje - centrální banka ovšem musí být seriózní a nepodlehnout politickým tlakům

217 Inflační cílování léta - odhalení nedostatků měnového cílování - centrální banka nemá zcela pod kontrolou růst peněžní zásoby - nové platební prostředky - platební karty, kreditní karty atd. - měnová politika je zaměřena výhradně na udržování inflace - výhody: - u měnového cílování vznikají disproporce mezi růstem reálného a potenciálního produktu - inflační očekávání se přizpůsobí cílování a skutečná inflace tomu pak odpovídá - nevýhody: - inflace je klíčový makroekonomický údaj a centrální banka na sebe bere závazek, že svůj cíl dodrží - měnová politika se stává aktivistickou - pokud banka nedokáže odhadnout, jaké nástroje použít, může být příliš restriktivní a zbrzdit růst hospodářství

218 monetaristé: Phillipsova křivka platí pouze krátkodobě - když vláda poptávkovou expanzí sníží nezaměstnanost jen proto, že lidé podlehnou peněžní iluzi - považují růst svých nominálních příjmů za růst reálný, z dlouhodobého hlediska se však ukáže, že inflace je znehodnotila a vše se vrátí do původních kolejí (teorie adaptivních očekávání) teorie racionálních očekávání - lidé od začátku vědí, že pokusy snížit nezaměstnanost vyvolají inflaci, proto zvýší okamžitě svou cenu, neboť tuší, že brzy svou cenu zvýší každý vláda může ekonomice pomoci jen tím, že bude transparentní - stálý měnový růst, vyrovnané rozpočty atd. 70. léta - Robert Lucas, Thomas Sargent, Robert Barro - je radikálnější než monetarismus (nazývají se noví klasikové) a znamená konec neoklasické syntézy (aktivistická politika) Škola racionálních očekávání

219 70. léta - reakce na nové klasiky, obhajoba státních zásahů do ekonomiky analýza příčin „ztuhlosti“ trhu práce a cen - jednou z příčin je chování velkých firem - monopolů a oligopolů teorie implicitních pracovních smluv - zaměstnavatelé se chovají jinak ke kvalifikovaným a zkušeným zaměstnancům (vytvářejí pro ně platové a kariérní žebříčky, které eliminují vliv poptávky) a dělníkům, které snadno najmou a propustí - v důsledku toho existuje vrstva lidí, kteří „jsou najímáni jako poslední a propouštěni jako první“ a trpí častou nezaměstnaností podobně ceny - firmy fixují ceny na delší období a nereagují pružně na poptávku - trhy práce a zboží se „nevyčišťují“ - proto jsou nutné státní intervence do poptávky Noví keynesiánci

220 od roku 1936 se ekonomie zabývá hlavně poptávkou ekonomické problémy vznikají na straně nabídky poklesem jejích motivací - např. v důsledku nadměrného zdanění (Lafferova křivka) - což vede k růstu šedé ekonomiky a poklesu příjmů veřejných rozpočtů inspirace pro ekonomický program Ronalda Reagana snížení daní o 25 % - nemělo tak pozitivní efekt, jak se čekalo - hospodářství to sice oživilo, ale výrazně snížilo příjmy veřejných rozpočtů a vedlo k deficitu 70. léta - Arthur Laffer, George Gilder, Martin Feldstein Škola strany nabídky

221 Lafferova křivka míra zdanění (%) daňový výnos vztah mezi mírou zdanění a daňovými výnosy

222 60./70. léta - James Buchanan - zcela nový pohled na chování státu a jeho představitelů (ekonomika+politologie) politikové nejsou benevolentní vládci, jimž jde v první řadě o obecné blaho, ale lidé maximalizující vlastní prospěch každá hospodářská politika má pozitivní a negativní důsledky - problémem je časové zpoždění mezi nimi (stimulace agregátní poptávky vyvolá růst, později ale inflaci, restriktivní politika má průběh přesně opačný nebezpečí demokracie - volení zástupci vycházejí vstříc silným zájmovým skupinám; když lidi zjistí, že přes stát dosáhnou svých cílů snáze než v konkurenčním boji, začnou vytvářet zájmové skupiny a lobby; „mlčící většina“ by sice měla větší sílu, ale nedokáže se zformovat - veřejné rozpočty bují v důsledku vlivu různých zájmových skupin zabránit tomu může jedině silná ústava Škola veřejné volby

223 Tematické okruhy: 1. Člověk ekonomický a tržní systém. Ekonomie jako věda 2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 3. Chování výrobce: náklady a nabídka 4. Tržní rovnováha a efektivnost 5. Směna a specializace Poptávka po výrobních faktorech 10. Nabídka práce a trh práce 11. Nezaměstnanost Externality 15. Volné zdroje, volné statky a veřejné statky 16. Veřejná volba 17. Domácí produkt Bankovní soustava, tvorba peněz a trh peněz Hospodářský cyklus 23. Ekonomický růst 24. Inflace 25. Měnový kurz 26. Platební bilance a obchodní bilance 27. Státní rozpočet 28. Měnová politika Základní doporučená literatura: Holman, R. Základy ekonomie. Praha, K.H. Beck, ISBN


Stáhnout ppt "EKONOMIE Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D. U44-209"

Podobné prezentace


Reklamy Google